Středa 26. února 1997

Poslanec Robert Kolář: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s výsledky voleb, které jsme absolvovali v polední přestávce. Nejprve výsledek volby člena Rady České tiskové kanceláře, jednalo se o první volbu, první kolo. K volbě bylo vydáno 178 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 178 platných i neplatných hlasovacích lístků.

Pro pana Jaroslava Lemáka bylo odevzdáno 17 hlasů, pro pana Jiřího Štěpánka bylo odevzdáno 18 hlasů, pro pana Petra Uhla bylo odevzdáno 52 hlasů a pro pana Rudolfa Vodičku bylo odevzdáno 83 hlasů. V prvním kole nebyl zvolen nikdo. Do druhého kola postupují pánové Vodička a Uhl.

Dále dovolte, abych Vás seznámil s výsledkem voleb členů Rady Českého rozhlasu, jednalo se také o první volbu, o první kolo. K volbě bylo vydáno 178 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 177 platných i neplatných hlasovacích lístků, jeden hlasovací lístek nebyl odevzdán.

Pro pana Milana Blažka bylo odevzdáno 123 hlasů, byl zvolen, pro paní Dřeveckou Viktorii bylo odevzdáno 24 hlasů, nebyla zvolena, pro pana Jana Kalfuse bylo odevzdáno 129 hlasů, byl zvolen, pro paní Ivu Kotrlou bylo odevzdáno 127 hlasů, byla zvolena, pro paní Barboru Köpplovou bylo odevzdáno 128 hlasů, byla zvolena, pro pana Josefa Matouška bylo odevzdáno 22 hlasů, nebyl zvolen, pro paní Martinu Mohylovou bylo odevzdáno 32 hlasů, nebyla zvolena, pro pana Vladimíra Poštulku bylo odevzdáno 128 hlasů, byl zvolen, pro paní Lenku Procházkovou bylo odevzdáno 119 hlasů, byla zvolena, pro pana Richarda Seemanna bylo odevzdáno 125 hlasů, byl zvolen, pro pana Pavla Scheuflera bylo odevzdáno 128 hlasů, byl zvolen, pro pana Zdeňka Susu bylo odevzdáno 125 hlasů, byl zvolen, pro pana Josefa Valentu bylo odevzdáno 25 hlasů, nebyl zvolen.

Vzhledem k tomu, že v prvním kole jsme zvolili všech devět členů Rady Českého rozhlasu, volba tímto prvním kolem končí.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji, informace k dalším volbám.

Poslanec Robert Kolář: Dále mi dovolte, abych vás seznámil s výsledkem volby členů Rady České televize, jedná se o první volbu, první kolo. K volbě bylo vydáno 178 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 178 platných i neplatných hlasovacích lístků. Pro paní Andreu Cerqueirovou bylo odevzdáno 30 hlasovacích lístků, nebyla zvolena, pro pana Václava Erbena bylo odevzdáno 115 hlasů, byl zvolen, pro paní Irenu Fornůstkovou bylo odevzdáno 25 hlasů, nebyla zvolena, pro pana Leopolda Hájíčka bylo odevzdáno 9 hlasů, nebyl zvolen, pro pana Jana Jiráka bylo odevzdáno 129 hlasů, byl zvolen, pro pana Pavla Kabzana bylo odevzdáno 128 hlasů, byl zvolen, pro paní Alenu Kinclovou bylo odevzdáno 128 hlasů, byla zvolena, pro pana Josefa Morávka bylo odevzdáno 35 hlasů, nebyl zvolen, pro pana Juraje Podkonického bylo odevzdáno 126 hlasů, byl zvolen, pro pana Františka Schildbergera bylo odevzdáno 126 hlasů, byl zvolen, pro pana Antonína Suchánka bylo odevzdáno 15 hlasů, nebyl zvolen, a pro pana Martina Zbelu bylo odevzdáno 23 hlasů, nebyl zvolen.

