Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

Přítomno: 193 poslanců

(Schůze zahájena v 9.02 hodin.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, milí hosté, zahajuji 3. jednací den a přeji vám dobré jitro. Abychom mohli pokračovat v našem jednání, prosím, abyste se všichni přihlásili svými hlasovacími kartami, oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty, popř. kdo jakou náhradní kartu již dostal.

Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s omluvami z 12. schůze sněmovny z dnešního dne, a to pan poslanec Jaromír Kalus a pan poslanec Václav Svoboda, kteří monitorují volby v Albánii, a pan ministr Jiří Grůša, který je omluven proto, že končí dnes diplomatickou funkci ve Spolkové republice Německo. Nyní jsem se dověděl omluvu pana premiéra, který přijímá maršálka polského Sejmu a prosí o omluvu asi na tři čtvrtě hodiny.

Ještě jednou prosím o zprávu o případných náhradních kartách, zatím tomu tak není.

Paní poslankyně a páni poslanci, dnešní jednání zahájíme bodem

Pak budeme pokračovat v projednávání včera přerušeného bodu 23, kterým je vládní návrh zákona o nadacích. Připomenu ještě, že jsme do této doby projednali 20 bodů podle schváleného pořadu, a nyní přikročíme k jednání.

Na pořad jednání 12. schůze Poslanecké sněmovny je předloženo 10 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslankyně a poslanci nejsou spokojeni, a proto požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. A nyní přistoupíme k projednávání těchto odpovědí.

S faktickou poznámkou se hlásí pan kolega Dostál. Prosím, aby se ujal slova.

Poslanec Pavel Dostál: Dobré ráno, vážené kolegyně a kolegové. Pane předsedající, stahuji tímto vyslovení své nespokojenosti s odpovědí ministra Dlouhého na moji interpelaci, protože by nebylo korektní, abych požadoval odpověď od nového minstra, který navíc není přítomen. Jen bych chtěl při té příležitosti vyslovit naději, že pan ministr Kühnl nebude opakovat chyby pana ministra Dlouhého, a to nejenom v hospodářské politice, ale také v zacházení s novináři. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Ano, beru na vědomí tuto žádost. Jako první by přicházela v úvahu odpověď na interpelaci paní poslankyně Orgoníkové, která chce počkat na pana premiéra. Rozumím tomu dobře.

Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Jiří Skalický odpověděl na interpelaci poslance Jana Bláhy ve věci odtěžení vrchu Farářka. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 231 a já k tomuto tisku otvírám rozpravu. Prosím pana kolegu Bláhu, aby se ujal slova, a vás, dámy a pánové, prosím o klid.

Poslanec Jan Bláha: Pane předsedající, pane předsedo, členové vlády, já bych chtěl v úvodu připomenout, že interpelace v rámci tedy chování nebo stavu Severočeské hnědouhelné pánve a problematiky kolem ní, což je vrch Farářka, byla interpelace směrem ke třem zainteresovaným ministerstvům, čili ne jenom k panu ministru Skalickému, ale bývalému panu ministru Dlouhému a zároveň ještě k novému Ministerstvu místního rozvoje, také vlastně dnes již k bývalému panu ministru tohoto ministerstva.

Chtěl bych v tuto chvíli požádat, protože jsem dával tuto interpelaci jako jednu na tři ministerstva, byť byla rozdělena jako tři jednotlivé interpelace pod třemi čísly, zdali bych mohl v jednom projevu se vyjádřit k této původně podané interpelaci, abych to nemusel opakovat. (Předsedající Ledvinka: samozřejmě.) Děkuji.

Takže, vážené kolegyně a kolegové, byl to březen letošního roku, kdy jsem zaslal zmíněné interpelace jak panu ministru Skalickému a jeho bývalým kolegům, panu ministru Schneiderovi a panu Vladimíru Dlouhému, bývalým ministrům. Obsahem bylo v podstatě upozornění na nepřesné informace a osobně se domnívám i zatajování těch informací, které byly negativní ve smyslu ekologických pohledů na důsledky, které lze předpokládat při postupném odtěžování konkrétního zmiňovaného vrchu Farářka, který se nachází v dobývacím prostoru dolu Nástup Tušimice, kde působí Severočeské doly Chomutov, a. s.

