PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

I. volební období

(VII. volební období ČNR)

Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví

Usnesení č. 206/1995

ze dne 17. května 1995

 

K vládnímu návrhu zákona o státní sociální podpoře (tisk 1444)

 

Po odůvodnění Ing. J. VODIČKOU, ministrem práce a sociálních věcí, zpravodajské zprávě poslance V. KRÁSY a po rozpravě

 

výbor pro sociální politiku a zdravotnictví

 

I. doporučuje

Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o státní sociální podpoře (tisk 1444) s komplexním souborem připomínek poslance

M. Syky, dopracovaných do textu úplného znění zákona, který je přílohou tohoto usnesení (připomínky jsou označeny tučným podtrženým písmem);

 

II. zmocňuje

předsedu výboru a zpravodaje, aby stanovisko výboru přenesli do společné zprávy, která bude předložena schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu.

 

Gerta MAZALOVÁ v.r.

MUDr. Martin SYKA v.r.

ověřovatelka výboru

předseda výboru

 

Příloha usnesení VSPZ č. 206/1995

 

Úplné znění návrhu zákona o státní sociální podpoře (připomínky označeny podtrženým tučným písmem).

 

Zákon

ze dne............. 1995

o státní sociální podpoře

 

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

 

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

 

§ 1

Státní sociální podpora

 

(1) Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. Státní sociální podpora se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu.

 

(2) Náklady na státní sociální podporu hradí stát.

 

§ 2

Druhy dávek

 

Dávky státní sociální podpory jsou:

 

a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu

1. přídavek na dítě,

2. sociální příplatek,

3. příspěvek na bydlení,

4. příspěvek na dopravu,

 

b) ostatní dávky

1. rodičovský příspěvek,

2. zaopatřovací příspěvek,

3. dávky pěstounské péče,

4. porodné,

5. pohřebné.

 

§ 3

Okruh oprávněných osob

 

Dávky státní sociální podpory náleží při splnění dále stanovených podmínek pouze fyzické osobě (dále jen "osoba"), jestliže osoba a osoby společně s ní posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů.1) Za trvalý pobyt se podle tohoto zákona považuje též dlouhodobý pobyt udělovaný cizincům podle zvláštního zákona.2)

1)

§ 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů,

§ 7 a § 19 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

2)

§ 6 zákona č. 123/1992 Sb.

 

ČÁST DRUHÁ

VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ

 

Příjem rozhodný pro přiznání dávky

§ 4

 

Příjem rozhodný pro přiznání dávky uvedené v § 2 písm. a) se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období (dále jen "rozhodný příjem").

 

§ 5

 

(1) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu před 1. červencem 1997 považují, není-li dále stanoveno jinak,

 

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob a nejsou přitom od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

 

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů,3)

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů,

3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů,

 

3)

Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb. a zákona č. 32/1995 Sb.

 

4. příjmy z pronájmu podle § 9 o daních z příjmů,

5. příjmy ze zděděných práv autorských a práv příbuzných právu autorskému uvedenému v § 10 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů,

 

b) peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového zabezpečení, včetně takových dávek vyplácených ze zahraničí,

 

c) příjmy z provozu zařízení uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) zákona o daních z příjmů,

 

d) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině uvedený v § 4 odst. 1 písm. ch) zákona o daních z příjmů,

 

e) sociální dávky podle zákona o některých služebních poměrech vojáků a dávky související se skončením služebního poměru příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů uvedené v § 4 odst. 1 písm. o) zákona o daních z příjmů,

 

f) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů uvedené v § 6 odst. 9 písm. k) zákona o daních z příjmů,

 

g) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce uvedená v § 6 odst. 9 písm. o) zákona o daních z příjmů,

 

h) zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených sil uvedený v § 6 odst. 9 písm. s) zákona o daních z příjmů,

 

ch) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.4)

 

(2) Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu po 30. červnu 1997 považují, není-li dále stanoveno jinak,

 

a) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a nejsou přitom od této daně osvobozeny, tyto příjmy:

 

1. příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů,3)

2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů,

3. příjmy z kapitálového majetku uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až e) a písm. g) zákona o daních z příjmů,

4. příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů,

5. ostatní příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. a) až g) zákona o daních z příjmů, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, pokud nebyly pojistné a příspěvek zahrnuty do těchto výdajů,

 

b) z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a jsou osvobozeny od této daně, jsou to příjmy uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), e), ch), k) až t), v), w) a z) a v § 6 odst. 9 písm. k), m), o), s) a u) zákona o daních z příjmů, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle § 5 zákona o daních z příjmů,

 

4) § 12 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.

 

c) peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového zabezpečení,

 

d) hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,4)

 

e) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku,

 

f) příjmy ze zahraničí, obdobné příjmům uvedeným v písmenech a) až d) v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů, daní, pojistného a příspěvku uvedených v písmenech a) a b).

 

(3) U osob samostatně výdělečně činných v případech, kdy je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí, se příjmem ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní měsíc rozumí součin částky měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti5) a koeficientu 2,25. Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se pro účely důchodového zabezpečení6) považuje za osobu samostatně výdělečně činnou nebo za spolupracující osobu osoby samostatně výdělečně činné.

 

(4) Za příjem pro nárok na přídavek na dítě se považují též rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek.

 

5) § 14 zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

 

6) § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.

 

(5) Za příjem pro nárok na sociální příplatek a na příspěvek na bydlení se považují též přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek.

 

(6) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, přepočte se na českou měnu podle příslušného kurzu platného pro nákup valut, který je uveden v kurzovním lístku České národní banky platném k prvnímu dni rozhodného období, za které se zjišťuje rozhodný příjem. Pro přepočet měn, které nejsou uvedeny v kurzovním lístku České národní banky, se použije kurzu amerického dolaru (USD) k této měně vyhlášený ústřední nebo jí na roveň postavenou bankou státu s touto měnou.

 

§ 6

Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je

 

a) u přídavku na dítě a příspěvku na dopravu, na něž vznikl nárok v období od 1. července do 30. června následujícího kalendářního roku, kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek tohoto období,

 

b) u sociálního příplatku a příspěvku na bydlení období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, v němž vznikl nárok na tyto dávky.

 

§ 7

 

(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba.

 

(2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,

a) nezaopatřené děti (§ 11),

b) rodiče nezaopatřených dětí uvedených v písmenu a); za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,

c) manželé nebo druh a družka, nevztahují-li se na ně písmena a) nebo b),

d) nezaopatřené děti nezaopatřených dětí uvedených v písmenu a), pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.7)

 

(3) Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se při stanovení rozhodného příjmu rodiny k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče, k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 3 a k nezaopatřenému dítěti, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.

 

(4) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby užívající byt, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;1) podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.

 

(5) K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce.

7) § 115 občanského zákoníku.

 

(6) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2 a 4 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.

 

(7) Koná-li muž vojenskou základní nebo náhradní službu v Armádě České republiky nebo civilní službu, přihlíží se k němu po dobu této služby podle odstavců 1 a 2 jen pro nárok na příspěvek na bydlení. Předchozí věta platí obdobně pro ženu, která koná vojenskou základní službu v Armádě České republiky.

 

(8) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

 

§ 8

Stanovení částek rozhodných pro nárok

na dávky a jejich výši

 

(1) Pro nárok na dávky nebo jejich výši se částkou

a) životního minima,

b) potřebnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (dále jen "částka na osobní potřeby"),

c) potřebnou k zajištění nezbytných nákladů na domácnost (dále jen "částka nákladů na domácnost")

rozumí taková částka stanovená zákonem o životním minimu.8) Závisí-li stanovení částky podle věty první na počtu osob, berou se v úvahu osoby společně posuzované uvedené v § 7.

8) Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb. a zákona č..../1995 Sb.

 

(2) Věk dítěte rozhodný podle zákona o životním minimu pro stanovení částek podle odstavce 1 je věk, kterého dítě dosáhne v kalendářním měsíci, za který dávka náleží.