Vzhledem k tomu, že jsme v prvním kole naplnili šest míst a tato Rada je devítičlenná, do druhého kola postupuje všech zbývajících kandidátů, protože tam postupuje dvojnásobný počet uchazečů než kolik míst se má obsazovat, čili do druhého kola postupuje paní Cerqueirová, Fornůsková, pánové Hájíček, Morávek, Suchánek a Zbela. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu předsedovi komise o konání volby, o pokračování voleb se dohodneme v průběhu tohoto jednacího odpoledne.

Dámy a pánové, budeme pokračovat v jednání. Chtěl bych požádat pana kolegu Koláře a Dostála, aby vzrušenou diskusi přenesli dál od řečniště.

Budeme pokračovat v projednávání bodu

35.

Vládní návrh zákona na ochranu před dovozem dumpingových

výrobků - sněmovní tisk 109, prvé čtení

Z pověření vlády uvede předložený návrh pan ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý.

Ještě předtím mi dovolte, abych navrhl i pro tento bod omezení řečnické lhůty, zkráceno řečeno v souladu s příslušnými paragrafy na 2x deset minut.

Dovolte, abych vás odhlásil a požádal o novou registraci.

Kdo je pro omezení řečnické lhůty, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Jde o 303. hlasování této schůze. Kdo je proti?

Návrh byl schválen poměrem hlasů 104 pro, 6 proti.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Vladimír Dlouhý: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, dovolte mi, abych z pověření vlády odůvodnil vládní návrh zákona na ochranu před dovozem dumpingových výrobků, který je dokladem toho, že vláda postupně naplňuje jednotlivé body svého programu z loňského roku.

Rozhodnutí vlády vypracovat a předložit návrh tohoto zákona, bylo motivováno následujícími skutečnostmi: názorem, že je legitimní tuto normu mít, aby ve skutečně odůvodnitelných případech mohla být využita. Skutečností, že stanovení jasných pravidel pro posouzení existence či neexistence dumpingu, umožní vyloučit neoprávněné stížnosti méně schopných výrobců, kteří za příčinu svých ekonomických neúspěchů označují dovozy levných výrobků ze zahraničí.

Za další v souvislosti s procesem přípravy vstupu do Evropské Unie považuje vláda za žádoucí, aby české subjekty předem poznaly a vyzkoušely postupy při antidumpingovém řízení a získaly tak určité zkušenosti, které využijí při vstupu České republiky do Evropské Unie.

Návrh tohoto zákona je novinkou v Českém právním řádu. Obdobná právní norma nemohla v minulosti existovat, neboť odlišný charakter ekonomiky v minulých desetiletích si to nevyžadovalo. S přechodem na tržní ekonomiku dochází k přejímání těch mechanismů, které demokratické a hospodářsky vyspělé státy znají již dlouhá léta. (J. Vlach: Dámy a pánové, prosím o klid.) Děkuji, pane předsedající.

Zvláštností tohoto zákona je to, že ho můžeme, ale nemusíme mít. Pokud se však rozhodneme jej mít, musí mít podobu kompatibilní s mezinárodními závazky České republiky, konkrétné s Dohodou o provádění čl. 6 GATT. Tato dohoda obsahuje velmi podrobná a přesná pravidla pro provádění řízení a přijímání antidumpingových cel.

Při transformaci tohoto mezinárodního závazku do Českého právního řádu byla snaha v maximální možné míře využít existující instituty našeho právního řádu, zejména správní řád. Zároveň však byla převzata pro Českou republiku zcela nová terminologie, která se k dané problematice váže pojmy, jako je "normální hodnota", "dumpingové rozpětí" atd.

Dovolte mi, abych se ještě několika slovy zmínil o vlastním obsahu zákona. Nekalý způsob obchodování, za který je dumping označován, spočívá ve vývozu výrobků za nižší cenu než na domácím trhu v zemi vývozu či původu. Tento vývoz musí způsobovat újmu v zemi dovozu a mezi dovozem dumpingových výrobků a újmou způsobenou podstatné části domácího výrobního odvětví, musí existovat příčinná souvislost. Návrh zákona zmocňuje k provádění řízení, které má charakter správního řízení, ministerstvo průmyslu a obchodu.

