Středa 14. května 1997

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu poslanci Plevovi. Slova se ujme kolega Prokop, připraví se pan kolega Krása.

Poslanec Michal Prokop: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych ještě než přednesu konkrétní pozměňovací návrh, který jsem avizoval už ve své zpravodajské zprávě, krátce vysvětlil smysl toho všeho, o čem vlastně tady je řeč a co ve skutečnosti zhruba ze 70 % vůbec není obsahem předkládané novely zákona či několika zákonů.

Většina debat, které se tu vedou a vedly se i v obecné rozpravě, se týkala vysílání reklam, ačkoli tato problematika ve znění toho tisku, který projednáváme, v podstatě není. Je to prostě tím, že většina poslanců zcela logicky chápe, že vazba finančních zdrojů veřejnoprávních medií České televize a Českého rozhlasu na další příjmy, především příjmy z vysílání reklam, je jednoznačně důležitá a že to je ten moment, na kterém se všechny naše úvahy lámou.

Pokud tato problematika v předkládaném tisku obsažena není, není to ničím jiným než tím, že stálá komise pro sdělovací prostředky, která tento zákon zpracovávala, nebyla schopna se dohodnout na nějakém jednoznačném znění a vlastně tyto úvahy z toho tisku vypadly. Rovnou chci říci, že nepatřím mezi ty, kteří se domnívají, že by veřejnoprávní média vůbec neměla mít reklamu. Těch důvodů je mnoho, některé zde už zazněly. Vícezdrojovost financování - praxe ve srovnatelných evropských státech - to všechno už tady bylo. Jen jeden z argumentů, který já považuji za důležitý, zatím nezazněl. Já si totiž nejsem zcela jist, zdali role veřejnoprávní a soukromé televize nebo rozhlasu je tak zcela odlišná, jak tady někdo z mých kolegů před chvílí, nebo před obědem řekl. Přinejmenším je myslím příbuzná nebo stejná v tom jednom jediném, a to že jak televize, tak rozhlas, ať už jsou soukromé nebo veřejné, tak prostě bojují o diváka, o posluchače. Já myslím, že i veřejnoprávní televize a veřejnoprávní rozhlas o diváka bojovat musí, protože pokud na tento svůj úkol rezignuje a bude vysílat veškerý program v té struktuře, v jaké například je program ČT 2, pak velmi těžko budeme moci hovořit o veřejné službě, protože veřejná služba, která má 2 - 3 %, či do 5 % dosah sledovanosti, není veřejnou službou v tom pravém slova smyslu. Já si myslím, že naším cílem by mělo být také, aby pokud má veřejná televize a veřejný rozhlas uloženy nějaké úkoly ze zákona, například šířit objektivní vyvážené zpravodajství etc., že by také měla usilovat o to, aby takovéto zpravodajství někdo sledoval. Já si myslím, že vysílání reklamy je jedním z prvků, který motivuje veřejnou instituci, jakou je televize nebo rozhlas k tomu, aby o diváka bojovala. To je argument, který tady ještě nezazněl, a proto se nedomnívám, že by do budoucna měl nastat ten klasicky čistý model, kdy veřejná instituce je financována pouze z poplatků, zatímco soukromá pouze z reklamy. Myslím, že i to je jeden z důvodů proč to vícezdrojové financování by mělo zůstat. K čemu směřuji? Směřuji k tomu, že na druhé straně se také nedomnívám, že veřejná instituce, která by měla být financována pouze z poplatků, by měla každých 2, 3, 4 či kolik let přistoupit k Poslanecké sněmovně s nataženou rukou a říci: Vážení, zvedla se inflace, zvedají se náklady, přisypte nám. Myslím si, že každá veřejná instituce je povinna - protože nakládá nebo hospodaří s veřejnými prostředky a v tuto chvíli je úplně jedno, že se nejedná o klasické prostředky státního rozpočtu, ale o jiný typ veřejných prostředků - že by měla s nimi nakládat tak, jako jiné veřejné instituce s jinými veřejnými prostředky hospodárně - nebo lépe řečeno co nejhospodárněji a že je povinností struktur veřejné kontroly, mezi něž počítám Poslaneckou sněmovnu, každoročně efektivitu vynakládání těchto veřejných prostředků sledovat.

