Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Přítomni: J. Payne, V. Grulich, J. Ježek, J. Kalus, J. Kryčer, K. Lojdová, P. Nečas, J. Novák, M. Stiborová, T. Štěrba, V. Votava, O. Vychodil

Omluveni: V. Čundrle, J. Decker, M. Lobkowicz

Hosté: dle přiložené prezenční listiny

Přítomni: J. Payne, J. Decker, V. Grulich, J. Kalus, M. Lobkowicz, K. Lojdová, P. Nečas, J. Novák, M. Stiborová, T. Štěrba, O. Vychodil

Omluveni: V. Čundrle, J. Ježek, J. Kryčer, V. Votava

Hosté: dle přiložené prezenční listiny

1. Zásady zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce ústavních činitelů /tisk 1288/

2. Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Dohoda o volném obchodu mezi Českou republikou a Rumunskem, podepsaná dne 24. října 1994 v Praze /tisk 1312/

3. Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Všeobecná dohoda o výsadách a imunitách Rady Evropy, přijatá v Paříži dne 2. září 1949 a Protokoly ke Všeobecné dohodě č. 1, 2, 4 a 5 /tisk 1291/

4. Společné jednání s branným a bezpečnostním výborem /místnost 108 - státní akty/

Naplňování zákona č. 38/1994 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a současné zkušenosti z jeho uplatňování

5. Zahraniční cesty

6. Sdělení předsedy

7. Připomínky a podněty poslanců

8. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Korejskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, podepsaná v Soulu dne 27. dubna 1992 /tisk 1416/

9. Zhodnocení zahraniční politiky ČR za uplynulé období a výhled na období následující

Schůzi zahájil v 9.00 hodin předseda výboru posl. J. Payne. Seznámil členy výboru s návrhem pořadu schůze, s kterým poslanci vyslovili souhlas.

Vládní návrh odůvodnil ve smyslu důvodové zprávy náměstek ministra práce a sociálních věcí Z. Dostál. Uvedl, že ministerstvo práce a sociálních věcí při přípravě návrhu zásad spolupracovalo se skupinou poslanců.

Zpravodajskou zprávu podal posl. J. Kryčer. Uvedl, že tento návrh by měl být v souladu s platy představitelů státní správy a samosprávy. Upozornil na skutečnost, že platy podnikatelů se též zvýší. K platům poslanců uvedl, že výkon funkce poslance je spojen s řadou problémů, poslanci nemají podmínky k práci, tj. nemají k dispozici místnosti, sekretářky, asistenty. V této souvislosti je důležité vyřešit otázku náhrad poslanců, při potřebné výši náhrad by měli možnost poslanci si místnosti a sekretářky nebo asistenty platit. Vypracování expertýz a odborných posudků je v současné době drahé, je to další důvod pro zvýšení náhrad poslancům.

V rozpravě posl. M. Stiborová uvedla, že tento návrh by měl řešit i platy soudců. Posl. J. Payne konstatoval, že každý poslanec by měl mít nárok na kancelář s placeným pracovníkem a to jak v Praze, tak i ve svém volebním obvodu. Je nutno oddělit výkon parlamentní funkce od funkce stranické, tzn. poslanec by měl mít vlastně k dispozici 2 kanceláře. Posl. O. Vychodil souhlasil s názorem posl. J. Payna a upozornil, že výše diet poslanců při zahraničních cestách je velmi nízká. Posl. J. Ježek doporučil, aby zvážení platů uvedené v návrhu platilo ihned a ne postupně, jak je uvedeno v návrhu. Posl. M. Stiborová upozornila i na problém náležitostí poslance po ukončení výkonu funkce. Posl. J. Payne konstatoval, že v jiných státech je zajištěn odchod poslance do důchodu se zajištěním odpovídajícího důchodu. Dále konstatoval, že poslanec je mnohdy vystaven nebezpčí i života, a stát by měl garantovat, že se o rodinu poslance v případě např. smrti poslance postrá. V závěru rozpravy reagoval náměstek ministra Z. Dostál na některé dotazy poslanců. Uvedl, že platy soudců budou řešeny samostatným zákonem, platy soudců byly vždy stanovovány dle délky praxe a tak by tomu mělo být i nadále. Paragrafované znění zákona bude mít pravděpodobně již jinou podobu než předložené zásady, neboť řada výboru již vznesla celou řadu připomínek.

V závěru projednávání vládního návrhu bylo na návrh posl. J. Kryčera přijato usnesení č. 418 /12:0:0/.

Vládní návrh odůvodnil náměstek ministra průmyslu a obchodu M. Somol ve smyslu důvodové zprávy.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. P. Nečas.

V rozpravě nám. ministra upřesnil výklad některých článků dohody. Posl. P. Nečas požádal zástupce ministerstva o předložení seznamu největších producentů ryb v ČR. Na žádost posl. J. Payna osvětlil zástupce ministersta průmyslu a obchodu čl. 19 dohody týkající se obchodu s uranem, který určitým způsobem brání dovozu uranu k nám, což zejména souvisí s útlumovým programem těžby uranu v ČR.

