ZÁPIS
z 26. schůze zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,
která se konala ve dnech 13. a 14. dubna 1994
středa 13. dubna
Přítomni: J. Payne, V. Čundrle, J. Decker, V. Grulich, J. Kryčer, P. Nečas, T. Štěrba, O. Vychodil
Omluveni: J. Ježek, J. Kalus, M. Lobkowicz, K. Lojdová, J. Novák, M. Stiborová,
V. Votava
Hosté: dle přiložené prezenční listiny
čtvrtek 14. dubna
Přítomni: J. Payne, V. Čundrle, J. Decker, V. Grulich, J. Ježek, M. Lobkowicz,
K. Lojdová, P. Nečas, J. Novák, T. Štěrba, O. Vychodil
Omluveni: J. Kalus, J. Kryčer, M. Stiborová, V. Votava
Hosté: dle přiložené prezenční listiny
NAVRH POŘADU
1. Návrh poslanců Miroslava Kašpárka, Bohuslava Kuby, Milana Loukoty, Jaroslava Nováka, Josefa Valenty, Jana Vika a Oldřicha Vrchy na vydání zásad zákon o volbách do Senátu Parlamentu České republiky /tisk 876/
2. Vládní návrh zákona o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů /tisk 860/
3. Vystoupení nových designovaných velvyslanců ČR
4. Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 8. listopadu 1993 v Bukurešti a Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Portugalské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsané dne 12. listopadu v Praze /tisk 869/
5. Zásady ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a jejich samostatné působnosti, předložené poslancem V. Grulichem a dalšími /tisk 842/
6. Informace o zřízení Institutu pro německá a rakouská studia při Univerzitě Karlově
7. Projednání návrhu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny
- problematika zahraničních vztahů /stálé delegace, schvalování zahr. cest/
- jednání o mezinárodních smlouvách
8. Zahraniční cesty
9. Zřízení komise zahraničního výboru pro regionální a příhraniční spolupráci
10. Sdělení předsedy
11. Připomínky a podněty poslanců
12. Informace o účasti České republiky v Partnerství pro mír
13. Sjednávání, příprava a uskutečňování výcvikových činnosti jednotek Armády ČR mimo území České republiky a krátkodobé přítomnosti cizích jednotek ozbrojených sil na území ČR výlučně za účely společného výcviku s Armádou ČR.
středa 13. dubna
Schůzi zaháji v 9.00 hodin předseda výboru posl. J. Payne. Seznámil poslance s návrhem pořadu schůze, který členové výboru schválili.
1.
Návrh poslanců Miroslava Kašpárka, Bohuslava Kuby, Milana Loukoty, Jaroslava Nováka, Josefa Valenty, Jana Vika a Oldřicha Vrchy na vydání zásad zákon o volbách do Senátu Parlamentu České republiky /tisk 876/
Návrh odůvodnil ve smyslu důvodové zprávy posl. M. Kašpárek. Uvedl, že z důvodu nepřijetí návrhu SPR-RSČ zákona o zrušení Senátu Parlamentu České republiky, rozhodli se poslanci z této strany předložit vlastní návrh zákona o volbách do Senátu, neboť vládní návrh, který předpokládá 81 volebních obvodů je pro ně nepřijatelný, neboť preferuje koaliční strany, navrhují pouze 21 volebních obvodů s tím, že v každém tomto obvodu by byli zvoleni 3 poslanci.
Zpravodajskou zprávu přednesl posl. V. Čundrle. Konstatoval, že pouze nové je v tomto návrhu to, co je uvedeno v zásadě č. 3. Ostatní zásady citují Ústavu ČR. Uvedl, že on sám není zastáncem Senátu a proto doporučuje vzít tento návrh na vědomí.
V rozpravě vystoupili posl. J. Payne a P. Nečas. Bylo přijato usnesení č.268 /7:0:1/.
2.
