Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Grossovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Honajzer.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer:
Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, nebudu zdržovat, jelikož za chvíli rozhodneme v této věci hlasováním, ale samozřejmě každé předcházející vystoupení, možná včetně mého, bylo jakýmsi způsobem účelové, takže se pokusím dát ještě jednu doplňující informaci.Ani poměr 101 : 99, kdybychom ho respektovali, vůbec negarantuje sám o sobě zastoupení 13:14 v organizačním výboru. Naopak tento poměr by měl znamenat paritu. Byla to věc politických dohod tehdy a 101:99, kdybychom s tím počítali, znamená pořád 14:14, chcete-li 15:15. Šlo jen o propočty, které k tomu patří. A tehdy to byla úlitba dohodám, které jsme zde vedli, a přiznejme si to, vážení koaliční přátelé, tedy opoziční přátelé, že z vašich.... (Pobavení a potlesk z lavic opozice.) Já ten potlesk slyším docela rád z těch lavic. Docela upřímně řečeno, nebudou to v tomto okamžiku vaše kluby, které budou nominovat poslance do organizačního výboru s ohledem na tabulku, o které tady byla řeč, a proto také toto rozhorlení. Ale obviňovat se navzájem z toho, že jedná jeden nebo druhý účelově, to neberu. Pakliže jsme jednali účelově tehdy, jednáme účelově i dnes.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Přeje si ještě někdo vystoupit v této rozpravě? Jelikož tomu tak není, rozpravu uzavírám a vyjádříme se hlasováním. Obávám se, že uplynula příliš velká doba od okamžiku, kdy jsem četl návrh usnesení, takže díky potřebě naší paměti toto usnesení ještě jednou zopakuji. Navrhuji hlasovat o tomto usnesení:"Poslanecká sněmovna mění své usnesení č. 13 ze dne 27. června 1996 k návrhu na stanovení počtu členů všech dalších výborů Poslanecké sněmovny tak, že stanoví počet členů organizačního výboru na 30."
Tak zní návrh usnesení. Jde zde opět požadavek, abych vás odhlásil. Činím tak a prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Jelikož se tak jistě stalo, zahajuji hlasování.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že tento návrh byl přijat, když pro bylo 98, proti 74, 20 nehlasovalo. Hlasování mělo pořadové číslo 28 a přítomno bylo 192 poslanců.
To nám umožňuje přejít k dalšímu bodu, který se jmenuje
4.
Návrh na změny ve složení výborů Poslanecké sněmovny
Omlouvám se, nemám ještě inovovaný program, ale domnívám se, že v prvních bodech žádná schválená změna programu kromě tohoto už nebyla. Proto uděluji slovo předsedovi volební komise panu poslanci Robertu Kolářovi, aby nás informoval o návrzích ve složení výborů Poslanecké sněmovny, které byly poslaneckými kluby předloženy, a aby uvedl veřejné hlasování.
Poslanec Robert Kolář:
Vážený pane předsedo, vážená vládo, vážená sněmovno, volební komise obdržela ve stanovené lhůta návrhy od poslaneckých klubů na změny ve složení výboru Poslanecké sněmovny. Volební komise navrhuje veřejnou volbu hlasovacím zařízením, neboť takto jsme postupovali vždy od ustavení jednotlivých výborů. Rovněž rezignace, které kluby navrhly, doporučujeme vzít na vědomí pomocí hlasovacího zařízení veřejně.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Má někdo námitky vůči tomuto postupu? Žádnou námitku nevidím. Prosím pana poslance, aby pokračoval.
Poslanec Robert Kolář:
Nyní dovolte, abych vás seznámil s předloženými rezignacemi. Na funkci člena organizačního výboru rezignuje pan poslanec Milan Uhde, na funkce člena výboru pro sociální politiku a zdravotnictví rezignuje pan poslanec Dušan Navrátil a na funkci člena výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí rezignuje pan poslanec Čestmír Hofhanzl. To jsou všechny předložené rezignace a já navrhuji, pokud proti tomu nebude námitek, abychom tyto tři rezignace vzali na vědomí jedním hlasováním.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Jsou procedurální námitky? Nejsou. Proto můžeme hlasovat o těchto třech rezignacích najednou.Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tím, abychom tyto rezignace vzali na vědomí, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že hlasování pořadové č. 29 skončilo přijetím návrhu, když ze 192 přítomných bylo 154 pro a 8 proti.
