Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, zpráva o plnění státního rozpočtu ...
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane ministře, je mi líto, že znovu musím energicky zazvonit. Činím tak díky vám i nám všem, kteří vás chceme poslouchat.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Zpráva o plnění státního rozpočtu za první pololetí 1996 byla projednána vládou České republiky již 2. října a zpráva za třičtvrtiletí začátkem prosince loňského roku. Na program jednání Poslanecké sněmovny se dostávají obě tyto zprávy až dnes. Vláda mě pověřila, abych Poslanecké sněmovně podal k oběma předloženým materiálům výklad.
Je však třeba vidět, že oba materiály z loňského roku trochu ztratily ze své aktuálnosti, protože se píše duben 1997 a mezi tím při projednávání rozpočtu na rok 1997 jsem sněmovnu podrobně seznamoval s výsledky hospodaření státního rozpočtu.
Dovolte mi proto, abych se v této chvíli omezil pouze na ty nejpodstatnější poznatky a závěry z obou těchto zpráv.
Krátce bych se věnoval hodnocení ukazatelů, které charakterizovaly v uvedeném období, to znamená v pololetí a třech čtvrtletích, vývoj ekonomiky. Těmito ukazateli i vývojem ekonomiky se vláda průběžně minulého roku zabývala. Je možno konstatovat, že vývoj ekonomiky v prvním pololetí a následně i ve třetím čtvrtletí loňského roku v zásadě odpovídal trendům a tendencím předpokládaným vládou pro toto období. Souhrnně to znamenalo, že makroekonomické prostředí bylo v hodnoceném období v zásadě stabilní. Přetrvávaly známé problémy narůstání deficitu na běžném účtu platební bilance.
Dovolte mi říci jednu metodickou poznámku. Některé dnes uváděné údaje statistického úřadu se mohou lišit od údajů, které máte uvedeny v obou zprávách. Je to dáno tím, že Český statistický úřad, z jehož podkladů Ministerstvo financí i vláda čerpá při zveřejňování údajů, za nová období vždy provádí průběžné zpřesňování dat za předchozí měsíce.
Předseda PSP Miloš Zeman: Prosím tentokrát kolegy ze sociální demokracie, aby přerušili své diskuse a věnovali pozornost řečníkovi.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: K rozhodujícím charakteristikám vývoje v průběhu loňského roku patřily zejména růst hrubého domácího produktu za první pololetí loňského roku, který činil 4,3 %, za tři čtvrtletí 4,6 %. Růst průmyslové výroby - za první pololetí 8,2 %, celé třetí čtvrtletí - první až třetí čtvrtletí - 8,4 %. Produkce ve stavebnictví se po poklesu na začátku roku v dalších měsících stabilizovala a celkově vzrostla ke konci prvního pololetí o 4 %, ke konci třetího čtvrtletí o 6,4 %. Hladina spotřebitelských cen za celé první pololetí v porovnaní se stejným obdobím minulého roku vzrostla o 8,7 %, z toho růst od počátku roku do konce června činil 5,4 %, za období tří čtvrtletí činil růst cenové hladiny 8,9 %.
V oblasti vztahu k zahraničí docházelo téměř po celý rok k předstihu růstu dovozu před vývozem, který se projevil v záporném saldu obchodní bilance, které činilo ke konci prvního pololetí 69,3 miliardy Kč a ke konci třetího čtvrtletí 110,7 miliardy Kč.
Dovolte mi, abych stručně charakterizoval výsledky hospodaření státního rozpočtu.
Ze zpráv, které vám vláda předložila v průběhu roku je zřejmé, že hodnocení výsledků rozpočtového hospodaření v loňském roce nebylo zcela jednoznačné, prakticky od února se projevovalo napětí mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu. Ke konci prvního pololetí, to je v první zprávě, vykázal státní rozpočet schodek ve výši 1 miliardy Kč, příjmy byly naplněny k tomuto datu zhruba na 46 % a výdaje 46,1 %. Ke konci třetího čtvrtletí skončil rozpočet jako vyrovnaný, když vykázal pouze nepatrný přebytek ve výši 47 milionů Kč, přičemž příjmy představovaly 70,5 % rozpočtu, výdaje 70,4 %. Příčiny tohoto vývoje jsou obsaženy ve zprávách. Informoval jsem sněmovnu při projednávání rozpočtu vždy o aktuálním stavu a o faktorech, které ovlivnily tento aktuální stav.
