10. den schůze (11. června 1997)
Přítomno: 199 poslanců
(Schůze zahájena v 9.02 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážené dámy a pánové, prosím, abyste zaujali svá místa, abychom mohli pokračovat v projednávání našeho programu.
Sděluji, že pan poslanec Václav Svoboda má náhradní kartu č. 8. Má pro mne ještě někdo podobnou zprávu? Nemá.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, zahajuji tedy projednávání pořadu této schůze.
Včera ve večerních hodinách jsme přerušili projednávání bodu Koncepce proexportní politiky vlády České republiky, sněmovní tisk 116 plus další podklady doplňkové a usnesení jednotlivých výborů, tisky 116/1, 116/2 a 116/3. Rozprava nebyla ukončena a do rozpravy je ještě přihlášen pan poslanec Exner a paní poslankyně Štěpová. Prosím, aby se ujali slova. Chci se zeptat pana kolegy Exnera, zda si přeje vystoupit. (Posl. Exner: ano.)
Dámy a pánové, prosím o klid, slovo má pan poslanec Exner.
63.
Koncepce proexportní politiky vlády České republiky
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane místopředsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi nejdříve, abych krátce upozornil sněmovnu na problém, který včera večer vznikl v souvislosti s projednáváním tohoto bodu z ryze formálních důvodů.
Vzhledem k tomu, že došlo k takovému zrychlenému pohybu v jednání sněmovny včera večer, došlo také k tomu, že byl předřazen bod, týkající koncepce proexportní politiky vlády České republiky, na dobu, která podle pořadu vlastně neodpovídala předpokládané době projednávání tohoto materiálu.
Protože jsem věděl, že jsou připraveni ještě někteří poslanci, kteří chtějí vystoupit v této záležitosti a nebyli v této chvíli přítomni vzhledem k tomu, jaký očekávali průběh v jednání sněmovny, navrhl jsem procedurálním návrhem, aby rozprava nebyla uzavřena před ukončením schůze, ale aby bylo možné pokračovat ještě v rozpravě dnešního dne.
Řídící pan místopředseda Vlach toto v zásadě odmítl s poukazem na to, že sněmovna má jednat do 21 hodin a je dostatek prostoru k tomu, aby všechna vystoupení v rozpravě mohla následovat.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane kolego, promiňte, nikoli do 21.00 hodin, nýbrž do 23.00 hodin. A pak mám dojem, že rozprava pokračuje a pokračuje rozprava k proexportní politice, ne k proceduře projednávání. Po vás je připravena kolegyně Štěpová, proběhla různá jednání, kolega Ransdorf má možnost se přihlásit. Takže můžeme pokračovat.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedající, jestli jsem řekl do 21.00 hodin místo do 23.00 hodin, prosím, aby si kolegové zaznamenali, že se opravuji, jinak vím, že rozprava pokračuje.
Chtěl jsem jenom sněmovnu upozornit na ten problém, že včera vznikla situace, kdy jsme v období, kdy už nebylo možné hlasovat, přednesli procedurální návrh, procedurální návrh toho charakteru, aby rozprava nebyla ukončena a pokračovalo se v ní ještě dneska, a upozornil jsem na to, že jste argumentoval, že protože je dostatečný prostor, není možné dát o tomto návrhu hlasovat a rozpravu ukončit.
Podařilo se nám určitými procedurálními postupy dosáhnout to, aby rozprava pokračovala, ale chtěl bych požádat vedení Poslanecké sněmovny, aby si tuto situaci vyjasnilo a aby bylo zřejmé, že i v době, kdy není možné hlasovat, je možné předkládat procedurální návrh, o kterém prostě a dobře je nutné hlasovat, je nutné hlasovat v době, kdy k tomu hlasování dojde. Já jsem neměl žádný černý úmysl, chtěl jsem jenom dosáhnout toho, aby bylo možné s touto záležitostí vystoupit.
Myslím, že skutečně stojí zato, abychom si tuto proceduru vyjasnili, protože mého názoru není možné omezovat poslance, aby v určité době prostě a dobře nemohli přednést byt jenom procedurální návrh a bez ohledu na takovouto skutečnost snažit se násilně ukončovat jednání.
To, že dneska rozprava pokračuje, je v této záležitosti samozřejmě v pořádku, ale není v pořádku ten postup, který kolem toho byl, a myslím si, že je potřeba to říci, aby se případně tento postup neopakoval.