Při provádění řízení se předpokládá velmi úzká spolupráce s věcně příslušnými ústředními orgány státní správy, především ministerstvem financí, zahraničních věcí a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, zejména z důvodu zajištění objektivity a odborného posouzení dílčích otázek. Veškerá rozhodnutí vydávaná v průběhu řízení, budou publikována v obchodním věstníku.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, doporučuji vám přikázat vládní návrh zákona na ochranu před dovozem dumpingových výrobků výborům k projednání. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Vladimíru Dlouhému. Nyní žádám, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan kolega Ivan Vrzal.

Poslanec Ivan Vrzal: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, navrhuji, aby tento zákon byl postoupen do druhého čtení a aby byl přikázán hospodářskému výboru k projednání. Děkuji.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Exner, kterého prosím, aby se ujal slova. Dále pan poslanec Vymětal, Grégr, Plachý a Martin Smetana se stanoviskem klubu.

Pan kolega Exner stahuje svou přihlášku, není přítomen, čili na řadě je pan poslanec Karel Vymětal a připraví se pan poslanec Grégr.

Poslanec Karel Vymětal: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsem rád, že po dvou letech příprav, diskusí vlády a jako reakci vlády na usnesení sněmovny, jsme se dočkali projednávání velmi důležitého zákona pro úspěšné fungování hospodářství v naší zemi, předloženého návrhu zákona na ochranu před dovozem dumpingových výrobků.

Po prostudování tohoto vládního návrhu jsem byl - otevřeně řečeno - zklamán jeho pojetím a přístupem vlády k této problematice.

Kdyby byl tento návrh zpracován v časové tísni, chápal bych jeho nedokonalost. Po dvou letech příprav a diskusí ale nemohu pochopit, proč předložený návrh sice vytváří právní rámec pro řešení nekalé soutěže formou dumpingových dovozů a pro opatření k jejich zamezení, ale na druhé straně klade takové podmínky k jeho uplatnění, že v zásadě zcela výjimečně by bylo možné dosáhnout zamezení dumpingových dovozů. Další nectností návrhu jsou zmatky v používání pojmů.

Nabyl jsem proto dojmu, že vláda chce k naplnění rčení, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, vytvořit na území České republiky dokonale chráněné území pro jakékoli rejdy nekalých živlů. Říká tomu liberalizované prostředí a v rámci něho odmítá vytvořit účinné regulativy pro objektivně nutnou ochranu vlastních českých výrobců a poctivých obchodníků pro rovnou, svobodnou a poctivou soutěž. Kdyby takový návrh České Sněmovně předložila vláda Evropské federace nebo vláda cizího státu, nedivil bych se. Ale že takový návrh předkládá České Sněmovně vláda České republiky, tomu nerozumím. Ledaže by chtěla vláda chránit jiné než české a čestné zájmy.

A nyní k vlastnímu návrhu. Navrhuje se, aby antidumpingové řízení ve všech jeho fázích vedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nechci pochybovat v této souvislosti o odborných schopnostech tohoto ministerstva. Jedná se ale o průřezovou věcnou problematiku, která se dotýká všech komodit dováženého zboží, a proto jsem přesvědčen o tom, že antidumpingové řízení musí vést průřezový orgán státní správy.

Takový orgán k ochraně hospodářské soutěže již máme zřízen. Je jím Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, a proto podle mého názoru on by měl ve spolupráci s ostatními věcně příslušnými ústředními odvětvovými orgány státní správy antidumpingová řízení vést. Nevěřím totiž tomu, že by mohlo Ministerstvo průmyslu a obchodu zvládnout i problematiku zemědělství, kultury, zdravotnictví včetně léků, školství a dalších odvětví.

V § 8 návrhu je uvedeno, že písemný podnět k šetření, zda došlo k dovozu dumpingových výrobků může podat i fyzická osoba. Vzhledem k tomu, že podle odst. 4 a 5 téhož paragrafu je nutno složit kauci ve výši 1 milion Kč, nemohu jinak, než toto prohlášení považovat pouze za deklaraci, protože uvedenou podmínkou jsou téměř všechny fyzické osoby v České republice, včetně fyzických osob samostatně výdělečně činných, z možnosti podání takovéhoto podnětu vyřazeny. Nebo se vláda domnívá, že v blízké budoucnosti složení částky 1 milion Kč bude pro běžného občana našeho státu zanedbatelnou položkou, kterou nebude problém mít k dispozici a následně lehce o ni přijít kvůli podmínkám zákona? To by jistě byla obrovská inflace!

