Poslanec František Brožík: Vážená paní předsedající, pane předsedo, dámy a pánové, nechci zpochybňovat samozřejmě možnost pana kolegy Dostála vznést jakýkoli návrh, ale podle mého mínění nyní projednáváme bod 14, kde je návrh na zřízení vyšetřovací komise atd. Myslím si, že by mělo být korektní hlasovat o zřízení nebo nezřízení. Jestliže chceme přijmout další usnesení, měl by to asi být další bod programu, o kterém bychom měli hlasovat. Návrh na zřízení může projít hlasováním, že buď bude zřízena, nebo nebude, a doplňovat to doplňujícím usnesením, že budeme žádat opět zprávu komise - myslím si, že to by měl být nový bod programu našeho jednání. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, pane poslanče, za faktickou poznámku. Nicméně v souladu s jednacím řádem dám nejdříve hlasovat o usnesení, jak jej navrhl pan poslanec Dostál, které je možné vznést v rámci tohoto bodu. Poté, ať toto usnesení bude či nebude přijato, budeme hlasovat o zřízení vyšetřovací komise.
V této chvíli zahájím hlasování a dám hlasovat o návrhu, jak jej vznesl pan poslanec Pavel Dostál. Zahajuji hlasování pořadové číslo 44.
Kdo je pro tento návrh pana poslance Pavla Dostála? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 44 z přítomných 179 poslankyň a poslanců se pro vyslovilo 98, proti 36.
Mně se zde ukazuje, že tento návrh nebyl přijat, ale ráda bych požádala o nové nastavení kvóra, protože zde se stala určitě chyba. Tímto pro stenozáznam hlasování pořadové číslo 45 prohlašuji za zmatečné. Musíme hlasovat znova. Prosím, aby bylo nastaveno správné kvórum. Současně vás všechny v tuto chvíli odhlašuji a prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými hlasovacími kartami.
Paní poslankyně, páni poslanci, prosím o klid v jednacím sále. Budeme ještě jednou hlasovat o návrhu pana poslance Pavla Dostála. Hlasování bylo vynulováno, to znamená, že se mi zde znovu objevilo pořadové číslo 45. Zahajuji tedy v tuto chvíli hlasování č. 45.
Kdo je pro návrh pana poslance Pavla Dostála? Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 45 z přítomných 173 poslankyň a poslanců se pro vyslovilo 100, proti 41. Tento návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu na zřízení vyšetřovací komise tak, jak byt předložen.
Poslanec Dalibor Matulka: Paní předsedající, když dovolíte, považuji za potřebné to znovu přečíst.
V materiálech, které máte, první bod zní:
Poslanecká sněmovna
1) zřizuje podle § 48 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vyšetřovací komisi pro prošetření okolností udělení licence společnosti CET 21 a provozování televizního vysílání na základě této licence. Ve stejném duchu se mění název komise i v bodu 2.
Dále se usnesení nemění. Je tak, jak je v písemných podkladech.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano.
V tuto chvíli zahajuji hlasování pořadové číslo 46 a ptám se, kdo je pro tento návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 46 z přítomných 178 poslankyň a poslanců se pro vyslovilo 67, proti 89.
Tento návrh nebyl přijat. Konstatuji tedy, že jsme vyšetřovací komisi nezřídili.
Dalším bodem je
19.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR
č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů,
a kterým se mění zákon ČNR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní
pojišťovně, ve znění pozdějších předpisů - prvé čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 152. Prosím, aby se slova ujal místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, který předložený návrh z pověření vlády uvede.
Současně prosím všechny paní poslankyně a pány poslance, kteří si musí něco neodkladného sdělit, aby tak učinili v předsálí jednacího sálu.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych stručně odůvodnil vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích.
Samotná novela obsahuje několik výraznějších změn, o kterých se dále zmíním a dále několik drobných změn, které zpřesňují celou úpravu správních poplatků. Z těch výraznějších změn bych na prvním místě jmenoval ustanovení, které upravuje způsob přepočtu české měny na měnu zahraniční a naopak. Tato změna vyplývá z platné úpravy devizového zákona, na jehož základě Česká národní banka vyhlašuje jednotný kurz a nikoliv, jak tomu bylo dříve, kurz pro nákup valut a nákup deviz. Přepočtů české měny na zahraniční a naopak pro účely správních poplatků využívá na českých hraničních přechodech celní orgán a orgán Pohraniční policie - pasová služba a české zastupitelské úřady v zahraničí pro účely konzulárních poplatků.
