Zápis
z 53. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví,
konané ve dnech 16. a 17.listopadu 1994
|
Přítomni: |
MUDr.M.Syka, MUDr.E.Bureš, MUDr.M.Čerbák, MUDr.R.Dostál,CSc., 16.11.94 E.Fischerová, MUDr.J.Janeček, V.Krása, H.Lagová, MUDr.P.Lom,CSc., G.Mazalová, MUDr.F.Pluhař, PhDr.J.Němčík, Ing.M.Raška, MUDr.L.Rymeš, MUDr.J.Stadler, MUDr. D.Štambera, A.Váchalová, J.Zahradníček; |
|
Omluveni: |
PhDr.A.Gjurič, MUDr.E.Jaroš, PhMr.P.Kulička, doc.RSDr.J.Štrait,CSc., 6.11.94 |
|
Přítomni: |
MUDr.M.Syka, MUDr.E.Bureš, MUDr.M.Čerbák, MUDr.R.Dostál,CSc., 17.11.94 E.Fischerová, MUDr.J.Janeček, MUDr. E. Jaroš, V.Krása, H.Lagová, MUDr.P.Lom,CSc., G.Mazalová, MUDr.F.Pluhař, Ing.M.Raška, MUDr.L.Rymeš, MUDr.J.Stadler, MUDr. D.Štambera, A.Váchalová, J.Zahradníček; |
|
Omluveni: |
7.12.94 PhDr. A. Gjurič, PhMr.P. Kulička, PhDr. J. Němčík, doc. RSDr. J. Štrait, CSc., |
Schůzi výboru zahájil ve 14,15 hodin předseda výboru MUDr. M. SYKA. Při diskusi o návrhu programu vznesl podnět poslanec KRÁSA, zařadit na pořad jednání zákon o dani z přidané hodnoty.
Schválený pořad schůze:
1. Návrh státního rozpočtu na rok 1995 za kapitolu 335 - MZ ČR
2. Návrh rozpočtu 313 - MPSV ČR na rok 1995 a informace o zabezpečení potřeb kapitoly 728 - PSV v roce 1995
3. Informace ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci o současné situaci v privatizaci zdravotnických zařízeních
4. Informace ministra zdravotnictví o současné situaci v privatizaci zdravotnických zařízeních
5. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1995 (tisk 1190)
6. Jednání se zástupci MPSV v řešení některých dopadů souvisejících s otázkou náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
7. Sdělení předsedy
8. Různé
K bodu 1.
Návrh státního rozpočtu na rok 1995 za kapitolu 335 - MZ ČR odůvodnil
MUDr. M. RUBÁŠ - ministr zdravotnictví se svými spolupracovníky náměstkem
ing. O. TYPOLTEM a ředitelem ing. T. JUNGEM.
V úvodní zprávě ministr konstatoval, že se jedná jen o malý díl celkových výdajů na zdravotnictví. Hlavním zdrojem příjmů zůstává příjem ze zdravotního pojištění. Podle slov ministra dochází ke stabilizaci podílu výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím důchodu. Předpoklad na rok 1995 je zhruba 7,27 %. Neinvestiční výdaje by měly dosáhnout 7,6 mld. Kč, investiční výdaje 4,5 mld Kč. Výdaje hrazené ze zdravotního pojištění činí zhruba 70 mld Kč. Celkově v roce 1995 by měly prostředky přesáhnout 82,1 mld Kč. Při tvorbě návrhu rozpočtu ministerstvo vycházelo z potřeby realizovat zdravotnické programy a další aktivity ve zdravotnictví, které jsou nedílnou součástí prevence a zdravotní péče. Navýšení výdajů došlo u letecké záchranné služby prevence HIV a AIDS protidrogové politiky, zdravotní politiky, navýšení nákladů se týká i středního zdravotnického školství. V příštím roce bude ministerstvo prosazovat převedení hygienických stanic
z rozpočtových na příspěvkové organizace (zejména tam, kde se to jeví jako hospodárné). Podle slov ministra nedochází k žádné závažnější systémové změně při konstrukci rozpočtu kapitoly 335 na rok 1995.