Prosím pana poslance Koláře o další návrhy.
Poslanec Robert Kolář:
Nyní můžeme, pane předsedo, přistoupit k samotným volbám. Konstatuji, že se jedná o 1. kolo 1. volby. Dovolte, abych vás seznámil s návrhy, které obdržela volební komise. (Předsedající: Prosím o klid, kolegyně a kolegové.)Volební komise obdržela tyto návrhy: Návrh na pana poslance Stanislava Voláka za člena organizačního výboru na uvolněné místo po panu poslanci Milanu Uhdemu, dále návrh pana poslance Josefa Boráka za člena organizačního výboru, pana poslance Pavla Peška za člena organizačního výboru a pana poslance Jana Vika za člena organizačního výboru. To jsou tři návrhy, které respektují námi rozšířený organizační výbor v předchozím bodě. Dále obdržela volební komise návrh na pana poslance Milana Kynčla za člena výboru pro sociální politiku a zdravotnictví na uvolněné místo po poslanci Dušanu Navrátilovi a návrh na pana poslance Milana Kynčla za člena výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na uvolněné místo po poslanci Čestmíru Hofhanzlovi.
To jsou všechny návrhy, které obdržela volební komise, a já nyní doporučuji, abychom o jednotlivých kandidátech hlasovali opět veřejnou volbou.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Ano, než tak učiním, jsem povinen k vašemu návrhu otevřít rozpravu, což právě činím. Přeje si někdo v rozpravě k tomuto bodu vystoupit? Jelikož tomu tak není, rozpravu uzavírám. Budeme tedy hlasovat veřejnou volbou o jednotlivých kandidátech. Prosím ještě jednou, pane poslanče, abyste uvedl jméno a příslušný výbor.
Poslanec Robert Kolář:
Prvním návrhem je návrh na volbu poslance Stanislava Voláka za člena organizačního výboru.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji.Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové č. 30 skončilo přijetím tohoto návrhu, když se vyslovilo přesně potřebné kvorum 98 pro ze 194 přítomných a proti bylo 15.
Prosím o další návrh.
Poslanec Robert Kolář:
Dalším návrhem je návrh na volbu poslance Josefa Boráka za člena organizačního výboru.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji.Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že hlasování pořadové č. 31 skončilo přijetím tohoto návrhu, když se pro ze 194 přítomných vyslovilo 99, proti bylo 10.
Prosím o další návrh, pane poslanče.
Poslanec Robert Kolář:
Dalším návrhem je návrh na volbu poslance Pavla Peška za člena organizačního výboru.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji.Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji. že hlasování pořadové č. 32 skončilo přijetím tohoto návrhu, když ze 193 přítomných bylo 99 pro a 13 proti.
Další návrh.
Poslanec Robert Kolář:
Dalším návrhem je návrh na volbu poslance Jana Vika za člena organizačního výboru.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji.Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že hlasování pořadové č. 33 skončilo přijetím tohoto návrhu, když se pro ze 194 přítomných vyslovilo 158, proti byl 1.
Myslím, že jsou ještě asi dva návrhy, pana poslance. Prosím o jejich uvedení.
Poslanec Robert Kolář:
Tímto jsme ukončili volbu organizačního výboru a následuje návrh, a sice návrh na volbu poslance Milana Kynčla za člena výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji.Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že hlasování pořadové č. 34 skončilo přijetím tohoto návrhu, když ze 194 přítomných bylo 150 pro a 2 proti.
Prosím, tuším, poslední návrh.
Poslanec Robert Kolář:
Posledním návrhem je návrh na volbu poslance Milana Kynčla za člena výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji.Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že hlasování pořadové č. 35 skončilo přijetím tohoto návrhu, když pro ze 194 přítomných bylo 138 a proti bylo 7.
Nyní jsem dostal do ruky schválený pořad, takže jsem daleko jistější než předtím. Děkuji panu poslanci Kolářovi, děkuji vám všem. Konstatuji, že tento bod jsme už úspěšně zvládli a nyní můžeme přejít k zákonům v prvním čtení, což je 5. bod našeho inovovaného programu.
