Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, z pověření vlády před vás předstupuji s odůvodněním vládního návrhu zákona o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného. Předloženy návrh zákona je součástí komplexu opatření týkajících se bydlení. Návrh zákona navazuje na rozhodnutí vlády urychlit narovnání nízkého regulovaného nájemného a jeho účelem je zmírnit dopad zvýšených výdajů na bydlení u sociálně slabších domácností.
Nájemné v nájemních bytech se každoročně podle jednotných pravidel počínaje 1. červencem 1995 zvyšuje v návaznosti na míru inflace, postupné přizpůsobování výše nájemného nákladům na provoz a správu domů a situaci na trhu s byty diferencované podle velikosti obcí. Tento proces přizpůsobováni nyní vláda urychluje, a to zejména z těchto důvodů:
1) Úroveň regulovaného nájemného stále nepokrývá nutné náklady spojené s provozem a správou bytového fondu ani nezajišťuje návratnost investic do bytového fondu,
2) rozdíl mezi regulovaným a volným nájemným stále narůstá, především ve velkých městech, což způsobuje stále větší poptávku po bytech s nízkým regulovaným nájemným,
3) volné nájemné, které je možné v současné době stanovit, vzhledem k nerozvinutému trhu s byty nevyjadřuje tržní hodnotu a často vede k zneužívání ze strany pronajímatelů bytů tam, kde je velká nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou.
Maximální základní nájemné v nájemních bytech má být zvýšeno od 1. července tohoto roku v průměru o 50 %, přičemž ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel to bude více a v Praze až 100 %. Vzhledem k tomu, že výše nájemného za metr čtvereční podlahové plochy v nájemních bytech se zvýší obecné o 19,7 % vlivem stanoveného koeficientu inflace a korekčního koeficientu stanoveného vládou, závisí výše zbylého růstu nájemného na rozhodnutí obcí, které tak mohou zohlednit konkrétní bytovou situaci ve svých územních obvodech. Možnost růstu nájemného je vyšší než v minulých letech a k jeho sociálnímu vyrovnání by proto nepostačovaly obecné valorizační mechanismy životního minima a z něj odvozovaných sociálních dávek a dále mechanismy zvyšování důchodů z důchodového pojištění.
Vláda proto předkládá návrh na přijetí samostatné státní sociální dávky, která by přispěla k utlumení dopadu vyplývajícího z uvedeného radikálnějšího růstu nájemného. Protože se tento růst tyká jen některých domácností, není možné reagovat plošným opatřením; zvýšení nájemného se netýká občanů bydlících v družstevních bytech, v rodinných domcích a bytech ve svém vlastnictví, tj. 60 % domácností. S přihlédnutím k dalšímu vývoji výše nájemného, kdy se předpokládá do roku 2000 již růst nájemného zhruba v dosavadním tempu, s výjimkou nájemného v Praze, se navrhuje vyplácet příspěvek podle návrhu zákona do konce roku 2000.
Na sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného budou mít nárok nájemci bytů s regulovaným nájemným, pokud jejich příjem a příjem osob s nimi společné posuzovaných nepřevýší 1,6 násobek životního minima. Příspěvek je konstruován tak, že maximální výši obdrží rodiny s příjmem do úrovně životního minima a s rostoucím příjmem bude výše příspěvku klesat. Příspěvek je stanoven s přihlédnutím k výši nájemného do roku 2000 a jeho výše se bude postupně snižovat. Přitom reaguje i na diferenciaci růstu nájemného podle velikosti obce, to znamená, že nájemci bytů v Praze a městech nad 100 tisíc obyvatel budou dostávat vyšší příspěvek. Předpokládá se, že sociální dopad radikálnějšího zvýšení nájemného bude utlumen do konce roku 2000 a poté další vývoj nájemného bude zohledňován běžnými valorizačními mechanismy.
V letošním roce by příspěvek měl téměř v plné výši pokrýt zvýšení nájemného u rodin s příjmem nižším nebo rovným životnímu minimu. Podíl příspěvku na zvýšení nájemného se s rostoucím příjmem snižuje a např. u rodin S příjmem ve výši 1,4 násobku životního minima pokryje příspěvek zvýšené výdaje na nájemné z jedné třetiny. Podle navrhovaných podmínek nároku se předpokládá, že nárok na příspěvek bude mít cca 220 tisíc domácností. V této souvislosti je třeba uvést, že řada rodin bude mít ještě nárok na příspěvek na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře a sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie, takže u rodin s nejnižšími příjmy bude dopad zvýšení celkových nákladů na bydlení velmi nízký.
Sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného je po legislativní stránce obdobou zmíněné kompenzační sociální dávky, tj. sociálního příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie, s nímž Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas 27. února t. r., a proto se navrhuje, aby způsob provádění výplaty byl u obou těchto sociálních dávek stejný, a to včetně určení příslušného orgánu, jímž je okresní úřad. Okresní úřady přitom budou využívat jak vybavení výpočetní technikou sloužící pro dávky sociální podpory, tak zaměstnanců činných na tomto úseku, takže schválení navrhovaného zákona nebude znamenat požadavky na technické nebo personální vybavení.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, závěrem mi dovolte přednést doporučení, aby předložený návrh zákona byl přikázán k dalšímu projednání ve smyslu jednacího řádu Poslanecké sněmovny a současně byl Poslaneckou sněmovnou vysloven souhlas se zkrácením lhůty pro projednání návrhu zákona ve výborech, aby zákon mohl nabýt účinnosti současné se zvýšením nájemného, tj. dne 1. července 1997. Děkuji Vám za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Zpravodajkou pro první čtení byla určena paní poslankyně Jana Gavlasová, které uděluji slovo.
Poslankyně Jana Gavlasová: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, v tisku 150 předkládá vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného. Z důvodové zprávy vyplývá, že počínaje prvním červencem 1997 se počítá s urychlením tempa růstu nájemného s cílem jeho postupného uvolnění.
Zpráva dále konstatuje, že zvýšení nájemného v průměru o 50 % spolu se zvýšením cen energií znamená nárůst nákladů na bydlení, který rodinám s nízkými příjmy může příspěvek na bydlení kompenzovat jen zčásti, a proto je nutno zavést samostatnou sociální dávku k částečné úhradě zvýšení nájemného v roce 1997 a v nejbližších třech letech, Tato dávka je určena rodinám s nízkými příjmy, bydlícím v bytech s regulovaným nájemným.
Ve zprávě však není uvedeno, z jakého důvodu vláda zamýšlí razantně deregulovat a během čtyř let zcela zrušit regulaci nájemného, a to při současné rychlé deregulaci cen energií.
Domnívám se, že tento postup nerespektuje sociální situaci velké části domácností ani situaci na trhu s byty. Výstavba nových bytů nestačí pokryt jejich úbytek. Odhady hovoří o tom, že v České republice chybí asi 200 tisíc bytů. Myslím, že deregulací nájemného byty nepřibudou. V podmínkách nedostatku bytů různého sortimentu a kvalit nemají domácnosti šanci vybrat si byt přiměřený svým příjmům.
Rozpočty 40 % rodin žijících v nájemních bytech budou zatíženy částkou, kterou budou muset kompenzovat buďto dalšími příjmy, nebo omezením výdajů. Lze předpokládat, že dojde k výraznému tlaku na zvyšování mezd, přičemž už dnes předstihuje růst mezd růst produktivity práce. Omezením rodinných výdajů se sníží příjmy státního rozpočtu. Finanční dopad na státní rozpočet z důvodů vyplácení další sociální dávky představuje v roce 1997 částku 213 mil. Kč, z čehož 33 mil. Kč se použijí na správní výdaje a na poplatky vyplácené spojům.
Další finanční dopad bude mít valorizace důchodů, která bude jistě za těchto podmínek nezbytná. Nabízí se zde analogie s příspěvkem na teplo, kde vláda, místo aby podpořila program vedoucí k úsporám tepla, deregulovala ceny. Nyní místo toho, aby věnovala vláda pozornost řešení nerovnováhy na trhu s byty a všemi prostředky podpořila rozvoj bytové výstavby, chystá se výrazné zvýšit nájemné.
Skokové zvýšení cen energií a nájemného vyvolá výrazné sociální problémy nejen u domácností s nízkými příjmy, ale u značné části domácností důchodců a zaměstnanců žijících ve městech v nájemních bytech s ústředním topením. Dokumentovala bych to uvedením několika příkladů.