Pokud jde o koncepci proexportní politiky vlády České republiky, nebyli jsme mnozí s touto koncepcí spokojeni. Projevilo se to nakonec i v usnesení jak hospodářského tak zahraničního výboru a projevuje se to zvláště v oponentní zprávě menšiny hospodářského výboru.
Myslím si, že je potřeba konstatovat, že vláda předložila do Poslanecké sněmovny materiál, konkrétně sněmovní tisk 116, ve kterém jsou uvedena opatření, o kterých už v době schvalování bylo zřejmé, že nebudou realizována, protože na různých poradách a předporadách části vlády došlo k závěru, že taková opatření realizována nebudou. Přitom sám materiál obsahuje a sněmovna tudíž dostala podklad, který vlastně navádí na myšlenku, že budou realizována opatření, o kterých už v době projednávání a předložení materiálu bylo zřejmé, že realizována nebudou.
Hospodářský výbor si potom vyžádal na ministru průmyslu a obchodu doplnění materiálu, takže jsme dostali doplněk k tomuto materiálu, a tento doplněk vlastně potvrzuje ten vývoj jednání, upřesňuje některá opatření, ovšem znovu ne všechna ta, která realizována být podle tehdejší situace nemají. Doplněk je čistě formálního charakteru a snaží se mnoha slovy vlastně zopakovat to, co je nedostatečně v samotném materiálu sněmovního tisku 116. Podstatná část doplňku sněmovního tisku č. 116 se týká podrobného popisu toho, co pan ministr navrhl nazývat Czech Trade, tzn. centra vnějších ekonomických vztahů, což je instituce sice velmi žádoucí a instituce, která má určitý význam v proexportní politice, nikoliv však klíčový a ani doplněk neřeší podstatu celého materiálu.
Z rozhovoru s novým panem ministrem průmyslu a obchodu Kühnlem plyne, že navrhuje, aby byla tato koncepce proexportní politiky - řekněme smetena ze stolu a aby bylo umožněno zpracovat novou koncepci ve lhůtě, která by byla přiměřená, zhruba do podzimu letošního roku.
Myslím si, že takový postup je v zásadě v pořádku, pokud ovšem bude respektováno to, že přihlédne k těm podnětům, které vznikly z jednání hospodářského výboru a jsou přímo obsaženy v usnesení hospodářského výboru, nebo v návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, menšiny hospodářského výboru, která je ovšem podporována jeho velmi významnou částí.
Domnívám se, že s problematikou proexportní politiky bude nutné se zabývat skutečně tak, aby došlo ke změně v proporcích zahraničního obchodu, aby došlo k tomu, že pozice České republiky se znovu dostane na úroveň, která by odpovídala její tradici, ale hlavně také na úroveň, která by byla potřebná pro rozvoj ekonomiky České republiky a odpovídala jejímu současnému postavení ve světě, protože ta naše pozice se prakticky v posledních letech trvale zhoršuje.
Dovolte mi tedy, abych závěrem podpořil návrh usnesení oponentní menšiny hospodářského výboru s tím, že případně je možné, pokud takový návrh bude přednesen, aby došlo ke kompromisu ve věci, která se týká dalšího postupu, buď přepracování nebo dopracování koncepce proexportní politiky, i pokud jde o obsah, i pokud jde o termín. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Slovo má paní poslankyně Štěpová.
Poslankyně Vlasta Štěpová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ve sněmovně ne příliš obsazené jsme včera projednali sněmovní tisk 116 a zprávy zpravodajských výborů, tj. výboru hospodářského, výboru zahraničního, podvýboru pro podporu cestovního ruchu a zahraničního obchodu a menšinový návrh hospodářského výboru.
Konstatovali jsme všichni shodně, opakuji jen pro úplnost, že sněmovní tisk 116 se dá považovat za záležitost historickou, resp. vývojem doby překonanou, taktéž i jeho doplněk, a bohužel taktéž i zprávy výborů, které sněmovní tisk projednávaly někdy v průběhu května, hospodářský výbor dokonce už v březnu.
