Zápis
z 51. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví,
konané ve dnech 12. - 13. října 1994
Přítomni: |
MUDr.M.Syka, MUDr.E.Jaroš, MUDr.M.Čerbák, MUDr.R.Dostál,CSc.,E. 12.X.1994 Fischerová, PhDr.A.Gjurič, MUDr.J.Janeček, MUDr.E.Jaroš, V.Krása, PhMr.P.Kulička, H.Lagová, MUDr.P.Lom, G.Mazalová, MUDr.F.Pluhař, PhDr.J.Němčík, MUDr.L.Rymeš, MUDr.J.Stadler, MUDr.D.Štambera, doc.RSDr.J.Štrait,CSc., A.Zahradníček; |
Omluveni: |
A.Váchalová; |
Nepřítomni: |
Ing.M.Raška; |
Přítomni: |
MUDr.M.Syka, MUDr.E.Jaroš, MUDr.M.Čerbák, MUDr.R.Dostál,CSc.,E. 13.X.1994 Fischerová, PhDr.A.Gjurič, MUDr.J.Janeček, MUDr.E.Jaroš, V.Krása, PhMr.P.Kulička, H.Lagová, MUDr.P.Lom, G.Mazalová, MUDr.F.Pluhař, PhDr.J.Němčík, Ing.M.Raška, MUDr.L.Rymeš, MUDr.J.Stadler, MUDr.D.Štambera, doc.RSDr.J.Štrait,CSc., A.Zahradníček; |
Omluveni: |
A.Váchalová; |
Schůzi výboru zahájil v 9,20 hodin předseda výboru MUDr.M.SYKA. V úvodu schůze navrhl předseda výboru změnu programu. Doporučil neprojednávat tisky 1077 (čtvrtý bod programu) a tisk 1129 (osmý bod programu), doposud nejsou navazující právní normy. S dalším procedurálním návrhem vystoupil poslanec BUREŠ, který doporučil zatím neprojednávat bod č. 1 (tisk 966), s doporučením vyčkat až návrh zákona o jednacím řádu bude projednán ústavně právním výborem a potom se k němu vrátit v podrobné rozpravě. Dále vystoupil poslanec ŠTRAIT, který doporučil při projednávání bodu 6, kterým je vládní návrh zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce (tisk 1148) využít při projednávání tohoto bodu tisk 1005. Při hlasování návrhu předsedy výboru návrh byl přijat (16 poslanců pro, jeden se zdržel). K návrhu poslance BUREŠE vypustit bod 1 (16 poslanců pro, jeden se zdržel). Návrh programu byl přijat jednomyslně (17 poslanců pro).
Schválený pořad schůze:
1. Prezentace Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR
2. Návrh zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině (poslanecký návrh Dr. Štambera) (tisk č. 1101)
3. Vládní návrh zásad zákona o neziskových právnických osobách (tisk 1160)
4. Vládní návrh zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce (tisk 1148)
5. Program sociální prevence kriminality - aktuální stav a východiska do roku 1996 (tisk 1043)
6. Sdělení předsedy
7. Různé
Ve vzniklém časovém prostoru byl zařazen bod Různé:
Jako první bod navrhl předseda výboru zabývat se otázkou některých dopadů Zákoníku práce, především v otázce náhrady za ztrátu na výdělku tzv. rent. Místopředseda VSPZ PhDr. J. NĚMČÍK, který zastupuje skupinu k řešení některých dopadů novelizace Zákoníku práce, informoval poslance, že skupina se sešla v době pléna s tím, že novela je systémová a tedy správná, nicméně dopad je neadekvátní. Podle předběžné dohody by mělo dojít k valorizaci, která by alespoň částečně kompenzovala tento dopad. Dále v rozpravě vystoupili poslanci JAROŠ, poslanec KRÁSA, který upozornil na určitou strukturovanost tohoto problému. Podniky v současné době mají pojištěny své zaměstnance u pojišťovny, záležitost se ovšem netýká dříve vzniklých úrazů. Dále poslanec KRÁSA upozornil, že věc byla projednávána poradou ekonomických