Parlament České republiky
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
1995
1. volební období
ZÁPIS
z 51. výjezdního zasedání výboru petičního, pro lidská práva a národnosti, konané v Haagu (Nizozemsko) a v Kodani (Dánsko)
ve dnech 23. - 29. 4. 1995
Přítomni: 23. - 29. 4. - posl. J. Pavela, J. Drápela, V. Exner, M. Hubová, J. Machalík, J. Ortman, Z. Stodůlka, V. Trojan, Z. Vlček.
24. - 29. 4. - posl. P. Buzková, H. Orgoníková, Zd. Trojan.
Omluven: posl. L. Body.
PROGRAM:
1/ Úřad Národního Ombudsmana Nizozemska
2/ Výbor pro vnitřní záležitosti a petiční výbor 2. komory Parlamentu Nizozemska
3/ Úřad Ombudsmana Dánska
4/ Právní výbor Parlamentu Dánska
5/ Dánské středisko pro lidská práva
K bodu 1/
Jednání uvedl národní ombudsman Nizozemska M. Oosting. Je současně předsedou mezinárodní organizace ombudsmanů. V současnosti je ombudsman zřízen v 70 státech světa, 25 zemí na zřízení pracuje a kupř. v r. 1994 byly zřízeny nové instituty ombudsmana v Litvě a ve Slovinsku.
J. Pavela uvedl, že skupina poslanců VPLPN zpracovala návrh zásad zákona o veřejném ochránci práv (předal k připomínkám p. Oostingovi v angl. verzi) a výbor se shoduje, že institut "O" by neměl být zpolitizován, proto se členové výboru chtějí nejen seznámit se zkušenostmi ombudsmana Nizozemska, ale také získat argumenty pro získání více příznivců v České republice pro tuto myšlenku a podporu pro ustavení "O".
M. Oosting: rozpory lze překonat zejména získáváním informací. Velice důležitý je fakt, aby od počátku ustavení "O" byl v té zemi vítán. V Nizozemsku nemá "O" pravomoc přijímat závazná rozhodnutí, která by měla právní platnost, pouze má ochrannou funkci pro občany vůči vládě. Proto musí "O" vyvíjet takovou činnost, aby byl vážený a měl autoritu. Je nutno brát v úvahu politické prostředí ve kterém má "O" hrát svou roli, neboť ohrožení jeho funkce by bylo v zpolitizování, či nechuti k "O". Z těchto důvodů je velice důležité získávat a podávat informace o tomto institutu. V Nizozemsku je zřízen podle dánského vzoru, kde funguje již 40 let. Diskuse o zřízení "O" probíhala 15 let a současně se zvažovalo, zda petiční výbor Dolní Sněmovny by nemohl vykonávat funkci "O" i nadále. Tento model (petiční výbor vykonává funkci "O") funguje v Německu, v Nizozemí naopak vzali v úvahu, že Parlament má dost práce, proto se rozdělila činnost a "O" řeší petice a stížnosti od občanů.
V r. 1994 např. obdrželi 6.000 podání (petiční výbor 300 - 400), znamenalo to pro Parlament úlevu. Petiční výbor může interpelovat, má však podstatně užší pravomoci než národní ombudsman.
Ombudsman je zvolen Dolní komorou Parlamentu a předkládá jí výroční zprávu (která je projednávána výborem pro vnitřní věci a poté plénem) a mimo to také zprávy konkrétní. V r. 1994 respektovali 95% doporučení ombudsmana.
O zbývajících informují petiční výbor Parlamentu, který má konečné slovo.
V rozpravě vystoupili:
J. Machalík - odvolatelnost ombudsmana?
Odpověď: "O" je na úrovni nejvyšších ústavních funkcí a je naprosto nezávislý. Je to jediná státní funkce, která není obsazována jmenováním královnou, je volen Dolní Sněmovnou na 6 let a kandidáty navrhuje výbor složený z viceprezidenta, stát. rady, předsedy Nejvyššího soudu a předsedy Nejvyš. úč. dvora. Díky této proceduře není funkce "O" politizována. Do 65 let jeho věku je možno ho mnohokrát znovuzvolit (toto je rozdílné v různých zemích). Parlament může přerušit styky s "O" tím, že ho znovu nezvolí a během funkčního období, ztratí-li "O" podporu Parlamentu, může "O" Parlament odvolat. Zástupce "O" je také volen Dolní Sněmovnou, navrhuje ho však národní ombudsman.