Proto jsem navrhl, a proto také náš výbor přijal vypuštění té valorizační doložky, která vlastně jako by byla signálem rezignace veřejné kontroly na to, jak instituce hospodaří. Ale myslím, že vedle toho zvážení poplatků, pro které v zásadě jsem, je zapotřebí nutit obě naše instituce veřejnoprávní k tomu, aby hospodařily pokud možno efektivně a aby se snažily o to získávat prostředky odjinud. Proto budu navrhovat za chvíli návrh na jisté omezení vysílání reklamy a rovnou předesílám, že to budu navrhovat v tuto chvíli jen pro televizi, a to čistě z toho důvodu, že kolega Přibáň je připraven podobný návrh, o kterém už jednala stálá komise, navrhnout pro rozhlas, abych zbytečně nedubloval. Omezím se v tuto chvíli pouze na problematiku České televize. Protože jsem stál u zrodu legislativy tehdy na federální úrovni a protože vím, že úmyslem zákonodárců bylo, že dovolené procento vysílání reklam, a to jak televize tak u rozhlasu, se týkalo vysílacího kanálu a nikoli instituce, a protože Česká televize a Český rozhlas disponují dnes několika vysílacími kanály, domnívám se, že by bylo velmi vhodné v této novele vyvážit to přisypání, tedy zvýšení poplatků také jistou mírou omezení té reklamy, a to v tom smyslu, že bychom zamezili načítání vysílacích časů pro vysílání reklam z několika kanálů na kanál jeden, což v podstatě dneska Česká televize, ale i Český rozhlas činí.

Domnívám se, že to není správné a z tohoto důvodu bych si dovolil předložit tento pozměňující návrh.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, prosím o klid a děkuji za pochopení.

Poslanec Michal Prokop: V článku II. tohoto navrhovaného zákona doporučuji doplnit nový bod 1 tohoto znění: v § 7 odst. 1 za slovo "1 %" se vkládají slova: "na jednom vysílacím okruhu". Což tedy znamená, že povolujeme vysílat České televizi reklamu ve výši 1 % na jednom vysílacím okruhu.

Pokud se týká dalšího průmětu tohoto návrhu do zákona č. 483, zákona ČNR, zní další část mého pozměňujícího návrhu takto: Vkládá se nový článek III. v tomto znění: "Zákon ČNR č. 483/1991 Sb., o České televizi v platném znění se mění a doplňuje takto: v § 11 odst. 2 na konci doplnit text: "na jednom vysílacím okruhu". Je to tedy totéž, jenom promítnuto do zákona o České televizi. Domnívám se, že podobné opatření by adekvátně mělo platit pro rozhlas, ale to, jak jsem avizoval, přednese kolega Přibáň.

Možná ještě na závěr bych rád eventuálně vyvrátil jisté obavy, které by mohly nastat z toho, že se někdo bude domnívat, že na kanálu ČT 2 vysílat reklamy nejde, nebo naopak, že proto, aby šly, že by Česká televize zcela změnila strukturu tohoto víceméně exkluzivního kanálu pro menšinové žánry, nebo menšinový typ diváků. Jsem přesvědčen, že Rada České televize něco podobného nepřipustí, ale upozorňuji na to, že samozřejmě, pokud Česká televize vysílá například sportovní přenosy na kanálu ČT 2, tak i dnes se na tomto kanálu s reklamami můžeme setkat. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Krása, připraví se paní kolegyně Petrová.