Sociální příspěvek k vyrovnání zvýšeni cen tepelné energie, který už byl schválen parlamentem, a rovněž vládou navrhovaný sociální příspěvek k vyrovnání zvýšení nájemného má být poskytován pouze v případě, že čistý peněžní příjem domácnosti včetně přídavku na dítě, rodičovského příspěvku a zaopatřovacího příspěvku nepřekročí 1,6násobek platného životního minima. Pokud v úplné rodině se dvěma dětmi oba rodiče pracují a dosáhli ve druhém čtvrtletí 1997 více než 70 % průměrné hrubé mzdy, potom této domácnosti nárok na tyto dávky nevzniká. Stejné je tomu v rodině se třemi dětmi, kde výše mzdy obou pracujících rodičů přesáhne 84 %, a v neúplné rodině s jedním dítětem s výdělkem živitelky vyšším než 9452 Kč, to je 81 % průměru
Podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí bude příspěvek na nájemné pobírat 220 tisíc domácností a na teplo 240 tisíc domácností, to je zhruba 15 % domácností, kterých se zvýšení nájemného a cen dálkového tepla týká. Značná část z nich však dostane pouze symbolickou částku kompenzace. V případě, že jejich příjem bude v rozmezí 1,5 až 1,6násobku životního minima, dostane neúplná rodina s jedním dítětem měsíčné navíc na obou dávkách 100 Kč, v rodinách se dvěma dětmi 100 - 107 Kč, rodina se třemi dětmi 100 -115 Kč, a to pokud žije v obci s méně než 100 tisíci obyvateli. Teprve při příjmu, který nepřekročí 1,4násobek životního minima, to je u mzdy v rodině se dvěma dětmi pod 65 %, se třemi dětmi pod 72 % a u osamělé matky s jedním dítětem pod 70 %, vzniká současné i nárok na příspěvek na bydleni ve výši 50 Kč měsíčné. Také nárok na teplo a nájemné se mírné zvyšuje, takže celková kompenzace v uvedeném typu obce by měla měsíčně dosáhnout v rodině se dvěma dětmi 227, se třemi dětmi 240 a v neúplné rodině s jedním dítětem 194 Kč měsíčné. I v těchto domácnostech bezpochyby růst nákladů na bydlení, pokud obývají nájemní byt s dálkovým topením, bude několikanásobně vyšší,
Z uvedeného plyne, že sociální kompenzace se vůbec nebudou týkat rodin zaměstnanců s dětmi, které pobírají průměrnou i mírné podprůměrnou mzdu. Citelným příspěvkem dočasně po dobu jednoho roku mohou být v domácnostech s nízkou mzdou, to je do 65 až 72 % mzdy průměrné.
Domnívám se, že zvyšování nájemného týkající se 40 % rodin, které bydlí v nájemních bytech, je věc velmi závažná. Uznávám nutnost postupné deregulace cen nájemného. Její tempo však musí být v souladu s růstem příjmů obyvatelstva a takovými opatřeními, která zabezpečí i pro rodiny s nižšími příjmy přiměřené bydlení. Navrhovaný příspěvek tyto problémy neřeší.
Doporučuji proto Poslanecké sněmovně vrátit tisk č. 150 vládě k přepracování, protože bez znalosti bytové a energetické politiky státu nelze k problému sociální kompenzace přistoupit s dostatečnou odpovědností. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a otvírám rozpravu. Do rozpravy se přihlásili pan kolega Štrait a pan kolega Schling.
Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v krátké době předkládá vláda další nedostatečnou "kompenzaci" nákladů na bydlení. Po centrálně dodávaném teplu je to příspěvek k vyrovnání zvýšeni nájemného. Rozhodnutí České vlády o bezohledném zvýšení nájemného a cen energií musí být překvapením pro každého, kdo před časem uvěřil prohlášení premiéra Václava Klause o zvláštnosti komodity, jakou je bydleni a o potřebě opatrného postupu. Musí být překvapením i pro ty, kteří věřili vládnímu prohlášení, v němž se říká, že rychlejší deregulace nájemného bude možná jen tehdy, pokud budou nalezeny nové - podtrhuji slovo nové - způsoby sociální kompenzace. Stávající kompenzace přes životní minimum prohlubují chudobu.
