Zápis
ze 4. schůze výboru PSP pro sociální politiku a zdravotnictví
konané dne 17. února 1993
Přítomni: |
MUDr.M.Syka, MUDr.E.Bureš, MUDr.M.Čerbák, MUDr.R.Dostál,CSc., E.Fischerová, PhDr.A.Gjurič, MUDr.J.Janeček, MUDr. E.Jaroš, PhMr.P.Kulička, H.Lagová, G.Mazalová, PhDr.J.Němčík, MUDr.F.Pluhař, Ing.M.Raška, MUDr.L.Rubáš, MUDr.L.Rymeš, MUDr.J.Stadler, A.Váchalová; |
Omluveni: MUDr.D.Štambera, doc.RSDr.J.Štrait,CSc.
Schůzi výboru v 10,00 hodin zahájil a řídil celý její průběh předseda výboru MUDr.M.SYKA.
Návrh pořadu:
1. Zpráva o aktuální situaci v České správě sociálního zabezpečení
2. Aktuální informace o všeobecném zdravotním pojištění
K bodu 1:
V 10,00 hodin předseda výboru MUDr.Martin SYKA zahájil výjezdní zasedání v budově České správy sociálního zabezpečení. V úvodu předseda přivítal všechny zúčastněné a sdělil, že motivací k tomuto zasedání bylo setkání se zástupci vrcholného úřadu sociálního zabezpečení a snaha získat poznatky pro budoucí práci. Po představení všech hostů předseda výboru předal slovo řediteli České správy sociálního zabezpečení JUDr.L.ANTOŠÍKOVI.
JUDr.L.ANTOŠÍK přivítal všechny přítomné poslance a mimo jiné sdělil, že jde o vyjímečnou příležitost setkat se s poslanci výboru. Představil jednotlivé členy vedení. I náměstkyni paní DOSTÁLOVOU (agenda důchodového zabezpečení), pí.ZEMANOVOU (nemocenské pojištění), ředitelku MICHÁLKOVOU, (sekretariát), ředitele FAKSE (výpočetní technika), ředitele KAUFMANA (ekonomický odbor).
Ředitel České správy sociálního zabezpečení uvedl, že činnost správy je velmi rozsáhlá. Správa má k dispozici celou agendu důchodového zabezpečení a agendu nemocenské. Jde o instituci poměrně právně mladou, původně část důchodové agendy dělaly národní výbory, nyní se vytvářejí nové organizační vazby a situace se někdy komplikuje např. novelizací předpisů. V posledních několika letech správa prodělala velmi dynamický vývoj, zvláště v souvislosti se zaváděním výpočetní techniky. Správa provádí výplatu 3 miliónů důchodů (připadá na 2,5 miliónu důchodců). Každá valorizace vnáší určitou nestabilitu do tohoto systému a technická zvládnutelnost je na hranici třech měsíců. Zároveň jde o státní organizaci, která je napojena na rozpočet, který je velmi napnutý. Znovu bylo upozorněno na důležitost kvalitní sítě výpočetní techniky a kvalitní komunikace mezi jednotlivými okresními správami. Pochvalně bylo též zmíněno personální obsazení správ sociálního zabezpečení, které i přes nepříliš výhodné platové podmínky je velmi dobré. Celkově je zaměstnáno v oblasti sociálního zabezpečení 6 400 zaměstnanců, centrální části je zaměstnáno 1 200 pracovníků.
Náměstkyně DOSTÁLOVÁ vystoupila za úsek důchodového zabezpečení a centrální agendy, upozornila na nárůst důchodců, který je trvalý, dalším problémem je nedostatek prostředků pro převod agendy na vhodnější média (magnetická, optická). Odhad na převod veškeré agendy na tyto média je asi 18 roků. Dále bylo uvedeno, že tento odbor má klesající počet nedodělků ke konci roku, což je rovněž příznivý trend. V souvislosti se soudními a mimosoudními rehabilitacemi bylo uvedeno, že prioritní vyřízení této záležitosti dopadlo dobře. Šlo o 17 000 soudních rehabilitací a 21 000 tisíc mimosoudních rehabilitací. Tento úkol kladl značné nároky především na zkušené pracovníky.
Dále vystoupila náměstkyně ZEMANOVÁ z agendy nemocenského pojištění. Tento odbor se zabývá výplatou dávek jako jsou peněžitá pomoc v mateřství, nemocenská a podobně. Od 1. ledna na tento odbor přešla též evidence práce neschopných občanů. Tato agenda byla původně v gesci ministerstva zdravotnictví.
Ředitel SMOLÍK za výpočetní středisko uvedl, že na České správě sociálního zabezpečení se pracovalo s výpočetní technikou od roku 1968, že tato správa má s výpočetní technikou dobré zkušenosti. V současné době je výpočetní síť orientována na produkty formy SIMENS. Velký důraz je zde kladen na včasnou algoritmizaci právních norem.
