Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, pane poslanče. K vašemu návrhu otevírám rozpravu. Jelikož se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám a zahajuji hlasování o návrhu předloženého usnesení.
Kdo je pro, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti?
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 28 skončilo přijetím tohoto návrhu, když ze 168 přítomných poslanců bylo 126 pro a 1 proti.
Pane poslanče, prosím, abyste setrval u řečniště a poté co sněmovna tímto usnesením rozhodla o zkrácení lhůty, abyste navrhl zařazení dvou nových bodů do našeho programu, tedy druhé čtení za bod 13 a třetí čtení za bod 66. Máte slovo.
Poslanec Tomáš Páv: Vážený pane předsedo, je to přesně tak jak jste říkal. Buďte tak laskav a dejte nyní hlasovat o zařazení druhého čtení tohoto vládního návrhu zákona za původní bod 13 a posléze třetí čtení tohoto návrhu zákona za původní bod 66.
Předseda PSP Miloš Zeman: Nebude-li mít sněmovna námitek, nechám o tom hlasovat najednou, protože je vždy možné, že ve druhém čtení bude podán návrh na zamítnutí, tak proč ztrácet čas. Má sněmovna námitky? Nemá.
Budeme hlasovat o zařazení za bod 13 a za bod 66 druhého a třetího čtení tohoto návrhu zákona. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 29 skončilo přijetím návrhu pana poslance Páva, když ze 172 přítomných poslanců bylo 132 pro, nikdo proti.
Prosím pracovníky Kanceláře (omlouvám se, že jsem na to neupozornil předem), aby i tuto změnu promítli do připravovaného novelizovaného návrhu našeho pořadu.
Děkuji panu poslanci Pávovi.
Konstatuji, že tím jsme uzavřeli další bod a nic nám tedy nebrání přejít k bodu, kterým je
3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č.141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
(sněmovní tisk 90) - druhé čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala paní ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová a zpravodaj ústavně právního výboru pan poslanec Libor Novák. Připomínám vám, že návrh tohoto zákona jsme ve druhém čtení projednávali na 10. schůzi 25. března. Po podrobné rozpravě jsme návrh vrátili ústavně právnímu výboru k novému projednání. Ústavně právní výbor návrh zákona znovu projednal, jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 90/2.
Nejdříve se táži paní ministryně Parkanové, zda chce v úvodu tohoto druhého čtení vystoupit. Ano. Prosím paní ministryni, aby se ujala slova. Ostatní prosím o klid a jak to obvykle činím, prosím džentlmeny mezi námi, aby ztichli a poslouchali paní ministryni.
Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, projednávaný návrh novelizace trestního řádu tato Poslanecká sněmovna po podrobné rozpravě v rámci druhého čtení dne 25. března letošního roku vrátila k opětovnému projednání ústavně právnímu výboru. Důvodem byla skutečnost, že k vládnímu návrhu byly uplatněny některé pozměňovací návrhy, které věcně nesouvisely s tím, co v trestním řízení v této fázi navrhuje vláda změnit.
Ústavně právní výbor se těmito návrhy opakovaně zabýval a prostřednictvím předkladatele si vyžádal stanoviska dalších ministerstev, kterých se pozměňovací návrhy věcně týkaly. (Předseda zvoní.) Výsledky projednání pozměňovacích návrhů jsou vyjádřeny v usnesení ústavně právního výboru č. 40 ze 30. dubna letošního roku. V tomto usnesení se Poslanecké sněmovně doporučuje, aby vládní návrh schválila, a to se změnami a doplňky, týkajícími se právní úpravy výkonu trestu vyhoštění.
Dále ústavně právní výbor revokoval své usnesení z 22. ledna letošního roku, a to v části týkající se účinnosti, s tím, že navrhl účinnost zákona stanovit od 1. října letošního roku.
Z důvodů, které byly podrobně projednány v ústavně právním výboru, nedoporučil tento výbor sněmovně přijetí pozměňovacích návrhů, a to na změnu § 8 odst. 2 a na vložení nového paragrafu, a to § 87 B do trestního řádu.
V tomto rozsahu doporučení ústavně právního výboru plně podporuji a s úpravami, které tento výbor ve svém usnesení ze 30.4. navrhl, za předkladatele bez výhrad souhlasím. Domnívám se, že v této souvislosti není třeba opakovat argumenty, pro které se ústavně právní výbor rozhodl nepodpořit dva posledně zmíněné pozměňovací návrhy. Pokud je mi známo, poslanci, kteří je uplatnili, se jednání ústavně právního výboru zúčastnili a po jejich projednání vyjádřili rozhodnutí vzít své návrhy zpět. Pokud by tak neučinili, využiji svého práva se k těmto návrhům vyjádřit po ukončení rozpravy.
