8. den schůze (4. dubna 1997)
Přítomno: 181 poslanců
(Schůze zahájena v 9.30 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, zahajuji osmý jednací den 10. schůze Poslanecké sněmovny. Přeji vám dobré jitro. Nejprve prosím, abyste se všichni přihlásili hlasovacími kartami a oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty, popř., kdo jakou náhradní kartu již obdržel. Dámy a pánové, dnešní jednání zahájíme vyhlášením výsledků voleb, které proběhly včera před zahájením interpelací, a proto žádám předsedu volební komise p. poslance Roberta Koláře, aby nás seznámil s výsledky voleb a současně nás informoval jaké volby nás čekají dnes. A vás, dámy a pánové, prosím o klid. Předem děkuji. Ještě promiňte, technické sdělení paní poslankyně Radomíra Nývltová se omlouvá z dnešní schůze. Prosím pane kolego.
63.
Návrh na volbu členů výboru Fondu dětí a mládeže
Poslanec Robert Kolář: Váženy pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s výsledky voleb, které proběhly ve včerejším odpoledni. Nejprve výsledek tajného hlasování při volbě člena výboru Fondu dětí a mládeže. K volbě bylo vydáno 185 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 184 platných i neplatných lístků. Jeden hlasovací lístek nebyl odevzdán. Pro navržené kandidáty byly odevzdány hlasy takto:
pro pani Martinu Cachovou bylo odevzdáno 100 hlasů,
pro pana Václava Dobrovolného bylo odevzdáno 87 hlasů,
pro pana Petra Fabiána bylo odevzdáno 93 hlasů,
pro pana Pavla Hlaváče bylo odevzdáno 116 hlasů,
pro pana Vladislava Nedorosta bylo odevzdáno 47 hlasů,
pro paní Jiřinu Pavlíkovou bylo odevzdáno 92 hlasů,
pro pana Jiřího Růžka bylo odevzdáno 93 hlasů,
pro pana Pavla Švába bylo odevzdáno 13 hlasů
a pro pana Martina Zbelu bylo odevzdáno 27 hlasů.
V prvním kole byli zvoleni:
Martina Cachová, Petr Fabián, Pavel Hlaváč a Jiří Růžek. Protože zůstávají neobsazena ještě dvě místa ve výboru Fondu dětí a mládeže, do druhého kola postupuje dvojnásobný počet, tzn. paní Pavlíková a dále pánové Dobrovolný, Nedorost a Zbela. Druhé kolo této volby je připraveno.
56.
Návrh na volbu člena Rady České tiskové kanceláře
Dále dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě člena Rady České tiskové kanceláře. K volbě bylo vydáno 185 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 184 platných i neplatných hlasovacích lístků. Jeden hlasovací lístek nebyl odevzdán. Pro pana Rudolfa Vodičku bylo odevzdáno 91 hlasů, pro pana Petra Uhla bylo odevzdáno 69 hlasů. Ve druhém kole nebyl nikdo zvolen, volba tímto končí a člena Rady České tiskové kanceláře lze volit na některé z příštích schůzí na základě nové sestavené kandidátní listiny.
58.
Návrh na volbu předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro
kontrolu použití operativní techniky Policie České republiky
Dále dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě předsedy stalé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu používání operativní techniky Policií České republiky. K volbě bylo vydáno 185 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 184 platných i neplatných hlasovacích lístků. Jeden hlasovací lístek nebyl odevzdán. Pro poslance Jana Grůzu bylo odevzdáno 128 hlasů a Jan Grůza byl v druhém kole zvolen předsedou této komise. Tímto volba končí.
63.
Návrh na volbu členů výboru Fondu dětí a mládeže
Dále dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě předsedy výboru Fondu dětí a mládeže. K volbě bylo vydáno 185 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 184 platných i neplatných hlasovacích lístků. Jeden hlasovací lístek nebyl odevzdán. Pro pana Břetislava Vernera bylo odevzdáno 136 hlasů a v prvním kole byl pan Verner zvolen předsedou výboru Fondu dětí a mládeže. Volba tímto končí.
60.