Úřad nizozem. "O" má 85 zaměstnanců (1/3 jsou techničtí pracovníci); financování úřadu je zabezpečeno samostatnou kapitolou rozpočtu a čerpání a rozhodování o financích náleží pouze "O". Jsou přijímáni zaměstnanci s právnickým vzděláním, ale neomezují se pouze na právní aspekty.
Organizace úřadu - 3 oddělení:
1. odd. - přijímá stížnosti a posuzuje se zde, zda spadají do působnosti "O" a poté se postupují do dalších 2 oddělení. Odpovídá se během několika týdnů, budou-li šetřeny.
Z. Stodůlka - jaký je vztah "O" a správ. soudnictví?
Odpověď: tyto instituce se vzájemně doplňují.
J. Ortman - jak probíhá jmenování úředníků? Jsou podání zpoplatňována a jaké je rozdělení kompetencí 2. a 3. oddělení?
Odpověď: úředníky jmenuje "O" sám nezávisle; poplatky nejsou žádné. Kompetence národ. "O" je v oblasti veřejných úřadů (nikoli však stížnosti spotřebitele nebo na místní úřady) a postupně byla působnost rozšiřována na další úřady, neboť některé instituce samy požádaly, aby do jeho působnosti spadaly (např. vodní org.). Nedávno požádalo 12 provincií, aby byla působnost "O" rozšířeny i na ně. Pouze obce nespadají. Značná část nápadu je z daňové oblasti (cca 20%). Některá města mají svého "O" - např. Amsterdam, Haag.
Nyní se očekává, že vláda předloží Parlamentu návrh, kterým se rozhodne, že místním orgánům, které požádají, aby spadaly do působnosti "O", bude vyhověno.
Vztah k soudům - nejsou-li vyčerpány možnosti soudní ochrany, není "O" kompetentní.
2. oddělení - oblast min. spravedlnosti, policie, bezpečnostní agentury.
3. oddělení - ostatní ministerstva, včetně armády a zejména daně.
Zákony dávají "O" široké pravomoci pro šetření - přístup k informacím, poskytování materiálů, vyslýchání svědků. Vládní úřady velice dobře spolupracují. Zaměstnanci úřadu "O" občas provádějí inspekce v celách předběž. zadržení.
Mají vypracován procesní předpis - možnosti opakovaných vyjádření stran. Závěrečný nález, který "O" vydává, má stanovené náležitosti, v závěrečné zprávě je obsažena analýza šetření. Všechny výsledky, zprávy atd., jsou veřejné. Alternativa zprávy je, že požádají úřad, aby s občanem věc vyřídil sám - s tímto mají dobré zkušenosti.
V současné době nezvládá odd. přistěhovalectví min. spravedlnosti žádosti - "O" intervenuje, což je další možnost "O".
Autorita "O" vychází z těchto předpokladů:
- kvalita práce;
- politická podpora Parlamentu;
- široká publicita - podpora svobodného tisku.
Dopad práce "O" - téměř veškerá doporučení "O" jsou respektována - ať konkrétní, či obecnější. Veřejné instituce mají snahu zjednat nápravu již během šetření. Samotná existence "O" vede k tomu, že veř. instituce mají vyšší respekt před zákony.
Osvětová činnost "O" - publikace v tisku, publicita zpráv i v odborném tisku.
Forma nálezu (dle čl. 26) - přímo hovoří o důvodech, které vedou k nálezu a nález musí patřičně zdůvodnit.
Vzhledem k tomu, že je prezidentem mezinár. org. "O", poznává otázku lidských práv v různých zemích světa. LP jsou společným momentem, na jehož základě lze provádět srovnání. Doporučil, aby normy byly otevřenější a neomezovaly se pouze na koncept ZLP.