Bylo přijato usnesení č. 419 /12:0:0/.

Vládní návrh odůvodnil zástupce ministerstva zahraničních věcí Jaroslav Horák ve smyslu důvodové zprávy.

Zpravodajskou zprávu přednesl posl. J. Kalus. Zdůraznil, že schválení přístupu ČR k této smlouvě by mělo proběhnout co nejdříve, od května t.r. se ČR stává předsednickou zemí RE.

Po krátké rozpravě bylo přijato usnesení č. 420 /12:0:1/

Společné jednání členů zahraničního výboru a výboru branného a bezpečnostního vedl předseda branného a bezpečnostního výboru posl. V. Šuman a předseda zahraničního výboru posl. J. Payne.

V úvodu vystoupil zástupce ministerstva průmyslu a obchodu náměstek ministra M. Somol. Zdůraznil, že vítá zájem parlamentu o tuto problematiku, neboť je tomu právě rok, kdy zákon upravující zahraniční obchod s vojenským materiálem byl schválen. Zmínil se o zkušenostech ministerstva průmyslu a obchodu /viz písemný materiál MPO/.

Náměstek ministra zahraničních věcí A. Vondra potvrdil vyjádření náměstka M. Somola. Konstatoval, že přijetím tohoto zákona se podařilo zamezit nekalým obchodům a přispělo k důvěryhodnosti ČR v zahraničí.

Náměstek ministra vnitra M. Fendrych se též vyjádřil kladně o fungování tohoto zákona v praxi. Zástupce ministerstva obrany p. Légl též se kladně vyjádřil o fungování tohoto zákona i když se zmínil, že ministerstvo obrany narazilo na určité problémy při darování použité vojenské techniky do zahraničí.

V rozpravě se poslanci zajímali též o systém kontroly tzv. materiálu dvojího užití, který je možno vykázat jako civilní, ale zároveň použití pro vojenské účely. Ten byl v rámci mezinárodních kritérií shledán též jako dostatečný pro kontrolu obchodu s tímto druhem materiálu.

Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu připomněli, že ČR nebyla zatažena do mezinárodních skandálů při transferu zbraní. Veškeré pochybnosti se podařilo vyvrátit a vysvětlit.

V závěru rozpravy konstatovali předsedové výborů posl. V. Šuman a J. Payne, že kontrola zahraničního obchodu s vojenským materiálem je dostatečně zajištěna, zákon je účinný a kontrolní mechanismy přispívají k upevnění důvěryhodnosti ČR.

Jednání schůze bylo přerušeno v 16.00 hodin.

Pokračování schůze zahájil předseda výboru posl. J. Payne v 9.30 hodin.

Zpravodaj posl. K. Lojdová informovala členy výboru o následujícíh návrzích:

- účast poslance na jednáních výborů Parlamentního shromáždění Západoevropské unie - bylo přijato usnesení č. 422 /13:0:0/

- účast posl. J. Kouckého na semináři výboru pro vědu a vzdělání PS RE, který se koná ve dnech 7. - 8. března 1995 ve Štrasburku - bylo přijato usnesení č. 423 /13.0:0/

Dále byly předloženy následující návrhy:

- účast posl. F. Brožíka a V. Sochora na semináři o energetice v Dánsku - bylo přijato usnesení č. 424 /8:0:3/

- cesta členů hospodářského výboru do Norska - bylo přijato usnesení č. 425 /9:0:0/

- cesta členů ústavně právního výboru do Rakouska - bylo přijato usnesení č. 426 /10.0.1/

Členové zahraničního výboru byli seznámeni s návrhy poslaneckých klubů na účast poslanců v delegaci vedené předsedou Poslanecké sněmovny, která má ve dnech 12. - 19. února navštívit USA. Vedoucí sekretariátu předsedy PS M. Kupka informoval poslance o průběhu sjednávání programu delegace i o organizačním zajištění této zahraniční cesty.

Po rozpravě bylo přijato ke složení delegace usnesení č. 421 /10:0:1/.

V další části jednání posl. M. Stiborová navrhla, aby členové výboru se znovu složení delegace projednali a navrhla rozšířit počet členů delegace na 8 - bylo schváleno /5:0:4/. Posl. J. Decker navrhl jako osmého člena delegace posl. L. Motyčku /nebylo schváleno/. Posl. M. Stiborová navrhla jako osmého člena delegace posl. J. Sourala /nebylo schváleno/. Posl. J. Decker navrhl znovu potvrdit již přijaté usnesení č. 421 s tím, že bude doplněno o 2 náhradníky posl. L. Motyčku /za koaliční strany/ a posl. J. Sourala /za opoziční strany/. Tento návrh byl schválen /9:0:1/.

Předseda výboru posl. J. Payne seznámil členy výboru se závěry z diskuse k zahraničním stykům Poslanecké sněmovny, která proběhla na 40. schůzi zahraničního výboru. Navrhl doplnit tyto závěry na úrovni místopředsedy Poslanecké sněmovny /vyslání do MR a PR/ a na úrovni zahraničního výboru /vyslání na Kypr, zemí Latinské Ameriky a Tchai-wan/. Po rozpravě bylo přijato usnesení č. 427 /9:0:0/.

