ZÁPIS
z 45. schůze zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR,
která se konala ve dnech 1. a 2. března 1995
středa 1. března 1995
Přítomni: J. Payne, V. Čundrle, J. Decker, V. Grulich, J. Ježek, J. Kalus, J. Kryčer, M. Lobkowicz, K. Lojdová, P. Nečas, J. Novák, M. Stiborová, T. Štěrba, V. Votava,
Omluveni: O. Vychodil
Hosté: dle přiložené prezenční listiny
čtvrtek 2. března 1995
Přítomni: J. Payne, V. Čundrle, V. Grulich, J. Ježek, J. Kalus, J. Kryčer, M. Lobkowicz, K. Lojdová, P. Nečas, J. Novák, M. Stiborová,
Omluveni: J. Decker, T. Štěrba, V. Votava, O. Vychodil
Hosté: dle přiložené prezenční listiny
NÁVRH POŘADU:
1. Zásady ústavního zákona o referendu, předložené poslancem J. Kryčerem a dalšími /tisk 1424/
2. Zásady ústavního zákona o lidovém hlasování, předložené poslancem J. Ortmanem a dalšími /tisk 1425/
3. Zásady ústavního zákona o referendu, předložené poslancem Z. Trojanem a dalšími /tisk 1427/
4. Zásady ústavního zákona, kterým se doplňuje ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, předložené poslanci J. Navrátilem a dalšími /tisk 1456/
5. Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o změně Smlouvy, podepsané v Praze dne 30. března 1993 mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování na státních hranicích v železniční a silniční dopravě, podepsaná v Bratislavě dne 23. ledna 1995 /tisk 1524/
6. Vládní návrh zákona o státní sociální podpoře /tisk 1444/
7. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s příjetím zákona o státní sociální podpoře /tisk 1471/
8. Volba místopředsedy zahraničního výboru
9. Zahraniční cesty
10. Sdělení předsedy
11. Připomínky a podněty poslanců
12. Zásady ústavního zákona o obraně České republiky /tisk 1313/
13. Vystoupení ministra obrany ČR Viléma Holáně
- účast ČR v Ochranných silách OSN /UNPROFOR/
- výcvikové činnosti AČR mimo území ČR a výcvikové činnosti jednotek ozbrojených sil cizích zemí na území ČR za účelem výcviku /v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny č. 384 ze dne 29. dubna 1994
- účast ČR v mírových misích OSN
- zahraniční styky AČR /s armádami členských států NATO a s armádami nečlenských států NATO
- Vojenská strategie České republiky
středa 1. března
Schůzi zahájil v 9.00 hodin předseda zahraničního výboru posl. J. Payne. Seznámil členy výboru s návrhem pořadu schůze, se kterým poslanci vyslovili souhlas.
Společné projednávání bodů 1, 2 a 3
Členové výboru se dohodli, že body 1, 2 a 3 budou projednávány společně, tzn. po odůvodnění předkladatelem návrhů zásad dle sněmovních tisků 1424, 1425 a 1427 bude přednesena společná zpravodajská zpráva a zahájena společná rozprava.
1.
Zásady ústavního zákona o referendu, předložené poslancem J. Kryčerem a dalšími /tisk 1424/
Návrh odůvodnil zástupce předkladatelů posl. J. Kryčer ve smyslu důvodové zprávy. Konstatoval, že jsou předkládány 3 obdobné návrhy současně. Navrhl, aby se předkladatelé všech 3 návrhů se spojili a předložili jeden návrh paragrafovaného znění ústavního zákona. Všechny návrhy jsou podobné, návrh předkládaný posl. J. Kryčerem a dalšími poslanci je podrobnější.
2.
Zásady ústavního zákona o lidovém hlasování, předložené poslancem J. Ortmanem a dalšími /tisk 1425/
Návrh odůvodnil posl. J. Ortman ve smyslu důvodové zprávy. Uvedl, že návrh zásad vychází ze čl. 2 odst. 2 Ústavy ČR. Při zpracování paragrafovaného znění zákona se navrhovatelé obrátí na všechny politické kluby a kdo bude chtít spolupracovat, bude mít příležitost se zúčastnit a být spolupředkladatelem. Jde o ústavní zákon a navrhovatelé jsou si vědomi, že je nutno dosáhnout pro jeho schválení 120 hlasů.
3.
Zásady ústavního zákona o referendu, předložené poslancem Z. Trojanem a dalšími /tisk 1427/
Návrh odůvodnil posl. Z. Trojan ve smyslu důvodové zprávy. Uvedl, že návrh obsahuje i negativní vymezení obsahu referenda. Návrh zákona by měl mít charakter ústavního zákona, provádění referenda by mělo být ošetřeno zákonem.
Společnou zpravodajskou zprávu přednesl posl. J. Ježek. Uvedl, že při přijetí zákona dle zásad uvedených ve sněmovním tisku 1424 se mění koncepce Ústavy v oblasti zákonodárné. Nepřijatelná je zásada č. 4, kde se říká, že referendum se koná zpravidla na území ČR nebo části území ČR, což je 1. kolo k federalizaci a decentralizaci státu. Nelze zastávat názor prezentovaný v minulém volebním období posl. V. Žákem a dalšími - referendum kdykoli, kdekoli a o čemkoli. V návrhu není zmínka o Senátu, vyšší územní samosprávné celky mají právo zákonodarné iniciativy. Doporučil návrh dle sněmovního tisku 1424 odmítnout. Dále posl. J. Ježek konstatoval, že je zde určitá shoda u všech 3 návrhů, ale jsou zde i určité rozdíly. Konstatoval, že nejvíce odpovídá představám vlády návrh posl. J. Ortmana a dalších, zejména zásada č. 1. Navrhl, aby vláda předložila vlastní návrh ústavního zákona, který by vycházel ze zásady č. 1 návrhu zásad tisku 1425.
V společné rozpravě vystoupili poslanci:
- posl. J. Decker navrhl, aby v tomto případě, kdy existují 3 návrhy, byla vytvořena pracovní skupina, která by vypracovala jeden návrh.
- posl. V. Grulich uvedl, že za klub ČSSD může souhlasit s návrhem posl. J. Deckera.
- posl. J. Payne uvedl, že ze zkušeností s komunálním referendem lze konstatovat, že není velký zájem o používání těchto mechanismů. Má vážné výhrady proti tomu, aby v jakémkoli okamžiku Parlament vyhlásil referendum s vyjímkou tzv. konzultativního referenda, což je určitým způsobem možno chápat jako výzkum veřejného mínění. Poslanci jsou od toho, aby rozhodovali, referendum má být pouze další pojistkou. Navíc např. návrh dle sněmovního tisku 1424 výrazným způsobem mění systém vyhlášování zákonů a zákon o Sbírce zákonů. Uvedl, že osobně se nehlásí ani k jednomu návrhu zásad zákona.
- posl. J. Ježek navrhl, aby všechny 3 návrhy zásad vzal zahraniční výbor na vědomí - bylo schváleno /9:0:4/.
- posl. J. Kryčer navrhl, aby při vypracování paragrafovaného znění zákona vycházeli navrhovatelé z koncepce obsažené v zásadě č. 1 návrhu zásad dle sněmovního tisku 1425 - bylo přijato /10:0:4/
Bylo přijato usnesení č. 450 /10:0:4/.
4.
Zásady ústavního zákona, kterým se doplňuje ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, předložené poslanci J. Navrátilem a dalšími /tisk 1456/
Návrh odůvodnil posl. J. Navrátil ve smyslu důvodové zprávy.
Zpravodajskou zprávu přednesl posl. J. Decker. Uvedl, že návrh je nepřijatelný. Doporučil zahraničnímu výboru vyslovit nesouhlas s předloženými zásadami. Bylo přijato usnesení č. 454 /10:1:3/.
5.
Vládní návrh, kterým se předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu Smlouva mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o změně Smlouvy, podepsané v Praze dne 30. března 1993 mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování na státních hranicích v železniční a silniční dopravě, podepsaná v Bratislavě dne 23. ledna 1995 /tisk 1524/
Návrh odůvodnil zástupce ministerstva financi náměstek Generálního ředitelství cel Dr. Pytlíček ve smyslu důvodové zprávy.
Zpravodajskou zprávu přednesl posl. J. Kalus a navrhl zahraničnímu výboru přijetí doporučujícího usnesení.
V rozpravě uvedl Dr. Pytlíček, že tato smlouva po přijetí těchto změn bude standartní, obdobná těm, které má ČR s Rakouskem a Německem; v současné době se připravuje též tato standartní smlouva s Polskem. Mezi režimem uplatňovaným na česko-slovenské hranici a mezi režimem uplatňovaným na hranicích s ostatními sousedními státy není rozdílu. Připravuje se v současné době též smlouva o spolupráci českých a slovenských celních orgánů, obdobnou smlouvu má ČR již s Německem.
Bylo přijato usnesení č. 455 /13:0:0/.
6.
Vládní návrh zákona o státní sociální podpoře /tisk 1444/
Návrh odůvodnil náměstek ministra práce a sociálních věcí Jaroslav Dostal ve smyslu důvodové zprávy.
Zpravodajskou zprávu přednesl posl. V. Grulich. Uvedl, že sociální podpora je zejména pro rodiny s dětmi významným a důležitým příjmem. Návrh předpokládá omezení sociální podpory formou adresnosti jednotlivých dávek sociální podpory, ale je sporné, zda tato úspora bude efektivní. Je sporné, zda jsou metody, kterými se budou určovat potřebné rodiny, spravedlivé. U rodin, kde jsou živitelé zaměstnanci, je sledování příjmů jasné, zkreslené to může být u rodin, kde je živitelem podnikatel. Oproti vládnímu návrhu by plošně měly být poskytovány tyto sociální dávky: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné.