Zpravodajskou zprávu přednesl poslanec MUDr. P. LOM, CSc. Především upozornil na obecnou makroekonomickou zásadu, že každé přerozdělení musí být užitečné. Přestože se v případě kapitoly ministerstva zdravotnictví jedná relativně o malý finanční objem, musí být podroben podrobné úvaze a analýze, jinak nemá ministerstvo právo vyzývat managementy zdravotnických zařízení k ekonomizaci a mobilizaci vnitřních rezerv. Do výdajů na zdravotnictví je třeba počítat nejen kapitolu 335 ale i územní rozpočty a rozpočty zdravotních pojišťoven. Právě v oblasti zdravotních pojišťoven dosud není účinný kontrolní systém úhradové platby. Potom se zpravodaj vyjádřil k celkovému rámci rozpočtu. Navrhovaná distribuce mezi investičními a neinvestičními výdaji je ve prospěch neinvestičních výdajů. 42 % finančních prostředků na zdravotnictví ze státního rozpočtu jde na individuální dotace.
Na závěr MUDr. LOM upozornil na neadresnou a nezřetelnou položku zabezpečení zdravotnictví z politické linie, nedostatečné zdůvodnění některých individuálních finančních dotací, navrhl začít projednávat rozpočet přerušit a doplněné údaje vyžádat od ministerstva zdravotnictví.
V diskusi vystoupili poslanci JANEČEK, ČERBÁK, a hosté RUBÁŠ a TYPOLT. Diskutována byla především otázka vazby mezi sociálními lůžky a zdravotnickými lůžky v nemocnicích. Rovněž bylo diskutováno rozklíčování v zabezpečení zdravotně politické linie v roce 1995, kde ministr upozornil, že jde o souhrnnou částku na investice v rámci zdravotnických programů, onkologických kardiovaskulárních a transplantologických programů v oblasti kostní dřeně.
Vystoupil poslanec BUREŠ, se dotazoval, proč bylo upuštěno od výstavby kardiochirurgického centra v IKEMu. Předseda výboru MUDr. M. SYKA žádal podrobnější rozklad investic na individuální stavby. Návrh rozpočtu byl shledán neprůzračný, ale došlo k dohodě s ministrem, že podrobnější informace a podklady připraví pro další jednání výboru v příštím výborovém týdnu.
K bodu 2:
Návrh státního rozpočtu na rok 1995 za kapitolu 313 - Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a informace o zabezpečení potřeb kapitoly 728 Práce a sociálních věcí odůvodnil ministr práce a sociálních věcí ing. J. VODIČKA. Uvedl, že celková částka rozpočtu činí 151,8 mld. Kč. V rozpočtu jsou zahrnuty náklady na valorizaci důchodů. Dále se zmínil, že jsou určité problémy s investičními akcemi především vázanými na restituce.
Zpravodajem k tomuto bodu byl PhDr. J. NĚMČÍK, který navrhl proceduru, aby byla v tomto jednání výboru vedena rozprava s požadavky, co je třeba z ministerstva práce a sociálních věcí upřesnit s tím, že rozpočet bude uzavřen příští týden.
Zpravodaj upozornil na určitou poddimenzovanost v provozních výdajích České správy sociálního zabezpečení. Jde především o personální nedostatečnost, malé náklady, nedostatek výpočetní techniky.
Na zpravodajskou zprávu reagoval ministr VODIČKA s uvedením, že počet pracovníků České správy sociálního zabezpečení je samozřejmě problematickým bodem. Ministerstvo financí je ochotno řešit otázku restituovaných objektů. Mnohde se vyplácí za restituované objekty koupit objekt nový (místo drahých pronájmů).