Zajímavé je, že v soupisu těch, na základě jejichž podnětu je možno zahájit šetření, chybí zcela ústřední orgány státní správy i sám státní orgán, který je řešitelem antidumpingového řízení. Ani on by nemohl zahájit řízení z vlastní iniciativy a poznání. Znamená to, že ústřední orgány, ať vědí cokoli, musí být ve smyslu vládního návrhu slepé a hluché. Z podnětu ministerstva nelze zahájit šetření, byť by bylo jednoznačně oprávněně.

Další blokaci k uplatnění šetření o dovozu dumpingových výrobků vidím v odst. 2 § 8 návrhu, který specifikuje, co vše musí podnět obsahovat, aby bylo zahájeno toto šetření.. Nedovedu si vůbec představit, jak fyzická osoba, ale v mnoha případech i podnikatelský subjekt zjistí a dodá ministerstvu seznam všech známých výrobců v České republice vyrábějících obdobný výrobek, včetně popisu objemu a hodnoty jejich výroby, doklad o podpoře podnětu od výrobců obdobného výrobku v České republice, kteří představují více než 25 % celkové výroby obdobného výrobku, doklady svědčící o újmě způsobené dovozem výrobku označovaného za dumpingový, včetně peněžního vyjádření jejího rozsahu atd., a zejména doklady svědčící o existenci příčinné souvislosti mezi dovozy výrobků označených za dumpingové a újmou z toho plynoucí. To si opravdu nedovedu představit.

Navíc místo toho, aby ústřední orgány státní správy byly v takovém případě aktivní a samy měly povinnost tyto informace navrhovateli pomoci získat či samy je získaly a předložily, je v návrhu zákona pouze jedno oprávnění. A to, že šetřící orgán má právo věc odložit, když zjistí, že navrhovatelův podnět neobsahuje všechno, co předepisuje odst. 2 v § 8 a ani to nedoplní na výzvu ve stanovené lhůtě. A já dodávám - jeden milion je fuč. To jsou opravdu skvělé podmínky pro boj s nekalou soutěží. Státní orgány se budou tvářit, že nic nevědí a pouze postihnou toho, kdo chce zjednat nápravu, i kdyby měl nakrásně tisíckrát pravdu.

Přitom článek 5 bod 5.2 mezinárodní dohody o provádění článku VI GATT hovoří o - cituji - rozumně dostupných informacích. Zřejmě vláda považuje za rozumně dostupné informace všechny informace, i ty nejnedostupnější a nejnezískatelnější. Opět se staví do role tvůrce tvrdších podmínek než mezinárodní společenství. Zřejmě nemá zájem, aby se v České republice bránilo dumpingovým dovozům. Navíc v odst. 3 § 8 návrhu je uvedeno, že na šetření podnětu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Znamená to, že nejsou stanoveny pro provádění šetření žádné lhůty a teoreticky může být vedeno nekonečně dlouho, že proti postupu řešícího a šetřícího orgánu se nelze odvolat a taktéž proti jeho rozhodnutí o odložení podnětu. Že to znamená pro podavatele podnětu ztrátu 1 milionu Kč ve smyslu návrhu zákona, to vládě nevadí. Ve svém důsledku to ale znamená, že zcela výjimečně a hodně bohatý subjekt si dovolí podat podnět k šetření o dovozu dumpingových výrobků. To ovšem nemohu považovat za smysl předloženého zákona a je mi líto, že vláda takový smysl návrhu předložila.