Stanovisko asistenta ombudsmana Nizozemska k zásadám zákona VPLPN o veřejném ochránci práv:
Návrh zákona je moderní a otevřený - pouze 3 připomínky:
1/ stížnosti pouze fyzické osoby? (v Nizozemsku podle § 12 i právnická osoba, nezletilec, firmy, místní orgány atd.);
2/ chybí možnost vyslýchat svědky pod přísahou;
3/ chybí publicita pro zprávy a nálezy, zveřejňování veškerých zpráv a nálezů s výjjimkou těch skutečností, které musí zůstat utajeny.
V odpoledních hodinách pokračovala diskuse se zástupci
1. oddělení Úřadu Ombudsmana Nizozemska
Toto oddělení vyřizuje telefonické dotazy (12.000 - 15.000 ročně, v tomto roce počet vzrostl. V důsledku nového zákona o právní pomoci vzrostl počet občanů, kteří nemají prostředky získat právní pomoc a vzrůstá počet osob, kteří nerozumí zákonům); žádostí je přijímáno cca 6.000 ročně. Zhruba 25% se předává k šetření na 2. a 3. oddělení; na zbývajících 75% se odpovídá, že se šetřit nebudou. Přibližně 1/3 stížností, které nepříslušejí "O" spadá jinam a "O" radí, kam se obrátit pro řešení. V případech, jde-li o zjevně psychicky nemocné osoby, "O" odpovídá jak nejlépe umí a reaguje, že rozhodující se otázka důkazu, který stěžovatel musí označit.
2. oddělení Úřadu Ombudsmana Nizozemska
Do kompetence tohoto oddělení spadá ministerstvo zahraničních věcí, všeobec. záležitostí, spravedlnosti, policie. Nejvíce stížností se týká záležitosti cizinců, kteří žádají o azyl, pobyt atd. (min. spravedlnosti), zejména doby vyřizování těchto žádostí. Tyto stížnosti se řeší telefonickým dotazem, aby nebyly průtahy. Při šetření se dbá na to, aby obě strany byly informovány co tvrdí strana druhá. Závěr ostatních stížností je třeba až po ročním šetření.
Oddělení má 20 zaměstnanců, z toho 14 (právníci) provádí šetření podle vlastních procesních norem na vyřizování stížností. "O" přestává případ řešit, jde-li věc před soud - stížnosti na postup policie.
Při prošetřování stížností na tajné služby mají právo prošetřovat vše, i spisy. Nemají však právo nahlížet do spisů speciálních služeb národní bezpečnosti. Zde musí stěžovatel důvěřovat "O". Stejně se postupuje při šetření inf. systému policie v boji s org. zločinem. Stížnosti většinou prošetřuje jednotlivec a zodpovídá a zpracovává návrh rozhodnutí. Po kontrole ved. oddělení je návrh rozhodnutí postoupen ke čtení národnímu "O".
J. Ortman - jaká je kvalita právníků v oddělení?
Odpověď: jsou to bývalí soudci, pracovníci ministerstva spravedlnosti. Motivace - práce je zajímavá, dobré kolegiální vztahy.
V. Exner - při zveřejnění výsledku šetření - je obsaženo plné znění stížnosti a plná jména stěžovatele?
Odpověď: stížnost není publikována ve své původní formě. Existují dvě verze zprávy - veřejná je anonymní, neveřejná obsahuje jména. Jména policistů, kteří byli šetřeni se neuvádí nikdy. Starostové mají možnost požádat, aby nebyly uváděny další údaje, např. jméno města.