V rozpravě vystoupili poslanci SYKA, ČERBÁK, LAGOVÁ, kteří diskutovali především o možnostech řešení objektů pro Okresní správy sociálního zabezpečení po uplynutí restitučních smluv, diskutovalo se o způsobu valorizace mezd, o provozních výdajích České správy sociálního zabezpečení, které se jeví velmi nízké, této oblasti by se vyplatilo mzdové posílení. Ministr VODIČKA vyjádřil svoji spokojenost
s pracovníky České správy sociálního zabezpečení, po přijetí zákona o státní sociální podpoře je předpokládán nárůst o 3 000 lidí.
V další rozpravě vystoupili poslanci FISCHEROVÁ, RAŠKA, KRÁSA, hosté VAŇEK, VOLF. Byla řešena otázka oddělení důchodového fondu od státního rozpočtu, problematika občanských sdružení a jejich dotování ze státního rozpočtu. V další rozpravě vystoupili poslanci LAGOVÁ, RAŠKA, FISCHEROVÁ, SYKA, KRÁSA a hosté VANĚK, VODIČKA a VOLF. Byla diskutována otázka sociálního pojištění a různých možností v řešení důchodového systému. Poslanci se shodli, že kapitolu uzavřou na jednání výboru příští týden.
Schůze výboru skončila v 17,15 hodin.
Pokračování 53. schůze dne 17. 11. 1994.
Schůzi výboru zahájil předseda MUDr. M. SYKA v 9,45 hodin. Informaci o současné situaci v privatizaci zdravotnických zařízení uvedl ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci ing. J. SKALICKÝ. Podle informací ministra bylo k 12. listopadu rozhodnuto o privatizaci 347 subjektů. Na základě jejich projednání bylo rozhodnuto o vzniku 4 968 nových privatizovaných jednotek. Nejzásadnějším problémem při privatizaci zdravotnických zařízeních je podle ministra Skalického majetkoprávní situace zařízení, která má svůj původ v delimitaci ústavů národního zdraví v letech
1990 - 91.O privatizaci LDN při nemocnicích s poliklinikou není ještě rozhodnuto o vhodném typu transformace. (Trvá absence určitého koncepčnějšího přístupu).
Bezproblémově probíhá privatizace lékárenských služeb. Ze seznamu zdravotnických zařízení určených k privatizaci, které byly zveřejněny v červnu a v září 1992 v celkem 145 nemocnicích s poliklinikou. Ve 20 případech bylo rozhodnuto o privatizaci pouze ambulantní části /Lůžková část byla shledána rizikovou pro tento převod.) Při prodeji bylo rozhodnuto ve 26 případech a 19 případech provedl bezúplatně převod na obec. V 6 případech již i vláda rozhodla že nemocnice zůstanou státní, přesto, že byly zařazeny na tzv. privatizační seznam. Současný problém je zhruba 70 nemocnic, které hrají v poskytování zdravotní péče v naší zemí klíčovou úlohu. Jde především o nemocnice okresního a vyššího typu, které mají monopolní postavení ve spádovém území. Účetní hodnota se pohybuje od 70 mil Kč ale přesahuje i 500 mil Kč. S ohledem na ekonomickou analýzu ve financování zdravotní péče v jednotlivých nemocnicích se považuje privatizace v těchto zařízeních za velmi problematickou. V současné fázi by zřejmě měla být pozastavena a měl by být hledán specifický model, na jehož základě by měly být tyto nemocnice transformovány. Ministerstvo došlo k rozhodnutí, že u 49 nemocnic budou předložené privatizační projekty zamítnuty, (pokud byly předloženy). Je v úvaze vlády jak rozhodne v návrhu vyjmout tyto nemocnice z privatizace.