V návrhu zákona je zaváděn nový termín "normální hodnota". Je používán v celém zákoně a má smysl pro naplnění § 4 návrhu, který je nazván Porovnání. Máme vládu vzdělanou, s ověřenými vysokoškolskými diplomy a tituly, kandidáty věd, až po vysokoškolské profesory. Nechápu, jak se tak vzdělané vládě podařilo do návrhu zákona zakomponovat tohoto "kočkopsa". Už studentík střední školy ví, že nelze srovnávat nesrovnatelné. V tomto zákoně se zapracovalo porovnání ceny a hodnoty. Každý tento pojem je přece zcela jiná kategorie a srovnávat lze přece hodnotu s hodnotou a cenu s cenou. Leda bychom tyto dvě kategorie porovnávali na úrovni vyšší společné kategorie, ale takovou neznám - snad jen politika. Koneckonců i vláda ve své důvodové zprávě uvádí, že uvažovala o zavedení termínu "obvyklá cena", ale nakonec tento pojem zamítla z důvodů, které jsou uvedeny a jsou pochopitelné a opodstatněné. Proto se přimlouvám za to, aby pojem "normální hodnota" byl nahrazen pojmem "normální cena" a porovnání bylo prováděno mezi vývozní cenou a normální cenou. Určitě to bude teoreticky i logicky mnohem správnější.

V návrhu zákona je více zmatečných pojmů. Uvedu zde ještě používání pojmu "účastník řízení", který je v § 11 specifikován, v § 15 se ale objevuje termín "účastník ústního jednání" bez specifikace, kdo jím je, a v § 16 a např. v § 29 se uvádí pojem "účastník" opět bez určení, kdo je tím myšlen. Taktéž podle mého názoru je zmatečná a nedostatečná navržená úprava celního zákona, kde mimo jiné chybí i odkaz na zákon na ochranu před dovozem dumpingových výrobků.

Bylo by možno uvádět zde mnoho dalších nepřesností a připomínek. Na základě toho, co jsem uvedl a při vědomí potřebnosti přijetí antidumpingového zákona současně s vědomím potřeby mnoha změn v návrhu, navrhuji, aby Sněmovna vrátila návrh zákona předkladateli k dopracování a současně svým usnesením požádala vládu o předložení dopracovaného návrhu do 31. března 1997

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vymětalovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Grégr. Připraví se kolega Jaroslav Plachý.

Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, příprava antidumpingového zákona je více než 1,5 roku se vlekoucí záležitostí. Již 15. června 1995 proběhl v prostorách ministerstva průmyslu a obchodu v ulici Politických vězňů ve spolupráci s britským Know-how Fundem seminář na téma "Otázky antidumpingové politiky Evropské unie", na němž tehdejší náměstek ministra pan Somol sliboval přítomným reprezentantům průmyslu jako hotovou věc projednání návrhu české verze tohoto zákona ve vládě a parlamentu do konce roku 1995, aby mohl začít platit od ledna 1996. Pan náměstek tehdy zdůrazňoval, jak je přijetí tohoto zákona součástí sbližování s legislativou Evropské unie.

A v Bílé knize, popisující přípravu přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu unie, opravdu najdeme řadu pasáží o obzvláštní důležitosti dosáhnout shody realizačních pravidel s unií, a tak "sladit a zprůhlednit postupy v oblasti hospodářské soutěže a obchodu".

Přesto v minulém období ve vyjádřeních některých politiků byla zřejmá tendence zlehčovat význam a účinnost antidumpingových opatření. Škoda, že našim představitelům průmyslu, marné čekajícím na tento zákon, nevysvětlili, proč se do těchto - řekl bych nadsázkou - neúčinných sporů pouštěly zainteresované strany v Evropské unii, jen např. v r. 1992 celkem v 32 případech, a proč proti nám Evropská unie vedla v minulosti těchto sporů celou řadu, např. v r.1981 osm, v r.1991 jeden, v r.1994 dva atd. V r.1996 to byl opět případ ocelových trubek.

Ale nejde jen o země střední a východní Evropy, dumpingové spory se vedou i mezi členy Evropské unie, a celkem jich už byly desítky, ať už je to zmíněné ocelářství, strojírenství, chemie, elektronika, textilní výrobky atd.