Předseda výboru posl. J. Payne informoval o záměru zemědělského výboru navštívit Belgii, Norsko, Švédsko, Finsko, Rakousko a Evropský parlament v Bruselu. S tímto záměrem vyslovili členové zahraničního výboru souhlas.

Předseda výboru posl. J. Payne informoval členy výboru písemně o návrzích, které byly zahraničnímu výboru přikázány k projednání:

- Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích, podepsaná v Bonnu dne 3. listopadu 1994 /tisk 1405/

- Zásady zákona o referendu, předložené poslancem J. Kryčerem a dalšími /tisk 1424/

- Zásady ústavního zákona o lidovém hlasování, předložené poslancem J. Ortmanem a dalšími /tisk 1425/

- Zásady ústavního zákona o referendu, předložené poslancem Z. Trojanem a dalšími /tisk 1427/

- Zásady zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti /tisk 1417/

Dále informoval o tom, že

- 26. 1. ve 14.00 hodin se koná seminář MO na téma Bezpečnostní rizika a ohrožení ČR.

- o tom, že projednávání zásady ústavního zákona o obraně ČR bylo z organizačních důvodů přeloženo na jednání některé z příštích schůzí

-na některé z příštích schůzí by měl vystoupit před členy zahraničního výboru ministr obrany Vilém Holáň, obsahem jeho vystoupení by měla být zejména informace o působení jednotek UNPROFOR, vojenská cvičení AČR, zahraniční styky AČR s nečlenskými státy NATO, informace o účasti AČR v mírových misích OSN

- pravděpodobně dne 28. února 1995 v 9.45 hodin /úterý/ se uskuteční přijetí prezidenta Italské republiky pana Oscara Luigiho Scalfara v Poslanecké sněmovně

Vládní návrh odůvodnil ve smyslu důvodové zprávy zástupce ministerstva financí V. Grammetbauer. Zpravodajskou zprávu přednesl posl. O. Vychodil.

Po krátké rozpravě bylo přijato usnesení č. 431 /10:0:0/.

V úvodu svého vystoupení ministr zahraničních věcí J. Zieleniec konstatoval, že prvořadým úkolem zahraniční politiky v roce 1993, tzn. v prvním roce existence České republiky, bylo jasné definování našich zájmů, našich postojů tak, abychom byli pro naše partnery ve světě čitelným transparentním subjektem mezinárodního práva, mezinárodního dění, mezinárodní politiky. Cítili jsme to všichni v r. 1993, že tento proces samozřejmě měl svoje zvláštnosti, které např. souvisely s tím, že jasná formulace zájmů v takovéto diskontinuitě musela narazit tu a tam na pokusy jiných, kteří se snažili využít naopak této diskontiunity a vylepšit si tak své postavení na úkor ČR. Je to samozřejmé, vznikla nová geopolitická situace a my jsme vlastně byli nově příchozí a každý nově příchozí je vystaven takovémuto tlaku okolního světa a chvíli trvá než se jasně vyjasní jeho postavení a než toto postavení naši partneři akceptují. Rok 1994 byl z tohoto hlediska mnohem normálnější, zahraniční politika ČR v r. 1994 byla obdobná zahraniční politice, která je vlastní jiným stabilizovaným zemím, které mají kontinuitu trvání zájmů atd. ČR byla v roce 1994 vnímána jako stát, který je ve světě vnímán jako srozumitelný z hlediska hodnot, z hlediska svého směřování a postojů. Dařilo se nám prosazovat, zájmy aniž bychom antagonizovali jiné. To je velmi důležitá vlastnost zahraniční politiky a obsah zahraničně politického umění.

V další části svého vystoupení se vyjádřil ministr zahraničních věcí J. Zieleniec k působení ČR v Radě bezpečnosti, které právě z výše uvedených důvodů považuje za velmi důležité. Rada bezpečnosti OSN se v loňském roce zabývala velmi složitými problémy. Krize v bývalé Jugoslávii je neustále stabilním bodem agendy tohoto orgánu OSN. RB se zbývala situací v Rwandě, sankcemi vůči Iráku a množstvím dalších záležitostí. Naše politika spočívala v jednoznačném vyjadřování našich názorů a jejich faktickém prosazování prostřednictvím hlasování, které vychází z hodnotového systému, na kterém je postavena naše společnost. Dle statistiky hlasování lze jasně vidět, že patříme jednoznačně ke společenství demokratických západních zemí, které v RB aktivně působí, tzn. k takovým velmocem jako je USA, Francie, Velká Británie ale i k dalším zemím, které patří do našeho civilizačního okruhu. Tato skutečnost je velmi důležitá a v této souvislosti je nutno rozlišovat slepou loajalitu tzn. automatické hlasování podle někoho a mezi shodou na základě společných principů. Slepou loajalitu lze poznat při hlasování stoprocentním sledováním postoje jiného včetně jeho chyb a kliček, které dělá. Naopak shodu při hlasování dle hodnot lze poznat v delším časovém úseku, není to nutné sledování stopy někoho, ale ukazuje na společné civilizační zařazení. Tento způsob hlasování ČR v RB se v loňském roce ukázal zřetelně, že je možno zde zmínit nejen otázky postoje k jednotlivým aspektům jugoslávské krize, ale i vývoj diskuse k sankcím vůči Iráku, kdy se nám daří dívat se na tento problém pohledem země, která má jisté zkušenosti a kontakty v dané oblasti. Daří se nám prosazovat naše pohledy, aniž bychom antagonizovali naše partnery, či spojence či státy s podobným civilizačním zázemím, ale dokonce s aktivní podporou a oceněním našeho postoje. Ministr zahraničních věcí J. Zieleniec uvedl dále, že věří, že i v dalším roce našeho působení v RB bude si ČR umět udržet tento nastoupený trend, což je jejím cílem. Tento rok tzn. r. 1995 nebude jednoduchý z hlediska působení v RB. Ke krizím, které byly určující pro program RB, přibyly další, Čečensko se nepochybně stane dříve či později jedním z problémů, ke kterému se bude vyjadřovat tento orgán, samozřejmě podle toho, jak tam bude vývoj situace probíhat.