Zbývá ještě jedna otázka, k níž bych se měla nyní vyjádřit, to je návrh obsažený v usnesení ústavně právního výboru z 22. ledna letošního roku, ve kterém se Poslanecké sněmovně doporučuje, aby vládní návrh schválila s tou změnou, že část týkající se institutu stížnosti pro porušení zákona bude doplněna tak, aby všechna oprávnění ministra spravedlnosti měl zároveň i nejvyšší státní zástupce. Zásadní nesouhlasné stanovisko k této navrhované změně jsem již při předchozí rozpravě k vládnímu návrhu dne 25. března vyJádřila. (Předseda zvoní.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Paní ministryně, promiňte, tím zvoncem jsem nechtěl zastrašit vás, ale vaše posluchače. Pokračujte, prosím.
Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová: Pane předsedo, já se vaším zvoncem zastrašit nedám. (Smích v sále, potlesk.) Dovolte mi pokračovat. Omlouvám se.
Předseda PSP Miloš Zeman: Já to beru.
Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová: Dovolte mi, abych jen ve stručnosti poukázala na hlavní důvody, pro které s tímto doporučením jménem předkladatele nesouhlasím.
1. Změna navržená ústavně právním výborem je mechanickým návratem ke stavu před 1. lednem 1994, kdy nabyla účinnosti novela trestního řádu, provedená zákonem 292/93.
2. Samostatné právo tehdejšího generálního prokurátora podávat stížnosti pro porušení zákona vycházelo z pojetí relativní samostatnosti prokuratury jako určité čtvrté moci ve státě. Jakékoliv úvahy na toto téma ztratily své opodstatnění přijetím zákona 283/93 o Státním zastupitelství, který soustavu Státních zastupitelství začlenil do moci výkonné, vymezil jeho úlohu veřejného žalobce v trestním řízení a podřídil nejvyššího státního zástupce ministru spravedlnosti.
3. Státní zastupitelství je jednou ze stran trestního řízení včetně svého nejvyššího článku, který právě v nejzávažnějších věcech vykonává dohled nad postupem Vrchního státního zastupitelství. Svěříme-li toto právo opravného prostředku pouze jedné ze stran procesu, to je veřejnému žalobci, ignorujeme princip formální rovnosti stran řízení.
4. Stav nadřízenosti a podřízenosti mezi ministrem spravedlnosti a nejvyšším státním zástupcem, který v době existence prokuratury neexistoval, by za situace, kdy stejné právo by měl nezávisle na sobě jak ministr, tak nejvyšší státní zástupce, v praxi vyvolával komplikace při posuzování důvodů jak k podání tohoto opravného prostředku, tak při jeho obhajobě před Nejvyšším soudem.
Za páté a za předposlední, s právem podat stížnost pro porušení zákona je spojeno byť výjimečné právo svým rozhodnutím odkládat vykonatelnost rozsudku soudu. Přiznání takového práva státního zastupitelství je více než problematické nejen z toho pohledu, že je nemá druhá strana řízení, ale především proto, že se vůbec připouští, aby procesní strana svým volným uvážením modifikovala rozhodnutí soudu ve věci, na jejímž projednání se předtím zúčastnila.
Za poslední: jednostranné svěření práva podat stížnost pro porušení zákona určitému článku státního zastupitelství při ignorování práv druhé procesní strany nutně znamená, že z nejvyššího státního zástupce znovu vytváříme jakéhosi strážce zákonnosti, který navíc má možnost touto cestou modifikovat nebo aspoň odložit výkon soudního rozhodnutí, které v plném rozsahu nenaplňuje jeho představy jako procesní strany.
Ze všech těchto důvodů vám jménem předkladatele doporučuji, aby Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh novelizace trestního řádu, a to se změnami a doplňky uvedenými v usnesení ústavně právního výboru z 30. dubna 1997. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, paní ministryně. Uděluji slovo zpravodaji ústavně právního výboru panu poslanci Liboru Novákovi.