Řekl jsem již, že tento zákon požadoval a požaduje celá naše průmyslová a věřím, že i zemědělská sféra. Nejde o nic jiného než o vytvoření rovných obchodně politických podmínek mezi námi a zeměmi Evropské unie, resp. dalšími vyspělými státy světa a zdánlivá odchylka od principů volného obchodu tímto zákonem je oprávněná, protože dumping je vlastně nekalá obchodní praktika.

Zavedení antidumpingového řízení je zcela legitimní krok, naprosto neodporující tržní ekonomice. Opírá se totiž o Všeobecnou dohodu o clech a obchodu, která právě proto, že sleduje liberalizaci obchodu, pamatuje i na jevy, které by mohly takovému obchodu neodůvodněně bránit.

Antidumpingová opatření jsou tedy součástí systému otevřeného obchodu. Naopak, jejich neexistence může znamenat hrozbu pro domácí odvětví, popřípadě jeho likvidaci a nastolení monopolního postavení výrobce či dovozce, který se dumpingu dopustil. To pak nemá s tržní ekonomikou mnoho společného.

Přesto návrh antidumpingového zákona byl nepochopitelně neustále Českou vládou vracen a připomínkován, takže do konce minulého volebního období se v Poslanecké sněmovně neobjevil. Škody, které to způsobilo české ekonomice, jsou značné.

V programovém prohlášení České vlády na počátku tohoto volebního období se sice objevila věta, že vláda bude prosazovat přijetí antidumpingové, protisubvenční a další legislativy tak, aby přispěla ke zlepšení ochrany domácího trhu v souladu s mezinárodními závazky České republiky. Protože však určité příznaky naznačovaly, že by se zdržovací taktika některých členů vlády při přijímání antidumpingového zákona mohla znovu opakovat, přijala Poslanecká sněmovna usnesení, jímž vyzvala vládu, aby jí předložila návrh antidumpingového zákona do konce roku 1996. To se nakonec uskutečnilo.

Nyní leží návrh českého antidumpingového zákona před námi. Některé zásahy vlády na poslední chvíli - jak o tom hovořit i můj předřečník - do původního textu zákona nám mohou oprávněně připadat (mírně řečeno) jako problematické, komplikující, ztěžující, až po znemožňující celé procesní řízení.

Byl bych rád, kdybychom ovšem tato témata přenechali do kvalifikovaných diskusí ve výborech s nadějí, že kontroverzní body budou odstraněny či napraveny. Neztěžujme dále českému průmyslu jeho beztak nelehkou situaci a hlasováním pomožme antidumpingovému zákonu do druhého čtení. Máme možnost ve druhém čtení - pokud nebude dobrá vůle - vrátit zákon k přepracování nebo jej odmítnout. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Grégrovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Jaroslav Plachý. Připraví se kolega Martin Smetana.

Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi v úvodu mého příspěvku citovat z programového prohlášení vlády České republiky, kapitola V. Hospodářská politika vlády, odstavec 3 - vztahy k podnikatelské sféře, jednu jedinou větu:,,Vláda bude prosazovat přijetí antidumpingované, ,,protisubvenční" a další legislativy tak, aby přispěla ke zlepšení ochrany domácího trhu v souladu s mezinárodními závazky České republiky."

Předkládaný vládní návrh zákona na ochranu před dovozem dumpingových výrobků (tisk 109) neobsahuje ve vládním programovém prohlášení zmíněnou antisubvenční část. Bude tedy chránit jen segment domácího trhu, týkající se především průmyslových výrobků, nikoliv však zemědělských produktů nebo potravin.

Bohužel musím konstatovat, že ani v plánu práce vlády na první pololetí roku 1997 a výhledu na druhé pololetí téhož roku jsem zmínku o přípravě antisubvenční legislativy nenalezl. Přitom ochrana trhu zemědělských produktů a potravin je pro nás o to významnější, oč víc dotací do našeho zemědělství plyne. Měli bychom se zamyslet nad tím, zda je efektivní dotovat zemědělskou produkci a následně ji nechat shnít na polích či ve skladech v důsledku masivního importu subvencovaných zemědělských produktů a potravin ze zahraničí.