Takže jsme u bodu 5. Znovu připomínám, že se jedná o
5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 224, prvé čtení
Prosím proto ministra práce a sociálních věcí pana Jindřicha Vodičku, doufám, že je přítomen, ano, je přítomen, aby laskavě z pověření vlády tento zákon uvedl. Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jindřich Vodička:
Vážený pane předsedo, vážení kolegové z vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, předstupuji před vás z pověření vlády, abych odůvodnil novelizaci zákona č. 117/95 Sb., o státní sociální podpoře. Státní sociální podpora jako nový systém adresně poskytovaných sociálních dávek určených především rodinám s dětmi plní spolehlivě své funkce. Za téměř dva roky od nabytí účinnosti zákona o státní sociální podpoře došlo na základě poslaneckých iniciativ ke dvěma dílčím změnám tohoto zákona, a to v r. 1996 pokud jde o vymezení okruhu nezaopatřených dětí studujících v cizině a dojíždění do školy pro účely nároku na příspěvek na dopravu a v letošním roce bylo zrušeno zúčtování sociálního příspěvku a příspěvku na bydlení. Ani jedna z těchto změn se nedotýkala principů, z nichž státní sociální podpora vychází.V současné době je však třeba, tak jako i v jiných sociálních oblastech, reagovat na aktuální ekonomickou situaci a provést některá potřebná opatření. Předložená novela zákona o státní sociální podpoře obsahuje změny, které si vyžaduje realizace stabilizačního rozpočtového programu vlády. Současně se navrhují též změny, které na základě poznatků z praxe přinášejí upřesnění a zjednodušení dosavadní úpravy, aniž by se zásadnějším způsobem dotkly systému státní sociální podpory jako celku.
Pokud jde o změny vyplývající z realizace stabilizačního rozpočtového programu vlády, jedná se zejména o úpravu podmínek nároku na přídavek na dítě a jeho výši. Navrhuje se vázat nárok na přídavek na dítě na výši příjmů nepřesahující v rodině 2,2násobku životního minima rodiny, a to na rozdíl od dosavadní úpravy, kdy nárok na tuto dávku vzniká v případě, že rozhodný příjem v rodině nepřesahuje trojnásobek životního minima rodiny.
Nově navrhovaná výše přídavků na dítě činí 27 % částky na osobní potřeby dítěte, jestliže rozhodný příjem v rodině není vyšší než 1,8násobek životního minima rodiny nebo 14 % částky na osobní potřeby dítěte v ostatních případech. Dále se navrhuje zrušení zvýhodněných koeficientů pro stanovení sociálního příplatku a příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči v případech dojíždění dítěte do školy mimo jeho bydliště. Stanovení těchto zvýhodněných koeficientů vycházelo ze zamýšleného rušení dotací na koleje a menzy, které se však nerealizovalo.
Uvedené změny ve státní sociální podpoře představují úsporu ve výši zhruba 4,1 mld. Kč v roce příštím. Odhad nákladů na dávky státní sociální podpory v letošním roce představuje 31,6 mld. Kč a v r. 1998 32,8 mld. Kč. Zvýší se tedy tyto náklady o 1,2 mld. Kč, to je o 3,9 %.
Změny navrhované na základě poznatků získaných z praxe představují doplnění a upřesnění dosavadní právní úpravy, přičemž se jedná o změny dílčího charakteru. Z těchto důvodů se zmíním jen o těch významnějších z nich.
K nejvýznamnější změně dochází v poskytování přídavků na dítě a příspěvku na dopravu. Tyto dávky se podle současné úpravy přiznávají vždy na dobu jednoho roku a poté je třeba vždy o ně znovu žádat, přičemž řada údajů tyto dávky podmiňující se během tohoto roku nemění.
Předloženou novelou se nyní navrhuje na rozdíl od dosavadního stavu a v zájmu administrativního zjednodušení přiznávat tyto dávky na dobu neurčitou a jen vždy jednou za rok prokazovat výši příjmů rozhodných pro trvání nároku na ně. Obdobně a ze stejných důvodů se navrhuje prodloužit dobu, na kterou budou přiznávány sociální příplatek a příspěvek na bydlení, z dosavadních tří měsíců na jeden rok.