Poslanec Libor Novák: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, paní ministryně už řekla řadu věcí, které jsem chtěl říci sám. Jen pro připomenutí -ústavně právní výbor byl požádán sněmovnou, aby se vyjádřil k pozměňujícím návrhům, které zazněly na plénu a které šly nad rámec původní vládní novely zákona č. 141/61 Sb., o trestním řízení soudním. Byly to dva pozměňující návrhy pana poslance Jiřího Nováka a jeden pozměňující návrh pana poslance Langera. Musím říci, že to strohé usnesení ústavně právního výboru nevyjadřuje dostatečně debatu, která probíhala.
Myslím, že se ukázalo správným, že se ústavně právní výbor vrátil k této materii, protože opravdu přesahovala svým rozsahem nejen tuto novelu, ale i samotné pozměňující návrhy zasahovaly do širšího okruhu problémů, než které samy řešily.
Ústavné právní výbor doporučil ten jeden komplexní pozměňující návrh pana poslance Jiřího Nováka a bylo to v souladu i s doporučením Ministerstva spravedlnosti. Vyslovil se negativné k jeho druhému pozměňujícímu návrhu, sice velmi stručnému, ale návrhu, který mohl mít dalekosáhlé důsledky. To negativní doporučení nebylo negativní proto, že by ten návrh šel nesprávným směrem. Naopak, myslím, že všemi členy výboru bylo přivítáno, že by mělo dojít v určitém směru k dalším možnostem pro orgány činné v trestním řízení ve směru k jiným orgánům státu a ke skutečnostem, které jsou dosud chráněny tajemstvím, ale s tím, že tento návrh řešil tuto problematiku jen dílčím způsobem a jak se vyjádřilo nejen Ministerstvo spravedlnosti, ale i Ministerstvo financí, oba tyto resorty v souladu s tím, co vláda připravuje a připravovala, chtějí řešit tento problém komplexně, nejen strohým ustanovením v trestním řádu, ale dokonce změnou jiných zákonů, ať už je to trestní zákon nebo daňové předpisy. Myslím, že i kolega Jiří Novák poté, co se zúčastnil této debaty, sám uznal, že to jsou argumenty legitimní a pokud by vláda v tomto směru naplnila to, co přislíbila, tak že by jeho návrh nebyl důvodný.
Trochu jiná situace nastala u pozměňujícího návrhu pana poslance Langera, kde jsme v první fázi narazili na jisté problémy, které se týkají režimu na státních hranicích a které zasahují také do několika resortů. Týká se to vlastně orgánů Ministerstva vnitra, Ministerstva financí a vlastně i ryze právních problémů, které řeší Ministerstvo spravedlnosti. V době, kdy jsme chtěli tento právní problém vyřešit, zazněly argumenty, že orgány, pro které vlastně pan poslanec Langer tyto změny formuloval ve snaze ulehčit jim práci nebo vyhovět jim, takovouto změnu ani příliš nepožadují a mají za to, že stávající právní úprava je pro ně dostačující.
Na základě této argumentace ústavné právní výbor právě proto, že by možná bylo nutné ještě tyto návrhy dofinalizovat po právní stránce, rozhodl o nedoporučení, i když myslím, že většinový názor byl také takový, že jsou to návrhy, které jisté byly vedeny dobrým úmyslem a jdou správným směrem.
Čili takovýto je závěr jednání ústavně právního výboru, tak jak paní ministryně řekla. Vzhledem k onomu zdržení a přeložení tohoto návrhu zákona z jednoho pléna na druhé jsme byli nuceni revokovat své usnesení a navrhnout Poslanecké sněmovně jiný termín nabytí účinnosti tohoto zákona.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, pane poslanče. Otvírám k předloženému návrhu zákona rozpravu. Mám zde jediného písemně přihlášeného, a to paní poslankyni Zuzku Rujbrovou do obecné rozpravy. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Vážený pane předsedo, členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych v krátkosti reagovala na vystoupení paní ministryně Parkanové, která se vyjádřila nesouhlasně k usnesení ústavně právního výboru, tisk 90/1.
Pozměňovací návrh obsažený v tomto usnesení rozšiřuje okruh zamýšlené novelizace trestního řádu o řešení otázky oprávněnosti jednotlivých subjektů podávat mimořádný opravný prostředek, kterým je stížnost pro porušení zákona. Pokládám toto rozšíření za nanejvýš potřebné.