Návrh na volbu členů Dozorčí rady Pozemkového fondu České republiky
A nakonec dovolte, abych vás seznámil s výsledkem tajného hlasování při volbě členů dozorčí rady Pozemkového fondu České republiky. K volbě bylo vydáno 185 hlasovacích lístků, odevzdáno bylo 182 platných i neplatných hlasovacích lístků. Tři hlasovací lístky nebyly odevzdány. Pro navržené kandidáty byly hlasy odevzdány takto:
pro pana Jiřího Bebara bylo odevzdáno 13 hlasů,
pro pana Čestmíra Hofhanzla bylo odevzdáno 82 hlasů,
pro pana Pavla Kováčika bylo odevzdáno 24 hlasů,
pro pana Věnceslava Lukáše bylo odevzdáno 107 hlasů,
pro pana Františka Nováka bylo odevzdáno 117 hlasů,
pro pana Jaroslava Palase bylo odevzdáno 125 hlasů,
pro pana Pavla Peška bylo odevzdáno 124 hlasů,
pro pana Ladislava Skopala bylo odevzdáno 63 hlasů
a pro pana Petra Zajíce bylo odevzdáno 33 hlasů.
V prvním kole byli zvoleni Věnceslav Lukáš, František Novák, Jaroslav Palas a Pavel Pešek. Protože volíme pět členů dozorčí rady, zbývá zvolit jeden. Do druhého kola postupují páni poslanci Hofhanzl a Skopal. Taktéž v tomto případě je druhé kolo této volby připraveno.
59.
Návrh na volbu členů Prezidia Fondu národního majetku České republiky
Dále dovolte, abych vás seznámil s volbami, které byly plánované na dnešní den, tj. na pátek. Jedná se o volby: první volbou je návrh na volbu člena prezídia Fondu národního majetku České republiky. Protože Poslanecká sněmovna již vzala na vědomí, že pětileté volební období skončilo pánům Jurečkovi, Kupkovi a Kysilkovi, budeme volit dnes tři členy prezídia. Návrhy byly volební komisi předloženy 24. 3., a proto se volba může uskutečnit. Vládou byli navrženi tito kandidáti: pánové Pavel Kysilka, Jaromír Kadlec a Václav Slavíček. Zákon, podle kterého volíme, stanoví volbu tajným hlasováním a já konstatuji, že i v tomto případě jsou hlasovací lístky připraveny a volba může být zahájena.
62.
Návrh na volbu členů Prezidia Pozemkového fondu České republiky
A nakonec mi dovolte, abych vás seznámil s návrhem na volbu členů prezídia Pozemkového fondu České republiky. Protože Poslanecká sněmovna na návrh vlády prezídium Pozemkového fondu České republiky odvolala jako celek, je třeba dnes volit místopředsedu a všech dalších sedm členů. Předsedou je ze zákona ministr zemědělství. Vládou byli navrženi tito kandidáti na místopředsedu pan Karel Burda a na členy pánové Martin Kocourek, Radim Špaček, Stanislav Kozák, Pavel Rybníček, František Dohnal, Jan Kinšt a Miroslav Kalousek. Protože Poslanecká sněmovna již svým hlasováním rozhodla, že tato volba bude tajná, mohu konstatovat, že i v tomto případě jsou hlasovací lístky připraveny a nic nebrání tomu, abychom zahájili volby. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji, já jenom poprosím, samostatně se volí místopředseda na zvláštním lístku, aby to bylo zřetelné. Děkuji.
Dámy a pánové, v podstatě se dá říci, že bych si dovolil otevřít rozpravu k informaci pana kolegy Robena Koláře, jestli se někdo chce zeptat na cokoliv. Není tomu tak. Dámy a pánové, nyní tedy, jak jste slyšeli od předsedy volební komise, Jsou volby připraveny. Volební komisi stačí 15 minut na výdej. Sejdeme se tedy v 10.00 hodin. Dámy a pánové, od této chvíle jsou vyhlášeny tajné volby. Dovolte mi ještě, abych vás seznámil, že pan kolega Čech má náhradní kartu 11, pan kolega Kopecký 10, pan kolega Prokop 12 a pan kolega Stráský 13.
(Schůze přerušena v 9.40 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 10.00 hodin.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v jednání. Prosím o klid. Prosím, abyste se ještě jednou přihlásili svými hlasovacími kartami. Budeme pokračovat v dalším bodě, kterým je
44.
Informace vlády České republiky o řešení situace v POLDI Kladno
Budeme pokračovat v přerušeném jednání. Připomenu, že po úvodním slově ministra průmyslu a obchodu byla otevřena rozprava. Na návrh pana poslance Vymětala sněmovna souhlasila s přerušením projednávání tohoto bodu, než bude zpráva vlády rozdána písemně a uplyne 12 hodin, aby se s ní mohli poslanci seznámit. Zpráva byla rozdána ve středu v 9.00 hodin. V rozpravě tedy budeme pokračovat. Do rozpravy byli před přerušením projednávání přihlášeni páni poslanci Grégr, Žižka a Šmucr. Dodatečně se dnes přihlásil ještě pan kolega Klas. Prosím, aby se slova ujal pan kolega Grégr. (Hluk v sále.) Dámy a pánové, prosím o klid. Nejsem schopen zajistit pořádek, když se páni kolegové takto vehementně baví.
Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi, abych k informaci vlády ČR o řešení situace v POLDI Kladno, přednesené ministrem průmyslu a obchodu panem ministrem Dlouhým, vznesl následující poznatky a připomínky.
Chci konstatovat, že vinou problematických rozhodnutí státu privatizace POLDI Kladno skončila hospodářským kolapsem podniku a sociálním ohrožením tisíců rodin pracovníků hutí.
POLDI je vrcholem ledovce, který skrývá další úpadky tradičních českých průmyslových podniků. Je určitým vzorkem, etalonem, zda tradičně zůstaneme průmyslovou zemí nebo se budeme posouvat k zemím banánovým. Pokud snad někdo tento příměr bude považovat za neadekvátní, stačí, aby se pozdvihl kolaps zdravotnictví, nemající ve vyspělém světě obdobu.
Průmysl tuto zemi vždy živil a bude muset živit. Na rozdíl od banánů v Hondurasu a rumu na Jamajce. Svět má totiž dnes nová dělítka. Dělí se na státy průmyslové a na státy chudé.
A nyní bych chtěl hovořit k vlastní informaci. V celé informaci není jediný konkrétní časový údaj, i když víme o zoufalé situaci celého regionu, neboť pracovníci POLDI nemají doplacen ještě ani prosincový plat.
Ke stati o výběrovém řízení: Výběrové řízení může nastat až po vyřešení právních vazeb POLDI, tedy např. po vyhlášení konkursu na POLDI Ušlechtilé oceli a POLDI Konstrukční oceli, stanovení správců těchto dvou společností a ve spolupráci se správcem konkursní podstaty POLDI Ocel ovládnout představenstvo POLDI Steel, a. s., kde je soustředěn veškerý majetek celé POLDI. Je s podivem, že toto nebylo již učiněno, neboť po vyhlášení konkursu na POLDI Ocel je povinností soudu dle § 148 obchodního zákoníku vyhlásit likvidaci či konkurs i na všechny stoprocentní společníky, což je přesně tento případ. Teprve po těchto krocích lze přistoupit k výběrovému řízení, a protože čas hraje proti POLDI, je potřeba, abyste, pane ministře, konkretizoval časové rozdělení jednotlivých kroků spojených s výběrovým řízením, aby nebylo ukončeno, až bude POLDI pouze pomníkem nad mrtvým.
Protože časové období výběrového řízení bude pravděpodobně trvat několik měsíců, měl byste, pane ministře, říci, jak bude toto období vyplněno vzhledem k udržení a ochraně výrobního zařízení a alespoň udržení základního kolektivu zaměstnanců, bez kterých je nové nastartování výroby velice obtížné.
Ke stati účasti státu na procesu zprovoznění POLDI: Požaduji vysvětlit zmíněnou účast státu v jednotlivých krocích a časovém horizontu, a to v krátkodobém období, tzn. do doby výběru nového partnera, v dlouhodobém období - do případného dokončení restrukturalizace POLDI a dovedení výroby do ziskové polohy a pak privatizovat, jak tomu bylo např. ve Velké Británii u firmy British Steel. Vysvětlit, jak je míněna teoretická - proč teoretická - možnost odkoupení majetku nutného k naplnění podnikatelského záměru společnosti stoprocentně vlastněné Fondem národního majetku.
Za čtvrté - ke stati o zahájení výroby ještě před ukončením výběrového řízení. (Hluk v sále, poslanci se pohybují po sále a hovoří mezi sebou.) Pane předsedo, já bych vás poprosil opět...
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, já bych vás poprosil o jednu laskavost. Pokud si chcete sdělit nějaké nezbytně nutné dojmy z včerejšího večera, uskutečněte to v kuloárech. Nejenže rušíte své kolegy, ale také velmi výrazné ztěžujete práci těm, kteří zapisují. Já prosím, abyste alespoň k nim byli tolerantní. Děkuji za pochopení.
Poslanec Miroslav Grégr: Znovu ke stati "Zahájení výroby ještě před ukončením výběrového řízení". Může nastat několik variant. Jako jedna varianta je pronájem nové společnosti. Rozjezd výroby bude spojen s úvěrovým zatížením, a to v minimální variantě částkou ve výši 400 až 500 miliónů Kč a úvěr není možno splatit dříve než za 6 až 8 let. Nájemní smlouva tedy nemůže být kratší. Jak bude toto řečeno vůči budoucímu partnerovi po výběrovém řízení?
Jako druhá varianta může nastat postupné spuštění výroby před výběrovým řízením pod státní správou, která by v tomto případě vzala na svá bedra profinancování a následný převod na budoucího partnera. Kdo by byl provozovatelem, když správci konkursní podstaty ani Holding POLDI Kladno v likvidaci, a. s., nesmí podle zákona podnikat.
Žádám vás proto, váženy pane ministře o doplnění vaší zprávy v požadovaném rozsahu.
Na závěr bych chtěl konstatovat, že stát se nemůže nyní vyhnout spoluodpovědnosti za vzniklý stav. Je nutno, aby vláda prostřednictvím svého vlivu na představitele Komerční banky, Ministerstva průmyslu a obchodu a Fondu národního majetku v dohodě se správcem konkursní podstaty, vyvinula aktivní úsilí, aby stabilizovala situaci podniku tak, aby nedošlo k rozpadu POLDI Kladno, k vytrhávání a rozprodeji jednotlivých perspektivních provozů a odlivu kvalifikovaných pracovníků, nezbytných pro opětný rozběh výroby kladenských hutí. Pomoc realizovat obnovení činnosti a ekonomickou revitalizaci POLDI Kladno a odpovědně vybrat nové strategické partnery, kteří by dlouhodobě zajistili finanční stabilitu a hospodářskou prosperitu kladenských hutí jako důležitého dodavatele ušlechtilých ocelí pro český průmysl.
To jsou moje náměty k doplnění zprávy a požaduji v daném rozsahu zodpovězení mých otázek. Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Žižka. Připraví se pan kolega Šmucr.
Poslanec Jan Žižka: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, privatizace POLDI Kladno byla a je trvale námětem pro sdělovací prostředky. V současné době je konečně i námětem k řešení pro vládu ČR a také pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu.
Privatizace POLDI Kladno byla bohužel provedena tak špatným způsobem, že lze jen těžko věřit tvrzením, patřičně medializovaným, že došlo při této privatizaci pouze k chybě. Tento závěr, kdy každý z účastníků jedné z nejhorších privatizací v ČR vezme na sebe část odpovědnosti za chyby, které se v jejím průběhu staly, je závěrem bez viníků. Chybovalo minulé vedení POLDI. Chyboval Fond národního majetku. Chybovala Komerční" banka. Chybovala vláda ČR, která tuto privatizaci schválila. A na závěr chybovala i Bohemia Art, vítěz veřejné soutěže v čele s panem Vladimírem Stehlíkem.
Nepochybuji o tom, že tolik závažných a navzájem propojených omylů není možné udělat pouze z neznalosti. Namístě je otázka, proč právě POLDI Kladno. Jsem optimista a tedy očekávám, že na tuto a další otázky odpoví svými závěry parlamentní vyšetřovací komise ustavená na 5. schůzi Poslanecké sněmovny 5. října 1996.
Vraťme se ale k počátku privatizace POLDI. Pro opozičního poslance by mohl být tento případ opravdovou lahůdkou, kdyby se však nejednalo o smutný problém, který se dnes dotýká několika tisíců občanů, jejich rodin a samotného města Kladna.
V roce 1992 se POLDI Kladno mění ze státního podniku na akciovou společnost s jediným, stoprocentním vlastníkem, kterým je stát, zastoupený FNM. Následuje vytvoření 19 oddlužených dceřinných společnosti s ručením omezeným, jejichž podíly se postupně rozprodávají až na dvě - obě hutní společnosti. FNM umožňuje podepsat se společností Bohemia Art, s. r. o., smlouvu o převodu obchodního podílu hutních společností bez obvyklých záruk Chybí především klauzule, zajištující v případě nesplnění smlouvy návrat POLDI zpět do rukou státu. Dále v této smlouvě je mimo jiné uveden, že po zaplacení splátky za zhruba 10,2 % obchodního podílu získává Bohemia Art okamžité 52 % rozhodovacích práv. Je velmi podivné, že nikdo neprověřil manažerské a finanční schopnosti a stav firmy. Ještě podivnější je, že při prodeji tak velkého státního majetku neručí renomovaná banka, jak by se očekávalo, ale soukromá osoba - Vladimír Stehlík.
Období řízení POLDI Kladno firmou Bohemia Art je provázeno bezpočtem události, které by vydaly na samostatnou knihu. Trestní oznámení, okázalé okružní cesty kolem světa bez výsledku, tvrzení o mezinárodním spiknutí proti POLDI, nákupy zařízení, například závod na výrobu panelů Panamont Buštěhrad za 600 mil KČ a další aktivity.
Avšak skutečně zastavení a kolaps POLDI nezpůsobily nakonec ekonomické potíže s profinancováním výroby, ale nedostatek zakázek. Toto je skutečná příčina zastavení POLDI.
Zakázková krize nastala prakticky v červenci 1995, kdy POLDI měla zakázky zhruba na 1 měsíc. Výroba oceli na sklad v případě superdrahých ocelí z produkce POLDI, která se pro svoji cenu vyrábějí výhradně na zakázku a mají účelové použití, byla ekonomická sebevražda.
V tento okamžik došlo prakticky k zániku POLDI a následující období bylo již financováno pouze ze zásob a z rozprodávání majetku. Pokud totiž POLDI měla zakázky, bylo možné i přes velice složitou situaci provádět financování výroby. Je si třeba uvědomit, že zhruba 80 % výroby POLDI tvořil export, především do zemí EU a USA. Prakticky všechny tyto zakázky byly kryty neodvolatelnými akreditivy. Na takto kryté zakázky nebyl problém získat provozní úvěry z bank. V okamžiku, kdy se zhroutila zakázková náplň POLDI, nebylo bankám co nabídnout. Výsledek, spočívající v zastavení výroby v POLDI, se dostavil velice rychle.
Výše popisované události popisuji proto, že jsou spojeny se zvláštním pojetím dozoru Komerční banky nad poskytnutými úvěry za situace, kdy už bylo všeobecně známo, že POLDI neplní podnikatelské záměry.
Také FNM, který spravoval značnou část státního majetku v POLDI, neučinil nic v době, kdy byla možná náprava, a lze jenom smutně konstatovat, že naprosto selhal.
Vzetí do vazby muselo být v jistém smyslu pro Vladimíra a Marka Stehlíkovi částečným vysvobozením za situace, kdy již v POLDI nebyly žádné prostředky a Stehlíkovým by nezbývalo nic jiného, než vysvětlovat zaměstnancům, proč nedostali mzdu.
Otázka dalšího fungování a budoucnosti POLDI zůstává i nadále v rukou státu. Čím déle však trvají jednání, tím je menši naděje na znovuobnovení výroby v POLDI. řešení této situace nelze protahovat do nekonečna a dnes musí vláda učinit rychlá opatřeni, dokud je ještě možno z POLDI něco zachránit.