Další změna se týká příspěvku na bydlení. U této dávky se vypouští jedna z dosavadních podmínek nároku, a to úhrada nájemného a služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu, popřípadě zaplacení daně z nemovitosti. Šlo o podmínku často obtížně prokazatelnou, navíc je využití tohoto příspěvku na úhradu nákladů na bydlení zajištěno jiným způsobem.
K dalším změnám, majícím věcný charakter, dochází také v úpravě týkající se stanovení rozhodného příjmu osob samostatně výdělečně činných pro účely státní sociální podpory při stanovení podmínek nároku na rodičovský příspěvek, při vymezení okruhu osob, které se pro účely státní sociální podpory považují za rodinu, a u dávek pěstounské péče. Všechny tyto ostatní úpravy jsou reakcí na potřeby praxe a zjednodušení dosavadní právní úpravy. Nevyžadují si zvýšení finančních nákladů.
Při všech těchto navrhovaných změnách byl sledován cíl snížení administrativní náročnosti, a tím i snížení nákladů na systém státní sociální podpory při zajištění komfortu pro občany.
Předložená novelizace obsahuje též návrh na změnu zákona č. 337/92 Sb., o správě daní a poplatků, jejímž cílem je jasně definovat rozsah údajů potřebných pro přiznávání dávek státní sociální podpory, předávaných finančními úřady okresním úřadům.
Žádám vás, vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, aby vládní návrh zákona byl po rozpravě přikázán k dalšímu legislativnímu procesu ve výborech Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu ministru Jindřichu Vodičkovi. Nyní uděluji slovo zpravodaji, kterým byl určen pan poslanec Václav Krása.
Poslanec Václav Krása:
Pane předsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, pane ministře, dovolte, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/95 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákona ČNR č. 337/92 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, který máte uvedený pod číslem tisku 224.Jedná se o poměrně rozsáhlou novelu zákona o státní sociální podpoře, která nevychází pouze z požadavku adresnějšího poskytování sociálních podpor, ale i z požadavku na zpřesnění dikce zákona, na snížení administrativní náročnosti. Zároveň dochází k prolomení mlčenlivosti u správců daně, aby na požádání poskytovali informace získané v daňovém řízení.
Předložený vládní návrh zákona splňuje všechny náležitosti, které předepisuje zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Proto vám doporučuji, dámy a pánové, abychom vládní návrh zákona uvedený v tisku 224 propustili do druhého čtení a v souladu s doporučením organizačního výboru přikázali k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Děkuji za slovo, pane předsedo.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji. Otevírám rozpravu. Mám tady zatím tři písemné přihlášky. Nejdříve se přihlásila paní poslankyně Eva Fischerová, po ní je pan poslanec Zdeněk Krampera a jako třetí a zatím poslední je pan poslanec Jaroslav Štrait. Slovo má paní poslankyně Fischerová, připraví se pan poslanec Krampera.
Poslankyně Eva Fischerová:
Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, parlamentní tisk 224 se ve své většině zabývá novelizací zákona č. 117/95 Sb., o státní sociální podpoře, tedy tématem jedním z nejcitlivějších. Státní sociální podpora je vlastně sociální politikou rodiny. Jaká je rodina, takový je stát. To ví a většinou uznává každá moudrá vláda. Jsem však na pochybách, zda je tomu tak v současné době i v naší zemi.Projednávaná novela zákona řeší řadu obtíží, myslím, že i uměle vyvolávaných problémů, které z hlediska natality přicházejí na pořad v nejméně vhodnou dobu. Já sama jsem přesvědčena, že navrhované změny především nejsou nezbytné a že může jít i o problémy zástupné. Všimnu si v rámci obecné rozpravy jen některých těchto problémů, avšak pro mne ve svých řešeních problémů zcela nepřijatelných.
Bude-li novela zákona schválena např. v bodě 16, ztratí ještě v tomto roce od 1. října nárok na přídavek na dítě 130 tis. nezaopatřených dětí.
Procento dětí, které mohou využít svého práva, se tak sníží na 78 %.