Ministr zahraničních věcí J. Zieleniec se dále vyjádřil ke vztahům ČR se sousedními zeměmi. Obecně je nutno konstatovat, že situace v regionu je přehledná, vzájemné pozice jednotlivých států jsou srozumitelné pro partnery a na základě této skutečnosti se rozvíjí regionální spolupráce, která je živá a produktivní. S bývalými komunistickými zeměmi, tj. PR. SR a MR tvoříme uskupení, které se velmi intenzivně a v poslední době je třeba vyzdvihnout efektivnost tohoto úsilí, orientuje na vybudování fungující zóny volného obchodu. Diskuse a ujednání mezi premiéry v loňském roce akcelerovalo tento vývoj. V této souvislosti ministr zahraničních věcí J. Zieleniec zejména upozornil na velmi aktuální záležitost, nesmírně závažnou, tj. na diskusi jednání ministrů zemědělství zemí CEFTA ve Varšavě, kde došlo k ujednání o urychlení odstraňování bariér nejenom tarifních ale i netarifních. Bylo též dojednáno odstranění certifikačních problémů, tzn. uznávání certifikátů všemi stranami. Je nutno ještě uzavřít bilaterální dohody, ale s vědomím toho, jak právě netarifní bariéry pro obchod s potravinářskými a zemědělskými výroby jsou důležité, tak toto dojednání je úžasným pokrokem a doufáme, že toto obecné ujednání se brzy přemění v praktické kroky.

Ministr zahraničních věcí J. Zieleniec se dále ve svém vystoupení zaměřil na vztahy ČR s Německem. Uvedl, že Německo je klíčový problém ČR z hlediska velikosti a významu. Vztahy k Německu od r. 1993 také prošly oním vývojem, které jsem již obecně načrtl a r. 1994 znamenal zřetelný posun a zdůrazňuji, že na obou stranách, v pohledu vpřed; zejména zklidnění některých diskusí, které se vracely k minulosti a více důrazu bylo kladeno na společnou perspektivu. Podařilo se nám uzavřít několik důležitých dohod v oblasti fungování společných hranic, v oblasti otevírání propustnosti těchto hranic a podařilo se ukončit i jednání o readmisní dohodě. Toto všechno také zklidnilo tuto situaci kolem ilegálních přechodů hranic. Když se podíváte na statistiky, tak pokles ilegálních přechodů je radikální a projevil se též pokles přílivu těchto lidí do ČR, kteří by chtěli pokračovat dále. Podařilo se nám s Německem odbourat jeden problém, který nám dělal trochu starosti při rozšiřování smluvní základny, a to sice ten známý problém jazykový, sémantický, který souvisel s používáním názvů v německých alternátech smluv. Tento problém se podařilo vyřešit s aktivní komunikací se zahraničním výborem a jsem rád, že jsme tento úspěch zaznamenali. Je to úspěch nejen proto, že nějakým způsobem otevřel cestu k dalším smluvním dokumentům a odboural takovouto bariéru, ale také proto, že ukázal našim občanům, že Německo má dobrou vůli toto řešit s vědomím toho, že Německo vlastně prolomilo svůj jazykový úzus pouze ve vztahu k ČR. To byl problém např. "Grenze" versus "Staatsgrenze" atd. Věřím, že toto je cesta, kterou budeme pokračovat i v příštím roce. Díky pochopení Parlamentu se schválil zákon o humanitárním gestu vůči obětem nacistické persekuce. Jednak to znamená velmi výraznou úlevu obětem této persekuce, lidem, kteří jako jediní v sousedních zemích sousedících s Německem odškodnění nedostali, a jednak nám umožnilo daleko lépe a účinněji manévrovat v této otázce vztahu k Německu a podle posledního vývoje lze očekávat, že i tato otázka bude mít nějakou novou dynamiku. Nezanedbatelný aspekt v dlouhodobém vztahu s Německem je pozitivní, praktický trend v navazování četných vazeb od přeshraniční spolupráce, obchodní spolupráce, kulturní komunikace, turistické komunikace a nezanedbatelnou součástí jsou podnikatelské aktivity německých subjektů tady a našich v Německu. Toto vytváří to předivo pozitivních vztahů, které nakonec, jak já věřím, vytvoří v obou zemích daleko větší komunitu těch, pro které budoucnost a společná perspektiva je daleko důležitější hodnotou, než neustále otevírání minulosti.