Dohodli jsme se všichni, kteří vystupovali, na tom, že doporučíme materiál vrátit panu ministrovi průmyslu a obchodu k přepracování s termínem 31. 10. 1997 s tím, že při dopracování materiálu bude velice pečlivě dbát připomínek, námětů a doplnění obou zpravodajských výborů a podvýboru, které se materiálem zabývaly. Čili dávám tento návrh usnesení: Vrátit materiál k dopracování, využít náměty a připomínky zpravodajských výborů a předložit tisk sněmovně do 31. 10. 1997. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Štěpové. Dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Krejsa.
Poslanec Josef Krejsa: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, se zájmem a dokonce s potěšením jsem si přečetl sněmovní tisk č. 116 nazvaný až výhrůžně vzhledem k současnému smrtelného khakismyku transformačního procesu Shrnutí a konkretizace koncepce proexportní politiky vlády z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu.
Vypracování slušné úrovně sice postrádá opravdu účinná opatření na straně dovozu, ale budu-li upřímný na adresu vlády, musím konstatovat, že lpět na koncepci není nutno, jde-li o řízení bombardéru bez kormidla, který se řítí k zemi, mohu-li věřit i jistému Newtonovi, gravitační silou F, která je přímo úměrná součinu M1, M2, tj. hmotnosti dvou těles, a nepřímo úměrná čtverci jejich vzdálenosti R, tj. F = xM1, M2/R, přičemž R je gravitační konstanta, jak je nám všem na rozdíl od kolegů ze Senátu známo. Abych dokončil myšlenku, zákon gravitační, mám na mysli Newtonův, platí pouze pro slabá místa, slabá pole, a jak jsem objevil spolu s voliči, pro slabou, na zrádci postavenou vládu.
Dosadíme-li do uvedeného vzorce gravitačního součinu za M1 ODS + sateliti, za M2 kolegu Wagnera, za konstantu současnou ekonomickou situaci, pak gravitační síla F před dopadem transformačního bombardéru se rovná číslu 1997, tj. letos.
Dámy a pánové, právě jsem matematicky prokázal konec transformace v Čechách.
Rád bych se velmi stručně vyjádřil k provádění vládou předložené koncepce v praxi, neboť ve sněmovním tisku, a to se opakuji, zavřu-li oko a sundám-li brýle, vypadá koncepce dobře. Nechci zde panu exministrovi Dlouhému připomínat současný stav jeho resortu, neboť proti situaci v armádě, katastrofální situaci v armádě, je, jak říkáme my Moraváci, stále ještě king. Nebudu se v rámci státotvornosti zmiňovat o jiných resortech, ale nemohu si odpustit, že jsem v této sněmovně již jedno praktické řešení koncepce proexportní politiky navrhoval. Když jsme schvalovali sankce proti velké Arabské libyjské socialistické džámáhiriji, nebudu připomínat, že státní rozpočet mohl být bohatší o 270 miliónů, to už tu zaznělo i z úst kolegy Loukoty, o 270 miliónů dolarů státního dluhu Libyjské džámáhirije.
Nebudu připomínat ani možnost zaměstnat v Libyi lékaře. V době, kdy zavíráme nemocnice, mohly celé týmy pracovat v nových supermoderních objektech za dolary. Chci připomenout, že Poldovku, se kterou si vláda neví rady, jsme mohli prodat do posledního šroubku a posledního lempla z nádvorní party, mohli jsme do arabského světa prodávat dokonce kávu, kterou sami dovážíme, samozřejmě se ziskem v dolarech.
Zájem byl postavit v Libyi sklárnu. Koupit chtěli veškeré výrobky z kaučuku pneumatiky, hadice, rohože, dále čerpadla, vodovodní potrubí. Prostě od lokomotivy po jehlu na šití. Mohli jsme vyvážet nejen výrobky, ale i práci, odborníky, kteří zde nemají uplatnění vzhledem ke krachujícím podnikům a společnostem.
Tohle vše jsme odhlasováním sankcí nechali Filipínám, Koreji, Japonsku a tady prosím o pozornost - také Itálii, která je členem Evropské unie, je členem NATO, přesto s Libyí vesele obchoduje, viz např. u nás známá firma AGIP, ale to už tu rovněž zaznělo. A žádné sankce či nepřízeň panevropanů Itálie neriskuje, protože jí žádné nehrozí. Nepomohlo mi, abych vás probudil ani zvoláním Aláh akbár!
