Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

z 48. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví,

Schůzi výboru zahájil v 9,10 hodin předseda výboru MUDr. M. SYKA.

1. Návrh poslanců J. Wagnera a dalších na vydání zákona o kolizi veřejného zájmu se zájmem osobním (tisk 297A)

2. Zásady zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi (poslanecký návrh E. Jaroš a další) (tisk 1082)

3. Sdělení předsedy

4. Různé

5. Zpráva o činnosti Komise pro otázky zdravotně postižených

6. Zásady zákona o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod a lázeňských místech (tisk 856)

Návrh poslanců Wagnera a dalších na vydání zákona o kolizi veřejného zájmu se zájmem osobním (tisk 297A) odůvodnil poslanec J. BLÁHA. Ve své předkladatelské zprávě se zmínil stručně o genezi návrhu zákona, který je výsledkem skupinové práce s účastí koaličních poslanců.

Zpravodajskou zprávu přednesl poslanec MUDr. F. PLUHAŘ, který upozornil na výrazné zpřísnění a rozšíření stávajícího zákona. Především rozšíření okruhu ústavních činitelů, omezení ústavních činitelů v podnikatelské činnosti ještě dva roky po uplynutí mandátu a oznamovací povinnost výdělečné činnosti, rozšířenou na rodinné příslušníky. Další zpřísnění zpravodaj vidí v dvoustupňové kontrole. Mandátový a imunitní výbor a přes sněmovnu a přes předsedu sněmovny. MUDr. M. SYKA upozornil na stanovisko vlády, které je k dispozici již od začátku prázdnin a je zamítavé.

V obecné rozpravě vystoupil posl. JANEČEK, který zpochybnil, zda postup předložení tisku 297A je z hlediska legislativního postupu legitimní. Podle jeho názoru by příslušný tisk měl projít formou zásad, nebo mělo být od zásad upuštěno. Poslanec BLÁHA upozornil, že chyba vznikla zřejmě v legislativním odboru. Dále vystoupila poslankyně FISCHEROVÁ a poslanec LOM, který upozornil, že se zcela ztotožňuje s myšlenkou, ale domnívá se, že sledování střetu zájmů veřejného s osobním má řadu sporných otázek a zákon v předkládané formě je nepřijatelný, protože zákon neobsahuje sankce při porušení, o odvolání v případě porušení zákona nemůže rozhodnout sněmovna. Dále vystoupila poslankyně MAZALOVÁ, která vyzdvihla alespoň určitou formu kontroly, která doposud chybí. Poslanec LOM upozornil na nedodržované usnesení pléna ČNR, které říká, že poslanec, který je v dané problematice zainteresován, měl by to předem oznámit sněmovně. Na závěr obecné rozpravy se zpravodaj výboru MUDr. F. PLUHAŘ vyslovil nedoporučit přijetí zákona a zákon vrátit a předložit ve formě zásad, jak je obvyklé v normálním legislativním procesu. V další rozpravě bylo vzneseno několik procedurálních návrhů o dalším způsobu projednávání. Návrh poslance JAROŠE, projednat paragrafované znění, neprošel (4 poslanci pro, 5 proti.) Po další rozpravě, v níž vystoupili poslanci BLÁHA, JANEČEK, ČERBÁK, SYKA, LAGOVÁ bylo hlasováno o návrhu poslance ČERBÁKA, který doporučil přerušit projednávání tisku (13 poslanců pro, 4 se zdrželi). Tento návrh byl přijat.

Na závěr projednávání tohoto bodu předložil zpravodaj výboru MUDr. F. PLUHAŘ návrh usnesení č. 143/1994, které bylo přijato (15 poslanců pro, 2 se zdrželi).

Zásady zákona, kterými se mění a doplňuje zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi poslanecký návrh E. Jaroše a dalších (tisk 1082) odůvodnil MUDr. E. JAROŠ. Ve své odůvodňovací zprávě sdělil, že předloha zásad zákona upozorňuje, že kouření je závažný negativní jev, zákonem se dále omezuje a reguluje prodej tabákových výrobků a přináší regulaci reklamy tabákových výrobků.