Dále ministr zahraničních věcí J. Zieleniec konstatoval, že dalším výrazným prvkem ve vztahu se sousedy jsou vztahy ČR se Slovenskem a to z důvodů, které se zde nemusí zvláště široce rozebírat. Dařilo se nám přes složitý vnitropolitický vývoj na Slovensku udržet konstatní a dobrou úroveň vztahů. Z vlastní zkušenosti poslanců, kteří byli aktivní ještě v době federace, víte, jak je to náročný úkol a jak je pro nás úkol důležitý. Často říkám, že po takovémto traumatickém vývoji vztahy mezi lidmi mohou být velmi dobré nebo velmi špatné. Velmi špatných vztahů po takovémto vývoji známe velmi hodně. To, že se nám daří udržovat vztahy velmi dobré; tím nemyslím komunikaci vztahů diplomatickou, ale intentzitu vztahů obecně; je znamením toho, že jsme uspěli a je to samozřejmě úspěch i slovenských partnerů, nejen náš. Je samozřejmé, že ve vztazích se Slovenskem, protože jsou tak intenzivní, je mnoho nejrůznějších problémů, sledovali jsme zasedání celní unie, sledujete také vývoj dalších otázek. Ale obecně jsem přesvědčen, že právě tato intenzita a pozitivní charakter těchto vztahů z hlediska celkového globálního jsou nepochybné a je zatím velmi přesvědčivé.

V další částí svého vystoupení ministr zahraničních věcí J. Zieleniec uvedl, že velmi výrazným a důležitým bodem naší politiky je to, co by se dalo nazvat východní politikou České republiky, tzn. vztahy ČR zejména s Ruskem ale i s takovými zeměmi jako je Ukrajina. Zde opět minulost je významným faktorem psychologickým i politickým, ale přesto se povedlo najít, a loňský rok tomu přispěl výrazně, jistou stabilní a oběma stranami oceňovanou polohu vzájemných vztahů. Intenzita těchto vztahů je velmi výrazným ukazatelem. Jde především o návštěvy vysokých státních činitelů, obchodních delegací, intentzitu ekonomické výměny, atd. Vztahy s Ruskem jsou důležitou součástí naší zahraniční politiky, ale cílem je dosáhnout dobrých, intenzivních nekonfliktních vztahů, kde je vnímána ČR jako součást západního společenství národů, tzn. abychom byli akceptováni v Rusku jako dobrý partner, ale jako samozřejmá součást západu. Dosažení tohoto cíle nebylo samozřejmou věcí pro naše partnery, ale zdá se, že posun tímto směrem je zřetelný a že se nám to daří. Umožňuje nám to opět jako integrální součást západního společenství se vyjadřovat k věcem, které považujeme za legitimní, k problémům mezinárodního společenství byť se odehrávají v Rusku. Jsme již do značné míry vnímáni jako stát, který má s Ruskem dobré vztahy, ale patří na Západ.

Ministr zahraničních věcí J. Zieleniec se dále vyjádřil k členství ČR v Evropské unii a NATO. Uvedl, že jde o dva klíčové cíle naší zahraniční politiky. Z tohoto hlediska byl minulý rok výrazným kvalitativním posunem, u obou těchto procesů došlo k tomu, že rozšíření EU a NATO o některé státy bývalého komunistického bloku se posunulo z polohy obecných deklarací do problému, který je na čelném místě agendy těchto organizací. Pro obě tyto organizace a to ukazuje jak Essenský summit EU, tak summit NATO se toto stalo téměř prvořadým problémem z hlediska naléhavosti řešení. Samozřejmě tyto věci jsou podmíněné vnitřním vývojem v těchto organizacích, protože pád železné opony a s tím spojený imperativ nového definování smyslu těchto uskupení je integrálně spojen právě s problémem naší účasti v těchto strukturách. Myslí se tím ovšem účast nejen ČR, nicméně ve všech úvahách o rozšíření, je ČR na neopominulném místě, tzn. je samozřejmým kandidátem na členství v tom okamžiku, kdy začně proces rozšíření.