V obecné rozpravě vystoupil posl. V. Čundrle, který konstatoval, že základní dávky sociální podpory by měly být dávány všem občanům bez ohledu na výši příjmu. V období, kdy národ začíná vymírat, by měl stát dbát na výši a rozsah příspěvků. Posl. M. Stiborová uvedla, že zde nekorektně bylo předkladatelem deklarováno, že dojde k nárůstu, ale naopak přijetím tohoto vládního návrhu zákona dojde k úspoře cca 6 mld. Kč. Připomněla, že článek 32 Listiny základních práv a svobod dává právo rodičům, kteří pečují o děti, na pomoc státu. Způsob zjišťování příjmů navržený v zákoně není dokonalý, lepší se jeví sledovat majetkové přiznání. Posl. P. Nečas konstatoval, že je nutno se na návrh podívat komplexně, nejen jako na součást systému sociálního zabezpečení, ale v kontextu integrace ČR do EU a z hlediska výhledu do budoucích let. Uvedl, že osobně odmítá, že by dávky sociální podpory motivovaly či demotivovaly rodiny mít více dětí. Stát není všeobjímající, stát by měl pomáhat potřebným lidem. Všeobjímající politika může mít krátkodobý úspěch, ale v dlouhodobém výhledu je asociální. Táhne za sebou břímě sociální podpory. Posl. V. Grulich doporučil účinnost zákona k 1.1.1996, aby nabyl účinnosti jako další základní zákon sociálního zabezpečení tzn. zákon o státní sociální pomoci a důchodovém zabezpečení. Posl. V. Čundrle tento návrh podpořil. Posl. M. Lobkowicz vyjádřil souhlas s adresností dávek sociální podpory s vyjímkou přídavku na dítě. Posl. J. Payne konstatoval, že stát nenese plnou zodpovědnost za občana, ale nese garanci za potřebné občany, v případě nouze. Nesouhlasil s názorem, že v současné době klesá porodnost, je to jev přechodný způsobený tím, že mladí lidé přistupují k rodičovství zodpovědně, ženy se více kloní k názoru mít děti ve vyšším věku. Stát se musí bránit jedinému, aby zde nevznikly slamy a chudinské čtvrti. Posl. J. Ježek konstatoval, že zavést adresnost u přídavku na dítě nese sebou určité riziko. Nyní je těžké odhadnout, zda to nebude mít vliv na porodnost. Doporučil tento problém nechat stranou. V závěru obecné rozpravy předseda zahraničníůho výboru posl. J. Payne poděkoval předkladatelům za kvalitní vypracování návrhu zákona.
V podrobné rozpravě přednesli poslanci následující návrhy:
- posl. V. Grulich navrhl v § 1 u písmene a), c), h) a i) uvést poznámku "bez ohledu na příjem" - nebylo schváleno /5:6:0/
- posl. M. Stiborová navrhla v § 17 vypustit 2. část věty začínající slovem "jestliže" a vypustit celý § 18 - bylo schváleno /7:3:2/
- posl. J. Decker navrhl v § 17 zvýšit výši koeficientu z 1,8 na 2,5 - nebylo o tomto návrhu hlasováno s ohledem na schválení předchozího návrhu posl. M. Stiborové
- posl. M. Stiborová navrhla v § 21 odst. 1 zvýšit výši koeficientu na 1,75 - nebylo schváleno /4:6:1/
- posl. J. Decker navrhl v § 23 v odst. 1 písmeno c) upravit koeficient na 1,8 - bylo schváleno /6:1:4/
- posl. V. Grulich navrhl v § 25 v odst. 1 písmeno b) vypustit druhou část věty začínající slovem "jestliže" - nebylo schváleno /4:0:7/
- posl. J. Decker navrhl v § 25 odst 1 písmeno a) text "do pěti let věku dítěte, nebo" - bylo schváleno /7:2:2/
- posl. M. Stiborová navrhla v § 28 v odst. 1 zvýšit koeficient na 1,45 - nebylo schváleno /5:4:2/
- posl. V. Grulich navrhl v § 29 zvýšit koeficient na 1,45 - nebylo schváleno /4:6:1/
- posl. M. Stiborová navrhla v § 31 odst. 1 doplnit o další písmena d), e), f), g) a h), která by zahrnovala další okruh osob, které by měly nárok na zaopatřující příspěvek /tento návrh zachovává současnou platnou úpravu, která je vládním návrhem zúžena a nepřijetí by mělo za následek, že některé osoby pečující o dítě vojáka by museli být výdělečně činné/ - nebylo přijato /4:0:6/
- posl. V. Grulich navrhl § 40 odst. 4 doplnit na konci o slova ",tuto povinnost nemá, jestliže přestal vykonávat vyživovací povinnost z vážných zdravotních důvodů." - bylo schváleno /8:0:3/
- posl. M. Stiborová navrhla v § 42 upravit výši koeficientu na 3,00 - nebylo schváleno 5:0:6/
- posl. V. Grulich navrhl v § 45 v odst. 1 vypustit druhou část věty začínající slovem "jestliže" - nebylo schváleno /5:1:6/
- posl. M. Stiborová navrhla v § 48 vypustit druhou část 1. věty začínající slovem "jestliže" - nebylo schváleno /5:0:5/
- posl. V. Grulich navrhl v § 49 zvýšit částku na 5.000 Kč - nebylo schváleno /5:4:2/
- posl. V. Grulich navrhl v § 54 odst. 3 vypustit slova "a to i v případě, že jde o jinou dávku podle tohoto zákona, než na jaké vznikl přeplatek" - nebylo schválno /5:5:1/
- posl. J. Decker navrhl § 80 vypustit - bylo schváleno /8:0:4/
- posl. V. Grulich navrhl v § 82 změnit datum účinnosti na 1. 1. 1996 a v tomto smyslu upravit příslušné paragrafy s datem účinnosti související - bylo schváleno /9:0:3/.
Náměstek ministra J. Dostal konstatoval, že v důsledku přijatých pozměňovacích návrhů se zvýšila částka potřebná k naplnění tohoto zákona oproti vládnímu návrhu o 16 mld. Kč.
Posl. V. Grulich navrhl usnesení, kterým zahraniční výbor vládní návrh nedoporučuje Poslanecké sněmovně schválit - nebylo přijato /6:6:1/.
Posl. J. Decker navrhl usnesení, kterým zahraniční výbor doporučuje Poslanecké sněmovně schválit vládní návrh s přijatými připomínkami - nebylo schváleno /4:3:6/
Posl. J. Payne navrhl usnesení, kterým zahraniční výbor bere vládní návrh na vědomí - bylo přijato usnesení č. 458 /8:1:4/.
7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s příjetím zákona o státní sociální podpoře /tisk 1471/
Návrh odůvodnil náměstek ministra práce a sociálních věcí Jaroslav Dostal ve smyslu důvodové zprávy.
Zpravodajskou zprávu přednesl posl. V. Grulich. Konstatoval, že s ohledem na to, že tento návrh má bezprostřední souvislost a vazbu na návrh zákona o sociální podpoře, navrhuje přijmout obdobné usnesení jako u tisku 1444 tzn. zahraniční výbor bere na vědomí tisk 1471.
Po krátké rozpravě bylo přijato usnesení č. 459 /8:0:0/.
8.
Volba místopředsedy zahraničního výboru
Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne stručně zrekapituloval průběh volby místopředsedů, konstatoval, že by nyní měla proběhnout volba 3. místopředsedy. Členové zahraničního výboru se shodli na tom, že volba bude tajná.
Členové volební komise posl. J. Ježek a V. Čundrle seznámili členy výboru s návrhem volebního řádu pro volbu 3. místopředsedy. Návrh byl schválen - bylo přijato usnesení č. 456/14:0:0/.
Posl. J. Kalus navrhl na funkci 3. místopředsedy zahraničního výboru posl. J. Deckera.
Posl. M. Stiborová navrhla na místo 3. místopředsedy posl. V. Grulicha.
Členové volební komise posl. J. Ježek a posl. V. Čundrle seznámili členy výboru s výsledky tajné volby:
posl. J Decker obdržel 7 hlasů
posl. V. Grulich obdržel 6 hlasů
1 poslanec se zdržel hlasování
Členové volební komise posl. J. Ježek a V. Čundrle komise konstatovali, že nikdo z navrhovaných kandidátů na funkci 3. místopředsedy nebyl zvolen.
Posl. P. Nečas navrhl, aby zahraniční výbor revokoval své původní rozhodnutí o zvolení 3 místopředsedů a rozhodl se pro to, aby zahraniční výbor měl pouze 2 místopředsedy /nebylo schváleno /0:2:11/ nebo aby měl 4 místopředsedy - bylo přijato usnesení č. 457/9:0:4/. Posl. J. Ježek a K. Lojdová navrhli odložit volbu na příští schůzi s tím, aby členové výboru mohli o situaci informovat své poslanecké kluby. Tento návrh nebyl přijat.
Členové výboru se shodli na tom, že volba bude tajná a že pro volbu 3. a 4. místopředsedy bude platit volební řád, který byl použit při volbě 1. a 2. místopředsedy.
Posl. J. Payne navrhl na funkci místopředsedy zahraničního výboru posl. K. Lojdovou.
Posl. V. Čundrle navrhl na funkci místopředsedy zahraničního výboru posl. V. Grulicha.
Posl. J. Kalus a T. Štěrba navrhli na funkci místopředsedy posl. J. Deckera.