V diskusi vystoupila dále poslankyně LAGOVÁ. Uvedla, že budování státně sociálního zabezpečení je ve svých začátcích. Zmínila se o možných zjednodušeních práce, např. formou určitého předstihového řízení nebo bezhotovostního kontaktu. Zdůraznila také nutnost dobré informovanosti občanů v oblasti sociálního pojištění.
Ředitel ANTOŠÍK ve svém vystoupení uvedl, že otázka sociálního zabezpečení se váže na výběr pojistného a na celý pojišťovací systém a je striktně závislá na zákonné kvalitě vyplývající z pracovního poměru. Oblast sociální potřebnosti věcně ani logicky do sociálního zabezpečení nepatří, jde spíše o otázku posouzení. Znovu zdůraznil práci s obrovskými objemy informací a nutnost dostatečného legislativního předstihu.
Poslanec ČERBÁK se vyjádřil k nárůstu občanů důchodového věku. Tento názor podpořil i poslanec GJURIČ, který konstatoval enormní nárůst, ke kterému došlo v oblasti důchodových občanů a vyjádřil dotaz, jak situace vypadá trendově.
Poslanec ČERBÁK dále vyjádřil dotaz, jestli se do budoucna uvažuje o spojení nemocenského a zdravotního pojištění a jak vypadá příprava sociálních pojišťoven.
Ředitel ANTOŠÍK odpověděl, že nemocenské pojištění zahrnuje v současné době 7 druhů dávek a bohužel není přesně vymezeno co se těmito dávkami míní. K otázce sloučení nemocenského a zdravotního pojištění se staví značně skepticky, jako k otázce která je techniky prakticky vyloučena. Též vyjádřil názor, že přídavky na děti a jiné podobné dávky nepatří do nemocenské agendy. Nemocenské je věcně vlastně pojištěním mzdy a v případě nemoci pojistné nahrazuje mzdu.
K otázce sociálních pojišťoven uvedl některé zkušenosti Všeobecné zdravotní pojišťovny se systémem přerozdělování, uvedl že jde o značně dynamický systém, který potřebuje určitý čas k optimálnímu dozrání. V legislativních úpravách by mělo dojít mezi zdravotním a nemocenským pojištěním k sjednocení vyměřovacích základů. Nákladově věková struktura obyvatelstva není příliš příznivá a pravděpodobně v budoucnosti bude nutné důchodový věk poněkud posunout. V otázce kvantifikace pojistného, příznivá je skutečnost, že občan vidí jak je drahá sociální péče. Jde o přerozdělovací mechanismus, kdy vybrané pojistné se použije zcela na výplatu sociálního zabezpečení. Nutno si uvědomit, že sebou neseme obrovskou minulost a v oblasti sociálního zabezpečení neexistuje kapitálová rezerva,.
Na závěr diskuse předseda výboru MUDr.M.SYKA poděkoval všem zástupcům České správy sociálního zabezpečení za možnost seznámit se s provozem Správy a zmínil se o možnosti čtvrtletního setkávání se s představiteli České správy sociálního zabezpečení. Dále požádal ředitele ANTOŠÍKA o stručný telefonní seznam vedoucích pracovníků České správy sociálního zabezpečení.
Na závěr přečetl předseda návrh usnesení č. 8/1993 a toto usnesení bylo jednomyslně přijato. (14 hlasů) Viz příloha.
K bodu 2:
Schůze pokračovala ve 14,30 hodin v budově Parlamentu. Předseda výboru MUDr.M.SYKA přivítal zástupce Všeobecné zdravotní pojišťovny a předal slovo řediteli Všeobecné zdravotní pojišťovny RNDr. NĚMCOVI.
Ředitel NĚMEC se v úvodu zmínil o snaze pojišťovny přijít na samofinancovatelný režim. Uvedl, že se pojišťovna dostala již do konkurenčního prostředí (16 odborových pojišťoven a předpokládá se další nárůst). V průběhu roku 1992 byly ustaveny správní rada a dozorčí rada. Zástupci dozorčích orgánů se sejdou březnu, kde schválí rozpočet pojišťovny a koncepci pojišťovny. Dále se ředitel zmínil o některých rozjezdových problémech, které souvisely s vysokým počtem novelizací, kdy docházelo ke změnám v kategorii plátců pojistného. K informačnímu systému pojišťovny ředitel uvedl, že systém v současné době je na slušné úrovni a že se dále zdokonaluje. Výběr za měsíc leden nebyl stoprocentní a to z důvodu platební neschopnosti některých podniků. VZP přistoupí k soudnímu vymáhání. Během 3 - 4 měsíců dojde k vytisknutí průkazek pojištěnců (počítá se s objemem 9,5 miliónu). Bude to představovat určitou identifikaci pojištěnce a přispěje to jako donucovací prostředek pro některé neplatiče pojistného. Zmínil se i o určité nesystémové záležitosti související se vznikem vojenské pojišťovny. Úhrnem se předpokládá 400 mil. Kčs, které půjdou na tyto Vojenské pojišťovny. VZP předpokládá do budoucna rozvoj smluvního partnerství se zdravotními zařízeními i s privátními lékaři. Celkově lze hodnotit postupné usazování tohoto pojišťovacího systému.
