Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

1) § 2 odst. 1 zákona ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

§ 2

Zákazy

(1) Veřejný funkcionář nesmí využívat svého postavení, pravomoci nebo informací získaných při výkonu své funkce k získání neoprávněných výhod pro sebe nebo jinou osobu, zejména

a) po dobu výkonu své funkce zastupovat sebe nebo jinou osobu vůči státu, státní nebo převážně státem spravované právnické osobě v obchodních jednáních a podobných komerčních záležitostech,

b) odvolávat se na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s výkonem jeho soukromé činnosti (např. zaměstnání, podnikání),

c) v souvislosti s výkonem funkce přijímat za svou činnost nebo vzhledem k ní dary či jiné majetkové výhody; to neplatí, jde-li o majetkové výhody poskytované buď na základě právních předpisů, jednacích řádů, statutů či jiných vnitřních předpisů institucí, v nichž veřejný funkcionář vykonává funkci, nebo v menší hodnotě jako projev pohostinnosti; menší hodnotou se rozumí celkový souhrn přijatých hodnot nepřesahující v témže kalendářním měsíci 3000 Kč,

d) umožnit uvedení svého jména nebo vyobrazení k reklamním účelům za úplatu nebo za jiný majetkový prospěch.

(2) Člen vlády a jeho náměstek, vedoucí ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, a jeho náměstek nesmí

a) provozovat nebo vykonávat podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost,

b) být členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby založené za účelem podnikání, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

c) být výdělečně činný v pracovněprávním, služebním či obdobném poměru, nejde-li o poměr, v němž působí jako veřejný činitel.

(3) Omezení uvedená v odstavci 2 se nevztahují na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární, uměleckou nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech, a na správu vlastního majetku.

(4) Veřejní funkcionáři uvedení v odstavci 2 musí činnosti tam uvedené zanechat do 90 dnů ode dne, kdy začali vykonávat veřejnou funkci.

(5) Veřejný funkcionář je v průběhu jednání ústavního nebo státního orgánu, ve kterém může vystupovat v rozpravě, předkládat návrhy nebo hlasovat, povinen písemně nebo ústně oznámit jakýkoliv finanční zájem nebo prospěch, který měl, má nebo případně může očekávat on nebo osoba jemu blízká v souvislosti s výsledkem projednávané záležitosti.

(6) Osobou blízkou se pro účely tohoto zákona rozumí manžel (manželka) a nezletilé děti (nezletilí osvojenci) veřejného funkcionáře.

§ 3

Oznámení o činnostech

(1) Veřejný funcionář je povinen písemně oznámit, zda on sám nebo osoba jemu blízká

a) provozuje podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost podle zvláštního předpisu, s výjimkou činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech, a správy vlastního majetku,

b) je členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené za účelem podnikání,

c) vykonává výdělečnou činnost v pracovním, služebním či obdobném poměru, nejde-li o poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

Tyto údaje uvede veřejný funkcionář odděleně za sebe a za každou blízkou osobu.

(2) Písemné oznámení o činnostech podle odstavce 1 doručí veřejný funkcionář předsedovi Poslanecké sněmovny, a jde-li o senátora, předsedovi Senátu, bez zbytečného průtahu, nejpozději však do 15 dnů, vždy po jejím zahájení či ukončení. Předseda komory předá oznámení mandátovému a imunitnímu výboru komory, jejímž je předsedou.

§ 4

(1) Veřejný funkcionář je povinen každý rok písemně oznámit příjmy a jiné majetkové výhody, přijaté v příslušném kalendářním roce za dobu skutečného výkonu veřejné funkce.

(2) V písemném přiznání veřejný funkcionář uvede

a) zdroj, druh a výši příjmů z činností uvedených v § 3 odst. 1, včetně příjmů z činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní,

b) zdroj, druh a výši příjmů z cenných papírů, dividend, tantiem, úroků a nájmů,

c) druh a výši majetkové nebo finanční účasti na podnikání jiné fyzické nebo právnické osoby,

d) zdroj, druh a výši přijatých darů a jiných majetkových výhod, než jsou uvedeny pod písmeny a) až c), pokud v příslušném kalendářním roce jejich celková hodnota přesáhla po odpočtu náležitostí za výkon veřejné funkce, výši měsíční platové základny poslance,²⁾

2) § 3 odst. 3 a § 8 zákona č. /1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců.

§ 5

Informace z oznámení o činnostech

(1) Evidenci oznámení o činnostech podle § 3 a přiznání podle § 4 vede a jejich úschovu zajišťuje mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu. Jejich obsah orgány Parlamentu nezveřejňují a nepořizují z nich ověřené opisy či výpisy.