Poslanec Václav Krása: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych předložil několik pozměňovacích návrhů k tisku 107. První pozměňovací návrh v čl 1 se vkládá nový bod 2 tohoto znění:

"V § 2 odst. 3 se vkládá nové písmeno h) tohoto znění:

h) Osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotou.

Odkaz č. 6. Odkaz číslo 6 zní: "Příloha k vyhlášce č. 207 z r. 1995 Sb., kapitola IV. smyslové orgány, oddělení A - zrak, oddělení B - sluch a ústrojí rovnováhy." Ostatní body se přečíslují.

Zdůvodnění: Zrakově postižení občané používají rozhlas jako prakticky jediný zdroj informací, který jim nahrazuje denní tisk a časopisy. Pokud mají televizi, využívají zde pouze zvukový signál u zpravodajských a publicistických pořadů. Sluchové postižení občané mohou používat prakticky pouze pořady uváděné veřejnoprávní televizí, které jsou opatřeny titulky nebo skrytými titulky. Pro umožnění příjmu skrytých titulků nebo teletextu si navíc musí každý koncesionář zakoupit speciální zařízení nebo televizní přijímač už tímto zařízením vybavený. Zcela mizivý je v současné době i počet pořadů tlumočený do znakové řeči.

Další pozměňovací návrh bych dal k čl.. II, kde se vkládá nový bod 1 tohoto znění: V § 9, odst. 2 se vkládá nové písmeno c) tohoto znění: "c) opatřit alespoň 25 % vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené". Ostatní písmena se přeznačí.

Za stávající text čl. 2, který se označí jako bod 2, se vkládá nový bod 3 tohoto znění: V § 10, odst. 4 se na konci odstavce vkládá tato věta: "Při posouzení žádosti se rovněž přihlíží k připravenosti žadatele opatřit určité procento vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené."

Zdůvodnění: K mému prvnímu pozměňovacímu návrhu k čl.. 2 je třeba říci, že výbor pro vědu, kulturu, mládež a tělovýchovu se na můj podnět problematikou titulkování pořadů pro neslyšící zabýval a přijal k tisku 107 pozměňovací návrh, ve kterém navrhuje, aby procento titulkovaných pořadů ve veřejnoprávní televizi bylo 20 %. Já jsem ale členům výboru doporučil, aby toto procento bylo 25 % a na svém návrhu musím trvat, protože mě k tomu vedou vážné důvody. Současná praxe vypadá tak, že objem titulkovaných pořadů činí zhruba 1/4 vysílaných pořadů, a to proto, že na titulkování se významnou měrou podílí studio V, jehož prostřednictvím titulkuje televizní pořady organizace neslyšících ASNEB. Tato organizace získává prostředky na titulkování především ze státních grantů. Jsem přesvědčen, že je systémově špatné, aby do veřejnoprávní televize prostřednictvím těchto grantů přecházely další peníze. Vzhledem k navrhovanému zvýšení koncesionářských poplatků je možné a spravedlivé žádat po veřejnoprávní televizi, aby stávající rozsah titulkování pořadů byl plně hrazen přímo z prostředků televize.

K mému druhému pozměňovacímu návrhu chci říci, že § 10, odst. 4 zákona FS č. 468/91 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších úprav, stanoví kritéria, ke kterým se přihlíží při udělování licence. Domnívám se, že je možné i u soukromoprávní televize posuzovat také připravenost k titulkování pořadů, přičemž se nijak nestanoví povinnost titulkování pořadů ani jeho rozsah. Je to víceméně nepřímý tlak na tyto televize, aby se touto problematikou zabývaly. V zahraničí není nic mimořádného, že soukromoprávní televize některé své pořady titulkuje pro neslyšící. Jako příklad uvádím např. Channel 4, ITV a další. Věřím, dámy a pánové, že tyto dva pozměňovací návrhy podpoříte. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolegyně Petrová, připraví se kolega Přibáň. Dámy a pánové, prosím o klid.