Vážený pane předsedo, vážená Poslanecké sněmovno, děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí. Na návrh organizačního výboru předložené zprávy projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení byla rozdána jako sněmovní tisky 81/1 a 111/1. Stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu nám bylo rozdáno jako tisk č. 111/2.
Nyní žádám, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Wagner a informoval nás o jednáních výboru a přednesl současně návrhy usnesení Poslanecké sněmovny k oběma bodům pořadu. Znovu připomínám, na rozpravě jsme se dohodli společné, o usneseních budeme hlasovat odděleně.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jozef Wagner: Pane předsedo, vážená sněmovno, rozpočtový výbor, jak již sdělil pan předseda, vás informoval písemně o svém jednání o obou návrzích. Mezi tím než rozpočtový výbor jednal a než se sešla tato schůze sněmovny, docházejí od správců kapitol podklady ke státnímu závěrečnému účtu. Znamená to tedy, že oba předložené návrhy jsou ještě více historií, než byly při schůzi rozpočtového výboru.
Nezbývá mi proto, než vám doporučit, abyste postupovali tak, jak doporučuje rozpočtový výbor a oba návrhy vzali na vědomí. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Wagnerovi. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Mám zde zatím jedinou písemnou přihlášku.
Pane poslanče, obecná, nebo podrobná? Obecná, děkuji. Prosím vás, zaškrtněte to tam. Pak se nemusím ptát.
Pan poslanec Recman se přihlásil do obecné rozpravy, připraví se pan poslanec Petr Vrzáň.
Poslanec Svatomír Recman: Pane předsedo, vážená vládo, vážená sněmovno, připojuji se ke svým předřečníkům, kteří hovořili o tom, že obě zprávy o plnění státního rozpočtu nejsou už dnes aktuální, neboť od prvního pololetí uběhlo již devět měsíců a od prvního až třetího čtvrtletí dalších šest měsíců. Proto mi dovolte říci jen tři poznámky. Věřím, že se podrobně vyjádřím k problematice státního rozpočtu roku 1996 zde ve sněmovně, až bude předložen státní závěrečný účet České republiky za loňský fiskální rok.
První poznámka. Musím vyjádřit shodu s předkladatelem s tím, že plnění rozpočtových příjmů v roce 1996, jak bylo publikováno v obou předložených zprávách, bylo a nadále je jeden z nejzávažnějších problémů fiskálního hospodaření státu.
Jsme si vědomi toho, že to není problém jen loňského roku, ale že má dlouhodobější a prohlubující se charakter. Je to možno doložit i na zprávě ministra financí o plnění státního rozpočtu za rok 1997, kterou jsme zde ve sněmovně slyšeli z úst pana ministra minulý týden. K oběma zprávám bych chtěl podtrhnout, že ten celkový výsledek hospodaření, tj. saldo příjmů a výdajů státního rozpočtu v jednotlivých měsících, ukazoval na nerovnoměrný a kolísavý průběh příjmů a výdajů v uvedeném období. Zároveň podle mě ukazoval na nerovnoměrný nebo na výrazně převažující tendenci deficitu rozpočtového hospodaření, což se nakonec státnímu rozpočtu za rok 1996 povedlo. V lednu, v červnu, v září a v červenci byl vykázán přebytek hospodaření, zatím co v únoru, v březnu, v dubnu, v květnu a v srpnu skončil rozpočet v červených číslech. To jenom na doložení určité rozkolísanosti. Je to možno dokumentovat i v kumulativním plnění, kde vykazoval státní rozpočet k 30. červnu pokladní schodek miliardu korun, za první až třetí čtvrtletí byl v přebytku 47 miliónů Kč, za deset měsíců v přebytku 1,25 mld. Kč, ke konci listopadu a prosince byl opět schodek, a to ve výši 2 mld. 980 mil. Kč, a 1,6 mld. Kč za celý loňský rok. Přitom je třeba vzít ještě v úvahu tu skutečnost, že na výpadky v tvorbě zdrojů rozpočtu reagovala vláda ČR svým usnesením č. 441 z 28. srpna 1996, kterým snížila celkové výdaje o 9,3 mld. Kč.