3. oddělení Úřadu Ombudsmana Nizozemska
Do kompetence tohoto odd. spadá vláda, ministerstva, nezávislé správní orgány (pozemkové úřady...) Jednoduché stížnosti vyřizují telefonicky. Shrnou obsah žádosti, otevřou případ tím, že přísl. správ. úřadu či ministrovi oznámí, že stížnost byla podána. Požádají případně o doplnění faktů (lhůta bývá 4 týdny). Mají možnost vyslechnout svědky i znalce. Vše vyústí do vypracování nálezů, který obdrží obě strany a do 2 týdnů ho mohou komentovat. Poté se vypracuje konečná závěrečná zpráva. Nález musí být kvalitní a přesvědčivý, obsahuje konstatování, zda postup inst. byl v pořádku nebo nebyl a vysloví doporučení co dál. Přes 90% nálezů je respektováno. Vyřeší-li orgán věc sám, je možno šetření zastavit. Nejčastější obsah stížností - stát. úředníci neodpověděli na dopis, nedali informaci, splácení studentských půjček, daní, nečinnost stát. úřadů. 1 - 2x ročně šetření
ex offo - např. bezpečnost pracovníků na vrtných plošinách v Sev. moři, uznání cizích VŠ diplomů.
Z. Stodůlka - kontrola činnosti min. obrany, vztahy příslušníků jednotek?
Odpověď: mezi obyvatelstvem a armádou jsou velmi řídké kontakty a zde stížnosti nejsou.
V. Exner - podíl případů, kdy "O" schopen vyslovit závěr?
Odpověď: ve 3. oddělení zhruba 20-30%.
K bodu 2/
Výbor byl přijat zástupci výboru pro vnitřní věci a výboru petičního Parlamentu Nizozemska.
Jednání uvedl p. Van Hoof. Každý občan má právo rozhodnout se, zda se obrátí na petiční výbor Dolní Sněmovny nebo na národního Ombudsmana. Petiční výbor je zřízen i u Senátu.
Vztahy mezi výborem pro vnitřní věci a "O":
"O" je nezávislý pokud jde o obsah záležitostí, není nezávislý pokud jde o finance. Je placen ministerstvem pro vnitřní záležitosti a v praxi se to stává stále větším problémem. Počet stížností roste - "O" se stává stále známějším a rozšiřují se jeho pravomoci na další úřady. Přistoupilo se k diskusi o nutnosti personálního rozšíření úřadu "O" a o rozpočtu.
Výroční zpráva "O" se projednává ve výboru pro vnitřní věci za účasti ministra. Výbor projednává i jednotlivé výstupy "O" a dotazuje se přísluš. ministra, jak hodlá reagovat. "O" má velký vliv směrem k Parlamentu i směrem k vládě, byť vyslovuje pouze doporučení a Parlament, resp. vláda rozhoduje. "O" spolupracuje se 2 výbory Parlamentu - výborem pro vnitřní věci a výborem petičním.
Petiční výbor nedubluje "O". Petiční výbor pouze sleduje, jak reaguje příslušný ministr, pokud pozitivně, výbor nic nepodniká, v opačném případě výbor projedná a zaujme stanovisko. Přikloní-li se k "O", požádá minista, aby respektoval doporučení "O".
Postavení petičního výboru: v petičním výboru jsou zastoupeny všechny parlamentní strany. Kterýkoliv občan může podat stížnost nebo žádost, týkající se vlády, petičnímu výboru. Výbor má zaměstnance, kteří mohou zahájit šetření a kteří pošlou zprávu ministrovi k vyjádření. Zaměstnanec může provést i návštěvu přímo na místě a sepíše o tom zprávu. Na základě těchto podkladů se založí spis, který se diskutuje v petičním výboru (každý spis má určen 2 zpravodaje - zpracují písemnou zprávu za pomoci zaměstnanců). V 99,0% se návrh setká se souhlasem všech členů petičního výboru. Výjimečně probíhá hlasování, spíše se odsune a doplní tak, aby bylo možno dospět k jednomyslnému souhlasu, což je důležité pro autoritu výboru, složeného ze zástupců všech polit. stran. Zpráva výboru pak jde do schůze Parlamentu, který o ní jedná.
J. Pavela - pomocí zřízení "O" chce výbor posílit mladou demokracii v ČR. Chyby, kterých se mohou dopustit státní úřady, mohou přijít stát dráž, než úřad "O". Dále objasnil posl. Verkerkovi náplň výboru petičního, pro lidská práva a národnosti.