Zpravodajskou zprávu přednesl poslanec MUDr. J. JANEČEK. Upozornil především na značný nepoměr mezi příjmem ze spotřební daně, kterou prodej tabákových výrobků a náklady na léčení, které jsou způsobeny kouřením. Na závěr své zprávy zpravodaj doporučil tisk k projednání. Předseda výboru MUDr. MM. SYKA upozornil na negativní stanovisko vlády. Zároveň přivítal zástupce ministerstva zdravotnictví, náměstka ministra JUDr. A. DVOULETÉHO. V rozpravě vystoupil JUDr. A. DVOULETÝ, který upozornil, že nikotin a alkohol je sice formálně návykovou omamnou látkou jako jiné drogy, ale společnost nikotin a alkohol nevnímá jako ostatní návykové a omamné látky. Dále vyslovil určitou pochybnost o možnosti právně řešit tuto problematiku. Ministerstvo zdravotnictví se spíše přiklání k řešení formou preventivních programů. Návrh není akceptabilní dále proto, že jde zcela o odlišné chápání odpovědnosti k přístupu k negativním jevům. Zda o konzumaci těchto návykových a omamných látek bude rozhodovat vláda, stát či jednotlivec.

V rozpravě vystoupili poslanci JAROŠ, který upozornil, že zpracování zásad mělo za cíl pokusit se o silnější dopad k ochraně před alkoholismem a tabakismem. Poslanec JANEČEK vymezil současnou diskusi v oblasti propagace návykových látek především tabákových výrobků jako otázku dodržování zákonnosti v zemi. Poslanec GJURIČ vyslovil nesouhlas s liberálním postojem ministerstva zdravotnictví. Tabák sice nenarušuje centrální nervovou soustavu, ale jako jediná z návykových látek omezuje práva druhého. Přednesl názor, že právo řeší řadu otázek i vnitřních a že konstatování zákona někdy vymezuje stanovisko pro veřejnost. Posl. LOM ve svém vystoupení upozornil na poměrně striktní přístup některých států ke kouření na veřejných místech, např. u profese lékaře. Pokud společnost nechápe některý jev jako negativní, neznamená to, že právo tento jev nemusí řešit. Poté vystoupili poslanci ČERBÁK, MAZALOVÁ, kteří upozornili na vazbu mezi konzumací tabákových výrobků a úmrtností. Poslanec KRÁSA upozornil, že restriktivní přístup v oblasti prevence proti tabakismu nemůže mít úspěch. Dále vystoupili poslanci ŠTAMBERA, GJURIČ, LOM, FISCHEROVÁ. Na závěr předseda výboru MUDr. M. SYKA uzavřel obecnou rozpravu. V podrobné rozpravě vystoupili poslanci JANEČEK, k zásadě číslo 2. Návrh byl přijat (12 poslanců pro, 4 se zdrželi). Návrh poslance LOMA k zásadě číslo 2 bylo přijato 13 hlasy (3 poslanci se zdrželi). Návrh poslance KRÁSY k zásadě číslo 3 nebyl přijat (1 poslanec pro, 5 proti). Návrh poslance KRÁSY k zásadě číslo 4 nebyl přijat (1 poslanec pro, 9 proti). Návrh poslance SYKY k zásadě číslo 6 byl přijat (16 poslanců pro). Návrh poslance ČERBÁKA k zásadě číslo 7 byl přijat (13 poslanců pro, 3 se zdrželi). Návrh poslance SYKY k zásadě číslo 8 byl přijat (15 poslanců pro, 1 se zdržel). Návrh poslance KRÁSY k zásadě číslo 9 byl přijat (12 poslanců pro, 4 se zdrželi). Návrh poslance KRÁSY k zásadě číslo 10 byl přijat (11 poslanců pro, 5 se zdrželo). Při hlasování k celku zásad se vyslovilo 15 poslanců pro, 1 se zdržel). Na závěr projednávání tohoto bodu předložil zpravodaj výboru návrh usnesení č. 144/1994, které bylo přijato 15 hlasy (1 poslanec se zdržel).

Odpolední pořad schůze pokračoval pracovním setkáním, na kterém byla diskutována především otázka zahraničního výjezdu do Švýcarska a především tématická náplň této cesty. Z diskuse vyplynulo, že poslanci mají především zájem o bližší seznámení s fungováním významných institucí, jako je ILO, IRC, WHO, a další. Dále byla diskutována otázka způsobu projednání "Zprávy meziresortní protidrogové komise" a "Programu sociální prevence kriminality, aktuální stav a východiska do roku 1996".