Vládní návrh zákona o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů /tisk 860/
Návrh zákona odůvodnil ve smyslu důvodové zprávy zástupce ministerstva vnitra JUDr. Henych. Konstatoval, že v tomto roce uplyne 4 leté volební období pro členy zastupitelstev obcí. Tento návrh je předkládán z těchto důvodů:
- dosavadní zákon je nefunkční, novela s ohledem na vznik ČR by byla neprůhledná, proto zcela nový zákon o volbách do zastupitelstev obcí je jednodušší
- v některých obcích s malým počtem obyvatel by nebylo možno vůbec provést volby, neboť existují určité blokace příbuzenských vztahů
- je současně předkládán návrh zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu, na který se tento zákon odvolává
Zpravodajskou zprávu přednesl posl. P. Nečas. Zdůraznil, že je nutno oba zákony přijmout současně, neboť např. stabilní volební komise velmi usnadňuje a urychluje přípravu jakýchkoli voleb. Navrhl tento zákon přijmout i když s připomínkami, které navrhne v průběhu rozpravy.
Zástupce předkladatele JUDr. Henych připomněl, že je nutno přihlížet k oběma volebním zákonům současně, odlišit to, co je těmto zákonům společné a co je v těchto zákonech odlišné.
V rozpravě vystoupil posl. V. Čundrle. Navrhl zvážit, zda volby vyžadují použití obálek na volební lístky, zda tento systém není zbytečně nákladný. JUDr. Henych uvedl, že tímto problémem se též navrhovatelé tohoto zákona zabývali, ale došli k názoru, že použití obálek lépe zajistí tajnost voleb. Posl. V. Čundrle vyslovil názor, zda zde musí být definovány překážky volebního práva. JUDr. Henych uvedl, že v praxi nelze zajistit možnost volit občanům zadrženým v době voleb. Je to nutné v zákoně ošetřit. K otázce přímé volby starosty se JUDr. Henych vyjádřil, že v některých zemích např. SRN tento systém je a funguje dobře. Naopak v některých zemích, kde dosud nejsou zažity stabilně principy demokracie, tento systém funguje špatně, např. na Slovensku. Tato situace by mohla vzniknout i v ČR, proto zakotvit v tomto zákoně přímou volbu starosty nedoporučuje. Posl. P. Nečas připomněl, že v nejbližší době bude schválen zákon o politických stranách. Tyto strany budou muset plnit řadu povinností. V tomto návrhu jsou však zmiňována sdružení nezávislých kandidátů, které nebudou muset pravidla existující pro politické strany dodržovat a budou tudíž zvýhodněny. Nedoporučuje, aby tato forma různých sdružení byla tímto zákonem umožněna. Posl. J. Kryčer zpochybnil prokazatelnost podpisů na petičních listinách nezávislých kandidátů.
V podorobné rozpravě navrhl
- posl. V. Grulich, aby v § 3 bylo uvedeno, že volby vyhlašoval prezident republiky - návrh byl přijat /8:0/
- posl. V. Grulich, aby § 7 odst. 2 byl podrobněji zdůvodněn předkladatelem při projednávání návrhu v Poslanecké sněmovně, důvodová zpráva je nedostatečná
- posl. P. Nečas vypustit v § 24 termín sdružení nezávislých kandidátů a upravit v tomto smyslu celý zákon - návrh byl přijat /8:0/
- posl. J. Kryčer navrhl vypustit v § 24 termín sdružení politických stran a nezávislých kandidátů a v tomto smyslu upravit celý zákon - návrh byl přijat /6:0:1/
- posl. V. Grulich v § 32 upravit délku volební kampaně na 16 dnů - návrh nebyl přijat /1:0:7/
- posl. J. Kryčer v § 32 upravit délku volební kampaně na 7 dnů - návrh nebyl přijat 2:0:6/
- posl. V. Grulich v § 45 zachovat stávající systém, tj. dělení lichými čísly - návrh byl přijat /5:2:1/
- posl. V. Grulich změnu § 62 /§ 200n/ - nůávrh nebyl přijat /1:0:6/
- posl. V. Čundrle, J. Decker a T. Štěrba změnu § 63 - návrh nebyl přijat/2:3:3/
Bylo přijato usnesení č. 269 /8:0/
3.