 

§ 9

Nepříznivý zdravotní stav

 

(1) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok.

 

(2) Jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí stupeň zdravotního postižení

 

a) od 20 % do 49 %, považuje se nezaopatřené dítě za dlouhodobě nemocné,

b) od 50 % do 79 %, považuje se osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

c) od 80 % do 100 %, považuje se osoba za dlouhodobě těžce zdravotně postiženou.

 

(3) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou klasifikaci zdravotního postižení podle stupňů (odstavec 2) a způsob jejich posuzování.

 

(4) Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona podle odstavců 1 a 2 upravuje zvláštní zákon.9)

9) Zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č..../1995 Sb.

 

§ 10

Výdělečná činnost

 

(1) Výdělečnou činností se rozumí činnost vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na nemocenském pojištění, a jde-li o osoby samostatně výdělečně činné (§ 5 odst. 3 věta druhá), účast na důchodovém zabezpečení. Za výdělečnou činnost se považuje též činnost vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

 

(2) Je-li příjem uvedený v odstavci 1 vyplácen ze zahraničí, platí pro přepočet tohoto příjmu § 5 odst. 6 obdobně.

 

§ 11

Nezaopatřené dítě

 

(1) Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

 

a) se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15), nebo

 

b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo

 

c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

 

(2) Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, s výjimkou případu, kdy mu hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání nenáleží z důvodů uvedených v § 14 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb.

 

(3) Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které uzavřelo sňatek, pokud není jeho manželem také nezaopatřené dítě, nebo které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového zabezpečení.

 

§ 12

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

 

Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje

 

a) studium na středních a vysokých školách v České republice,10) s výjimkou studia při zaměstnání a kombinovaného studia, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno v rozsahu uvedeném v § 10 nebo pobírá-li hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání,a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby, civilní služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil,

 

b) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností a ve speciálních školách.

 

10)

Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 49/1994 Sb a zákona č. 256/1994 Sb.

Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., zákona č. 46/1994 Sb. a zákona č. 192/1994 Sb.

 

§ 13

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

na střední škole

 

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole podle § 12 písm. a) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.

 

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole se považuje také

 

a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

 

b) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nezačalo vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 10 ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, nestalo-li se studentem vysoké školy.

 

§ 14

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

na vysoké škole

 

(1) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole podle § 12 písm. a) začíná nejdříve dnem, kdy se dítě stává studentem vysoké školy, a končí dnem, kdy dítě ukončilo vysokoškolské studium.

 

(2) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také

 

a) doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,

 

b) kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo vysokoškolské studium, pokud dítě nezačalo vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 10 ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.

 

§ 15

 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí může stanovit vyhláškou, které další studium, popřípadě výuka, jde-li o studium nebo výuku v České republice, se pro účely státní sociální podpory považuje z důvodu svého rozsahu a úrovně za studium na středních nebo vysokých školách.

 

§ 16

Povinná školní docházka

 

(1) Za povinnou školní docházku11) se pro účely tohoto zákona považuje též docházka do desátého ročníku speciální základní školy, zvláštní školy nebo pomocné školy.

 

11) § 34 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb.

 

(2) Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nezačalo vykonávat výdělečnou činnost v rozsahu uvedeném v § 10 ani nezačalo pobírat hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání.

 

ČÁST TŘETÍ

DÁVKY

 

HLAVA PRVNÍ

PŘÍDAVEK NA DÍTĚ

 

§ 17

Podmínky nároku na přídavek na dítě

 

Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě

 

a) ve zvýšené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10,

 

b) v základní výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,10 avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80,

 

c) ve snížené výměře, jestliže rozhodný příjem v rodině převyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,80 avšak není vyšší než součin částky životního minima rodiny a koeficientu 3,00.

 

§ 18

Výše přídavku na dítě

 

Výše přídavku na dítě činí za kalendářní měsíc

 

a) ve zvýšené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,32,

b) v základní výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,28,

c) ve snížené výměře součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 0,14.

 

§ 19

Výplata přídavku na dítě

 

(1) Přídavek na dítě náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti.

 

(2) Přídavek na dítě náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Je-li tato podmínka splněna u několika osob, vyplácí se přídavek na dítě osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad a v Praze Hlavní město Praha (dále jen "okresní úřad"), který o přídavku na dítě rozhoduje, které z těchto osob se bude přídavek na dítě vyplácet.

 

(3) Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 3 věta druhá) ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež z jiných důvodů než z důvodu léčení, popřípadě z důvodu plnění povinné školní docházky nebo přípravy na budoucí povolání, vyplácí se přídavek na dítě, není-li stanoveno jinak, tomuto ústavu (zařízení). Je-li nezletilé nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření (§ 7 odst. 3 věta druhá) ústavu (zařízení) sociální péče12) pro péči o děti nebo mládež, vyplácí se přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení). Pokud doba pobytu nezaopatřeného dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, v němž je dítě v plném přímém zaopatření, byla v době školních prázdnin přerušena po celý kalendářní měsíc, platí pro výplatu přídavku na dítě v době takového přerušení odstavec 2.

 

HLAVA DRUHÁ

SOCIÁLNÍ PŘÍPLATEK

 

Díl první

§ 20

Podmínky nároku na sociální příplatek

 

(1) Nárok na sociální příplatek má osoba pečující alespoň o jedno nezaopatřené dítě, s výjimkou dítěte svěřeného do pěstounské péče nebo nezaopatřeného dítěte, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny, popřípadě zvýšené podle § 22 odst. 1 a 2 a koeficientu 1,60.

 

12) § 61 a násl. vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., vyhlášky č. 28/1993 Sb. a vyhlášky č. 137/1994 Sb.

 

(2) Splňuje-li podmínky nároku na sociální příplatek více osob, náleží sociální příplatek jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příplatku rozhoduje, které z těchto osob se sociální příplatek přizná.

 

Výše sociálního příplatku

§ 21

 

(1) Výše sociálního příplatku činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte nebo součtem částek na osobní potřeby nezaopatřených dětí, je-li takových dětí v rodině více, a částkou určenou jako podíl, v jehož čitateli je součin částky na osobní potřeby uvedeného dítěte nebo uvedených dětí a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,60.

 

(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše sociálního příplatku jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny. Při stanovení životního minima podle předchozí věty se ke zvýšení částek podle § 22 odst. 1 a 2 nepřihlíží.

 

§ 22

 

(1) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte uvedená v § 21 odst. 1 násobí, jde-li o

a) dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 2,70,

b) dítě dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 2,40,

c) dítě dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,20,

d) děti, které se narodily současně, a to v době do tří let jejich věku, koeficientem 1,10,

e) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na vysoké škole mimo místo svého trvalého pobytu a nejde o případ uvedený v písmenu f), koeficientem 1,40,

f) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na vysoké škole v místě, které je od místa trvalého pobytu dítěte vzdáleno více než 60 km a nemá nárok na příspěvek na dopravu podle § 28 odst. 1 písm. b), koeficientem 1,90,

g) dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední škole [§ 12 písm. a)] mimo místo trvalého pobytu nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b) mimo místo trvalého pobytu dítěte, koeficientem 1,20.

 

(2) Při stanovení výše sociálního příplatku se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte a součet částek na osobní potřeby rozhodný pro stanovení životního minima rodiny uvedený v § 21 odst. 1 násobí, jestliže

 

a) oba rodiče jsou dlouhodobě těžce zdravotně postižení, koeficientem 1,40,

b) osamělý rodič je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,40, c) jeden z rodičů je dlouhodobě těžce zdravotně postižený, koeficientem 1,10,

d) jde o osamělého rodiče a nejde o případ uvedený v písmenu b), koeficientem 1,05.

 

(3) Jestliže nezaopatřené dítě je poživatelem částečného invalidního důchodu z důchodového zabezpečení, nepoužije se pro stanovení výše sociálního příplatku ustanovení odstavce 1 písm. a) až c).