Členové volební komise posl. J. Ježek a posl. V. Čundrle seznámili členy výboru s výsledky tajné volby:
posl. V. Grulich obdržel 6 hlasů
posl. J. Decker obdržel 5 hlasů
posl. K. Lojdová obdržela 3 hlasy
2 poslanci se zdrželi hlasování
Členové volební komise posl. J. Ježek a V. Čundrle konstatovali, že nikdo z navrhovaných kandidátů na funkci místopředsedy nebyl zvolen.
Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne přerušil projednávání tohoto bodu s tím, že se k němu vrátí zahraniční výbor na své příští schůzi.
9.
Zahraniční cesty
Posl. V. Čundrle seznámil členy výboru s následujícmi návrhy na zahraniční cesty poslanců:
- účast posl. K. Lojdové na výjezdním zasedání výboru Parlamentního shromáždění ZEU pro parlamentní a veřejné vztahy, které se koná v Bonnu ve dnech 15. - 17. března 1995-bylo přijato usnesení č. 451/14:0:0/
- účast posl. V. Dobala na semináři věnovaném postavení parlamentu v mocenské struktuře státu, který se koná v Kyjevě ve dnech 12. - 15. března 1995 - bylo přijato usnesení č. 452 /13:0:0/
- účast posl. A. Gjuriče a J. Němčíka na Kolokviu o postojích obyvatelstva v Evropě, který se koná dne 24. března 1995 v Bruselu - bylo přijato usnesení č. 453 /13:0:1/
10.
Sdělení předsedy
Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne informoval členy výboru o následujících došlých peticích a podání v minulém období:
20. 08. 1994 Stanovisko k sudetským Němcům
odesilatel: F. Vokoun
30. 11. 1995 stanovisko 113 - Postupy pravice vůči Německu neodpovídají našim národním zájmům
odesilatel: Společnost 2001 /Ing. M. Mucha/
30. 12. 1994 Petice na podporu zachování dekretů presidenta republiky z r. 1945
odesilatel: JUDr. Čestmír Adam
10. 01. 1995 stanovisko 122 - Drang nach Osten dál pokračuje
stanovisko 123 - Odmítáme rozšiřování NATO a potlačování helsinského demokratického procesu o spolupráci a bezpečnosti v Evropě
odesilatel: Společnost 2001 /Ing. M. Mucha/
10. 01. 1995 stanovisko 120 - Protestujeme proti vojenskému vměšování NATO do občanské války v bývalé Jugoslávii
odesilatel: Společnost 2001 /Ing. M. Mucha/
10. 01. 1995 K státnímu občanství ČR
odesilatel: Jiřina Fuchs /Los Angeles/
26. 01. 1995 K nárokům na odškodnění
odesilatel: Svaz nuceně nasazených ve Skutči
06. 02. 1995 Odškodnění bojovníků proti fašismu
- podání podepsané bývalými protifašistickými bojovníky
Předseda zahraničního výboru posl. J. Payne informoval členy zahraničního výboru o došlých zahraničněpolitických informacích, které jsou k nahlédnutí v sekretariátu zahraničního výboru.
11.
Připomínky a podněty poslanců
Členové výboru nevznesly žádné podněty a připomínky.
Jednání schůze skončilo v 19.00 hodin.
čtvrtek 2. března
Pokračování jednání schůze zahájil v 9.00 hodin předseda zahraničního výboru posl. J. Payne.
12.
Zásady ústavního zákona o obraně České republiky /tisk 1313/
Návrh odůvodnil ministr obrany Vilém Holáň ve smyslu důvodové zprávy.
Zpravodajskou zprávu přednesl posl. P. Nečas. Zdůraznil, že zásadu č. 3 je nezbytné mít v našem ústavním pořádku. Doporučil, aby buď vláda navrhla, aby zásada č. 3 byla součástí Ústavy ČR nebo Listiny základních práv a svobod nebo aby vláda předložila ústavní zákon, který ale komplexně bude zahrnovat řešení situací při všech mimořádných situacích.
V obecné rozpravě vystoupil předseda branného a bezpečnostního výboru posl. V. Šuman. Informoval, že návrh zásad byl branným a bezpečnostním výborem odmítnut. Byly k němu vzneseny následující výhrady:
- zákon by měl přesněji charakterizovat stav ohrožení
- stav ohrožení by měl být vyhlášen Poslaneckou sněmovnou, pouze v přesně vymezených situacích po dobu časově omezenou vládou
- přesné vymezení změny ústavního pořádku
- rozšířit stav ohrožení i na katastrofy
- nutno do návrhu zakomponovat postavení prezidenta republiky
Dále uvedl, že z následného jednání předsedy branného a bezpečnostního výboru s představiteli ministerstva obrany a Úřadu pro legislativu a veřejnou správu vyplynulo, že úprava situace při katastrofách musí být předmětem jiného zákona.
Posl. J. Ježek doporučil, aby buď návrh byl vrácen vládě k přepracování, nebo aby byla vytvořena dočasná komise Poslanecké sněmovny, která by se zákonem upravující situaci stavu ohrožení připravila.
Posl. J. Payne upozornil, že stav mimořádného ohrožení řeší již zákon o obcích. Není potřeba žádný ústavní zákon, když může starosta vyhlásit stav ohrožení, může ho vyhlásit i vláda. V návrhu zákona o jednacím řádu je řešen stav ohrožení jako stav legislativní nouze a spočívá to v tom, že Poslanecká sněmovna vyhlásí zákon v den, kdy vláda zákon schválí. Uvedl určité výhrady k branné povinnosti, odporuje to Listině základních práv a svobod.
Posl. P. Nečas uvedl, že zásada č. 3 je potřebná. Zákonem musí být ošetřeny 2 věci - striktní povinnost občana bránit vlast a délka volebních období v době ohrožení, tzn. prodloužení volebního období. Varoval před vytvářením dočasné komise Poslanecké sněmovny k vypracování tohoto zákona neboť to je úkolem vlády.
Posl. V. Grulich tento názor podpořil.
Posl. J. Payne vyjádřil nesouhlas se zásadou č. 6.
Posl. J. Ježek navrhl uvažovat o vytvoření dočasné komise, která by navrhla všechny ústavní zákony najednou, jsou i jiné legislativní problémy, jejichž řešení vidí v novele Ústavy.
Posl. M. Lobkowicz uvedl, že ke stavu ohrožení můžou vést podněty vnější i vnitřní. Mělo by se přesněji specifikovat, které problémy by měly být upraveny silou ústavního zákona. Některé zásady v návrhu obsažené by měly být co nejdříve součástí našeho právního řádu. Zásadně nesouhlasil s tím, že by toto měla řešit komise.
Posl. J. Payne doporučil, aby byl předložen vládou zákon upravující situaci při stavu ohrožení a zásadu č. 3 zakomponovat do Ústavy. Zákon o stavu legislativní nouze není potřeba, bude řešen již v návrhu zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
Ministr obrany V. Holáň uvedl, že je nutno vyřešit legislativně "stav ohrožení", ale tento úkol se plní velmi těžce, neboť jde o neobvyklou situaci, která může nastat s velmi malou pravděpodobností a různé typy situací při stavu ohrožení si těžko představujeme.
Posl. J. Payne navrhl, že dle toho, jak rozprava probíhá, bylo by možno vládě doporučit, aby v míře nezbytně nutné upravila ústavní pořádek - bylo schváleno /11:0:1/
Posl. P. Nečas navrhl, aby tato úprava zahrnovala zásadu č. 3 - bylo přijato /11:0:1/
Posl. J. Payne navrhl, aby byl definován stav vnitřního ohrožení i vnějšího ohrožení - bylo přijato /11:0:1/.
Posl. J. Payne návrhl, aby návrh obsahoval způsob vyhlášení stavu ohrožení - bylo přijato /11:0:1/.
Posl. K. Lojdová navrhla aby návrh obsahoval přesnější charakteristiku vnějšího a vnitřního ohrožení - bylo přijato /8:0:4/.
Posl. J. Payne navrhl, aby návrh zahrnoval i úpravu délky volebního období tzn. i možnost změny délky volebního období - bylo přijato /8:0:4/.
Posl. J. Payne navrhl vyjádřit souhlas s návrhem včetně schválených připomínek - nebylo schváleno 4:0:6/.
Posl. M. Stiborová navrhla vyjádřit nesouhlas s návrhem - nebylo přijato /4:5:2/.
Posl. M. Lobkowicz navrhl, aby zahraniční výbor vzal návrh na vědomí s uvedením schválených připomínek a doporučením navrženým posl. J. Paynem - bylo přijato usnesení č. 460 7:0:4/.
13.
Vystoupení ministra obrany ČR Viléma Holáně
- účast ČR v Ochranných silách OSN /UNPROFOR/
- výcvikové činnosti AČR mimo území ČR a výcvikové činnosti jednotek ozbrojených sil cizích zemí na území ČR za účelem výcviku /v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny č. 384 ze dne 29. dubna 1994
- účast ČR v mírových misích OSN
- zahraniční styky AČR /s armádami členských států NATO a s armádami nečlenských států NATO
- Vojenská strategie České republiky
Z jednání výboru k tomuto bodu byly pořízen následující stenozáznam:
Poslanec Jiří Payne: Budeme pokračovat v jednání. Prosil bych o informaci o otázce 2, která byla na pozvánce, to je výcvikové činnosti na území České republiky a výcvikové činnosti jednotek ozbrojených sil cizích zemí na území České republiky s tím, že další body můžeme projednávat následně. Možná by bylo nyní nejlépe probrat tento bod jako první.
Ministr obrany ČR Vilém Holáň: Myslel jste to tak, pane předsedo, abychom hovořili o našem počínání v tomto roce? Nebudeme mluvit o vyhodnocení cvičení obecně, ale diskutujeme o cvičeních plánovaných pro tento rok?
