9. den schůze (29. října 1996)
Přítomni:
Předseda PSP M. Zeman, místopředseda PSP J. Vlach, místopředsedkyně PSP P. Buzková, místopředseda PSP J. Honajzer, místopředseda PSP J. Kasal, místopředseda PSP K. Ledvinka a 192 poslanců.
Za vládu České republiky: předseda vlády V. Klaus, místopředseda vlády a ministr spravedlnosti J. Kalvoda, místopředseda vlády a ministr zemědělství J. Lux, místopředseda vlády a ministr financí I. Kočárník, místopředseda vlády a ministr zahraničí J. Zieleniec, ministr P. Bratinka, ministr hospodářství a průmyslu V. Dlouhý, ministr školství, mládeže a tělovýchovy I. Pilip, ministr vnitra J. Ruml, ministr životního prostředí Jiří Skalický, ministr práce a sociálních věcí J. Vodička, ministr národní obrany M. Výborný, ministr kultury J. Talíř.
(Schůze zahájena ve 14.04 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážení kolegové a kolegyně, prosím, abyste se zaregistrovali registračními kartami tak, abych mohl zahájit přerušené jednání 5. schůze Poslanecké sněmovny.
Dovolte, abych využil času, který máme k dispozici, k několika oznámením.
Jde o omluvu poslance Václava Svobody, který nebude přítomen 29. a 30. vzhledem k tomu, že je služebně ve Strassburgu.
Dámy a pánové, aby bylo správně rozuměno tomu, co právě činím: dovolil jsem si zahájit jednání přerušené 5. schůze a sdělit vám několik informací.
Pan poslanec Pavel Dostál se omlouvá pro nemoc na 5. a 6. schůzi, pan poslanec Petr Pleva ze stejného důvodu nemoci. Pan poslanec Jan Stráský se omlouvá na průběh 5. a 6. schůze Poslanecké sněmovny.
Vážené kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, vážení hosté, dovolte, abych vám dále oznámil, že poslanec Jan Kalvoda má náhradní kartu č. 33.
Chci se zeptat dalších kolegů a kolegyň, zda mají podobnou informaci, která by měla zaznít na mikrofon. Není-li tomu tak, budeme pokračovat v přerušeném jednání 5. schůze Poslanecké sněmovny.
Než přistoupíme k projednávání roční účetní závěrky a výroční zprávy Fondu národního majetku, dovolte mi, abych vám přednesl dva procedurální návrhy.
68.
Návrh zákona o opatřeních ve vztahu k Libyi,
podle sněmovního tisku 37
Mezi devíti body, které nám zbývají k projednání na 5. schůzi, je též bod č.42, což je vládní návrh zákona o opatření ve vztahu k Libyi K tomuto bodu probíhají ještě určitá jednání mezi poslanci zahraničního výboru a příslušnými členy vlády. Po dohodě zúčastněných bych vás chtěl požádat, abychom hlasováním souhlasili s vyřazením tohoto bodu z pořadu 5. schůze a se zařazením do pořadu 6. schůze s tím, že tento bod bude projednáván v pátek dopoledne. To je můj první návrh.
69.
Výroční zpráva o účetní závěrce Všeobecné zdravotní
pojišťovny České republiky za rok 1995,
podle sněmovního tisku 51
Druhý návrh: výroční zpráva a účetní závěrka Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR za rok 1995. Po dohodě s některými členy vlády a na žádost některých členů vlády chtěl bych vás požádat o přesunutí tohoto bodu na prosincovou schůzi Poslanecké sněmovny vzhledem k nepřítomnosti pana ministra Jana Stráského.
Tato dvě oznámení na začátek.
Hlásí se pan poslanec Krejsa. Než přijde k mikrofonu, oznamuji, že pan poslanec Teplík má náhradní kartu č. 2 a pan poslanec Václavek má náhradní kartu č. 4.
