Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Všichni vědí, o čem potom budeme hlasovat. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Matulka.
Poslanec Dalibor Matulka: Paní místopředsedkyně, vznáším podobnou námitku, stejně jako byla vznesena včera v případě pozměňovacího návrhu, který přednášel pan poslanec Krása - velice zodpovědně a trpělivě. Vznáším tedy námitku, aby se o tom také hlasovalo. Domnívám se, že jediná možnost je, chce-li pan poslanec Zvěřina vznést svůj pozměňovací návrh, ať ho tedy přednese ve sněmovně.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hlásí se pan místopředseda Honajzer.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Vážená sněmovno, vzhledem k tomu, že jsem byl včera předsedajícím schůze, dovolil bych si upozornit na to, že situace není stejná. Já jsem jako řídící schůze poprosil sněmovnu, má-li námitku proti tomuto řešení v okamžiku, když pan poslanec Krása byl zhruba ve třetině svého návrhu, a jako předsedající jsem samozřejmě dal šanci vznést námitku, kterou jsem v tomto případě respektoval. V tomto okamžiku je vznášen pozměňovací návrh a k tomu procedurální návrh a myslím, že je nutné, abychom o něm hlasovali. Také jsem včera na to upozornil, že až bude na řadě pan poslanec Zvěřina, v takovém okamžiku bude tento návrh hlasovatelný.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ke slovu se hlásí předseda klubu SPR-RSČ pan poslanec Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, obávám se jedné věci - že pozměňovací návrhy je nutné přednášet na mikrofon. Vychází to z dikce § 63 odst. 1: Poslanec může v rozpravě podávat k projednávané věci návrhy. Mají se vztahovat k určité věci projednávaného bodu a má z nich být zřejmé, na čem se má sněmovna usnést. Předsedající může požádat poslance, aby svůj návrh zpřesnil nebo jej předložil písemně.
Z dikce zcela jednoznačně vyplývá, že návrhy se předkládají ústně a písemné předložení je navíc. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ještě má slovo pan poslanec Zvěřina.
Poslanec Jaroslav Zvěřina: Přes to, co zde zaznělo, se domnívám, že návrh je hlasovatelný a že sněmovna může rozhodnout, že přílohou mého pozměňovacího návrhu je uvedená tabulka.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci - hned vám dám slovo, pane poslanče, pouze dořeknu větu, kterou mám rozřešenou - chci říci, že vzhledem k tomu, že jsou zde rozdílné interpretace tohoto usnesení, nechám nakonec o této záležitosti rozhodnout sněmovnu. Slovo má pan poslanec Sládek.
Poslanec Miroslav Sládek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, obávám se, že nelze, aby předsedající mi dával slovo, protože já na slovo mám nárok kdykoli.
Za další - je pravda, že sněmovna může svým usnesením nebo hlasováním rozhodnout úplně o čemkoli. Předpokládám, že by zde záhy mohl padnout návrh, že si odhlasujeme, že právě teď je 10. července. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Exner se hlásí s faktickou poznámkou.
Poslanec Václav Exner: Chci upozornit na to, že pokud by sněmovna měla svým usnesením upřesnit některé věci týkající se jednacího řádu, je třeba takový návrh usnesení předložit 24 hodin předem všem poslancům.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně, páni poslanci, já jsem se vzhledem k tomu, že tato situace je skutečně složitá, poradila s ostatními místopředsedy. Dospěli jsme k názoru, že pan poslanec Zvěřina přednesl procedurální návrh, který je hlasovatelný. Hlásí se pan poslanec Filip, předseda klubu KSČM.
Poslanec Vojtěch Filip: Paní předsedající, činím to velmi nerad, ale vzhledem k tomu, jakým způsobem dnes řídíte schůzi, dávám procedurální návrh na vaše odvolání z předsedání této části schůze. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, pane poslanče, o tomto návrhu dám samozřejmě hlasovat, i když zde bude trochu problém, o kterém z procedurálních návrhů se bude hlasovat dříve. Nicméně hlásí se pan ministr Výborný.