Poslanec Jiří Payne: Podle mého názoru podle usnesení č. 384 Poslanecké sněmovny z 29. dubna by ministr měl informovat Poslaneckou sněmovnu. Já předpokládám, že se tak děje písemně, ale sněmovna má právo ke kterémukoliv bodu si pozvat ministra.
Ministr obrany ČR Vilém Holáň: Ptal jsem se jen na šíři záběru, o kterém bychom nyní měli diskutovat.
Česká republika je v této oblasti limitována ustanoveními vídeňského dokumentu 92 a vídeňského dokumentu 94, kterými jsou stanoveny početní stropy účasti osob a techniky na jednotlivých cvičeních. Jde o akty, které nejsou jsou pouze politicky nikoliv právně závazné. Mezi státy je otázka společných cvičení upravena na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Česká republika využívá stávajících smluv mezi členskými státy NATO i jako vzor pro vytvoření vnitrostátní legislativy i v oblasti sjednávání mezinárodních smluv (?) do NATO.
Standardní úprava organizace společných cvičení v členských státech NATO je vzhledem k odlišnosti práva evropské unie mnohem odlišná od relevantních norem stávajícího českého právního řádu. Rozdíly působí řadu potíží při organizaci společných cvičení naší armády s cizími ozbrojenými silami, a to když jsme na našem území i když cvičíme v zahraničí.
Absence nezbytných úprav v rovině mezinárodního práva veřejného v této oblasti vede v případě nezbytnosti k odkazování na instituci mezinárodního práva soukromého (?), což je velmi nepraktické a může vést v některých případech k obtížím.
Určitou limitaci konání společných vojenských cvičení s cizími ozbrojenými silami provádí vaše usnesení č. 384 z 29. dubna.
K bezproblémové realizaci společných vojenských cvičení se předpokládá, že zejména při naplňování koncepce Partnerství pro mír bude třeba řešit celou řadu věcných a právních problémů. Tento proces byl otevřen jednáním kolegia ministra 21. 2. 1995 a my jsme nuceni spolu s ostatními ústředními orgány státní správy navrhnout legislativní úpravy umožňující společná cvičení uskutečňovat. Bude nutné řešit např. otázky spojené
- s poskytováním vojenských cvičišť a jiného státního majetku pro cvičení cizích armád zde na našem území,
- s držením a užíváním zbraní cizími vojáky v České republice,
- s řešením záležitostí odškodnění pro případ újmy na zdraví osob nebo poškození majetku,
- se zabezpečováním různých typů pojištění v případě, kdy je zahraniční partner vyžaduje a my je nemáme ošetřené legislativně,
- s financováním zdravotnické péče cizincům ze státního rozpočtu,
- s případným vynětím příslušníků cizích jednotek nacházejících se na českém území s pravomocí českých úřadů,
- s podřízením příslušníků naší armády možnému nadnárodnímu velení, spojeným též se zabezpečením ochrany utajovaných skutečností na úrovni obvyklé v členských státech NATO.
Pro nás je to obrovsky široký rámec související i s tím, co jsme projednávali, co všechno musíme vybudovat v těchto záležitostech. My to řešíme ad hoc dohodami, různými dopisy atd. a je v tom opravdu skryta třeba ta nejprůhlednější a nejjednodušší otázka zdravotního pojištění osob, které třeba u nás cvičí.
Cvičení v rámci IFP (TFP ?) - v r. 1994 se uskutečnily tyto aktivity:
- reciproční cvičení naší jednotky a námořní pěchoty Nizozemského království 14.4.až 25. dubna v Boleticích a v září pak v Nizozemsku,
- vzájemná výměna jednotek armády naší a francouzské 28.5.až 11.6.1994,
- společné cvičení s ............. v Polsku v září
- společné cvičení s .............. v Nizozemsku v říjnu
- společné česko-německé cvičení v příhraničním pásmu 7.11.až 11.11. v Janovicích
Pro rok 1995 se připravuje opět řada společných cvičení, o kterých vám řeknu. Cvičení jsou rozdělena do dvou skupin, cvičení jednotek a cvičení štábů:
- pozemní cvičení jednotek u pozemního vojska je s Polskem, jedna část na území Polska, jedna část na území naší republiky,
- s Velkou Británii na území naší republiky v únoru,
- s Francií by mělo dojít k výměně, jedno cvičení u nás, jedno ve Francii,
- s Nizozemskem opět stejný režim,
- s USA a se SRN v září pětidenní cvičení na území České republiky.
V leteckém výcviku je to:
- spojené cvičení se SRN, zúčastní se 4 letouny a 48 osob a bude trvat čtyři dny v květnu,
- s Polskem na našem území 6 letounů a 530 osob,
- v září s USA 4 letouny a 30 osob z každé země,
- se SRN 4 letouny a 30 osob z každé země, v září až říjnu,
- s Polskem a se SRN ve třetím čtvrtletí pětidenní cvičení, jeden vrtulník a 10 osob z každé země.
Štábní cvičení se týká pozemního vojska. Velitelsko-štábního cvičení Operative Challenge (?) se zúčastní několik zemí (Česká republika, USA, SRN, Francie, Nizozemsko, Belgie, Polsko, Slovenská republika, Rakousko, Maďarsko, Francie je objasňována až v poslední době). Je to do 130 cvičících zařazených v národních štábech asi po deseti osobách. Proběhne to v říjnu patrně ve Vyškově a půjde o cvičení pětidenní.
Mimo území ČR v oblasti protivzdušné obrany taktické cvičení s bojovými střelbami na území Polska ve dvou termínech.
Já tady musím ale říci jednu věc. První dvě cvičení s Polskem a Velkou Británií byla prováděna nyní v únoru, v podstatě v době, kdy materiál přišel k vám. Je třeba říci důvod, proč přišel takto k vám. 25. 11. 1994 se nám teprve podařilo, aby byl podepsán individuální plán Partnerství pro mír. Byly některé nevyjasněné problémy, speciálně se to týkalo prvních cvičení, zejména Velké Británie. Definitivní rozhodnutí, že se cvičení zařadí do plánu, padlo 27. ledna. Den na to jsme dávali tento materiál do běžného oběhu. Je to věc, která nám dělala problémy spíše proto, že vlastně byla rozběhnuta podpisem individuálního plánu partnerství na závěr listopadu, na základě čehož se začal vytvářet onen mechanismus. Je to jako každý začátek. Tento plánovací mechanismus se zřejmě zaběhne už proto, že my teď máme v Moonsu dva stálé pracovníky, kteří se na plánování této činnosti bezprostředně podílejí spolu se zahraničními účastníky. Nám sice zbylo jedno nevyjasněné cvičení (A 4 na vašich seznamech), jehož termín není ještě upřesněn, ale tam už jsme nečekali. Je to jeden z příkladů, že s tím své potíže máme.
Zahraniční cvičení považujeme za jeden obrovský blok nejen snahy o integraci do obranných struktur, ale za podstatný blok politiky národní bezpečnosti. To je podstatný blok politiky národní bezpečnosti. Státy, s nimiž chceme v budoucnu být v alianci, poznávají, v jakém stavu naše armáda je, a je to také jeden z dobrých obrazů naší přípravy při realizaci tohoto strategického cíle naší politiky národní bezpečnosti.
Druhá věc je, že tato cvičení jsou jednou z variant získávání informací, které jsou nezbytné pro přibližování k NATO. Připraveny jsou v zásadě tři.
Je to jednak studim v zahraničních školách vysokých a v kursech, kde jsou vzati ke studiu naši specialisté, naši vojáci.
Druhá velká skupina informací se získává právě při těchto cvičeních. Tam se osvojují tyto informace.
Třetí blok informací je v metodikách NATO, které budeme muset získat a přizpůsobit se jim při výstavbě armády. Nicméně je získáme až v okamžiku, kdy budou i vnitrostátně vyjasněny způsoby, jak interpretovat dohodu o ochraně utajovaných informací, kterou máme s NATO. Proto cvičení tvoří dnes velice podstatnou složku přípravy integračního procesu.
Poslanec Jiří Payne: Otevírám rozpravu k tomuto podbodu.
Nehlásí-li se do ní nikdo jiný, hlásím se já.
Za prvé přečtu usnesení zahraničního výboru č. 275 ze 14. dubna:
Zahraniční výbor žádá ministra obrany ČR, aby informoval předem zahraniční výbor o vyslání vojenských jednotek armády České republiky do zahraničí za účelem cvičení a přítomnosti vojenských jednotek armád cizích států v České republice za účelem cvičení, jakož i o jejich rozsahu a podmínkách.
Již citované usnesení Poslanecké sněmovny v obdobném smyslu žádá, aby byla Poslanecká sněmovna informována předem. Pokoušel jsem se shromáždit všechny informace, které sněmovna obdržela. Je to jednak dopis pana ministra Baudyše z 5. srpna 1994, který skutečně v souladu s tímto usnesením, na které se odvolávám, seznamuje sněmovnu s konáním některých cvičení v roce 1994.
Dále je to váš dopis, pane ministře, z 30. září 1994, tedy je to nějaký měsíc a něco. Oznamujete další cvičení v roce 1994. To znamená, že postup, jak informovat sněmovnu, byl v září t.r. v době, kdy vy jste byl ve funkci, zcela již přesně kodifikován a vznikla tady jistá zvyková praxe, že píšete dopis. Mně sice velice mrzí, že jste se neobtěžoval poslat podobný dopis zahraničnímu výboru, když jsme vás o to požádali svým usnesením. Vy jste měl poslat dopis nejenom předsedovi sněmovny, ale na základě usnesení výboru, který je pro vás ústavním partnerem podle ústavy, jste po mém soudu měl poslat podobný dopis alespoň na vědomí předsedovi zahraničního výboru a pokud vím, také bezpečnostnímu výboru.
Teď jsme se dověděli, že se konala dvě cvičení bez vědomí sněmovny. Musím říci, že tím je výrazně poškozena pověst České republiky v zahraničí, protože jsme všude v zahraničí vystupovali s tím, že civilní kontrola armády je zabezpečena m.j. parlamentní kontrolou armády. V této věci parlamentní kontrola armády neexistovala. Mohlo se klidně stát, že na území České republiky se klidně pohybovali ozbrojení vojáci jiných států bez vědomí Parlamentu a mohl tím být vyvolán konflikt.
Jsem touto situací velmi znepokojen a prosím o její vysvětlení o něco podrobněji.
Ministr obrany ČR Vilém Holáň: Pokusil jsem se právě dát vysvětlení v souvislosti s tím, že běželo o cvičení, o postupné seznamování s cvičeními, která probíhala v roce 1994 a byla nějak plánována, kdy se rodila tato věc. Pak zde byla snaha vybudování jakéhosi jednotného postupu oznámování o cvičeních, informování jak vlády, tak předložení vládou Parlamentu seznamu cvičení, která se budou konat, v tom smyslu, aby existoval přehled o cvičeních, která se za rok udělají. Abychom ten seznam udělali, limitoval nás do určité míry, že jsme po poměrně dlouhé přípravě a po poměrně dlouhém projednávání dosáhli podpisu individuálního plánu Partnerství pro mír.
Shodou okolností právě u cvičení, která byla plánována nejdříve v tomto seznamu, ještě nastala situace dodatečného upřesňování vůbec podmínek a tedy faktu, zda se tato cvičení vůbec uskuteční nebo ne. Samozřejmě, že tady vnímám, že to není dobře, vnímám fakt, že se postupně vytvoří mechanismus, který bude schvalovat, který bude vědět jak o ročním plánu, tak ev. o jednotlivých cvičeních. Nicméně, taková je situace, tak to je.
Poslanec Tomáš Fejfar: Pane předsedo, chtěl bych poněkud zmírnit striktnost tvrzení, která jste uvedl. Samozřejmě vím, že Ministerstvo obrany v tomto případě porušilo určité dohody, které tady jsou. Myslím, že to není namířeno proti panu ministrovi, protože je to záležitost jeho úředníků, aby připravili dopis jak předsedovi sněmovny, tak výborům.
Co se týče vážného narušení, chci říci, že konkrétně na cvičení v Boleticích, kterého se zúčastnila anglická pěchota, byl jsem pozván. Tzn., že jistá kontrola parlamentu tady byla.
Přiznávám, že z úřednických povinností některé nebyly splněny, ale nebyl bych tak přísný. Myslím, že pan ministr si odtud odnese pocit, že příští dopis půjde jak vám, tak nám. Ale jistým způsobem kontrola armády je, to jsem chtěl říci.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji, to je dobrá připomínka. Nicméně dopis ze 30. září obsahuje tuto větu o jakémsi cvičení, o kterém informace probíhala ... jste pane předsedo, Uhde, tedy sněmovny, nebyl informován z toho důvodu, že toto cvičení bylo dodatečně doplněno do programu dvoustranné spolupráce.
Tudíž jestliže byla nějaká dohoda učiněna v lednu, tak stejným způsobem, jako tomu bylo v září, bylo možné poslat podobný dopis. Po mém soudu musíme trvat na této podmínce, po mém soudu není možné, aby Parlament slevil ze svého usnesení. Mám dojem, že je třeba zjednat nápravu.
Poslanec Petr Nečas: Domnívám se, že se jedná o formální úřední pochybení a že se bezpochybně nebude opakovat ze strany ministerstva a že postup, který byl formalizován přes jednotlivé výbory - nedělal bych z toho žádné dalekosáhlé závěry o poškozování pověsti v zahraničí. Domnívám se, že tato formalita bude nadále plněna naprosto bez problémů.
Poslanec Jiří Payne: Dobrá. Ještě zvažuji, ale to je věc, která může být ještě předmětem dalšího zvažování - zvažuji změnu našeho původního usnesení. Navrhnout sněmovně, aby změnila usnesení v tom směru, že se stanoví lhůta, v jaké lhůtě nejpozději má být o konání cvičení sněmovna informována. Taková lhůta nebyla tehdy stanovena. Jde totiž zejména o to, že tak jako poslanec Fejfar se zúčastnil cvičení, že by bylo možné, aby výbory, které mají zájem, mohly na místě provádět poslaneckou kontrolu. Proto sněmovna potřebuje alespoň týden nebo dva týdny předem o tom být informována.
Poslanec Tomáš Fejfar: Možné to je, pane předsedo. Chtěl bych ale zdůraznit ještě jednu věc, o které mluvil pan ministr, a ta by možná měla zaznít. Když hovořil o legislativních problémech, které jsou s konáním cvičení vojáků u nás i venku - pojištění atd. - narazil jsem v Boleticích na to, že za úhradu bychom mohli poskytovat naše vojenské prostory, které jsou velmi ceněny ze strany cizích vojáků. A tohle všechno je věc, kterou pochopitelně, pane ministře, nenapíšeme my, ale je třeba, aby vláda urychleně předložila návrh zákona nebo novely zákonů, které by se této věci dotýkaly. A věřte, že budeme velmi vstřícní tyto věci řešit, protože si uvědomujeme, že je třeba tyto problémy vyřešit, jestliže chceme jít rychle do NATO.
Poslanec Jiří Payne: Děkuji. Hlásí se někdo do rozpravy dále? Jestliže ne, přihlásil bych se ještě s jedním dotazem - zdali země, se kterými provádíme cvičení, nějakým způsobem korespondují se zahraničně politickými prioritami České republiky.
Očekával bych například, že by se tam měly vyskytovat země jako Norsko, Turecko, Portugalsko, které se mi zdají velmi významné. A jak jsem si všiml, žádné takové cvičení není plánováno. Z hlediska zahraničního pohledu bych možná o takových možnostech uvažoval, protože by to pro nás mohlo být dříve nebo později pravděpodobně velmi cenné.
Takže otázka zní, jakým způsobem se vybírají země, se kterými jsou prováděna cvičení.
Ministr obrany ČR Vilém Holáň: Zacílenost nebo produkt je velice jemná delikátní záležitost. Někdy je projevem zájmu určité země, někdy projevem zájmu našeho. Konzultuje se s Ministerstvem zahraničních věcí tak, aby z toho vypadla bezprostřední potřeba. Pro nás je důležité, abychom rozvrhli cvičení v určitém poměru. Abychom měli cvičení s velmocemi, měli cvičení s korespondujícími malými zeměmi jako jsme my, tj. např. velká iniciativa a velká součinnost s Nizozemím. Jsou tam ale také země jako Polsko, protože je to jedna ze zemí, která by měla postupovat tak trochu souběžně s námi, přičemž často v našich rozpravách se zahraničními partnery slyšíme právě akcent "Ano, ale je zapotřebí spolupráce se zeměmi, které postupují stejným směrem". Proto je tady také třeba zastoupeno dost výrazně Polsko.
Ředitel Správy zahraničních styků Ing. Jaromír Novotný: Pan ministr řekl už na začátku, že cvičení pro letošní rok tím, že jsme podepsali individuální plán pro letošní rok, jsou teď koordinována v Moonsu, kde máme dva důstojníky. To není tak, že my si přejeme cvičit s Portugalskem, Norskem, Tureckem. Všech 34 zemí si přeje cvičit s někým. Tam se to koordinuje tak, aby to vyšlo, aby každá země cvičila s někým. Jako Češi, proč budete cvičit na norském námořním cvičení nebo proč byste jezdili do Turecka?
Toto cvičení, které je pod č. 11, má být vzorové cvičení pro země, které se chtějí přidružit k NATO. Proto to cvičení v Maďarsku. Každá země usiluje o nějaké takové veliké cvičení a je velký boj, která země to dostane a musí přesvědčit, že to umí. Bilaterální vztahy s tureckou armádou nejsou na takové úrovni, aby naši vojáci jeli cvičit do Turecka nebo Turci k nám. Totéž se týká Portugalska a Norska. My máme 21 plánů dvoustranné spolupráce s armádami, s tureckou armádou nemáme. NATO už také rozděluje spolupráci: vy patříte k jižnímu křídlu, vy patříte ke středu, vy patříte k severu. Největší naše spolupráce bude s velením NATO pro střední Evropu. Je to i logiké, pokud máme být členy této aliance. Ptroto důraz na cvičení se sousedními státy plus k tomu malé státy na křídlech Německa, Francie, Spojených států.
Ministr obrany V. Holáň: Jsou tu jistě i naše zahraničně politické cíle.
Poslanec Jiří Payne: Nejde jen o cvičení Partnerství pro mír. Pozornost se soustřeďuje především na tuto oblast, ale já to beru jen jako námět, zda by to nemělo být proporčně vyváženo, protože jednou armáda Turecka může mít velmi významný vliv na některé naše zahraničně politické aktivity a možná by bylo dobré, dříve než později, aby naše kontakty byly na takové úrovni, abychom byli alespoň v minimální míře schopni komunikovat.
Poslanec Petr Nečas: Vyslovím osobní stanovisko. Já naopak souhlasím s opatrným přístupem ministerstva obrany v této konkrétní kauze Turecka a kvituji ho vzhledem k tomu, že některé operace turecké armády lze považovat za velmi rozporuplné, především ve východní části tureckého území. Takže naopak kvituji opatrný a obezřetný přístup ministerstva obrany v této konkrétní oblasti.