ministrů, kde z důvodu politických rizik bylo navrženo jíti cestou poslaneckého návrhu, v návrhu vidí především jistý tlak velkých podniků, kterým se tímto ulehčilo (především OKD). Předseda výboru MUDr. M. SYKA souhlasil s tím, že objasnění této záležitosti je namístě, nicméně doporučuje zabývat se cestou k nápravě. Poslanec KRÁSA upozorňuje, že valorizace není řešením tohoto dopadu. Poslanec JANEČEK navrhl projednávat tento bod s účastí ministerstva práce a sociálních věcí. Poslankyně LAGOVÁ doporučila odlišit rovinu věcnou a rovinu procedurálního postupu jak k této situaci došlo. Poslankyně FISCHEROVÁ upozornila, že je nutno si uvědomit nevhodnost tohoto postupu.Dále vystoupil poslanec NĚMČÍK, který upozornil, že řešením není novelizovat § 192 do původní formy. Dopad na některé organizace může být značný a může mít dalekosáhlejší sociální důsledky. Předseda výboru sdělil, že je třeba vypracovat kvalitní zadání pro ministerstvo práce a sociální věci. S tímto bod ukončil. Doporučil poslanci NĚMČÍKOVI, aby se spojil s ministrem práce a sociálních věcí a dohodl zařazení tohoto bodu na zítřejší pořad schůze v 16,00 hodin.
Dále předseda výboru informoval poslance o připravované konferenci, sociální politice a politické stabilitě v zemích východní Evropy, která bude pořádána příští týden v hotelu Fórum. Vyzval všechny poslance k aktivní účasti.
Dále předseda výboru informoval poslance o některých dalších skutečnostech připravované cesty do Švýcarska. V rozpravě vystoupil poslanec GJURIČ, který doporučil vypracovat zprávu o této cestě.
Dále předseda informoval o došlé korespondenci. Šlo především o informaci ministra zdravotnictví L. RUBÁŠE k otázce výjimky k základě § 45, odst. 1 a 2 zákona č. 92. Jedná se o privatizaci státní lázeňské léčebny Jeseník. Dále informoval o privatizaci nemocnice v Kostelci nad Černými lesy, kde se zvažuje cesta neveřejného výběrového řízení. Poslanec ČERBÁK doporučil pozvat ministra Skalického i ministra Rubáše, aby se vyjádřili ke koncepci privatizace především v oblasti lůžkových zařízení. V rozpravě vystoupili dále poslanci LOM a BUREŠ, který uvedl, že není dobré, že privatizace nemocnice v Kostelci pod Černými lesy nepůjde přes Fond národního majetku, ale bude opět příjmem státního rozpočtu. Dále byla diskutována otázka možnosti vybudovat kardiologickou léčebnu v nově privatizované nemocnici v Kostelci nad Černými lesy. V rozpravě vystoupili poslanci ČERBÁK, LOM, SYKA. Na závěr projednávání tohoto bodu doporučil předseda výboru skupině poslanců ČERBAK, RYMEŠ, BUREŠ, JAROŠ, JANEČEK, spojit se s příslušnými ministerstvy a prošetřit záležitost privatizace nemocnice Kostelce nad Černými lesy.
Na závěr projednávání tohoto bodu předseda výboru doporučil přijmout usnesení k informaci o privatizaci Státní lázeňské léčebny Jeseník. Dále předseda výboru MUDr. SYKA dal hlasovat o procedurálním návrhu poslance ČERBÁKA a bod zvaný informace o privatizaci velkých zdravotnických zařízení ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci a ministra zdravotnictví, zda zvlášť pozvat ministra Skalického. Tento návrh byl přijat (8 poslanců pro, 4 proti, 3 se zdrželi.