Poslankyně Jana Petrová: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych v souvislosti se svým vystoupením v obecné rozpravě přednesla některé pozměňovací návrhy v podrobné rozpravě, jak už jsem předem avizovala.

Tyto pozměňovací návrhy přednáším tak, že jsou také doloženy nebo vyargumentovány v oblasti ekonomické, finanční, tedy i je z toho zřetelné, jaký budou mít dopad na Českou televizi a na televize privátní.

Předkládám tři pozměňovací návrhy, z toho první dva pozměňovací návrhy jsou vlastně jedním návrhem ve dvou variantách. Pokud by byly přijaty oba, nemá to smysl, může být přijat jeden nebo druhý v hlasování. Potom předkládám třetí pozměňovací návrh, který opět podmiňuji tím, že bych byla ráda, kdyby se o něm hlasovalo pouze v případě, že by nebyl přijat žádný z prvních dvou pozměňovacích návrhů.

První můj pozměňovací návrh se týká postupného přechodu vysílání reklamy z České televize směrem k televizím privátním. Je to, řekla bych, jeden z velmi šetrných způsobů, který nebude znamenat velikou ztrátu pro ČT vzhledem k tomu, že je navrženo 50 % zvýšení koncesionářského poplatku. Jedná se o rozprostření reklamy České televize do denního vysílacího času, to znamená, že jsem pro to, ponechat ČT 1  % reklamy, ale rozprostřít ho do denního vysílacího času tak, že během jedné hodiny nesmí čas vyhrazený reklamě přesáhnout 2 minuty, a to na žádném z jejích vysílacích okruhů. Prakticky to znamená, že ČT tím ztratí 40 % příjmů z reklamy, což je přepočteno 343 mil. Kč, avšak zvýší-li se koncesionářský poplatek od 1. 7. 1997, tak jak je zde předloženo o 50  %, bude tato ztráta už v tomto roce kompenzována částkou 527 mil. Kč. Takže zde by došlo k určitému snížení příjmů České televize z reklamy, ale v absolutním počtu by nedošlo ke snížení příjmu ČT, pokud by byl zvýšen o 25 Kč koncesionářský poplatek.

Druhý návrh je vlastně jiná varianta, jiné rozprostření tohoto času reklamy na ČT.

Omlouvám se, pane předsedající, ještě přečtu to legislativní znění a potom budu mluvit ke druhému návrhu. Takže legislativně by návrh zněl, že dosavadní čl. 2 v předložené novele zůstává v podobě, v jaké je a doplňuje se o ustavení § 7 zákona č. 468/91 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání ve znění všech přijatých novel, se mění a doplňuje takto: V odst. 1 se vypouští poslední věta a nahrazuje se tímto textem: "U provozovatelů nesmí čas vyhrazený reklamám přesáhnout 2 minuty v průběhu 1 hodiny, a to na žádném z vysílacích okruhů."

Nyní opět ke druhému pozměňovacímu návrhu, který je vlastně variantou prvního návrhu, pouze se jedná o jiné rozprostření vysílacího času reklamního a je tam jiný procentuelní dopad, který také zmíním. Znamená to také ponechat České televizi 1 % reklamy, avšak s tím, že v hlavním vysílacím čase nesmí čas vyhrazený reklamě přesáhnout 0,1 % denního vysílacího času. Prakticky to znamená, že ČT v tomto případě přišla o 53 % příjmů z reklamy, což je přepočteno 451 mil. Kč, avšak bude-li přijata novela tak, jak o ní jednáme a zvýší-li se koncesionářský poplatek od 1. 7. 1997 o 50  %, tzn. o 25 Kč měsíčně, bude tato ztráta opět kompenzována částkou 527 mil. Kč do konce tohoto roku.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, opravdu vás vyzývám, kdo potřebujete urgentně si vyřídit něco se svými kolegy či kolegyněmi, moc bych vás prosil, abyste tak učinili mimo zasedací síň, za což předem děkuji.