Nové kompenzace nalezeny nejsou a ani nebudou, a přesto ke zdražení dochází. Je absurdní, že v zemi, kde chybí téměř 250 tisíc bytů, by deregulace nájemného mohla představovat uvolnění trhu s byty. Zároveň chybí taková legislativní opatření, která by zabránila zneužití nové situace k vyháněni nájemníků. Vláda už dnes nedokáže chránit nájemníky před nezákonným vyháněním z bytů, před terorizováním ze strany majitelů domů, nedokáže zajistit fungování vlastních zákonů.
Zmíněné deregulační kroky jsou za dnešní situace velkým hazardem. Nedovedeme si představit, jak lidé s běžnými příjmy, kteří bydlí v Praze nebo v jiných velkých městech, budou moci prudce zvýšené poplatky za bydlení hradit. Běžná rodina s dětmi třeba v pražském paneláku bude muset dát měsíčně za činži a energie zcela běžně o 1000 až 1200 Kč více, než dosud. U sociálně slabších občanů je riziko ještě větší. Ani situace na venkově není jiná, protože se zde výrazné zhoršuji podmínky pro získání odpovídajících pracovních příležitostí a situace ve veřejné dopravě se stává také katastrofální. Mezi sociálně ohrožené skupiny patří většina domácností důchodců a zdravotně postižených.
Proto také koordinační výbor organizací důchodců a zdravotně postižených České republiky - pod zkratkou KVOD - považuje skokové zvýšení ceny bydlení v nájemních bytech za předčasný a sociálně neprůchodný experiment, který neodpovídá příjmové situaci obyvatelstva, ani nabídce volných bytů. Zásadně KVOD odmítá snižování dostupnosti slušného bydlení seniorům, zdravotně postiženým, rodinám se závislými dětmi a nezaměstnaným, včetně strmého poklesu životní úrovně průměrných rodin.
Navržené sociální kompenzace jsou nedostatečné. Koordinační výbor organizací důchodců vyzval poslance Parlamentu České republiky, aby se před skokovou úpravou nákladů na bydlení za prvé - zapracovalo právo na bydlení do Ústavy České republiky, za druhé - přijal zákon o sociálním bydlení a vytvoření sektoru sociálních bytů, za třetí - zabezpečila státní garance bydlení na úrovni minimálního bytového standardu všem občanům České republiky, za čtvrté - byl přijat zákon o nájemném a za páté - zrušilo nařízení vlády o financování oprav v nájemních bytech nájemníky.
KVOD upozorňuje dále, že prosazení životně opodstatněných požadavků budou tyto organizace připraveny podpořit hromadnými protestními akcemi.
Druhou neméně vážnou ohroženou kategorií jsou mladé rodiny, které patří bohužel do skupin s nejnižšími příjmy. Ze tří nebo čtyř členů domácnosti je často ekonomicky aktivní pouze jeden. Diskriminace těchto domácností má zřetelný vliv na demograficky vývoj, kde se společenské a ekonomické důsledky rekordního poklesu počtu narozených dětí projeví se značným časovým odstupem.
První čtení návrhu zákona o příspěvku na nájemné nedává prostor na konkrétní návrhy. Ale sociální představu vztahu kompenzace k růstu nákladů na bydlení si udělat lze. Nevím, do jaké míry je pan ministr přítelem sauny. Neškodila by mu však finská zkušenost, která je k nezaplacení i pro pravicového politika. Sociální smír je hledání možného. Návrh zákona o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného doporučuji sněmovně zamítnout z důvodů sociální nedostatečnosti. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Schling. Připraví se pan kolega Bláha.
Poslanec Jaromír Schling: Pane předsedající, dámy a pánové, předložený návrh zákona je součástí - neboli důsledkem - něčeho, čemu si dovolím říci deregulační cirkus. Nemohu zvolit jiný výraz pro to, co se v poslední době odehrává, kdy občané jsou strašeni různými zvěstmi o pěti, šesti či dokonce osminásobném zvýšeni nájemného. I když nakonec v oficiálních dokumentech Ministerstva pro místní rozvoj se hovoří o zvýšení trojnásobném, i toto musím považovat za naprosto neodůvodněné, protože zatím nikdo nepředložil seriózní rozhor toho, jak daleko vlastně je dnešní regulované nájemné od ekonomicky odůvodněného nájemného.
Lze se totiž domnívat ve srovnání s družstevními byty, kde všechny náklady na bydlení si družstevníci hradí, že už dnešní regulované nájemné je velmi blízko tohoto ekonomicky odůvodněného nájemného. Samozřejmě, že cena bydlení, tedy nájemné, je tvořena nejen ekonomicky nutnými náklady na bydlení, ale i nabídkou a poptávkou. A že na trhu existuje velká nerovnováha, je známé.