V souvislosti se změnou postavení a působnosti státního zastupitelství bylo s účinností od ledna 1994 státnímu zástupci odejmuto právo stížnosti pro porušení zákona podávat, a toto oprávnění bylo nadále svěřeno pouze a jen do rukou ministra spravedlnosti. Jestliže pomineme otázku faktického zajištění, kdy z organizačních a personálních důvodů tuto agendu i nadále fakticky vyřizují státní zástupci, domnívám se, že tímto způsobem byla omezena nejvyššímu státnímu zástupci i možnost ovlivňovat trestní politiku nižších státních zastupitelství. Daleko významnější však podle mého názoru je, že stávající úprava, která omezuje možnost stížnosti pro porušení zákona pouze do rukou ministra spravedlnosti, nastoluje situaci, kdy ministr spravedlnosti jako politik může do určité míry ovlivňovat trestní řízení tím, jestli stížnost pro porušení zákona podá či nikoliv. Nemůžeme tedy připouštět, aby případné změny na politické scéně měly vliv na rozhodování o tom, zda bude či nebude stížnost pro porušení zákona podána. Připomínám, že ministr v této souvislosti nemusí své rozhodnutí žádným způsobem odůvodňovat.
Úprava, která by soustřeďovala možnost podávat stížnost pro porušení zákona pouze do rukou ministra, nemá v demokratických zemích obdoby. Je potřeba zmínit, že jediné podle platného zákona o státním zastupitelství nesmí ministr v konkrétních případech do postupu státních zastupitelství zasahovat. Je tedy podle mého názoru zcela na místě, aby oprávnění ke stížnostem pro pomšení zákona, které prostřednictvím rozhodování Nejvyššího soudu významně ovlivňuje činnost soudů, státních zastupitelství i vyšetřovatelů, bylo přinejmenším rozděleno mezi oba subjekty, tedy jak mezi ministra, tak i nejvyššího státního zástupce. Konečně i předpokládané zvýšení platů státních zástupců, které bude na programu této schůze, odůvodňuje požadavek, abychom státním zástupcům trochu práce přidali.
Na závěr tedy pouze shrnuji: podporuji usnesení ústavně právního výboru ve znění tisku 90/1. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní poslankyni Rujbrové. Ptám se, zda si ještě někdo přeje v této obecné rozpravě vystoupit? Jelikož nikoho nevidím, obecnou rozpravu uzavírám a zahajuji podrobnou rozpravu. Písemnou přihlášku do podrobné rozpravy žádnou nemám. Ptám se, hlásí se někdo ústně? Ano, pan poslanec Langer. Ne, pan poslanec Novák.
Poslanec Jiří Novák: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, beru zpět svůj návrh na změnu ustanovení § 8 odst. 2 trestního řádu. Činím tak po déle trvající rozpravě a s ujištění předkladatelů o tom, že v chystané novele trestního zákona bude rozšířen okruh tzv. daňových trestných činů a že současně bude připravena novela trestního řádu, která tzv. průlom do daňového tajemství bude řešit tím způsobem, že v tomto ustanovení bude obsažen výčet daňových trestných činů, na které se toto ustanovení bude vztahovat. Z tohoto důvodu beru svůj návrh zpět a věřím, že novely. o kterých jsem hovořil, budou co nejdříve na půdě Parlamentu připraveny k projednání poslanci. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Jiřímu Novákovi. Pan poslanec Langer.
Poslanec Ivan Langer: Vážený pane předsedo, pane premiére, vážené kolegyně, kolegové, já patřím k tomu druhému z poslanců, kteří poněkud rozšířili onu vládou zamýšlenou novelu trestního řádu, a to novým ustanovením § 87 b), který se měl nazývat sledování zásilky a který měl zlehčit postup orgánů činných v trestním řízení při problematice mezinárodního obchodu nebo mezinárodních zločineckých spolčení,
Byl jsem pozván na ústavně právní výbor, kde jsme měli diskutovat tuto problematiku. Upřímně jsem trochu zklamán z toho, že zástupce Ministerstva vnitra, kterému bylo toto více méně adresováno, se vyjádřil pouze písemnou formou. Já jeho stanovisko, které zní, že v tuto chvíli předpis a veškeré předpisy, které jim slouží k jejich činnosti, jsou dostačující, respektuji. Tudíž také já svůj pozměňující návrh stahuji. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Langerovi. Ptám se, zda si ještě někdo přeje vystoupit - tentokrát již v podrobné rozpravě. Jelikož tomu tak není, podrobnou rozpravu uzavírám.
