Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Janu Rumlovi a prosím pana kolegu Jana Vidíma, aby se ujal slova, neboť on je zpravodajem určeným pro prvé čtení.
Poslanec Jan Vidím: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, pan ministr vnitra jakožto předkladatel ve svém obsáhlém úvodním slově výstižně zdůvodnil návrh předkládaného materiálu. Přesto mi však dovolte, abych vás ve stručnosti informoval o historii, o vývoji celého tohoto parlamentního tisku č. 73, kterým se předkládá návrh zákona o provozování soukromých bezpečnostních služeb a obdobných činností a o znění a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, tedy zákon o soukromých bezpečnostních činnostech.
Tento zákon zpracovalo Ministerstvo vnitra na podzim roku 1993 na základě zásad zpracovaných vládou. Posléze předložilo ve formě zásad Parlamentu České republiky v l. pololetí roku 1994. Tento návrh byl ještě ve formě zásad projednáván ve výboru branném a bezpečnostním a ve výboru petičním, pro lidská práva a národnosti.
První připomínky k těmto zásadám Ministerstvo vnitra zapracovalo do paragrafovaného znění návrhu zákona, který byl 22. března 1995 schválen vládou. V květnu téhož roku byl tento vládní návrh postoupen Parlamentu, kde v několika měsících byl projednáván ve výborech branném a bezpečnostním, petičním, pro lidská práva a národnosti, výboru ústavně právním a ve výboru hospodářském.
V průběhu tohoto projednávání byly schváleny četné změny a v rámci těchto změn došlo zejména ke zpřesnění pojmu fyzická ostraha. Tento pojem je velmi významný pro stanovení okruhu zaměstnanců bezpečnostních služeb, kteří by měli splňovat ony odborné a zdravotní podmínky způsobilosti.
Dále došlo ke snížení kvalifikačních požadavků pro provozovatele soukromých bezpečnostních služeb. Stejně tak došlo k vypuštění podmínky výlučnosti podnikání - velmi významný posun zákona. Dále pak došlo ke změně subjektu stanoveného pro zjišťování zdravotní způsobilosti. Již nebylo nezbytné využívat služeb policejních lékařů.
S těmito všemi změnami zástupce předkladatelů souhlasil. Pak nastala situace, kdy po schválení pozměňovacích návrhů sněmovnou poslanci rozhodli, že z důvodů legislativně technické kontroly je nezbytné tento tisk ještě postoupit příslušnému útvaru Kanceláře a rozhodli se hlasovat o celém návrhu zákona jako o celku na poslední schůzi Poslanecké sněmovny. K tomuto však již nedošlo, a proto vláda prostřednictvím Ministerstva vnitra předkládá návrh do jednání této Poslanecké sněmovny.
Jsem si vědom, že i nadále je návrh zákona do jisté míry silně regulativní, zvláště pak v oblasti schvalování a kontroly udělených licencí. Jsem ale přesvědčen, že v průběhu druhého čtení je možné tyto nadbytečné regulativy zmírnit, případně zcela odstranit. Sám pan ministr vnitra mě ujistil, že je přístupný projednávání návrhu zákona buď ve výboru pro obranu a bezpečnost - v tom případě v průběhu projednávání ve sněmovně přistoupit na úpravy návrhu zákona, případně je i sám navrhnout.
Z tohoto důvodu, ale i z důvodu, který jsem uvedl před okamžikem, doporučuji sněmovně postoupit návrh zákona o soukromých bezpečnostních činnostech do druhého čtení.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vidímovi a otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se jako první hlásil pan poslanec Nehera, kterého prosím, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Jaroslav Bašta.
Poslanec Jindřich Nehera: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vládní návrh zákona o soukromých bezpečnostních službách zavádí nákladný byrokraticko-centralistický aparát Ministerstva vnitra, který mimochodem již téměř dva roky existuje, aniž by byla jeho existence zákonem opodstatněná a který navíc dle mých informací není ochoten komunikovat s SBS, ale ani s profesními sdruženími.