 

(4) Je-li současně splněno více podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2, stanoví se výše sociálního příplatku s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným sociálním příplatkem a sociálním příplatkem stanoveným bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2. Výše sociálního příplatku pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a sociálního příplatku, jehož výše byla stanovena bez přihlédnutí ke zvýšení podle odstavců 1 a 2.

(5) Za osamělého rodiče se považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem; to platí obdobně pro osobu uvedenou v § 7 odst. 2 písm. b). Ustanovení § 7 odst. 5 zde platí obdobně.

 

Díl druhý

Zúčtování sociálního příplatku

 

§ 23

 

(1) Sociální příplatek se vyplácí zálohově.

 

(2) Po uplynutí období od 1. dubna kalendářního roku do 31. března následujícího kalendářního roku (dále jen "určené období") se zúčtuje sociální příplatek vyplacený za určené období s částkou odpovídající sociálnímu příplatku (dále jen "srovnávací částka") vypočtenému na základě skutečně dosaženého příjmu rodiny v kalendářním roce, do něhož spadá počátek určeného období (dále jen "skutečný příjem"). Pro účely zúčtování se stanoví rozdíl mezi součtem sociálních příplatků vyplacených za jednotlivé kalendářní měsíce v určeném období, za které se zúčtování provádí, a součtem srovnávacích částek připadajících v určeném období na kalendářní měsíce, za které sociální příplatek náležel. Je-li částka vyplacená na sociálním příplatku nižší než součet srovnávacích částek, vyplatí se rozdíl mezi oběma částkami oprávněné osobě. Je-li srovnávací částka nižší než částka sociálního příplatku, který byl v určeném období vyplacen, je oprávněná osoba povinna rozdíl mezi těmito částkami jako přeplatek vrátit.

 

(3) Pro výpočet srovnávací částky se skutečný příjem rozvrhne na kalendářní čtvrtletí kalendářního roku v poměru, v jakém byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích započten rozhodný příjem pro nárok na sociální příplatek. Jestliže v některém z kalendářních čtvrtletí kalendářního roku nebyl rozhodný příjem stanoven proto, že sociální příplatek nebyl přiznán, rozvrhne se skutečný příjem na každé kalendářní čtvrtletí kalendářního roku jednou čtvrtinou; byl-li však alespoň ve dvou kalendářních čtvrtletích rozhodný příjem stanoven, upraví se poměr částek připadajících na tato čtvrtletí v poměru, v jakém byly rozhodné příjmy v takových čtvrtletích započítávány.

 

(4) Srovnávací částka se vypočítá s přihlédnutím ke stejným podmínkám, za jakých byl vypočten sociální příplatek, který se se srovnávací částkou zúčtovává.

 

(5) Do skutečného příjmu se započítávají před 1. červencem 1997 příjmy uvedené v § 5 odst. 1 a po 30. červnu 1997 příjmy uvedené v § 5 odst. 2. Při stanovení příjmu podle předchozí věty se u osob samostatně výdělečně činných nepoužije § 5 odst. 3.

 

(6) Zúčtování sociálního příplatku za určené období se provede nejpozději do 31. srpna kalendářního roku, do něhož spadá konec určeného období.

 

(7) Osoba, která v určeném období pobírala sociální příplatek, je povinna do 10. července kalendářního roku, do něhož spadá konec určeného období, předložit okresnímu úřadu, který sociální příplatek vyplácel, potvrzení o příjmech uvedených

v odstavci 5.

 

(8) Sociální příplatek se nezúčtovává, jestliže nárok na něj zanikl proto, že oprávněná osoba v určeném období přestala pečovat o dítě (děti), nebo proto, že dítě přestalo být v určeném období nezaopatřeným dítětem, anebo proto, že oprávněná osoba, která pobírala sociální příplatek, zemřela.

 

HLAVA TŘETÍ

PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ

 

§ 24

Podmínky nároku na příspěvek na bydlení

 

(1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu (obytné místnosti), který je v bytě hlášen k trvalému pobytu(§ 3), jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje částku součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,30.

 

(2) Jde-li o byt (obytnou místnost), který je užíván na základě nájemní smlouvy, vzniká nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 1, jen jestliže je v rozhodném období řádně uhrazeno nájemné a služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu; službami poskytovanými v souvislosti s užíváním bytu se rozumí služby uvedené v předpisech o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.13) Jde-li o vlastníka bytu, za něhož se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, vzniká nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 1, jen jestliže je za nejbližší předchozí zdaňovací období zaplacena daň z nemovitosti.14)

13)

§ 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu.

14)

Zákon České národní rady č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb. a zákona č. 242/1994 Sb.

 

(3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

 

§ 25

Výše příspěvku na bydlení

 

(1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou nákladů na domácnost rodiny a podílem, v jehož čitateli je součin částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovateli součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,30.

 

(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.

 

§ 26

 

(1) Příspěvek na bydlení se vyplácí zálohově.

 

(2) Po uplynutí období od 1. dubna kalendářního roku do 31. března následujícího kalendářního roku, ve kterém byl příspěvek na bydlení poskytován, se příspěvek na bydlení zúčtuje. Ustanovení § 23 odst. 2 až 8 platí pro zúčtování obdobně.

 

HLAVA ČTVRTÁ

PŘÍSPĚVEK NA DOPRAVU

 

§ 27

Podmínky nároku na příspěvek na dopravu

 

(1) Nárok na příspěvek na dopravu má nezaopatřené dítě, které mimo místo obce, kde je hlášeno k trvalému pobytu,

 

a) plní povinnou školní docházku, nebo

 

b) se soustavně připravuje na budoucí povolání na střední nebo vysoké škole (§ 12) a rozhodný příjem rodiny nepřevyšuje částku součinu životního minima rodiny a koeficientu 2,00.

 

(2) Příspěvek na dopravu nenáleží v měsících červenci a srpnu.

 

Výše a výplata příspěvku na dopravu

 

§ 28

 

(1) Dojíždí-li dítě do místa sídla školy denně, činí výše příspěvku na dopravu za kalendářní měsíc z částky stanovené podle § 29

 

a) 30 %, jde-li o dítě, které plní povinnou školní docházku, nebo

 

b) 50 %, jde-li o dítě, které se připravuje na budoucí povolání na střední nebo vysoké škole[§ 12 písm. a)] nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b).

 

(2) Nedojíždí-li dítě do místa sídla školy denně, činí výše příspěvku na dopravu na kalendářní měsíc z částky stanovené podle § 29

 

a) 6 %, jde-li o dítě, které plní povinnou školní docházku,

 

b) 10 %, jde-li o dítě, které se připravuje na budoucí povolání na střední škole [§ 12 písm. a)] nebo se připravuje pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b), nebo

 

c) 5 %, jde-li o dítě, které se připravuje na budoucí povolání na vysoké škole [§ 12 písm. a)].

 

(3) Dojíždí-li dítě uvedené v odstavci 1 písm. a) do místa sídla školy vzdáleného od místa trvalého bydliště dítěte více než 30 km, náleží dítěti příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 30 km a dojíždí-li dítě uvedené v odstavci 1 písm. b) do místa sídla školy vzdáleného od místa trvalého bydliště dítěte více než 60 km, náleží mu příspěvek na dopravu odpovídající vzdálenosti 60 km.

 

(4) Tarifní vzdálenost dojíždění se určí podle platných jízdních řádů nejpoužívanějších autobusových spojů příslušné autobusové linky nebo, pokud existuje jen železniční spojení, podle platných jízdních řádů této dopravy.

 

(5) Pro výplatu příspěvku na dopravu platí § 19 obdobně.

 

§ 29

 

Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví opatřením vyhlášeným ve Sbírce zákonů15) vždy k 1. září a k 1. únoru částku

15) § 4 zákona č. 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky.

 

odpovídající čtyřicetinásobku jednosměrného plného jízdného v pravidelné autobusové dopravě na tarifní vzdálenost vyplývající z platných jízdních řádů.