Ministr obrany ČR Miloslav Výborný: Paní předsedající, dámy a pánové, já jsem se vnitřně kdysi zařekl, že se už nikdy nebudu připojovat k procedurálním debatám a nyní to sám porušuji. Ale zdá se mi, že se tu vede zcela lichá rozprava, že by snad nebylo možno podávat návrhy písemně a že jsou zde právní názory, že se nesmějí podávat návrhy písemně a že se dokonce o tom má nebo nesmí hlasovat. Podotýkám, že je nesporné, že některé návrhy se dokonce nedají podat ani jinak než písemně.
Řeknu vám příklad. Součástí našeho právního řádu je zákon o státních symbolech, který v sobě obsahuje jisté zobrazování státních symbolů. (Potlesk.) Zajímalo by mě, jakým způsobem jiným než písemným předložením návrhu by to bylo možno projednávat.
Čili je možno podávat návrhy písemně, a všechno, co je uváděno proti tomu, je jenom zdržování práce sněmovny. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já v tuto chvíli budu postupovat takto. Nejdříve dám hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Filipa o odvolání řídícího schůze a potom v případě, jestliže jako řídící schůze odvolána nebudu, dám hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Zvěřiny. Máme zde další přihlášku do rozpravy. Udílím slovo předsedovi klubu SPR-RSČ.
Poslanec Miroslav Sládek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, podávám další procedurální návrh, aby se od nynějška podávaly i diskusní příspěvky písemně.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Bude to třetí procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat.
Takže v tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové číslo 87 o návrhu, který přednesl pan poslanec Filip, to znamená o odvolání řídícího schůze.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 87 se pro vyslovilo 41 poslanců a poslankyň, proti 136. Tento návrh nebyl přijat.
Nyní dávám hlasovat o procedurálním návrhu pana poslance Zvěřiny, který zde byl čten už několikrát a doufám, že všichni přesně vědí, o čem budeme hlasovat.
Zahajuji v tuto chvíli hlasování pořadové číslo 88 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 88 se pro vyslovilo 99 poslanců a poslankyň, proti 69. Tento návrh byl přijat.
Byl přednesen ještě procedurální návrh pana poslance Sládka. Prosím o jeho upřesnění.
Poslanec Miroslav Sládek: Děkuji. Vážená paní předsedající, ano, je nutné upřesnit znění procedurálního návrhu, a to z toho důvodu, že moje slova pravděpodobně nebyla částí poslanců vůbec pochopena. Přesné znění: Veškerá vystoupení poslanců v rozpravě k návrhům zákonů se podávají jen písemně.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Hlásí se pan místopředseda Vlach.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Nezlobte se, já věřím, že by tento návrh byl jako návrh nesmyslný odmítnut, ale protože zde zažíváme opravdu velké kuriozity v tomto týdnu, tak bych se přimlouval za to, abychom ho označili za nehlasovatelný, protože nehlasovatelný je. Je v rozporu se zákonem o jednacím řádu a podobné recese bychom si dovolovat neměli.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Holáň.
Poslanec Vilém Holáň: Chci doplnit návrh pana poslance Sládka. Všechny příspěvky, které jsou delší než deset minut, musí být podány jen písemně.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Mám to chápat jako formální návrh, pane poslanče? Hlásí se předseda klubu SPR-RSČ.
Poslanec Miroslav Sládek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, divím se poznámce místopředsedy sněmovny pana Vlacha, že prý je něco v rozporu s jednacím řádem. Co já jsem tady svědkem, tak vedení sněmovny porušuje jednací řád účelově takřka nepřetržitě a dnes jsme toho byli svědky několikrát. To za prvé.
Za druhé - ten návrh není v rozporu, protože před několika minutami jsem tady byl odkazován předsedající požádat písemně, čili je to v rámci § 63. Trvám na tom, aby se o návrhu hlasovalo.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Přestože se spíše kloním k výkladu pana místopředsedy sněmovny Vlacha, dám o návrhu pana poslance Sládka hlasovat.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 89 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 89 se pro vyslovilo 20 poslanců a poslankyň, proti 81. Tento návrh nebyl přijat.