Změny mj. velmi citlivě postihnou děti žijící především v rodinách s nejnižšími příjmy, to znamená s příjmy do 1,1násobku životního minima. Pro méně informované kolegy mně dovolte podotknout, že hodnota životního minima představuje v současné době méně než 40 % příjmů průměrného českého občana. Snížení přídavků na jedno dítě může dosáhnout až 106 korun v těchto rodinách. Předkladatel nepochybně namítne, že snížení bude kompenzováno sociálním příspěvkem. Že jde však o ty nejpotřebnější a kompenzace bude jenom částečná, není považováno bohužel za zcela podstatné. Rovněž sama skutečnost, že přídavek na dítě je právem dítěte, a nikoliv chudinskou dávkou, bohužel v této sněmovně uznává pouze opozice.
V bodě 19 novely navrhuje předkladatel změnu výpočtu sociálního příplatku pro studenty středních i vysokých škol, kteří studují i mimo místo svého trvalého bydliště. Pro rodinu se dvěma dětmi středoškoláky tato změna představuje ztrátu 476 korun měsíčně oproti stávajícímu stavu. Půjde-li např. ve 4členné rodině o dva vysokoškoláky, ztráta bude 1 056 korun měsíčně.
Pro doplnění mně dovolte uvést. Sociální příplatek je poskytován pouze rodinám, kde hrubý příjem nepřesáhne 80 % průměrné mzdy.
Dámy a pánové, podpoří-li v tomto směru sněmovna navrhovaná opatření, stane se v určitých rodinách vzdělání luxusem a možná někdy i zbožným přáním. Bude se rozhodovat, zda může studovat jedno dítě, děti obě, nebo žádné.
V bodě 34 předloženého návrhu se navrhuje snížení stávajícího příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči. Opatření se opět výrazně dotkne dětí, kterým by jejich pěstouni chtěli dopřát vzdělání.
Další navrhovanou změnou je zostření kritéria pro okruh oprávněných osob ucházejících se o příspěvek na bydlení. V době deregulačních opatření týkajících se prakticky všech nákladů na bydlení, ať už jde o teplo, elektřinu či o plyn, není dost dobře možné s takovým přístupem souhlasit, aspoň ne pro mne.
Změny, které jsem uvedla, pocítí nejen výslovně sociálně slabí, ale dotknou se i těch rodin, kde příjem činí 2,2 až trojnásobek životního minima, což je pouhých 70 % nad průměrným příjmem občana tohoto státu.
Z důvodové zprávy dále vyplývají určité předpokládané úspory. Na přídavcích na děti letos 300 miliónů korun, příští rok 2,7 miliardy, na sociálním příplatku a pěstounské péči se v roce 1998 předpokládá úspora 1,5 miliard korun. V těchto souvislostech nemohu neupozornit na v současnosti projednávaný státní závěrečný účet. Prakticky celá kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí je pokryta příjmy z pojistného. Předkladatelé novely tedy zcela pomíjí skutečnost, že sociální systém žije z vlastních příjmů, na které účelově ze zákona přispívá každý občan. Spíše mne zajímá, které přebytkové položky ze sociálního pojistného zásobují ztenčující se státní rozpočet a hlavně proč.
Dámy a pánové, z důvodů, které jsem uvedla, navrhuji Poslanecké sněmovně projednávaný návrh zákona zamítnout. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji paní poslankyni Fischerové. Slovo má pan poslanec Krampera. Připraví se pan poslanec Štrait.
