Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni: J.Payne, V.Čundrle, J.Decker, V.Grulich, J.Ježek, J.Kalus, M.Lobkowicz, K.Lojdová, J.Novák, M.Stiborová, O.Vychodil

Omluveni: P.Nečas

Hosté: za MZV - J.Kalašnikov, Brabec

za MO - plk. Klikar, plk. Štěpanovský

Na schůzi byli dále přítomni poslanci BBV a členové Stálé delegace PS do RE.

1. Situace v Čečensku

Schůzi zahájil v 16. 00 hodin předseda zahraničního výboru posl. J. Payne. Seznámil členy výboru s návrhem programu schůze, se kterým poslanci vyslovili souhlas.

V úvodu jednání vystoupil ředitel 3. teritoriálního odboru MZV J. Kalašnikov. Poděkoval za možnost vystoupit před poslanci a uvedl, že základní přístup české zahraniční politiky k situaci v Čečensku vyjadřuje stanovisko MZV formulované 23.12. t.r. Aktuální vývoj v zakavkazské oblasti, která se na první pohled může zdát velmi vzdáleným regionem a kde je situace dlouhodobě nestabilní, je předmětem stálé pozornosti MZV i našeho ZÚ v Moskvě, které pravidelně vyhodnocuje i souvislosti z toho vyplývající.

Zástupce ministerstva obrany plk. Klikar dále uvedl, že MO se zabývá souvislostmi a vývojem konfliktu v Čečensku a způsobem jeho řešení po odborné vojenské stránce, neboť armáda hraje klíčovou úlohu při likvidaci tohoto konfliktu. Dále uvedl, že dosavadní postup ruské armády na území Čečenska by bylo možné charakterizovat jako nepodařenou vojenskou operaci, jakoby se jednalo o vojenskou akci cvičného charakteru.

V rozpravě člen branného a bezpečnostního výboru posl. O. Kužílek požádal zástupce obou ministerstev o vysvětlení, zda z hlediska ruského zákonodárství probíhá vojenská akce legitimně a předseda branného a bezpečnostního výboru posl. V. Šuman otázku doplnil žádostí o vysvětlení, zda bylo využito všech oblastí, jak řešit situaci běžnými policejními prostředky.

J. Kalašnikov odpověděl, že i v RF dochází k diskusi o legitimnosti tohoto kroku, výklad ruských pohledů je nejednotný, ale faktem zůstává, že ruská ústava nezná praxi tajných výnosů. Čečensko je jediným subjektem federace, se kterým nemá Moskva uzavřenu smlouvu o delimitaci pravomocí. Největším problémem zůstává přerozdělování zdrojů, protože Čečensko patří k ekonomicky lépe rozvinutým částem federace a vlastní ropu. Prostor na politické řešení situace stále ještě zůstává. Plk. Klikar doplnil, že ani z hlediska mezinárodního není akce legitimní. Rusko porušilo požadavek summitu KBSE v Budapešti, který ukládá 42 dní předem informovat o nasazení více než 9.000 vojáků a jejich přesunech do jiných regionů.

Na dotaz posl. J. Payna, zda z rozhodnutí o vojenském zásahu je možné usuzovat o politickém posunu prezidenta Jelcina z reformních pozic na nacionalistické odpověděl J. Kalašnikov, že není zcela zřejmé, zda se jedná o posun dlouhodobý nebo pouze o jeden z taktických kroků Jelcina před prezidentskými volbami v r.1996. Zdá se však, že dochází k posunu zahraniční politiky Ruska, politika vstřícnosti a otevřenosti končí a objevuje se snaha zakrýt domácí problémy razantnějšími kroky. Na další dotaz posl. J. Payna, zda má tato situce vliv a dopad na velikost bezpečnostních rizik pro ČR, odpověděl plk. Klikar, že z hlediska priorit je východní riziko vždy na předním místě. Posl. V. Šuman reagoval poznámkou, že naší nadějí je předvídatelný vývoj situace v Rusku.

Na dotaz člena branného a bezpečnostního výboru posl. J. Krámka, zda má naše armáda prostředky ke sledování přesunů vojsk a k získání všech nezbytných informací k vyhodnocení situace, odpověděl plk. Klikar kladně. Dále posl. J. Krámek a plk. Klikar shodně konstatovali, že projevy imperiální politiky Ruska se nyní začínají projevovat i vně jeho území. Zástupce MO dále vyzdvihl, že těchto snah by bylo možné využít tak, aby Rusko vytvořilo přirozenou hranici na jihovýchodě Evropy proti nebezpečí militantního islamismu.

Posl. V. Šumana se zajímal o charakter Čečenské republiky a v ní vládnoucích vrstev. J. Kalašnikov uvedl, že v Čečně dochází ke kombinaci různých prvků, z nichž nejdůležitější roli hraje náboženství, islámský fundamentalismus, dále problematika mafií, hlavně narkomafií, a až poté otázka národní identity a udržení Čečenského státu.

Na dotaz posl. R. Špačka, člena stálé delegace PS do PS RE, zda vojenská operace mohla být připravena tak, aby docházelo k minimálním ztrátám na životech civilistů, odpověděl plk. Klikar, že z hlediska vojensko-technického by taková operace možná byla, ale vnitřní problémy v ruské armádě se zřejmě ještě prohloubily a navíc situace v Čečensku je částečně nekontrolovatelná.

Posl. L. Novák, vedoucí stálé delegace PS do PS RE, konstatoval, že současné události v Čečensku budou mít vliv na posuzování přijetí RF do RE. V Rusku nebyly zatím využity všechny možnosti k nastolení právního stavu, což je základním kritériem přijetí za člena RE, a proto ČR s ohledem na současné události nepodpoří přijetí RF do RE.

J. Kalašnikov při závěrečném zhodnocení situace uvedl, že Čečna bude zřejmě dotlačena do pozice podřídit se Moskvě, neboť ani USA nemají zájem na změně současných hranic, problém zůstane latentně dál a je možné v této oblasti průběžně čekat další konflikty. Pro ČR je ale podstatně důležitější soustředit se na vztahy Moskvy s okolními státy, které jsou nám bližší geograficky i civilizačně (Ukrajina, Bělorusko, balstké státy).

Posl. J. Payne a na závěr konstatoval, že nynější konflikty na území bývalého SSSR jsou přirozeným důsledkem pominutí studené války, kdy dlouho skrývaná rizika vyplývají na povrch. Zdůraznil, že stát, který nedokáže garantovat lidská práva pro všechny své obyvatele na celém svém území a negarantuje dodržování ústavy, nemůže aspirovat na členství v RE. Navíc nedodržováním ústavních práv osob a používáním neústavních metod porušuje RF základní podmínky a principy KBSE.

Jednání schůze skončilo v 17.30 hodin.

Zapsala: Lucie Kárlová, zahraniční odbor PS