Všeobecná zdravotní pojišťovna má v současné době asi 2 000 zaměstnanců což je počet velmi malý. K otázce hodnoty bodu ředitel uvedl provázanost na výběr pojistného.
Dále vystoupil předseda správní rady prof. ŠEBOR. Zmínil se o složení správní rady, kde je jedna třetina zástupců pojištěnců (voleni ČNR), jedna třetina státní správa a jedna třetina je pro zaměstnavatele. Spolupráci s ředitelstvím VZP hodnotil jako dobrou. Dále byly zmíněny některé problematické oblasti vztahu zdravotnictví a VZP. Správní rada nemá přímou odpovědnost v dohodovacím řízení a vítala by jakoukoliv formu účasti. K otázce dohodovacího řízení bylo uvedeno, že pro dobré fungování je nutný určitý časový vývoj.
V diskusi vystoupil poslanec ČERBÁK. uvedl předpokládá, že finanční situace ve zdravotnictví je maximálně napjatá. Poněkud ho překvapuje hodnota bodu 45 haléřů. Projevil též zájem o informaci jak se pojišťovna angažuje v privatizačních otázkách.
Poslanec RUBÁŠ vyjádřil určitou obavu k personální politice Všeobecné zdravotní pojišťovny. Uvedl,že je zde obava z obsazování vedoucích míst funkcionáři OÚNZ.
Ředitel NĚMEC k dotazům uvedl, že v minulém roce bylo prvních 7 měsíců sledováno vykazování výkonů; průměrným výpočtem se došlo k hodnotě 54 haléřů. Uvedl v této souvislosti také určité problémy v samostatné VZP s objekty. VZP pracuje s informačním systémem, který obsahuje značně informace (narození, plat, zdravotní stav atd.)
V další diskusi vystoupili posl. FISCHEROVÁ, ČERBÁK, SVOBODA převážně s dotazem na garanci minimální hodnoty bodu a také k otázce zvýhodnění dárcovství krve.
Ředitel NĚMEC uvedl některé kontrolní mechanismy, které by měly ošetřit enormní bodovou explozi některých privátních lékařů. Zmínil se také o špatném stavu revizních lékařů, především na malé zkušenosti.
Prof. ŠEBOR ve svém příspěvku uvedl, že Správní rada projednává záměry pojišťovny, Dozorčí rada kontroluje VZP. Uvedl, že VZP v privatizačních projektech je obvykle znevýhodňována a není právě vítána.
Prezident Asociace velkých nemocnic MUDr. BAŠNÝ vystoupil s názorem, že minimální hodnota by měla být 60 haléřů, aby se zahrnuly i kalkulace na provoz.
Poslanec DOSTÁL vyjádřil určitou obavu občanů v důchodovém věku, kteří s ohledem na svoji sociální situaci si nejsou jisti s jistými platbami zdravotnických zařízení.
Ředitel NĚMEC uvedl, že některé výsledky dohodovacího řízení, které opomněly, jako např. dopravu atd. budou uvedeny se zpětnou platností k 1. 1. 1993. Dále uvedl, že bude nutné zavést nový systém formou agregace výkonů,.
Poslanec GJURIČ se zmínil o nedostatcích ve financování center krizové intervence, kde jsou výdaje kryty asi z jedné třetiny.
Ředitel NĚMEC uvedl v této souvislosti, že jde o podobný problém jako např. u stomatologů a jiných oborů. Vše je otázkou sazebníku a dohodovacího řízení.
Zástupce stomatologů uvádí potřebnou hodnotu bodu ve výši 1,50 kč.
Poslanec RUBÁŠ v této souvislosti uvedl, že stomatologové nemohou nedostatky systému řešit v podstatě krádeží a nezákonným obohacováním.
Předseda MUDr. Martin SYKA uvedl, že v dohodovacím řízení by se měl účastnit též někdo ze středního zdravotnického kádru. Dr. HUTAŘ uvedl, že bude nutno zohlednit otázku zdravotnických pomůcek při dohodovacím řízení.
Na závěr MUDr. Martin SYKA vyjádřil nesouhlas s tím, že zde existuje nesystémová Vojenská pojišťovna zmínil se též o dohodovacím zařízení s nutností řešit problematiku stomatologů a určitých přestupků pomocí stomatologické komory. Také se vyjádřil k odložení některých platebních neschopných organizací. Bude nutno postupovat tak, aby k tomu nedošlo na úkor schopných a přesně je nutno vyměřit kritéria.
Potom předseda výboru přečetl návrh usnesení č. 9/1993, které bylo jednomyslně přijato.
Schůze výboru skončila v 16 30.
Zaznamenal:ing.A.Papoušek
Napsala: V.Vesecká
ověřovatelka výboru |
předseda výboru |