Poslanec Zdeněk Krampera:
Pane předsedo, dámy a pánové, vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, je z hlediska snižování výdajů na sociální oblast do konce roku 1997 o 300 miliónů korun a do příštího roku 1998 zhruba o 4,1 miliardy korun naprosto nepřijatelný. Navíc navrhovaná předloha bude mít vliv a zároveň znamenat odebrání přídavků na děti u více než 200 tisíc rodin. Snad lze souhlasit s odebráním příspěvku na děti u rodin mnohamiliónových zbohatlíků či rodin, kde skutečné příjmy se pohybují řádově v desetitisících korun.Navrhovaný zákon však nepostihne pouze tyto vrstvy obyvatel, ale zasáhne ve velkém množství střední vrstvy obyvatel a v některých případech i vrstvy obyvatel chudších. Vzhledem k tomu, že zvláště všechny životní náklady v blízké budoucnosti porostou velmi rychlým tempem a geometrickou řadou jako např. zdražování nájemného, elektřiny, plynu, dopravy, zdravotnictví či služeb, musím opět konstatovat, že přes veškerou apatii a odevzdanost obyvatel České republiky občané České republiky tuto prohlubující krizi nezavinili, a proto nelze schvalovat postup současné vlády, která svoje obrovské a nenahraditelné chyby chce v rámci postupného rdoušení obyvatel České republiky na principu feudálního vydírání finančních prostředků udržet tento systém u moci. Pakliže má vláda skutečný zájem řešit vše, co v České republice způsobila, nechť začne sama u sebe a u svých nejvěrnějších přisluhovačů a formou dobrovolného navrácení stamiliónových částek, které za spoluúčasti a tichého souhlasu vlády České republiky byly rozkradeny, vrátí na účet České národní banky. Jedině takto může dojít k začátku myšlenky jakéhosi stavu nápravy věcí veřejných. Je sice hezké, že vláda pamatuje na zvýšení částky pohřebného, které ovšem v současné době působí jaksi dvojsmyslně. Z hlediska krize, která patrně v nebývalé míře zasáhne celý systém zdravotnictví, se dá očekávat v návaznosti na neustále se horšící celosvětové klima životního prostředí zvýšení počtu umírajících spoluobčanů. Sami víme ze všech snad možná pravdivých statistik, že každý rok dochází ke snižování počtu obyvatel České republiky.
Musím konstatovat, že takovýto návrh zákona o státní sociální podpoře, sněmovní tisk č. 224, nelze v žádném případě podpořit. Proto v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vznáším návrh na jeho zamítnutí.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Kramperovi a jako poslední se písemně přihlásil pan poslanec Štrait.
Poslanec Jaroslav Štrait:
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jen rok a půl vydržela v pořadí již druhá reforma sociálního systému po listopadu 1989. Teď se intenzivně hovoří o třetí. Nejde o nic nového. Koaliční vláda se neustále opakovaně snižuje k nedůstojným receptům přenášet náklady chybné transformace ekonomiky na prosté lidi.Nové je však to, že škrty sociálních transferů jsou odpovědnými nositeli systémů předkládány v době, kdy stát připravuje kompatibilitu sociálního zákonodárství se zeměmi Evropské unie, kde v řadě oblastí zaostáváme, a také v době, kdy z peněz daňových poplatníků bezúspěšně použil 76 až 92 miliard korun na intervenci české koruny, které nyní chybějí. Jde jednoznačně o krizi systému, který selhal, a změny jsou nutné. Dovolím si v této souvislosti upozornit na některá fakta, která zde dosud nezazněla a která zdůvodňují záporné stanovisko klubu KSČM k navrhované novele zákona o státní sociální podpoře.
Ve vztahu k navrhované restrikci sociálních transferů je třeba říci, že výdaje českého státu jsou ve srovnání se zeměmi Evropské unie jedny z nejnižších. Ale na druhé straně zase míra samofinancování sociálního zabezpečení je v České republice vysoká. V roce 1993 dosahovala 89,9 %, v roce 1994 stoupla na 92,4 %, v roce 1995 na 95,5 % a v roce 1996 na 94 %. Na rok 1997 je rozpočtována ve výši 96,7 % a v případě schválení předlohy, kterou teď projednáváme, zvýší se sociální transfery až na 104 až 113 procentních bodů. Znamená to tedy, že sociální pojištění občanů bude financovat státní rozpočet, a ne státní rozpočet sociální transfery. Zřejmě opětovně půjde o světový primát. V zemích Evropské unie je situace opačná. Podíl daňových příjmů na financování sociálních transferů dosahuje v průměru 29 % a v některých zemích výjimečně až 81 %. Další kontraverze sociálního systému České republiky se zeměmi Evropské unie je možno doložit nedůstojnou komplikovanou a neefektivní procedurou poskytování dávek sociální podpory, sociální potřebnosti a mimořádných sociálních příspěvků na bydlení, nedostatečnou sociální ochranou nezaměstnaných a nepřiměřenou výší životního minima.