Druhou významnější změnou zákona je zjednodušení způsobu vracení správních poplatků placených formou kolkové známky. Dosud za celou Českou republiku prováděl vrátky pouze jeden úřad, a to byl Finanční úřad pro Prahu 1. Nyní se navrhuje přenést tuto působnost na všechny správní orgány, které vybírají poplatky placené jak formou kolkové známky, to znamená, že jejich výše nepřesahuje 5 tisíc korun, tak i poplatky vyšší, placené na zvláštní účty k tomu účelu jim zřízené Ministerstvem financí.
Třetí změnou, kterou bych charakterizoval, je skutečnost, že sazebník správních poplatků se navrhuje vydat v úplném znění pro jeho větší přehlednost. Do sazebníku jsou totiž zařazeny nové zpoplatňované úkony a některé dosavadní zpoplatňované úkony jsou upravovány v návaznosti na nové právní předpisy popř. novelované právní předpisy upravující jednotlivé oblasti státní správy. Zejména bych zde připomněl, že byla přijata v poslední době řada zákonů, např. v oblasti zemědělství, zákon o krmivech, zákon o ochraně chmele, zákon o vinohradnictví, vinařství, zákon o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin apod. Čili tento sazebník musí na tyto nové zákony reagovat.
Čtvrtou změnou je skutečnost, že v sazebníku správních poplatků se v řadě případů navrhuje sjednocení sazeb uplatňovaných jak vůči českým osobám s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, tak i vůči cizincům s bydlištěm nebo sídlem v zahraničí. To se týká zejména poplatků na vydání loveckých nebo rybářských lístků.
Konečně pátou změnou, kterou bych rád zmínil, je skutečnost, že se navrhuje vypuštění zmocnění pro správní orgány ke zvýšení sazeb správních poplatků z důvodu porušení povinnosti stanovené poplatníkovi zvláštním předpisem, např. tam byl pětinásobek sazby poplatku za dodatečně vydávané stavební povolení.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, závěrem bych se rád omluvil za drobnou chybičku, která se vloudila do předlohy a prosil bych vás o provedení opravy v čl.. III tohoto parlamentního tisku, kde je chybně uveden zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně jako zákon č. 591, zatímco má být č. 551.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru Kočárníkovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Stanislav Pěnička.
Poslanec Stanislav Pěnička: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, po vyčerpávajícím vysvětlení pana ministra se omezím pouze na fakta, proto budu stručný.
Navrhovaná novela samotného zákona o správních poplatcích jednak zpřesňuje stávající právní úpravu a nepředstavuje věcnou změnu. Reaguje na devizový zákon, na základě něhož Česká národní banka už neuveřejňuje kurz valut používaný do 16. října 1995 pro přepočet cizí měny na českou měnu a naopak. Doplňuje ustanovení, na základě něhož realizuje správní orgán rozhodnutí o vrácení poplatků zaplaceného kolkovou známkou ze zvláštního účtu, který mu byl zřízen podle § 7 odst. 7 zákona.
V neposlední řadě doplňuje ustanovení o placení poplatku tak, že se stanoví lhůta pro odvolání proti výzvě k zaplacení správního poplatku odlišně proti obecné úpravě stanovené zákonem o správě daní a poplatků.
Co je chvályhodné, je to, že se sazebník správních poplatků obsahující jednotlivé úkony navrhuje v úplném znění. Zvýšení sazby poplatků je navrhováno v některých případech, kdy z důvodu změny nebo doplnění právních úprav obsažených ve zvláštních zákonech, jak uvedl pan ministr, se stalo zpoplatňované řízení složitějším a tudíž i finančně náročnějším.
V sazebníku se také navrhuje sjednocení sazeb poplatků pro cizince a české občany.
Stručně ještě o finančním dopadu. Za rok 1996 bylo vybráno na správních poplatcích 1,552 mld. Kč, z toho kolkovou známkou byly zaplaceny správní poplatky v částce 750 mil. Kč,
Touto novelou se předpokládá zvýšení výnosů ze správních poplatků v důsledku navrhované právní úpravy celkem o 150 mil.Kč, a to hlavně z důvodu zavedení nových položek v sazebníku.
