Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

I. volební období

(VII. volební období ČNR)

Usnesení č. 164/1994

ze dne 24. listopadu 1994

K vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č.589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony (tisk 1227)

Po odůvodnění J. DOSTALEM, CSc., náměstkem ministra práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě posl. H. LAGOVÉ a po rozpravě

výbor pro sociální politiku a zdravotnictví

I. doporučuje

Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony (tisk 1227) s těmito připomínkami

I. Za čl. V se vkládají nové články VI a VII, které znějí:

"Čl. VI

Zákon české národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 324/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

V § 6 odst. 2 písm. d) se slovo "společníci" vkládají slova "a jednatelé".

Čl. VII

Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona ČNR č. 15/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb se mění a doplňuje takto:

§ 3 odst. 1 včetně poznámek pod čarou zní:

"(1) Vyměřovacím základem u osoby v pracovním poměru nebo obdobném poměru (dále jen "zaměstnance") je úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou nezapočitatelných příjmů, jimiž jsou:

a) náhrady výdajů, popřípadě jejich části, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob²⁾,

b) náhrady škody³⁾,

c) odměny vyplacené podle zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích⁴⁾,

d) hodnota (finanční ocenění) poskytnutých nepeněžních plnění, které nepodléhají dani z příjmu fyzických osob⁵⁾,

Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují tyto příjmy zúčtované mu zaměstnavatelem v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá jeho účast na nemocenském pojištění:

a) náhrady mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby⁶⁾ a náhrady mzdy poskytnuté za dobu před vznikem nemocenského pojištění zaměstnance,

b) náhrady za pracovní pohotovost⁷⁾,

c) plnění věrnostní nebo stabilizační povahy, s výjimkou věrnostního přídavku horníků⁸⁾ a náborových příspěvků dosídlencům^8a), za plnění věrnostní nebo stabilizační povahy se přitom vždy považují plnění poskytnutá z důvodu trvání zaměstnání po určitou dobu nebo k určitému dni,

d) plnění poskytnutá k životnímu jubileu, s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti životního jubilea 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod.

Příjmy podle předchozích vět se do vyměřovacího základu zaměstnancem zahrnují, i když mu byly zaměstnavatelem zúčtovány po skončení zaměstnání zakládajícího jeho účast na nemocenském pojištění.