V. Trojan - může ovlivnit stížnost u "O" na ministerstvo, které rozhoduje o financích pro "O" rozhodování o finanč. prostředcích?
Odpověď: Parlament chtěl zřídit "O", proto jej financuje z rozpočtu, který schvaluje. Negativní ovlivnění není možné.
J. Pavela - počet výborů a jejich členů?
Odpověď: 15 výborů - zhruba odpovídá počtu ministerstev. Petiční výbor má 9 plných členů a 9 náhradníků, přičemž náhradníci se také účastní diskuse, hlasují jen členové. Při nepřítomnosti člena, může hlasovat náhradník.
Z. Stodůlka - oblast petičního výboru a "O" se překrývá?
Odpověď: ano, ale možnosti "O" jsou rozsáhlejší než možnosti petičního výboru. Každý občan si může rozhodnout, kam se obrátí.
V. Exner - mají pocit, že úřad "O" je příliš drahý? Jaké jiné řešení?
Odpověď: tento úřad je drahý, alternativou je, že vládní úřady budou perfektně fungovat. Přitom sám fakt existence "O" je velkou motivaci pro vládní úřady. Ani "O" ani petiční výbor nezasahují do soudního řízení.
Zd. Trojan - kompetence min. pro vnitřní záležitosti a vazba k "O"? Píší zde občané královně stížnosti?
Odpověď: min. pro vnitřní záležitosti bylo v minulosti pokládáno za základ státu, jakési mateřské ministerstvo, které zodpovídá za strukturu státu a částečně se zabývá policií. V Nizozemsku se spíše občané obracejí na předsedu vlády, ale i královna dostává dopisy. Pokud záležitost vyžaduje rozhodnutí, odkazuje občany na petiční výbor nebo na "O".
H. Orgoníková - v PS PČR je pětitýdenní cyklus práce, jak je organizována práce zde?
Odpověď: 2 měsíce prázdnin v létě, Vánoce 3 týdny, Velikonoce 2 týdny, zasedání Parlamentu út, stř., čt.; po, pá, so, ne práce v obvodech a ve stranách. Zasedání bývá od 10,00 - 23,00 h, jednak v místnosti pléna a zároveň probíhají zasedání výborů.
J. Ortman - byl někdy v minulosti "O" kritizován Parlamentem a proč? V PS PČR byl přijat zákon o zákazu kouření, jak je upraveno zde?
Odpověď: zpráva "O" může být brána jako jakási kritika Parlamentu, vzhledem k tomu, že jsou zde schvalovány zákony. Parlament to tak nebere. Kritika "O" dosud nebyla, pouze jakási diskuse, kterou vyvolaly studentské protesty a reakce policie na ně. Je zde zákon, který zakazuje kouření ve všech veřejných budovách.
J. Pavela - v PS PČR má každý výbor 2 pracovníky, jak je tomu zde?
Odpověď: petiční výbor 8 pracovníků, výbor pro vnitřní záležitosti 3 pracovníky.
J. Drápela - stal se případ, že by ministr nerespektoval doporučení "O"? Jak Parlament reagoval?
Odpověď: nejprve by zareagoval výbor, který je ministru příslušný, když ministr trvá na svém, stane se předmětem politické diskuse a v extrémním případě může Parlament ministru přikázat jak má rozhodnout.
V. Exner - 95% doporučení "O" je respektováno, 5% ne. Jak se s nimi nakládá?
Odpověď: petiční výbor projedná každou negativní zprávu "O" - tedy celých 5% stížností, kde nebylo respektováno doporučení "O".