Vyzívám proto prostřednictvím předsedajícího pana ministra zemědělství, aby inicioval vznik potřebné legislativy na ochranu domácího trhu před dovozem subvencovaných zemědělských produktů a potravin, a to buď jako doplnění předkládaného vládního návrhu zákona (tisk 109) o antisubvenční část tak, aby mohla být projednána ve výborech, nebo jako samostatnou legislativní normu, která by byla předložena Poslanecké sněmovně nejpozději do konce prvního pololetí roku 1997.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, chraňme si náš domácí trh zemědělských produktů a potravin ne více, ale také ne méně než země Evropské unie, kam - doufám - směřujeme. Chraňme si náš trh uvedených komodit ne z důvodu posvátné úcty k zemědělství, ale především z důvodu úcty k dotacím, které do zemědělství plynou a zejména budou plynout. Bez ochrany trhu zemědělských výrobků a potravin by pro nás totiž bylo lepší nic nedělat, ušetřené dotace a výrobní náklady použít na financování dovozu subvencovaných potravin a stát se tak zcela závislými na cizích zemích a jejich nadprodukci. Věřím, že tento extrémní stav si nikdo z nás nepřeje. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Plachému. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Martin Smetana.

Poslanec Martin Smetana: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, je nám předložen vládní návrh zákona na ochranu před dovozem dumpingových výrobků, sněmovní tisk 109. Dovolte mi, abych zde okomentoval tento návrh zákona.

Protože Česká republika je členským státem Světové organizace pro obchod - WTO, vyžaduje se, aby její antidumpingové zákonodárství realizovalo 61. 6 Všeobecné dohody o clech, dohodu z r. 1994 GATT a dohodu o provádění tohoto článku (dále budu zmiňovat pouze dohodu). I když pro ni není závazné, aby ve svém zákonodárství realizovala své zákonodárství doslova, přesto výsledný účinek jejího zákonodárství musí být konsistentní s ustanovením WTO. Účelem antidumpingového zákonodárství a jeho implementace je vypořádat se se situací, kdy vývozci prodávají na export laciněji než na jejich vnitrostátním trhu, což poškozuje výrobce téhož produktu na trhu země dovozu. V zásadě zákonodárství nemá favorizovat ani domácí výrobce ani vývozce a jeho cílem je zajistit, aby obchod mezi členy WTO se prováděl poctivě. Avšak způsob, kterým v poslední době země aplikují své vnitrostátní antidumpingové zákonodárství založené na ustanoveních WTO vede ke všeobecnému vnímání, že přinejmenším průmyslové země používají svého zákonodárství jako nástroje na ochranu svého domácího průmyslu před dovozem a že realizují zákonodárství způsobem, který se přiklání k favorizování domácích výrobců.

Antidumpingové šetření nevyhnutelně zahrnují vzetí zřetele na konkrétní a hospodářskoobchodní situace, a proto většina zákonodárství dovoluje antidumpingovým úřadům širokou míru vlastního úsudku o způsobu aplikování zákonodárství v každém případě a tudíž i při závěrech, k nimž dospějí. Taková široká míra vlastního úsudku umožňuje úřadům neobjektivně aplikovat zákonodárství ve prospěch domácích výrobců anebo vývozců podle toho, jak si přejí. I když administrativní rozhodování většiny antidumpingových úřadů podléhají soudnímu přezkoumání, přesto složitost problematiky může ve skutečnosti limitovat stupeň dosažitelné soudní nápravy, např. rozhodnutí evropské komise (dále budu používat jen slovo komise), která je antidumpingovým úřadem v rámci EU, podléhají pouze limitovanému soudnímu přezkoumávání, protože soudní dvůr zpravidla nezruší rozhodnutí zahrnující složité ekonomické otázky, i když administrativní úřad má širokou míru vlastního úsudku.

Proto je nutné, aby Český parlament rozhodl jako věc politické linie, zda jeho antidumpingový zákon bude formován způsobem poskytujícím příslušnému úřadu širokou míru vlastního úsudku, nebo vlastní úsudek by měl být víc omezen a v jakém rozsahu rozhodnutí administrativních úřadů by měla podléhat soudnímu přezkoumávání.