Ve své druhé poznámce a ve třetí bych chtěl požádat o určité vysvětlení nebo o doplňující informace. V předkládané zprávě vlády za I. pololetí je uváděna celková částka pojistného vybraného Ministerstvem práce a sociálních věci k 30. červnu ve výši 80,2 mld. Kč, což, jak je konstatováno, je i v souladu s údaji analytických účtů České národní banky. Výrazné se však liší údaje o výběru pojistného na důchodové zabezpečení, které ve zprávě činí 61,7 mld. Kč, zatímco podle údajů České národní banky to bylo 49,7 mld. Kč. Tady chci říci, že na to i ve svém stanovisku poukázal Nejvyšší kontrolní úřad a já bych rovněž požádal pana ministra o vysvětlení tohoto rozdílu nebo o určité doplňující informace.
A za třetí chtěl bych požádat ještě jednu doplňující informaci, a to se týká usnesení vlády č. 425 z roku 1995, kterým bylo odsouhlaseno mimosoudní uspokojení finančních požadavků (zazněl zvonec) Jihokorejské společnosti DAEWOO v souvislosti s dodáním lodi Tatry v hodnotě 50 mil. USD, což v přepočtu na naši měnu je asi 1 mld. 350 mil. Kč. Podle mnou získaných informací, a je to doloženo i stanoviskem NKÚ, bylo na tyto účely použito již více než 1,6 mld Kč, což je téměř o čtvrt miliardy korun víc. Chtěl bych i v tomto případě požádat pana ministra o vysvětlení, protože v předkládané zprávě nebo v obou předkládaných zprávách se mi to zdá jako nedostatečné. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Recmanovi. Uděluji slovo panu poslanci Vrzáňovi, připraví se pan poslanec Václavek.
Poslanec Petr Vrzáň: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, státní rozpočet schválený na konci roku 1995 pro fiskální rok 1996 tak, jak jej v rámci zprávy vlády o jeho plnění projednáváme, spadá z větší části do prvního volebního období a dnes jeho hodnocení většina z nás neovlivnila. Nebudu tedy osobně analyzovat rozpočtové hospodaření za období, které je dáno skutečnostmi stojícími mimo tento Parlament, nicméně bych se chtěl zmínit o některých závěrech Nejvyššího kontrolního úřadu, jehož stanovisko považuji v dané věci za nezávislé, konkrétní a erudované.
Je faktem, že příjmy státního rozpočtu vykázané zůstatky na účtech České národní banky činily k ultimu třetího čtvrtletí sumu 347,39 mld. Kč. Přestože došlo ke snížení úrovně rozpočtových příjmů o 6,6 mil. Kč, jejich předpokládaný objem byl splněn pouze na 70,5 % a potvrdil napětí mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, charakteristické pro rok 1996. Přibližně stejných zaostávajících relací dosáhlo plnění daně z příjmů fyzických osob, DPH i cel. Varující položkou je pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, která dle průběžných dosahovaných skutečnosti naznačovala z hlediska jejího neplnění nejvyšší absolutní hodnoty. I když lze předpokládat dosažení vyšších sezónních rozpočtových příjmů v posledním čtvrtletí roku, tento negativní stav předznamenal neplnění i takto upraveného státního rozpočtu za fiskální rok jako celek. V této souvislosti musím podpořit požadavek NKÚ na odstranění zjištěného nálezu v oblasti netransparentnosti vývoje výnosů jednotlivých spotřebních daní, zejména pak v případě spotřební daně z tabákových výrobků. Změna systému vybírání této daně způsobila neprůhlednost jejího sledování, což je s ohledem na riziko možných a velice pravděpodobných nemalých daňových úniků v této oblasti zcela nepřijatelné.
Zastavme se dále v krátkosti u výdajů státního rozpočtu. V této souvislosti je třeba připomenout, že objem celkových rozpočtových výdajů v uplynulém roce byl usnesením vlády snížen v průběhu 1. - 3. čtvrtletí o 4,54 mld. Kč na výsledných upravených 493,1 mld. Kč. I přes tuto úpravu došlo ke zvýšenému čerpání běžných výdajů v meziročním srovnání o 16,4 %, přičemž nejrychleji rostoucími skupinami neinvestičních výdajů byly výdaje rozpočtových organizací a úrokové platby. V kategorii investičních výdajů budeme požadovat detailní specifikaci dotací a výpomoci obcím, občanským sdružením a ostatním subjektům, které je nezbytné vysvětlit a hodnotit samostatně.
Závěrem bych chtěl konstatovat jisté neuspokojení nad výsledky plnění státního rozpočtu ČR ve sledovaném období ze strany Ministerstva financí. Jedná se zejména o výrazný propad odhadovaných příjmů v případě právnických osob jako daňových subjektů, dále neplnění kategorie tabákových výrobků z oboru spotřebních daní a na straně druhé nejdynamičtěji se rozvíjející výdaje rozpočtových organizací.
Konstatuji rovněž, že rozpočtovému výboru nebylo dosud objasněno, jak bylo naloženo s neumístěnými cennými papíry z aukce pětiletého dluhopisu emitovaného v objemu 5 mld. Kč, stejné tak jako nebylo vysvětleno mimosoudní uspokojení finančních požadavků Jihokorejské společnosti DAEWOO v rozsahu 1,35 mld. Kč.
Dámy a pánové, nelze z našeho hlediska bez výhrad akceptovat znění předložené zprávy vlády o plnění státního rozpočtu ČR. Avšak navrhuji její vzetí na vědomí, neboť se domnívám, že bude prospěšnější vyčkat na projednávání státního závěrečného účtu za rok 1996 a do této doby si s navrhovatelem zmíněného bodu programu vyjasnit nejasné otázky způsobem, který by všechny položky, zejména na straně výdajů státního rozpočtu, rozklíčoval tak, aby se i položka infinitezimální stala položkou transparentní. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Vrzáňovi a uděluji slovo panu poslanci Václavkovi, který je zatím posledním z písemně přihlášených do obecné rozpravy k tomuto bodu.
Poslanec Jiří Václavek: Dámy a pánové, projednáváme v tuto chvíli dva body, které jsou na programu Poslanecké sněmovny. Jednak zprávu vlády za první pololetí a jednak za první tři čtvrtletí loňského roku. Třetí kvartál se liší především obsahově tím, že mezitím proběhla zhruba v srpnu úprava rozpočtu ze strany vlády, a to zhruba o 1 % celkové výše rozpočtu. Uznávám, že tato změna je plně legální a nepochybuji o tom, že na ni vláda měla právo.
Má to ovšem určité aspekty. Může se nám nelíbit, že proběhla v podstatě v závěru roku, to znamená měnila výdaje už rozběhnutých akcí, může se nám nelíbit, že ovlivnila i komunální politiku - a dnes se města a obce potýkají s problémem, jak ztrátu z loňského roku promítnout do rozpočtu roku 1997. Ta změna byla především kvůli menším příjmům. Jednak to byl částečně dluh z Ruska, který nebyl placen, a jednak to byly menší daňové příjmy.
Chtěl bych se o jednom z těchto aspektů zmínit. Je to především daň z příjmu právnických osob. Už v návrhu rozpočtu na rok 1996 se počítalo s 20procentním poklesem příjmu z této dané, zhruba 79 % proti r. 1995. Po třech kvartálech se zjistilo. že je to dokonce ztráta 27 %, resp. plnění proti roku 1995 je pouze 72,9 %, čili propad výnosu této daně se dále zvětšoval. Vezmeme-li, že daň z přijmu právnických osob byla v roce 1995 druhou největší daňovou příjmovou položkou, v roce 1996 se dostala až na třetí místo, zejména ve třetím kvartálu.
Jde tu o to, že je to zpráva vlády, nikoli ministra financí. Kdyby to byla zpráva ministra financí, souhlasil bych s předchozím návrhem na usnesení vzít to na vědomí, ale je to zpráva vlády, to znamená že se týkala i pana ministra Dlouhého coby ministra průmyslu a obchodu, který by měl být zodpovědný za vytváření nepřímých makroekonomických podmínek pro rozvoj podniků a měl by být odpovědný za tvorbu tohoto prostředí. Za rok a půl se nestalo - a přinejmenším rok a půl se o tom ví, že tato daň má klesající tendenci - že by vláda měla snahu předložit parlamentu svou strategickou představu o tom, jak hodlá celou situaci řešit, jak hodlá dosáhnout oživení hospodářství. Dokonce tato sněmovna v uplynulém týdnu těsnou většinou koaličních poslanců dala najevo, že tato zpráva ji ani nezajímá.
Slyšeli jsme od předkladatele návrh na usnesení, že sněmovna schvaluje tuto zprávu.
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, že vás přerušuji, pane poslanče, jen věcná úprava - návrh zpravodaje zněl: bere na vědomí.
Poslanec Jiří Václavek: Od zpravodaje je návrh jiný, to znamená, že bereme na vědomí. Ale vláda si představovala - a je to v materiálu č. 111 - že sněmovna schvaluje. Dovoluji si předložit třetí návrh usnesení za skupinu sociálně demokratických poslanců v rozpočtovém výboru a ten návrh si dovolím přečíst:
"Poslanecká sněmovna po vyslechnutí zprávy ministra financí o plnění zákona o státním rozpočtu za tři čtvrtletí roku 1996 a s ohledem na vývoj plnění státního rozpočtu za období leden až únor 1997
1. vyslovuje znepokojení nad dlouhodobě se snižující dynamikou příjmů státního rozpočtu ČR;
2. žádá ministra financí, aby v rámci zprávy o plnění státního rozpočtu za první čtvrtletí 1997 provedl komplexní analýzu příčin neplnění příjmů státního rozpočtu, a to podle jednotlivých příjmových položek v celé struktuře státního rozpočtu a předložila ji v rámci této zprávy nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny.
Žádá vládu, aby na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny předložila komplexní zprávu o stavu české ekonomiky včetně analýzy příčin poklesu konkurenceschopnosti, efektivnosti a produktivity české ekonomiky v závaznosti na realizaci transformačního procesu v uplynulých letech. Dále žádá vládu, aby předložila analýzu předpokládaných rozměrů černé a šedé ekonomiky v ČR a jejího vlivu na legální ekonomiku ČR včetně návrhu na řešení její minimalizace. Dále žádá vládu, aby předložila výčet přijatých opatřeni ke zvýšení dynamiky růstu příjmů státního rozpočtu a zvýšení výkonnosti ekonomiky ČR a nakonec žádá vládu, aby na základě těchto rozborů a analýz předložila zpřesněný odhad příjmů státního rozpočtu na rok 1997."
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Václavkovi. Dříve než uzavřu obecnou rozpravu, musím v rámci bodu "omluvy" konstatovat, že jsem dostal i omluvu poslance Vacka vzhledem k jeho pokračující hospitalizaci.
Nyní se ptám, zda si ještě někdo přeje vystoupit v obecné části naší rozpravy? Není tomu tak, proto tuto rozpravu uzavírám a otvírám rozpravu podrobnou. Ptám se, kdo si přeje vystoupit v podrobné rozpravě k těmto dvěma pro rozpravu sloučeným bodům? Není tomu tak, proto uzavírám i podrobnou rozpravu. Nyní uděluji závěrečné slovo jednak navrhovateli vzhledem k tomu, že zejména pan poslanec Recman na pana ministra financí vznesl některé dotazy, a potom - bude-li si přát - zpravodaji. Prosím tedy pana ministra financí, aby se ujal slova, ale před tím s faktickou poznámkou pan poslanec Wagner.
Poslanec Jozef Wagner: Prosím pouze pana poslance Václavka, který předložil návrh, aby - jak je zvykem - jej předložil písemně.
Předseda PSP Miloš Zeman: Ano, uvádím to téměř vždy a platí to ve všech případech. Prosím nyní pana ministra financí.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych především poděkovat všem, kteří se zabývali projednáváním zpráv o vývoji, o hospodaření státního rozpočtu za první pololetí i za tři čtvrtletí. Myslím, že to je vždycky velmi dobrá příležitost seznámit se s jednotlivými problémy ekonomického rozpočtu i s předpokládanými dopady do budoucna.
Pan poslanec Recman mi položil dvě otázky. Jedna se týká kauzy Daewoo, druhá se týká údajů o pojistném na sociální zabezpečení. Pokud jde o kauzu Daewoo, bude podrobně zpracována v závěrečném účtu, nicméně mohu vám říci, že to je problém, který jsme zdědili ještě z doby před rokem 1989, kdy tehdejší vláda cedovala pohledávku, část pohledávky, za Libyi na firmu Daewoo. Za tuto pohledávku, za tuto cesi byly dodány do tehdejšího Československa jednak osobní automobily Daewoo-racer (ještě jezdí po našich silnicích) a námořní loď Tatry. Vzhledem k tomu, že Libye tuto cesi neuznala, došlo k arbitrážnímu jednání, které se vleklo celou dobu. Myslím arbitrážní jednání mezi firmami, které prováděly dovoz jménem tehdejšího Československa a firmou Daewoo. Arbitrážní soud naše firmy prohrály. Proto je tam to plnění. Nicméně budete s tím podrobně seznámeni při závěrečném účtu.
Pokud jde o údaje, které jsou nejasné u pojistného na sociální zabezpečení, jde jednak o to, že jistou část pojistného na sociální zabezpečení vybírá Správa sociálního zabezpečení, která patří do resortu Ministerstva práce a sociálních věcí, a část pojistného na sociální zabezpečení v resortech vnitra a obrany vybírají právě tyto dva resorty.
Z toho se také rekrutují rozdíly. Buď se hovoří o pojistném jako celku, nebo o pojistném vybraném Ministerstvem práce a sociálních věcí, tedy jeho kapitolou.
Trochu jsem nerozuměl - přiznám se - vystoupení pana poslance Vrzáně o neprůhlednosti nového systému spotřebních daní vybíraných přes nálepky. Systém je ve vztahu k možným daňovým únikům bezpečnější a jistější tím, že se spotřební daň vybírá rovnou při nákupu nálepek. Ale to si možná vysvětlíme. Já jsem nepochopil, že by toto bylo jako méně průhledné.
Pan poslanec Václavek hovořil kromě návrhu na usnesení zejména o dani z příjmu právnických osob a jejím vývoji, výběru apod. Já jsem ve sněmovně na téma daň z příjmu právnických osob hovořil několikrát. Dovolím si pouze stručně shrnout důvody, které podle našich analýz vedou k takovému vývoji daní z příjmů právnických osob, jaký je.
Především - a to jistě všichni z vás víte - jsme prováděli velmi četné změny daně z příjmu právnických osob spočívající jednak v tom, že jsme snižovali sazby a jednak jsme i modifikovali základ daně z příjmů právnických osob. To se samozřejmě bezprostředně odráží na výnosnosti této daně. Dalšími faktory, které bych uvedl, jsou dva následující. Daň je daní zálohovou, to znamená, že poplatník platí zálohy na tuto daň podle výsledků, které docílil, podle toho, jakou měl daňovou povinnost v předchozím zdaňovacím období. V případě, kdy jeho daňová povinnost nebo jeho hospodářské výsledky se mění, má právo požádat správce daně - to je finanční úřad - o to, aby tyto finanční zálohy byly změněny. Pokud prokáže finančnímu úřadu změnu v těchto tendencích, finanční úřad zpravidla vyhoví. To znamená, že může dojít ke snížení těchto záloh.
Druhou podstatnou skutečností jsou dvě věci, které mohou velmi silně ovlivnit daňový základ. Prvá je skutečnost, že umožňuje náš systém daně z příjmu právnických osob a je to správné, že to umožňuje. Je praxe, která je obvyklá v zemích Evropské unie, že ztráty z minulých let mohou být až 7 let odepisovány. To znamená, že dostanou-li se podniky z červených čísel v době, kdy vykázaly ztrátu, do černých čísel, to znamená, kdy vykazují zisk, mohou ztráty z minulých let odepisovat. Tím mohou vlastně vynulovat daňový základ. Paradoxně zde zlepšení hospodářských výsledků může vést k tomu, že se daňová povinnost snižuje.
Druhou skutečnost jsem uváděl zde minulý týden, a to je otázka daňových odpisů, které mohou být rychlejší, než jsou odpisy účetní, a z tohoto hlediska rovněž může dojít vlastně ke snížení daňové povinnosti. Rozumí se samo sebou, že ve zprávě za první čtvrtletí - jak to bývá vždycky - bude provedena hluboká analýza jednotlivých příjmů, jak to děláme vždycky, pane poslanče. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, pane ministře. Táži se nyní zpravodaje, pana poslance Wagnera, zda si přeje vystoupit se závěrečným slovem. Se závěrečným slovem ne. Takže nyní prosím pana poslance Wagnera, aby spolu se mnou řídil hlasování.
Pokud jsem tomu dobře rozuměl, dostali jsme návrh pouze dvou usnesení, třebaže pan poslanec Václavek mluvil ještě o třetím, a sice, že by Poslanecká sněmovna měla schválit ve dvou bodech tuto zprávu. Nicméně já mám na stole pouze usnesení rozpočtového výboru, které v obou případech jednoznačné navrhuje vzít tyto obé zprávy na vědomí. Je to tak, pane zpravodaji? (Je.) Je, takže nevidím důvod, proč bychom měli hlasovat o usnesení, které nikdo nenavrhl. To za prvé.
Za druhé: doporučuji, abychom - a máme zde precedent z minulého týdne - nejdříve hlasovali o návrhu usnesení pana poslance Václavka, a potom - a to dvakrát - k bodu vzít na vědomí obě dvě zprávy. Mám ovšem jeden problém a prosím pana zpravodaje, aby mi pomohl. Usnesení pana poslance Václavka se totiž de facto týká obou dokumentů, takže bychom o něm museli formálně hlasovat dvakrát. Navrhuji pro zjednodušení - i když tím přehodíme pořadí - abychom hlasovali nyní o tomto usnesení jakoby ke sněmovnímu tisku 111, protože to je zpráva vlády za první až třetí čtvrtletí 1996. Ale můžeme zvolit jakýkoli jiný postup. Táži se proto zpravodaje na jeho názor.
Poslanec Jozef Wagner: Domnívám se, že o návrzích se má hlasovat v pořadí, v jakém byly předloženy.
K návrhu pana kolegy Václavka: On písemně předložil pouze návrh za třetí čtvrtletí. Takže se samo sebou rozumí za první až třetí.
Předseda PSP Miloš Zeman: Vzhledem k tomu, že se oba dva tyto návrhy nevylučují, dá se říci, že návrh pana poslance Václavka je v podstatě jakýmsi doprovodným usnesením, souhlasím s návrhem zpravodaje, abychom hlasovali v tomto uvedeném pořadí.
Má někdo námitky ze sněmovny? Nemá. Takže, kolegyně a kolegové, žádá někdo odhlášení? Nežádá. V tomto případě zahajuji nejdříve hlasování - a upozorňuji, že to bude hlasování dvakrát. Zpravodaj žádá o odhlášení. V tomto případě vás odhlašuji. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými hlasovacími kartami.
Budeme hlasovat dvakrát. Nejdříve ke sněmovnímu tisku 81, podruhé ke sněmovnímu tisku 111. V obou případech usneseni zní: Poslanecká sněmovna bere na vědomí.
Zahajuji první hlasování tohoto typu ke sněmovnímu tisku 81.
Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 125 skončilo nepřijetím tohoto návrhu, když ze 188 přítomných bylo 93 pro a 55 proti.
Nyní přecházíme k druhému, obdobnému návrhu, který se týká sněmovního tisku 111. Hlásí se někdo, kolegové? Nehlásí. Pan předseda Uhde zpočátku projevil zájem zdviženou rukou, nyní mi signalizuje, že se nehlásí. Takže zahajuji hlasování.
Kdo souhlasí s obdobným usnesením pro sněmovní tisk 111, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, ze hlasování pořadové číslo 126 rovněž skončilo nepřijetím tohoto návrhu, když ze 189 přítomných hlasovalo 94 pro, proti bylo 66.
Nyní prosím pana zpravodaje, aby přečetl návrh usnesení pana poslance Václavka.
Poslanec Jozef Wagner: Já bych se nejdříve zeptal pana kolegy Václavka, jestli si přeje hlasovat o usnesení jako o celku, nebo o částech. (O celku.) Takže usnesení zní:
1) vyslovuje znepokojení nad dlouhodobě se snižující dynamikou příjmů státního rozpočtu České republiky.
2) žádá
a) ministra financí, aby v rámci zprávy o plnění státního rozpočtu za 1. čtvrtletí 1997 provedl komplexní analýzu příčin neplnění příjmů státního rozpočtu, a to podle jednotlivých příjmových položek v celé struktuře státního rozpočtu a předložil ji v rámci této zprávy na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny,
b) žádá vládu, aby na nejbližší schůzi Poslanecké sněmovny předložila
I. komplexní zprávu o stavu české ekonomiky včetně analýzy příčin poklesu konkurenceschopnosti, efektivnosti a produktivity české ekonomiky v závislosti na realizaci transformačního procesu v uplynulých letech.
II. analýzu předpokládaných rozměrů černé a šedé ekonomiky v České republice a jejího vlivu na legální ekonomiku České republiky včetně návrhů na řešení její minimalizace.
III. Výčet přijatých opatření ke zvýšení dynamiky růstu příjmů státního rozpočtu a zvýšení výkonnosti ekonomiky České republiky.
IV. Na základě těchto rozborů a analýz zpřesněný odhad příjmů státního rozpočtu v roce 1997.