K bodu 3/
Jednání v úřadu Ombudsmana Dánska zahájil a stručný výklad provedl hlavní právní poradce ombudsmana Karten Loiborg: "O" zřízen zákonem od 1. 4. 1955 podle čl. 55 Ústavy, který stanoví: Parlament volí jednu či dvě osoby, které dohlížejí na výkon státní správy. Zákon od r. 1955 byl drobně novelizován v r. 1959, 1961, 1971. Nyní je předložen nový návrh zákona, který navrhuje zásadní změnu - "O" by měl pravomoci i vůči orgánům obcí. Ombudsman je volen po každých všeobecných volbách na 4 roky; má tedy vždy politický mandát a je obsazován politicky nezávislými osobami. Předseda vlády může kdykoliv vyhlásit parlamentní volby, z tohoto důvodu málokdy bylo dodrženo 4leté volební období "O". Osoba "O" je zpravidla navržena na základě dohody všech parlamentních stran - je tradice, že není zvolen většinou, ale na základě všeobec. konsensu. "O" je kdykoliv Parlamentem odvolatelný, dosud se to nestalo ani nebylo navrženo. Současný "O" byl předsedou Úřadu pro uprchlíky a poslanci krajně pravicové strany ho nemají rádi, přesto byl zvolen 90% většinou. "O" nezávisle rozhoduje, čím se bude zabývat. Parlament ho nemůže pověřit šetřením nějakým konkrétním případem.
Pravomoci "O": má dohled nad vojen. a civilně správ. orgány. Nepřísluší mu dohled na Parlamentem, soudy a soukromým sektorem. Otázku všeobec. zájmu může šetřit, kdykoliv se k tomu sám rozhodne. Je dodržováno pravidlo, že věc, na kterou se stěžuje, nesmí být starší 1 roku. Nešetří také případy, je-li dána možnost rozhodnutí vyššího správního orgánu.
"O" stanoví, zda stížnost poskytuje dostatek důvodů pro šetření, přičemž 50% stížností končí po stručném prošetření (1424 případů v r. 1993), většinou je důvodem, že může rozhodovat vyšší správní orgán. 204 případy v r. 1993 nebyly považovány za stížnost; 89 odmítnutno pro uplynutí 1 roční lhůty; 75 případů nepřijato - týkalo se zpravidla soudního řízení; 114 nepřijato - spadalo do působnosti místních orgánů; 122 případů nespadalo do působnosti "O" z jiných důvodů; 106 bylo staženo adresátem; 55 případů bylo anonymních nebo zjevně neodůvodněných. V uvedeném roce 1993 bylo nejvíce stížností na ministra vnitra (35,2%), min. pro sociál. záležitosti (21,7%), min. spravedlnosti (19,4%), min. daní (4,3%), min. dopravy (2,9%), min. školství (2,5%), ostatní úřady 14%.
Ze 1462 případů v r. 1993 zavdalo 1260 případů důvod ke kritice. Úřady v 99,9% respektují názor ombudsmana, neboť "O" perfektně pracuje a má politickou podporu Parlamentu.
Dánský "O" byl zřízen jako druhý na světě; má odlišnost od švédského, neboť tam "O" může zasahovat i do soudní pravomoci.
Postup práce ombudsmana:
vyžádá si spisy z dotčeného úřadu, může položit dodatečné otázky a pak zformuluje závěr.
Zd. Trojan - dánská úprava vyžaduje, aby stížnost podával jen ten, kdo je osobně angažován. Proč je to tak zúženo? Stížnost pouze proti fyzické osobě, ne proti instituci?
Odpověď: "O" musí mít možnost říci, že se tím nebude zabývat, že je to nedůležité, může však provádět šetření ex offo, neboť chodí na inspekce do vězení, psychiatrických zařízení a sociálních ústavů. Zde sleduje nejen dodrž. právních norem, ale také se zabývá hmotnou situací těchto institucí (je-li kupř. třeba vymalovat cely, může za jeho podpory tato instituce nárokovat peníze od státu). Vytypovává si oblasti k šetření ex offo: navštíví oblasti, odkud žádné signály nejsou nebo naopak odkud pochází mnoho stížností. První projekt šetření z vlastní iniciativy byl v r. 1988, kdy šetřili styky rozvedených rodičů s dětmi, v r. 1989 šetřili 48 případů daní a v r. 1990 propouštění zaměstnanců ze státní služby (dráha, pošta, telegraf). V současné době provádějí všeobecné šetření - 150 odvolání v sociální oblastí; 105 stížností z oblasti zemědělství (kontingent vývozu mléka, dotace zemědělství).