Vystoupení nových designovaných velvyslanců ČR
Vystoupení nového designovaného velvyslance ČR v Chilské republice PhDr. Martina Povejšila
PhDr. M. Povejšil v úvodu připomněl, že diplomatické styky s Chilskou republikou byly obnoveny v r. 1989. Politickou situaci v Chile lze považovat za stabilní. Objem vzájemného obchodu není velký, ale je nutno si uvědomit, že v r. 1989 byl nulový. Zde lze předpokládat další nárůst, až vzájemný obchod dosáhne určitých objemů, bude výhodnější hledat přímé obchodní cesty. Příští týden Chile navštíví předseda vlády V. Klaus, sjednává se návštěva předsedy Poslanecké sněmovny, v r. 1985 se předpokládá návštěva prezidenta V. Havla v této republice. Situace na českém zastupitelském úřadu je dobrá, ČR zde má svůj majetek, nedošlo zde k dělení se slovenskou stranou, neboť Slovenská republika neprojevila zájem zde otevřít svůj zastupitelský úřad.
V rozpravě se krátce PhDr. M. Povejšil zmínil o současné politické situaci. Postavení generála Pinocheta je do r. 1997 dáno ústavou. Po volbách zde ale došlo ke generačním změnám, není již zde silná vazba na události 70. a 80. let. Recidiva vojenského převratu zde nehrozí. Pokračuje liberální kurz vývoje chilské ekonomiky a bude pokračovat. Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele je cca 3.000 US dolarů.
Členové výboru se zajímali o to, jak chilská společnost se vypořádala s následky minulého politického vývoje /problém tzv. konečného bodu/. PhDr. M. Povejšil přislíbil, že po svém nástupu do funkce se bude o tento problém zajímat a členy výboru bude informovat.
Vystoupení nové designované velvylsankyně ČR v Uruquajské východní republice PhDr. Věry Zemanové
PhDr. Věra Zemanová v úvodu stručně seznámila poslance s postavením této malé latinskoamerické země. Přesto, že jde o malou zemi, její význam v Latinské Americe je značný. Proběhla zde jednání tzv. Uruguayského kola GATT, které je sídlem MERCOSURu. Vztah k Argentině je zvláštní. Uruguay si zakládá na své kulturní vyspělosti, vzdělanosti obyvatelstva /98 % gramotnost/, ale současně si je vědoma, že Argentina jako velká země a její soused ji může v mnoha věcech pomoci. Krajanské menšiny zde v zásadě neexistují, většina obyvatelstva jsou vlastně přistěhovalci, kteří se již ale necítí jako menšiny. Z hlediska původu obyvatel je zde nejsilněší italská skupina a španělská, je zde větší počet obyvatel židovského původu.
Situace na zstupitelském úřadu není dobrá, je nutno jej znovu vybudovat, neboť původně se uvažovalo u uzavření této diplomatické mise.
Vysoupení nové designované velvyslankyně ČR v Litevské republice a Lotyšské republice Ing. Jaroslavy Jeslínkové
Ing. J. Jeslínková v úvodu konstatovala, že důležitým datem pro Lotyšskou republiku je 31. srpen t.r., kdy by měl být ukončen odchod bývalých sovětských vojsk z této republiky. Není to však úplný odchod, neboť zde jsou určitá vojenská zařízení, která si bude chtít ruská strana ponechat. V Lotyšsku je 52 % obyvatel lotyšské národnésti, 42 % ruské národnosti. V Lotyšsku se usídlilo asi 700 000 demobilizovaných důstojníků sovětské armády. Toto složení obyvatelstva má vliv i na vnitropolitickou situaci.
O návštěvě Lotyšska uvažuje předseda vlády V. Klaus, v r. 1995 by měl pobaltské země navštívit prezident V. Havel.
Dále stručně Ing. J. Jeslínková informovala o situaci v Litevské republice. Delegace zahraničního výboru litevského parlamentu by měla ještě v tomto roce navštívit Prahu na pozvání předsedy zahraničního výboru PS.