Je tedy nutno usilovat o vyrovnání nabídky a poptávky. Souhlasím. Nedomnívám se ale, že k tomu napomůže razantní deregulace nájemného. Doufám, že nejen já, ale i většina z vás ostatních se domnívá shodné se mnou, že skoky patří na hřiště a nikoliv do ekonomiky.
Když se vrátím k sociálním kompenzacím navrhované deregulace - neboli zvýšení nájemného - pak se domnívám, že analogie s příspěvkem na kompenzaci zvýšení cen tepla není správná. Zatímco dotace na teplo budou po určitém čase zcela odbourány, a tudíž budou zřejmé odbourány i kompenzace, vždy bude potřeba zachovat určitý příspěvek na náklady bydlení těm skupinám obyvatel, které se ocitnou v tíživé situaci pod určitou hranicí. Nechci nyní hovořit o konkrétních číslech. Čili příspěvek na bydlení je to, co obyvatelé potřebují a budou potřebovat i v budoucnosti.
Protože tento příspěvek již existuje, neměl by zde existovat další příspěvek na tzv. studené nájemné. Tím jsou obyvatelé uváděni do obtížné situace, kdy budou muset žádat dokonce o tři různé příspěvky. Již tak je to administrativně dosti náročné. Doufám, že na podrobnou rozpravu nedojde. Pokud k ní přesto dojde, upozorníme i na věcné problémy, které z tohoto hlediska předložený návrh zákona má.
V duchu toho, co jsem zde řekl, navrhuji rovněž, aby byl tisk vrácen předkladateli k přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Bláha.
Poslanec Jan Bláha: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, vláda ve svém vládním prohlášení už v roce 1992 hovořila o potřebě náprav a podpory výstavby bytů. Staronová vláda v roce 1996 ve svém vládním prohlášení hovoří o podobném a vzniklo dokonce ministerstvo pana ministra Schneidera, které udělalo již třetí možná čtvrtou verzi koncepce bytové politiky. Ta poslední z 10. března byla předložena jako součást konkrétního vládního materiálu k bydlení jako takovému, jehož součástí byla i předloha tohoto dnes projednávaného tisku.
Proč o tom hovořím? Jestliže na jedné straně tvrdíme a přiznáváme materiálu koncepce bydlení, že je potřeba - i když já zdůrazňuji - s odkladem již v tuto chvíli 10 let nebo v roce 2010 výstavby nových bytů dokonce podle ministerstva v úrovni 45 tisíc, což v této chvíli zahrnuje skutečnou potřebu včetně obnovy, tak za prvé tu máme už desetiletý propad a za druhé přiznáváme, že potřeba existuje. Pokud to myslíme skutečné vážně, pak se ale musíme bavit nejdříve o tom, jestli máme v dané chvíli a v příjmovém pásmu jednotlivých rodin, jak dnes jsou v nájemním vztahu, nebo tak jak dnes cítí potřebu bytu při - mými předřečníky řečeno - řádově kolem 200 tisíc nedostatku bytů, dělat kroky v logice nejdříve na podporu bydlení, kde to předpokládá zásadní politické rozhodnutí, které by ovšem muselo postavit jiným způsobem jak daňově, tak vůbec filozofii rozpočtu, a říci, zda je pro tuto zemi v propadu výstavby, která existuje, únosné, aby se pohybovala před třemi roky v úrovni 0,45 % DPH, v letošním roce předpokládá jen 0,88 %, a jestli se nemáme náhodou bavit o tom, že potřebujeme v této chvíli nejméně 1,5 raději 2 %. A to jsem velice v této chvíli umírněný v tomto návrhu.
Proč to říkám? Protože jestliže na druhé straně budeme dávat salámovou technikou zákony tzv. sociální, které mají řešit vládou avizované zvyšování cen nájemného, cen tepla, výhledové cen energií, některé odložené patrně za předpokladu buď pana ministra financí nebo premiéra až pro příští rok, jak nám sděloval tisk, tak to v podstatě znamená, že stále honíme "kočku za ocas". Stále říkáme našemu běžnému občanovi v průměru příjmů, které v daném kalendářním roce má: Vážený příteli, ty sice bydlíš, ty, co nebydlíš, snad to nějak vyjde v roce 2001, když budou ty vysoké příjmy, ale dnes holt musíme, abychom jako dostali trh s byty, zvyšovat všechny tyto ceny.
Váženi přátelé, ten, kdo tvrdí - a vím, že řada politiků to dnes a denně tvrdí na obrazovkách - že vyřeší problém bydlení tím, že bude zrychleně zvyšovat příspěvek na nájemné, příspěvek na ceny energií a všechny další příspěvky, včetně poplatků dopravy, telefonu a dalších - což je nebo by měl být běžný standard slušné a vyspělé společnosti a snad tou my jsme - tak pořad říká jedno jediné: Ano, toto všechno zvedneme a dostaneme trh s byty.
Prosím vás, nezlobte se na mě, je to hloupost. Bavme se o něčem jiném. Že než udělám tyto kroky a tento materiál než předložím, měl bych předložit daleko dříve jiný materiál a jiný zákon v této sněmovně schválit. Na ochranu bytového fondu proti spekulacím, proti zneužití nebytových prostorů, i proti ztrátám výnosů, které nejdou do rozpočtu, protože jsou tu černé nájmy atd. a má si to umět ohlídat a už je jedno, který je to majitel, jestli je to obec nebo kterýkoli jiný vlastník. Máme se bavit o nájemních vztazích, o tom, co je potřebné. Tento zákon nám umožňuje a dokonce se tu tvrdí, že nájemní smlouvy jsou základ, Prosím vás, na základě čeho a jaké sankce donutíte kteréhokoliv majitele, že nájemní smlouvu musí předložit, když nebude chtít, nebo ji nemusí dát. Nemusí. Na základě čeho a bez sankcí se v tomto zákoně tvrdí, že někdo, kdo je majitel předloží to, co po nájemníkovi chce v rámci zvýšeného nájemného, aby on, ten, kterého by se to týkalo, dostal příspěvek. Žádná sankce. Opět nic. Děravý návrh. Nechci zdržovat obecnou rozpravu, ale věcí je tam samozřejmě daleko víc.
Navrhuji, aby tento zákon nejen, že se vrátil, což sice může být úzus, ale aby se rovnou zamítl, abychom se bavili zpátky o tom, že tato vláda by nám nejdřív měla předložit ty zákony, které se týkají ochrany fondu, nájemních vztahů, např. podpory bydlení v obecně bytových prospěšných společenstvech a dalších a říci nám, jak vytvoří např. v nové výstavbě minimálně 10procentní volnou kapacitu, prokazatelné volnou kapacitu na trhu, abych se mohl bavit o tom, jak dalece mohu deregulovat a nebo usměrňovat někdy po roce 2000 nájemné. To, co je předkládáno předpokládá, že nic takového nenastane. Proto znovu navrhuji tento zákon zamítnout a vrátit a chtít po vládě nejdříve projednat základní materiál, koncepci, důsledky a všechno to další, co se může občana týkat v příštích letech. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Špidla.
Poslanec Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych předložit celkem bez nějaké další diskuse návrh na doprovodné usnesení pro případ vrácení zákona k přepracování, případně jeho zamítnutí. Tento návrh zní:
Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby do doby, než vstoupí v platnost zákon o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného, neprováděla žádné úpravy platné regulace nájemného.