Ve stručnosti zopakuji, o co se vlastně tehdy v několika bodech jednalo. V roce 1993 tehdy referát životního prostředí Okresního úřadu Chomutov nechal zpracovat svým zadáním dvě nezávislé odborné studie, které měly posoudit vliv další těžby na město Chomutov a okolní obce, jako je Březno, Droužkovice, Spořice a Černovice. První studie, kterou zpracovala Akademie věd, úplné odtěžení tohoto zmiňovaného vrchu nedoporučila. Druhá studie, zpracovaná Báňskými projekty Teplice, a. s., naopak doporučila. Kromě toho však k této studii Báňských projektů existovala také v rámci zadání, na které se dokonce tato studie odkazuje, další studie Českého hydrometeorologického ústavu, Ústí nad Labem-Kočkov, která v podstatě poukázala také na problémy a nepříznivé ekologické důsledky, které tímto odtěžením vrchu vzniknou.

Tato studie však, byť je pouze názvem uváděná ve studii tzv. doporučující, se vůbec nezmiňuje o jeho obsahu a není předmětem jednání. Proto se domnívám, že by Báňské projekty, pokud by byly seriózní, nemohly tyto zásadní informace zatajit a musely by být obsahem zprávy, jak si to i ony původně zadaly, což se nestalo.

V této souvislosti jde o řadu dalších aspektů, které se týkaly schvalování územního plánu, schvalování ekonomické nápravy nebo řešením situací náspů a zalesněním. Zdůrazňuji slovo náspů, je velice důležité pro pozdější vývoj situace.

Vzhledem k interpelaci, kde jsem popisoval stav věci, kde jsem poukazoval na konkrétní dokumenty, které se této záležitosti týkají, jsem překvapen odpovědí jednotlivých ministerstev. Shodný znak všech tří ministerstev je jeden, kdy jsem poukázal na vlastní usnesení vlády 444/91 O ekologických limitech těžby v daném severočeském regionu, kdy jsem poukázal právě v této oblasti na nikoli pouhé omezení těžby v místě, o které se jedná, ale na základě tohoto usnesení došlo k rozšíření těžby. Ministerstva uvádějí, že se mýlím, že je to omezením. Znovu připomenu, aby si znovu materiál prostudovali úředníci, kteří podávají zprávu, kterou minstři podepisují. Je to shodná chyba všech úředníků všech ministerstev.

Budu k tomu citovat konkrétní materiál, i když jsem to jednou udělal. V protokolu, který je sepsán 28. 6. 1994 u Obvodního Báňského úřadu na dole Nástup Tušimice, je uvedeno, že v rámci zmiňovaného vládního usnesení 444/91 o ekologických limitech těžby se dobývací prostor Tušimice, o který se jedná, zvětšuje o 24, a další km². Jedná se o hrubou neznalost tohoto dokumentu.

Dále je tam ještě rozpor, kdy se hovoří o tom, že ukončení těžby se táhne do roku 2027, ale přesto v oficiálních údajích ministerstev se hovoří pro změnu s osmiletým rozdílem o oddálení až do roku 2035.

Problém je, že žádné z ministerstev na mé otázky se nesnažilo důsledně prošetřit situaci, která se týkala místa a která byla hlavním podnětem této interpelace. Tedy to, že probíhalo konkrétní řízení kolem územních plánů, že probíhala konkrétní jednání mezi důlní společností ve spolupráci s obcemi a úřady a že v roce 1994 byly navršeny zalesněné náspy, které měly obec chránit před hlukem a imisemi z důlní těžby.

S tímto územním plánem byli občané seznámeni v prosinci 1994, a 11. 1. 1995 to schválilo jako územní plán obecní zastupitelstvo.