Padl ještě návrh pana poslance Holáně. Pane poslanče, trváte na tomto návrhu? Pan poslanec na tomto návrhu netrvá, tudíž o něm nebudeme hlasovat.
Budeme pokračovat ve druhém čtení Vládního návrhu zákona o všeobecném zdravotním pojištění.
Pokračuje pan poslanec Zvěřina.
Poslanec Jaroslav Zvěřina: Já si dovolím v textové části, což je oddíl A, příloha 2, doplnit na straně 3 za odstavec symbol H další odstavec, který nese tento text: "Symbol B": léčivé látky obsahující léčivou látku náležející do seznamu skupin léčivých látek, označenou v seznamu tímto symbolem, jsou v ambulantní i ústavní péči hrazeny zdravotní pojišťovnou smluvnímu zdravotnickému zařízení formou zvlášť účtovaných léčivých přípravků.
To je pozměňovací návrh k příloze č. 2 a odkazuji znovu na plné písemné znění tabulky, o které jsme tady hlasovali.
Dále si dovoluji předložit svůj druhý pozměňovací návrh, který byl obšírně prodiskutován jak předkladatelem, tak pracovníky pojišťoven. Je to návrh na zřízení informačního centra zdravotního pojištění, které bude shromažďovat informace o veškeré zdravotní péči, kterou zdravotnická zařízení vykáží pojišťovnám. Tato instituce zajistí, aby vykázaná zdravotní péče nebyla vykazována duplicitně. Máme-li více zdravotních pojišťoven, je samozřejmě nutné, aby byla nějaká centrální evidence, co které zdravotnické pracoviště které pojišťovně vykáže.
Vidíme, že někteří lékaři a některá zdravotnická zařízeni vykazují hodiny, když se to sečte u různých pojišťoven, které prý někdy dosahují i více než 24 hodin denně. Je samozřejmé, že s tímto stavem se nemůžeme na příští období spokojit. Má-li tento zákon platit ještě více než rok, je podle mého názoru na místě pokusit se o nějakou regulaci.
Předmětný návrh zní takto. Za § 40 se vkládá nový § 41 (s tím, že následující paragrafy se přečíslují), který zní:
Informační centrum
(1) informační centrum zdravotního pojištění spravuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (dále jen "správce centra"). informační centrum zdravotního pojištění slouží ke kontrole čerpání finančních prostředků zdravotního pojištění jednotlivými zdravotnickými zařízeními, která jsou ve smluvním vztahu ke zdravotním pojišťovnám. K tomuto účelu vede správce centra přehled:
a) zdravotnických zařízení, která mají uzavřeny smlouvy se zdravotními pojišťovnami,
b) zdravotnických pracovníků poskytujících zdravotní péči hrazenou ze zdravotního pojištění v jednotlivých zdravotnických zařízeních, oprávněných vykazovat zdravotní pojišťovně provedené zdravotní výkony podle seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami (dále jen "nositel výkonu").
Odst. 2. Zdravotní pojišťovny jsou povinny sdělit Správci centra za uplynulé kalendářní čtvrtletí, a to nejpozději do 60 dnů, součet časů zdravotních výkonů uvedených v seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, v členění podle nositelů výkonů, které byly
a) jednotlivými zdravotnickými zařízeními v kalendářním čtvrtletí vykázány a zdravotní pojišťovna je uhradila,
b) jednotlivými zdravotnickými zařízeními vykázány a uhrazeny, avšak jejich úhrada byla po kontrole provedené v kalendářním čtvrtletí zamítnuta.
Odst. 3. Zdravotnická zařízení jsou povinna sdělit Správci centra za uplynulé čtvrtletí, a to nejpozději do 60 dnů, seznam jednotlivých nositelů výkonů k poslednímu dni daného čtvrtletí, v tomto členění:
a) jméno, příjmení, titul,
b) rodné číslo,
c) kategorie nositele výkonu,
d) přepočtený počet nositele výkonu.
Odst. 4. Zdravotnické zařízení splní povinnost podle předchozího odstavce i tehdy, pokud sdělí Správci centra pouze ty změny, k nimž došlo od předchozího hlášení.