Během dopoledního jednání výbor navštívil člen Nejvyššího kontrolního úřadu JUDr. HOLEČEK, který předal předsedovi žádost na prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, kde pan HOLEČEK žádá o zproštění mlčenlivosti v otázce šetření privatizace Nemocnice Na Homolce. Výbor se shodl, že k tomuto bodu se sejde ve středu - 19. 10 v 10,00 hodin. Poslankyně FISCHEROVÁ doporučila návrh na tuto žádost podpořit usnesením. Poslanec ČERBÁK navrhl pozvat prof. JANOUTA a Dr. BOJARA na jednání o tomto bodu. Žádný z návrhů nebyl přijat.
Dále předseda výboru MUDr. M. SYKA informoval o pozvánce České stomatologické komory na výstavu Incheba Pragodent. Pozvánku obdrželi všichni.
V bodě Různé vystoupil poslanec JAROŠ, který informoval o značně konfrontačním vystoupení prezidenta České lékařské komory MUDr. Svobody. V rozpravě k tomuto podnětu vystoupili poslanci ČERBÁK, SYKA, JAROŠ.
K bodu 1:
K prezentaci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky uvedl předseda OSSZP RNDr. J. SCHLANGER. Uvedl, že pro odborový svaz je možnost prezentovat program odborů na půdě Parlamentu velkou ctí. Představil místopředsedy odborového svazu paní Janu DVOŘÁKOVOU a pana Milana ZAORALA. Předseda odborového svazu informoval poslance, že po roce 1990 byl kompletně vyměněn svazový aparát. Politické funkcionáře nahradili odborníci. Odborový svaz je sdružen v Českomoravské komoře odborových svazů, od které očekává angažovanost v otázkách, které jsou odborovým svazům společné. Dále si velmi ctí možnosti být informován a sledovat práci výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, která se realizuje pravidelnou účastí na zasedáních výborů. V rámci této dobré spolupráce se odborový svaz bude snažit v předstihu poskytovat písemné připomínky k předkládaným vládním návrhům. V otázce mezd předseda odborového svazu informoval, že reálná mzda ve zdravotnictví proti období před rokem 1989 nevzrostla a postavení odvětví a jeho zaměstnanců je stále tak tristní jako bylo před listopadovými změnami. Lepší situace je v oblasti pracovníků sociální péče. Problémy v rámci transformace zdravotnictví vidí odborový svaz především v absenci formulace státní zdravotní politiky a představy o cílovém stavu zdravotní péče. Dále upozornil, že systém zdravotní péče byl zcela připraven o péči o vybrané skupiny občanů (děti mládež). Současný způsob financování je přijatelný pouze pro ambulantní sféru. To, že byla nastolena pluralita zdravotních pojišťoven, se neodrazila v legislativě. Pojišťovny, v rámci systému, soutěží naprosto nevhodným způsobem. Dále upozornil, že nelze projednat spojení zdravotního nemocenského pojištění, aniž by byly známy mechanizmy vzájemných souvislostí a smysl tohoto spojení. Dále předseda odborových svazů upozornil, že součástí zdravotní péče je i péče ošetřovatelská a zdravotně sociální. Tzv. liberální přístup a decentralizace odpovědnosti nejsou v souladu s centralizací moci rozhodování o majetku a finančních prostředcích. Státní zdravotní správa nemůže fungovat, protože právo ve zdravotnictví neodpovídá nově nastoleným vztahům. Smyslem prezentace odborového svazu bylo přiblížit vlastní názory a stanoviska a upozornit na problémy jež jsou v politické odpovědnosti vlády a parlamentu, s vědomím složitosti těchto problémů, ale i existence jejich standardních řešení.