Dále se ministr zahraničních věcí J. Zieleniec vyjádřil ke kvalitě tohoto procesu z hlediska vnitřního vývoje ČR. Uvedl, že si nesmírně cení konsensu, který ve značné části politického spektra panuje v klíčových záležitostech naší zahraniční politiky. Tento konsensus je jeden z důležitých faktorů našeho budoucího úspěchu. Protože je samozřejmé, že partner je tak věrohodný, jak je věrohodná kontinuita jeho chování. A tato kontinuita je dána právě mírou konsensu v rámci politického spektra. Základním pilířem našeho postavení, naší prestiže ve světě je náš ekonomický úspěch, předně úspěch transformace. Druhým pilířem je politická stabilita země. Mluvíme o tom jako o věcech samozřejmých, ale stačí trochu zvednout hlavu a uvidíme, že to samozřejmostí není a že je nesmírně důležité z hlediska věrohodnosti to, co říkáme verbálně, tzn. že patříme k západnímu civilizačnímu okruhu, protože tyto organizace jsou organizace právě takovýchto států. Z toho důvodu je nezanedbatelný společný úspěch se Slovenskem ve způsobu vyřešení státoprávní krize. Opět se ukazuje, že je to jeden z argumentů, který je často používán jako doklad toho, že ČR je věrohodná jako země, která nevyvolává komplikace, neboť je samozřejmé, že každé uskupení se brání inkomporování problémů dovnitř, které by potom museli řešit všichni. Z hlediska integrace do Evropské unie je velmi důležité, co uděláme nyní v období ještě před tím, než začnou formálně rozhovory a jednání o našem vstupu. Musíme si uvědomit, že to, jaké prostředí ekonomické a sociální zde vybudujeme, je velmi důležitým výchozím bodem pro jednání. Integrace bude znamenat kromě obecných deklarací především vyřešení konkrétních problémů, přizpůsobení se v konkrétních oblastech, ať je to zemědělská politika, ať je to náročnost ekonomického prostředí pro naše výrobce, ať je to dodržení příslušných standardů kvality atd. Je samozřejmé, že bude-li vstup do EU znamenat někde zpřísnění např. měli-li bychom ochranářskou politiku a naši výrobci by měli daleko lepší podmínky než mají v výrobci v zemích EU díky ochraně, kterou bychom jim poskytli prostřednictvím celních tarifů, prostřednictvím netarifních opatření, o to obtížněji bychom dostávali souhlas jak od výrobců, tak od zaměstnanců těchto podniků k tomu, abychom se EU otevřeli. Vytvořili bychom si tímto způsobem skupinu významnou, která by z hlediska vlastních zájmů mohla být proti vstupu do EU. Podobně je tomu v zemědělství. Kdybychom hýčkali zemědělství a vytvořili podmínky, které by byly skleníkové a které by byly daleko výhodnější než jsou někde jinde, opět by zde vznikl problém. Podobně je tomu i v sociální oblasti. Kdybychom měli naše sociální vymoženosti výrazně lepší nebo vyšší, než jsou ve státách EU, opět by vstup do EU způsobil, že se zde vytvoří nezanedbatelná skupina lidí, pro kterou integrace bude znamenat újmu a mohla by být proti vstupu do EU atd. Budoucí integrace právě proto musí být součástí našich pohledů na jednotlivé věci. Daleko snadněji se ustupuje, když je to zlepšení pro určitou skupinu obyvatelstva, než když je to zhoršení. Je možno připomenout problémy zemědělců ve Finsku, rybářů v Norsku, problémů všech Švédů, kteří žvýkají tabák a najednou to Unie zakazuje, cementářů v Rakousku - to všechno jsou velké vnitropolitické problémy. Ministr zahraničních věcí J. Zieleniec vyjádřil uspokojení nad tím, že tento stát nastoupil cestu důsledné liberalizace a to ne z důvodu, že to chce EU, ale z důvodu přesvědčení a politického programu těch stran, které tvoří v současné době vládní koalici a z důvodu přesvědčení, že je třeba v těch obdobích, kdy budujeme základy našeho ekonomického a sociálního života na desítky let dopředu, vyjít spíše z přísnějších než z méně přísnějších pohledů. Usnadní to nesmírně naši cestu do EU a daleko snadnější bude potom vyrovnávat se s podmínkami vstupu do EU směrem, který přinese nějaká zlepšení, než se vyrovnávat směrem, který přinese újmu mnohým skupinám obyvatel. Dále ministr zahraničních věcí J. Zieleniec konstatoval, že je důležité toto říci právě zde před zahraničním výborem Parlamentu, protože i tento zahraničně politický pohled z hlediska budoucích integrací na naše vnitřní diskuse je důležitý a je třeba ho vnášet i do mnohých diskusí nad konkrétními zákony, které diskutujeme, ať jsou to zákony celní, sociální, hospodářské či další.

Ministr zahraničních věcí J. Zieleniec konstatoval, že v loňském roce jsme udělali zásadní pokrok při procesu přijímání naší země do OECD. Je to organizace, která združuje 25 nejvyspělejších států světa a členství v OECD je skoro známkou toho, že někdo patří do skupiny klíčových ekonomicky vyspělých států. Zdá se, že se povede dokončit proces přijetí ČR už v letošním roce a bylo by to takovým nejen praktickým ale i symbolickým vyústěním našeho úsilí a to nejen z důvodu zahraničněpolitického ale především z důvodu domácího. Stejně tak organizace COCOM, která kontroluje export a šíření špičkových technologií tak, aby se nedostaly do nepovolaných rukou a aby neohrozily mír ve světě. Tato organizace se nyní transformuje a staneme se v nejbližší době jedním ze zakládajících členů tohoto přeměněného COCOMu. Kromě praktických důsledků, to má též velkou hodnotu symbolickou a sice v tom, že začínáme být právě v těchto věcech vnímáni jako samozřejmá součást západního společenství a to je vlastně to, o co jde.