Odst. 5. Kategorií nositele výkonu podle odst. 3 se rozumí:
a) lékař bez absolvované specializační průpravy,
b) lékař s absolvovanou specializační průpravou I. stupně,
c) lékař s absolvovanou specializační průpravou II. stupně nebo s nástavbovou specializační průpravou,
d) klinický psycholog, klinický logopéd, absolvent vysoké školy ve studijním oboru tělesná výchova a sport a rehabilitace,
e) střední zdravotnický pracovník.
Odst. 6. Přepočtený počet nositele výkonu podle odst. 3 se zjistí podle počtu hodin odpracovaných jednotlivým nositelem výkonu ve zdravotnickém zařízení v daném čtvrtletí při poskytování zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění. Pokud jednotlivý nositel výkonu odpracuje čas
a) do 12 hodin, je jeho přepočtený počet roven nule,
b) do 120 hodin, je jeho přepočtený počet roven 0,25
c) do 240 hodin, je jeho přepočtený počet roven 0,50,
d) do 360 hodin, je jeho přepočtený počet roven 0,75,
e) nad 360 hodin, je jeho přepočtený počet roven jedné.
Odst. 7. Správce centra vypočte pro každé zdravotnické zařízení výši korekčního koeficientu jako podíl, v jehož čitateli je rozdíl mezi součtem časů zdravotních výkonů uhrazených v daném čtvrtletí zdravotnickému zařízení, a součtem časů zdravotních výkonů zdravotnickému zařízení uhrazených, jejichž úhrada však byla po kontrole provedené v daném čtvrtletí zdravotní pojišťovnou zamítnuta, a ve jmenovateli je součin přepočteného počtu nositelů výkonů a hodinového limitu času nositele výkonu na jeden kalendářní den a počtu kalendářních dnů v daném čtvrtletí. Hodinový limit času nositele výkonu na jeden kalendářní den je 12 hodin. Korekční koeficient se nepoužije, je-li jeho výše menší než jedna.
Odst. 8. Správce centra je povinen sdělit do 80 dnů od uplynutí kalendářního čtvrtletí zdravotním pojišťovnám výši korekčního koeficientu pro jejich smluvní zdravotnická zařízení.
Odst. 9. Zdravotní pojišťovny jsou povinny jednotlivým zdravotnickým zařízením podělit úhradu za zdravotní výkony v daném kalendářním čtvrtletí korekčním koeficientem podle odst. 7. Pokud již provedená úhrada za dané kalendářní čtvrtletí přesahuje úhradu vypočtenou pomocí korekčního koeficientu, sníží zdravotní pojišťovna zdravotnickému zařízení o tento rozdíl úhradu za zdravotní výkony při dalším vyúčtování.
Odst. 10. Na úhradě nákladů spojených s činností Informačního centra zdravotního pojištění se podílí zdravotní pojišťovny poměrně podle přepočteného počtu nositelů zdravotních výkonů jejich smluvních zdravotnických zařízení.
Odst. 11. činnost informačního centra zdravotního pojištění kontroluje Ministerstvo zdravotnictví.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zvěřinovi. Slovo má pan poslanec Špidla, připraví se pan poslanec Josef Janeček.
Poslanec Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážení poslanci, vážené poslankyně, dovolte mi, abych trochu zřejmě porušil obvyklý jednací řád a než přejdu ke svému pozměňovacímu návrhu, vyjádřil se jako zpravodaj k předchozí proceduře, kdy jsme pana doc. Zvěřinu nenechali přečíst onen dlouhý seznam. Dopustili jsme se velmi podstatné chyby, protože teprve text, který dostaneme na stůl jako vládní návrh, jako parlamentní tisk oficiální, je autentický. A teprve text, který je v rozpravě přednesen na mikrofon, je autentický. Dostali jsme se do situace, že já jako zpravodaj nemohu garantovat, který z textů, které se mohou pohybovat po sněmovně a být vydávány za texty pana doc. Zvěřiny, jsou autentické. To jenom abychom si uvědomili, jak nebezpečnou věc jsme usnesli.