Poslanec Jiří Payne: Beru to jako námět uvažovat také o jiných zemích, které mohou připadat v úvahu. Ale to je na vaší koncepci a strategii.
Poslanec Josef Ježek: Chtěl bych se zeptat na země tzv. jižního křídla, zda by přece jen nebylo rozumné, abychom tam, kde to fakticky je možné, o nějaký kontakt v rámci společných cvičení usilovali, protože je otázka, nakolik to umožňuje porozumění ze strany těchto zemí našeho úsilí stát se členem NATO. Čili jestli tam také není toto hledisko. Možná, že to nepřipadá vůbec v úvahu v tom smyslu, že také o tom rozhoduje velení NATO, které má určitou představu, ale jestli vůbec my můžeme tímto způsobem také uvažovat.
Ministr obrany V. Holáň: Rozhodně můžeme tímto způsobem uvažovat. Je třeba se na to dívat také tak, že je třeba to trochu rozprostřít do let. My máme určité finanční prostředky, které na to můžeme dát a tím se musíme řídit. Zase je tu ve hře hodně věcí. Je tu plánovací buňka, je tu ve hře pohled MZV, je ve hře naše konkrétní připravenost v určité oblasti armády to zrealizovat na slušné úrovni, která by mohla korespondovat s tím státem a s tím druhem cvičení, které se chce provádět. Dovedu si představit, že takové cvičení bude třeba s Itálií, ale ne právě teď. Těžko mluvit o algoritmu, protože algoritmus plánování je takový iterační mechanismus. Přijdeme k něčemu, zrušíme něco, zkusíme zase něco, pokusíme se, dále vyjednáváme. Má to tuto povahu, přitom to není vyloučeno, dokonce je to také žádoucí, ale pro letošní rok to nebude.
Ředitel Správy zahraničních styků Ing. Jaromír Novotný: Není otázka mít cvičení s každou z členských zemí NATO, ale my se snažíme udržovat pracovní styky s každou členskou zemí NATO, protože potřebujeme hlas každého. Ještě existuje institut štábních rozhovorů, nebo vojenskopolitických rozhovorů a tyto rozhovory třeba letos povedeme s Itálií, Velkou Británií, Norskem, Německem, Nizozemím, Belgií, Španělskem, Francií a USA. To je forma bilaterální skupiny. Nebo naši vojáci jsou zváni jako pozorovatelé. My nebudeme mít cvičení s Itálií, ale naši vojáci jsou tam pozváni jako pozorovatelé. V současné době probíhá cvičení v Norsku a jsou tam naši důstojníci jako pozorovatelé, takže tyto styky máme se všemi zeměmi, snad jen s portugalskou armádou ještě ne.
Zavedli jsme institut štábního rozhovoru i mimo země NATO, které třeba vstoupily teď do EU. Zavedli jsme ho se Švédskem, protože je to členská země EU a ministerstvo zahraničí bude potřebovat hlas Švédska v případě rozšiřování Evropské unie. Na naléhání a po dohodě s USA jsme loni provedli štábní rozhovory s Ruskem a budeme je opakovat, protože nechceme, aby bylo Rusko izolováno. Totéž provedeme s Ukrajinou. Takže institut štábních rozhovorů máme s 19 zeměmi. Členských států NATO je 16, Island nemá žádnou armádu, ale udržujeme styky s lucemburskou armádou, protože jejich hlas také potřebujeme. Přes Lucembursko spolupracujeme s organizací .......... (???). Byli jsme první armáda, která přímo do toho byla vpuštěna. Nemůžeme cvičit s každou armádou, na to nemáme prostředky, ale pracovní vztahy máme v současné době s 21 armádami.
Poslanec Petr Nečas: Chtěl bych se zeptat, zda v rámci partnerství a statutu přidruženého partnera v rámci ZEU připravujete spolupráci, která by brala v úvahu tento rámec, který umožňuje použít síly pouze evropské s podporou infrastruktury NATO, zda při cvičeních máte na mysli tyto operace v rámci evropského prostoru s evropskými silami zajišťované infrastrukturou NATO.
Ředitel Správy zahraničních styků Ing. J. Novotný: Západoevropská unie nás zatím nepozvala na žádné cvičení. Tam existuje plánovací buňka a oni si musejí teprve mezi sebou vyřešit vazby a probíhá velká diskuse o vztahu ZEU k NATO. To ještě není vůbec vyřešeno. Nicméně máme pět důstojníků u velitelství NATO v Bruselu, kteří tam jsou akreditováni a jeden z nich je pověřen styky se Západoevropskou unií v okamžiku, kdy ho pozvou do plánovací buňky. Jsme na to připraveni. Při každé návštěvě Bruselu navštěvujeme plánovací buňku a hledáme partnera. Bohužel oni na to nejsou zatím připraveni, říkají počkejte na další návštěvu.
Poslanec Petr Nečas: Chtěl bych upozornit, že příslušné parlamentní těleso, tzn. shromáždění ZEU, přijalo usnesení, které doporučuje radě ministrů, aby byli přizváni právě důstojníci těch přidružených zemí. Je tam tlak z parlamentní strany, zatím se to zřejmě zadrhává v exekutivní části, v ministerské radě.
Ředitel Správy zahraničních styků Ing. J. Novotný: Zatím existuje jediný institut, a to je jednou ročně konference ministrů obrany ZEU. Jiný institut neexistuje. Ten člověk už v Bruselu je, v okamžiku, kdy ho pozvou, je tam.
Poslanec Jiří Payne: Bylo by možné dostat seznam zemí, se kterými máme bilaterální pracovní kontakty? pro nás je to dobrá pomůcka, když se setkáváme s poslanci těchto zemí, je pro nás dobře vědět, že probíhají nějaké kontakty. Orientuje to i problematiku, o kterou se s našimi partnery zajímáme. Pokud to není předmětem nějakého tajemství, čistě z praktických důvodů je to pro nás užitečné vědět.
V tomto okamžiku se rozprava chýlí ke konci. Chtěl jsem požádat, zda můžeme uzavřít tento bod jakousi dohodou, že budeme informováni jako výbor, když dojde k nějakým změnám. myslím, že to není tak pracná záležitost. Přispělo by to ke korektním vztahům. Děkujeme.
Můžeme pokračovat dál v rozhovoru o zahraničních stycích, které pro nás jsou centrální.
Ředitel Správy zahraničních styků Ing. J. Novotný: K tabulce bych ještě dodal, že se objevila možnost, že by chtěla cvičit Národní garda státu Texas. V tabulce to není, protože je to informace stará dva dny. Pokud k tomu dojde, tak budete informováni dopisem. Jinak tato cvičení by se měla uskutečnit.
Poslanec Jiří Payne: Mám ještě jedno téma, které z toho nepatrně vybočuje, to je otázka veřejného mínění a naší armády v případě vstupu do NATO. Ale teď bych se spíš chtěl držet pořadu. Mohli bychom se vrátit k původnímu návrhu, mj. otázce vojenské strategie ČR. To je dokument, který byl projednán v bezpečnostním výboru. Chce se někdo vyjádřit?
Poslankyně Kateřina Lojdová: Mám otázku, která vznikla v jisté debatě, kdo komu velí a kdo komu podléhá, protože když naše armáda je vyslána usnesením sněmovny a rozhodnutím vlády, tak je jasné, že podléhá velení svému, nějakému plukovníkovi atd., ale on potom podléhá velení Unprofor, tzn. cizí moci. Sám zároveň velí cizím jednotkám. Na základě jakých právních záležitostí?
Ministr obrany V. Holáň: Na to je mandát Rady bezpečnosti OSN.
Poslankyně Kateřina Lojdová: Ale jaký má k tomu mandát z hlediska České republiky, kdo mu v ČR dovolil, aby podléhal velení cizí mocnosti?
Ředitel Správy zahraničních styků Ing. J. Novotný: OSN není mocnost. My jsme sami navrhli rezoluce.
Poslanec Jiří Payne: Sám pro sebe si to vysvětluji tak, že na základě zmocnění parlamentu, protože k vyslání těchto jednotek jsme dávali souhlas v parlamentu, je to normálně povoleno vojenským rozkazem. Vojenským rozkazem lze podřídit jednotku. Zároveň jsme brali na vědomí podmínky, za jakých je vysíláme, tzn. tu rezoluci a ta už stanoví určitý rámec pro naši účast.
Poslankyně Kateřina Lojdová: Také jsem odpověděla v tomto smyslu, ale jestli je to tak opravdu nebo jestli se dává speciální rozhodnutí vlády, prezidenta atd. pro hlavního důstojníka.
Ředitel Správy zahraničních styků Ing. J. Novotný: Stát přijal tu rezoluci OSN. Musí se obrátit na vládu, zda souhlasí a požádá vládu o vyslání jednotek. parlament to odsouhlasil, parlament odsouhlasil zdvojnásobení jednotek třeba v Chorvatsku. Podléhá to velení Unprofor a Unprofor podléhá Radě bezpečnosti.
Poslanec Jiří Payne: K otázce našich jednotek v UNPROFOR máme takový speciální námět. Zvažujeme vyslání malé studijní delegace do parlamentů tamějších zemí bývalé Jugoslávie přesně v době, kdy by měl vypršet mandát. Bylo by zajímavé slyšet informace z toho, co se tam v té době bude dít.
Jsou naše jednotky připraveny v případě, kdy vyprší mandát, se odtamtud stáhnout?
Ministr obrany ČR Vilém Holáň: Jednak jsou na to plány UNPROFOR; hned dva plány. Pro případ rychlého stažení a pro případ běžného klasického stažení. Máme připraven svůj národní plán, pokud by to záviselo na nás (jakože by to nemělo záviset). O tomto jsme diskutovali dokonce i při naší poslední návštěvě v Chorvatsku s vedením sil UNPROFOR. Bylo nám vysvětleno, jakým způsobem by se při tomto stažení postupovalo.
Poslanec Jiří Payne: Jaká je tam lhůta? Od vypršení běží lhůta 3 měsíce na stažení.
Ředitel Správy zahraničních styků Ing. J. Novotný: Mandát neurčuje pan prezident Tudjman, ale určuje ho Rada bezpečnosti. Pan prezident Tudjman oznámil, že umožní Chorvatsku klidný a důstojný odchod jednotek a že navrhuje termín 3 měsíců.
Před 2 dny tentýž pan prezident Tudjman prohlásil, že si je vědom, že to není možné během 3 měsíců, ale že je lhůta 6 měsíců. Tudíž můžeme počítat s přítomností jednotek do září, což odpovídá praktikám místních politiků v minulých letech, kdy vždycky zachránili turistickou sezónu, a pak začali válčit.
Poslanec Josef Ježek: Chtěl jsem se zeptat ještě na jinou možnost. Totiž jeden z odcházejících velitelů či nových velitelů jednotek v Záhřebu naznačoval možnost, že by tam případně jednotky mohly zůstat, ale že by se změnil název a v podstatě i jejich náplň činnosti. Je tato varianta skutečně reálná anebo je to varianta "fantastická"?
Ministr obrany ČR Vilém Holáň: Celý tento stav je dynamický. Od situace, kdy si můžeme představit, že se nestane vůbec nic, až po katastrofické scénáře, kdy strašně rychle budou jednotky odcházet.
Už při analýze začátku této situace se ukazovalo, že mezi těmito dvěma krajnostmi existuje velká řada takových možností; o nich s námi mluvil velitel. Teď jsou různé varianty; že by tam mohlo být méně vojáků, že by tam byli jiní vojáci; že by se to prodloužilo tímto způsobem, který je trochu nestandardní.
Je celkem jasné, že chorvatská strana je nespokojena se stavem věcí, ale zároveň si je určitě vědoma, že násilné řešení záležitosti (tedy vojska UNPROFOR pryč a činit nějaký vojenský tlak), že tedy takovéto řešení není reálné, protože vyvolává zase jinou nepříznivou odezvu, protože zkrátka každá akce budí jakousi reakci, která je potom nevýhodná.
Na základě toho všichni účastníci, kteří se v problémech pohybují, tak vnímají, že bude zřejmě nalezeno jakési kompromisní řešení. (Pan ředitel jako specialista vám to může ještě doplnit.)
Ředitel Správy zahraničních styků Ing. J. Novotný: Chorvatsko vysílá v posledních dnech rozporné signály. To, o čem jsme jednali s panem generálem, že by byla možnost zředění jednotek a že by to představovalo mezi Krajinou a Bosnou vítězství pro obě dvě strany; Tudjman by získal změnu mandátu; nejmenovalo by se to UNPROFOR, ale dejme tomu "dočasné síly OSN", které dohlížejí na mírovou situaci Krajiny. Zabránilo by se útokům na Krajinu. Chorvati by získali to, že by se monitorovaly hranice mezi Bosnou a Hercegovinou.
Prezident Tudjman naznačuje, říkal to ministr zahraničních věcí při jednání s ministrem obrany, že Chorvatsko nikdy neodmítlo formu mírového dozoru na mírovou integraci. Ovšem včera v Hamburku ministr obrany Šušak prohlásil, že měl možná vést nějakou krátkou vojenskou operaci, aby se přerušily místa vedení banditů v Kninu, a že to světové společenství přijme s porozuměním a že nebude reagovat.
Na to je zase srbský názor, že v případě konfliktu bude více postižena chorvatská strana, protože pro srbskou stranu není problém zničit Split, Zadar a další místa, kdežto chorvatská strana může zničit jenom Knin. Cena by byla obrovská.
Poslední týden v březnu či první týden v dubnu je možné všechno, i to, že bude změněn mandát anebo se řekne, že se budou jednotky stahovat 6 měsíců. Je velmi pravděpodobné, že naše jednotky tam budou až do září, i když se třeba řekne, že skončil mandát.
Poslanec Josef Ježek: Chtěl bych se ještě zeptat, zda je možnost, že Srbové event. využijí nějakého raketového útoku.
Ředitel Správy zahraničních styků Ing. J. Novotný: Raketový útok již Srbové dvakrát provedli na Záhřeb.
Poslanec Josef Ježek: Ještě bych dodal, že někdy po roce 1990, když jsem tam také byl, bylo jasné, že Chorvatsko něco podnikat musí, že se musí pohybovat na samém okraji války a míru.
Ředitel Správy zahraničních styků Ing. J. Novotný: Pokud dojde k porušení příměří v Krajině a budou muset odejít jednotky UNPROFOR pod tlakem pryč, tak to bude znamenat velký srbsko-chorvatský konflikt. To je jasné všem třem zúčastněným stranám. Přitrvzují se jednání, ale je jim to jasné, a domnívám se, že se všichni budou chtít vyhnout velké válce.
Poslanec Jiří Payne: To všechno nasvědčuje tomu, že by taková malá studijní delegace, která by sledovala názory v parlamentu, mohla být významná. Jinak s nimi máme intenzívní kontakty. Před nedávnem byl v Praze zahraniční výbor, udržujeme s nimi vztahy.
Poslanec Václav Grulich: Jsem rád, že pan ministr tady hovořil o dvou plánech na stažení, protože jsem se právě na to chtěl zeptat. Zajímalo mě, když se naše jednotky dostanou do nevýhodného postavení a budou ohroženy, zda máme možnost realizovat vlastní plán. Bylo řečeno, že ano.
Nyní druhá část problému. Kdo a jak tuto situaci průběžně vyhodnocuje, jak a kým je informována vláda, aby mohla přistoupit k pružným opatřením.
Ministr obrany ČR Vilém Holáň: U nás je pověřen jeden člověk, zcela osobně, koordinací a informovaností. Spolupracuje neustále i s vedením sektoru, kde máme my svého velitele, s velením našeho praporu. Jde o takovou situaci, která se vyhodnocuje průběžně.
Ředitel Správy zahraničních styků Ing. J. Novotný: Jsme v relativně lepší situaci, protože v sektoru je český generál. Má všechny zdroje informací. Nejsme tedy v tomto závislí na nikom. Máme vlastní spojení. Toto jsme zrealizovali v prosinci, když se začala situace opravdu komplikovat.
Ministr obrany ČR Vilém Holáň: Určitě si asi uvědomujete, že pro nás je to přímo otázka bezpečnosti lidí. Není pro nás důležitější úkol v tomto okamžiku, než právě neustále hlídat tuto situaci.
Poslanec Václav Grulich: Ptal jsem se na to z toho důvodu, že patřím mezi ty, kteří ve sněmovně jednoznačně podpořili vyslání jednotek. Proto to nyní cítím jako svou osobní odpovědnost za bezpečnost vojáků. Proto jsem kladl tuto otázku.
Poslanec Jiří Payne: Myslím, že bychom se nyní mohli vrátit k otázce vojenské strategie.
Ředitel Správy zahraničních styků: V současné době máme mise v Iráku, Libérii, Mozambiku, Angole, Abcházii, Gruzii; od ledna též v Moldávii. Máme zástupce vrchního velitele pro UNPROFOR, který je odpovědný za Srbsko, Makedonii a Černou Horu se sídlem v Bělehradě. Ten je ve velice delikátní situaci. Jeho práce je hodnocena velmi dobře. Byli jsme požádáni teď o to, aby i pro další období tam byl český důstojník. Nechtějí to dát jinému národu, protože se tam uvedl velice dobře.
Poslanec Petr Nečas: Vrátím se ještě znovu k vojenské strategii. Celý dokument bych ocenil; je předložen ve stručné podobě. Je dobře, že se tady definují určité věci, které se tímto způsobem stávají zřetelnými i pro Parlament i pro naše okolí. Líbí se mi i to, že terminologie odpovídá vojenskému standardu.Jsem rád, že se tady konečně objevilo zřetelné konstatování, že armáda bude poloprofesionální a že nadále bude systém branné povinnosti. Jsem rád, že se jasně řeklo, že jsme opustili záměr plně profesionální armády, která nemá v našem prostředí vytvořeny odpovídající podmínky.
Z hlediska účinku musíme mít vybudován systém početných a mobilizovatelných záloh. To je jedna věc.
Druhá věc, které bych se chtěl dotknout a která bezprostředně není obsahem tohoto dokumentu, je samotné vyzbrojování a výcvik armády České republiky. To jsou vlastně věci, které mají válečnou strategii jako základní zdroj, který by měl být z ní odvozen.
Chtěl bych se proto zeptat:
1. Jakým způsobem bude řešena modernizace České armády?
2. Jakým způsobem budou řešeny stavy techniky a armádních systémů České armády?
Vím, že Česká armáda přikročila k tomu, že základní jednotkou, ve které probíhá výcvik je výcvik na úrovni rot a praporů, což je finančně výhodné, protože to je vlastně lacinější a odpovídá to podmínkám moderního vedení války v urbanizovaném prostoru střední Evropy.
Je velice dobré, že Česká armáda k tomu přikročila. Trochu v rozporu s tím je stav odzbrojení České armády. Když si vezmu limity, které
má Česká armáda z pařížských a vídeňských dohod a srovnám je se skutečnými a plánovanými stavy vojenské techniky, jsou tam věci, které mě osobně velmi překvapují. Když limity byly dělány, byly dělány tak, že respektovaly charakter armád. Když si vezmeme Českou republiku a Belgii, která je srovnatelně velká, tak původní Československá armáda byla armádou útočného tankového východního typu. Víceméně v limitech je to respektováno, to znamená, že máme trochu větší limity útočných zbraní, tanků, obrněných transportérů a dělostřeleckých systémů ve srovnání se srovnatelně stejně velkými zeměmi NATO, které zase mají třeba vyšší počet protitankových vrtulníků apod. Nicméně přesto mě zaráží, že vlastně útočný charakter, původně vlastně sovětský charakter armády je i v limitech zachován. Do posledního tanku se počítá s naplňováním limitu počtu tanků, obrněných transportérů, dělostřeleckých systémů. Očekával bych, že modernizace bude směřovat do typicky obranných zbraní, jako jsou třeba helikoptéry vybavené protitankovými systémy, jako jsou třeba protiletadlové systémy, protitankové systémy. Očekával bych, že tam bude směřovat modernizace. To jsou typicky obranné zbraně, lehce mobilní, použitelné, mnohdy ne tak náročné na výcvik jako složité mechanizované prostředky, na udržování této techniky apod. - tam modernizace nesměřuje.
Mám informace, že větší modernizační programy směřují do systémů spojení a velení, uvažuje se o nákupu nových letounů ....... pokud vím, tak se uvažovalo o zhruba 40 MIG 21 , o ... tanku T 72, tedy o zbraních, kde bych modernizaci nečekal. Očekával bych orientaci na mobilní lehce vyzbrojenu pohyblivou armádu, určenou k boji, k obraně v tomto prostoru, k obraně tady a ne s takovými zbraněmi, které ve mně budí dojem efektivních zbraní (?).
Navíc z hlediska čistě parlamentního - protože my rozhodujeme o penězích - mě zarážejí některé informace. Vrátím se k L 159 (?). Měl jsem k dispozici původní dokumenty, které měla komise, kde byli zástupci ...., ministerstva obrany, kde už před půl rokem se v materiálech uváděla cena jednho kusu 7 mil. amerických dolarů, kde se rozhodovalo o soutěži mezi ............... Původní cena byla uváděna 7 mil. dolarů za letoun. Celá řada z nás upozorňovala, že je to nesmyslný údaj, že cena bude dělat kolem 13 mil. dolarů, prostě ze znalosti této techniky ze západních zemí. Poslední údaj připouští 10 mil. dolarů a za půl roku to bude možná 13 mil. dolarů. Trochu mě zaráží, že tady není větší opatrnost a větší zdůraznění toho, že jsou to programy, které budou stát miliardy.
Poslední poznámka. Osobně patřím mezi ty, kteří budou do posledního dechu hájit to, aby vojenský rozpočet nebyl snižován, aby byla zachována stálá proporce k hrubému národnímu produktu.
Ministr obrany ČR Vilém Holáň: Obávám se, že tato diskuse by mohla být velice dlouhá. Jde také o to, jestli už jsme nebo nejsme na té hranici, o níž máme nebo nemáme veřejně mluvit.
Za prvé - ano, je to tak, mluvíme o poloprofesionální armádě. My nechceme hýbat s cíli, které jsou dílčí, které jsou pro rok 1995 - 1996. Pohnout s takovým cílem znamená rozsypat si program a pracovní úsilí. Přesto se paralelně s tím myslí na jiné alternativy a propracovávají se jiné alternativy. Já dokonce dbám na to a motivuji lidi, aby je propracovávali. Tím myslím posun směrem k profesionalitě, který je zdůvodněn dvěma hledisky.
Připravit člověka technicky je velice obtížné, čím složitější zbraň, tím složitější je připravit člověka.
Pak je tu ještě jeden zvláštní moment, zda člověk, který přichází na vojnu, devatenáctiletý chlapec, je ochoten nasadit svůj život, zda vůbec je možné do budoucna počítat s onou klasickou statečností vojáka, aby nastrčil záda velmi reálnému nebezpečí. Dovedu si představit, že předskočí a bude chránit svoji mámu nebo svou budoucí ženu, možná, že i prezidenta, ale těžko již ministra. Když půjde o ochranu majetku, tak možná uhne. Mám na mysli zkušenosti, které máme s krádežemi, apod. To je vážná otázka, i když je trochu skrytá, jestli je to vůbec
možné, jestli to opravdu nemusí být to vybrané prcento lidí, jako je vybrané procento doktorů, kteří pracují s mnoha těžkostmi, vybrané procento poslanců, kněží apod., kteří jsou připraveni a ochotni vzít na sebe všechny těžkosti. To jsou "profíci".
Uvažujeme, jak by vypadala třeba padesátitisícová armáda, pětapadesátitisícová armáda. Přitom nic nechceme měnit nebo sáhnout na náš cíl, že v r. 1996 budeme mít pětašedesátitisícovou armádu, plus mínus 500.
Záměry by musely být doplněny příslušnou technikou, přičemž se naprosto soustřeďujeme na to, aby armáda byla taková, která zasahuje diskrétním způsobem, s přesným zásahem a s přesným určením ohrozit nebo zničit nějaké spojení, nějaký technický cíl. Tak je to koneckonců koncipováno v armádě pozemní, která má dnes svoji hlavní brigádu v Havlíčkově Brodě, brigádu rychlého nasazení, pak dvě další brigády, které jsou na jakýchsi středních stavech, pak dvě další, které jsou ještě nižší a pak jsou to brigády, které by se válečně vystavovaly (?).
Kdybychom si představovali, že budeme třeba snižovat velmi pozvolna a průběžně stav vojáků, kteří budou povoláváni, ať zpřísňováním zdravotních či jiných kritérií nebo zkracováním délky základní vojenské povinnosti, tak současně s tím to musíme jakýmsi způsobem ošetřit finančně. Voják z povolání musí být lépe zaplacen než voják základní služby, který dostává jen služné. Také technické vybavení musí být přiměřené.
Můžeme přejít na otázku letadel. Letadla, která jsou naplánována, jsou určena pro taktický boj. Pro podporu pozemního boje a pro průzkum jsou to jiná letadla než která by zabezpečovala protivzdušnou obranu.
V našich prioritách je na prvním místě informatika, která nám může ušetřit nějaké peníze. Ta je předpokladem integrace. Víme, že různé armády NATO nejsou vyzbrojeny stejně ani stejně kvalitně, ale na stejnou informatiku se jít musí, na jednotné velení, na systémy řízení.
Druhou prioritu máme v budování protivzdušné obrany, kde jsou druhé části, o kterých jste hovořil. Je obecným zvykem zdůrazňovat letadla. My říkáme - probůh, to nejsou ta letadla. Je to mnoho jiných věcí. Je to sledování, monitorování, s tím
spojené informace, protiraketové pozemní systémy. Jsou to samozřejmě pak i ta letadla. Když mluvíme o celém tomto balíku věcí, teď to nemusí být, protože teď nehrozí bezprostřední ohrožení, ale za pár let to mít chceme. Protože to jsou velmi těžké investice, pořád říkáme všem kolegům v NATO, že potřebujeme mít tuto věc vyjasněnou. Nepotřebujeme mít v tuto chvíli definitivní řešení, že budeme členy tehdy a tehdy, ale potřebujeme mít definitivní souhlas - ano, jestliže to takto vybudujeme, tak takto zapadne protivzdušná obrana do regionální evropské protivzdušné obrany. Toto je naše uvažování v této obrovské oblasti. Tomu chceme investičně přizpůsobit budování našeho vojska v této části.
Pak jsou další priority. Trochu vykládám výsledek své návštěvy v USA, kde jsme o tom hovořili. Něčeho jsme chtěli dosáhnout. Chtěli jsme jistě dosáhnout podpory v oblasti know how, ale spíše nadhledu a architektury systému.
Poslanec Jiří Payne: Je součástí protivzdušné obrany také naše high-tec Tamara? Jestli je to předmětem tajemství, nebudeme o tom debatovat.
V našem tisku se objevují články, že výroba tohoto zařízení je jakýmsi způsobem vystavena riziku, že se dostane do rukou zahraničních partnerů. Kladu si otázku, zda by to bylo slučitelné s celkovou dlouhodobou koncepcí. Jistá zakázka, kdyby se ji podařilo umístit, by mohla pomoci překlenout určité období, než se najde .....(?)
Ministr obrany ČR Vilém Holáň: Dokonalostí toho systému jsem až překvapen.
Poslanec Jiří Payne: O to větší škoda by bylo, kdyby se to mělo dostat do rukou dejme tomu Arabům, neříkám kterým. Uvádím to jako obecný příklad. Tady dochází k problematické finanční situaci v jisté továrně a my - pokud tam nedojde k jakési intervenci vládní zakázkou nebo jiným způsobem - aby se pomohlo řešit tento problém, tak se může kdokoliv přihlásit o pozůstalost zbankrotované firmy a pak už na to nebudeme mít žádný vliv. Z toho důvodu se na to ptám, protože podle mého názoru by mělo být zájmem armády, aby toto know-how zůstalo na našem území.
Ministr obrany ČR Vilém Holáň: Řekl bych jen, že o tomto problému vím.
V závěru jednání vyjádřil předseda zahraničního výboru posl. J. Payne, že jednání bylo prospěšné, obdobnými otázkami bude výbor zabývat i v budoucnu.
/Stenografovalo se v neozvučené místnosti, kde slyšitelnost není dobrá, proto jsou někde v závorkách otazníky a některá místa jsou vytečkována.)
Jednání schůze skončilo ve 12.00 hodin.
Zapsala: Stanislava Mikšová - tajemnice zahraničního výboru
|
Václav Grulich, v. r. |
Jiří Payne, v. r. |
|
ověřovatel výboru |
předseda výboru |