Z. Stodůlka - jsou svědci bráni pod přísahu?
Odpověď: § 9 zákona zakotvuje možnost "O" požádat prokurátora nebo
discipl. org. - nebylo však dosud využíváno. Odpovědnost svědků není třeba zdůrazňovat.
J. Drápela - jak dlouhá byla diskuse o zřízení "O"? Kolik má úřad zaměstnanců a jaký rozpočet?
Odpovídal ombudsman dr. Hansen: diskuse nastala již ve 20. letech, kdy se formovaly předpisy týkající se veřejného života a jeho organizace. Poprvé ve veřej. polit. debatě v r. 1939 jako jedno z možných řešení. Za okupace diskuse přerušena a obnovena po válce s diskusí o nové Ústavě. Byla všeobecně přijata myšlenka, že je třeba získat podporu všech politických stran - stejně jako Ústava.
Zaměstnávají 25 právníků + 8 studentů právnické fakulty, které zde mají na stáži. Rozpočet činí cca 14 mil DKK.
J. Ortman - je 1 roční lhůta potřebná? Osoba ombudsmana - musí být právník? Pracovníci úřadu "O" musí být právníci, nebo i jiné profese?
Odpověď: určitá prekluz. lhůta je nutná. "O" právník - tvůrci úpravy chtěli zdůraznit "vládu práva" + náhradu správního soudnictví. Záleží však na konkrétních podmínkách té které země. Zaměstnanci by měli být právníci.
K bodu 4/
VPLPN byl přijat předsedou právního výboru Parlamentu Dánska p. Elmquistem: mají 20 stálých výborů (17 členů a 17 náhradníků). V Parlamentu je nyní zastoupeno 8 polit. stran - 3 vytvořily menšinovou vládu; 2 pro většinu.
Právní výbor: občan. právo, trestní právo, vězeňství a policii, cizince a uprchlíky, ombudsmana. Při projednávání zákonů mají trojí čtení.
Z. Stodůlka - neuvažují o úpravě správního soudnictví?
Odpověď: mají po třicetiletých zkušenostech připravenu novelu rozšiřující pravomoci "O", zejména na místní úroveň.
K bodu 5/
VPLPN navštívil Středisko pro lidská práva, které bylo zřízeno usnesením Parlamentu. V čele stojí správní rada. Středisko je zaměřeno na dodrž. Úmluvy o lidských právech ve vězeňství, nemocnicích. Mají své rozvojové projekty pro tyto oblasti. Téměř každý měsíc předávají vládě "memoranda" ke konkrétním otázkám.
Konkrétní případy, které byly projednávány komisí pro lidská práva ve Strasbourghu - v r. 1956 byl prvý případ a od té doby 256 žádostí, z toho do komise přijato 10. Většinou se týkaly čl. 6, tj. práva na spravedlivý soudní proces. Evropskému soudu pro LP bylo předloženo 8 případů. První byl na povol. sexuální výchovy, přičemž rozhodnutí bylo, že konvence nebyla porušena. Poté uvedla několik podobných případů, kdy se lišil výrok komise a soudu při Radě Evropy.
Oblast výzkumu:
Mají pracovní skupiny - pro práva dítěte, v tomto roce např. pro práva osob s handicapem.
Oblast vzdělávání a informací:
Databázi mají propojenu s databází ve Strasbourghu. Spolupracují s obdobnými středisky v jiných zemích.
Z. Stodůlka - otázky národnostních a náboženských menšin?
Odpověď: některá náboženství (muslimové) mají horší podmínky.
Zd. Trojan - statut střediska?
Odpověď: je ustaveno Parlamentem, jako nezávislé středisko. 50% finacuje stát přímo, zbývajících 50% prostřednictvím jednotlivých ministerstev.
|
Ing. Jiří Drápela, v.r. |
Ing. Josef Pavela, v.r. |
|
tajemník-ověřovatel výboru |
předseda výboru |