V rozpravě vystoupili poslanci JAROŠ k otázce mezd, poslanec GJURIČ ke struktuře členské základny, poslanec ŠTRAIT k otázce participace na společném majetku odborových svazů. Poslankyně NOVÁKOVÁ k problematice středních pracovníků ústavů sociální péče a o jejich kvalifikační úrovni. Na otázky odpověděl předseda odborového svazu RNDr. J. SCHLANGER s tím, že dnes je odborově organizováno 50 % celkového stavu pracovníků ve zdravotnictví a sociální péči. Místopředsedkyně DVOŘÁKOVÁ upozornila, že nejsou stanoveny kvalifikační předpoklady a má to jisté negativní odezvy kde jsou dosazováni lidé se základním vzděláním. V otázce nestátních zařízení není možné sledovat vývoj mezd.
V další rozpravě vystoupil poslanec ČERBÁK, který kladně hodnotil stoupající úroveň Zdravotnických novin. Ptal se na další osud tohoto tisku. Předseda SCHLANGER upozornil, že o Zdravotnické noviny projevil zájem nezávislý vydavatel, který redakci převezme k 1. 1. 1995. Během příštího roku by měla být vyřešena i otázka rovného postupu pro Slovensko. V rozpravě vystoupili poslankyně NOVÁKOVÁ, která upozornila na některé sociální dopady zdravotního řádu. Dále vystoupili poslanec JANEČEK, KRÁSA, JAROŠ, SYKA, GJURIČ, MAZALOVÁ, SCHLANGER, DVOŘÁKOVÁ.
K bodu 6:
Návrh zásad zákona, kterým se mění a doplňuje zákon 94/93 Sb., o rodině poslanecký návrh Dr. Štambery (tisk č. 1101) odůvodnil poslanec výboru
MUDr. ŠTAMBERA. Hlavní klad přinášené novely vidí v tom, že dítě je chápáno jako subjekt práva, nikoliv pouze jako objekt. Konzultantka k této otázce byla
JUDr. SVOBODOVÁ. Jako zpravodaj k tomuto bodu vystoupila poslankyně LAGOVÁ, která upozornila především na značnou složitost komplexní novelizace rodinného práva, čím se touto otázkou zabývá podrobněji, tím sleduje, že tato komplexní novelizace by měla být spíše vypracováním zcela nové právní úpravy, která ovšem vyžaduje velmi důkladnou přípravu a dobrou znalost sociologické situace. Nová právní úprava by měla především řešit otázky státu, jako strany, která vytváří nezbytné podmínky pro vhodný rozvoj rodiny. Zpravodajka na závěr nedoporučila přijetí, i když ocenila dobrou snahu předkladatele. Dále doporučila návrh ponechat k další práci, event. ho použít i při projednání vládního návrhu.
V rozpravě vystoupili předseda MUDr. M. SYKA, který upozornil, že existuje usnesení Poslanecké sněmovny, které zavazuje vládu, aby předložila do konce října návrh zásad, jak bude novelizováno rodinné právo. Poslanec GJURIČ vyjádřil souhlas se zpravodajem. Prohlásil, že zde existuje časová naléhavost, ale tento tisk nepokládá za dobré řešení. Navrhl, že tento tisk by neměl být projednáván. V další rozpravě vystoupil poslanec JAROŠ, JANEČEK, ŠTAMBERA. Nakonec bylo hlasováno o návrhu poslance GJURIČE, který navrhl tento tisk neprojednávat, ale využít ho jako podkladový materiál při projednávání komplexní úpravy rodinného práva. Tento návrh byl přijat (13 poslanců pro, 2 se zdrželi).
13. 10. 1994 - druhý den schůze
Schůzi výboru zahájil předseda v 9,10 hodin.
K bodu 3:
Vládní návrh zásad zákona o neziskových právnických osobách (tisk 1060) odůvodnil zástupce ministerstva financí, vrchní ředitel ing. PELANT a ředitel WOLF. Předložení zákona je motivováno snahou, že v budoucnu by řešení některých otázek nemělo být jen formou rozpočtových a příspěvkových organizací, ale že by se měl vytvořit i určitý prostor pro soukromé právní organizace, kterými by měla být nezisková právnická osoba. Zákon obsahuje fiskální úlevy. Podstatné je, že pro všechny typy neziskových organizací budou daňové úlevy stejné. Důležitou otázkou bude transformace některých rozpočtových a příspěvkových organizací. Důležitou otázkou bude transformace některých rozpočtových a příspěvkových organizací na neziskovou právnickou osobu, ale tou by se měl zabývat jiný zákon.