Prosím pana poslance Krejsu.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, měl bych procedurální návrh, abychom v pátek nejednali. Mluvím nejen na náš poslanecký klub, ale za všechny křesťany, abychom se mohli připravit na památku zesnulých a náležitě ji uctít. Proto navrhuji, aby se v pátek 1. listopadu nejednalo.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Je to návrh na to, aby neprobíhalo v pátek jednání. I o něm dám hlasovat.
Hlásí se pan poslanec Jaroslav Novák.
Pan poslanec Langer má náhradní kartu č. 6, pan poslanec Petr Nečas má náhradní kartu č. 5.
Prosím pana poslance Jaroslava Nováka.
70.
Návrh mandátového a imunitního výboru na vyslovení
souhlasu s trestním stíháním poslance
Poslanec Jaroslav Novák: Pane předsedající, dámy a pánové, v souvislosti se změnami programu této schůze bych si dovolil navrhnout vyřazení bodu č. 55 ze starého číslování, ve kterém se jedná o udělaní souhlasu k trestnímu stíhání pana poslance Pavla Maixnera z toho důvodu, že mandátový a imunitní výbor evidentně porušil jednací řád Poslanecké sněmovny, a sice § 45 odst. 1 písm. c), kde se praví: Výbor zjišťuje, zda jsou v imunitních věcech dány podmínky pro trestní stíhání poslance, provede urychlené nutná šetření a umožní poslanci, aby se osobně jednání zúčastnil a k věci vyjádřil. Zprávu předá atd.
Podtrhuji, že je tam "umožní poslanci, aby se osobně zúčastnil". Zde byl jednáním mandátového a imunitního výboru zjevně porušen zákon, protože poslanec Maixner nebyl na jednání výboru pozván a výbor rozhodl bez něho, přestože zákon výslovné ukládá mandátovému a imunitnímu výboru to, že musí poslanci umožnit účastnit se jednání.
Vzhledem k tomu, že tato sněmovna pouze v tomto volebním období již několikrát zákon porušila, myslím, že je správné konečně tomuto porušování zabránit a tento bod z projednávání schůze stáhnout do té doby, než bude mandátový a imunitní výbor schopen svoje jednání sladit se zákonem.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Novákovi. Pan poslanec Exner se hlásí o slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedající, dámy a pánové, hlásím se spíše s technickou poznámkou, protože se domnívám, že není k ničemu otevřená rozprava, k návrhu pana místopředsedy Vlacha, který navrhl vypuštění bodu 42 vládního návrhu zákona Opatření ve vztahu k Libyi, sněmovní tisk 47 z jednání této schůze. Jestli jsem mu rozuměl dobře, tak zároveň navrhl, aby tento bod byl projednáván na příští schůzi s tím, že bude projednáván v pátek ráno. Já se domnívám, že jedním hlasováním v této chvíli není možné rozhodnout o obou částech tohoto návrhu, že o programu schůze č. 6 budeme jednat na začátku této schůze a že aspoň formálně bude potřeba tam přednést příslušný návrh a v této chvíli můžeme pouze schválit vypuštění bodu 42 z jednání probíhající schůze. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano, děkuji za toto upřesnění. Já jsem to mínil tak, jak pan poslanec Exner o tom teď mluvil. Jsem si vědom toho, že nemůžeme teď rozhodnout o programu té další schůze, nicméně já jsem chtěl, aby ten můj návrh na vyřazení z pořadu této schůze nebyl chápán jako tendence tento bod odsunout neurčito kam. Chtěl jsem dát najevo ještě tu vůli projednávat tento bod tento pátek a na začátku 6. schůze přednesu druhou část tohoto procedurálního návrhu nebo ten zvláštní procedurální návrh. Děkuji.
Paní poslankyně Röschová se hlásí jako předsedkyně mandátového a imunitního výboru (předpokládám).