Děkuji. Mimochodem ještě mimo tento bod chci, aby ve stenografickém protokolu bylo opraveno moje hlasování, protože v případě hlasovaní ve věci zákona, který předkládala paní poslankyně Zuzka Rujbrová, zákona o rodině, mám výsledek hlasování "ano", ačkoliv jsem hlasoval "ne". Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano. Slova se ujme pan kolega Škromach.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, nechci tady v této souvislosti používat velká slova, ale myslím si, že tak, jak je mnohdy zdůvodňováno toto opatření, tak neodpovídá realitě. Jestliže pan ministr Vodička mnohdy používá úsloví, že vše je kompenzováno sociálními dávkami, není to pravda. Samozřejmě pro určitý okruh občanů tato kompenzace tady je. Mnozí si pro tuto kompenzaci ani nepůjdou, protože kvůli 50 Kč nebudou chodit každého čtvrt roku na kontaktní místo. Podstata je taková, že tato opatření, ať už to bylo zvýšení cen tepelných energií, ať je to zvýšení nájemného a další opatření, dopadají tvrdě na občany, kteří jsou v oblasti průměrných výdělků, které samozřejmě zaplatí všechna tato opatření v plné výši ze své kapsy a na úkor své životní úrovně. To samozřejmé souvisí také s další věcí, která se projeví v otázce mezd, protože na druhé straně pan premiér Klaus prohlašuje, že by bylo dobré, aby mzdy stagnovaly případně nerostly tak jako v minulém roce. My samozřejmě se svými platy nějaký rok vydržíme, ale myslím si, že průměrný občan, který dnes má výdělek kolem 9 000 Kč, těžko bude schopen z těchto peněz utáhnout všechny dopady, které na něj dopadají a které de facto se podepisují na životní úrovni této skupiny občanů, která je na úrovni průměrných výdělků v naší společnosti. Těmto lidem nikdo žádnou kompenzaci nedává. Samozřejmě, že tyto věci se projeví enormním tlakem na zaměstnavatele v oblasti mezd. Na druhé straně chápu zaměstnavatele, kteří se budou bránit kompenzovat přenášení zodpovědnosti na své zaměstnance. Ale jiná cesta zřejmě není a budeme se muset s tím vyrovnat. Bude potřeba pochopit i to, že občané s průměrnými výdělky budou chtít kompenzaci těchto věcí ve formě mezd. V této souvislosti je nezodpovědné hovořit o tom, že by mzdy měly začít stagnovat, případné být zamrazeny. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Ullmann.
Poslanec Josef Ullmann; Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych se trochu zabýval kvantifikací problému, který řešíme. Přibližně polovinu, a mluvím v přibližných číslech, občanů této země tato tématika v podstatě nezajímá z prostého důvodu - bydlí ve svém. Není to jenom ve vilách boháčů, jak se tomu mnohdy říká, ale je to zejména na venkově, je to zejména v malých obcích, kde nájemního bydlení je tak málo, že zjevně neuděláme příliš velkou chybu, když řekneme, že tam prakticky vůbec neexistuje. Dalších přibližně 20 % bydlí v bytech družstevních. Jak již zde bylo řečeno, v podstatě si hradí všechno sami, nikdo jim na to nic nedá. Zbývá skupina zhruba 30 % obyvatel, kteří jsou odkázáni na nájemné bydlení, ať v obecních bytech, ať v bytech vlastněných soukromými vlastníky. Není to samozřejmé homogenní skupina. Je to v podstatě náhodná skupina lidi s vyššími i nižšími příjmy a není možno je prohlásit, že toto jsou právě ti, kteří všichni by měli dostat nějaké vyrovnáni finanční a nebo zda je to skupina, která by celá měla být hájena jednotným způsobem.
Z této téze v podstatě vyplývá návrh. často tady v rozpravě padalo slovo "deregulace". Ano, byla zpochybňována deregulace, ale já se domnívám, že jiné nástroje než nástroje tržní nám asi v daném případě nepomohou. Konečně máme s tím mnozí z této sněmovny své zkušenosti. Já osobně ne, protože bydlím na ubytovně. Mnozí bydlí v bytech, které jsou jim pronajímány za poměrně dosti vysokou částku a myslím si, že kdyby se pátralo po tom, jakou částku za toto nájemné platí ten, kdo jim byt pronajímá, asi bychom velice rychle zjistili, že tudy utíkají peníze, které by měly být věnovány do údržby bytů, případně do jejich obnovy. Utíkají úplně do spotřeby. To si myslím, že je Spatné.
Jestliže bychom přijali tézi, a já se za ni stavím, že deregulace, tzn. postupné podřízení tohoto trhu tržním principům, znovu říkám postupné podřízení, je asi základem pro to, aby vůbec tento trh mohl fungovat, pak opatření, které se navrhuje v tomto zákoně, vidím jako smysluplné, protože není plošné, neobrací se ke všem, obrací se k některým.
A jestli tady bylo řečeno, že někdo kvůli 50 Kč nepůjde na úřad, pokud je nepotřebuje, nepůjde. Ale to už je otázka jiná. Myslím si, že cílení této podpory je zásadné důležité, protože kdybychom chtěli deregulovat a plošné tuto podporu poskytovat, tak vlastně nederegulujeme. To je podstata věci. Děkuji vám. (Potlesk v části sálu.)