Kolegyně a kolegové, konstatuji, že ani v obecné, ani v podrobné rozpravě nezazněly žádné hlasovatelné návrhy, tj. návrhy na vrácení, zamítnutí apod. Zeptám se ještě před ukončením druhého čtení, zda si paní ministryně nebo zpravodaj přejí závěrečná slova. Předpokládám, že tomu tak není. Takže blahopřeji oběma, že tento zákon prošel druhým čtením a přeji jim úspěch ve čtení třetím.
Kolegyně a kolegové, chtěli jsme nyní projednávat vládní návrh zákona o nadacích - bod 4 - ale jak víte, byla schválena změna programu, kterým jsme bod 4 přesunuli - tuším - za bod 13.
Tím pádem otevírám původní pátý bod našeho programu, což je
4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č.155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, a zákon České národní rady č. 582/1991 Sb.
o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění
pozdějších předpisů - sněmovní tisk 121 - druhé čtení
Podotýkám, že se jedná o sněmovní tisk 121, a to opět o druhé čtení. Než dám slovo poslancům přihlášeným do diskuse, jejichž přihlášky jsem už ve dvou případech dostal, samozřejmě nejdříve poprosím k tomuto tisku o úvodní slovo pověřeného člena vlády, to je ministra práce a sociálních věcí pana Jindřicha Vodičku.
Ministr práce a sociálních věcí pan Jindřich Vodička: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, kolegové z vlády, dámy a pánové, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, mi dovolte říci jen několik slov, neboť podrobné odůvodnění tohoto vládního návrhu včetně charakteristiky hlavních navrhovaných změn jsem přednesl v rámci prvého čtení návrhu zákona.
Chtěl bych proto nyní pouze poznamenat, že předložený návrh kromě řady dílčích úprav jednotlivých ustanovení zákona č. 155/1995 Sb., se týká též založení některých nových nároků v důchodovém pojištění. Jedná se především o návrh na vdovecký důchod mužů, kteří ovdověli před rokem 1991, o rozšíření podmínek pro přiznání předčasného starobního důchodu a zároveň o výhodnější výpočet tohoto důchodu a o nárok na plný invalidní důchod u osob samostatné výdělečně činných.
Návrhy na úpravu zákona o důchodovém pojištění nepředstavují zásadní koncepční změny, avšak přinášejí řadu dílčích pozitivních úprav a znamenají ve svém souhrnu celkové vylepšení tohoto zákona, a to z hlediska věcného i legislativního.
Změny navrhované v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení vycházejí zejména z potřeb praxe a týkají se kromě legislativních úprav především upřesnění postavení a kompetencí orgánů sociálního zabezpečení, otázek řízení a dále úkolů zaměstnavatelů při provádění důchodového pojištění. Novelu zákona č. 582/1991 Sb., lze souhrnně charakterizovat jako převážně technickou.
Předložený vládní návrh zákona byl přikázán výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Tento výbor ve svém usnesení doporučil Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s návrhem zákona s několika připomínkami. Za předkladatele konstatuji, já se ztotožňuji se stanoviskem tohoto výboru a dovolte mi proto závěrem přednést vám doporučení, aby návrh zákona byl postoupen do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministrovi. Konstatuji, že návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Usnesení jste dostali. Připomínám, že vám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 121/1. Prosím pana poslance Václava Krásu, aby se ujal slova jako zpravodaj tohoto výboru.
Poslanec Václav Krása: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, výbor pro sociální politiku a zdravotnictví projednal na své 14. schůzi vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a zákon České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů - tisk 121.
K návrhu zákona výbor přijal usnesení, které máte v tisku 121/1. Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem. Výbor zároveň přijal šest pozměňovacích návrhů k předloženému návrhu zákona, které jsou spíš legislativně technického charakteru. Pouze dva návrhy jsou věcné a týkají se doby účinnosti jednotlivých ustanovení. Pan ministr s těmito pozměňovacími návrhy za předkladatele souhlasí.
Uvedený návrh zákona zároveň projednal rozpočtový výbor, který k němu nepřijal žádné usnesení.
Domnívám se, pane předsedo, že tímto konstatováním končí moje zpravodajská zpráva. Můžete otevřít obecnou rozpravu k návrhu zákona.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji vám, pane zpravodaji. Skutečně otevírám obecnou rozpravu. Jako první jsem tady měl přihlášku paní poslankyně Fischerové, ale nyní vidím, že je to až do podrobné rozpravy. Takže první, kdo se přihlásil do obecné rozpravy, byla paní poslankyně Milada Emmerová, které uděluji slovo. Připraví se do obecné rozpravy poslanec Martin Smetana.