Poslankyně Anna Röschová: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, já souhlasím s panem poslancem Novákem, podporuji jeho návrh s tím, že bych to doplnila tak, že by se projednávaný bod dání souhlasu s trestním stíháním pana poslance Maixnera vrátil zpět do mandátového a imunitního výboru a prosím sněmovnu, aby podpořila tento návrh.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Není dalších přihlášek, tedy budeme hlasovat o těch jednotlivých návrzích. Jako první zazněl návrh na vyřazení bodu 42, tedy vládní návrh zákona o opatřeních ve vztahu k Libyi, z pořadu 5. schůze sněmovny.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ve 212. hlasování této schůze. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 180 pro, nikdo proti.
Jako druhý zazněl návrh na vypuštění bodu 70 s tím, že bude zařazen na pořad 7. schůze, čili prosincové schůze.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 213. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 174 pro, 2 proti.
Dále zazněl návrh na vyřazení bodu 55, což je návrh mandátového a imunitního výboru na vyslovení souhlasu s trestním stíháním poslance.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 214. Samozřejmě součástí tohoto hlasování je rozhodnutí o vrácení této materie do mandátového a imunitního výboru, jak o tom mluvila jeho předsedkyně. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 174 pro, 1 proti.
Jako další návrh zazněl návrh pana poslance Krejsy, abychom nejednali v tento pátek.
Kdo je pro přijetí tohoto návrhu ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 215. Kdo je proti?
Tento návrh nebyl přijat poměrem hlasů 35 pro, 71 proti.
Hlasité protestujícím kolegům z vedení sněmovny bych rád sdělil, že si uvědomuji, že se tento návrh týká prakticky 6. schůze a ne 5., a my teď projednáváme návrh schůze 5. Ale abychom se vyhnuli možná mnohaminutové debatě o tom, že zazněl procedurální návrh a máme rozhodovat hlasováním, vyřešil jsem tu věc takto. Prosím za pochopení.
Omlouvám se panu kolegovi Čermáku Petrovi, pokud jsem zatím ještě nesdělil pro steno, že má náhradní kartu č.7. Tu informaci jsem měl už před těmito hlasováními. Děkuji za pochopení.
Dámy a pánové, a teď se obávám, že nic nebrání tomu, abychom začali pracovat a věnovali se prvnímu dnes projednávanému bodu 5. schůze, což je
71.
Roční účetní závěrka a výroční zpráva Fondu národního
majetku ČR za rok 1995 (sněmovní tisk 5)
Prosím pana ministra Jiřího Skalického, aby předloženou zprávu uvedl.
Omlouvám se, to je setrvačností vypracovaná prezidiálka a já jsem ji mechanicky přečetl. Upozorňuji i aparát sněmovny, že došlo k "drobným" změnám a máme o ministerstvo méně. Pan ministr Jiří Skalický se zabývá spíše ovzduším než privatizací. Prosím v tomto okamžiku pana ministra financí Ivana Kočárníka, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník:Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte ml, abych stručně uvedl Roční účetní závěrku a výroční zprávu Fondu národního majetku za rok 1995, která se předkládá ve smyslu zákona č. 171/91 Sb. Chtěl bych říci pár poznámek na okraj této zprávy. Především bych chtěl upozornit na to, že pokud se srovná účetní závěrka za rok 1995 s účetními závěrkami za léta předchozí, je zde patrný určitý pokrok ve formálním a obsahovém zpracování této zprávy. Výroční zpráva není pouze suchým výčtem údajů, ukazujících kolik majetku bylo zprivatizováno jednotlivými privatizačními metodami a kolik peněz fond prodejem majetku získal.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Promiňte, pane místopředsedo. Dámy a pánové, prosím o klid. Prosím pány kolegy a paní kolegyně, aby odešli diskutovat do předsálí, když už musí diskutovat tak nahlas.
Místopředseda vlády a ministr financí ČR Ivan Kočárník:Výrazně byla rozšířena první část výroční zprávy nazvaná Hlavní aktivity Fondu národního majetku v roce 1995, která podává ucelený přehled o tom, čím se Fond národního majetku a jeho orgány v daném roce zabývaly.
Za druhé na rozdíl od předchozího období je rok 1995 hodnocen v této zprávě jako rok masivního uplatňování standardních privatizačních metod, jako jsou prodeje majetku akcií formou veřejných soutěží, veřejných dražeb a prodeje akcií na kapitálovém trhu.
K výraznému urychlení došlo především na úseku přímých prodejů majetku, o čemž svědčí skutečnost, že v roce 1995 bylo uzavřeno 1252 kupních smluv, což je zhruba 35 % ze všech smluv, které byly od počátku privatizace do konce r. 1995 uzavřeny.
K veřejným dražbám, soutěžím a přímým prodejům používaným v rámci standardních privatizačních metod přibyl v r. 1995 další významný způsob privatizace, který do té doby neexistoval. Jedná se o prodej akcií prostřednictvím kapitálového tmu.
Třetí poznámku bych rád věnoval i dalším navazujícím činnostem Fondu národního majetku, ke kterým patřil zejména výkon akcionářských práv ve strategických majetkových účastech a dalších akciových společnostech. Za pojmem výkon akcionářských práv se skrývá především účast pracovníků Fondu na valných hromadách všech akciových společností, kde Fond drží významnější majetkový podíl.
Nemalý podíl z ostatních aktivit Fondu se týká též vymáhání pohledávek po lhůtě splatnosti, což byl jeden z velkých problémů v předchozích letech. Nový přístup Fondu k jednotlivým typům neplatičů, preventivní opatření, která Fond ve své činnosti zavedl, všechna tato opatření, přinesla své ovoce v podobě snižujícího se objemu pohledávek po lhůtě splatnosti. Tato skutečnost má nejen ekonomický efekt, ale má též významný morální dopad.
Postupně stále většího významu v činnosti Fondu nabývá agenda spojená s finanční účastí Fondu národního majetku na odstraňování starých ekologických škod. Fond musí mít na tuto činnost vytvořeny dostatečné nástroje i dostatečný počet odborníků, aby mohl zajistit dosažení výsledků požadovaných ze strany orgánů Ministerstva životního prostředí s minimálními náklady.
Čtvrtou poznámku bych rád věnoval další části výroční zprávy, která přináší formou tabulek a navazujících komentářů celou řadu informací, jak o samotném procesu privatizace, tak o finančním hospodaření Fondu národního majetku v r. 1995. Myslím, že jsou zajímavé informace v tom smyslu, že v r. 1995 dosáhl celkový příjem Fondu 35,6 miliardy Kč, což výrazně převýšilo příjmy, které byly dosaženy v předchozích letech. Příjem za r. 1995 představuje téměř 30 % celkových příjmů Fondu národního majetku od počátku privatizace.
Výdaje Fondu byly realizovány v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 171/1991 Sb, Rozpočet Fondu národního majetku na r. 1995 schválený Poslaneckou sněmovnou byl v položkách, týkajících se vlastní činnosti Fondu jakožto instituce, čerpán zhruba na 96 %.
Závěrem mi dovolte říci, že účetní závěrka Fondu byla přezkoumána auditorskou firmou, která byla vybrána dozorčí radou Fondu. Tato firma neshledala v účetnictví Fondu národního majetku žádné závažnější nedostatky. Tomu také odpovídá výrok auditora. Proto vám, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji, abyste vyslovili souhlas s účetní závěrkou a výroční zprávou Fondu národního majetku za rok 1995. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Ivanu Kočárníkovi a prosím pana poslance Tomáše Páva, kterého určil organizační výbor zpravodajem, aby nás seznámil se závěry rozpočtového výboru.
Poslanec Tomáš Páv: vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, roční účetní závěrku a výroční zprávu Fondu národního majetku projednal rozpočtový výbor. Rozpočtový výbor, stejně jako před chvílí pan ministr Kočárník, ocenil formální a obsahovou úroveň letos předkládané zprávy, která se oproti minulým lotům výrazně zvýšila, takže již téměř naplňuje představy rozpočtového výboru.
Rozpočtový výbor konstatoval, že zpráva o finančním hospodaření, jakkoliv dnes již přehledná, přehledně členěná a informačně obsažná postrádá podrobný komentář, který by lépe objasnil některé sporné položky. Rozpočtový výbor dále dospěl k názoru, že vzhledem k zásadním změnám metod privatizace a činnosti Fondu v posledním roce, je porovnání čerpání rozpočtu s minulými roky prakticky neproveditelné a rozhodl se v doprovodném usnesení požádat Ministerstvo financí, aby předložilo do 30 dnů výboru zprávu jejímž obsahem bude:
a) Čerpání rozpočtu Fondu národního majetku za 1. pololetí 1996 s předpokladem na celý rok 1996.
b) Srovnání rozhodujících ukazatelů za roky 1995 a 1996, obsažených v části 3 výroční zprávy Fondu národního majetku, zejména v oddíle I., III. a IV.
Tyto informace hodlá rozpočtový výbor využil při projednávání rozpočtu Fondu národního majetku na rok 1997. V diskusi rozpočtový výbor neshledal důvod, proč by roční účetní závěrka a výroční zpráva Fondu národního majetku za r. 1995 neměla být schválena a navrhuje proto Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení:
"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schvaluje roční účetní závěrku a výroční zprávu Fondu národního majetku za rok 1995."Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Tomáši Pávovi a otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jaroslav Gongol. Připraví se pan poslanec Miroslav Grégr.
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedající, dámy a pánové, existuje jistě ne neopodstatněný názor, že zabývat se otázkou závěrečného účtu za minulý rok je jen otázkou ztráty času. Je to opodstatněné však jen v tom případě, že hospodařeni bylo v pořádku a tudíž není nutno přijímat jakákoliv nápravná opatření. Závěrečný účet Fondu národního majetku za r. 1995 však podle našeho názoru k takovýmto nepatří. Zřejmě se ptáte proč. Vysvětlím. Je to jistě něco jiného, než zde říkali moji předřečníci. Vyslovením názvu Fond národního majetku zřejmě vzniká u našich občanů hrdý pocit, že z prodeje národního majetku vytvořeného naším národem je vytvořen alespoň finanční fond, který bude tomuto národu sloužit k dalšímu rozvoji oblastí, regionů a perspektivních záměrů. Nepochybuji o tom, že jste si důkladně prostudovali onu zprávu o hospodaření za r. 1995, kterou dnes projednáváme. Přesto mi dovolte několik poznámek.
Celá kapitola popisující činnost Fondu národního majetku je pojata skutečně s nadhledem. Nic se zde nedozvíte o zpackaných případech privatizace, např. o události roku - Poldi Kladno - tu nepadne ani slovo. Nic zde není o pasivním výkonu akcionářských práv, ani o tom, že než se Fond národního majetku rozkoukal, tak ve třetí vlně privatizace v řadě společností došlo k vytvoření takové majority některého vlastníka, že majetkový podíl státu ztratil váhu, zůstal nezajímavý, znehodnocený a těžko prodatelný.
Dále z této zprávy vyplývá, že souhrnná bilance příjmů a výdajů z velké privatizace za léta 1991 - 1995 činí 122,6 mld. v příjmech a 110,8 mld. ve výdajích, zůstatek činí 11,8 mld. Schází tam snad dopsat, že "kdo tomu nevěří, je . . . ". Nebudu to zde říkat nahlas, i když se jedná o tzv. zvlčilou sněmovnu, protože někteří zde jsou ještě slušní. Z toho je na vázaných zdrojích 4,5 mld. a volných 7,5 mld. korun. Z majetku národa ve výši několika stovek miliard je zde volných 7,3 mld. korun. To není majetek, to je "přímo národní poklad".
Zřejmě není od věci se poněkud pozastavit u výdajů zde uvedených. Tak např. 4 mld. Konsolidační bance na posílení rezervního fondu. Nic proti tomu, to nám možná zůstane, pokud tuto banku někdo opět "nevytuneluje". 10.7 mld. korun do státního rozpočtu, aby byl opticky vyrovnaný, 1 mld. úhrada závazků zemědělských podniků, 1,6 mld. úroky z dluhopisů, 3,4 mld. Česká inkasní, s. r. o., na doplnění zdrojů, 890 mil. úhrada úvěrů za První brněnskou - ty už jsou nedobytné - 0,9 mld. dotace hospodaření zbytkových státních podniků, to je to, co zbylo po rozebrání tzv. lukrativních částí apod. Dále jsou zde čerpány prostředky na účet správy Fondu národního majetku ve výši 192 mil. korun.
Velmi nejistá je garance Fondu národního majetku za úvěr pro ČKD ve výši 1,3 mld. a 1,2 mld. za úroky. Již v roce 1994 Fond národního majetku uhradil za tento úvěr 243 mil., které se sice v roce 1995 vrátily do Fondu národního majetku, ale oddálení splátky tohoto úvěru na rok 1999 - 2002 je více méně diskutabilní. Takovéto přízně vlády používá jen málokterý podnik. Dokonce si nejsem jist, zda těchto prostředků bylo využito tak, aby si tento podnik vytvořil prostředky pro splácení dluhů od roku 1999 a že opět nehrozí nebezpečí, že to zaplatíme celé z Fondu národního majetku.
Na dotaz ve výboru pro rozpočet se mi nedostalo spolehlivé odpovědi na to, jak je to se zárukami v letošním roce, kdy Fond národního majetku ručí za úvěry pro Novou huť a Ostrava-Vítkovice, které je již měly splácet. Ty totiž nedostaly odklad až do roku 2000 jako předcházející podnik.
Výroční zpráva Fondu národního majetku ani v roce 1995 neuvádí, jak ve Fondu probíhá kontrolní činnost, jaké případy se prošetřovaly, k jakým závěrům se došlo, kdo byl hnán k zodpovědnosti za vzniklé škody, jaká jsou nápravná opatření apod. Jsem přesvědčen, že kontrolní činnost je nutnou a neoddělitelnou součástí každé organizace, která má být organizací seriózní a perfektně fungující.
Dlužno souhlasit s tím, že kosmetické úpravě účetní uzávěrky byla věnována značná pozornost, neboť pod ukazatelem honosně nazvaným "cizí zdroje" - a já jsem po tom pátral - není nic jiného než dluh Fondu národního majetku. Uznávám však, že to zní uchu příjemněji.
Spolehlivě nebyla vysvětlena ani otázka, jak to bude se ztrátou Fondu národního majetku ve výši 569 mil. u společnosti tzv. PZÚ, tj. celostátního kola zápočtu, která se asi jeví již jako nevratitelná částka. Nic obdobného jsem tady v komentáři nenašel. Toto se týká 650 mil., které jsou uloženy u krachujících bank, o které pravděpodobné stát rovněž přijde. Je to přinejmenším zvláštní v době, kdy se vláda snaží o další finanční zatížení na naše občany, ale sama nedokáže ochránit peníze, které tomuto národu patří a které mizí v kapsách některých, jako bezzáslužný zisk.
I když došlo k poklesu úhrady za zprivatizované objekty po lhůtě, přesto tato částka činí 5,8 mld. korun, což je nenormální v dobře fungujícím systému, kterým by proces privatizace měl být.
Rovněž počet podaných žalob - 1077 - představuje asi 30 % ze všech projektů a je neúměrně vysoký a o něčem svědčí. Zprávu považuji za nepřesvědčivou a zejména v mnoha případech za mlžící. Neobsahuje ani náznakem nutná opatření ke zlepšení současného stavu. Konečně vždyť o peníze jde až v první řadě.
Situace v našich bankách byla rovněž bez problémů ještě před několika málo dny. A dnes vláda navrhuje jejich záchranu z Fondu národního majetku. Pro záchranu Fondu národního majetku pak asi vyhlásíme celonárodní sbírku.
Co mne vede k tomuto pesimismu? Je to fakt, že v celé této zprávě není zmínka - jak jsem již řekl - o prováděných kontrolách, chybách a opatřeních. Nechce se mi věřit, že by to byla jediná oblast, kde jde o velké peníze a vše je v pořádku. Spíše se podivuji nad tím, že není dodržováno to, co říká pan Čermák, místopředseda Fondu národního majetku, v Lidových novinách dne 26. května 1995. Cituji: "že budou předkládány analýzy efektivnosti Fondu národního majetku Prezidiu a dozorčí radě, ale i příslušnému parlamentnímu výboru, a to každé tři měsíce". Mohu říci, že za pět měsíců působnosti rozpočtového výboru se tento k takovémuto materiálu dosud nedostal.
Doporučuji všem si prostudovat zákon č. 171 /1991 Sb. se všemi dnes již osmi dodatky, zejména pak část Majetek Fondu § 18, kde v bodě 2 se píše: Majetek Fondu netvoří součást státního rozpočtu České republiky a lze jej použít pouze k těmto účelům. V odstavci b) se píše: V souladu s rozhodnutím vlády, kde se v bodě 1 - 9 hovoří, ve kterých konkrétních případech se může použít tohoto fondu. Nic se tam totiž nepíše o vyrovnání státního rozpočtu. V bodě 2 se říká: K posílení zdrojů bank a dalších právnických osob v souvislosti s jejich činností v procesu konkursního a vyrovnávacího řízení. Je tomu - ptám se - u těchto zachraňovaných bank skutečnost, že je to proces konkursního a vyrovnávacího řízení?
A ještě jedno malé expozé k článku dvou čelných funkcionářů Fondu národního majetku, a sice předsedy Prezídia a předsedy Fondu národního majetku z tohoto roku v Lidových novinách. Pan předseda Češka říká: Právě akcie velkých podniků, které jsou v dočasném nebo trvalém držení Fondu národního majetku, jsou k prodeji na zahraničních trzích. Považoval bych za dobré, kdyby se na zahraniční burze prodávalo 10 - 20 % akcií některých strategických podniků, mezi nimi např. velkých českých bank. Pomůže to České republice a přitom to neznamená riziko, že nás někdo skoupí ze zahraničí. Jistě vlastenecké gesto.
Co však říci na výrok pana premiéra, který div ne s výkřikem "heuréka" - stejně jako Archimédes při koupeli ve vaně - nás informuje před několika málo dny o tom, že souhlasí s odkupem akcií z Fondu národního majetku japonskou bankou Nomura, čili s odkupem akcií banky IPB, a již nemá žádné obavy, že to nebude v českých rukou. Jen rychle se zbavit problémů, které vládě přerůstají přes hlavu. Tomu se říká - účel světí prostředky.
Pan Kočárník v Lidových novinách ze dne 26. srpna 1996 zase hovoří o tom, že proces privatizace údajně stagnuje a tak chce privatizovat Fond národního majetku. Říká: "Co šlo zprivatizovat, bylo zprivatizováno v první a druhé vlně privatizace, a dnes zbývají v uvozovkách jen oříšky, tedy těžko zprivatizovatelné jednotky a společnosti."
V témže článku pan Dušan Tříska, spoluautor kupónové privatizace pak míní, že ustavení Fondu národního majetku bylo největší chybou privatizace. A dále pak říká, že koncentrace majetku ve Fondu národního majetku vytváří pro vládu příležitost pro nepříliš transparentní řešení některých rozpočtových problémů vlády. Další zasvěcené názory.
A tak se ani nelze divit - přiznám se, že pro mne šokujícímu - závěru z pořadu Sedm dní, kdy se kupodivu svorně vyjádřili pan Mohorita a pan Žantovský, že za současné nedostatky v bankovnictví mohou nedokonalé zákony. Nikoliv tedy podvody. Krásný závěr. Může tedy za to Parlament. A protože nechci, aby stejný závěr byl učiněn při odhalení chyb ve Fondu národního majetku a vzhledem k nejasnostem hospodaření, doporučuji přijmout toto usnesení:
1. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky zamítá předloženou roční uzávěrku a výroční zprávu Fondu národního majetku České republiky za rok 1995.
2. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá Nejvyšší kontrolní úřad o provedení prověrky hospodaření Fondu národního majetku s termínem 30. 6. 1997.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Gongolovi. Prosím pana poslance Grégra, aby se ujal slova.
Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, výroční zpráva Fondu národního majetku za rok 1995 by měla podrobně a objektivně informovat o činnosti fondu v daném roce. Místo toho Poslanecká sněmovna dostává idylický obraz bez problémů fungující organizace.
Předřečník zmínil kauzu POLDI Kladno. Není vysvětlen pasivní přístup a pasivní výkon akcionářských práv v České pojišťovně s 53% majetkovou účastí státu, zejména v souvislosti s pádem Kreditní banky Plzeň apod. Co však nejvíce překvapí, je to, že zpráva naprosto zatajila nedostatky, které ve Fondu národního majetku zjistil Nejvyšší kontrolní úřad.
Nejvyšší kontrolní úřad kontroloval v roce 1995 nakládání Fondu národního majetku České republiky s majetkem a majetkovými účastmi státu a v kontrolním závěru 5.95/10 konstatoval v činnosti Fondu národního majetku řadu hrubých nedostatků. Například, že opožděně zaúčtoval privatizovaný majetek ve výši téměř 783 mil. Kč a pohledávky za kupujícími ve výši přes 679 mil. Kč. Nedbal o důslednost v provádění inventarizace privatizovaného majetku a jeho protokolárního předání nabyvateli. Nesprávně a ve svůj neprospěch stanovoval kupní cenu a nepřistupoval důsledně k zajištění platebních podmínek. Tak např. při privatizaci závodu Kralovice Mlékárenského průmyslu Klatovy i přes výhrady auditora prodal privatizovanou jednotku za 63 mil. Kč, ač původně stanovená kupní cena byla téměř o 11 mil. Kč vyšší. Kontrolní závěr dále konstatoval, že při poskytování krátkodobých půjček z majetkového účtu ve výši 1,414 mld. Kč nezajistil Fond národního majetku jejich plnou návratnost a dokonce část těchto prostředků poskytl v rozporu s právními předpisy. Proto v době kontroly nebyly Fondu národního majetku vráceny prostředky ve výši 606 mil. Kč.
Není mi jasné, z jakého titulu Fond národního majetku tyto půjčky poskytoval a z jakého titulu na některé další půjčky poskytoval záruky a dále dle jakého klíče se tento výběr prováděl. Výroční zpráva tyto problémy nikde neuvádí a nevysvětluje. Prakticky to znamená, že je Poslanecké sněmovně nehodlá sdělit. Rovněž není transparentní průběh veřejných soutěží ve vazbě na jejich organizátory, dosažené ceny a výše odměn organizátorům.
Na základě sdělených skutečností navrhuji na rozdíl od předřečníka přerušit projednávání tohoto bodu a vrátit k dopracování s tímto usnesením:
Poslanecká sněmovna žádá předsedu Fondu národního majetku, resp. pana ministra Kočárníka, aby předložil doplněnou zprávu a rozšířenou o seznam subjektů, které pověřil organizací veřejných soutěží. Seznam těchto soutěží podle jejich organizátorů, výše navržené a dosažené ceny a výše odměny subjektu organizátora.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Grégrovi. Kdo se dál hlásí do rozpravy?
Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám. Pan kolega Gross se hlásí.
Poslanec Stanislav Gross: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, fakticky jen pro upřesnění návrhu, který tady zazněl, aby pak nevznikly problémy, že po uzavření rozpravy budeme k tomuto návrhu hovořit a nemuselo by to být chápáno jako upřesnění tohoto návrhu. čili jednalo by se ve smyslu § 63 jednacího řádu o návrh na odročení věci, té podmínky vyjádřené tím, že nejprve by se tato podmínka musela splnit a teprve potom by se o tomto bodu opět mohlo jednat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. A nyní prosím zpravodaje, resp. chci se zeptat předkladatele, zda si přeje v tomto okamžiku vystoupit a zhodnotit průběh rozpravy, nebo vyjádřit se k rozpravě? Pak samozřejmě požádám zpravodaje.