Po roce došlo ke kuriózní situaci na základě interpelace na půdě tohoto Parlamentu - bývalého poslance Kuchaře, který upozorňoval také na to, že po hranici tohoto limitního prostoru má být provedena přeložka na náklady této společnosti trati Chomutov, Březno a dále. V územním plánu nebyla zakreslena. Kdo zná průběh kolem územního plánu, ví, že není možné tyto věci nemít zahrnuty. Tak se stalo, že úsek, o který se jedná, byl doslova vystřižen, byla zkreslena přeložka. Je zajímavé, že zakreslení přeložky bylo sice provedeno, ale najednou vznikla další změna, kterou nikdo neprojednal - náspy zmizely a je tam pouhé zalesnění.

Hovořím o tom proto, že je to spor čistě ekologický. Je to spor o to, jestli lidé v místě budou dále žít, v jakých podmínkách, jaké budou mít prostředí, zda náhodou neexistuje nějaká studie, že bude po roce 2030 zlikvidováno dalších 30 obcí v území za účelem tzv. energetické koncepce, která má podle mého soudu jednu nedokonalost, protože se zadaná studie opírá o další těžbu, kdy se tyto limity překročí. To bude tlak na ministerstvo pana Skalického a další ministerstva, aby se mohlo v těžbě v daném území pokračovat v roce 2070 a tak dále. I tyto studie existují. Znamená to, že jde o další obavu.

Vzrůstá obava, že v okrese Chomutov může dojít k prolomení územně ekologických limitů těžby na základě dnes již zpracované studie sektoru uhlí 2. etapa, kterou zpracovávala Praha a VÚHU a. s. Most.

Zmínil jsem se o energetické koncepci, že je to logická páteř ekonomiky. Všichni chceme její efektivní a bezproblémové fungování. I to by bylo podmínkou úspěšného rozvoje.

Ale vzhledem ke skutečnostem, na které jsem před chvílí opakovaně poukázal v tom smyslu, že všechny odpovědi neměly zájem prošetřit celou odpovědnost, odpovídají povrchně. Na závěr ještě jednu poznámku.

Ministerstvo bývalého ministra Dlouhého a jeho úředníci se neobtěžovali ani tím, aby vypracovali vlastní odpověď a zjistili stav věcí, ale do této odpovědí na mou interpelaci zkopírovali fax, který byl zpracován generálním ředitelstvím těchto dolů. Fax mám k dispozici. Takto si nepředstavuji draze placené úředníky a výkon jejich práce.

Proto na závěr navrhuji důsledně prošetřit celý případ, vyvodit důsledky ze zatajování informací Báňských projektů Teplice, neoprávněných zásahů státní správy Okresního úřadu Chomutov do územního plánu bez projednání takto závažných záležitostí zastupitelstvem. Dovolím si požádat sněmovnu nesouhlasit se všemi třemi odpověďmi na interpelaci od jednotlivých ministerstev.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji panu kolegovi Bláhovi. Na návrh pana kolegy Bláhy jsme sloučili rozpravu ke třem interpelacím, a to ke sněmovnímu tisku 231, 232 a 233.

Konstatuji, že ministr životního prostředí a místopředseda vlády Jiří Skalický je přítomen stejně jako ministr Kühnl. Není přítomen pan ministr Kvapil.

Kdo se dále hlásí do rozpravy? Slova se ujme místopředseda vlády a ministr životního prostředí Jiří Skalický.

Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický: Vážený pane předsedo, pane předsedající, vážené dámy a pánové, přiznám se, že pro mne výčet námitek pana poslance Bláhy byl poněkud nepřehledný a nesrozumitelný a že jsem především nepostřehl, co konkrétně je vytýkáno mnou řízenému resortu z hlediska nedostání jeho kompetencím. Proto v zájmu konstruktivní spolupráce sněmovny se připojím k nesouhlasu s úplností mé odpovědi za předpokladu, že pan poslanec Bláha upřesní, co v mé odpovědi a z hlediska kompetencí mého úřadu je v přetrvávající situaci nedostatečně.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji, slova se ujme pan kolega Bláha.

Poslanec Jan Bláha: Ve vší úctě - já jsem v podstatě poukázal na to, že otázky, tak jak byly položeny, byly odpovězeny buď s neznalostí věci, nebo na základě neúplných informací těch, kdo je měli vyřizovat. V případě Ministerstva životního prostředí je překvapující v druhé otázce neznalost výsledku usnesení, kdy se tvrdí, že jde u prostoru - o kterém se bavíme - o zúžení, ale ono jde naopak o rozšíření. K třetí otázce - není zde úplnost informací. Zmiňoval jsem se o dvou resp. třech studiích, když ta třetí je součástí druhé. I tato informace byla v podstatě zatajována. Je to otázka toho, že ti, kdo vypracovávali odpovědi, si měli zajistit konkrétní podklady. To se týká i ostatních ministerstev, ta to udělala ještě jednodušeji. Okopírovala pouhý fax.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme místopředseda vlády a ministr životního prostředí Jiří Skalický. Mezitím mi dovolte technické sdělení. Pan kolega Jiří Novák má náhradní kartu č. 10. Prosím, pane ministře.

Ministr životního prostředí ČR Jiří Skalický: Pane předsedající, je mi velice líto, ale pokud jsem pozorně poslouchal výhrady pana poslance Bláhy, týkaly se především rozporu v kdysi prováděných studiích k celé problematice. K tomuto rozporu lze dnes těžko něco říci. Za druhé se tyto výhrady týkaly zcela konkrétních a mně skutečně v tuto chvíti neznámých dílčích změn v územním plánu jednotlivých obcí, dotčených tímto problémem. Musím konstatovat, že tyto změny a tato jednání, která se vedou v interakci orgánů odpovědných za územní plánování obcemi a event. báňskými úřady, mé ministerstvo nemá žádnou působnost, a tudíž nevím, co bych z hlediska své působnosti mohl pro nápravu dané situace učinit. Tak zněla má otázka. A jelikož jsem na ni nedostal uspokojivou odpověď, já osobně nesouhlasím s tím, aby s mou odpovědí sněmovna nevyslovila souhlas a požádala mě o dopracování. Nevím, co by můj resort měl dopracovat. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Bláha.

Poslanec Jan Bláha: Je mí to velice líto, pane ministře. Nevím, jestli teď mám číst řádku po řádce vaši odpověď na interpelaci, nechtěl bych se k tomu osobně snižovat. Dostal jsem tři konkrétní odpovědi. Já nesouhlasím s tím, že v odpovědi - když si ověřím podklady - je uváděna polopravda, chybí tam informace, které patrně z neznalosti věcí někdo neuvedl. Jestliže vezmu do ruky protokol, o kterém jsem se zmiňoval v původní interpelaci, o kterém jsem se dnes zmiňoval znovu, a budu číst na str. 4 "Plocha stávajícího DP Tušimice se tedy zvětšuje o 24,67013 km²", ve vaší odpovědi je, že se mýlím, že jde o omezení prostoru - "Tušimice nebyly rozšířeny, jak se zmiňujete ve své interpelaci, prostor byl výrazně omezen." Mám to tu podtrženo, jestliže to i tak vám mám předat, je to možné. (Ohlas v sále.) Mluvíme o odpovědi ministra na interpelaci poslance, kterou někdo zpracoval a zpracoval ji tak, že fakta v ní jsou velice zkreslená, nepravdivá, polopravdivá a já jako poslanec nesouhlasím s takovouto prací ministerstva, těch, kdo ji zpracovávali. Já se nebavím v tuto chvíli o kompetencích ani o metodice ministerstva směrem k okresnímu úřadu - referátu životního prostředí, i když na to mohu poukázat, alespoň z titulu metodického, jestli se tento referát nedopustil - na což jsem poukazoval v prvním i druhém vystoupení - některých nesprávných kroků v rámci schvalování a projednávání územního plánu. Metodicky se na to jistě lze podívat ze strany vašeho ministerstva. Vím, pane ministře, že jste v místě osobně byl. Vím to z místních novin, které se této problematiky týkaly, které vyšly v nedávných dnech.

Jestliže dostanu odpověď na studie, na oba závěry, že se často užívá účelových argumentů, a vůbec se odpověď nezmiňuje o tom, že třetí studie to také nedoporučila, jestliže nikoho nezajímá, jaký je skutečný stav, jestli šlo o neupřesnění informací, o zatajených záměrech, jestliže tu existují další výhledové aktivity kterékoli jiné instituce, mně jde o to, jak Ministerstvo životního prostředí na tyto výhledy bude reagovat. Ptám se, jestli je např. jednoznačné a směrodatné, že vládní usnesení z r. 1991 - kde navíc je toto pochybení, že tam šlo o rozšíření - bude dál trvat, nebo jestli se náhodou nedostaneme k tomu, že proto, že dnes už existuje zpracovaná druhá etapa studie, která počítá s tím, že se musí překročit a rozbít tyto ekolimity, aby se v území dál po r. 2030 těžilo, přitom se jedná o existenci až 30 obcí, včetně části Chomutova, z tohoto regionu. O to jde. V tomto smyslu, jak jsem se ptal, odpověď zpracována není. Odpověď je obecná a - s prominutím - o ničem.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Není tomu tak. Rozpravu končím. Slyšeli jste od pana kolegy Bláhy návrh na usnesení, a to ve smyslu § 112, odst. 5:

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR nesouhlasí s odpovědí na interpelaci pana poslance Bláhy.

Odhlásil jsem vás. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali a budeme o návrhu tohoto usnesení hlasovat. Protože byla sloučena rozprava, ptám se pana kolegy Bláhy, zdali mohu najednou nechat hlasovat o odpovědích na všechny tři interpelace. (Poslanec Bláha souhlasí.) Budeme nyní hlasovat o návrhu usnesení.

Zahájil jsem hlasování č. 59 a ptám se: Kdo podporuje návrh pana kolegy Bláhy na zamítnutí odpovědi? Kdo je proti tomuto návrhu?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 80, proti 45 poslanců.

(Hluk v sále, poslanci sděluji své rozdílné názory na výsledek hlasování.) Prosím filmaře, připravte se na nejhorší. (Veselost.) Budeme pokračovat.

Tehdejší místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník odpověděl na interpelaci poslance Jaroslava Štraita ve věci stavebního spoření. Interpelace se předkládá spolu s původní odpovědí a spolu s další odpovědí, kterou místopředseda vlády a ministr financí Ivan Kočárník vypracoval poté, kdy Poslanecká sněmovna na své osmé schůzi vyslovila s původní odpovědi nesouhlas. Dále se předkládá odpověď, kterou vypracoval ministr financí pan Ivan Pilip poté, co Poslanecká sněmovna vyjádřila svůj nesouhlas s druhou odpovědí bývalého ministra financí. To vše je obsahem tisku 240. Otevírám rozpravu. Jako první se do ní hlásí pan kolega Štrait.

Poslanec Jaroslav Štrait: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak říkal pan místopředseda Ledvinka, dostal jsem už třetí odpověď na interpelaci . (Poslanci se hlasitě baví v sále.) Pane místopředsedo, já vás požádám, aby alespoň ty hlasité extrémní přístupy byly limitovány.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Je to takové poetické ráno, ale přesto si myslím, že bychom měli umožnit panu kolegovi, aby v klidu mohl mluvit.

Poslanec Jaroslav Štrait: Já s určitým koloritem počítám, ale toto je příliš.Ve věci stavebního spoření, které je podle mého názoru nedostatečnou formou podpory vytváření trhu s byty a podporou bytové výstavby. Co stačilo v roce 1992, hrubě nestačí v r. 1997. Písemná diskuse, velmi korektní, s ministry financí trvá od 1. 11. 1996. Věřím, že v budoucnu najdu větší pochopení a stavební spoření bude opravdu základním kamenem možnosti zejména pro mladé rodiny, jak si pořídit byt. Dnes se vychází z nesprávného předpokladu, že mladá rodina se může zatížit několika půjčkami. Další polemiku v této věci považuji za zbytečnou.

Využiji poslanecké iniciativy a předložím návrh novely zákona č. 96/93 Sb., v platném znění. Jen tak bude možné zvýšit prestiž této formy spoření a respektovat také pětiletou inflaci. Obrátím se také v této věci na pana ministra Kvapila a jeho budoucí záměry.

Doporučuji sněmovně schválit toto usnesení: "Poslanecká sněmovna nesouhlasí s odpovědí pana ministra financí Pilipa na interpelaci ve věci stavebního spoření, sněmovní tisk 240, a interpelací se nebude dále zabývat." Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Kdo se dále hlásí do rozpravy? Nikdo, rozpravu končím. Velmi usilovně se, pane kolego, dívám do jednacího řádu a žádnou takovou možnost, kterou jste nyní navrhl, nemám. Nesouhlasit můžete, ale definitivně platí jednací řád v odst. 5, že v případě nesouhlasného stanoviska interpelovaný člen vlády je povinen vypracovat novou odpověď ve lhůtě 30 dnů, a vy mu jen chcete říci, aby ji nevypracovával. Prosím, aby tato informace byla jen informací pro pana ministra, ale hlasovat o tom nemohu dát.

Poslanec Jaroslav Štrait: Dobře, já tedy souhlasím samozřejmě s tou první částí, na té by se nic nezměnilo, a v té druhé části nežádám pana ministra, aby vypracoval další odpověď.

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji za pochopení. Budeme hlasovat o návrhu usnesení tak, jak ho předložil pan kolega Štrait.

Zahájil jsem hlasování č. 60. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti tomuto návrhu

Návrh byl přijat. Pro návrh hlasovalo 78 poslanců, 38 poslanců bylo proti.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý odpověděl na interpelaci poslance Jiřího Hofmana ve věci další budoucnosti dolu Paskov. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 207. Otevírám rozpravu, do které se jako první hlásí pan kolega Hofman.

Poslanec Jiří Hofman: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové, tato interpelace se netýkala vlastně jen dolu Paskov, který tady byl omílán několikrát, ale týkala a týká se vlastně situace v celém uhelném hornictví na Ostravsku.

Já jsem nesouhlasil s odpovědí bývalého ministra průmyslu a obchodu pana Dlouhého z toho důvodu - ne že by to bylo jen kvůli panu Dlouhému - ale z důvodu práce ministerstva vedeného panem ministrem. Protože v odpovědi na moji interpelaci je spousta nepřesností, dovolím si říci, se kterými odpověďmi nesouhlasím, protože interpelace obsahovala několik otázek.

S odpovědí na otázku č. 1 nesouhlasím, a to z těchto důvodů. V době, kdy byla interpelace podávána, vrcholil boj o zachování dolu Paskov. Vedení dolu v té době výrazně omezovalo přípravné práce k dobývání uhelných zásob, začala být pleněna, tzn. strhávána důlní díla, která vedla a zpřístupňovala perspektivní části dolu, a tím se zakládaly nevratné procesy a ztráty zásob ložiska. To vše se dělo bez jakéhokoli rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu a Báňského úřadu o odpisu části ložiska nebo dokonce vyhlášení útlumu vládou.

Udávaná ztráta dolu 384 mil. Kč je sloučená ztráta celého skupinového dolu Paskov. Nevznikla jen na jámě Paskov, ale i na ostatních šachtách Staříč-1, Staříč-2, Staříč-3 Chlebovice. Vznikla hlavně chybnými kroky vedení dolu za tichého souhlasu vedení OKD. Například špatným nasazením těžebního komplexu, na který upozorňovalo mnoho odborníků i z řad vedení podniku. To znamená nákliz, to znamená spuštění celého komplexu o váze několika desítek tun do šachty takřka tisíc metrů hluboké, doprava na místo, instalace celého komplexu, propad v těžbě, výkliz celého komplexu, dohromady ztráta pravděpodobně 80 mil. Kč. Dále nasazení razicího kombajnu Dosko, který měl prorazit spojovací překop mezi dvěma šachtami. Zase upozornění odborníků i z řad odborové organizace, že tento kombajn se nikde neosvědčil v těchto důlních podmínkách. Znovu nákliz kombajnu, instalace, zakoupení kombajnu - celková ztráta 60 mil. Kč. Dále financování z vlastních zdrojů útlumu lokality Staříč-1 Paskov, to znamená znepřístupnění šachty, strhnutí náraží, ale po výpadcích v těžbě na ostatních lokalitách a nepřipravenosti porubu na Staříči-2 následovala těžba na důlním poli Paskov Staříč-1, ale to už z 5 km vzdálené šachty. To jsou vysoké ztrátové časy a vysoké náklady.

Toto je část výčtu ztrát způsobených minulým vedením dolu, které se nakumulovaly v částce 384 mil. Kč. Přesto toto vedení, když bylo odvoláno vedením a. s. OKD, odešlo na ředitelství a. s. OKD tzv. bez ztráty kytičky, za nic nemůže. Vedení OKD tomu jen tiše přihlíželo anebo to byl jeho záměr. Tady se vkrádá tato otázka. V té době část vedení dolu Paskov s odborovou organizací zpracovalo materiál, který je součástí mé interpelace, a upozorňovalo na perspektivní oblasti dolu. Reakcí vedení šachty bylo znepřístupnění této části dolu, to vše na příkaz bývalého vedení dolu.

Ve vaší odpovědi uvádíte, že na vytěžení těchto upozorňovaných 1,5 mil. uhlí by byla potřebná investice více než 1 mld Kč. Ano, po těchto nevratných krocích bývalého vedení dolu ano, ale přesto tato investice je rozdělena na dobu pěti let. Při současné ceně uhlí 1640 Kč za tunu krát 1,5 mil. uhlí vytěžitelných zásob je hrubý zisk 2,46 mld Kč.

Při denní těžbě 1500 tun a roční 375 tisíc tun to vlastně znamená 615 mil. hrubý zisk. Je toto nerentabilní? Proto nemohu souhlasit s názorem, že by to dále zhoršilo hospodářský zisk podniku.

S odpovědí na otázku dvě a tři nemohu souhlasit z těchto důvodů. Jednalo se o tzv. změny kondičního čísla a odepisování uhelných zásob. Těžební organizace - to znamená OKD, dále důl Paskov - není majitelem ložiska. Je jeho správcem s právem na něm těžit. Majitelem je stát reprezentovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu a Báňským úřadem jako dozorujícím. Podle výkladu Ministerstva průmyslu a obchodu vlastně může těžební organizace odepsat pouhou změnou kondičního čísla sloje, to znamená výšky sloje krát rentabilita, jakékoliv množství zásoby nerostu bez vědomí majitele ložiska. Proto je nutno přesně postupovat podle dikce horního zákona, a to zejména v § 14 odst. 3 a 4, v § 14 a), 14 b), 14 c). Tímto se předejde situacím opakujícím se v dolech na Ostravsku vyvolaným benevolencí státu a momentální situací na trhu s uhlím, případně také schopností, neschopností nebo všehoschopností vedení některých vedoucích pracovníků. Tímto vznikají nevratné procesy zejména u energetických surovin, které silně zatíží příští generace. Kdo ponese odpovědnost za 51 mil. tun vytěžitelných zásob, dnes už odepsaných na dole Paskov?

K otázce č. 4 mohu dodat jen to, že důl Paskov a Frenštát má přímou souvislost, protože jak přiznal generální ředitel OKD dne 23. 6. 1997 na konferenci odborů Paskov - cituji: "Počítáme s převedením kvalifikované pracovní síly na důl Frenštát z utlumených dolů Paskov a Staříč."

Otázku č. 5 si přeji upřesnit, protože podle posledních informací představenstvo OKD se rozhodlo zahájit přípravné práce na těžbu uhlí na dole Frenštát. Proto navrhuji sněmovně vyslovit nesouhlas s odpovědí na moji interpelaci č. 238. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Než nechám hlasovat, dovolte mi technické sdělení: pan kolega Prokop má náhradní kartu č. 9, pan kolega Grebeníček náhradní kartu č. 8.

Nyní přistoupíme k hlasování. Zahájil jsem hlasování č. 61. Kdo návrh přednesený panem kolegou Hofmanem podporuje? Kdo je proti tomuto návrhu?

Návrh byl přijat. Pro hlasovalo 82, proti 46 poslanců.

Ministr dopravy a spojů Martin Říman odpověděl na interpelaci poslance Rudolfa Tomíčka ve věci dlouhodobé výluky trati č. 144 z důvodu její technické nezpůsobilosti. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 208. Otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil pan kolega Tomíček.

***