Poslankyně Jana Petrová: Děkuji, pane předsedající. Chtěla bych ještě jednou připomenout, že návrh na zvýšení poplatků o 25 Kč měsíčně pro Českou televizi znamená přínos jednu miliardu korun ročně. To, co navrhuji já, se vlastně zdaleka nevyrovná kompenzaci, která by zde byla přijetím tohoto navýšení.

Legislativně by tento návrh zněl: Dosavadní článek č. 2 v předložené novele zůstává a doplňuji ho takto: Ustanovení § 7 zákona č. 468/1991 Sb.. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění všech přijatých novel, se mění a doplňuje takto: V odst. 1 se vypouští poslední věta a nahrazuje se tímto textem: "U provozovatelů ze zákona nesmí čas vyhrazený reklamám v době hlavního vysílacího času přesáhnout 0,1 % denního vysílacího času." hlavním vysílacím časem se rozumí doba mezi 19.00 až 22.30 hodin.

Třetí pozměňující návrh již není o určitém postupném pozvolném přechodu vysílacího času reklamního z České televize - z veřejnoprávního subjektu - směrem na privátní, ale týká se přímo předložené novely ve výši koncesionářského poplatku. Pokud by ani jeden z těch prvních dvou pozměňovacích návrhů nebyl přijat, doporučovala bych, aby v tom případě tento koncesionářský poplatek nebyl zvýšen tak vysokou částkou - o 25 Kč měsíčně - na každého, kdo má televizní přístroj, což by znamenalo miliardu ročně, ale byl zvýšen pouze o nižší částku. V tomto případě doporučuji, aby to bylo o částku 20 Kč, takže měsíční koncesionářský poplatek by byl 70 Kč, to znamená, že Česká televize by měla zvýšeny své příjmy ne o jednu miliardu konin ročně, ale o osm set milionů korun ročně.

Jak jsem zde již hovořila dopoledne v číslech, mohla bych v nich pokračovat, ale v této chvíli pouze řeknu, že tato částka také dostatečně a řekla bych ještě lépe než mé první dva pozměňující návrhy pokryje zvýšené náklady České televize a umožní České televizi mít vyrovnaný rozpočet. V této chvíli děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Přibáň, připraví se pan kolega Holub.

Poslanec Martin Přibáň: Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych zde přednesl několikrát již avizovaný návrh, o kterém hovořil pan předseda výboru Prokop. Tento návrh je výsledkem dohody vedení Českého rozhlasu a Asociace provozovatelů rozhlasového vysílání. Vznikl na základě iniciativy stálé komise pro sdělovací prostředky. Tato dohoda byla podepsána generálním ředitelem Českého rozhlasu Vlastimilem Ježkem a prezidentem Asociace Michalem Zelenkou. Smyslem tohoto návrhu je současné poněkud zvýšit finanční prostředky pro soukromá rádia vysílající v České republice a zachovat přitom navrhovanou výši příjmů pro veřejnoprávní Český rozhlas. Má se to provést tím způsobem, že se zkrátí čas, který může Český rozhlas vysílat reklamu na každém svém vysílacím okruhu o 2 minuty, a současné se o 2 koruny zvýší navrhovaný koncesionářský poplatek z 35 na 37 Kč.

Tolik velice stručně ke smyslu tohoto návrhu. Chtěl bych jej zde pro steno přednést.

1. Vkládá se nový článek 4, který zní: "Zákon č.. 484/1991 Sb., o Českém rozhlase, se mění a doplňuje takto: §11, odst. 2 zní: V rozhlasovém vysílání čas vyhrazený reklamě nesmí u provozovatelů ze zákona přesáhnout 3 minuty denního vysílacího času na každém regionálním okruhu. čas pro reklamu nevyužitý na některém z okruhů nesmí být použit na okruhu jiném." Ostatní články se přečíslují.