Zpravodajskou zprávu přednesl poslanec ing. RAŠKA, který uvedl, že zákon splňuje efektivním způsobem to, co bylo od něj očekáváno. Nezisková právnická osoba je chápána jako soukromoprávní osoba. Předloha obsahuje definici vzniku a zániku neziskové právnické osoby. Zisk, či lépe výnos z činnosti lze využít pouze pro účely, ze kterých byla nezisková právnická osoba zřízena. Dále je řešena problematika správní a dozorčí rady, otázka účetnictví, které má být předkládáno auditem.
V rozpravě vystoupil ředitel PELANT, který uvedl, že nejde o zákon transformační,ale zákon který popisuje fungování neziskové právnické osoby. Poslanec KRÁSA uvedl, že řada společností humanitárních a jiných organizací čeká od zákona víc než může přinést, jisté problémy vidí v oblasti v otázce správní rady. Dále nepokládá za dobré určité zvýhodnění obcí jako právního subjektu. Doporučuje také lépe ošetřit vedlejší komerční činnost a chránit ostatní organizace proti dumpingovým cenám. V další rozpravě vystoupili PELANT, WOLF, FISCHEROVÁ, MAZALOVÁ, GJURIČ. Poslanec GJURIČ naznačil, že v úvodní fázi bude jistá ingerence státu nezbytná.
V podrobné rozpravě vystoupili poslankyně FISCHEROVÁ k zásadě číslo 2. Návrh nebyl přijat (3 poslanci pro, 7 proti, ostatní se zdrželi). Poslanec KRÁSA k zásadě číslo 4. Návrh nebyl přijat (8 poslanců pro, jeden proti, 8 se zdrželo). Návrh poslance KRÁSY k zásadě číslo 6 byl přijat (17 poslanců pro, jeden se zdržel). Návrh poslance RAŠKY k zásadě číslo 7 byl přijat (18 poslanců pro). Návrh poslance KRÁSY k zásadě číslo 8 byl přijat (14 poslanců pro). Návrh poslance KRÁSY k zásadě číslo 9 nebyl přijat (6 poslanců pro, 9 poslanců proti). Při hlasování o přijetí zásad zákona o neziskové právnické osobě. Návrh byl přijat všemi hlasy (20 poslanců).
Na závěr tohoto bodu zpravodaj výboru předložil návrh usnesení č. 154/94, které bylo jednomyslně přijato (20 poslanců pro.)
K bodu 6:
Vládní návrh zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky některým obětem nacistické perzekuce odůvodnil ministr spravedlnosti JUDr. J. NOVÁK, který upozornil, že tento zákon sleduje nikoliv odškodnění, ale je pouze humanitárním gestem.
Zpravodajem k bodu byl poslanec J. ZAHRADNÍČEK, který upozornil, že je již 50 roků od konce války a dosud nejsou odškodněny oběti nacistické perzekuce. Doporučil rozšířit okruh osob, vůči kterým bude gesto uplatněno i na sirotky po postižených. Jednání výboru se zúčastnil předseda PSP, M. UHDE, který doporučil některé úpravy, které se týkají preambule schvalovaného zákona. Posl. MAZALOVÁ uvedla, že toto odškodnění je zahanbující gesto vůči státu dlužnému, za který platí postižený - tedy ČR. Děti prakticky platí svým rodičům za ty, kteří je poškodili. Odškodnění je ale nutné, jak pro oběti, tak pro sirotky. Možno chápat jako formu půjčky, která bude jednou splatná. Poslanec ČERBÁK se dotázal jaký dopad má rozšíření okruhu přiznávaných osobám a sirotky. Zástupce ministerstva práce a sociálních věcí Dr. VORLÍČEK upozornil, že vyřešení otázky sirotků není z ekonomického hlediska problematické. Jedná se o minimální počet (cca 100 postižených). Podrobná rozprava. Návrh poslance BUREŠE, týkající se první a druhé věty preambule byl přijat všemi hlasy 19 poslanců pro. Návrh na rozšíření preambule o čtvrtou větu návrh poslance KRÁSU (19 poslanců pro). Návrh poslance NĚMČÍKA k § 3. Návrh byl přijat (17 poslanců pro). Návrh poslance SYKY k § 3 (19 poslanců pro). K § 10 návrh poslance SYKY přijat všemi hlasy, (19 pro). Při hlasování o celku zákona vyslovili souhlas všichni poslanci (19 poslanců pro).
Na závěr projednávání tohoto bodu předložil zpravodaj výboru návrh usnesení č. 155/1994, které bylo jednomyslně přijato (19 poslanců pro).
Odpolední bod jednání výboru, které mělo na programu sociální prevenci kriminality aktuální stav a východiska do roku 1996 (tisk 1043) nebyl projednán z důvodů neusnášení schopnosti výboru. Poslanec JANEČEK, který v této době měl za úkol řízení schůze, doporučil přerušit jednání výboru do 15,30 hodin, kdy se výbor sejde na jednání s ministrem VODIČKOU o otázce náhrady ztráty za výdělek v zákoníku práce.
Odpolední jednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví s ministrem práce a sociálních věcí zahájil J.JANEČEK. Ministr práce a sociálních věcí ing. J. VODIČKA sdělil, že situace po novele zákoníku práce je sice nepříjemná, ale úprava byla systémová. Upozornil na nepříjemný dopad na některé velké podniky. V rozpravě vystoupil poslanec KRÁSA, který se ohradil proti postupu, jakým návrh byl prosazen, kdy nebylo možno celou záležitost projednat ve výborech a odhadnout některá rizika. Poslankyně FISCHEROVÁ podpořila názor poslance KRÁSY, že šlo o nekorektní postup. Dr. HUTAŘ upozornil na některé konkrétní dopady především u rent vyměřených okolo roku 1960. Zástupce ministerstva práce a sociálních věcí Dr. TÝC upozornil, že do budoucna se předpokládá 30 % valorizace fiktivních výdělků (někdy v 1. pololetí 1994). Dále v rozpravě vystoupila KOLÁŘOVÁ, VODIČKA, FISCHEROVÁ, JANEČEK, HUTAŘ ČERBÁK, DOSTÁL. Dr. KANTOR za Sdružení Svazu tělesně postižených upozornil, že jediným systémovým řešením je jednorázové soudní odškodnění po úraze či nemoci z povolání. V této době výbor opustil z naléhavých důvodů dalšího pracovního programu ministr práce a sociálních věcí J.VODIČKA. Poslankyně FISCHEROVÁ, ČERBÁK, JANEČEK doporučili dále se tímto bodem nezabývat v nepřítomnosti ministra, bod přerušit a ještě se k němu vrátit. V další rozpravě vystoupil poslanec GJURIČ, který doporučil nestrukturalizovat a neindividualizovat celou záležitost, neboť to jednak technicky není reálné ani věcně správné.
Na závěr projednávání tohoto bodu předseda výboru MUDr. M.SYKA doporučil skupině poslanců KRÁSA, PLUHAŘ, FISCHEROVÁ, NĚMČÍK, aby celou záležitost přezkoumali. Poslanec NĚMČÍK požádal ministerstvo práce a sociálních věcí o podrobnější popis celé situace jak po profesní stránce tak po stránce kvantifikační jaké finanční náklady znamenají alternativní řešení.
Schůze výboru byla zakončena v 17,00 hodin
V Praze 19. října 1994
Zaznamenal: ing. A. Papoušek - tajemník výboru
Napsala: V. Vesecká - sekretářka výboru
ověřovatelka výboru |
předseda výboru |