 

HLAVA PÁTÁ

RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK

 

Podmínky nároku na rodičovský příspěvek

§ 30

 

(1) Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který osobně celodenně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě

 

a) do čtyř let věku, nebo

b) do sedmi let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené.

 

(2) Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, není-li dále stanoveno jinak, jen jestliže v době péče o dítě nemá v kalendářním měsíci nárok na příjem z výdělečné činnosti (§ 10), ani nepobírá peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující příjem z této výdělečné činnosti, hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání4) nebo příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace.16)

(3) Rodičovský příspěvek náleží i při příjmu z výdělečné

16) § 120 vyhlášky Federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 309/1993 Sb. činnosti v případě, že se jedná o příjem ze závislé činnosti17) sjednané nejvýše na dobu dvou hodin denně, nebo v případě, že příjem ze závislé činnosti po odpočtu daně z příjmu fyzických osob, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění nepřesahuje částku na osobní potřeby u tohoto rodiče. Rodičovský příspěvek náleží i při nároku na nemocenské a podporu při ošetřování člena rodiny z této činnosti, pokud dávka byla alespoň částečně vypočtena z příjmu uvedeného v předchozí větě.

 

(4) Koná-li rodič výdělečnou činnost jako osoba samostatně výdělečně činná, náleží rodičovský příspěvek jen za kalendářní měsíce, v nichž není tento rodič povinen platit zálohu na pojistné na důchodové pojištění5) a není v době, kdy neplatí uvedené zálohy, výdělečně činný, s výjimkou samostatné výdělečné čřinnosti. Rodičovský příspěvek náleží i po dobu, po kterou rodič pobíral po celý kalendářní měsíc nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.

 

(5) Je-li dítě ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než tři kalendářní měsíce, rodičovský příspěvek nenáleží od čtvrtého kalendářního měsíce trvání této skutečnosti.

 

(6) Při péči o totéž dítě náleží rodičovský příspěvek jen jednou, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů, a je-li v rodině více dětí zakládajících nárok na rodičovský příspěvek, náleží při péči o tyto děti rodičovský příspěvek jen jednomu z rodičů, a to rodiči určenému na základě dohody rodičů.

Nedohodnou-li se rodiče, určí okresní úřad, který o rodičovském příspěvku rozhoduje, kterému z rodičů se rodičovský příspěvek přizná.

----------------------------------------------------------------

17) § 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb. a zákona č. 259/1994 Sb.

 

§ 31

 

(1) Rodičem se pro účely rodičovského příspěvku rozumí též osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela.

 

(2) Podmínka osobní celodenní péče o dítě se považuje za splněnou, pokud dítě není umístěno v jeslích, mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku, a jde-li o případy uvedené v § 30 odst. 3, pokud rodič v době, kdy je výdělečně činný, zajistil péči o dítě jinou zletilou osobou; tato podmínka se považuje za splněnou též, je-li rodičem žák nebo student soustavně se připravující na budoucí povolání (§ 12 až 15), s výjimkou studentů vojenských vysokých škol a studentů škol v zahraničí, pokud nejsou po dobu studia výdělečně činni (§ 10). Za umístění dítěte v jeslích, mateřské škole nebo jiném obdobném zařízení pro děti předškolního věku se nepovažuje pravidelná návštěva léčebně rehabilitačního zařízení, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené ani pravidelná návštěva jeslí, mateřské školy nebo jiného obdobného zařízení pro děti předškolního věku, pokud nepřevyšuje čtyři hodiny denně.

 

§ 32

 

Výše rodičovského příspěvku

 

(1) Výše rodičovského příspěvku činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby rodiče, který má na rodičovský příspěvek nárok, a koeficientu 1,10.

 

(2) Jestliže rodič v době, kdy pečuje o dítě uvedené v § 30 odst. 1, pobírá peněžité dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující příjem z výdělečné činnosti, hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání4) nebo příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace16), jejichž výše je nižší než činí výše rodičovského příspěvku, poskytuje se rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami (příspěvky).

 

HLAVA ŠESTÁ

ZAOPATŘOVACÍ PŘÍSPĚVEK

 

§ 33

Podmínky nároku na zaopatřovací příspěvek

 

(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek má, koná-li muž vojenskou základní (náhradní) službu nebo vojenské cvičení v Armádě České republiky nebo civilní službu (dále jen "služba" a "voják") a voják nemá po dobu služby nárok na náhradu mzdy, platu nebo jiného příjmu podle zvláštních předpisů,

 

a) nezaopatřené dítě vojáka; za dítě vojáka se považuje dítě vlastní (osvojené) a dítě převzaté vojákem do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

 

b) manželka vojáka, která pečuje o dítě ve věku do čtyř let, popřípadě o dítě ve věku do sedmi let, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo která je invalidní anebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná; za vážný důvod, pro který manželka vojáka nemůže být výdělečně činná, se považuje zejména soustavná příprava na budoucí povolání a péče o dítě předškolního věku starší čtyř let, pokud ji nelze zajistit jinak,

 

c) osoba, které soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu nebo která uzavřela s vojákem dohodu o placení výživného nebo příspěvku na výživu, pokud voják pro výkon uvedené služby nemůže plnit svou vyživovací povinnost.

 

(2) Pro nárok na zaopatřovací příspěvek platí odstavec 1 obdobně, koná-li žena vojenskou základní službu v Armádě České republiky.

 

§ 34

Výše zaopatřovacího příspěvku

 

(1) Výše zaopatřovacího příspěvku náležejícího osobám uvedeným v § 33 odst. 1 písm. a) a b) činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby oprávněné osoby a koeficientu 0,67.

 

(2) Výše zaopatřovacího příspěvku náležejícího osobě uvedené v § 33 odst. 1 písm. c) činí za kalendářní měsíc částku výživného nebo příspěvku na výživu, na kterou má tato osoba vůči vojákovi nárok, nejvýše však součin částky na osobní potřeby oprávněné osoby a koeficientu 0,67.

 

§ 35

Výplata zaopatřovacího příspěvku

 

Pro výplatu zaopatřovacího příspěvku podle § 33 odst. 1 písm. a) platí § 19 obdobně.

 

HLAVA SEDMÁ

DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE

 

Díl první

§ 36

Druhy dávek pěstounské péče

 

Dávkami pěstounské péče podle tohoto zákona jsou:

 

a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte,

b) odměna pěstouna,

c) příspěvek při převzetí dítěte,

d) příspěvek na zakoupení motorového vozidla.

 

Díl druhý

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

§ 37

 

(1) Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezaopatřené nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče.

 

(2) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležejícího podle odstavce 1 činí za kalendářní měsíc součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 1,00.

 

(3) Při stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte podle odstavce 2 se částka na osobní potřeby nezaopatřeného dítěte násobí, jde-li o dítě

 

a) dlouhodobě nemocné, koeficientem 1,10,

b) dlouhodobě zdravotně postižené, koeficientem 1,60,

c) dlouhodobě těžce zdravotně postižené, koeficientem 1,80,

d) soustavně se připravující na budoucí povolání na střední škole [§ 12 písm. a)] mimo místo trvalého pobytu nebo připravující se pro pracovní uplatnění způsobem uvedeným v § 12 písm. b) mimo místo trvalého pobytu, koeficientem 1,15,

e) soustavně se připravující na budoucí povolání na vysoké škole mimo místo trvalého pobytu a nejde o případ uvedený v písmenu f), koeficientem 1,25,

f) soustavně se připravující na budoucí povolání na vysoké škole v místě, které je od místa jeho trvalého pobytu vzdáleno více než 60 km a dítě nemá nárok podle § 28 odst. 1 písm. b) na příspěvek na dopravu, koeficientem 1,60.

 

(4) Je-li u dítěte současně splněno více podmínek uvedených v odstavci 3, stanoví se výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte s přihlédnutím ke každé podmínce samostatně a vypočte se rozdíl mezi takto stanoveným příspěvkem a příspěvkem podle odstavce 2. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte pak činí součet rozdílů podle předchozí věty a příspěvku na úhradu potřeb dítěte stanoveného podle odstavce 2.

(5) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náležející podle odstavce 1 se vyplácí pěstounovi.

 

§ 38

 

Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který náležel podle § 37 odst. 1 ke dni dosažení zletilosti dítěte, se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do 26. roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby7) s osobou, která byla do dosažení zletilosti jeho pěstounem. Příspěvek náležející dítěti podle předchozí věty se vyplácí tomuto dítěti.

 

§ 39

 

Jestliže dítě požívá důchod z důchodového zabezpečení nebo má nárok na výživné vůči svému pěstounovi, náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu nebo výživného; nebylo-li výživné stanoveno soudem, určí rozsah vyživovací povinnosti pěstouna pro potřeby stanovení výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte soud na návrh okresního úřadu příslušného k rozhodnutí o příspěvku.

 

Díl třetí

§ 40

Odměna pěstouna

 

(1) Nárok na odměnu za výkon pěstounské péče má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče, a to až do zletilosti dítěte, a poté po dobu, po kterou má dítě svěřené do pěstounské péče nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte.

(2) Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc za každé dítě svěřené do pěstounské péče součin částky na osobní potřeby pěstouna a koeficientu 0,50.

 

(3) Odměna pěstouna nenáleží, je-li pěstounem prarodič dítěte; je-li do pěstounské péče svěřeno dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené nebo v jiných zřetelehodných případech, může být odměna pěstouna přiznána i tomuto prarodiči.

 

Díl čtvrtý

§ 41

Příspěvek při převzetí dítěte

 

(1) Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče.

 

(2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí součin částky na osobní potřeby dítěte a koeficientu 4,00.

(3) Příspěvek při převzetí dítěte se vyplatí jednorázově.

 

Díl pátý

§ 42

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

 

(1) Nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti, pokud zakoupil osobní motorové vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost.

 

(2) Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých pěstounovi v období posledních deseti kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout 200 000 Kč.

 

(3) Příspěvek na zakoupení motorového vozidla může být poskytnut v bezhotovostní formě i před zakoupením osobního motorového vozidla. Použití příspěvku na zakoupení motorového vozidla je pěstoun povinen prokázat; pokud tohoto příspěvku nepoužil k zakoupení osobního motorového vozidla, je povinen příspěvek vrátit.

 

(4) Pokud pěstoun do pěti let ode dne, kdy mu byl příspěvek poskytnut, osobní motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl příspěvek poskytnut, prodal, daroval, počal je používat pro výdělečnou činnost nebo přestal vykonávat pěstounskou péči, nejde-li o případ, kdy pěstoun přestal vykonávat pěstounskou péči z vážných zdravotních důvodů, je povinen vrátit poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období pěti let, kdy uvedené podmínky nesplňoval.

 

Díl šestý

§ 43

Společná ustanovení

 

(1) Při společné pěstounské péči manželů náleží dávky pěstounské péče jen jednomu z manželů. Ustanovení § 20 odst. 2 platí obdobně.

 

(2) Jestliže opatrovník ustanovený soudem podle § 78 odst. 1 zákona o rodině o dítě osobně pečuje, náleží opatrovníkovi a dítěti dávky podle § 37 až 42.

 

(3) Bylo-li před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dítě rozhodnutím příslušného orgánu dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,18) náleží ode dne uvedeného v rozhodnutí po dobu trvání takové péče dávky podle § 37 až 40.

 

HLAVA OSMÁ

PORODNÉ

 

§ 44

Podmínky nároku na porodné

 

(1) Nárok na porodné má žena, která porodila dítě.

 

(2) Nárok na porodné má rovněž otec dítěte, jestliže žena, která dítě porodila, zemřela, a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě.

 

(3) Nárok na porodné vzniká dnem porodu.

 

§ 45

Nárok na porodné z důvodu převzetí dítěte do péče

 

(1) Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě do jednoho roku jeho věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů.

 

(2) Nárok na porodné podle odstavce 1 náleží i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci dítěte podle § 44.

18)§ 15 odst. 4 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 118/1992 Sb.

 

(3) Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené a dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

 

(4) V případě svěření dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů manželům náleží porodné jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů. Nedohodnou-li se manželé, určí orgán, který o porodném rozhoduje, kterému z manželů se porodné přizná.

 

§ 46

Výše a výplata porodného

 

(1) Výše porodného činí,

 

a) narodilo-li se jedno dítě, součin částky na osobní potřeby tohoto dítěte a koeficientu 4,00,

b) narodily-li se zároveň dvě děti, součin úhrnu částek na osobní potřeby těchto dětí a koeficientu 5,00, nebo

c) narodily-li se zároveň tři nebo více dětí, součin úhrnu částek na osobní potřeby těchto dětí a koeficientu 9,00.

 

(2) Porodné se vyplatí jednorázově.

 

HLAVA DEVÁTÁ

POHŘEBNÉ

 

§ 47

Podmínky nároku na pohřebné

 

Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb. Nárok na pohřebné vzniká dnem vypravení pohřbu.

 

§ 48

Výše a výplata pohřebného

 

(1) Výše pohřebného činí 3000 Kč.

 

(2) Pohřebné se vyplatí jednorázově.

 

ČÁST ČTVRTÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O DÁVKÁCH

 

HLAVA PRVNÍ

Díl první

Nárok na dávku a její výplatu

§ 49

 

(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem.

 

(2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a podáním žádosti o přiznání dávky.

 

§ 50

 

Podmínkou nároku na dávku je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily okresnímu úřadu, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, pokud je dávka nebo její výše podmíněna nezaopatřeností dítěte a nepříznivým zdravotním stavem, a údaje o přihlášení se k trvalému pobytu.

 

§ 51

 

(1) Dávky se přiznávají na období

 

a) od 1. července roku, který následuje po kalendářním roce, za který se zjišťuje rozhodný příjem, do 30. června následujícího kalendářního roku, jde-li o přídavek na dítě nebo příspěvek na dopravu a byly-li splněny podmínky nároku na dávky k prvnímu dni tohoto období; příspěvek na dopravu se však přiznává až od 1. září, nebo

b) kalendářního čtvrtletí následujícího po kalendářním čtvrtletí, za něž se zjišťuje rozhodný příjem, jde-li o sociální příplatek nebo příspěvek na bydlení, a byly-li splněny podmínky nároku na dávky k prvnímu dni tohoto období.

 

(2) Splnily-li se podmínky nároku na dávky po prvním dni období uvedeného v odstavci 1, dávky se přiznávají na období od tohoto dne do konce období uvedeného v odstavci 1.

 

(3) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky jen po část období uvedených v odstavcích 1 a 2, náleží dávky v takovém období po dobu, kdy oprávněná osoba podmínky nároku splňovala, nestanoví-li se dále jinak.

 

(4) Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na dávku v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.

 

(5) Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 2, § 36 písm. a) nebo § 36 písm. b) jen po část kalendářního měsíce, náleží tyto dávky ve výši v jaké náleží za kalendářní měsíc. Splňuje-li oprávněná osoba podmínky nároku na rodičovský příspěvek jen po část kalendářního měsíce, náleží za každý kalendářní den, kdy byly podmínky splněny, jedna třicetina částky rodičovského příspěvku náležející za kalendářní měsíc.

 

§ 52

 

Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo. Pro změnu dávky a její výplatu platí § 53 obdobně.

 

§ 53

 

(1) Zjistí-li se, že

 

a) dávka byla přiznána nebo je vyplácena v nižší částce, než v jaké náleží, nebo byla neprávem odepřena, anebo byla přiznána od pozdějšího data, než od jakého náleží, dávka se zvýší nebo přizná, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení náleží, nejvýše však tři roky nazpět ode dne zjištění nebo uplatnění nároku na dávku,

 

b) dávka byla přiznána nebo je vyplácena ve vyšší částce, než v jaké náleží, nebo byla přiznána nebo se vyplácí neprávem, dávka se sníží nebo odejme, anebo se její výplata zastaví,a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla vyplacena,

 

c) se změnily skutečnosti rozhodné pro výši dávky nebo pro nárok na dávku nebo na její výplatu, postupuje se obdobně podle ustanovení písmene a) nebo b).

 

(2) Dojde-li ke změně částky nebo částek uvedených v § 8, upraví se výše dávky ode dne této změny.

 

(3) Dojde-li v souvislosti se zúčtováním dávky podle § 23 a § 26 k přeplatku na dávce, může okresní úřad rozhodující o dávce zúčtovat částky přeplatku s vyplácenou dávkou nebo dávkou v budoucnu nově přiznanou, a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkami ze mzdy.

 

§ 54

 

(1) Nárok na dávku nezaniká uplynutím času, není-li tímto zákonem stanoveno jinak.

 

(2) Nárok na výplatu dávky nebo její části zaniká, není-li tímto zákonem stanoveno jinak, uplynutím tří let ode dne, za který dávka nebo její část náleží. Lhůta podle předchozí věty neplyne po dobu řízení o dávku a po dobu, po kterou osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník stanoven.

 

(3) Nárok na dávku zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku

 

a) ode dne převzetí dítěte z ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, jde-li o příspěvek při převzetí dítěte podle § 41,

 

b) ode dne zakoupení motorového vozidla nebo zaplacení opravy motorového vozidla, jde-li o příspěvek na zakoupení motorového vozidla podle § 42,

 

c) ode dne narození dítěte, jde-li o porodné podle § 44,

 

d) ode dne převzetí dítěte do péče, jde-li o porodné podle § 45,

 

e) ode dne vypravení pohřbu, jde-li o pohřebné podle § 47.

 

Ustanovení odstavce 2 věty druhé zde platí obdobně.

 

(4) Je-li oprávněná osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, zaniká jí nárok na dávku ode dne následujícího po uplynutí prvního kalendářního měsíce vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.

 

Díl druhý

Přechod nároku na dávky

 

§ 55

Nárok na dávky nelze postoupit ani dát do zástavy.

 

§ 56

 

(1) Zemřela-li oprávněná osoba po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nárok na částky splatné do dne smrti oprávněné osoby stejným dílem osoby, k nimž bylo přihlíženo při stanovení rozhodného příjmu podle § 7.

 

(2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněné osoby, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněné osoby, stejným dílem osobám uvedeným v odstavci 1.

 

(3) Nároky na dávky podle tohoto zákona nejsou předmětem dědictví.

 

Díl třetí

Výplata dávek

§ 57

 

(1) Dávky uvedené v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 1, § 2 písm. b) bodu 2, § 34 písm. a) a § 34 písm. b) se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náležely, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto měsíci. Nedosahuje-li dávka částky 100 Kč měsíčně, vyplácí se po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které dávka náležela, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním čtvrtletí. Okresní úřad se může dohodnout s příjemcem dávky, že bude dávku, která nedosahuje částky 100 Kč měsíčně, vyplácet za delší období než je uvedeno v předchozí větě; sjednané delší období nesmí přesáhnout dobu jednoho roku a dávka se v takovém případě vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto období.

 

(2) Dávky uvedené v § 2 písm. b) bodu 4, § 2 písm. b) bodu 5, § 36 písm. c) a § 36 písm. d) se vyplácejí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla dávka přiznána.

 

(3) Doplatek podle § 23 odst. 2 věty druhé se vyplatí nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po dni, ke kterému se provádí zúčtování. Předchozí věta platí obdobně pro zúčtování příspěvku na bydlení podle § 26.

 

(4) Výše dávky se zaokrouhuje na celé koruny nahoru.

 

§ 58

 

(1) Dávky vyplácí okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o dávkách.

 

(2) Dojde-li v době, ve které je vyplácena dávka uvedená v § 2 písm. a), § 2 písm. b) bodu 1, § 2 písm. b) bodu 2, § 36 písm. a) a § 36 písm. b) ke změně místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu, zastaví okresní úřad, který byl před touto změnou k výplatě dávky příslušný, výplatu dávky, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se o změně trvalého pobytu oprávněné osoby dozvěděl. Okresní úřad uvedený v předchozí větě předá okresnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby podklady, na jejichž základě byla dávka přiznána. Příslušný okresní úřad vyplácí dávku od měsíční splátky následující po měsíci, v němž byla výplata dávky zastavena.

 

(3) Dávka se poukazuje na účet příjemce u banky v České republice nebo se vyplácí v hotovosti. Oprávněná osoba je povinna v žádosti uvést, kterým z uvedených způsobů jí má být dávka vyplácena. Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky, je okresní úřad povinen provést změnu způsobu výplaty dávky od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla žádost o změnu výplaty doručena.

 

§ 59

 

(1) Příjemcem dávky, není-li stanoveno jinak, je oprávněná osoba nebo zvláštní příjemce.

 

(2) Okresní úřad ustanoví zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky dosavadnímu příjemci zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy osob, které je příjemce dávky povinen vyživovat, anebo nemůže-li oprávněná osoba výplatu přijímat. Souhlas oprávněné osoby s ustanovením zvláštního příjemce se vyžaduje jen v případě, že oprávněná osoba nemůže výplatu přijímat.

 

(3) Zákonný zástupce a zvláštní příjemce jsou povinni dávku použít ve prospěch oprávněné osoby. Zvláštní příjemce ustanovený oprávněné osobě, která nemůže výplatu přijímat, používá dávku podle pokynů oprávněné osoby.

 

(4) Okresní úřad může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.

 

§ 60

Dávky se do ciziny nevyplácejí.

 

HLAVA DRUHÁ

 

Díl první

Povinnost a odpovědnost oprávněné osoby

§ 61

 

(1) Příjemce dávky je povinen písemně ohlásit příslušnému okresnímu úřadu do osmi dnů změny ve skutečnostech rozhodných pro trvání nároku na dávku, její výši nebo výplatu.

 

(2) Byl-li příjemce dávky vyzván příslušným okresním úřadem, aby osvědčil skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do osmi dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li okresní úřad delší lhůtu; neučiní-li tak v určené lhůtě, může být výplata dávky zastavena, jestliže příjemce byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

 

(3) Je-li dávka nebo její výše podmíněna nepříznivým zdravotním stavem oprávněné osoby nebo společně posuzované osoby, jsou oprávněná osoba nebo tato společně posuzovaná osoba povinny podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, jsou-li příslušným okresním úřadem k tomu vyzvány, a to ve lhůtě stanovené tímto orgánem. Výplata dávky může být zastavena, jestliže se osoba, jejíž zdravotní stav je třeba zjistit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření a příjemce dávky byl ve výzvě na tento následek upozorněn.

 

§ 62

 

(1) Příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo zavinil, že dávka byla přiznána neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen částky neprávem přijaté vrátit. Nárok na vrácení dávky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím tří let ode dne, za který byla dávka vyplacena.

 

(2) O povinnosti vrátit dávku nebo její část podle odstavce 1 rozhoduje okresní úřad, který dávku přiznává. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy též z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.

 

Díl druhý

Povinnosti státních orgánů, zaměstnavatelů a dalších osob

 

§ 63

 

(1) Státní orgány, další právnické osoby a fyzické osoby jsou povinny, je-li splněna podmínka uvedená v § 50, na výzvu příslušného okresního úřadu, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, nebo na požádání žadatele o dávku sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu; jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané okresním úřadem nebo Ministerstvem práce a sociálních věcí a nejde o případy uvedené v § 9, platí o úhradě zdravotnických výkonů ve zdravotnickém zařízení zvláštní předpisy19).

 

(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí vede v rozsahu potřebném k zamezení a odstranění přeplatků na dávkách státní sociální podpory evidenci potřebných údajů o těchto dávkách; tyto údaje sdělují okresní úřady Ministerstvu práce a sociálních věcí způsobem a v termínech tímto ministerstvem stanovených. O zjištěných skutečnostech vedoucích k zamezení a odstranění přeplatků na dávkách státní sociální podpory informuje Ministerstvo práce a sociálních věcí příslušné okresní úřady.

 

§ 64

 

(1) Zaměstnanci Ministerstva práce a sociálních věcí a okresního úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální podpory nebo v přímé souvislosti s ním, pokud se dále nestanoví jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci uvedených orgánů zproštěni pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

 

(2) Údaje týkající se jiných státních orgánů, fyzických nebo právnických osob, které se orgány uvedené v odstavci 1 dozvědí,

19) § 2 odst. 4 zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 161/1993 Sb. a zákona č. 59/1995 Sb. sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak zvláštní zákon20) nebo tento zákon; jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen se souhlasem jiného státního orgánu, fyzické nebo právnické osoby.

 

(3) Okresní úřady jsou povinny

 

a) Ministerstvu práce a sociálních věcí poskytovat informace v případech vyřizování stížností a zobecněné informace a souhrnné údaje, s výjimkou jmenných údajů, které okresní úřad získá při své činnosti; tím není dotčena povinnost podle

 

§ 63 odst. 2,

 

b) na žádost poskytovat orgánům oprávněným podle zvláštního zákona ke kontrole činnosti orgánů provádějících státní sociální podporu informace potřebné k provádění této kontroly.

 

(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které Ministerstvo práce a sociálních věcí a okresní úřad získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci těchto orgánů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

 

Díl třetí

 

§ 65

Kontrolní činnost

 

(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí a okresní úřad, který o dávce rozhoduje nebo ji vyplácí, mají právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů předložených právnickými a fyzickými

20) Například § 128 občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., a § 8 trestního řádu, ve znění zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb. a zákona č. 292/1993 Sb. osobami uvedenými v § 63 v řízení o dávce státní sociální podpory. Právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů podle věty první se nevztahuje na podklady předložené jinými státními orgány.

 

(2) Zaměstnanci státních orgánů uvedených v odstavci 1 větě první pověření provedením kontroly mají oprávnění kontrolovat u právnických nebo fyzických osob plnění povinností uložených v § 63; za tím účelem jsou právnické nebo fyzické osoby uvedené v § 63, s výjimkou bank povinny umožnit nahlížet do potřebných dokladů a poskytovat uvedeným zaměstnancům potřebnou součinnost.

 

(3) Zaměstnancům právnických nebo fyzických osob uvedených v § 63, kteří nesplní nebo poruší povinnosti uložené v odstavci 2, může zaměstnanec státního orgánu uvedeného v odstavci 1 pověřený provedením kontroly uložit pořádkovou pokutu až do výše 2 000 Kč, a to i opětovně. Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.

 

(4) Za porušení povinností uvedených v § 63 jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí a příslušný okresní úřad oprávněni uložit právnické nebo fyzické osobě uvedené v § 63 pokutu až do výše 250 000 Kč a při opětovném porušení povinností, za jejichž nesplnění nebo porušení již byla pokuta uložena, pokutu až do částky 500 000 Kč.

 

(5) Pokutu podle odstavce 4 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo příslušný okresní úřad dozvěděly o porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k jejich porušení došlo.

 

(6) Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá a vymáhá orgán, který pokutu uložil. Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.

 

HLAVA TŘETÍ

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ

 

Díl první

§ 66

Orgány rozhodující o dávkách

 

(1) O dávkách rozhodují okresní úřady.

 

(2) Místní příslušnost okresního úřadu se řídí místem, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů (§ 3).

 

Díl druhý

§ 67

Zahájení řízení

 

(1) Řízení o přiznání dávky se zahajuje na základě písemné žádosti oprávněné osoby podané příslušnému okresnímu úřadu na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí.

 

(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na návrh oprávněné osoby nebo z podnětu okresního úřadu.

 

§ 68

Náležitosti žádosti

 

(1) Žádost o dávku musí obsahovat

a) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, k němuž jsou hlášeny oprávněná osoba a osoby s ní společně posuzované podle § 7, a rodná čísla těchto osob,

b) souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob podle § 50,

c) určení, jakým způsobem má být dávka vyplácena, popřípadě vyplacena (§ 58 odst. 2),

d) potvrzení o výši příjmu oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 5) v rozhodném období (§ 6) v případech, kdy je přiznání dávky podmíněno příjmem,

e) potvrzení o příjmech uvedených v § 32 odst. 2, jde-li o nárok na rodičovský příspěvek, f) skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

g) potvrzení o místě studia, jde-li o nárok na sociální příplatek, příspěvek na dopravu nebo příspěvek na úhradu potřeb dítěte, je-li to pro nárok na dávku nebo její výši potřebné,

h) potvrzení pronajímatele bytu (obytné místnosti) o řádné úhradě nájemného a služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu a u vlastníka bytu potvrzení příslušného orgánu o zaplacení daně z nemovitosti (§ 24), jde-li o žádost o příspěvek na bydlení,

i) potvrzení o době trvání služby, jde-li o nárok na zaopatřovací příspěvek,

j) rozhodnutí o svěření dítěte do pěstounské péče, jde-li o nároky na dávky uvedené v § 36.

 

(2) Lze-li skutečnosti uvedené v odstavci 1 ověřit z rozhodnutí příslušných orgánů21) nebo z jiných dokladů, nevyžaduje se přiložení potvrzení.

 

§ 69

Vydávání rozhodnutí

 

Písemné rozhodnutí se vydává jen v případě, že

 

a) dávka nebyla přiznána vůbec nebo v požadovaném rozsahu,

b) dávka byla odejmuta,

c) výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 58 odst. 2,

d) jde o přeplatek na dávce,

e) přichází v úvahu více oprávněných a okresní úřad rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet.

 

§ 70

 

(1) Rozhoduje-li okresní úřad o dávce v případech, kdy se nevydává rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemné oznámení o dávce a její výši.

 

(2) Proti postupu uvedenému v odstavci lze uplatnit do 30 dnů ode dne výplaty první splátky dávky po jejím přiznání nebo ode dne výplaty dávky po jejím přiznání námitky.

 

21) Například § 8 odst. 1 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., § 12 odst. 2 písm. b) zákona České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona zákona č. 272/1992 Sb.

 

(3) Námitky se podávají písemně u příslušného okresního úřadu, který dávku přiznal. Okresní úřad vydá do 30 dnů ode dne, kdy mu námitky došly, rozhodnutí o dávce.

 

§ 71

Odvolání

 

O odvolání proti rozhodnutí okresního úřadu rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Odvolání nemá odkladný účinek.

 

§ 72

Náklady řízení

 

Okresní úřad a Ministerstvo práce a sociálních věcí nemají nárok na náhradu nákladů vzniklých v řízení o dávkách.

 

§ 73

 

V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle obecných předpisů o správním řízení 22), pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.

 

22)Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

 

ČÁST PÁTÁ

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

 

Základní ustanovení

§ 74

 

(1) Pro nároky na

 

a) rodičovský příspěvek podle zákona o rodičovském příspěvku23),

 

b) zaopatřovací příspěvek podle zákona o sociálním zabezpečení24),

 

c) příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu pěstouna podle zákona o pěstounské péči,25)

 

23)Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č. 117/1992 Sb.

24)Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb. zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

25)Zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 58/1984 Sb., zákona č. 118/1992 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.

 

d) podporu při narození dítě a pohřebné podle předpisů o nemocenském pojištění,26) zákona o nemocenské péči

26)Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené,o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb. Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., vyhlášky č. 501/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., vyhlášky č. 312/1993 Sb., vyhlášky č. 196/1994 Sb. a vyhlášky č. 248/1994 Sb.

Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 102/1964 Sb., vyhlášky č. 143/1965 Sb., vyhlášky č. 95/1968 Sb., vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb. v ozbrojených silách27) a zákona o sociálním zabezpečení,24) které vznikly před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky uvedené v písm. a) a d), nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v písm. b) a c), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo změnu výše dávek za dobu před 1. říjnem 1995, jde-li o nároky podle písm. a) a d) nebo před 1. listopadem 1995, jde-li o nároky uvedené v písm. b) a c), platí předpisy platné před 1. říjnem 1995.

 

(2) Pro nároky na

 

a) přídavky na děti podle předpisů o nemocenském pojištění26) a výchovné podle zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách27),

b) výchovné podle zákona o sociálním zabezpečení,24)

c) příplatek k přídavkům na děti a výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle předpisů o nemocenském pojištění26) a zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách27),

d) příplatek k výchovnému na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, podle zákona o sociálním zabezpečení24),

 

27)Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách,ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb. a zákona č. 182/1994 Sb.

 

e) státní vyrovnávací příspěvek podle zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění o státní vyrovnávacím příspěvku,28)

f) příspěvek na nájemné podle zákona o příspěvku na nájemné29),

g) příspěvek na úhradu za užívání bytu podle zákona o sociálním zabezpečení,24)

které vznikly před 1. lednem 1996, jde-li o nároky uvedené v písm. a), c) a f) nebo před 1. únorem 1996, jde-li o nároky uvedené v písm. b), d), e) a g), a které nebyly před uvedeným dnem přiznány nebo nebylo do uvedeného dne o nich pravomocně rozhodnuto, a pro odnětí nebo změnu výše dávek za dobu před 1. lednem 1996, jde-li o nároky uvedené v písm. a), c) a f) nebo před 1. únorem 1996 jde-li o nároky uvedené v písm. b), d), e) a g), platí předpisy platné před 1. lednem 1996.

 

(3) Nároky na dávky uvedené v odstavcích 1 a 2, pokud byly uplatněny před

 

a) 1. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d),

b) 1. listopadem 1995, jde-li o dávky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c),

c) 1. lednem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a f),

28)Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

 

29)Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné.

d) 1. únorem 1996, jde-li o dávky uvedené v odstavci 2 písm. b), d), e) a g),

přiznají nebo o nich rozhodnou státní orgány, další právnické nebo fyzické osoby, které byly příslušné k rozhodování o těchto dávkách podle předpisů platných před 1. říjnem 1995, jde-li o dávky uvedené v písmenech a) a b) a podle předpisů platných před 1. lednem 1996, jde-li o dávky uvedené v písmenech c) a d).

 

(4) Při úhradě nákladů za dávky uvedené v odstavci 1 se postupuje podle předpisů platných před 1. říjnem 1995, a jde-li o úhradu nákladů za dávky uvedené v odstavci 2, postupuje se podle předpisů platných před 1. lednem 1996.

 

§ 75

 

(1) Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d) se vyplatí naposledy za měsíc září 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c) se vyplatí naposledy za měsíc říjen 1995.

 

(2) Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a) a c) se vyplatí naposledy za měsíc prosinec 1995. Dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g) se vyplatí naposledy za měsíc leden 1996. Příspěvek na nájemné uvedený v § 74 odst. 2 písm. f) se vyplatí naposledy za poslední kalendářní čtvrtletí roku 1995.

 

(3) Výplatu dávek podle odstavců 1 a 2 provede státní orgán, právnická nebo fyzická osoba, který o nich rozhodl nebo je přiznal.

 

§ 76

Nárok na dávky zaniká nejpozději uplynutím

 

a) 30. září 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. a) a d),

 

b) 31. října 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 1 písm. b) a c),

 

c) 31. prosince 1995, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f),

 

d) 31. ledna 1996, jde-li o dávky uvedené v § 74 odst. 2 písm. b), d), e) a g).

 

§ 77

 

(1) Pokud byly uplatněny nároky na dávky uvedené

 

a) v § 74 odst. 1 písm. a) a d) po 30. září 1995,

b) v § 74 odst. 1 písm. b) a c) po 31. říjnu 1995,

c) v § 74 odst. 2 písm. a), c) a f) po 31. prosinci 1995,

d) v § 74 odst. 2 písm. b), d) a g) po 31. lednu 1996,

 

je příslušný k rozhodování o nich na základě písemné žádosti okresní úřad podle místa, kde je oprávněná osoba hlášena k trvalému pobytu podle zvláštních předpisů (§ 3).

 

(2) Nárok na dávku uvedenou v § 74 odst. 2 písm. e) nelze za dobu před 1. únorem 1996 přiznat, nebyl-li nárok na tuto dávku uplatněn před uvedeným dnem.

 

(3) Dávky podle odstavce 1 vyplatí okresní úřad, který je příslušný k rozhodování o těchto dávkách. Náklady na dávky uvedené v odstavci 1 se hradí z prostředků státní sociální podpory.

 

(4) Pro řízení o dávkách podle odstavce 1 platí § 69 až 73 obdobně.

 

§ 78

 

Vznikne-li nárok na dávky podle tohoto zákona dnem jeho účinnosti, platí pro přiznání dávek § 51 odst. 3 obdobně.

 

§ 79

Posuzování zdravotního stavu

nezaopatřeného dítěte

 

(1) Státní orgány, další právnické a fyzické osoby, které ke dni 1. listopadu 1995 vyplácejí k přídavkům na děti nebo k výchovnému příplatek na dítě, které je dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči nebo mimořádnou péči zvlášť náročnou, uvedený v § 74 odst. 2 písm. c) a d), jsou povinny do 10. listopadu 1995 okresní správě sociálního zabezpečení, která vydala posudek, na jehož podkladě byl uvedený příplatek k přídavkům na děti nebo výchovnému vyplácen, sdělit jméno, adresu a rodné číslo tohoto dítěte a opis dokladu uvedené zdravotní postižení prokazující.

 

(2) Okresní správa sociálního zabezpečení může na základě uvedeného sdělení posoudit,30) zda dítě uvedené v odstavci 1 je dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dítě dlouhodobě nemocné

(§ 9).

 

30)§ 8 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

 

ČÁST ŠESTÁ

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

 

§ 80

Zmocňovací ustanovení

 

Vláda může se zřetelem na vývoj životních nákladů a úroveň mezd nařízením až o 5 % zvyšovat nebo až o 5 % snižovat koeficienty stanovené v tomto zákoně.

 

§ 81

Zrušovací ustanovení

 

Zrušují se:

 

1. Zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb. a zákona č. 180/1990 Sb.

 

2. Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

 

3. Zákonné opatření Předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

4. Zákon č. 382/1990 Sb., o rodičovském příspěvku, ve znění zákona č. 117/1992 Sb.

 

5. Čl. VI zákona č. 84/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, a některé navazující zákony.

 

6. Zákon č. 197/1993 Sb., o jednorázovém přídavku na nezaopatřené děti.

 

7. Zákon č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné.

 

8. Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 106/1979 Sb., kterým se zvyšují hranice příjmů přípustné pro poskytování některých sociálních dávek na děti.

 

9. Nařízení vlády č. 154/1993 Sb., o zvýšení některých sociálních dávek.

 

10. Nařízení vlády č. 336/1993 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima a některé sociální dávky.

 

11. Nařízení vlády č. 143/1994 Sb., o zvýšení rodičovského příspěvku a podpory při narození dítěte.

 

12. Vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky č. 78/1984 Sb., vyhlášky č. 147/1988 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb., zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., vyhlášky č. 30/1993 Sb. a vyhlášky č. 311/1993 Sb.

 

13. § 5 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí a Ústřední rady odborů č. 51/1973 Sb., o úpravě některých poměrů pěstounů vykonávajících pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, ve znění zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.

14. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 235/1990 Sb., kterou se provádí zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění vyhlášky č. 313/1990 Sb., zákona č. 245/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., vyhlášky č. 27/1993 Sb., zákona České národní rady č. 37/1993 Sb. a zákona č. 183/1994 Sb.

 

15. Vyhláška ministerstva financí č. 73/1993 Sb., o způsobu úhrady nákladů na státní vyrovnávací příspěvek plátcům příspěvku.

 

§ 82

Účinnost

 

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995, s výjimkou § 17 až 29 a § 81 bodů 1 až 3, 7, 12 až 15, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1996.

 

Přihlásit/registrovat se do ISP