Schůze výboru skončila v 16,30.

38. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví pokračovala dne 8. září. Schůzi výboru zahájil předseda výboru MUDr. M. SYKA v 9,15 hodin (15 přítomných poslanců).

Zprávu o činnosti Komise pro otázky zdravotně postižených předložil předseda komise MUDr. J. JANEČEK. Komise pro otázky zdravotně postižených začala pracovat po volbách v roce 1992, při řešení problematiky zdravotně postižených spoluobčanů jejichž počet se odhaduje na 10 % obyvatel republiky. Členové komise jsou za výbor VSPZ poslankyně FISCHEROVÁ, JANEČEK, KRÁSA, MAZALOVÁ, VÁCHALOVÁ, za VVVKMT posl. PŘIBÁN za ÚPV posl. KOLÁŘOVÁ. Poslanec JANEČEK se zmínil především o způsobu práce komise a o hlavních tématech, kterými se komise v minulém období zabývala. Šlo především o problematiku vzdělávání zdravotně postižených (otázka pomocných škol), řešení problematiky bytů zvláštního určení a diskuse nad některými vyhláškami a zákony, které se týkají zdravotně postižených. Předseda výboru MUDr. M. SYKA otevřel rozpravu k tomuto bodu a jako první v ní vystoupil. Upozornil, že příští zpráva o komisi, která by se měla pravděpodobně konat v lednu či únoru 1995 by měla být podrobnější, měla by se věnovat především věcným tématům a měla by být předložena v dostatečném časovém předstihu. Dále vystoupil poslanec GJURIČ, který se dotázal, zda existuje sociodemografická analýza zdravotně postižených a jak se věnuje komise otázkám mentálně postižených. Poslanec JANEČEK upozornil, že právě v otázce mentálně postižených občanů je problém s prosazením jejich zájmu vhodnou prezentací této skupiny.. V další rozpravě vystoupili poslanci KRÁSA, který upozornil na těžké vymezení interních postižení, které se většinou jako zdravotní postižení nepojímají (rozdíl mezi dialyzovaným pacientem a diabetikem). Dále vystoupil Dr. KVAPILÍK - předseda Společnosti pro pomoc mentálně postiženým, který zvláště pozitivně hodnotil posun v oblasti vzdělávání s tím, že dnes je pojímáno širší věkové spektrum vzdělavatelných pacientů. Vyzdvihl lepší kvalifikační úroveň a rozvoj bakalářských studií různých směrů. Dále upozornil na akci, která se koná dne 9. 9. na Wilsonově náměstí v 10,00 hodin, kde bude hodnocena dosavadní práce Společnosti pro pomoc pro mentálně postižené. Poslankyně VÁCHALOVÁ kladně zhodnotila především propojení do vládního výboru a na občanská sdružení. Tyto kontakty komisi velmi prospívají.

Za Vládní výbor pro otázky zdravotně postižených vystoupil Dr. PTÁČNÍK, který vyzval poslance výboru, aby si sami určili na jaké úrovni chtějí, aby byl vládní výbor reprezentován na jednáních výboru, zda na úrovni exekutivy či na úrovni sekretariátu. Poslanec GJURIČ upozornil na své členství v představenstvu PHARE, které se zabývá schvalováním vzdělávacích projektů a nabídl možnosti pomoci občanským sdružením pro případné dobré projekty. Poslanec GJURIČ se dotázal na otázku způsobu rozdělení dotací, jakým způsobem se kontroluje využití finančních prostředků. JUDr. HUTAŘ upozornil na problém do kterého se dostává právní poradna pro zdravotně postižené pokud ministerstvo práce sníží svoji dotaci této organizaci. Výzvy ke sponzoringu jsou velmi neúčinné a sociálně právní poradenství zaměřené na skupinu obyvatel zdravotně postižených nelze pojímat komerčně, proto požádal výbor o případnou podporu pokud by ministerstvo práce a sociálních věcí odmítlo finanční spoluúčast v této organizaci. Poslanec KRÁSA upozornil, že tato společnost není sama, která má finanční problémy a potvrdil negativní zkušenosti se sponzoringem.