(2) Každý občan je oprávněn na základě písemné žádosti doručené mandátovému a imunitnímu výboru příslušné komory Parlamentu nahlížet do oznámení o činnostech a přiznání veřejných funkcionářů, popřípadě do jejich stejnopisů, a činit si z nich výpisy či opisy. V žádosti se uvede jméno a příjmení žadatele, jeho rodné číslo a bydliště. Oznámení o činnostech osob blízkých a majetková přiznání o nich jsou neveřejná a nelze do nich nahlížet a činit z nich výpisy či opisy.

(3) Údaje uvedené v oznámení o činnostech a přiznání nesmějí být použity k protiprávnímu jednání, k jiné než publicistické činnosti, která je určena blíže neurčitému okruhu osob, a pro přímé či nepřímé žádosti o podporu nebo příspěvek, zejména na politickou nebo dobročinnou činnost. Nesmí jich být zneužito způsobem, který je v rozporu s tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, zejména nepravdivým poukazováním na údaje v nich neobsažené nebo jejich zkreslenou interpretací.

(4) Za škodu, kterou způsobili veřejnému funkcionáři nebo osobám jemu blízkým protiprávním zneužitím informací získaných z oznámení o činnostech či přiznání, odpovídají rukou společnou a nerozdílnou ten, kdo do nich nahlédl, s tím, kdo je od něho získal.

§ 6

Kontrola oznámení o činnostech

a majetkových přiznání

(1) Mandátový a imunitní výbor příslušné komory Parlamentu je oprávněn přezkoumávat, zda údaje v oznámeních o činnostech a majetkových přiznáních jsou uvedeny pravdivě a úplně, a to za součinnosti příslušných daňových a finančních orgánů. Za tím účelem je výbor zejména oprávněn požadovat od uvedených orgánů potřebné informace a vysvětlení, popřípadě požadovat na těchto orgánech ověření, zda příslušné údaje v oznámení o činnostech nebo majetkovém přiznání odpovídají údajům v jejich dokumentaci.

(2) Členové mandátového a imunitního výboru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dověděli při výkonu činnosti podle odstavce 1.

§ 7

Řízení o střetu zájmů

(1) Řízení o návrhu na rozhodnutí, zda veřejný funkcionář porušil ustanovení tohoto zákona, provádí příslušný mandátový a imunitní výbor na návrh poslance nebo senátora.

(2) Návrh se podává tomu mandátovému a imunitnímu výboru, který je příslušný k řízení o něm. Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny je příslušný k řízení o návrhu směřujícím proti veřejnému funkcionáři, který není senátorem. Směřuje-li návrh proti senátorovi, je příslušný k řízení mandátový a imunitní výbor Senátu. Řízení je zahájeno doručením návrhu příslušnému mandátovému a imunitnímu výboru.

(3) V prvním stupni rozhoduje mandátový a imunitní výbor příslušný podle odstavce 2. Návrh projedná v souladu s jednacím řádem v neveřejném jednání.³⁾ Veřejnému funkcionáři, proti němuž návrh směřuje, bude poskytnuta možnost, aby se na jednání výboru vyjádřil a obhájil. Směřuje-li návrh proti veřejnému funkcionáři, který není poslancem či senátorem, vyžádá si mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny stanovisko vlády. Směřuje-li návrh proti členovi příslušného mandátového a imunitního výboru, není tento člen oprávněn hlasovat. Členové výboru a další osoby, které se zúčastní se souhlasem výboru jeho jednání, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se při jednání dozvědí.

(4) Po projednání návrhu mandátový a imunitní výbor rozhodne usnesením zpravidla nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení a doručí je neprodleně veřejnému funkcionáři, proti němuž návrh směřoval, navrhovateli a předsedovi příslušné komory. Obsahem rozhodnutí je výrok, že veřejný funkcionář, proti němuž návrh směřoval, porušil nebo porušuje tento zákon a v čem, či nikoliv. Rozhodnutí musí být odůvodněno.

(5) Proti rozhodnutí mandátového a imunitního výboru se může odvolat pouze veřejný funkcionář, proti němuž návrh směřoval, a to do 15 dnů od doručení rozhodnutí, ke komoře Parlamentu, jejíž mandátový a imunitní výbor rozhodl v prvním stupni. Písemné odvolání podává předsedovi příslušné komory Parlamentu. Komora Parlamentu projedná odvolání ve veřejném jednání a svým usnesením rozhodnutí mandátového a imunitního výboru potvrdí, pozmění nebo zruší a řízení zastaví nebo rozhodnutí zruší a věc vrátí mandátovému a imunitnímu výboru k novému projednání. Poslanec či senátor, který podal návrh, nebo který se odvolal proti rozhodnutí mandátového a imunitního výboru, není oprávněn hlasovat.

(6) Rozhodnutí mandátového a imunitního výboru, proti němuž nebylo ve lhůtě podle odstavce 5 podáno odvolání k příslušné komoře Parlamentu, a rozhodnutí, potvrzené nebo pozměněné příslušnou komorou Parlamentu, nabývají právní moci.