Názory odborníků na budoucnost POLDI se pravděpodobně nebudou v zásadě rozcházet. Jistě se shodnou na rozdělení POLDI, a to na POLDI I a POLDI II, které je dáno velmi odlišným sortimentem výroby.
V případě POLDI I je určitě možno v relativně krátké době obnovit výrobu v ocelárně 1 a v kovárnách, a v POLDI II v elektroocelárně a sochorové válcovně.
Určité náznaky spojené POLDI II s Třineckými železárnami doporučuji podrobit zásadnímu připomínkovému řízení ze strany odborníků z POLDI Kladno a zde jsem přesvědčen, že významnou úlohu mohou sehrát zejména ti, kteří museli v nedávné minulosti odejít. Stejně tak jsem přesvědčen, že lze využít zkušeností a způsobu privatizace, zvoleného v ostravských hutích, také v POLDI. Metody jsou známé - například pronájem uvedených provozů na dobu určitou a v případě úspěšného fungování přiznat managementu nových společností určité majetkové podíly v těchto firmách. Kolik procent a za jakou dobu je jistě otázka diskuse a dalších jednání.
Otázka financování a rozjezdu výroby by měla být plně otázkou nového managementu v POLDI I a POLDI II.
Po konzultacích s odborníky jsem došel k názoru, že ještě existuje možnost předfinancování výroby ze strany odběratelů, kteří již v minulosti na tento způsob přistoupili. Prakticky většina bývalých odběratelů má zájem obchodovat s POLDI, ale za jiných podmínek a s určitou jistotou.
Dámy a pánové, vše, co jsem zde řekl, je velmi smutné, ale týká se pouze majetku a peněz. Za podstatnější a o několik řádů vyšší problém je skutečnost, že liknavost, nečinnost a chyby státních úředníků způsobily těžkou životní situaci více jak 6 000 občanů naší republiky, pracovníků POLDI a Jejich rodin. Jejich problémy se přenášejí dále a způsobují v celém kladenském regionu nemalé problémy. Na tuto skutečnost poukazuje mimo jiné také kladenská Hospodářská komora, sdružující především střední a malé podnikatele.
Je zde však ještě jeden problém, kterým je úcta k tradicím, předávaná poldováky z generace na generaci. Vím, že pro někoho to mohou být prázdná slova, přežitek, či zbytečná překážka.
Osobně bych považoval za nejhorší ztrátu pro náš stát a český průmysl odchod kvalifikovaných pracovníků, ztrátu jejich umu, zručnosti a zkušeností.
Vyzývám proto vládu ČR, aby využila všech svých možností k rychlému vyřešení těžké životní situace pracovníků POLDI Kladno a jejich rodin, do které se nedostali vlastní vinou. Podle oznámení správce konkursní podstaty dostalo 27. 3. 1997 dalších 1 100 poldováků výpověď. V této souvislosti se nabízí srovnání s aktivním postupem belgické vlády při zavírání jediného závodu RENAULTU v Belgii.
POLDI Kladno je bezesporu rodinným stříbrem a každá vláda si své rodinné stříbro chrání jako oko v hlavně. Důsledky špatné privatizace souvisí s celým řetězcem problémů průmyslových podniků. Lze jenom konstatovat, že téměř každý region má svou malou poldovku.
Závěrem bych chtěl zdůraznit velký morální dluh vlády, ministerstva průmyslu a obchodu, FNM a také Komerční banky a jsem přesvědčen, že nastala doba jeho splacení. Chci zde velmi nahlas a jasně říci, že pokud dojde v kladenské POLDI k dalšími privatizačnímu omylu, je naprosto jisté, že to bude pro POLDI omyl poslední.
Dovolte mi, abych předložil Poslanecké sněmovně návrh na usnesení:
"1. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky konstatuje, že
a) vinou problematických rozhodnutí státu privatizace POLDI Kladno skončila hospodářským kolapsem podniku a sociálním ohrožením více jak 6 000 pracovníků POLDI Kladno a jejich rodin.
b) Český stát se nyní nemůže vyhnout spoluodpovědnosti za vzniklý stav.
2. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby uplatnila svůj vliv na představitele Komerční banky, Ministerstvo průmyslu a obchodu a FNM na urychlené řešení krizové situace v POLDI, zejména stabilizace finanční situace s cílem zabránit rozpadu zbytku POLDI Kladno, vytrhávání a rozprodeji jednotlivých perspektivních provozů a odlivu kvalifikovaných pracovníků, potřebných pro opětovný rozběh výroby.
3. Poslanecká sněmovny Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky o předložení
a) informace o revitalizaci POLDI,
b) informace o dopadech hospodářského kolapsu POLDI na celkovou zaměstnanost v regionu a o souvisejících ekonomických a sociálních dopadech na celý region, na český průmysl a na objem nutných dovozů do České republiky,
c) principů výběru strategického partnera pro POLDI a další podniky,
d) informace o programu řešícím dopady v regionu v případě, že POLDI Kladno bude revitalizována v omezeném rozsahu, a v případě, že se revitalizace POLDI Kladno nezdaří."
Tolik k návrhu na usnesení.
Pane předsedající, s ohledem na složitost problematiky, časový faktor a zejména potřebu vytvoření prostoru pro záchranu POLDI předkládám Poslanecké sněmovně procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do příští schůze Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Já bych, pane kolego, vás jen poprosil, jestli byste zasedl ke stolku zpravodajů a stal se zpravodajem, protože jste přednesl návrh na usnesení.
Dámy a pánové, pan kolega Žižka přednesl procedurální návrh, o kterém bych měl nechat hlasovat okamžité. Problém je v tom, že je nepředstavitelné množství kolegů a kolegyň přihlášeno do rozpravy. Musím o tom tedy nechat rozhodnout sněmovnu.
Chápu, že takto narychlo přednesený procedurální návrh by mne mohl udělat nepřítelem všech, kteří nestačili doběhnout do sněmovny, a proto zaprvé odhlásím vás, zadruhé prosím, abyste se znovu zaregistrovali a zatřetí počkám 2 minuty, aby sem stačili dojít všichni kolegové. Budeme hlasovat o procedurálním návrhu pana kolegy Žižky. Ještě se jednou panu kolegovi omlouvám.
Dámy a pánové, využiji ještě tuto chvilku, abych vás seznámil se skutečností, že do rozpravy jsou nyní přihlášeni pan kolega Šmucr, pan kolega Klas, pan kolega Vymětal, pan kolega Štrait, pan kolega Šulák, pan kolega Exner a pan kolega Gongol. Takže všichni kolegové.
Dámy a pánové, prosím o klid.
Prosím pana kolegu Žižku, aby byl tak laskav a ještě jednou přednesl procedurální návrh.
Poslanec Jan Žižka: Ano, pane předsedající. Ještě jednou. Je to návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do příští schůze Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Konstatuji ještě jednou pro ty, kteří se dostavili později, že pan kolega přednesl poměrně významný návrh na usnesení, který doporučuji, aby byl prostřednictvím Kanceláře pak rozdán všem poslancům. Souhlasíte s tím, pane kolego? (Posl. Žižka: Ano.) Děkuji.
Dámy a pánové, budeme hlasovat.
Zahájil jsem hlasování č. 242 a ptám se, kdo podporuje procedurální návrh pana kolegy Žižky? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že z přítomných 151 poslanců se pro vyslovilo 128, proti 18. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že jsme přerušili projednávání tohoto bodu do další schůze sněmovny.
Děkuji panu ministrovi, děkuji kolegovi Žižkovi a ještě jednou se mu omlouvám.
Nyní se ptám, jestli je k dispozici zpráva o dalším kole voleb. Není ještě.
Budeme tedy pokračovat bodem 56, který je
68.
Zpráva o stavu vysílání a činnosti Rady české republiky pro rozhlasové
a televizní vysílání, podle sněmovního tisku 130
Na 6. schůzi Poslanecké sněmovny, v říjnu loňského roku, vyslovila Poslanecká sněmovna souhlas s obdobnou zprávou vypracovanou za období od 1. února 1995 do 31. ledna 1996. Současně požádala Radu České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, aby do 15. prosince 1996 předložila zprávu o činnosti Rady za období od 1. února 1996 do 30. září 1996, jejíž součástí bude též souhrn legislativních problémů týkajících se sdělovacích prostředků v české republice spolu s návrhy na jednotlivá řešení. Tuto zprávu dostala Poslanecká sněmovna až ve druhé polovině měsíce února 1997 spolu se zprávou za období od 1. 10. 1996 do 31. 1. 1997.
Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu předložené zprávy projednal a přijal usnesení, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 30/1. Toto usnesení nám uvede zpravodaj výboru pan poslanec Martin Přibáň, kterému tímto uděluji slovo.
Poslanec Martin Přibáň: Vážený pane předsedající, vážená vládo, zprávu o stavu vysílání a činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, sněmovní tisk č. 130, projednala na svých dvou zasedáních stalé komise pro sdělovací prostředky a přijala ke každé její části dvě usnesení, ve kterých doporučuje Poslanecké sněmovně předloženou zprávu schválit.
Výbor pro védu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu projednal tisk 130 na svém jednání dne 11. března 1997 a přijal k němu usnesení č. 89, kterým rovněž doporučuje Poslanecké sněmovně výroční zprávu Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání schválit.
Jenom si dovolím malou poznámku k této věci, že obé sněmovní instituce, jak stálá komise, tak výbor přijaly svá usnesení téměř jednohlasně, což je, pokud se nemýlím, vůbec poprvé od zahájení činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílaní v tomto státě. Nezbývá mi než se připojit a doporučit Poslanecké sněmovně výroční zprávu Rady za období od 1. února 1996 do 31. ledna 1997 předloženou ve dvou částech jako sněmovní tisk 130 schválit.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji a otevírám rozpravu. Jako první se do ní hlásil pan kolega Krejsa, kterého prosím, aby se ujal slova. Pan kolega Dostál jako druhý. Další přihlášky nemám.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi v úvodu své rozpravy vyslovit menší údiv, že jsem byl autorem programu této schůze de facto vyzván promluvit ke stavu vysílání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Slovosled zřejmě nebude silnou stránkou tohoto autorského kolektivu, pokud si ovšem např. pan magistr Štěpánek, mluvčí Rady, nehraje na půdě na partyzány a nevysílá nikam tajné depeše, ve kterých hanobí pravdou a zákony této země chudáka pana ředitele oblíbené televizní stanice. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání může sama vysílat tak nanejvýš někoho ze svých řad pro svačinku.
Proto budu hovořit výhradně k činnosti Rady, která je zřejmě pro tento parlament dnes již druhořadá, neboť právě na zlepšeni činnosti Rady jsem při projednávání státního rozpočtu navrhoval pouhých 700 tisíc navýšení. Samozřejmě jsem neuspěl, protože nikomu z vás nedošlo, o čem mluvím.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je ve všech zemích, kde byla ustanovena, tou nejvíce nenáviděnou institucí vůbec. I toho prezidenta či premiéra má rád alespoň někdo. Radu nenávidí každý. Novináři, občané, kteří samozřejmě vidí okem, které Jim tuto zlou Radu přiblíží, aniž mají ponětí, jako bohužel i většina novinářů, která bije přes broadcastery - omlouvám se přátelům českého jazyka, tady Ústav pro jazyk český, jak to včera krásně vyjádřil pan ministr Dlouhý - cituji - po úspěšné transformaci narazil na určitou bariéru až není schopen vytvořit tento kompetentní úřad český výraz, až po samotné ředitele televize a nás poslance. Senát vynechám, nejsem nekrofil.
Nesouhlasím s tímto názorem. Jako člen stálé komise pro sdělovací prostředky odmítám nařčení, že v současné Radě nesedí odbornici a že jde o spolek úplatkářů či podobně, jako tomu bylo v bývalé Radě pana Korteho. Protože chci po splnění všech zákonných podmínek předložit procedurální návrh na vytvoření parlamentní vyšetřovací komise, dovolte mi alespoň pár navozujících informací.
Zaprvé: SPR-RSČ podpoří zprávu Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání. Vyslovuje však údiv nad plánovaným rozšířením rady bez zvýšeni rozpočtových výdajů, což by bylo zjevné porušení zákona.