V rozpravě vystoupil předseda zahraničního výboru posl J. Payne. Zamyslel se ve svém vystoupení nad posílením myšlenky alternativy rozšíření EU o státy střední a východní Evropy. Konstatoval, že zde vždy budou existovat alternativy rozšíření, jsou zde baltské státy, Turecko. A na druhé straně je nutno oddělovat alternativu rozšíření od vztahů s Ruskem. Určitým zmírněním konkurence mezi alternativou rozšíření o Středomoří a alternativou rozšíření se státy SVE je rozšíření CEFTA o Maltu. Tím by se propojily vzájemně obě alternativy a ulehčilo by to procesu začleňování ČR do EU. Bylo by zajímavé se touto myšlenkou zabývat.

Ministr zahraničních věcí J. Zieleniec k tomu uvedl, že nepochybně pro nás je výhodné z důvodů které již uvedl, když se maximálně liberalizuje obchod a obchodní vztahy. Z tohoto hlediska je jakékoli rozšiřování CEFTA pro nás výhodné a ČR tuto politiku sleduje. Na náš nátlak se sešly v Poznani nejenom státy CEFTA, ale byl zde i premiér Slovinska. Zdůrazňujeme, že naším cílem není vytvoření uzavřené skupiny, ale volný obchod. To je cíl, ke kterému směřuje naše politika v rámci CEFTA.

Dále se ministr zahraničních věcí J. Zieleniec vyjádřil podrobněji k rozšiřování Evropské unie. Toto rozšiřování je vlastním problémem identity Evropské unie. Nesouvísí to jenom s tím, že zde jsou nějaké státy z bývalých komunistickým oblastí, to souvisí s vlastní podstatou EU. EU má sice velmi výraznou dimenzi ekonomickou, politickou, sociální, ale přece původní myšlenka evropské integrace vznikala jako myšlenka politická. Vznikala po r. 1945 jako výraz přesvědčení, že prokletí evropské historie, věčný návrat konfliktu, v jehož středu je vždy Německo, je třeba se pokusit překonat ve spolupráci vtažením států, které se dříve tradičně dostávaly do konfliktů a národních válek. Vycházelo se ze skutečnosti, že když spolu něco děláme, tak pravděpodobnost konfliktu je daleko menší, než když se izolujeme. Myšlenka byla zhmotněna do ideje Evropského společenství uhlí a oceli, EURATOMU, ES, EU, a to je myšlenka politická. Z tohoto hlediska pád železné opony je výzvou k důslednosti pro konstruktéry EU. My jsme také byli nezanedbatelnou součástí těchto konfliktů jako např. Polsko a další země a má-li se myšlenka EU naplnit, tj. ta myšlenka která vznikala ve 40. letech a která byla základem velmi úspěšného procesu stabilizace evropského kontinentu, tak toto rozšíření není nějaká milost. My jsme samozřejmou součástí procesu, který se nyní musí završit. Samozřejmě máme svoji odpovědnost v tomto procesu, tzn. že nebudeme destabilizujícím činitelem, že se staneme státem z hlediska efektivnosti fungování demokracie podobným ostatním zemím, které tvoří EU. Skutečnost, že EU je především politickým projektem, je vnímána a existuje zde skutečně hluboké vědomí, že toto je vlastně základ tohoto problému a proto i rozšíření EU bude i politickým aktem nikoli pouze technickým splněním jakýchsi parametrů. Rozšíření bude aktem dovršujícím záměr evrpských národů, z doby, kdy začaly budovat toto společenství a z tohoto hlediska já osobně nevidím v perspktivě rozšíření žádné osudové problémy, např. že by EU se mohla někdy rozhodnout, že se již nebude rozšiřovat. To by zasáhla vlastní symsl bytí. I z tohoto hlediska je nutno se dívat na tuto diskusi o vztahu ke Středomoří. Je samozřejmé, že jsou to země, které patří k tomuto civilazičnímu okruhu a tedy i k tomuto politickému problému, ale ne zdaleka všechny, o kterých se takto diskutuje. EU se snaží samozřejmě otevírat směrem k Jihu, má v této oblasti své kandidáty na rozšíření z hlediska nejen technického ale z hlediska zásadního politického záměru. Rozšíření směrem do střední Evropy je pro EU a její identitu její neopomitelnou záležitostí.