Nyní mi dovolte, abych pokračoval a předložil pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona o všeobecném zdravotním pojištění.
Jedná se o pozměňovací návrh k § 17. Pozměňovací návrh zní: § 17 odst. 1, 2, 3 nahradit textem:
Odst. 1. Za uplatnění nároku občanů, plynoucích z čl. 31 ústavní listiny, na bezúplatné poskytování zdravotní péče v dostatečném rozsahu odpovídají zdravotní pojišťovny. Za tímto účelem uzavírají s poskytovateli smlouvy o poskytování zdravotní péče. Smlouvu o poskytování zdravotní péče lze uzavřít jen na ty druhy péče, které je zdravotnické zařízení oprávněno poskytovat. Smlouvy se nevyžadují při poskytnutí nutné a neodkladné zdravotní péče pojištěnci a při výdeji prostředků zdravotnické techniky.
Odst. 2. Podmínky rámcových smluv, které jsou výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci pojišťoven a zástupci příslušných skupin zdravotnických zařízení, zastupovanými zájmovými sdruženími, se vztahují na každou jednotlivou smlouvu o poskytování zdravotní péče, uzavíranou mezi pojišťovnou a určitým zdravotnickým zařízením. Jednotlivé rámcové smlouvy jsou předkládány Ministerstvu zdravotnictví, které ji posoudí z hlediska souladu s veřejným zájmem a vydá ve formě vládní vyhlášky. Jestliže před ukončením platnosti smlouvy nedojde k uzavření smlouvy nové, bude platnost smlouvy prodloužena až do doby, než bude uzavřena nová rámcová smlouva.
Rámcová smlouva v každém případě obsahuje ustanovení, týkající se
- kvality zdravotní péče,
- způsobu provádění úhrady,
- doby platnosti smluv podle odst. 1,
- podmínky ukončení smlouvy s tím, že smlouvu možno ukončit vždy k 1. lednu následujícího roku, přičemž výpovědní lhůta musí být nejméně šest měsíců; tato výpovědní lhůta neplatí v případech, že v důsledku závažných okolností nelze rozumně očekávat další plnění;
- druh a rozsah vzájemných práv a povinností, pokud nejsou stanoveny zákonem,
- podmínky nezbytné pro plnění smlouvy podle odst. 1,
- kontrolní mechanismus kvality poskytování péče a správnosti účtovaných částek, jakož i povinnosti vzájemného sdělování údajů, nutných ke kontrole plnění smlouvy o poskytnutí zdravotní péče,
- podmínky ukončení individuální smlouvy,
- zřízení smírčí komise, která bude zprostředkovávat řešení sporů při plnění smluv o poskytování zdravotní péče,
Odst. 3. Rozhodnutí o způsobu úhrady je ponecháno na dohodě příslušného zdravotnického zařízení s příslušnou zdravotní pojišťovnou buď na základě bodového hodnocení zdravotních výkonů nebo na základě paušálu za poskytnuté služby.
Paušály se rozumí platby za počet registrovaných pojištěnců a agregovaná platba za lůžkoden v nemocnici či platba za diagnózu.
Odst. 4: Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami bude sestaven v dohadovacím řízení se zástupci
- Všeobecné zdravotní pojišťovny a ostatních zdravotních pojišťoven
- příslušných profesních sdružení poskytovatelů jako zástupců smluvních zdravotnických zařízení
- profesních organizací zřízených zákonem
- odborných vědeckých společností
- zájmových sdružení konzumentů péče.
Seznam zdravotních výkonů s bodovým hodnocením vydá Ministerstvo zdravotnictví ve formě vyhlášky, kterému je předloženo, aby je posoudilo z hlediska souladu s veřejným zájmem.
Seznam výkonů s bodovými hodnotami je podle druhu péče, kterou je zdravotnické zařízení oprávněno poskytovat součástí smlouvy o poskytování zdravotní péče uzavírané mezi zdravotními pojišťovnami a smluvními zdravotnickými zařízeními.