Na závěr projednávání tohoto bodu přednesl předseda výboru MUDr. M. SYKA návrh usnesení č. 145/1994, které bylo přijato jednomyslně (15 poslanců pro).

Zásady zákona o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod a lázeňských místech (tisk 856). V úvodu tohoto bodu vystoupil předseda výboru

MUDr. M. SYKA, který upozornil, že výbor pro sociální politiku a zdravotnictví tento bod přerušil a že nyní by bylo třeba se dohodnout o proceduře dalšího projednávání.

Náměstek ministra zdravotnictví JUDr. A. DVOULETÝ omluvil neúčast ministra a doporučil věcné projednání zásad zákona především pro časovou naléhavost. V další rozpravě vystoupil poslanec ČERBÁK, SYKA, JAROŠ, LOM, BUREŠ, FISCHEROVÁ. Byla diskutována především otázka časové naléhavosti a procedurální možnost podrobného projednání tohoto zákona.

Na závěr rozpravy předseda výboru vyhlásil 10 minutovou přestávku, během které přizval na jednání výboru předsedu ústavně právního výboru JUDr. M. VÝBORNÉHO se žádostí, aby informoval poslance o postupu ústavně právního výboru při projednávání těchto zásad. Dr. VÝBORNÝ informoval poslance, že projednávání těchto zásad se neslo především právním směrem. Ústavně právní výbor se domnívá, že není možné řešit problematiku tohoto zákona bez vyřešení základního vztahu k zákonu hornímu a zákonu vodnímu. Je třeba se sjednotit na základních principech v otázkách vlastnictví a veřejného zájmu. Výbory nemají možnost právní komparace s evropským společenstvím, tento úkol by měla vykonat exekutiva. V ústavně právním výboru jasně převažoval názor, že pro toto sporné ustanovení je potřeba celou záležitost řešit komplexně. Sdělení předsedy ústavně právního výboru by nemělo mít doporučující charakter, pouze informuje o způsobu projednání v ústavně právním výboru. V rozpravě nad závěrečným usnesením výboru vystoupili poslanci BUREŠ, ČERBÁK, LOM, JANEČEK, JAROŠ, SYKA. Diskuse se týkala především toho, zda se v usnesení odvolat přímo na rozhodnutí ústavně právního výboru zda vyslovit nesouhlas se zásadami, či zda přerušit projednávání tohoto bodu. Na závěr se hlasovalo o návrhu poslance JAROŠE, který doporučil, aby výbor doporučil organizačnímu výboru PSP, aby požádal vládu o naplnění usnesení ústavně právního výboru PSP č. 199/1994 ze dne 4. 5. 1994. Tento návrh byl přijat. (15 poslanců pro, 2 se zdrželi).

Předseda výboru M. SYKA upozornil poslance na dopis Asociace hygienických stanic k zásadám zákona o ochraně veřejného zdraví. Dopis bude poskytnut k informaci všem poslancům. Dále v této souvislosti předseda výboru informoval poslance o svém úmyslu svolat k tématice zásad zákona o ochraně veřejného zdraví seminář s účastí nejširší odborné veřejnosti. Dopis MUDr. Suchardy, předsedy České lékařské společnosti o situaci poskytování bankovních úvěrů ve zdravotnictví. Na závěr předseda informoval o semináři, který se bude zabývat otázkami ekonomiky zdravotnictví, který se bude konat dne 10. 9. a bude pořádán národohospodářským ústavem AV ČR společně s CEGR UK. Za výbor se zúčastní poslanec LOM.

V bodě Různé vystoupil poslanec KRÁSA, který upozornil na jisté nesrovnalosti v novele zákoníku práce v otázce rent, kde došlo ke krácení těchto rent. Poslanec KRÁSA navrhl, aby byla ustavena skupina poslanců, která bude pracovat

s ministerstvem, práce a sociálních věcí. K práci do této skupiny se přihlásili poslanci KRÁSA, NĚMČÍK, FISCHEROVÁ, PLUHAŘ.

Schůze výboru byla ukončena v 11,30 hodin

Zaznamenal: A. Papoušek - tajemník výboru

Napsala: V. Vesecká - sekretářka výboru