V rozpravě vystoupil předseda výboru MUDr. M. SYKA, který se zajímal o další proces, který se odehrává po schválení v zařízeních k privatizaci. Ministr informoval o obtížném procesu aktualizace, při kterém se musí vyřešit majetkoprávní otázky do posledního detailu. Rovněž je obtížná komunikace se zřizovateli a zakladateli především vzhledem k tomu, že se jedná o desítky obvykle okresních úřadů. Na Fond národního majetku se z těchto 347 subjektů podařilo předat pouze 38. Problém nastává u větších poliklinik, kdy nabyvatelé často narážejí na neochotu bankovního sektoru v poskytování úvěrů. Poslanec ČERBÁK se dotázal na privatizační technologii, pomocí zakladatelských projektů, kterou podle jeho informací připravilo ministerstvo zdravotnictví. Ministr SKALICKÝ informoval, že se připravuje v rámci masové privatizace poslední seznam podniků . Zvažuje se, že na tento seznam budou zařazena zařízení terénní péče. Ministr se nedomnívá, že by v této fázi do privatizace měly být zařazeny další velké nemocnice. Usnesení vlády umožňuje privatizaci tzv. zakladatelskými projekty, ale metoda zakladatelského projektu při ministerstvu se nezdá v případě velkých nemocnic jako vhodná. V další rozpravě vystoupil poslanec JAROŠ, který se zmínil o okresních privatizačních komisích. Dotázal se na konkrétní případ privatizace nemocnice ve Dvoře Králové. Dále vystoupila poslankyně FISCHEROVÁ, která kladně hodnotila uvážlivější postup Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Vznesla dotaz na další používání neveřejného výběrového řízení.
V další rozpravě vystoupili poslanci JANEČEK, LAGOVÁ, kteří se dotazovali především na neuspokojivou situaci ve financování zdravotnictví. Existuje určitý rozpor ve výkonovém systému. Poslankyně MAZALOVÁ upozornila na výsledek svého šetření ohledně jednání s Českou národní bankou o možnostech poskytování úvěrů do zdravotnictví. Dále vystoupili poslanci PLUHAŘ, SYKA, FISCHEROVÁ. Byla diskutována především tzv. obálková metoda. Ministr SKALICKÝ upozornil, že touto metodou jsou privatizovány především lékárny. V některých případech tento způsob pokládá za jediný možný objektivní má-li se rozhodnout mezi konkurenčními žadateli. Na závěr diskuse byla ještě otevřena otázka podnikání pojišťoven, které ministr SKALICKÝ označil za poměrně nevhodné z důvodu monopolního postavení na trhu poskytování zdravotní péče některých zdravotních pojišťoven.
Na závěr projednávání poděkoval předseda výboru ministru pro správu národního majetku a jeho privatizaci ing. J. SKALICKÉMU a naznačil, že výbor se k podobné otázce vrátí na jaře příštího roku.
K bodu 4:
Informaci o situaci v privatizaci zdravotnických zařízení uvedl ministr zdravotnictví L. RUBÁŠ. Uvedl, že údaje ministerstva zdravotnictví a privatizace se od sebe odlišují, což může být způsobeno datem, k němuž byla statistika vyhotovena. Poslancům proto byla předložena poněkud rozdílná čísla zvláště v případech sporných (realizovaný např., obálkovou metodou).
Dále ministr uvedl, že ministerstvo zdravotnictví urychlilo kategorizaci a v 600 zařízení zařazených do privatizace projednalo 85 %. Ze 149 lůžkových zařízení bylo u 63 zvolen přímý prodej, u 6 bezúplatný převod, 32 z nich bylo odloženo a 22 zbývá dořešit. 30 % lůžkové kapacity by mělo být zprivatizováno. Ostatní zařízení by měly vlastnit obce eventuálně společníci se soukromým subjektem nebo by zůstaly státní. Ministr zdravotnictví se domnívá, že by nemělo dojít k zásadním změnám v privatizaci zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví respektuje zkušenost z dosavadní transformace a bude se snažit hledat přijatelnější podmínky pro nabyvatele t.zn., že bude jednat s fondem národního majetku a s bankami o urychlení procesu převodu již schváleného vlastnictví do rukou konkrétních vlastníků.
V rozpravě první vystoupila poslankyně LAGOVÁ. Uvedla, že ani v západních státech se na zisk orientovaná zdravotnická zařízení nevyskytují v tak vysoké míře, jak předpokládá ministerstvo zdravotnictví. Postrádá rovněž koncepční rozhodnutí o síti nezbytných zdravotnických služeb. Soukromá obecní i či státní zařízení by měla působit ve srovnatelných podmínkách. MUDr. M. ČERBÁK uvedl, že transformační kroky t.j. vznik zdravotního pojištění a privatizace ambulantní složky vedly k značnému navýšení nákladů (až dvojnásobnému) dle jeho názoru privatizace lůžkových zařízení s 600 lůžky, tedy úroveň zhruba okresních nemocnic, je ekonomicky neuskutečnitelná. Rovněž ani není reálné ponechat toto zařízení ve státní podobě. Zdravotníci by se měli co nejdříve dozvědět o budoucím osudu jejich zařízení aby nežili ve zbytečné nejistotě. Poslankyně FISCHEROVÁ připomněla programové prohlášení vlády, kde je odvolávka na zajištění sítě státních i nestátních zdravotnických zařízení. Poslankyně postrádá koncepci zdravotnického resortu (generel Prahy a jiné) dále poukázala, že ministerstvo příliš často mění své názory, kdy oznámí a v zápětí popře úmysl privatizovat individuálně. Ministr uvedl, že stát bude garantovat péči ve všech zařízeních bez ohledu na stanovení jakési sítě.
V rozpravě vystoupili poslanci ČERBÁK, JANEČEK, LOM. Diskutována byla otázka státní garance v dostupnosti zdravotnické péče. Poslanec LOM se především zmínil o nesplněném slibu ministerstva zdravotnictví, že poslance seznámí se znění smlouvy mezi zprivatizovanými nemocnicemi kategorie B a Fondem národního majetku.
Ministr uvedl, že dochází k precizaci smlouvy s Fondem národního majetku.
Na závěr předseda výboru MUDr. M. SYKA uvedl, že ve vystoupeních obou ministrů lze spatřovat shodná stanoviska a zároveň je tu i odlišný pohled. Je třeba přesně definovat, která zařízení proč a jak a zda vůbec odstátníme. Doposud nám chybí legislativní rámec k některým zásadním transformačním změnám. Je však třeba především jasně informovat veřejnost o záměrech ministerstva zdravotnictví, aby nevznikaly zbytečné fámy. Rovněž by bylo dobré otevřít otázku zda státní dotace se budou týkat v oblasti neinvestičních akcí i privátních zařízení.
Po odpolední přestávce schůze výboru pokračovala ve 14,30 hodin.
Schůzi výboru vedl místopředseda MUDr. J. JANEČEK a zahájil ji ve 14,30 hodin.
K bodu 5:
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 1995 odůvodnil vrchní ředitel ing. V. HAVEL - zástupce ministerstva financí. Mimo jiné uvedl, že návrh zákona o státním rozpočtu odráží některé rozpočtové změny, které lze charakterizovat především jako snížení daňové kvóty stabilizaci státního dluhu. Státní rozpočet předkládá jako vyrovnaný. Státní dluh ve výši 158 mld. Kč z roku 1993 se předpokládá že zůstane zachován a nebude narůstat. K výraznému zvýšení výdajů došlo v sociální oblasti
v důsledku nárůstu valorizací. Pro vyrovnaný rozpočet má mimořádný význam i stimulace příjmových složek. Je to především očekávaný příznivý růst hrubého domácího produktu a dá se předpokládat, že bude o 3 % vyšší než v roce minulém. Dalšími výdaji jsou podpora exportu, podpora bytové výstavby, dotace na výstavbu dálnic, investice do kulturních památek naopak budou znamenat nárůst určitých věcných výdajů.
Zpravodajskou zprávu přednesl ing. M. RAŠKA, který doporučil návrh zákona projednávat strukturálně a to v 1. jednání o státním rozpočtu projednat obecnou rozpravu. Mezi obecné věci pokládá příjmovou stránku státního rozpočtu. Jako nepříjemný pociťuje aspekt, že nejsou projednány a jasně schváleny daňové zákony v době, kdy se má tvořit státní rozpočet. Zpravodaj se příznivě vyjádřil k mírnému růstu inflace, k rostoucím devizovým rezervám a postupné limitaci ke směnitelnosti koruny.
V rozpravě vystoupil pan ministr LOM, který vyjádřil názor, že by bylo dobré i pro příští léta zachovat podobnou strukturu materiálu rozpočtu jako byla předkládána v minulých letech, aby bylo možné srovnání. V další rozpravě vystoupili MAZALOVÁ, HAVEL, LAGOVÁ, zástupce ČMKOS. Na návrh poslance LOMA bylo jednání bodu přerušeno.
Bod 6:
Jednání s ministrem práce a sociálních věcí k řešení některých dopadů souvisejících s otázkou náhrady na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti bylo zahájeno v 15,30 hodin.
Ministr VODIČKA poskytl úvodní informaci, ve které uvedl, že diskutovaná úprava zákoníku práce postihla především tzv. starorentiery. V budoucnu by otázka měla být správně řešena úrazovým pojištěním. Nyní je potřeba řešit nastalý sociální dopad. Uvedl, že v této otázce neexistuje dobrý přehled, kolika lidí se vyplácení rent týká.
Za pracovní skupinu výboru, která byla ustavena k této otázce vystoupil poslanec KRÁSA, který uvedl, že zatím v nastalých jednáních došlo k dohodě, že se použije jednorázového zvýšení o 1000 Kč. Úprava je poněkud plošná, nicméně v současné době se neví o lepším řešení. Zástupce Svazu tělesně postižených navrhl realizovat valorizaci ve třech pásmech. V prvním pásmu náhrady vzniklé do 1. 1. 1976, druhé pásmo, náhrady vzniklé od 1. 1. 1976 do 1. 1. 1991 a třetí pásmo náhrady vzniklé od roku 1991. poslankyně FISCHEROVÁ (členka pracovní skupiny) vyjádřila nesouhlas s plošným řešením valorizace. Problém vznikl v důsledku nesprávně provedených valorizací. Plošné řešení z renty dělá sociální dávku.
Dr.HUTAŘ podpořil myšlenku, že problém vznikl nesprávně provedenými valorizacemi výdělku v 70. letech. Navrhl řešení, aby v prvním pásmu tzn. náhrady vzniklé od roku 1991 valorizace obsahovala 1500 Kč hrubé mzdy, v druhém pásmu 2500 Kč hrubé mzdy ve třetím pásmu 3 150 hrubé mzdy. Zástupce Svazu tělesně postižených
Dr. ŠIMÁČEK, který návrh odůvodnil. Uvedl, že správně se má valorizovat příjem. V další rozpravě vystoupil poslanec PLUHAŘ, který se zmínil o některých nesrovnalostech mezi náhradou a skutečným výdělkem, který pobírá pracovník podobně zařazený v současné době. Ministr VODIČKA potvrdil, že ministerstvo práce doposud nemá registr poškozenců úrazem. Již není ani přesná představa kolik je vypláceno na náhradách za ztrátu na výdělku. Poslanec KRÁSA uvedl, že tento registr by se v podstatě dal získat od Okresních správ sociálního zabezpečení. Tuto myšlenku potvrdil i zástupce ČMKOS a Dr. CUPKOVÁ. Všechny údaje jsou na okresních správách. Dále vystoupili ČERBÁK, LOM, LAGOVÁ, KOLÁŘOVÁ.
Z diskuse vyplynulo, že je nedostatek času, proto nelze hovořit o možnostech úrazového pojištění. V zásadě jsou nastíněna dvě řešení. Plošné řešení tisícikorunovou valorizací o pevnou částku plošně, či rozdělení do tří pásem podle vzniku nároku na ztrátu na výdělku. Předseda SYKA vyjádřil určitou nespokojenost s dosavadními výsledky pracovní skupiny a jmenoval nového vedoucího skupiny místopředsedu MUDr. J. JANEČKA.
V 17,20 přerušil předseda projednávání tohoto bodu.
K bodu 7: Sdělení předsedy
V úvodu předseda představil novou pracovnici sekretariátu výboru pro sociální politiku a zdravotnictví mgr. Danielu MOYZESOVOU, která byla přijata do výboru jako pracovnice připravující informace a podklady pro jednání výboru. Paní MOYZESOVÁ v krátkém příspěvku uvedla nabídku možných činností především zpracováním připomínek odborné veřejnosti, využití informací Parlamentní knihovny odborné veřejnosti. V závěru vybídla poslance, aby pokud mají nějaké zadání k určitým projednávaným bodům včas toto zadání adresovali na sekretariátu výboru.
Na závěr schůze předseda výboru MUDr. M. SYKA informoval poslance o stížnosti pana poslance MUDr. Františka PLUHAŘE, v níž vyjadřuje nespokojenost
s jednáním předsedy výboru, který tento podnět adresoval předsedovi Parlamentu
Dr. M. UHDEMU. Předseda Parlamentu Dr. M. UHDE uvedl, že se domnívá, že jakékoliv nepříjemné dorozumění je třeba řešit v zárodku, než vyvolá větší konflikty
v rámci výboru. Poslanec PLUHAŘ uvedl, že se mu nelíbil způsob jednání, jak byla řešena otázka večeře při návratu ze služební cesty do Švýcarska. Předseda výboru MUDr. SYKA podal vysvětlení, ve kterém uvedl, že především všichni poslanci počítali
s návratem v sobotu večer, jak bylo několikrát uvedeno při jednání výboru o této cestě. Na zpáteční cestě, vzhledem k tomu, že nebylo možné dojít k zásadnější shodě mezi poslanci, rozhodl předseda ze své pravomoci o večeři, za českými hranici. K této otázce nebyla debata jednoznačná. V závěru svého vystoupení předal řízení schůze poslanci MUDr. J. JANEČKOVI.
V další rozpravě vystoupil posl. ČERBÁK, který stížnost označil za malichernou a značně neodůvodněnou. Dr. BUREŠ uvedl, že o večeři se mluvilo prakticky již od sobotního poledne, vzhledem k tomu, že poslanci neměli možnost nikde zastavit na jídlo, dohoda zněla, že na českém území se při první příležitosti navečeří. Dále vystoupili poslanci JAROŠ, MAZALOVÁ, kteří vyzdvihli velmi dobrý způsob organizace celého výjezdu. Poslanec PLUHAŘ uvedl, že rovněž souhlasí, že celý výjezd byl dobře organizován, přesto se domnívá, že chování předsedy nebylo v pořádku, že bylo nutno respektovat přání alespoň části poslanců, kteří se večeře zúčastnit nechtěli.
Na závěr předseda výboru uvedl, že pokud došlo k určitému nedorozumění a nesrovnalostem, omlouvá se, ale při společných lze těžko vyhovět všem.
Na závěr jednání předseda Parlamentu Dr. M. UHDE naznačil, že je vždy pozitivní zárodky konfliktu řešit otevřeně a včas a je rád, že došlo k vyjasnění i tohoto nedorozumění.
Schůze výboru skončila v 18,30 hodin.
V Praze 8. 12. 1994
Zaznamenal ing. A. Papoušek
Napsala: V. Vesecká
|
ověřovatelka výboru |
předseda výboru |