Posl. V. Grulich regoval na vystoupení pana ministra konstatováním, že mu v něm chyběla vetší konkrétnost, větší důraz na polohu MZV a jeho konkrétní činnost. Uvedl, že většina konstatování je členům zahraničního výboru známa ale to neznamená, že bych s panem ministrem zásadně nesouhlasil. Obecné cíle, které zde pan ministr deklaroval, jsou společné cíle koalice i opozice. Dále posl. V. Grulich přednesl určité výhrady k vystoupení pana ministra:

- k vyjádření, že naše pozice ve středoevropském prostoru je srozumitelná pro partnery připomněl své zkušenosti z návštěvy delegace zahraničního výboru v Polsku. Členové výboru zde museli vysvětlovat pozici ČR. Požádal ministra o vyjádření, co MZV v této oblasti dělá, abychom byly jako země ve středoevropském prostoru srozumitelní.

- hodnocení vztahu s Německem bylo velmi obecné - požádal ministra, jak pokročily vzájemné výměny názorů v jednáních vyřešení otázky postižených osob

- hodnocení vychodní politiky bylo velmi obecné - požádal pana ministra, o informaci, jaké konkrétní počiny MZV vůči exekutivě Ruska byly a jsou činěny, v jaké poloze jsou vedena tato jednání, jakou odezvu mají u západních partnerů různé postoje ruské administrativy k našemu přijetí do evropských struktur.

Ministr zahraničních věcí J. Zieleniec k tomu uvedl, že vítá prohlášení představitele největší opoziční strany, že souhlasí s cíly zahraniční politiky. Navrhl, aby o některých konkrétních záležitostech /tzn. vztahy s Německem a Ruskem/ se diskutovalo na uzavřeném jednání výboru nebo na jednání s delegací ČSSD.

K přehlednosti ČR ve středoevropském regionu uvedl, že přehlednost ještě neznamená, že máme shodné názory, přehlednost je pochopení jeden druhého. To se plně projevuje při jednáních na nejvyšších úrovních. Např. při analýze vystoupení prezidenta Walesy lze zjistit, že nepoužívá slovo "Visegrád". To je znamení pochopení naší pozice, avšak nemusí to znamenat souhlas s touto naší pozicí. Uvedl, že během své návštěvy v Polsku měl televizní hodinovou diskusi s polským ministrem zahraničních věcí Olechovským. Zde právě ministr Olechovský potvrdil, že na většinu věcí jsou naše pohledy totožné a tam kde tomu tak není, se obě strany respektují. To je právě ta přehlednost. Dále uvedl, že s Polskem se podařilo dosáhnout vztahu přátelské a intenzivní spolupráce.

Posl. P. Nečas konstatoval, že existují určité rozpory v postojích EU "de jure" a "de facto". Požádal o názor pana ministra k těmto přístupům.

Ministr J. Zieleniec konstatoval, že problém "de jure" - "de facto" je vlastně popisem politiky vůbec. Rétorika a praktické kroky - to je složitý systém. Má to svoji logiku a učíme se ji všichni poznávat. Dále pokračoval, že je to rys komplikovaného evropského systému, kde se prolínají zájmy národní ale i zájmy skupinové napříč národních zájmů, multilaterální byrokracie. I sestavení programu Essenského summitu je důkazem právě těchto mechanismů.

Posl J. Kalus požádal pana ministra o jeho názor na vývoj vztahů ČR s Lichtenštejnskem. Ministr J. Zieleniec uvedl, že zde nedošlo k zásadnímu vývoji, došlo zde k prolnutí pohledu soukromoprávního knížete knížecího rodu a pohledu mezinárodněprávního. Naše pozice je zřejmá a je důležité pro nás mít normální diplomatické vztahy, ale z toho nemůže plynout nic, co se týče uznání majetkových nároků lichtenštejnského knížecího rodu. Tato pozice bohužel vyvolá problémy v Lichtenštejnsku.

Na dotaz posl. J. Kaluse týkající se regionální spolupráce uvedl ministr zahraničních věcí J. Zieleniec, že chceme vstoupit do EU jako plnoprávný stát. Nejsme pro vytváření bloků a seskupení, zdůrazňuje praktické stránky regionální spolupráce, obchodní spolupráci atd.

Posl. O. Vychodil konstatoval, že technokratický problém v EU začíná dominovat a chybí zde osobnost typu Adenauera, který by byl schopen napomoci tento problém překonat, neboť technické otázky se dostávají nad otázky politické.

Ministr zahraničních věcí J. Zieleniec k tomu uvedl, že věří a je přesvědčen, že konečné rozhodnutí v EU bude politické. Osobnost je nutným důsledkem toho, že jsou problémy. Tzn. budou-li tyto problémy neudržitelné, přijde osobnost. Čeká nás i v ČR diskuse, jaká je Evropa, do jaké Evropy vstupujeme. Ale tím, že rozšíření bude politickým rohodnutím EU, bude také politickým rozhodnutím u nás. Hlavní problém, který bude nastolen, bude ten, zda se chceme přičlenit k tomuto velkému procesu, který se snaží zamezit koloběhu národních konfliktů v Evropě. Vyjádřil přesvědčení, že i když v některých oblastech budeme muset ustoupit /např. budeme muset zavést standardy, které bychom si sami nezavedli a pod./ bude otázka vstupu do EU předmětem politického rozhodnutí.

Jednání schůze skončilo v 12.30 hodin.

Zapsala: Ing. Stanislava Mikšová - tajemnice zahraničního výboru