4.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 8. listopadu 1993 v Bukurešti a Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Portugalské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsané dne
12. listopadu v Praze /tisk 869/
V úvodu projednávání tohoto bodu vystoupil zástupce ministerstva financí Ing. Milan Galler. Konstatoval, že obě smlouvy jsou smlouvami standartními. Zpravodajskou zprávu podal posl. O. Vychodil. V rozpravě členové výboru požádali zástupce ministerstva financí o přehled, s kterými státy má Česká republika uzavřeny dohody o vzájemné podpoře investic a dohody o zamezení dvojího zdanění. Bylo přijato unsesení č. 267 /8:0/.
5.
Zásady ústavního zákona o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a jejich samostatné působnosti, předložené poslancem V. Grulichem a dalšími /tisk 842/
Posl. V. Grulich podrobně zdůvodnil návrh zásad v souladu s důvodovou zprávou. Zpravodajskou zprávu přednesl posl. P. Nečas. Zdůraznil, že návrh není dobře zpracovaný a v závěru svého vystoupení, ve kterém se zabýval obecně některými zásadmi navrhl vrátit tento návrh předkladatelům k dopracování - nebylo schváleno.
V rozpravě se členové výboru vyjadřovali k jednotlivým zásadám:
- posl. P. Nečas navrhl, aby otázka majetku vyšších samosprávných celků byla řešena samostatným zákonem - bylo schváleno /9:0/
- posl. P. Nečas navrhl, aby v paragrafovaném znění návrhu zákona byl vymezen rozsah zákonodárné iniciativy vyšších samosprávných celků - bylo schváleno /8:0:1/
- posl. P. Nečas navrhl, aby paragrafované znění zákona nebylo zařazeno do samostatné působnosti vyšších územních samosprávných celků
- zřízení krajského ochránce základních práv
- zřízení krajského kontrolního orgánu
- bylo schváleno /5:3:1/
- posl. J. Payne navrhl v paragrafovaném znění zákona neuplatňovat zásadu č. 4, odst. 2 -- bylo schváleno /6:1:2/
- posl. J. Payne navrhl upravit v paragrafovaném znění zákona sistační mechanismy - bylo schváleno /9:0/
Posl. P. Nečas navrhl vzít tento návrh zásad zákona na vědomí se schválenými připomínkami - bylo přijato usnesení č. 270/8:0:1/
6.
Informace o zřízení Institutu pro německá a rakouská studia při Univerzitě Karlově
Prof. Dr. Jan Křen informoval členy výboru o zřízení Institutu pro německá a rakouská studia na Karlově Univerzitě. Během 2 let by již z tohoto institutu měli vyjít studenti, kteří by již měli mít univerzitní znalosti v oboru německých a rakouský dějin. Studium je zaměřeno zejména na kulturní oblast. Největší problém se zajištěním výuky na tomto institutu je problém personální. Je velký nedostatek odborníků v této oblasti se zaměřením na politologii, sociologii a ekonomii. V minulém roce se konala mezinárodní konference, kde byl prezentován program tohoto institutu, který zde byl mezinárodní odbornou veřejností charakterizován jako velmi moderní, ale jsou zde určité těžkosti s jeho realizací.
V další části svého vystoupení se prof. Dr. Jan Křen zmínil o některých poznatcích v oblasti česko-německých vztahů.
- obraz České republiky je v zahraničí pozitivní, např. časopis Der Speigel charakterizuje Českou republiku jako "středoevropského tygra"
- to, co bylo v česko-německých dějinách týkajících se období do konce 20. století předmětem sporu do nedávné doby, již sporné není, ale složité probémy existují v moderních česko-německých dějinách
- německými historiky je přístup českých historiků hodnocen velmi pozitivně
- existují určité problémy z hlediska prezentace této problematiky v německém tisku např. Frankfurter Allgemeine, Süddeutsche Zeitung a pod.
- objevují se určitá klišé, která vychází z předpokladu, že sudetští Němci jsou odborníci na českou otázku v dobrém i špatném slova smyslu
- vznik ČSR bylo "znásilněním" sudetských Němců
- sudetské hospodářství bylo velmi vyspělé /přitom je dokázáno, že toto hospodářství překonalo svůj zenit již před 1. světovou válkou
- situace německé menšiny v ČSR byla děsivá /ale Němci si nestěžovali/
- Češi mají spoluvinu na Mnichovské dohodě
- za protektorátu Češi nic nedělali, spolupracovali s Němci apod.
- kritizuje se jak prezident Beneš, tak i Havel
Dále se prof. Dr Jan Křen zmínil, že se uvádějí různé počty osob, které příšli o život během odsunu po 2. světové válce, německá strana uvádí až 250 000 tis. osob, reálným se jeví počet asi 30 - 33 tis. osob, což představuje nejnižší ztráty v porovnání se ztrátami v ostatních evropských zemích a nutno konstatovat, že to není zásluha Čechů, ale objektivně to vyplývá z té skutečnosti, že zde byla velmi krátká cesta odsunu.
Byla již ukončena práce týkající se některých událostí z této doby, např. rekonstrukce událostí v Krásném Březně, dokončena bude rekonstrukce tzv. Brněnského pochodu.
Po volbách, které proběhnou v SRN na podzim t.r. se uvolní diskuse o sudetoněmecké otázce. Záleží především na nás, jaký obraz Čechů v německém mínění vytvoříme. Bohužel nejsme na jakýkoli dialog s německou stranou připraveni. U nás existuje velmi málo literatury o těchto otázkách. Záleží také na politickém rozhodnutí s kým jednat. Jednání by měla být zahájena ihned po volbách. Z německé strany byl velmi oceněn postup české vlády při odškodnění obětí 2. světové války, tj. že náhrada bude zálohově poskytnuta českou vládou.
Závěrem posl. P. Nečas navrhl uspořádat seminář k problematice česko-německých vztahů.
7.
Projednání návrhu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny
Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne stručně seznámil členy výboru s problémy, které lze předpokládat při schválení postupu schvalování zahraničních styků Poslanecké sněmovny tak, jak je uveden v návrhu zákona. Členové výboru se shodli na tom, že doporučují zapracovat do návrhu zákona dosavadní způsob schvalování zahraničních styků PS.
Předseda výboru posl. J. Payne vyjádřil názor, že trojí čtení u projednávání mezinárodních smluv je zbytečné, navrhl zvážit možnost pouze jednoho čtení. S tímto členové výboru též souhlasili. Nebylo přijato žádné usnesení.
8.
Zahraniční cesty
Posl. V. Čundrle informoval o následujících návrzích na zahraniční cesty:
- účast 4 poslanců PS na semináři na téma "Působení kanadského parlamentu", který se koná ve dnech 30. 5. - 3. 6. 1994 v Otavě - pozvání na tuto akci obdržel předseda PS od předsedy Senátu a Dolní sněmovny kanadského paralmentu - bylo doporučeno s ohledem na zasedání Poslanecké sněmovny se této akce neúčastnit, nejde o oficiální návštěvu, jde pouze o seminář, členové výboru doporučili, aby se této akce zúčastnili pracovníci Kanceláře PS.
- účast členů stálé delegace PS do Parlamentního shromáždění RE na pravidelných zasedání orgánů PS RE - bylo přijato usnesení č. 271 /9:0/
- studijní pobyt poslanců ve Velké Britanii se uskuteční v termínu od 13. 6. t.r. /resp. 12. 6. t.r./
- výbor petiční, pro lidská práva a národnosti doporučil na své 30. schůzi účast posl. Z. Trojana na konferenci o ombusmanovi, která se koná v Lisabonu ve dnech
15. - 19. června 1994 organizovanou Radou Evropy, dopravu a část pobytových nákladů hradí pořadatel - bylo přijato usnesení č. 272 /9:0/
- zahraniční cesta poslanců PS do Jihoafrické republiky za účelem pozorování voleb v termínu 20.4.-1.5., náklady hradí PS - bylo přijato usnesení č. 274/9:0/
- účast zástupce zahraničního výboru na setkání předsedů zahraničních výborů "severských zemí, pobaltských zemí a visegrádských zemí" organizovaných v Tallinu ve dnech 20. - 22. dubna 1994 - došlo pozvání na tuto akci od předsedy zahr. výboru estonského parlamentu, vyjádření MZV je kladné - členové výboru účast na této akci doporučili, ale vzhledem k tomu, že zatím žádný člen zahraničního výboru nemohl svoji případnou účast na této akci z časových důvodů potvrdit, nebylo přijato žádné usnesení
- zahraniční cesta členů zahraničního výboru do Egypta a Libye v termínu 3. 5. - 11. 5. 1994, náklady hradí PS - bylo přijato usnesení č. 273 /9:0/
10.
Sdělení předsedy
Předseda výboru posl. J. Payne informoval o tom, že
- předseda PS obdržel dopis od mluvčího Sudetoněmeckého krajanského spolku Franze Neubauera, který jej zve k účasti na Sudetoněmeckých dnech /21. - 22. května/
- členové výboru doporučili předsedovi PS na tento dopis nereagovat
- zpráva o průběhu a výsledcích parlamentních voleb v Moldavské republice zpracovaná velvyslanectvím ČR v Bukurešti k informaci v sekretariátu zahraničního výboru
- ve dnech 18. a 19. dubna 1994 se v budově MZV koná seminář organizovaný Ústavem pro evropskou politiku v Bonnu, Ústavem mezinárodních vztahů v Praze a Asociací pro transevropská politická studia v Bruselu na téma "Demokratické rozhodovací procesy v Evropské Unii a jejich členských státech", seminář zahajuje též prezident Evropského parlamentu Dr. Egon Klepsch
- dle sdělení MZV notifikovalo MZV Řecka složení řecko-českého parlamentního výboru přátelství, MZV ČR žádá informaci, zda obdobný výbor či skupina existuje v PS, popř. jeho složení
- vláda projednala nově přijaté instrumenty Mezinárodní organizace práce na své schůzi dne 23. 3. 1994. Přijala unsesení č. 151, kterým doporučila prozatím dokumenty neratifikovat. Předseda vlády předložil dne 23. března 1994 předsedovi PS dokumenty Mezinárodní organizace práce /Úmluvu č. 174 a Doporučení č. 181/ spolu se stanoviskem vlády k seznámení se s nimi a k rozhodnutí o opatřeních k naplnění Úmluvy a Doporučení souladu s ústavou Mezinárodní organizace práce - členové výboru se s materiálem seznámili.
11.
Připomínky a podněty poslanců
Členové výboru opět vznesli požadavek o možnosti mít k dispozici zahraniční tisk. Posl. T. Štěrba požádal možnost přístupu k ruskému tisku. Posl. J. Payne informoval o tom, že v knihovně je k dispozici tzv. přehled zahraničního tisku, ve kterém jsou některé články ze zahraničního tisku přeloženy.
Schůze skončila v 18.00 hodin.
čtvrtek 14. dubna
Pokračování schůze zahájil v 9.00 hodin předseda výboru posl. J. Payne.
13.
Sjednávání, příprava a uskutečňování výcvikových činnosti jednotek Armády ČR mimo území České republiky a krátkodobé přítomnosti cizích jednotek ozbrojených sil na území ČR výlučně za účely společného výcviku s Armádou ČR.
V úvodu vystoupil nám. ministra zahraničních věcí P. Bratinka. Informoval poslance, že v současné době MZV společně s MO připravuje materiál pro jednání vlády o vysílání českých vojáků do zahraničí a pobytu jednotek armád jiných států v České republice, který v současné době bude předán k připomínkovému řízení. Upozornil na to, že Ústava ČR hovoří o tom, že otázky vstupu armád do České republiky a vyslání českých jednotek do zahraničí musí projednat Parlament. Nelze tedy v těchto případech Parlament obejít.
Ministr obrany A. Baudyš sdělil, že materiál by se měl zabývat možností vyslání české jedntky do zahraničí na cvičení v maximální síle přibližně do jednoho praporu. Na českém území by pak mohly pobývat jednotky cizích států v síle zhruba do 3.000 osob, v určitých případech pak maximálně do síly 5.000 osob.
Předseda výboru posl. J. Payne navrhl, aby v rozpravě se výbor zabýval tím, zda je tento problém tak naléhavý, aby se jím výbor zabýval ještě před jednáním vlády. Otázkou je, zda řešením by nemohlo být např. přijetí usnesení Poslanecké sněmovny, kterým by byla Ústava doplněna. Zmínil též dopis francouzského velvyslance předsedovi PS, ve kterém vyjadřuje obavy z důsledného dodržování současného textu Ústavy v této otázce.
Nám. P. Bratinka konstatoval, že tento problém je ve většině zemí řešen bez souhlasu Parlamentu.
Ministr obrany A. Baudyš informoval, že již na květnu t.r. je plánováno cvičení v Polsku /ostré střelby/, které nelze na území ČR uskutečnit.
Posl. P. Nečas uvedl, že jednoznačným úmyslem zákonodárce při projednávání Ústavy ČR bylo, aby se články 39 a 43 Ústavy těchto jednotek účastnících se cvičení netýkaly. Účast jednotek na cvičení není v rozporu s Ústavou, není nutný souhlas Parlamentu. Vyjádřil nesouhlas s přijetím usnesení Poslanecké sněmovny k této otázce, neboť by se tím vytvořil určitý precedens.
Posl. J. Payne uvedl, že přijetí takového usnesení by mohlo být na úrovni výboru. S tím vyjádřil i souhlas posl. O. Vychodil. Posl. P. Nečas opět vyjádřil názor, že není nutné usnesení Poslanecké sněmovny přijímat, až taková situace nastane a někdo nebude s tím souhlasit, může podat žalobu k Ústavnímu soudu. Posl. J. Payne konstatoval, že je také nutné brát v úvahu kompetenční zákon a dle toho je povinností ministerstva obrany udržovat armádu v bojeschopném stavu, k čemuž právě slouží cvičení. Poslanci by měli být informováni o konání těchto cvičení a o účasti jednotek armády ČR a jiných států. Posl. J. Ježek zmínil též článek 9 Ústavy ČR. Posl. M. Lobkowicz uvedl, že je jasné, co bylo úmyslem zákonodárce. Ale jak tento úmysl vysvětlit a vyložit. Za méně šťastné považuje to, že jednou Parlament bude muset řešit situaci, že exekutiva přesáhla své kompetence. Za lepší řešení považuje přijetí pozitivně definovaného usnesení.
Posl. J. Payne shrnul dosavadní průběh rozpravy a navrhl, aby výbor se rozhodl, který způsob řešení této otázky bude podporovat:
- Poslanecká sněmovna se k této otázce nevyjádří
- bude přijato usnesení na úrovni výboru
- Poslanecká sněmovna se vyjádří - přijme usnesení.
Členové výboru se shodli na tom, že by asi nejvhodnějším způsobem řešení bylo přijetí usnesení Poslanecké sněmovny.
V další části rozpravy se členové výboru zabývali návrhem na usnesení Poslanecké sněmovny. Byl zformulován následující návrh:
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
I. považuje za kompetenci vlády ČR rozhodovat o tom, že
a/ jednotky AČR mohou se zúčastňovat činností mimo území České republiky dle určených kriterií,
b/ na území ČR mohou probíhat výcvikové činnosti jednotek ozbrojených sil cizích zemí společně s AČR dle určených kritériíí
a to bez souhlasu Parlamentu České republiky, což odpovídá úmyslu Parlamentu České republiky vyjádřená přijatou Ústavou České republiky
II. žádá vládu, aby o uvedených činnostech, jejich rozsahu a podmínkách informovala předem zahraniční výbor a branný a bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
III. ukládá zahraničnímu výboru a brannému a bezpečnostnímu výboru, aby blíže specifikovaly podmínky těchto činností a o jejich nedodržování informovaly Poslaneckou sněmovnu
V závěru rozpravy k tomuto návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, se členové výboru shodli na tom, že není zatím nutné tento návrh Poslanecké sněmovně předkládat. Zatím zcela postačující bude přijetí usnesení zahraničního výboru, kterým žádá ministra obrany České republiky, aby informoval předem zahraniční výbor o vyslání vojenských jednotek Armády České republiky do zahraničí za účelem cvičení a přítomnosti vojenských jednotek armád cizích států v České republice za účelem cvičení, jakož i o jejich rozsahu a podmínkách. Bylo přijato usnesení č. 275 /10:0/.
12.
Informace o účasti České republiky v Partnerství pro mír
V úvodu konstatoval náměstek ministra zahraničních věcí P. Bratinka, že letošní summit NATO přijal dokument Partnerství pro mír, který je stejný pro všechny státy. Zmínil se ale o očekávání, že každý stát předloží alianci tzv. prezentační dokument, obsahující jeho vlastní nabídky a představy o naplnění oblastí spolupráce, které NATO nabízí. Česká vláda by měla dokument projednávat v nejbližší době. Projekt Partnerství pro mír umožňuje takový typ spolupráce, který dovoluje jednotlivým zemím demonstrovat, nakolik vážně to myslí se spoluprací v oblastech, které jsou v rámcovém dokumentu vylíčeny, i nakolik vážně to myslí se svým přibližováním se k Severoatlantické alianci.
Dále náměstek ministra P. Bratinka připomněl, že na základě tohoto dokumentu se má konat další kolo jednání o upřesnění spolupráce. Výsledkem má být program konkrétní spolupráce každé jednotlivé země s NATO podle její míry zainteresovanosti, podle míry zdrojů, které tomu bude chtít věnovat. Zmínil se o pěti oblastech, v nichž NATO v rámci Partnerství pro mír nabízí spolupráci. Týkají se transparence v obranném plánování a rozpočtování, demokratické kontroly obranných sil, schopnosti partnerů účastnit se operací OSN či v rámci Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, dále společného plánování, přípravy, výcviku a cvičení pro účast v mírových, pátracích, záchranných či humanitárních operacích a nakonec o dlouhodobém vytváření sil, které budou lépe schopny působit společně se silami aliance. Poslední z oblastí poskytuje České republice možnost, aby - pokud usoudí, že podá přihlášku do NATO - byla v té době schopná vykázat, že má ozbrojené síly, které již na takovou spolupráci jsou připraveny. Schopnosti získané v těchto oblastech však ČR nepředurčuje k tomu, že bude nucena automaticky se příslušných operací zúčastnit nebo dokonce nucena již podat přihlášku do NATO. Uvedených pět oblastí představuje určitou nabídku zvýšit hodnotu České republiky z hlediska jejích potenciálních spojenců. Dále nám. P. Bratinka označil za nejcennější politický okamžitý signál to, že v případě pocitů některé země, že je ohrožena, se NATO zavazuje ke konzultacím ohledně tohoto nebezpečí. Uvedl, že je to pro nás signál, že naše ohrožení nebo i ohrožení našich partnerů není něco, co NATO považuje za věc, která se jej netýká. Náměstek P. Bratinka informoval členy výboru o tom, že Česká republika zřídí své zastoupení v politické centrále NATO v Bruselu a že se předpokládá zřízení styčné mise české armády u vojenského velení NATO mimo Brusel.
9.
Zřízení komise zahraničního výboru pro regionální a příhraniční spolupráci
Posl. J. Ježek stručně infomoval o koncepci činnosti komise zahraničního výboru pro regionální a příhraniční spolupráci. Členové výboru se shodli na tom, že je nutno připravit písemné podklady. Posl. J. Ježek byl pověřen přípravou podkladů, zřízení této komise bylo odloženo.
Jednání schůze skončilo ve 12.30 hodin.
Zapsala: Ing. Stanislava Mikšová - tajemnice zahraničního výboru
|
Václav Grulich, v. r. |
Jiří Payne, v. r. |
|
ověřovatel výboru |
předseda výboru |