Proto celou koncepci prohlašuji za vtipný nekrolog transformačního procesu a klamání veřejnosti. Navrhuji přijmout usnesení tohoto znění:
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR nesouhlasí s předloženou koncepcí proexportní politiky vlády České republiky.
Děkuji za pozornost. (Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Prosím pana poslance Vymětala, aby zaujal místo u stolku zpravodajů a prosím pana poslance Gongola, aby se ujal slova.
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedající, dámy a pánové, asi se shodneme na tom, že v podmínkách volného trhu má vláda, pokud bude chtít podpořit export, v podstatě dvě možnosti, jak tak učinit.
Za prvé podpořit výrobní podniky v jejich snaze zvýšit technickou úroveň i kvalitu jejich výrobků, ale i produktivitu práce a tím snížit výrobní náklady, čili jedním slovem jejich konkurenceschopnost.
Za druhé vytvořit takové proexportní podmínky v cizích zemích, které by umožňovaly snadnější přístup našich výrobků a obchodníků na jejich trhy, včetně poskytnutí garancí a úvěrů pro pokrytí těchto vývozů.
Z tohoto zorného úhlu se dívám i já na tento vládou předložený návrh proexportní politiky. Říká se, že není umění vyrobit, ale prodat. Já bych to poněkud otočil. Je umění vyrobit kvalitní výrobky a levné výrobky, které není umění pak prodat. Konkurenceschopnost našich výrobků - a na tom se zřejmě shodneme - začíná již ve fázi přípravy technických pracovníků s vysokoškolským vzděláním.
Podívejme se na dnešní porevoluční stav na vysokých školách technického zaměření. Je tam prázdno. Za to humanitní školy to roztlačuje. Není divu. Podívejme se, jaké podmínky mají tyto dvě kategorie vysokoškolsky vzdělaných lidí v praxi. Očekával jsem proto, že se tato zpráva bude zabývat i podporou studia na technických vysokých školách.
Konkurenční schopnost našich strojírenských výrobků a vlastně všech odvětví zpracovatelského průmyslu je nepochybně závislá od naší inovační aktivity. Ta je však stále slabší, počínaje Akademií věd přes vesměs již zlikvidované odvětvové a oborové výzkumně vývojové organizace. Ještě dobře, že alespoň balíček opatření nesnižuje již tak nízké výdaje na vědu a výzkum.
O technické úrovni výrobků rozhodují samozřejmě investice vložené do výroby. Zejména pak nákup progresivních technologií. V této souvislosti připomenu údaj Svazu průmyslu a obchodu, podle kterého 71 % českých podniků od roku 1991 nebylo schopno uskutečnit žádnou výraznější modernizaci a 55 % podniků dokonce ani malou investiční akci do 50 mil. Kč.
Restrukturalizace je prý ukončena a odrážíme se od dna. Možná alespoň stačilo prosadit upuštění od cla pro dovoz těch nejprogresivnějších výrobních technologií, které nejsou vyráběny u nás. Muselo by se to samozřejmě hlídat, abychom i toho nezneužili tak, jako např. jsme zneužívali v mnoha případech pomoci Phare. Vyhodnotil totiž již někdo tuto pomoc v rámci Phare? Vykázaných prostředků je samozřejmě mnoho, ale většina skončila na úhradu nákladů na různé expertizy a experty, jejichž přínos je spíše záporný.
Vzpomenu jen např. přínos belgického experta, kterého si pozval pan ministr Dyba na řešení problémů v OKD. Nebylo by od věci tohoto exkluzivně placeného odborníka vyhodnotit.
Zatím jsem hovořil o otázkách, které by měly zvýšit technickoekonomickou úroveň našich výrobků.
Ještě několik poznámek k druhé otázce, tj. vytvoření proexportních podmínek. Vycházím z toho, že i dobrý výrobek potřebuje reklamu a svou propagaci, tím spíše jednali se o cizí zemi. Koneckonců je třeba říci, že i špatný výrobek dovede dobrá reklama dobře prodat. V této zprávě proto postrádám zhodnocení zrušení dřívějšího Ministerstva zahraničního obchodu, neboť podle mého názoru velmi záleží na tom, jak je zahraničně obchodní činnost zajištěna tzv. v terénu.
Dříve jsme měli ve všech významnějších státech obchodní oddělení, jejichž pracovníci měli diplomatický statut a trvale zabezpečovali komerčně technické zájmy různých výrobních a komerčních organizací. Tato dobře fungující zahraničně obchodní síť se rozpadla, či přesněji řečeno byla zlikvidována. Aby každý podnik měl svého trvalého obchodního zástupce je mnohem dražší a zejména méně účinné.
Pomoc podnikům ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zahraničních věcí je minimální nebo nulová. Je pro mne nepochopitelné, že tato koncepce se vůbec centrálním řízením zahraničně obchodní činnosti a úrovní práce v terénu nezabývá. Není jisté, zda po balíčku opatření bude možno ještě konstatovat, že Česká exportní banka a EGAP budou mít dostatek prostředků pro úvěry a pojištění vývozů.
Nezbytnou podmínkou exportu je totiž poskytování úvěrů zákazníkům ze strany dodavatelů. I vývoz válcovaného materiálu je podle mezinárodní praxe podmíněn tříměsíčním úvěrem, zatímco vývoz investičních celků je spojen s úvěrem 10-15letým.
Myslím, že je správně zařazena v této zprávě pasáž o obchodní a ekonomické diplomacii. Někdo by však měl již říci panu prezidentovi, že další pozvání dalajlámy na září letošního roku, na kdy se připravuje setkání v Praze, je proti zájmům této země.
Proti pozvání již astře protestoval velvyslanec Čínské lidové republiky v Praze. My mu to říci nemůžeme, protože s námi se rozhodl nekomunikovat. Je to však v našem zájmu, v zájmu tohoto státu, neboť během posledních tří až čtyř let se prudce zhoršilo naše pasivní zahraniční obchodní saldo s čínskou lidovou republikou.
Na závěr ještě dvě poznámky. Předložená koncepce uvádí, že zboží investiční povahy tvoří podle rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu zhruba jednu třetinu dovozu, a jak řekl pan Klaus na žofínském fóru a na Vysoké škole ekonomické v Praze, je vlastně dobře, že máme pasivní saldo zahraničního obchodu i běžného účtu platební bilance. To má prý zajistit vyšší výkonnost naší ekonomiky v příštích letech. Kdeže ty loňské sněhy jsou! Dnes i on hovoří jinak. Zřejmě to již dnes neplatí, neboť i naše česká statistika uvádí jiná čísla a navíc mnoho investic bylo spotřebováno na sice potřebné ekologické akce, jako je odsiřování apod., které však z hlediska konkurenceschopnosti výrobků nepřinášejí efekt.
Ta druhá poznámka se týká obrovského schodku z obchodu s agrárními produkty, který činí za minulý rok přes 22 mld. Kč, který není způsoben pouze dovozem banánů, které si nemůžeme vyprodukovat na našich polích, ale dovozem brambor, jablek, cibule, jejichž přebytky zemědělství hnojí svá pole. Často vysoce dotované potraviny jsou k nám dováženy různými supermarkety, které se velmi šikovně zmocnily českého tmu s potravinami a samozřejmě dovážejí dotované výrobky ze svých zemí.
Náš výrobce, zemědělec, ale i obchodník je odsouzen ke krachu. Naše vláda se však tváří, že je vše v pořádku. Vždyť přece sklízí uznání ze všech zemí. Ale jak je vidět i z posledního výzkumu veřejného mínění, jen z té jedné země ne, a to totiž ze své vlastní.
Proto se připojuji k návrhům, které zde zazněly, na vrácení tohoto materiálu a jeho přepracování a znovupředložení do této sněmovny. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Gongolovi. Kdo se dále hlásí do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám.
Chci se zeptat pana ministra, zda si přeje vyjádřit se k rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na závěr bych chtěl pouze připomenout, že materiál s názvem Koncepce proexportní politiky vlády byl v uvedené podobě zpracován na základě požadavku Poslanecké sněmovny Parlamentu z října loňského roku - usnesení č. 65 - a byl schválen usnesením vlády č. 1 z 8. ledna tohoto roku. I když byl v následné době několikrát dopracován, samozřejmě byl předkládán a vypracováván v jiné době a za jiné situace.
Proto bych chtěl na závěr říci, že přes všechnu péči, s níž byla koncepce proexportní politiky vypracována, nelze tuto skutečnost nevidět. Totiž skutečnost, že byla vypracována za jiných podmínek, než v jakých jsme dnes. Proto si myslím, že návrh, který zde přednesla paní poslankyně Štěpová, nejlépe odpovídá dané situaci. Termín do 31. 10. 1997, kdy již budou známy první výsledky působení všech opatření, která vláda a Česká národní banka v posledních týdnech přijaly, je termínem rozumným a možným.
Jsem proto připraven, pokud tak sněmovna rozhodne, ve spolupráci se svými kolegy k tomuto termínu vypracovat a předložit obnovenou verzi koncepce proexportní politiky. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi a prosím pana zpravodaje poslance Vymětala, aby se ujal slova.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, dámy a pánové, v rozpravě vystoupilo několik poslanců s pozměňovacími návrhy k materiálu, ke kterému na začátku v podrobné rozpravě v Poslanecké sněmovně nebyly námitky, aby za základ jednání v podrobné rozpravě byla vzata oponentní zpráva menšiny hospodářského výboru a její návrh na usnesení.
K tomuto materiálu předložila pozměňovací návrh paní zpravodajka poslankyně Štěpová, kterým navrhuje přijmout sněmovně usnesení ve třech bodech:
1. vrátit sněmovní tisk 116 předkladateli k dopracování
2. využít náměty, připomínky a podněty vznesené při projednávání ve zpravodajských výborech a zpravodajské zprávy hospodářského výboru, zahraničního výboru, podvýboru pro zahraniční obchod a cestovní ruch a oponentní zprávy menšiny hospodářského výboru
3. termín předložení do sněmovny 31. 10. 1997.
Dále předložil pan poslanec Grégr pozměňovací návrh k původnímu návrhu usnesení sněmovny, který je uveden ve sněmovním tisku 116/2, a sice v části 4. Poslední pozměňovací návrh přednesl pan poslanec Krejsa, který navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny ve znění: Poslanecká sněmovna nesouhlasí s předloženou Koncepcí proexportní politiky vlády České republiky.
Dámy a pánové, pane předsedající, doporučuji, abychom začali hlasovat o předložených návrzích v pořadí: návrh na nesouhlasné stanovisko sněmovny, jak ho předložil pan poslanec Krejsa.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Promiňte, pane kolego, řekl bych, že se můžeme řídit nějakým návrhem na logické pořadí, pak bych docela upřednostnil, kdybychom zahájili hlasování o návrhu paní kolegyně Štěpové, protože si myslím, že kdyby návrh byl přijat, tak to vyloučí hlasování o kdekterém - já si dokonce myslím, že o všech dalších návrzích. Doporučuji takovýto postup, jestli nemáte námitek.
Poslanec Karel Vymětal: Nemám námitek.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Dámy a pánové, ještě jednou vás prosím, abyste se zaregistrovali, pokud jste tak ještě neučinili. Já vám k tomu sdělím, že paní kolegyně Škorpilová má náhradní kartu 7, pan poslanec Jiří Novák náhradní kartu č. 9, pan poslanec Ivan Pilip náhradní kartu č. 12, pan poslanec Jan Bláha náhradní kartu č. 10 a pan kolega Janeček náhradní kartu č. 11.
Dámy a pánové, budeme tedy hlasovat o návrhu paní poslankyně Štěpové. Prosím ještě stanovisko.
Poslanec Karel Vymětal: Pan ministr souhlasí, já rovněž nemám námitek.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Kdo je tedy pro přijetí tohoto návrhu, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování č. 313. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 167 pro, nikdo proti.
Domnívám se, že o dalších návrzích není možno hlasovat a tím konstatuji, že jsme projednali tento bod, Děkuji panu ministrovi i panu zpravodajovi.
Dámy a pánové, chtěl bych vám navrhnout a zeptat se, zda bude námitek proti následujícímu postupu. My jsme včera hlasováním předřadili určité body na programu. Posledním z bodů, který váže na určité datum a který ještě nebyl projednán, je návrh na hospodaření poslaneckých klubů pro rok 1997. Chtěl bych se zeptat, abychom tento - věřím, že ne časově náročný - bod projednali v tomto okamžiku a pak pokračovali v dalším pořadí.
Není-li námitek, přistoupíme tedy k projednávání tohoto bodu. Já vám děkuji. Podle § 78 odst. 2 našeho jednacího řádu předkládá organizační výbor sněmovně
64.
Návrh pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 1997
Návrh těchto pravidel jsme obdrželi, úvodní slovo přednese pan kolega Karel Ledvinka.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážený pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi seznámit vás s tímto materiálem a s postupem jeho projednávání. Ve smyslu § 78 odst. 2 zákona č. 90/1995, o jednacím řádu, byl předložen poslaneckým klubům k oponentuře návrh pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 1997. Připomínky byly zahrnuty do stanoviska organizačního výboru.
Rozpočtový výbor byl požádán o stanovisko. Všechny podklady máte k dispozici. Bylo vypracováno definitivní znění, které ve čtyřech bodech vyjadřuje stanovisko organizačního výboru, a to měsíční výši příspěvku, podmínky pro poskytování příspěvku, zásady pro čerpání příspěvku a systém účetnictví.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás požádal o souhlas s návrhem usnesení, který nyní předkládám v souladu s § 78 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny: Poslanecká sněmovna schvaluje pravidla hospodaření poslaneckých klubů pro rok 1997. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu místopředsedovi. Otevírám rozpravu k tomuto bodu, kterou uzavírám, protože se do ní nikdo nepřihlásil. Předkládám vám k hlasování usnesení, jak bylo navrženo.
Kdo je pro jeho přijetí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku v hlasování č.314. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 163 pro, 17 proti.
Dámy a pánové, nyní bychom se měli vrátit k hlasování o návrzích usnesení k bodům, u kterých včera proběhla rozprava. Rozprava byla uzavřena a body samozřejmě nemohly být ještě dokončeny.
Pan kolega Tomáš Páv se hlásí o slovo. Nezapomněl jsem na jeho procedurální návrh.
Poslanec Tomáš Páv: Pane předsedající, chtěl bych připomenout procedurální návrh, který jsem včera podal. Měli bychom o něm hlasovat teď, aby Kancelář měla případně možnost rozmnožit podklad pro další jednání.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Pane kolego, kdybyste zopakoval přesný název tohoto bodu. Pane kolego Páve, kdybyste byl tak hodný a zopakoval přesný název tohoto bodu.
Poslanec Tomáš Páv: Aby znění bylo přesné, došel jsem si pro příslušný návrh. Žádám o zařazení nového bodu, který by se jmenoval "Usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k výročním finančním zprávám politických stran a hnutí za rok 1996.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Ano. Děkuji. Pan poslanec Sládek se hlásí o slovo.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, vznáším námitku proti zařazení nového bodu do programu této schůze. Vycházím plně ze sdělení pana poslance Páva o tom, že všechny politické strany mají výkaz o hospodaření v pořádku atd. atd. O to se nejedná, to není teď problém. Ale problémem je to, že jsme zde včera dlouho jednali o důležitých věcech, že jsme si vyslechli zásadní projev předsedy vlády o tom, v jaké situaci se nachází naše země a jak je zapotřebí radikálním způsobem tuto situaci řešit včetně velmi radikálních škrtů v sociální oblasti. Čili na jedné straně se zde propaguje radikální utahování opasků občanů, snižování jejich životní úrovně, znehodnocování jejich mezd, znehodnocování jejich úspor a na straně druhé se zároveň na téže schůzi plýtvá zbytečně časem pro financování politických stran. Já si myslím, že další schůze začíná 1. července, takže je možné na tuto schůzi další bod zařadit a je zbytečné v situaci, v jaké se nachází naše země, plýtvat časem. Víte, že jsme slyšeli ze sdělovacích prostředků, kolik návrhů zákonů bude muset vláda urychleně připravit, předložit, kolik návrhů zákonů se bude muset urychleně schválit, tak za této situace je zbytečné ztrácet čas jakýmisi stranickými financemi. Takže vznášíme námitku proti zařazení tohoto bodu, celý poslanecký klub SPR-RSČ doplněný o poslance klubu KSČM.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pane předsedo, beru vaší informaci jako informaci o vašem klubu, ale vaši informaci o někom dalším musí potvrdit někdo, koho se to týká. Pan předseda klubu KSČM.
Poslanec Vojtěch Filip: Po poradě v klubu klub KSČM nesouhlasí s tímto návrhem, ale pokud se najdou - myslím - nejméně dva členové klubu, kteří souhlasí s návrhem pana Sládka, tak tomu nemohu zabránit. Ale klub KSČM jako celek nemá výhradu proti zařazení tohoto bodu.