2. Článek 2 se mění a doplňuje takto: Stávající text se označí číslem 1 a připojí se číslo 2 tohoto znění: "§ 7, odst. 2 zní: V rozhlasovém vysílání čas vyhrazený reklamě nesmí u provozovatelů ze zákona přesáhnout 3 minuty denního vysílacího času na každém celoplošném okruhu a je 5 minut denního vysílacího času na každém regionálním okruhu, u provozovatelů s licencí a u provozovatelů s registrací 20 % denního vysílacího času."

3. V článku 1 se bod 3 mění takto: "§ 4, odst. 1 zní: Měsíční výše rozhlasového poplatku činí 37 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 75 Kč."

4. Dosavadní článek 4 se mění takto: "Tento zákon nabývá účinnosti k prvnímu dni měsíce následujícího po vyhlášení zákona s výjimkou článku 4 a článku 2, bod 2, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1998."

Z předneseného návrhu je patrné, že se jedná o návrh komplexní. Prosím, aby proto bylo o něm hlasováno současně v jednom hlasování. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Holub, připraví se pan kolega Karas.

Poslanec Josef Holub: Vážený pane místopředsedo, vážení přítomní, navrhuji v článku II novely doplnit další změnu zákona tohoto znění:

"V § 7, odst. 1 v poslední větě se údaj 6 minut nahrazuje údajem 4 minuty."

Pan místopředseda Kasal vyzval k posouzení ekonomického dopadu každého návrhu. Tento návrh pravděpodobně ubere České televizi cca 150 milionů korun příjmů z reklam, které se pravděpodobně přelijí do soukromých subjektů, jako je Nova, Prima, Galaxie atd., možná i do rozhlasu a tisku. U provozovatelů televizního vysílání to pravděpodobně bude v poměru sledovanosti těchto subjektů.

Nesmíme však opomenout, že zvýšení poplatků přinese České televizi cca 1 miliardu na příjmech. Návrh, který jsem přednesl, je proto podle mého názoru mírnou a snad i přiměřenou kompenzací výše zmíněného zvýšení poplatků soukromým subjektům. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolega Karas, připraví se kolegyně Marvanová.

Poslanec Jiří Karas: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, pan kolega Krása mne tak trochu předběhl, takže v této chvíli pouze podporuji jeho pozměňovací návrh k právě projednávanému návrhu novely zákona č. 252/1994 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Jedná se o doplnění § 2, odst. 3, které by znamenalo osvobození osob nevidomých a prakticky nevidomých a osob neslyšících od televizních a rozhlasových koncesionářských poplatků. Tuto úpravu chápu jako vstřícné gesto lidem, jejichž přístup k informacím je zásadním způsobem vzhledem k jejich zdravotnímu stavu omezen.

V tomto státě sice neexistuje přesná evidence takto těžce handicapovaných osob, avšak podle dostatečně kvalifikovaných odhadů se jedná celkem o méně než 20 tisíc občanů. Tedy celkový ekonomický dopad je zanedbatelný. Vymezení osob, které připadají pro osvobození od poplatků, je jednoznačně dáno vyhláškou č.. 207/1995 Sb. Toto jednoznačné vymezení se prakticky nezmění ani po přijetí nového bodového systému hodnocení stupně zdravotního postižení, které připravuje Ministerstvo zdravotnictví.

Uplatnění nároku na úlevu a jeho kontrola je tedy zcela jednoduchá. Pochopení pro problémy lidí se závažným zdravotním handicapem a hledání cest ke kompenzaci, pokud je možná, patří k samozřejmým povinnostem tohoto státu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme kolegyně Marvanová. Připraví se pan kolega Krejsa, který chce upřesnit svůj návrh.