Odst. 5: Ceny bodu, sazby, tarify, jakož i další ujednání ohledně cen platných pro poskytování zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, budou stanoveny v dohodovacím řízení se zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny a ostatních zdravotnických pojišťoven, příslušných profesních sdružení poskytovatelů, jakožto zástupců atd.
Omlouvám se. Tady jsem to zaměnil. Odstavec 5 je již uveden jednou, ale pro jistotu, aby nedošlo ke zmatku, jej přečtu ještě jednou.
Ceny bodu, sazby, tarify, jakož i další ujednání ohledně cen platných pro poskytování zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, bude stanovena v dohodovacím řízení se zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny a ostatních zdravotních pojišťoven, příslušných profesních sdružení poskytovatelů, jako zástupců smluvních zdravotních zařízení. Výsledek dohodovacího řízení o cenách ve zdravotnictví bude posouzen z hlediska souladu s veřejným zájmem Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem financí a vydán ve formě cenového výměru Ministerstva financí.
Odst. 4 přečíslovat na odst. 6 vládního návrhu zákona.
Odst. 5 přečíslovat na odst. 7.
V odst. 7 vypustit text "na základě zdravotně pojistného plánu", bez náhrady.
V odst. 7 písm. a) vypustit text "ve schváleném zdravotně pojistném plánu stanovené nebo", bez náhrady.
V odst. 7 A vypustit text "ve schváleném zdravotně pojistném plánu stanovené nebo", opět bez náhrady.
Vložit § 18 a následující paragrafy se přečíslují.
§ 18: Vstup do sítě se reguluje prostřednictvím stálé komise na úrovni příslušného okresu v hlavním městě Praze, Brně, Ostravě a Plzni nebo okresu, budou-li zřízeny regiony na úrovni regionů. O vstup do sítě může požádat pouze právnická nebo fyzická osoba, která je oprávněna poskytovat zdravotní péči v příslušném oboru. Okresní úřady vedou seznamy nových uchazečů o vstup do sítě veřejných služeb. Za svolání prvního jednání stálé komise zodpovídá příslušný okresní úřad.
Odst. 2: Komise se schází nejméně jedenkrát za čtvrt roku. Stálým bodem jednání je zhodnocení stavu a potřeby sítě zdravotnických zařízení (regionální plánování potřeb) z regionálního pohledu a potřeby úpravy sítě veřejných zdravotních služeb a posouzení žádosti o vstup do sítě. Komise sestává se zástupců příslušné skupiny poskytovatelů (zdravotnických zařízení) a stejného počtu zástupců sdružení zdravotních pojišťoven nebo zástupců, které si zvolí zdravotní pojišťovny, které působí v daném okrese a stejného počtu zástupců státní správy a samosprávy. Předsedou komise je střídavě zástupce každé ze zúčastněných skupin. Při stejném počtu hlasů se žádost považuje za zamítnutou. Proti rozhodnutí komise dle odst. 1 se účastník řízení může odvolat k Ústřední odvolací komisi.
Ústřední odvolací komise se sídlem v Praze se sestává ze stejného počtu zástupců příslušné skupiny poskytovatelů (zdravotnických zařízení) a stejného počtu zástupců sdružení zdravotních pojišťoven nebo zástupců, které si zvolí zdravotní pojišťovny. Ústřední odvolací komisi předsedá právník z povolání, na jehož jmenování se shodnou příslušné skupiny poskytovatelů a pojišťoven.
Postup komise se řídí obecnými pravidly pro správní řízení.
Nyní dovolte krátké zdůvodnění.
Výklad Ministerstva zdravotnictví k výroku Ústavního soudu svědčí o jistém nepochopení principu řízení v demokracii a vůbec cílů transformace. Ministerstvo výrok soudu překroutilo a tím zdůvodnilo návrat k centralistickému způsobu řízení. Aplikovaný výklad znamená popření vývoje k občanské společnosti a demokracii. Jeho aplikace v novém zákonném ustanovení by vedla zákonitě k dalším ústavním stížnostem. V novém zákoně není totiž institut dohodovacího řízení zdokonalen, ale vynechán. Ministerstvo nenavrhlo novelu, která by naplňovala požadavek Ústavního soudu, ale přišlo s novým zákonem, právě snad z toho důvodu, aby v zákoně mohlo nenápadně učinit změny v neprospěch občanů a demokracie, a to i ty změny, o které Ústavní soud nežádal a přitom ministerstvo zřejmě předpokládalo, že nebude muset podat ani vysvětlení. Tak se mu vlastně obratně podařilo vypustit ze zákona jediný demokratický institut, který propůjčoval seznamu výkonů a léků požadovanou demokratickou legitimitu. Podle nynějšího návrhu ministerstva může nadále seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, tj. dřívější zdravotní řád, zcela libovolně sestavit Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo financí. Je to nedemokratický výklad intence Ústavního soudu. Ústavní soud nemohl žádat a nežádal, aby bylo vynecháno dohodovací řízení a ministerstvu tak naopak by byla umožněna naprostá libovůle rozhodovat o závažných záležitostech jako je seznam výkonů, který se týká konec konců i pojmu obsahu zdravotní péče podle článku 31 Listiny.
Naopak Ústavní soud požadoval, aby nová úprava procedury stanovení obsahu péče měla zákonné záruky, že vzniká na základě společenského konsenzu. Podstatou je, že zákonná úprava musí obsahovat procedury, které zaručují, že seznam výkonů, který nepřímo definuje, co je vlastně obsahem pojmu zdravotní péče, že tyto záruky musí poskytovat jistotu, že péče je poskytována podle poznatků lékařské vědy, na kterou má každý občan právo a že tento seznam nebude libovolný, že o otázkách obsahu a podmínek se nebude rozhodovat na základě, který není demokratickým konsensem. Na jedné straně totiž musí být podložen skutečně odborným posouzením, na druhé straně musí poslanci přijmout takovou zákonnou úpravu procedury, která bude zaručovat, že bylo přihlédnuto ke všem zúčastněným společenským zájmům.
Odkazuji na dnešní příhodu s pozměňovacím návrhem pana doc. Zvěřiny. Myslím, že tato procedura nezajišťuje žádný z prvků, které bychom jako poslanci měli požadovat. Protože my jsme neměli možnost ověřit si bezpečně, v jaké proceduře věc vznikla, neměli jsme nejmenší možnost dát návrh tohoto seznamu k posouzení nějakým našim odborníkům, abychom mohli posuzovat, zda věc je správná nebo ne. Právě dohodovací řízení by mělo zabránit těmto procedurálním nedostatkům, které nás vedou k rozhodování, ke kterému ve své podstatě ani nemáme právo.
Protože demokratickou legitimitu tak, jak jsem již uvedl výše, nemůže splňovat rozhodnutí poslanců o seznamu, který nám předložili ministerští úředníci, protože neznáme dostatečnou odbornou kvalifikaci a dokonce ani nevíme, které lobby tento návrh ovlivní. Proto si myslím, že je naprosto nutné institut dohodovacího řízení v zákoně zachovat a rozvinout. Podle návrhu nového zákona neexistuje de facto již žádná záruka, že jednak bude rozhodnuto dostatečně odborně a že budou při sestavování seznamu výkonů brány v úvahu jak zájmy poskytovatelů, tak i zájmy plátců a konzumentů zdravotní péče, kterými jsou pacienti.
Místo aby ministerstvo upravilo dohodovací řízení, tak jeprostě odstranilo a tím odstranilo i jedinou, dosavadní nedokonalou záruku, že zdravotní řád bude vznikat tak, že bude mít soudem požadovanou demokratickou legitimitu. Nemusím, myslím, zdůrazňovat, že procesně neregulované rozhodování ministerstva je v tomto případě čirou libovůlí.
Chtěl bych uvést ještě jeden důvod, proč ve svém návrhu předkládám institut rámcových smluv. Vy, kteří jste četli některé mafiánské romány, jistě víte, že existuje okamžik, kdy mafiánský boss, čili osoba, která má obrovskou převahu nad kýmkoli jiným a která může rozhodovat o životě a smrti, což je v oblasti veřejného zdravotního pojištění nepochybně Všeobecná zdravotní pojišťovna, nabídne té osobě, se kterou jedná, nabídku, o které se říká, že ji nelze odmítnout. Poskytovatelé zdravotní péče jsou v České republice ve vztahu k VZP skutečně v tak podřízeném postavení, že lze jistou rovnováhu vytvořit jedině principem tohoto vyjednávání o rámcových smlouvách.
Nyní dovolte, abych přednesl další pozměňovací návrh, a to k zákonu o všeobecném zdravotním pojištění, § 40. Do § 40 vložit odst. 3:
V případě platební neschopnosti pojišťovny zaručuje uhrazení nákladů poskytnuté zdravotní péče nebo oprávněných pohledávek poskytovatelů po vyčerpání rezervního fondu příslušné pojišťovny státní rozpočet České republiky.
Dovolte krátké zdůvodnění: Systém veřejného zdravotního pojištění je systém založený zákonem, kde na straně příjmů je definováno zákonem, jaké příjmy jsou, a na straně výdajů je definováno, jaké věcné plnění za tyto příjmy může a musí nastat.
To znamená, v těchto dvou základních položkách neexistuje možnost nějakého skutečného obchodního vztahu, protože pojišťovna nemůže regulovat výši prémie podle rizika a poskytovatel nemůže odmítat podle dohody nevýhodného pacienta podle stylu: Transplantace jater by byla příliš drahá, běžte někam jinam. To prostě nelze a zákon to neumožňuje. To znamená, že tento systém musí být regulován. Stát nikdy nevyjádřil explicitně a zcela jasně myšlenku, že tento systém musí být udržen v rovnováze. To je základní povinnost státu. A český stát má řadu možností, jak u pojišťoven, které mají veřejné pojištění, docílit kontroly a nápravy. Má právo získávat informace, má právo požadovat opatření, má právo zavést nucenou správu a má všechna práva, která nejméně jedenkrát za čtvrt roku může realizovat. Právo zrušit pojišťovnu přitom není omezeno nějakým právem hlasování zástupců státu, ale je prostě možné ve správním řízení a není to otázka nějaké rovnováhy sil.
Právě proto, že stát má tyto kontrolní pravomoci a právě proto, že jeho základní povinností je udržet systém v rovnováze, je naprosto nepřípustné, aby zanikaly zdravotní pojišťovny a byly za nimi nevypořádané dluhy. Tady prosté kontrolní systémy selhaly, a proto považuji za zcela zásadní, že v okamžiku, kdy došlo k těmto dluhům, jsou to dluhy, které vznikly z viny státu, který nereguloval systém, který regulovat měl, a který nereguloval způsobem, který mu umožňují zákonné nástroje. Je to dluh a vina státu a stát je povinen tento dluh uhradit. Je to naprosto zásadní, není to pouze teoretická záležitost nějaké prosté spravedlnosti a obchodní úvahy, protože pokud poskytovatelé nedostávají finanční zabezpečení, nedostávají proplacené výkony, které udělali, znamená to, že omezují zdravotní péči a tímto postupem dochází k narušení základního ústavního práva. Nekontrolovatelně a zdánlivě mimo Jakoukoli odpovědnost.
Právě proto předkládám tento pozměňovací návrh, aby stát byl nucen v každém případě se svého práva ujmout a aby k podobným záležitostem již nedocházelo.
Ještě jedna krátká poznámka: Rezervní fond pojišťoven je minimálně stanoven na 3 % příjmů. Dost často není ani naplňován, ale to je jiná věc. Tato 3 % stačí na 11 dnů provozu. Ve Švýcarsku např. u velkých pojišťoven je tento rezervní fond minimálně 20procentní a u malých pojišťoven může být až nekonečné velký, třeba 180 %, prostě záleží to na výpočtu, aby to vyšlo.
Pokud uvažujeme o tom, že tento rezervní fond jsou pouze 3 %, musíme konstatovat, že plnění věcných nároků a věcné plnění ze zákona o všeobecném zdravotním pojištění není garantováno a že není vytvořen dostatečný mechanismus, aby garantováno bylo. Děkuji.