Petice k tomuto problému byla Českým klubem soukromých bezpečnostních a detektivních služeb předložena petičnímu výboru Parlamentu České republiky 14. září 1995. Přitom existují živnostenské úřady, kterým povolování živnostenských činností spadá a které odebráním agendy SBS nebudou snižovány. Existuje zde zjevný a zřejmý rozpor mezi předvolebním tvrzením vlády, která vydala usnesení o odbourání byrokracie a zavedení na úřadech povinné shromažďování podkladů přímo úředníky, vyplňování dotazníků úřady apod. a jejím postojem v tomto předkládaném návrhu zákona o SBS.
Vládní návrh zákona o SBS zavádí centralisticko-byrokratické přístupy a nařizuje předkládání a zpracování hlášení Ministerstvu vnitra, místo aby toto svou vlastní činností shromažďovalo potřebné informace, když už hodlá zasahovat do sektoru ryze živnostenského komerčního podnikání, kde provozovatelé a pracovníci SBS mají stejná práva jako provozovatel veřejných záchodků - tedy žádná a stejná jako kterýkoliv občan. Ale na straně druhé, vládní návrh zákona o SBS přesto předkládá povinnosti v některých směrech vyšší nebo totožná jako u strážných obecních policií i Policie České republiky. Je neuvěřitelné, že provozovatel či zaměstnanec veřejných záchodků má stejné podmínky pro zásah proti neoprávněnému vniknutí jako provozovatel nebo zaměstnanec soukromé bezpečnostní agentury při ochraně peněžních ústavů, atomových elektráren či skladiště výbušnin. Přitom provozovatelé veřejných záchodků nemusí předkládat Ministerstvu vnitra žádné byrokraticko-centralistické hlášení.
Za nehorázné je třeba považovat ustanovení zmocňující Ministerstvo vnitra upravit podrobnosti o způsobu předkládání zprávy. Ministerstvo vnitra bude podle toho moci klidně vydat vyhláškou předkládání takových informací, které jsou majetkem klienta, který si je objednal a který si je také zaplatil. Umožňuje to vyhláškou Ministerstva vnitra vytvořit si ze soukromých bezpečnostních služeb rezidentury tajných agentů Ministerstva vnitra a Policie české republiky. Tímto není v žádném případě řečeno, že by SBS neměla spolupracovat s Policií v boji proti kriminalitě. Naopak taková spolupráce by měla být v zákoně o SBS zakotvena, ale měla by vyjadřovat vzájemnost těchto vztahů, místo toho, aby Ministerstvo vnitra policistům zcela zakazovalo kontakty s provozovateli a zaměstnavateli SBS, zejména soukromých detektivních služeb.
Již tato přirovnání jednoznačně naznačují, že vládní návrh zákona je špatný a diskriminující. A nejen to, je také v rozporu s demokracií. Při této příležitosti bych chtěl poukázat též na rozpory mezi obecnou demokratickou teorií a praxí státu a práva ve vládním návrhu zákona o SBS. Demokratická teorie a praxe státu a práva uplatňuje takzvanou dělbu moci a brzdné mechanismy zneužití moci.
Vládní návrh zákona o SBS dává do rukou jednoho orgánu, tj. odboru SBS Ministerstva vnitra, pravomoce správní a kontrolní, a navíc připouští volnou úvahu ministerských úředníků, čímž vytváří přímé zákonné odůvodnění zneužívání moci a korupce.
Při zpracování předlohy zákona Ministerstvo vnitra zpracovalo plakiát nesourodých, ale nejpřísnějších ustanovení obdobných zákonů ve světě, zejména španělského zákona, ale již nerespektovalo skutečnost, že např. španělský zákon obsahuje taxativně vymezené důvody nevydání nebo odejmutí licence.