Poslankyně Milada Emmerová: Vážený pane předsedo, vážení přítomní, vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb., se provádí zákon o důchodovém pojištění v § 6 týkající se poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, to je stručně řečeno stupně invalidity. V odstavci 2 se odvolává na existenci přílohy č. 2, která je součástí uvedené vyhlášky, kde jsou uvedeny druhy zdravotního pojištění.
Ty pak jsou označeny procentní mírou poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti.
V odst. 3 je zmíněna základní filosofie při stanovování stupně invalidity. Ze všech chorobných stavů u daného jedince se vybírá jediný, který dle soudu posudkového lékaře představuje nejpodstatnější handicap pro výkon další soustavné výdělečné pracovní činnosti. S přihlédnutím k ostatním onemocněním pak představuje možnost pouze desetiprocentního navýšení. Podklady pro toto rozhodnutí může poskytnout jakékoliv zdravotnické zařízení, přestože je kladen důraz na funkční vyšetření a jeho dokonalé zhodnocení.
V materiálu o nových posudkových kritériích, který zpracoval do Zdravotnických novin dr. Biskup z Ministerstva práce a sociálních věcí v srpnu minulého roku, je dokonce explicitně uvedeno, že může jít například o rehabilitační centrum. Tím, že zdravotnickou dokumentaci poskytuje příležitostný lékař a hodnotí ji pak lékař posudkový, i když často nemá ani náležitou kvalifikaci v podobě atestace v tomto oboru, často se stává, že nemocný bývá nesprávně hodnocen. Je pravdou, že já se spíš setkávám s případy, kdy nemocný byl tímto postupem poškozen, ale i když může docházet k případům opačným, pak každopádně jde o nepravost.
Je tedy na místě připomínka, aby posudkoví lékaři dostávali kompletní dokumentaci k danému případu od lékaře primárního, který shromáždil i podklady od ostatních lékařů specialistů. Mělo by být přihlédnuto i k názoru zaměstnavatele. Nedostatečné materiály by měly být doplňovány praktickým lékařem, anebo vyšetřovacím střediskem ve velkých nemocnicích, kde bývají nejširší diagnostické možnosti.
Jedině pak ve spolupráci všech těchto činitelů může být přistoupeno k adekvátnímu ohodnocení stupně invalidity, což často představuje pro nemocného osudovou záležitost. Tím, že se takto zlepší posudková činnost, pak odpadnou obavy z nadhodnocení v těch případech, kde jde o souběh několika závažných onemocnění.
Pokud by dvě a více z nich představovala procentní míru poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti o 40 a více procent, pak by bylo na místě povolit dvacetiprocentní navýšení základní sazby.
Současná příloha číslo 2 zmíněné vyhlášky je sice do určité míry oproti původní vylepšena v několika aspektech, ale její znění není definitivní. Jednak jde o materiál, který byl dle průvodního dopisu teprve poskytován odborným společnostem k připomínkování, jednak i my, poslanci, konkrétně z našeho klubu, jsme podávali některé návrhy na změny položek a jejich zhodnocení a není nám dodnes známo, které z nich byly využity. Definitivní znění přílohy tedy není známo.
Některé uvedené výhrady nás vedou k následujícímu závěru: Protože jsme přesvědčeni, že tato situace, pokud jde o zasahování do lidských práv občanů, je obdobná situaci, která byla řešena nálezem Ústavního soudu č. 206/1996 v oblasti zdravotnictví, je na místě, aby se stala příloha vyhlášky č. 284/1995, v níž je řešena invalidita, přílohou zákona č. 155/1995 Sb.
Náležitý pozměňovací návrh si dovolím předložit v podrobné rozpravě k zákonu. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji paní poslankyni Emmerové. Jak jsem už řekl, nyní je na řadě pan poslanec Martin Smetana a do obecné rozpravy se připraví pan poslanec Vladimír Špidla.
Prosím kolegy Langra a Nováka, aby hlasitý smích poněkud ztišili. Slovo má pan poslanec Smetana.
Poslanec Martin Smetana: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, nyní je nám předložen ve druhém čtení vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a zákon ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk č.121.
Po důkladném prostudování těchto změn a doplnění, které předkládá vláda, navrhuji podle § 93 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vrátit vládní předlohu výboru k novému projednání.
V případě, že můj návrh neprojde, budu nucen v podrobné rozpravě podat pozměňující návrhy. Děkuji.