Závěrem - navrhovaná úprava je slučitelná se systémy obdobného zpoplatnění systému státní správy, zavedenými ve státech Evropské unie, Osobně jsem přesvědčen, že navrhovaná novela je kvalitní a navrhuji - v případě, že nezazní žádný pozměňovací návrh - přikázat tisk 152 k projednání ve druhém čtení rozpočtovému výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Pěničkovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se zatím nikdo nepřihlásil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Mandík: Paní předsedající, dámy a pánové, předložená novela zákona o správních poplatcích, tisk č.152, není podle mého názoru v souladu s § 86 odst. 5 jednacího řádu. Tak např., v části 10, kde se podstatně mění sazebník, není součástí předlohy zákona stávající sazebník, atd. Z těchto důvodů navrhuji vrátit návrh zákona k přepracování. Nebude-li tento návrh přijat, navrhuji, aby byl přikázán ještě k projednání zemědělskému výboru.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. Hlásí se dále někdo do rozpravy? Pan poslanec Filip má slovo.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já jsem se vážně zamýšlel nad tímto zákonem. Dovolte mi, abych na podporu návrhu, který tady přednesl kolega Mandík, na vrácení k přepracování, řekl jednu věc. Soudní a správní poplatky jsou svým způsobem omezující faktor, který umožňuje nebo neumožňuje, přibližuje nebo ztěžuje přístup občana této republiky k úřadům a k rozhodování na úřadech. Je mi to nesmírně líto, ale vzhledem k tomu, že jde o zvýšení poplatků, musím říci jednu zkušenost.
Jako advokát ve své praxi jsem zažil věc, o kterou se s vámi chci podělit. Přišel jsem k jednání na úřad, měl jsem zaplacený správní poplatek, a onen úředník mi oznámil, že doručení protistraně není možné, protože adresa, která je podle evidence nemovitostí a která je trvalým bydlištěm druhé strany, je nefunkční, že se na ni nedá doručit a že je tedy mojí starostí, abych si našel novou adresu toho, komu má být doručeno.
Jsem přesvědčen, že úřad, který má přes chodbu ono oddělení, které eviduje nebo neeviduje trvalá bydliště obyvatel, nemůže tímto způsobem postupovat. Já jsem dokonce přesvědčen (já vím, že mluvím mírně mimo rámec návrhu) o tom, že pokud nebude vytvořen i z naší strany určitý tlak na to, aby úřady v České republice fungovaly, tak nebude funkční ani protibyrokratická komise. Dovolte mi, abych skutečně navrhl, aby tento návrh zákona byl vrácen k přepracování, abychom se významně zabývati strukturou správních a soudních poplatků a výkonem, který za tyto poplatky úředníci pro občany České republiky dělají.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Filipovi. Dále se do rozpravy nikdo nepřihlásil, proto rozpravu uzavírám. Končím obecnou rozpravu, ve které zazněl návrh na vrácení tohoto zákona k přepracování. Byl to návrh pana poslance Mandíka. Já o tomto návrhu nyní dám hlasovat. Chce se k tomu vyjádřit pan zpravodaj Pěnička? Nechce.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 47 a ptám se, kdo je pro návrh pana poslance Mandíka na vrácení tohoto zákona k přepracování. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 47 z přítomných 176 se pro vyslovilo 36, proti 90. Tento návrh nebyl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Pan poslanec Mandík navrhl, aby navíc byl tento návrh zákona přikázán i výboru zemědělskému. Má někdo jiný návrh? Vzhledem k tomu, že tomu tak není, přistupujeme k hlasování. Nejdříve budeme hlasovat o návrhu organizačního výboru.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 48 a ptám se, kdo je pro tento návrh, aby byl zákon přikázán výboru rozpočtovému. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 48 z přítomných 177 poslanců se pro vyjádřilo 133, nikdo nebyl proti. Tento návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Mandíka, aby tento návrh byl přikázán i zemědělskému výboru.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 49 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 49 z přítomných 174 poslanců se pro vyslovilo 66, proti 52. Tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že předložený návrh jsme k projednání přikázali výboru rozpočtovému.
Dalším bodem je
20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon
České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních,
ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 146) - prvé čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 146. Nejdříve vám chci oznámit, že předseda vláda v průvodním dopise požádal o zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu. Prosím, aby se ujal slova místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, který předložený návrh z pověření vlády uvede. Současně prosím paní poslankyně a pány poslance, aby si případná sdělení sdělili v předsálí. Dámy a pánové, prosím o klid.
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě předtím, než se budu věnovat novele zákona o spotřebních daních, dovolte mi pár obecnějších poznámek k oběma daňovým zákonům, které jsou dnes předloženy Poslanecké sněmovně k prvnímu čtení.. Chci říci tyto poznámky zejména proto, že oba tyto zákony jsou svým způsobem komplementární z hlediska fiskálního, protože jeden z nich navrhuje snížení daňového zatížení, a tedy i snížení daňového výnosu, což je zákon o dani z příjmu, v řádu pro rok 1998 asi o 9,5 mld. Kč.
Druhý zákon navrhuje určité zvýšení daňových výnosů zhruba o 7 mld. Kč. To je návrh zákona o spotřebních daních.
Chtěl bych říci, že oba tyto zákony vycházejí z programového prohlášení vlády, které sleduje pokles celkového daňového zatížení v naší ekonomice. Mohu vám sdělit, že podle propočtů pro rok 1998 by se celková daňová kvóta v příštím roce - pokud budou tyto zákony a všechny daňové zákony, které ve sněmovně jsou schváleny - snížila z letošních 24,5 % na 23,1 %. Česká republika tak bude patřit svým daňovým zatížením k zemím, které mají v Evropě jedno z těch nejnižších daňových zatížení. říkám to proto, že velmi často slýcháme volání po tom, že tady není prorůstová politika nebo něco podobného. Chtěl bych říci, že právě nízká úroveň celkového daňového zatížení v ekonomice je jedním z nejhlavnějších faktorů právě této prorůstové politiky.
Druhou skutečností, na kterou bych rád upozornil, je, že v obou těchto novelách se sleduje další přiblížení našeho daňového práva právu Evropské unie. Víte velmi dobře, že na počátku příštího roku začne Česká republika vyjednávat s Evropskou unií o vstupu České republiky do Evropské unie a kromě obecných principů práva Evropské unie, jsou i konkrétní v oblasti daní doporučené hodnoty zdanění například v oblasti spotřebních daní a my tyto hodnoty budeme muset také mít v té úrovni, ve které je má Evropská unie.
Konečně třetím a významově ne posledním hlediskem v obou těchto novelách je další omezení daňových úniků a legálních vyhnutí se plnění daňové povinnosti. To se týká zejména daně z příjmů, kde je celá řada ustanovení, která zlepšují legislativu z hlediska daňových úniků. Nebo-li nepřijetí tohoto zákona by problémy v oblasti vyhnutí se daním a daňovým únikům výrazně zhoršilo. Tolik jsem považoval za nutné říci k oběma zákonům.
A nyní mi dovolte, abych přešel k vlastní novele zákona o spotřebních daních. Tento návrh novely obsahuje především změny sazeb, které se s výjimkou piva a tabákových výrobků měnily naposledy k 1. lednu 1994. Vy všichni velmi dobře víte, že naše spotřební daně jsou postaveny na sazbách, které jsou stanoveny pevnou částkou na jednotku množství a tudíž inflace eroduje tento daňový výnos, protože daňový výnos se vlastně pohybuje v závislosti na velikosti spotřeby produktů, které jsou těmito spotřebními daněmi zatíženy. Řečeno jinak - pokud by nedocházelo čas od času k úpravě sazeb těchto daní, tak nám automaticky klesá daňová kvóta, protože fyzický růst spotřeby produktů, které jsou zatíženy spotřební daní, je vždycky nižší, než je růst nominálního hrubého domácího produktu, který samozřejmě vyjadřuje i inflaci. To znamená, že je - nechceme-li, aby tato daňová eroze z druhé strany ohrožovala příjmy a samozřejmě i výdaje rozpočtu - je vždy třeba čas od času tyto sazby posunovat. Navíc - a to jsem říkal u té obecné poznámky - pro uhlovodíková paliva a maziva znamená navržené zvýšení sazeb spotřebních daní v této oblasti první krok k vyrovnání sazeb se sazbami platnými v Evropské unii.
Kromě těchto změn, tzn. změn sazeb, se v návrhu novely zákona o spotřebních daních uplatňují některé dílčí legislativní změny, které vycházejí z aktuálního stavu poznatků získaných při uplatňování zákona o spotřebních daních v praxi a usnadňují jeho fungování. Jde např. o změnu systému, který umožňuje, jak je to obvyklé, i na bázi reciprocity, diplomatům bezdaňové nákupy apod.
Celkový dopad navržených změn sazeb spotřebních daní na příjmovou stránku rozpočtu pro rok 1998 za předpokladu, že se nezmění struktura spotřeby, představuje asi 6,8 mld. Kč.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci požádat sněmovnu o schválení a propuštění tohoto zákona do druhého čtení a současně o zkrácení lhůty pro jeho projednávání o 20 dnů. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Stanislav Pěnička.
Poslanec Stanislav Pěnička: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, opět výklad pana ministra byl vyčerpávající, takže mi mou zpravodajskou zprávu ulehčil.
Chtěl bych říci, že dnes platné znění zákona o spotřebních daních odpovídá skutečné aktuálnímu stavu poznatků a zkušeností, které praktické uplatňování tohoto zákona přineslo. V návrhu novely zákona o spotřebních daních se z legislativního hlediska uplatňují pouze jen některé dílčí změny, které usnadní fungování systému spotřebních daní.
Jak řekl pan ministr, hlavním důvodem předložení návrhu novely o spotřebních daních je skutečnost, že se sazby spotřebních daní s výjimkou tabákových výrobků a piva prakticky neměnily od 1. 1. 1994, a proto je nutné některé změny v těchto sazbách provést. U tabákových výrobků došlo k poslední změně sazeb k 1. lednu 1996, u piva se sazby neměnily od 1.1. 1993 a do výčtu změn nepočítáme změnu sazeb spotřebních daní k 1. 1. 1995, kde bylo pouze kompenzováno snížení daně z přidané hodnoty tak, aby daňové zatížení vybraných výrobků zůstalo nezměněno.
Rovněž zavedení sazby spotřební daně pro topné oleje, lehké a velmi lehké, spolu s vracením této dané k 1. lednu 1996, by znamenalo zvýšení daňového zatížení uvedených výrobků.
U uhlovodíkových paliv a maziv je kladen důraz, a myslím si, že se týká i navýšení sazby u cigaret, je kladen důraz na první kroky postupného vyrovnávání sazeb spotřebních daní, které jsou platné v České republice, s minimálními sazbami platnými v Evropské unii. Jak bylo řečeno panem ministrem, celkový dopad změn spotřebních daní na příjem do státního rozpočtu činí 6 mld. 828 miliónů korun, z toho u uhlovodíkových paliv je to 3 mld. 90 miliónů korun, u liliu a lihovin 1 mld. 14 miliónů korun, u piva 734 miliónů korun a u tabákových výrobků 1 mld. 989 miliónů korun. Jenom pro zajímavost bych vás seznámil s některými dopady podle jednotlivých druhů, např. u uhlovodíkových paliv a maziv. U benzínu cena 1 litru...
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče. Paní poslankyně, páni poslanci, ráda bych vás opakovaně požádala o klid v jednací síni.
Poslanec Stanislav Pěnička: U benzínu to bude navýšení včetně daně z přidané hodnoty o 1,28 Kč, u motorové nafty a petrolejů to bude činit včetně daně z přidané hodnoty 0,37 Kč, daňový dopad na cenu 0,5 litru 40 % lihoviny bude činit včetně daně z přidané hodnoty 9,50 Kč, u piva se zvýší cena 0,5 litru včetně daně z přidané hodnoty o 0,27 Kč, přičemž daňové postřižiny, říkáme tomu daňové zvýhodnění piva, vyrobeného v tzv. malých nezávislých pivovarech, zůstává zachováno. U cigaret to bude 1,80 Kč a 2,20 za jednu krabičku se standardním počtem 20 kusů. To by bylo, paní předsedající, z mé zpravodajské zprávy vše, prosím, abyste otevřela všeobecnou rozpravu a v případě, že nezazní žádný pozměňovací návrh, prosím, aby tento tisk byt přikázán k projednání do 2. čtení rozpočtovému výboru včetně zkrácení lhůty, jak navrhl pan ministr. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které se zatím písemně přihlásil pan poslanec Michal Kraus, kterému udílím slovo.
Poslanec Michal Kraus: Dámy a pánové, vážená paní předsedající, dovolím si jen velice stručně reagovat na přednesená úvodní slova pana ministra a pana zpravodaje. Pan ministr hovořil o tom, že oba návrhy zákonů v 1. čtení spolu v zásadě souvisí a vytvářejí určitý celek, kde na jedné straně se daně snižují a na druhé straně se daně zvyšují. Samozřejmě v tomto má pravdu, problém je v tom, že dopad je poměrně dost odlišný do státního rozpočtu a do rozpočtu obcí a okresních úřadů. Na jedné straně snižování daně z příjmů právnických osob bude znamenat další snižování příjmů veřejných rozpočtů, naopak zvyšování spotřební daně bude znamenat zvyšování příjmů státního rozpočtu. Chtěl bych především říci, že mnohokrát opakovaně v této sněmovně, ale i jinde, jsem panu ministrovi prokazoval, že problém spotřebních daní a jejich výše není ani tak v tom, jak vysoké jsou jednotlivé sazby, ale v tom, v jakém procentu se dokáží vybrat. Má-li navrhovaný zákon zvýšit výběr spotřební daně zhruba o 7 mld. korun, pak jenom samotné zlepšení, zefektivnění výběru spotřební daně by znamenalo zvýšení příjmů do státního rozpočtu asi o 10 mld. korun. Myslím si, že v tomto případě by bylo daleko lepší než přilévat vodu do děravého cedníku, ten cedník raději zaletovat a tím zabránit odtékání zbytečných finančních prostředků. Proto se nedomnívám, že v současné době je aktuální navrhovat zvyšování sazeb spotřební daně, a ve smyslu § 90 odst. 2 navrhuji tento návrh zákona zamítnout.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Krausovi. Vzhledem k tomu, že se dále do rozpravy nehlásí, rozpravu uzavírám. Vzhledem k tomu, že pan poslanec Kraus navrhl zamítnutí předloženého návrhu zákona budeme nejdříve hlasovat o tomto zamítnutí. Pan předseda klubu ODS se hlásí a žádá zřejmě o přestávku.
Poslanec Milan Uhde: Vážená paní místopředsedkyně, správné jste odhadla, žádám 10 minut.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, budeme pokračovat v 11.06 hodin.
(Schůze přerušena v 10.56 hodin.)
(Schůze opět zahájena v 11.06 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Předtím, než byla vyhlášena přestávka na 10 minut pro jednání klubu ODS, byl přednesen návrh poslance Krause na zamítnutí předloženého návrhu zákona.
Já tedy v tuto chvíli vás všechny odhlašuji a žádám, abyste se znovu zaregistrovali svými hlasovacími kartami. Pokud jste tak Již učinili, zahajuji hlasování poř. č. 50, ve kterém se ptám, kdo je pro návrh pana poslance Krause na zamítnutí předloženého návrhu zákona.
Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 50 z přítomných 178 se pro vyslovilo 87, proti 86, tento návrh nebyl přijat.
Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru. Přičemž já navrhuji zkrátit lhůtu pro jeho projednání ve výborech o 20 dnů a vyhovět tak žádosti vlády.
Má někdo jiný návrh? Nemá. Přistoupíme tedy k hlasování.
Nejdříve budeme hlasovat o návrhu organizačního výboru.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený vládní návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru?
Zahajuji hlasování poř. č. 51 a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování poř. č. 51 z přítomných 185 se pro vyslovilo 154, proti 18. Tento návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty.
Zahajuji hlasování poř. č. 52 a ptám se, kdo souhlasí s tím, aby byla zkrácena lhůta pro projednání tohoto vládního návrhu ve výborech o 20 dnů.
Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování poř. č. 52 z přítomných 185 se pro vyslovilo 95, proti 84.
Tento návrh byl přijat.
Konstatuji tedy, že jsme tento návrh přikázali rozpočtovému výboru a zkrátili lhůtu pro jeho projednání o 20 dnů.
Dalším bodem pořadu je
21.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR
č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění
pozdějších předpisů - prvé čtení
Vládní návrh jsme obdrželi jako sněmovní tisk 147.
V původním dopise opět požádal předseda vlády o zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu ve výborech.
Prosím, aby se slova ujal místopředseda vlády a ministr financí pan Ivan Kočárník, který předložený návrh z pověření vlády uvede.
Současně prosím paní poslankyně a pány poslance o klid v jednacím sále, já se domnívám, že v takovémto hluku vůbec není možno návrhy zákonů projednávat. (Zvoní.)
Místopředseda vlády ČR Ivan Kočárník: Děkuji paní předsedkyni, já se pokusím svým hlasem oslovit, budu mluvit výrazně, aby mé bylo slyšet i při tomto hluku.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych odůvodnil vládní návrh novely zákona o daních z příjmů pro první čtení v Parlamentu,
V úvodu chci zdůraznit, že tento vládní návrh novely zákona sladuje některé cíle koncepce daňové politiky, zejména snížení daňového zatížení poplatníků u přímých daní, dále potom postupnou harmonizaci naší právní úpravy v této oblasti s legislativou EU.
Za třetí je to omezení možností legálnímu vyhnutí se daňové povinnosti a zabránění daňovým únikům.
A konečně čtvrtým cílem je jistá stabilizace výnosů daně z příjmů.
Předložená novela navrhuje následující hlavní změny. U daně z příjmů fyzických osob sleduje návrh především zachování reálného daňového zatížení, jinými slovy odstranění tzv. studené progrese, což není nic jiného než v podmínkách progresivní stupnice daně z příjmů eliminování vlivu inflace na skutečné efektivní zdanění, neboli aby stejný reálný příjem, tzn. příjem očištěný o inflaci, nebyl zdaňován více. Z tohoto hlediska se navrhuje zejména zvýšení nezdanitelné částky základu daně na poplatníka ročně z 28 800 Kč na 31 320 Kč. Dáte potom zvýšení odpočitatelné položky na vyživované dítě ročně ze 14 400 Kč na 15 720 Kč. Pouze tyto dvě položky představují rozpočtový dopad 3 mld Kč.
Dále potom snaha odstranit studenou progresi je v novele zákona promítnuta i do posunu daňových pásem o 8,8 %. Další změnou, kterou navrhuje novela zákona v oblasti daně z příjmů fyzických osob, je snížení hranice pro srážkovou daň z 5000 Kč na 2000 Kč měsíčně při zdanění mezd od vedlejších zaměstnavatelů. Dále potom v této oblasti navrhuji v zájmu sjednocení zdanění sazby dané na úrokové výnosy z vkladů a úrokové výnosy z dluhopisů u fyzických osob sjednotit na 15 %.
Pokud jde o daň z příjmů právnických osob, jde o následující nejdůležitější změny. Především snížení sazby dané z příjmů právnických osob z 39 % na 35 %, tj. úprava, která se dotýká všech daňových poplatníků a zároveň motivuje především poplatníky, kteří vykazují základ dané. Vlastní rozpočtový dopad tohoto snížení se projeví ve snížení výnosu daně o více než 6 mld Kč. Toto opatření, tento návrh má zjevné stimulační prorůstový charakter.
Stejně tak i druhé opatření, které navrhujeme v rámci této novely, a sice jde o zvýšení odpisů starého bloku pohledávek z 10 na 20 % ročně. Víte dobře, že máme v současném zákoně o dani z příjmů rozdílnou úpravu pro odpis nedobytných pohledávek, které vznikly v minulosti, kde v současné době platí 10procentní možnost odpisu a u pohledávek, které vznikly nově, kde platí 33 %. Neboli u starých tyto možno odepsat tyto pohledávky během 10 let, u nových během tří let. Toto zvýšení odpisu starých pohledávek z 10 na 20 % významně pomůže našim podnikům a firmám a připomínám, že rozpočtový dopad tohoto opatření je zhruba 4,3 mld Kč a o tuto sumu se zvýší disponibilní prostředky podniků.
Dalším opatřením, které by mělo napomoci firmám a podnikům, je umožnění jednorázového odpisu pohledávek vzniklých do konce r. 1990 za dlužníky ze zemí, vůči kterým bylo uplatněno embargo OSN nebo které byly rozvráceny válečnými konflikty. Pohledávky ve výše uvedených oblastech jsou zpravidla zcela nedobytné a ozdravění bilancí dotčených podniků by mělo velmi příznivě působit na rozvoj firem.