Demokratické teorie praxe státu a práva, stejně jako teorie a praxe řízení uznávají a respektují rovnovážnost mezi pravomocemi a povinnostmi. Má-li provozovatel a pracovník soukromé bezpečnostní služby stejné pravomoce jako např. provozovatel veřejných záchodků, jaké je pak odůvodnění pro to, aby na provozovatele a pracovníky SBS byly kladeny vyšší požadavky. Jaké je pak odůvodnění pro to, aby provozovatel veřejných záchodků platil za živnostenský list tisíc korun a provozovatel soukromé bezpečnostní služby se stejnou pravomocí za licenci vydávanou Ministerstvem vnitra 10 000,- Kč, a tak by se dalo pokračovat dále.
Pokud zákon o SBS nestanoví zásady vlastního výkonu činnosti SBS, je takový zákon nadbytečný a zcela postačuje zákon živnostenský, který by bylo třeba pouze novelizovat doplňkem o výkonu dozoru, čímž by se odbouraly zbytečné náklady a nárůst další byrokracie v aparátu Ministerstva vnitra.
Má-li však zákon klást na tyto služby a jejich pracovníky vyšší požadavky než na další druhy podnikání a zaměstnance v jiných oblastech podnikání, je na straně druhé třeba, aby dal těmto službám a jejích pracovníkům jistá oprávnění, nižší než u republikové a obecní policie, ale vyšší než běžný podnikatel, alespoň v rozsahu bývalé vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č. 136/83 Sb. V opačném případě je nutno zákon považovat za diskriminující vůči provozovatelům a pracovníkům SBS.
Podle získaných informací k nejvíce excesům v činnosti soukromých bezpečnostních služeb hlídacích dochází ze dvou důvodů. Jednak s ohledem na neupravenost oprávnění SBS hlídacích služeb obecně závaznou právní normou se zejména návštěvníci střežených objektů a prostorů odmítají podrobit stanovenému režimu, zpravidla upravenému podnikovou nebo firemní směrnicí, ale v převážné většině případů neupraveného vůbec.
Za druhé nevymezení oprávnění a povinností pracovníků v jedné zákonné normě při vzniku konfliktních situací ztěžuje orientaci tohoto pracovníka v tom, jak má jednat, což v řadě případů vede k excesům. Postup výhradně dle ustanovení § 13 a 14 tr. z., to je nutná obrana a krajní nouze, je nedostačující.
V této souvislosti je třeba konstatovat, že u SBS dochází nejen k excesům, ale i k tomu, že jsou pracovníci SBS objektem útoků, často i napadení se zbraní.
Z tohoto pohledu je předkládaný vládní návrh zákona diskriminující, nedemokratický, neboť nedává provozovatelům a pracovníkům žádná oprávnění, ale na druhé straně předpokládá povinnost vyšší než u strážníků obecních policií.
Velká benevolence u vlastní ochrany na straně jedné a diskriminace provozovatele SBS na straně druhé je nejmarkantnější v ustanovení § 3 písm. c) Vlastní ochrana. V § 3 písm. c) odst. 1 návrhu zákona je za vlastní ochranu považován případ, kdy pro vlastní potřebu je ochrana zajišťována nejméně sedmi osobami v pracovněprávním vztahu. V takovém případě, kdy jde o nižší počet osob a není výkon na veřejně přístupném místě či bezpečnostními prostředky, nepodléhá takováto vlastní ochrana režimu zákona o SBS o povolovacím řízení. Zde je třeba upozornit na skutečnost, že i řada provozovatelů SBS hlídacích služeb má počet pracovníků nepřesahující číslo 7. Vykonávají službu v objektu klienta a bez věcných bezpečnostních prostředků, a přesto režimu zákona zcela neoprávněně podléhají.
Ve vládním návrhu zákona zakotvený rozdíl mezi režimem provozování soukromých bezpečnostních služeb a provozování tzv. vlastní ochrany při počtu do 7 pracovníků je vůči SBS diskriminující. Stejný režim, jako je pro hlídací a detektivní služby, musí být pro vlastní ochrany i pro technické bezpečnostní služby. Technické služby jsou daleko zneužitelnější než služby hlídací a detektivní, neboť není nic snažšího, než v čidle pro elektronické zabezpečovací systémy či elektronické protipožární systémy umístit odposlech nebo vizuální sledování, a tyto systémy bez problémů obhospodařovat. Dle názoru odborníků je zde velký prostor pro obcházení zákona o SBS, neboť ve vlastních ochranách by mohly pracovat osoby, které v SBS nikoli. Dle jejich názoru je třeba i ochrany zajišťované vlastními zaměstnanci, pokud tito tuto činnost vykonávají jako profesi, aby se na ně vztahovaly, byť při jednom pracovníkovi, stejné podmínky jako na pracovníky a provozovatele SBS. S těmito názory a argumenty nelze nesouhlasit.
Zvýhodnění vlastní ochrany proti SBS je jasnou diskriminací a záměrným potlačováním malých a středních soukromých bezpečnostních služeb. Odbornou způsobilost, spolehlivost, bezúhonnost, stejně jako psychickou a zdravotní způsobilost je nutno uvažovat bez rozdílu u pracovníků SBS, stejně jako u pracovníků vlastní ochrany.
Dne 4. 3. 1994 se v branně bezpečnostním výboru při projednávání návrhu zásad hovořilo nejprve pro vlastní ochranu o třech pracovnících. Zvýšení na 7 pracovníků vytváří prostor pro to, aby osoby, které nevyhoví zákonu o SBS přešly k různým firmám do vlastní ochrany, a tak se vytvářely nekontrolovatelné skupiny pracovníků soukromobezpečnostního sektoru.
Navíc to umožňuje některým kvazipodnikatelům využívat pro tyto služby i členů různých mafií, jako je ruská, jugoslávská, arabská, vietnamská a další.
Český klub SBS po důkladném studiu a teoretickoprávním rozboru došel k závěru, že ve vládním návrhu zákona o SBS předkládaná koncepce, předpokládající vydávání licencí pro výkon soukromých bezpečnostních činností, zabezpečování prověrky odborné způsobilosti a vydávání průkazů odborné způsobilosti, jakož i zabezpečování dozoru a dohledu nad výkonem SBS jedním orgánem - Ministerstvem vnitra, je nejen nesprávná, ale především značně nebezpečná. S tímto nelze nic jiného než souhlasit.
Takováto koncepce je projevem byrokratického centralismu. Ani v období nejhlubší totality nebyli strážní hlídacích služeb tak bezprostředně podřízeni a závislí na Ministerstvu vnitra, jako je tomu v tomto návrhu. Odporuje teoretické zásadě demokratických teorií státu a práva, neboť nerespektuje nezbytnou dělbu moci, a nevytváří tak systém tzv. brzdných mechanismů zneužití moci. Je projevem megalomanie vedoucích představitelů Ministerstva vnitra, kteří v situaci, kdy nestačí na řádné zajišťování bezpečnostních úkolů vyplývajících z výkonů státní správy, usilují o podřízení si komerční soukromé bezpečnostní služby. Vytváří přímé právní podklady pro zneužívání moci, korupci apod. Nerespektuje nezvratný fakt, že se nejedná o výkon státní správy, ale o komerční podnikatelskou činnost, protože v ostatních případech spadá vydávání živnostenských oprávnění živnostenským úřadům. Je nezvratným faktem, že i v současné době při režimu podle živnostenského zákona mají živnostenské úřady dostatečné nástroje k upravení podmínek, za nichž je výkon soukromé bezpečnostní činnosti provozován. Svědčí o tom i podmínky vydávané ke koncesovaným živnostem kontroly majetku a osob a služeb soukromých detektivů živnostenskými úřady.
Je zarážející, že vláda České republiky při předkládání vládního návrhu zákona o SBS nepostřehla nebo nechtěla postřehnout megalomanické a totalizační tendence a snahy Ministerstva vnitra České republiky o přímé a bezprostřední podřízení si SBS a že v rozporu se svými deklarovanými tendencemi předložila Parlamentu České republiky návrh rozporného, diskriminačního a totalitního zákona.
Vládní návrh zákona nerespektuje již existující precedenty. Jde především o to, že vládní návrh zákona o SBS nerespektuje precedens vytvořený nálezem Ústavního soudu č. 169/1995 Sb., týkající se autorizovaných architektů a stavebních inženýrů. Stejný nedostatek se objevuje ve vládním návrhu zákona o SBS.
Vládní návrh zákona o SBS nerespektuje legislativní precedens utvořený přijetím zákona vyjímajícího určité činnosti z kompetence živnostenského zákona, a v případě takového vyjmutí SBS vládní návrh zákona o SBS nezakotvuje profesní komoru tak, jak činí zákony v ostatních případech, např. o advokacii, komerčních auditorech, daňovém atd. Tím se případný zákon o SBS stává vůči soukromým bezpečnostním službám hrubě diskriminujícím.
Vládní návrh zákona o SBS v rozporu s komerčním charakterem těchto služeb hrubě zasahuje do sféry podnikatelské činnosti a přímo podřizuje tyto služby Ministerstvu vnitra České republiky. Příklad. Předkládání zpráv Ministerstvu vnitra České republiky je hrubým zásahem do podnikatelské sféry a je velice snadno ze strany Ministerstva vnitra České republiky zneužitelné.
Vládní návrh zákona o SBS neodborně provádí členění mezi hlídacími službami a detektivními službami, u nichž ve výčtu opomíjí okruh činností, které do detektivních služeb nesporně patří. Vládní návrh zákona v § 3 písm. b) zcela opomíjí zakotvení činností, které nesporně patří do soukromých detektivních služeb, a to s ohledem na skutečnost, že jsou vykonávány bez stejnokroje a formami, metodami a prostředky soukromé detektivní činnosti. Jde o ostrahu majetku a související pátrání po rušiteli práva v živnostenských provozovnách a na jiných místech, kde se prodává zboží a poskytují služby. Jde o výkon detektivního dohledu v živnostenských provozovnách, na místech prodeje zboží a poskytování služeb, jako např. jsou hotely, obchody, tržiště a tržnice, kasina, herny.
Vládní návrh zákona o SBS vytváří již vlastními ustanoveními zákonné předpoklady pro obcházení zákona o SBS. Vládní návrh zákona tím, že se nevztahuje na společníky společností s ručením omezeným a akcionáře a na správní a dozorčí rady těchto společností, vytváří zákonný základ pro obcházení zákona o SBS. Tím záměrně umožňuje osobám, které nesplní požadavky pro činnost v těchto službách, schovat se pomocí těchto nedostatků zákona v těchto orgánech.
V minulém i současném funkčním období vlády české republiky a v minulém funkčním období Parlamentu České republiky nedošlo k docenění nebezpečí pro demokracii v České republice, které hrozí v případech přímého podřízení soukromých bezpečnostních, hlídacích, ale zejména detektivních služeb resortu Ministerstva vnitra České republiky.
O tom, že vládní návrh zákona o SBS resp. legislativa Ministerstva vnitra České republiky jsou špatné, svědčí skutečnost, že za více než 3 roky funkčního období minulého parlamentu od podání a projednávání zásad zákona a za více než rok projednávání paragrafového znění nebyl vládní návrh zákona ani minulými poslanci schválen a přijat.
Toto je jen stručný výčet hrubých nedostatků v předloženém vládním návrhu zákona o soukromých bezpečnostních službách.
Z uvedeného jednoznačné vyplývá, že vládou předložený vládní návrh zákona o SBS je legislativní zmetek a nelze jej upravit pouhými pozměňovacími návrhy. Pozměňovací návrhy mohou provést pouhé kosmetické úpravy, ale nemohou odstranit zásadní koncepční nedostatky.
Za poslanecký klub Sdružení pro republiku - Republikánské strany Československa navrhuji dle § 90 odst. 2 jednacího řádu, aby Poslanecká sněmovna svým hlasováním rozhodla o vrácení vládního návrhu zákona zpět navrhovateli k dopracování. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Neherovi, prosím pana poslance Jaroslava Baštu, aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Bašta: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, po podrobném výkladu pana poslance Nehery mohu být stručný a mohu se zastavit jenom u několika momentů.
Rozsah povinností uložených soukromým bezpečnostním službách je přímo v rozporu s úrovní jejich oprávnění. Nikde v Evropě nemá taková masivní ingerence státu do soukromého podnikání obdoby. To je třeba mít na paměti při čtení tohoto zákona.
Stejně sporné je pak ustanovení § 78, které brání po dobu nejméně dvou let pracovat v těchto službách občanům po jejich odchodu ze služebního poměru u Policie České republiky, obecních policií, zpravodajských služeb apod. V tomto paragrafu zákon jasně diskriminuje výše zmíněnou skupinu obyvatel. Analogické důvody lze snadno najít také u jiných skupin obyvatelstva, jejichž příslušníci mění svá zaměstnání a mohou na nových pracovištích využít svých znalostí, zkušeností ze styku z bývalého pracoviště, z bývalé funkce. Jako příklad lze uvést bývalé pracovníky řady ministerstev, např. privatizace, financí, hospodářství, průmyslu a obchodu.
Stejně nebezpečný je paragraf o spolehlivosti. Nebezpečný tím, jak je vágní, je tam vágní definice, která říká "na základě veřejných zájmů". Tento kontroverzní pojem by měl být konkretizován, aby nemohl být zneužit politicky.
Pak je tu ještě jeden moment. Ten zákon je na soukromé bezpečnostní služby velmi přísný, chce je regulovat, ale zároveň otevírá vedlejší zadní dvířka pro ty, kteří se těmto regulacím nechtějí podvolit, což považuji za jednu z největších chyb tohoto zákona.
Dále bych vás rád upozornil na to, že nebývá zvykem, aby předkladatel zákona i zpravodaj ve svém zdůvodnění poukazovali na nedostatky, které tento zákon obsahuje, a ubezpečovali nás, že se to spraví ve druhém čtení. Domnívám se, že do sněmovny by měly přicházet zákony kvalitně připravené, abychom se mohli vyjadřovat jen k dílčím věcem, nikoli ke koncepci zákona a k jeho filozofii.
Proto se připojuji k návrhu kolegy Nehery na vrácení zákona předkladateli. (Potlesk klubu poslanců ČSSD a SPR-RSČ.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Baštovi. Do rozpravy se dále přihlásil pan poslanec Vojtěch Filip, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte, abych skutečně velmi krátce zaujal stanovisko k návrhu zákona, který máme projednávat.
Já jsem se tím zákonem zabýval, nebyl jsem nijak ovlivněn tím, co se tady odehrávalo v minulém volebním období ve sněmovně, jaké připomínky tady byly vzneseny, které připomněl i pan ministr Ruml. Přesto jsem našel 13 základních chyb v tomto zákoně a 18 dílčích.
Jsem přesvědčen, že v této věci je potřeba se vůbec zeptat, zda bylo potřebné v původním znění zákon předložit znovu této sněmovně a nepokusit se v rámci předložení tohoto zákona o zapracování alespoň těch zásadních věcí, které jistě minulá sněmovna vytýkala tomu zákonu stejně, jako bych je mohl vytýkat já.
Pan ministr Ruml tady vzpomněl, že v poslední době jsou přijímány zákony o civilních bezpečnostních službách všude v Evropě.
Jednou z posledních zemí byla Belgie. V této věci bych chtěl připomenout, že ta omezení, která jsou v zákoně stanovena, nejsou v Evropě, a tedy ani v tom posledním přijatém zákoně v Belgii, vůbec obvyklá. Připomínka - musel bych ji opakovat po panu kolegovi Baštovi - která se týká v podstatě zákazu výkonu povolání pro určité kategorie osob, nemyslím si, že v tomto ohledu bychom měli riskovat, že Ústavní soud by takový zákon zrušil, protože samotná argumentace v důvodové zprávě k této věci je na velmi tenkém ledě. Jednak osoby, které vyřazuje z možnosti podnikat v této oblasti, je třeba brát tak, že jsou vázány mlčenlivostí a nemohou tedy zneužít původních informací a sankce je u nás v trestním zákoně velmi dobře vzpomenuta.
Nyní mi dovolte říci připomínku, kterou by pravděpodobně nikdo jiný neřekl. Tak si ji dovolím říci já. V § 82 odst. 2 je vzpomenut i lustrační zákon. Byl jsem u přijímání lustračního zákona a byt jsem proti jeho přijetí a mám k němu svůj vztah, pan kolega Vidím ví velmi dobře jaký, pan ministr Ruml také, také při mé vlastní lustraci se Ministerstvo vnitra neodvolalo. Ale o to nejde. Já jsem zastupoval jako advokát v několika lustračních sporech - sedm je dokončených - a všechny jsem vyhrál. Podotýkám, že mi nevadí to, jestli platí nebo neplatí lustrační zákon. Zákon byl účelový, politický. Ale vadí mi, že z původního záměru vlády, kdy lustrace se týkaly státních úředníků, výkonu povolání tam, kde jde o jmenované funkce ve státní správě v orgánech státu, se snažíme zavést tento zákon velmi extenzívním způsobem do civilního a k tomu soukromého sektoru. Jsem přesvědčen, že jednak ani toto nebyl úmysl zákonodárce v roce 1991, když zákon byl přijímán, a za druhé jsem přesvědčen, že takový extenzívní výklad vede jenom k tomu, že zákon, který je nazýván lustrační, je považován v celé Evropě za hanbu českého právního řádu.
Tedy dovolte mi, abych se připojil ke svým předřečníkům a navrhl, aby tento zákon byl nepřijat v prvním čtení, aby byl vrácen vládě k dopracování a připomínky - alespoň ty, které byly schváleny minulou sněmovnou, byly do zákona zapracovány. Děkuji vám. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Filipovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Pan poslanec Nečas.
Poslanec Petr Nečas: Pane předsedající, dámy a pánové, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych se ve svém krátkém vystoupení vyjádřil k některým názorům, které zazněly v předchozí rozpravě, i k samotnému návrhu zákona. Jak zástupce předkladatele - ministr vnitra - tak zpravodaj určený pro první čtení zde jasně vyjádřili svoji vůli a ochotu dopracovat se během projednávání ve druhém čtení jak ve výboru, tak v Poslanecké sněmovně, k přijatelnému kompromisu, který umožní schválení tohoto zákona. Nijak to nesouvisí s tím, že by označovali některé nedostatky v tomto zákonu. To je něco naprosto rozdílného. Vůle dosáhnout kompromisu je něčím naprosto rozdílným od poukazování na nedostatky. Z tohoto pohledu je nutné odmítnout tvrzení pana poslance Bašty, že jak zástupce předkladatele, tak zpravodaj poukazovali na nedostatky v tomto zákoně.
Přiznám se, že mě vůbec nepřekvapil postoj zástupců Sdružení pro republiku-Republikánské strany Československa a zástupce Komunistické strany Čech a Moravy, kteří odmítají tento zákon již v prvním čtení a navrhují ho k přepracování. Tato v podstatě technická norma, která nemá politický nádech - v tom se snad všichni shodneme - je však odmítána i zástupci ČSSD. Musím se přiznat, že u této technické normy, jak jsem řekl, mě to poněkud překvapuje.
Ideologicky zdůvodněný odpor ze strany republikánů a komunistů není překvapivý - myslím - pro nikoho. Odpor u sociální demokracie u technické normy jistě ledaskoho překvapil. Překvapil tedy i mě. Hledal jsem vysvětlení, dámy a pánové, a toto vysvětlení jsem našel. Dovolím si se s vámi o toto vysvětlení podělit.
Zacituji vám z jednoho dopisu, který byl zaslán Českým klubem soukromých bezpečnostních a detektivních služeb na adresu předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pana Miloše Zemana.
Cituji: "Vážený pane předsedo, dovolte, abychom vám poblahopřáli k Vašemu zvolení za předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a rovněž abychom vašemu celému poslaneckému klubu blahopřáli k dosaženým volebním výsledkům. Není sporu o tom," - a nyní zdůrazňuji, dámy a pánové - "že významnou úlohu mezi soukromými bezpečnostními službami pro volební agitaci právě pro Českou stranu sociálně demokratickou sehrál i náš Český klub soukromých bezpečnostních služeb. Naše valná hromada rozhodla podporovat Českou stranu sociálně demokratickou" - dámy a pánové, nyní třikrát podtrhuji - "a tvrdě vystoupit proti Občanské demokratické straně. Stejně tak bylo rozhodnuto nepodporovat Občanskou demokratickou alianci."
Dámy a pánové, slyšeli jsme z těchto míst mnoho patetických slov o politickém klientismu, propojování lobistických zájmů s politickými stranami. Dámy a pánové, není markantnějšího důkazu o tomto politickém postoji, než je tento dopis? Dámy a pánové, nyní plně chápu postoj České strany sociálně demokratické. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Nečasovi. O slovo se přihlásil předseda klubu KSČM pan poslanec Filip. Dámy a pánové, prosím o klid.
Poslanec Vojtěch Filip: Já nebudu komentovat to, co říkal pan předseda výboru pro obranu a bezpečnost kolega Nečas ve vztahu k sociální demokracii, ale přesto musím komentovat jednu věc, kterou považuji za zásadní. Já jsem zdůraznil a několikrát jsem veřejně napsal, že považuji neexistenci zákona o civilních bezpečnostních službách za hrubou chybu, že je nutné tuto věc fakticky, legislativně upravit, ale myslím si, že mám právo jako každý poslanec, aby norma, která jde do této sněmovny, byla kvalitní. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pan poslanec Grulich, pan poslanec Jičínský.
Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, dámy a pánové, se zájmem jsem si vyslechl obsah dopisu adresovaný předsedovi sociální demokracie, který jsem bohužel neznal. Děkuji kolegovi Nečasovi, že mi bylo umožněno se s ním seznámit.
Neslyšel jsem tam nic, že by tato organizace sociální demokracii poskytovala milión, tři nebo pět, nebo že by pozvala předsedu (potlesk) sociální demokracie na sponzorskou večeři (potlesk), za kterou na hlavu zaplatí čtvrt miliónu, nebo že by mu poskytla příspěvek od svého zesnulého člena, aby to nebylo tak zjevné (potlesk), a už vůbec tam nevyzývá svou sesterskou organizaci na Mauriciu, aby mu poskytla také několik miliónů. (Potlesk.)
Lobbismus existuje jistě všude. Mnohokrát se ho zastávali ctihodní kolegové z ODS zde, v této místnosti, v tomto sále, jako zcela legitimní a regulérní činnosti, která do politiky patří. Pokud pan poslanec Nečas, kterého tím samozřejmě neoslovuji, si myslí, že takovýto lobbismus je v politice nesprávný, pak nepochybuji, že se zasadí, aby Občanská demokratická strana vrátila neprávem vyinkasované peníze od podniků se státní účastí za večeři se svým předsedou a že vrátí neprávem vyinkasované milióny od zesnulých a neznámých dárců. (Potlesk.)