Poslankyně Hana Marvanová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Ráda bych při projednávání novel těchto mediálních zákonů předložila návrh, který se týká článku II. předloženého poslaneckého návrhu a tisku, který projednáváme, a to další změny zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Byť tyto změny, které předkládám, nesouvisejí s reklamou ve veřejnoprávní televizi a dalšími problémy, o kterých zde hovoříme, myslím, že když novelizujeme touto poslaneckou iniciativou zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, byla by chyba nenapravit některé problémy, které v tomto zákoně jsou a které jsou nyní aktuální a jsou i připraveny ke změně.

Mé pozměňovací návrhy se týkají dvou problémů. 2a prvé toho, že v současné době podle § 11 zákona žadatel o licenci a ten, kdo potom provozuje na základě licence vysílání, musí uvádět určité údaje o společnosti, o vkladech jednotlivých společníků atd., ale není povinen uvádět další podrobnější údaje. Myslím, že to vede k určité neprůhlednosti provozovatelů vysílání a že by bylo správné, aby žadatel a poté i provozovatel vysílání byl povinen uvádět podrobnější údaje.

Proto navrhuji změnu v § 11 zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání tak, že v odstavci 1 písm. b) se dosavadní text změní takto:

"Doklady o výši základního jmění, vkladu jednotlivých společníků, výši jejich obchodních podílů, společenskou nebo zakladatelskou smlouvu, stanovy a seznam akcionářů, bankovní informaci; obdobné údaje, je-li žadatelem fyzická osoba."

Další změna, kterou bych ráda navrhla, se týká § 14, a to konkrétné problematiky změn licence. V současné době provozovatel, který vysílá na základě licence, může provést změnu v údajích, které uváděl v žádosti, a až poté požádat Radu o souhlas s těmito změnami. To vede k poměrně nepřehledné situaci. Jestli si někdo z vás vzpomíná, když jsme naposledy novelizovali tento zákon, změny u těch, kteří vysílají na základě registrace, tzn. u kabelových a satelitních televizí, musí být předkládány dříve, než se stanou. Myslím si, že takový postup bychom měli zavést i u změn licence. Tzn. nejdříve držitel licence požádá o změnu v údajích, které uváděl v žádosti. Rada může vyslovit nebo nevyslovit souhlas a teprve poté může být změna provedena. To povede k větší přehlednosti toho, jaký je současný stav toho, kdo provozuje vysílání.

Proto tedy navrhuji změnu § 14, který by zněl - předkládám kompletní znění, byť neměním všechna slůvka, ale myslím, že to bude přehlednější.

"§ 14 Změna licence

Odstavec 1) Provozovatel je povinen požádat předem Radu o souhlas se změnou, týkající se údajů uvedených v žádosti (§ 11) nebo plnění podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence (§ 12, odst. 2).

Odstavec 2) Na základě žádosti podle odstavce 1 Rada podle okolností případu rozhodne o změně udělené licence. Změna může být udělena až poté, kdy ji Rada schválila.

Odstavec 3) Rada je povinna rozhodnout o změně podle odstavce 1 do 60 dnů ode dne, kdy jí byla doručena žádost provozovatele. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že se změnou vyslovila souhlas.

Odstavec 4) Doklady o schválených změnách je provozovatel povinen předložit Radě do 30 dnů od provedení těchto změn. V případě změn, které se zapisují do Obchodního rejstříku, je provozovatel povinen předložit Radě výpis z Obchodního rejstříku do 30 dnů ode dne zapsání změn v Obchodním rejstříku.

Odstavec 5) Rada může podmínky licence bez souhlasu provozovatele změnit i v případě, že je to nezbytné k dodržení mezinárodních závazků, jimiž je Česká republika vázána.

Dále bych v souvislosti s těmito změnami ještě chtěla navrhnout malou změnu formulační v § 20 odst. 4 písm g), která se týká udělování pokut. V souvislosti se změnami, které navrhuji, je třeba přeformulovat tak, aby v případě nesplnění povinností provozovatele bylo možno udělit pokutu. Proto by písm. g) nové znělo:

"Provedl bez souhlasu Rady změny údajů uvedených v žádosti, nebo změny týkající se plnění podmínek udělených licencí, které by mohly být důvodem pro změnu nebo odnětí licence (§ 14 a § 15) nebo nesplnil povinnost uvedenou v § 25a)." Tím končí nově znějící písm. g).

Dále navrhuji doplnit přechodná ustanovení, která musí pochopitelně reagovat na novou situaci pro stávající držitele licence. Navrhuji doplnit za § 25 přechodných ustanovení nový § 25a), který zní:

"Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání s licencí udělenou podle dosavadních předpisů je povinen doplnit údaje uvedené v žádosti podle § 11 odst. 1 písm.b) do 31.12.1997."

Ke stručnému zdůvodnění: Toto datum jsem vybrala z toho důvodu, aby byla právní jistota. Dnes nemůžeme vědět, ke kterému datu tento zákon nabude účinnosti, proto pevné datum s dostatečným odstupem je asi nejlepším možným řešením.

Poslední drobná změna, kterou navrhuji provést v § 21, souvisí s tím, že jsme opomněli vložit možnost odvolání k soudu v případě, že Rada odmítne provést registraci nebo odmítne provést změnu registrace. To se může stát, ale bohužel jsme nereagovali na to tak, aby bylo možno se v tomto záporném rozhodnutí odvolat k soudu, což je jisté správné. Proto navrhuji do § 21 vložit za slova "rozhodnutí o odmítnutí registrace (§ 17)" nová slova "rozhodnutí o změně registrace (§ 17)."

To jsou mé veškeré pozměňovací návrhy k tomuto zákonu.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slovo uděluji kolegovi Krejsovi, připraví se kolega Přibáň.

Poslanec Josef Krejsa: Pane předsedající, dámy a pánové, omlouvám se, ale po konzultaci s předkladatelem a zpravodajem stahuji mnou navrhovaný bod 6 do článku I. a další nové body, které jsem navrhoval jako bod 7, 8 a 9, přesunuji jako změnu či vypuštění stávajícího textu z článku II., a to takto:

V článku II. navrhuji nahradit v § 9 odst. 3 slova "jedním televizním programem" slovy "dvěma televizními programy",

V článku II. navrhuji nahradit v § 9 odst. 4 slova "dvěma vysílacími okruhy v pásmu VKV" slovy "třemi vysílacími okruhy v pásmu VKV".

V článku II. navrhuji vypustit v § 9 odst. 5.

Dále navrhuji doplnit stávající text v § 2 v článku II. bez označení jako bod 1 na celkové znění § 2 takto:

"Rozhlasovým a televizním vysíláním (dále jen vysíláním) šíření programu nebo obrazových a zvukových informací prostřednictvím vysílačů, kabelových rozvodů, družic a jiných prostředků určených přímo veřejnosti. Další současné úplné a nezměněné vysílání následnými technickými prostředky, společné antény, kabelové rozvody, převaděče, lokální vysílače spadá do kompetence Českého telekomunikačního úřadu."

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Přibáň a poté se připraví poslední přihlášený do rozpravy, pan kolega Matulka.

Poslanec Martin Přibáň: Dámy a pánové, já si dovolím z tohoto místa pouze opravit jednu chybu, které jsem se dopustil při přednášení první části pozměňovacího návrhu, tzn., že přečtu tuto první část ještě jednou správně.

1. Vkládá se nový článek IV, který zní: Zákon 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu se mění a doplňuje takto:

§ 11, odst. 2 zní: V rozhlasovém vysílání čas vyhrazený reklamě nesmí u provozovatelů ze zákona přesáhnout 3 minuty z denního vysílacího času na každém celoplošném okruhu a 5 minut z denního vysílacího času na každém regionálním okruhu. Čas pro reklamu nevyužitý na některém z okruhů nesmí být použit na okruhu jiném. Děkuji.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP