ZÁPIS
z 34. schůze zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,
která se konala ve dnech 12. a 13. října 1994
středa 12. října 1994
Přítomni: J. Payne, V. Čundrle, J. Decker, V. Grulich, J. Kalus, J. Kryčer, M. Lobkowicz, K. Lojdová, P. Nečas, J. Novák, M. Stiborová, T. Štěrba, V. Votava, O. Vychodil
Omluveni: J. Ježek,
Hosté: dle přiložené prezenční listiny
čtvrtek 13. října 1994
Přítomni: J. Payne, J. Decker, V. Grulich, J. Kalus, J. Kryčer, K. Lojdová, P. Nečas, J. Novák, M. Stiborová, T. Štěrba,
Omluveni: V. Čundrle, J. Ježek, M. Lobkowicz, V. Votava, O. Vychodil
NAVRH POŘADU
1. Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Korejské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná v Soulu dne 27. dubna 1992 doplněná nótou ministerstva zahraničních věcí ČR ze dne 18. března 1994 a nótou Velvyslanectví Korejské republiky ze dne 11. dubna 1994 a Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Tureckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic podepsaná dne 30. dubna 1992 v Ankaře, doplněná nótou ministerstva zahraničních věcí ze dne 13. září 1993 a nótou Velvyslanectví Turecké republiky ze dne 8. února 1994 (tisk 1183)
2. Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 17. března 1994 v Praze a Dohoda mezi Českou republikou a Peruánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 16. března 1994 v Limě (tisk 1126)
3. Návrh poslance J. Kasala a dalších na vydání zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny /tisk 966/
4. Zahraniční cesty
5. Sdělení předsedy
6. Připomínky a podněty poslanců
7. Evropská unie
- postoj jednotlivých členských zemí EU k postupu integrace - rozšiřování a prohlubování EU
- česká představa o podobě a fungování EU
8. Návrh poslanců P. Hirše a dalších na vydání zákona o volbách do Parlamentu České republiky /tisk 1048/
9. Návrh poslanců L. Motyčky a dalších na vydání zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Paralmentu České republiky /tisk 1049/
středa 12. října
Schůzi zahájil v 9.00 hodin předseda zahraničního výboru posl. J. Payne. Seznámil členy výbory s návrhem pořadu schůze, s kterým poslanci vyslovili souhlas.
1.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Korejské republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná v Soulu dne 27. dubna 1992 doplněná nótou ministerstva zahraničních věcí ČR ze dne 18. března 1994 a nótou Velvyslanectví Korejské republiky ze dne 11. dubna 1994 a Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Tureckou republikou o vzájemné podpoře a ochraně investic podepsaná dne 30. dubna 1992 v Ankaře, doplněná nótou ministerstva zahraničních věcí ze dne 13. září 1993 a nótou Velvyslanectví Turecké republiky ze dne 8. února 1994 (tisk 1183)
Vládní návrh odůvodnil zástupce ministerstva financí Ing. M. Galler ve smyslu důvodové zprávy. Podrobněji se zmínil o procesu sjednávání a notifikace těchto smluv.
Zpravodajskou zprávu přednesl posl. O. Vychodil.
Po krátké rozpravě bylo přijato usnesení č. 357 /9:0/.
2.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Ukrajiny o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 17. března 1994 v Praze a Dohoda mezi Českou republikou a Peruánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 16. března 1994 v Limě (tisk 1126)
Vládní návrh odůvodnil zástupce ministerstva financí Ing. M. Galler ve smyslu důvodové zprávy.
Zpravodajskou zprávu přednesl posl. O. Vychodil.
Po krátké rozpravě bylo přijato usnesení č. 358 /9:0/.a dne 12. října 1994
3.
Návrh poslance J. Kasala a dalších na vydání zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny /tisk 966/
/pokračování projednávání tisku 966, které bylo na 31. schůze zahraničního výboru, která se konala 22. června 1994, přerušeno/
V úvodu vystoupila zástupkyně předkladatelů posl. A. Röschová a seznámila členy výboru se současným stavem projednávání návrhu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Zpravodajskou zprávu podal posl. J. Payne. Vzhledem k tomu, že tímto návrhem se již zahraniční výbor zabýval na své 31. schůzi, soustředil se pouze na některé problémy.
- úprava vnitřních poměrů PS dle § 1, odst. 2 - posl. J. Payne navrhl, že by předseda PS mohl dávat výklad k jednacímu řádu PS; mohla by být přijímána ad hoc usnesení PS, která by se stávala přílohou jednacího řádu a tato usnesení by byla v obdobných situacích v budoucnu aplikována.
Posl. A. Röschová uvedla, že tímto problémem se podrobně zabývá posl. M. Benda a bude se tím zabývat i ústavně právní výbor.
- úprava nošení střelné zbraně v budově PS dle § 12, odst. 4 - posl. J. Payne s ohledem na problémy s tím související doporučil toto ustanovení vypustit.
Posl. A. Röschová souhlasila.
- problém ukládání pokut poslancům - posl. J. Payne uvedl, že zde je mnoho nejasnotí a je nutno se touto problematikou znovu zabývat.
V obecné rozpravě vystoupili poslanci:
posl. M. Stiborová navrhla návrh zákona vrátit k přepracování komisi Poslanecké sněmovny pro jednací řád. Posl. A. Röschová informovala v této souvislosti poslance, že tato komise ukončila svoji činnost, neboť jejím úkolem bylo především vypracovat návrh zákona o jednacím řádu, což také udělala. Garanci za projednávání tohoto návrhu má nyní ústavně právní výbor.
posl. V. Grulich - navrhl upravit způsob voleb v celém návrhu zákona o jednacím řádu v tom smyslu, že předseda by byl volen většinovým způsobem, ostatní volby funkcionářů PS by byly prováděny podle zásad poměrného zastoupení - bylo schváleno /7:2:1/
posl. P. Nečas - navrhl, aby tento zákon nabyl účinnosti dnem nových voleb do Poslanecké sněmovny - bylo schváleno /8:0:2/
posl. P. Nečas, V. Čundrle, J. Payne - navrhli, aby příloha č. 5 /Platový řád Kanceláře PS/ nebyla součástí návrhu zákona - bylo schváleno /10:0:0/
posl. J. Payne a J. Kryčer - navrhli, aby pokuty, jako forma disciplinárního postihu poslanců, byly z návrhu zákona vypuštěny - bylo schváleno /10:0:0/
posl. V. Čundrle - navrhl, aby texty volebních řádů byly uvedeny do souladu s textem příslušných ustanovení v textu jednacího řádu - bylo schváleno /11:0:0/
Posl. P. Nečas navrhl, aby podrobná rozprava nebyla otevřena. Uvedl, že návrh je nedokonalý, je zde mnoho sporných ustanovení. Členové výboru s tímto postupem souhlasili.
Po obecné rozpravě posl. P. Nečas navrhl, aby zahraniční výbor přijal usnesení, kterým zahraniční výbor nedoporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s tímto návrhem zákona.
Bylo přijato usnesení č. 359 /10:0:0/.
4.
Zahraniční cesty
Zpravodaj posl. V. Čundrle seznámil poslance s následujícími návrhy na zahraniční cestu poslanců:
- účast stálé delegace PS do Severoatlantického shromáždění /posl. O. Vychodil, P. Severa, T. Svoboda, V. Dobal, M. Čapek/ na výročním zasedání Severoatlantického shromáždění ve dnech 13. - 20. listopadu ve Washingtonu - bylo přijato usnesení č. 360 /9:0/
- účast 2 poslanců /zástupci koalice i opozice/ na kolokviu na téma: Novinářství a demokracie v SVE: úloha a příspěvek Francie, které se koná ve dnech 24. - 25. listopadu v Paříži v Národním shromáždění - poslanci se shodli na tom, že o této akci budou informovány poslanecké kluby, které navrhnou svého člena k účasti na této akci.
- pozvání pro předsedu PS na konferenci organizovanou parlamentem Beneluxu dne 18. listopadu 1994 v Haagu, která se bude zabývat úlohou malých zemí ve velkých evropských strukturách - předseda PS je rozhodnut se omluvit, postoupil pozvání k využití zahraničnímu výboru. Poslanci se shodli na tom, že s ohledem na skutečnost, že v době konání konference se konají komunální volby v ČR, se zástupci Poslanecké sněmovny této akce neúčastní. Doporučili požádat zastupitelský úřad ČR v Haagu, aby se jejich pracovník zúčastnil této konference jako pozorovatel a o průběhu jednání informoval Poslaneckou sněmovnu.
- jednání delegace zahraničního výboru se zahr. výborem polského Sejmu ve dnech 24. - 25. září 1994. Členové výboru projednali složení delegace - bylo přijato usnesení č. 361 /9:0/
- jednání delegace zahraničního výboru se zahraničním výborem španělského parlamentu ve dnech 8. - 10. 11. 1994 - bylo přijato usnesení č. 362 /9:0/
- jednání delegace zahraničního výboru se zahraničním výborem nizozemského parlamentu ve dnech 29. 11. - 1. 12. 1994 - bylo přijato usnesení č. 363 /9:0/
- jednání členů výboru petičního, pro lidská práva a národnosti se zástupci úřadů ombudsmana v Nizozemí a Dánsku ve dnech 7. - 11. 11. 1994 - členové výboru doporučili předsedovi výboru petičního, pro lidská práva a národnosti odložit tuto studijní cestu na r. 1995 - bylo přijato usnesení č. 364 /9:0:2/
- účast 2 poslankyň na sympoziu Východo-západního fóra k otázkám rovnoprávnosti žen, které se koná ve dnech 7. - 8. prosince 1994 v SRN - bylo přijato usnesení č. 365 /9:0:2/
- účast 2 poslanců na zasedání Parlamentního shromáždění Západoevropské unie, které se koná ve dnech 28. 11. - 2. 12. 1994 v Paříži - bylo přijato usnesení č. 366 /10:0:1/
- studijní cesta členů zemědělského výboru do SRN - bylo přijato usnesení č. 368 /10:0:/
7.
Evropská unie
- postoj jednotlivých členských zemí EU k postupu integrace - rozšiřování a prohlubování EU
- česká představa o podobě a fungování EU
V úvodu projednávání tohoto bodu vystoupil ředitel odboru Evropských společenství MZV Ing. Jaromír Přívratský.
Uvedl, že Evropská unie stojí před řadou problémů. Od 1.1.1995 se s velkou pravděpodobností stanou členy Norsko, Švédsko, Finsko a Rakousko. Počet členů EU se rozšíří na 16. Na další rozšíření EU je vyvíjen tlak ze strany zemí střední a východní Evropy a ze strany baltských států a Slovinska, k čemuž se musí Evropská unie též jasně vyjádřit.
Hlavním problémem Evropské unie je vytvoření jasné koncepce fungování Evropské unie. V roce 1996 se uskuteční vládní konference k revizi Maastrichtské smlouvy. Diskuse o koncepci evropské integrace již začala.
Jako první popsali velmi brutálně současný stav a perspektivy fungování Evropské unie představitelé německé parlamentní frakce CDU/CSU. V dokumentu této frakce se konstatuje, že vícerychlostní Evropa je skutečností a že tento fakt již obsahuje Maastrichtská smlouva. Frakce CDU/CSU jasně ve svém dokumentu definuje, které země jsou schopny rozvoje. Sami Němci zde varují Evropu před Německem, sami žádají, aby Německo bylo co nejvíce svázáno v rámci federalistické Evropy. Dokument je velmi zajímavý, ale není oficiálním stanoviskem SRN i když byl údajně konzultován s kancléřem Kohlem a i s Francouzi.
Další názor na vývoj evropské integrace vyjádřili Francouzi. Vyhlášení premiéra Balladura je obecnější oproti dokumentu CDU/CSU, Němci tvrdé jádro pojmenovali, Francouzi o něm mluví obecně.
Francie i Německo těmito dokumenty daly najevo, že přistoupily k myšlence vícerychlostní Evropy. Jasně říkají: Evropa je otevřena všem, ale ti co nestačí musí do 2. či 3. řady.
Země střední a východní Evropy samozřejmě zajímá, jaké bude jejich členství.
Členské země Evropské unie, zejména její jižní křídlo, mají strach ze začlenění zemí střední a východní Evropy do Evropské unie a tento strach zejména vyplývá z problémů, s kterými se Evropská unie nyní potýká. Jsou to zejména tyto okruhy problémů:
- zemědělství
- 80 % prostředků z rozpočtu EU jde v současné době do strukturálního zemědělského fondu. Z těchto prostředků mají být zejména financovány náklady související se zavedením potřebné zemědělské politiky, prostředky z tohoto fondu mají být kryty náklady souvisejíci s restrukturalizací zemědělství. Ale ne ve všech zemích EU je těchto prostředků potřebným způsobem využíváno. Např. Řecku je vyčítáno, že těchto prostředků Řecko nepoužívá k restrukturalizaci zemědělství, ale vlastně pouze konzervuje dosavadní stav v řeckém zemědělství. Je zřejmé, že tzv. "jižní křídlo" EU se bude bránit vstupu takových zemí do EU, které by jim mohly krátit jejich příjmy z fondů EU. Zejména Polsko se svými 5 mil. rolníků představuje reálné nebezpečí vzniku takové situace.
- společná měna -
- měnová unie má být vytvořena v r. 1997, pro členy, které nebudou stačit tomuto tempu je určen 2. termín - r. 1999
- institucionální problémy a oficiální jazyky
- od r. 1995 bude EU používat místo dosavadních 9 oficiálních jazyků 12 oficiálních jazyků. Tato změna představuje značné zvýšení nákladů na samotné fungování institucí EU. Často se kritizuje velký počet úředníků Komise EU, ale již nyní představují tlumočníci a překladatelé všech 2/3 úředníků. Pracovními jazyky je angličtina a francouzština, ale začíná být vyvíjen tlak na to, aby pracovním jazykem byla též němčina, neboť německy mluvících obyvatel v zemích EU je nejvíce.
- budoucí kompetence Evropského parlamentu
- bude potlačena role národních parlamentů a přenesení jejich kompetencí na Evropský parlament /názor SRN/ nebo Evropský parlament bude hrát svoji roli při zachování dosavadního postavení národních parlamentů ?
Evropský parlament si tento problém uvědomuje a z toho důvodu si již vydobyl svoje místo při přípravě mezivládní konference v r. 1996 a členové EP se účastní práce v tzv. reflexní skupině. Zájmem ČR je, aby zástupci zemí SVE se též mohli podílet na práci této skupiny alespoň jako pozorovatelé. S rozšířením EU směrem na východ se počítá a nám nesmí být jedno, jak tato Evropská unie bude vypadat.
Dále se Ing. J. Přívratský zmínil o nové strategii EU vůči zemím SVE. Jde především o rozpracování závěrů Kodaňského summitu. Za belgického a řeckého předsednictví se v této věci neudělalo nic. Teprve nyní, za německého předsednictví, se tento problém znovu otevřel. Zásady této strategie se dopracovávají a měly by být projednávány na setkání ministrů zahraničních věcí, které se uskuteční 31. 10. t.r.
V současné době se způsob spolupráce tzv. asociovaných členů se členy EU zlepšil. Dříve se konala setkání zástupců představitelů asociovaných členů s představiteli tzv. trojky /bývalá předsedající země, předsedající země a následně předsedající země/. Nyní probíhají rozšířená jednání zástupců zemí EU tzn. společně jednají zástupci asociovaných zemí za přítomnosti zástupců všech členských zemí EU. Tato rozšířená setkání se konají na úrovni úřednické, ministerské /na úrovni ministerstev zahraničních věcí i specializovaných ministerstev/ i hlav států /předsedů vlád/. Tak se dostaly asociované země z pozice pouhého příhlížení na pozici partnerskou. Výstupy z těchto jednání nejsou usnesení, ale v záznamu z jednání je jasně uvedeno, na čem se zástupci dohodli, jaké je jejich společné stanovisko. Neznamená to, že tyto asociované země se mohou zapojit přímo do rozhodovacích procesů, ale mohou tyto procesy ovlivnit a mají tak možnost některé své zájmy prosadit. Tento způsob komunikace EU s asociovanými zeměmi začalo prosazovat Německo a na Hesenském summitu chce Německo zavázat k pokračování v tomto procesu Francii a Španělsko, které budou následně předsedat Evropské unii.
Nyní na těchto jednáních na různých úrovních se projednává 6 okruhů problémů:
1/ Strategie přibližování zemí SVE k EU
2/ Transformace ekonomik SVE
- zde pozitivně zapůsobila neúnavná prohlášení premiéra V. Klause, že ČR jde především o trh. Snahou je, aby ČR se stala členem Jednotného evropského trhu /JET/ ještě před svým členstvím v EU. Ovšem dasežení tohoto členství představuje složitá jednání. Do konce června 1996 má být zpracována tzv. "Bílá kniha" za účasti asociovaných zemí, kde si každá země sama určí rychlost, jakou se bude do evropského trhu zapojovat. ČR by této situace měla využít; jestliže se dostaneme do JET, otázka členství v EU je již formalitou. ČR by měla zformulovat a připravit přihlášku do Evropské unie do konání mezivládní konference v r. 1996. To vyplývá z čl."O" Maastrichtské smlouvy, který říká, že každý stát může podat přihlášku do Evropské unie. Z toho plyne, že předpokladem k podání přihlášky nemusí být ani uzavřená a ratifikovaná Evropská dohoda. Ale faktem je, že když taková dohoda již platí, je situace pro žadatelskou zemi snažší. Lze dále předpokládat, že v letech 97 - 98 bude zahájeno jednání o přístupu ČR do EU a do r. 2000 by byla uzavřena smlouva o členství. Když v té době nebude politická vůle k přijetí ČR do EU, sice se členy nestaneme ale budeme již začleněny do společného trhu a užívat jeho výhod.
Nutno si též uvědomit, že zde existuje tzv. polský problém. Německo se snaží posunout hranice Evropské unie směrem na východ až na východní polskou hranici. Z toho vyplývá, že vstup ČR do EU je vázán na Polsko. V našem zájmu je, abychom se prosazovali individuálně, ale je zřejmé, že budeme v určitém směru odkázáni na Polsko. Problém Maďarska a Slovenska není tak aktuální. Pokud jde o začlenění ČR do JET z pohledu právního, záležitost není složitá, neboť Evropská dohoda představuje dostatečný prostor k tomu, aby pouhým dodatkovým protokolem, který nepodléhá ratifikaci, byla ČR do JET začleněna.
3/ Vnitřní záležitosti a justice /tzv. 3. pilíř Maastrichtské smlouvy/
- již se konala 1. schůzka představitelů MV a MS, jednání se zaměřuje na problematiku praní špinavých peněz, organizovaný zločin a pod.
4/ Doprava a životní prostředí
5/ Lidská dimenze /kultura a vzdělávání/
- myšlenka tzv. evropských domů /po válce byly tzv. americké domy, jejichž působení bylo pozitivní/
6/ Finanční pomoc
- PHARE, Evropská investiční banka, Banka pro obnovu a rozvoj atd.
Dále seznámil Ing. J. Přívratský členy výboru s průběhem ratifikačního procesu u Evropské dohody ČR-EU:
- ED byla ratifikována v 7 zemích, snahou ČR je, aby byla do konce r. 1994 ratifikována ve zbývajících 5 zemích:
- Itálie - nutno využít jakýkoli vazeb, aby byl uspíšen ratifikační proces
- Lucembursko - k ratifikaci by mělo dojít koncem října
- Řecko - zástupci MZV nejsou schopni odůvodnit v parlamentu
- Špěnelsko - bez značných problémů ratifikační proces pokračuje
- Belgie - zde je problém, vzhledem k federalistickému systému v Belgii, projednávat dohodu musí 3 parlamenty, což je značně časově náročné
Dokud není ukončen ratifikační proces, nelze ustanovit ani asociační radu, či výbor. Existují signály, že Evropský parlament chce vytvořit společný výbor pro všechny země SVE. Toto je nutno jednozančně odmítnout, neboť kolektivní způsob spolupráce není efektivní.
ČR chce iniciovat změnu v ustanovení Evropské dohody týkající se vstupu dohody v platnost. Nyní platí, že dohoda vstoupí v platnost 1 měsíc po ratifikaci ve všech členských zemích EU. Ratifikací by bylo možné změnit toto ustanovení tak, že by ED vstoupila v platnost ihned po ratifikaci v zemích EU.
V závěru Ing. J. Přívratský uvedl, že je nutno si uvědomit, že dvourychlostní Evropa je skutečností, právě tato 2. rychlost napomůže ČR k integraci do EU. Všechny naše stanoviska ke koncepci Evropské unie jsou zatím neoficiální, oficiální budou až je budeme říkat v rámci činnosti reflexní skupiny. Nutno si též uvědomit, že jestliže to se vstupem ČR do EU myslíme vážně, musí i všichni představitelé ČR mluvit stejným hlasem.
Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne v závěru projednávání tohoto bodu uvedl, že i stálou delegaci PS do Evropského parlamentu ještě tento rok čeká důležité jednání se členy Evropského parlamentu. Tématem vstupu ČR do EU se bude zahraniční výbor i stálá delegace permanentně zabývat.
Jednání schůze skončilo v 19.00 hodin.
čtvrtek 13. října
Pokračování schůze zahájil předseda výboru posl. J. Payne. Posl. P. Nečas navrhl, aby body 8 a 9 tj. poslanecké návrhy zákonů o volbách do Parlamentu ČR se projednávaly společně. Členové výboru s tímto postupem souhlasili.
8.
Návrh poslanců P. Hirše a dalších na vydání zákona o volbách do Parlamentu České republiky /tisk 1048/
9.
Návrh poslanců L. Motyčky a dalších na vydání zákona o volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu Parlamentu České republiky /tisk 1049/
Návrh zákona dle tisku 1048 odůvodnil posl. P. Hirš ve smyslu důvodové zprávy. Návrh zákona dle tisku 1049 odůvodnil zástupce předkladatelů posl. J. Decker ve smyslu důvodové zprávy.
Zpravodajskou zprávu podal posl. P. Nečas. podal srovnání výhod a nevýhod obou volebních systémů i z hlediska jejich používání v jiných zemích. Konstatoval, že volební systém navrhovaný v tisku 1049 je složitější, méně průhledný, voličům nesrozumitelný a není zde záruka, že výsledky voleb budou přesné. Samotné zpracování výsledků je složité jak postránce časové, tak i finanční.
V obecné rozpravě vystoupil posl. J. Payne a podpořil stanovisko zpravodaje.
Na návrh předkladatelů i zpravodaje a se souhlasem členů výborů nebyla otevřena podrobná rozprava.
Posl. P. Nečas navrhl přijmout usnesení, kterým zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s tiskem 1048 - nebylo schváleno /4:0:6/.
Posl. P. Nečas navrhl přijmout usnesení, kterým zahraniční výbor nedoporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s tiskem 1049 - nebylo schváleno /2:1:6/.
Posl. P. Nečas poté navrhl přijmout usnesení, kterým zahraniční výbor bere na vědomí tisk 1048 - nebylo schváleno /5:1:4/.
Posl. P. Nečas navrh usnesení, kterým zahraniční výbor bere na vědomí tisk 1049 - nebylo schváleno 5:0:5.
Posl. J. Kryčer navrhl přijmout usnesení, kterým zahraniční výbor nedoporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s tiskem 1048 - bylo přijato usnesení č. 367/6:3:1/
Posl. J. Kryčer navrhl přijmout usnesení, kterým zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s tiskem 1049 - nebylo přijato /3:0:7/.
5.
Sdělení předsedy
Předseda výboru posl. J. Payne informoval
- písemně o došlých informacích do sekretariátu zahraničního výboru, kde jsou k nahlédnutí
- o způsobu projednávání návrhu rozpočtu ČR na r. 1994 a kapitoly MZV ČR - poslanci se shodli, že tento vládní návrh budou projednávat ve čtvrtek dne 17. 11. 1994, zpravodajem výboru bude posl. P. Nečas.
6.
Připomínky a podněty poslanců
Posl. V. Grulich, předseda komise zahraničního výboru pro styky s krajany, informoval poslance o té skutečnosti, že někteří zástupci výkonných orgánů jsou stálými členy této komise. Doporučil, aby tito zástupci měli pouze statut stálého hosta - bylo přijato usnesení č. 369 /9:0.0/
Posl. J. Decker informoval o své účasti na oslavách v Daruvaru, kterých se zúčastnil společně se zástupci MZV ČR. Vyjádřil názor, že není vhodné, aby poslanec byl členem delegací ministerských a účast poslance na obdobných akcích byla organizována tak, aby nebyl vnímán jako člen ministerských či jiných delegací. S tímto návrhem členové výboru vyjádřili souhlas.
Posl. V. Grulich navrhl posl. J. Deckera za člena komise zahraničního výboru pro styky s krajany - bylo přijato usnesení č. 370 /9:0:0/.
Jednání schůze skončilo ve 12.00 hodin.
Zapsala: Ing. Stanislava Mikšová - tajemnice zahraničního výboru
|
Václav Grulich, v. r. |
Jiří Payne, v. r. |
|
ověřovatel výboru |
předseda výboru |