Ani po sedmi a půl letech působnosti současného režimu nedosahuje kupní síla sociální pomoci rodinám s dětmi hodnot roku 1989. Propad dosahuje až 89,8 procentních bodů, výjimkou jsou některé nejchudší rodiny. Navrhovaná restrikce dětských přídavků a mechanismů valorizace životního minima ostudnou situaci zakonzervuje v podstatě natrvalo. Přitom již dnes jsou dopady tragické v natalitě obyvatelstva, v dostupnosti bydlení a ve výživě mladých rodin. Jenom jeden příklad z mnoha - u rodin s dětmi došlo k 13,3% poklesu spotřeby masa a masných výrobků, k 61,8% poklesu spotřeby másla a k 36% poklesu mléka. Ptám se asi proč?
Na základě těchto faktů považuji navrženou restrikci sociální pomoci rodinám s dětmi za nepřijatelnou. Vládní návrh novely zákona o státní sociální podpoře navrhuji zamítnout a dále neprojednávat.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Štraitovi. Konstatuji, že je to poslední písemná přihláška, kterou jsem do obecné rozpravy dostal. Ptám se, zda se ještě někdo do obecné rozpravy hlásí? Pan poslanec Ullmann.
Poslanec Josef Ullmann:
Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, jen několik poznámek bych rád řekl. Byly tady kritizovány výše dávek, byly kritizovány soubory, kterých se to týká, že jsou příliš malé. To je jistě věc politického názoru. Ale zároveň v předkladatelském slově - jestli jsem správně poslouchal - jsem zaslechl, že tato novela zejména se také obrací ke zjednodušení procedury. Myslím si, že je to vysoce žádoucí. Pokud by nebyl tento zákon propuštěn do dalšího čtení, k tomuto zjednodušení procedury by prostě dojít nemohlo. Pokud propuštěn bude, je samozřejmě zcela legitimní, aby ti, kteří nesouhlasí buď s rozsahem souborů oprávněných osob, nebo s výškami dávek, aby se pozměňovacími návrhy pokusili tuto věc dostat do té dimenze, kterou považují za správnou. Proto považuji za potřebné, aby byl propuštěn do třetího čtení a mohlo se o něm dále diskutovat. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman:
Děkuji panu poslanci Ullmannovi. Přeje si ještě někdo vystoupit? Pokud tomu tak není, a vidím, že se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím.Předpokládám, že nyní budou mít možnost závěrečného slova navrhovatele i zpravodajové. Protože bych si nepřál, aby hlasování skončilo nahodilým výsledkem jen proto, že tady někdo je a někdo jiný není, prosím pracovníky Kanceláře, aby dali obvyklým bimbáním najevo kolegům v kuloárech, že se za chvíli bude hlasovat.
Mezitím se ptám jak navrhovatele, tak zpravodaje, zda si přejí závěrečná slova. Zpravodaj nikoliv, navrhovatel nikoliv. Z toho vyplývá, že mohu konstatovat, že ve třech diskusních vystoupeních zazněly tři návrhy na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Předem jsem seriózně upozornil kolegy, že za několik okamžiků budeme hlasovat.I když bimbání jsem dosud neslyšel a omlouvám se za to, dovolte mi, abych vás nejdříve odhlásil. Dále vás prosím, abyste se laskavě zaregistrovali svými hlasovacími kartami. Pokud se nám to všem společně povedlo, můžeme přistoupit k hlasování. Opakuji - hlasujeme o návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh na zamítnutí, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že tento návrh nebyl přijat, když v hlasování pořadové číslo 36 ze 189 přítomných pro bylo 90, proti bylo 96 (v hlasování číslo 36).
Z toho vyplývá, že přistoupíme k návrhům na projednání tohoto zákona příslušným výborem. Organizační výbor, kolegyně a kolegové, navrhl tento zákon přikázat k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Má někdo jiný návrh? Nemá nikdo jiný návrh. V tomto případě budeme hlasovat. Ještě jednou - tento návrh zní, že tento zákon se přikazuje k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu? Děkuji.
Konstatuji, že hlasování pořadové číslo 37 skončilo schválením tohoto návrhu, když ze 193 přítomných bylo 145 pro a 23 proti.
Tím jsme zvládli pátý bod našeho schváleného programu a přecházíme k bodu šestému, což je
6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 155/1995 Sb.,
o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb.,
zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů,
podle sněmovního tisku 225 - prvé čtení
Prosím tedy pana ministra Vodičku, aby se ujal z pověření vlády úvodního slova k tomuto návrhu zákona. Ostatní kolegy opět prosím o klid.