Moje poznámky k návrhu zákona jsou sestaveny s odkazem na to, jak systém EU funguje v praxi, neprováděl jsem detailní srovnání textu návrhu zákona a antidumpingového zákonodárství komise, které je obsaženo v nařízení 384/96 novelizovaném nařízením 2331/96 (dále jen nařízení). Jestliže předmětný návrh zákona má obsáhnout celé antidumpingové zákonodárství, domnívám se, že by neměl být obsáhlý svou formou a v podrobnostech a parlament by mohl vhodně uvážit převzetí některých podrobností z legislativy komise. Jestliže však tento návrh zákona je pouze rámcovým zákonem a mají být vydány podrobnější předpisy, potom tento bod je bezpředmětný.

K § 2 - vývozní cena, odst. 2. Tak jak je ustanovení formulováno, znamenalo by, že ministerstvo musí přijmout za cenu vývozní cenu stanovenou mateřskou společností v zemi vývozu a její dceřinnou společností v České republice. I když obvykle takové ceny je třeba stanovit "od těla" pro celní úřady, přesto pro účely antidumpingového zákonodárství je zřejmě možné pro mateřskou vývozní společnost, aby zvýšila vývozní cenu dceřinné společnosti, aby se vyhnula dumpingu a aby jí vznikla ztráta v České republice tím, že dceřinná společnost dále prodává výrobek za ztrátovou cenu, avšak v úrovni reflektující tržní ceny v České republice a na újmu českým výrobcům. Z tohoto důvodu důslednou prací komise je nepřihlížet k vývozní ceně mezi mateřskou společností a dceřinnou společností a kalkulovat s vývozní cenou ze závodu zpětným postupem od maloobchodní ceny do dceřinné společnosti na trhu EU prvnímu nezávislému zákazníkovi.

Za druhé, formulace v tomto ustanovení je rovněž velice stručná, když má být popsáno, jak by měla být vývozní cena sestavena zpětně od prvního prodeje dovozce nezávislému kupci v České republice. Existující stylizace není rovněž jasná v tom, jak má být vývozní cena vypočtena a má-li být doslovně aplikována, je v podstatě neproveditelná.

Za třetí, vcelku bych doporučoval koncipovat zákon tak, aby se vývozní cena sestavovala níže uvedeným způsobem v případech, kdy skutečná vývozní cena mezi vývozcem a dovozcem v České republice není použitelná, protože může být nespolehlivá a není na bázi "od těla", tzn. protože vývozce s dovozcem jsou ve spojení: v případech, kdy dovozce, který je ve spojení s vývozcem, dále prodává výrobce nezávislému subjektu v České republice, vývozní cena by měla být vypočtena tak, že se vezme za základ maloobchodní cena dovozce a z ní se odečtou všechny náklady (nepřímé i přímé) dovozce pro uskutečnění prodeje, přiměřený zisk, který by měl z transakce nezávislý dovozce (obvykle 5 - 6 % v EU) a aktuální vývozní ceny vzniklé vývozci při dopravě výrobku ze zemí exportu do České republiky.V případech, kdy dovozce, který je ve spojení s dovozcem, dále prodává společnosti, která je ve spojení s vývozcem, potom se vývozní cena sestaví na bázi ceny opětovného prodeje nezávislému subjektu stanovené zákazníkem, kterému dovozce jsoucí ve spojení prodal, z kteréžto ceny by se měly odečíst přímé i nepřímé výlohy a přiměřený zisk zákazníka dovozce, který je ve spojení, přímé a nepřímé výlohy a přiměřený zisk dovozce, který je ve spojení, a vývozní náklady vývozce. V případech, kdy výrobek není dále prodán ve stejném státě, do něhož byl dovezen, potom kromě přímých a nepřímých prodejních výloh dovozce by měly být z ceny opětovného prodeje dovozce (za předpokladu, že dále prodává nezávislému subjektu) odečteny: přiměřený zisk a vývozní výlohy vývozce, náklady vzniklé dovozci, který je ve spojení, na práci vynaloženou a výrobek mezi dobou jeho dovozu a dobou jeho dalšího prodeje.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP