Čtvrtek 10. července 1997

 

Pokračování schůze Poslanecké sněmovny
10. července 1997 v 9.00 hodin

 

Přítomno: 183 poslanců

 

(Schůze zahájena v 9.00 hodin.)

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Vážení kolegové, odbyla devátá hodina, dovolte mi, abych vám popřál dobré ráno a uvítal vás na již osmém a optimisticky doufám, že posledním jednacím dnu 12. schůze. Než budeme pokračovat a udělím slovo přihlášeným, prosím, abyste se laskavě zaregistrovali svými hlasovacími kartami, případně mi oznámili karty náhradní, a dovolte mi, abych vás seznámil s tím, že na dnešní schůzi je omluven pan poslanec Roman Češka. Nyní se přihlásili v pořadí, v jakém se přihlásili, pan předseda klubu SPR-RSČ Miroslav Sládek, po něm se připraví pan místopředseda Honajzer. Prosím pana poslance Sládka. Ostatní prosím o klid.

 

Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedo, dámy a pánové, všichni víme, že dnes jsou na pořadu interpelace. S ohledem na to, že situace by probíhala buď tak, že by členové vlády zde byli vázáni, nebo by byli nepřítomni a museli by odpovídat písemně, tak poslanci republikánského klubu se nezúčastní interpelací, aby umožnili vládě nepřetržité zasedání. Z tohoto důvodu také vyzývám k obdobnému kroku poslance přihlášené z jiných politických stran. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji za toto sdělení panu poslanci Sládkovi. Nyní uděluji slovo panu místopředsedovi Honajzrovi.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, přihlásil jsem se jako předseda klubu ODS, chtěl bych sněmovně a vám všem přítomným oznámit to, na čem jsme se dohodli včera večer při tzv. parlamentním politickém grémiu, respektive po něm, s předsedy některých poslaneckých klubů. Chtěl bych vám oznámit, že zástupci dvou opozičních klubů, a to ČSSD a KSČM, souhlasili s tím, že ministři - poslanci nebudou muset být přítomni při dnešním jednání ve sněmovně, a jelikož se jedná o 10 lidí, 10 ministrů včetně premiéra, nabídli to, že 6 poslanců ČSSD a 4 poslanci KSČM nebudou hlasovat. I pokud zde budou přítomni ministři, kteří budou odůvodňovat jednotlivé body, pokud přijde oznámit premiér výsledky jednání vlády a další kroky, které vláda chystá, a on určitě dnešního dne před sněmovnu předstoupí, tak zde hlasovat nikdo z ministrů - poslanců nebude a 10 poslanců opozice.

Na závěr mi dovolte, abych ocenil toto gesto, a musím upřímně ocenit i gesto, které před chvíli předvedl předseda republikánů pan Sládek. Děkuji vám. (Potlesk.)

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, k ocenění se samozřejmě připojuji a dovolte mi, abych vám ještě před začátkem projednávání prvního bodu oznámil, že pan poslanec Řehoř má náhradní kartu č. 24. Nyní mi již nic nebrání, abych otevřel první bod, tj. bod 70, jedná se o

 

75.
Návrh poslanců Františka Brožíka a Zdeňka Jičínského na vydání zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád,
ve znění pozdějších předpisů

 

Jde o sněmovní tisk 175 a jeho první čtení. Prosím proto pana poslance Františka Brožíka, aby se za předkladatele ujal úvodního slova. Pan Jiří Novák má náhradní kartu 25. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Brožík: Vážený pane předsedo, dámy a pánové...

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Kolegyně a kolegové, prosím o klid. Vidím, že tentokrát je hluk zejména na levé straně sněmovny. Prosím proto stojící kolegy, aby buď usedli, nebo odešli do kuloárů. Můžete mluvit, pane poslanče.

 

Poslanec František Brožík: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vám v krátkosti zdůvodnil předkládaný návrh skupiny poslanců, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. Vím, že se nacházíme v dosti napjaté politické situaci, i společenské, tím, že tato sněmovna dnes při tomto projednávání dostává facky zprava, dostává facky zleva, někdy i od pomyslného středu, ale přesto mi dovolte, abych vás alespoň v krátkosti požádal při projednávání tohoto zákona, abychom věnovali této oblasti pozornost, protože je to jedna oblast, kterou občané a prostí lidé našeho státu vnímají velice negativně, a pokud chceme, aby Parlament této republiky fungoval i v budoucnosti za širší podpory občanů a našich voličů, měli bychom se nad tímto zamyslet a vynechat stranické, osobní a jiné půtky.

Tento zákon vám byl předložen ve sněmovním tisku č. 175, k němuž jste potom obdrželi stanovisko vlády pod tiskem 175/1. Samozřejmě v té době, kdy zákon byl předkládán, nebyly známy jiné skutečnosti, které souvisejí samozřejmě se zněním tohoto zákona, ale o tom bychom se mohli bavit právě při propuštění do druhého čtení a společným úsilím a společnou prací bychom tyto věci mohli napravit. Chtěl bych požádat i kolegy a poslance z druhé strany mého řečniště, republikánské strany, kteří předložili podobný zákon na minulé schůzi Poslanecké sněmovny, jestli si vzpomenou, byl jsem to já, který navrhoval, abychom tento zákon nezamítali, který byl předložen poslanci SPR-RSČ, ale abychom ho postoupili k projednávání společně se zákonem, který předkládala skupina poslanců ČSSD. Bohužel se tak nestalo, protože zákon byl zamítnut v prvním čtení, a já se již nechci vracet k oněm faktorům, které mohly ovlivnit toto zamítnutí, protože poslanecký návrh skupiny republikánů byl skutečně předložen skoro ve stejném znění, jak byl vypuštěn původní § 42 z citovaného zákona č. 337/1992 Sb.

Myslím si, že zákon, který předkládá skupina poslanců sociální demokracie, je samozřejmě doplňující do 337/1992 Sb., ale že má již jiné aspekty a jiné fragmenty, které jsou důležité proto, abychom o tomto problému, který se týká společnosti z hlediska velkých transferů, majetkových převodů, privatizací, restitucí apod., abychom je mohli co nejdůsledněji zvážit a posoudit.

Nyní mi dovolte několik málo slov ke stanovisku vlády. Tvrzení, že cíl sledovaný návrhem novelizace lze zajistit důsledným dodržováním zákona o správě daní a poplatků, zejména cestou daňové kontroly a místního šetření, si myslím, že v tomto případě je nepřesvědčivé a nepravdivé.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte můj tvrdý styl, ale prosím pana poslance Ledvinku, Kopeckého a Kapouna, aby usedli a věnovali pozornost panu poslanci Brožíkovi. Pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec František Brožík: Děkuji, pane předsedo. Navrhované zavedení majetkových přiznání je primárně zaměřeno proti daňovým únikům, tj. zatajování legálních příjmů, ale také zejména proti průniku peněz a nelegálních zdrojů, trestné činnosti do legální ekonomiky ve velkém rozsahu.

Proto se předpokládá, že neprokáže-li dotčený subjekt legální zdroj příjmů, ze kterého výrazně navýšil svůj majetek, zavedení navrhované sankce. Navrhovatelé si přitom jsou vědomi, že jde o jakousi dodatečnou legalizaci nepoctivých příjmů, avšak spojenou s progresivní sankcí a ještě umožňující získat potřebné podklady pro eventuální trestní stíhání. Je přitom nepochybné, že první majetkové přiznání by umožnilo legalizovat výchozí stav. Avšak tím nedojde k žádné změně proti stavu dosavadnímu.

Výtka, že neexistuje zákon o oceňování majetku, jak všichni dnes víme, již není na místě, takže lze naopak předloženou osnovu této normě příslušným způsobem přizpůsobit.

Odkaz na zákon o oceňování majetku vyřeší i vážný problém předloženého návrhu, tak jak je v současné době navržen v odstavci 7, podle něhož by pro účely přiznání bylo u nemovitostí nutno pořizovat nové znalecké odhady, zatímco původní text vycházel z ceny nemovitostí deklarované pro daň z nemovitostí, kterou musí každý její vlastník stejně odvádět. Účelem navrhované novely přitom není zjistit skutečnou cenu nemovitostí, ale změny ve vlastnických poměrech nedoložené adekvátním příjmem.

Námitky, že navrhovaná úprava neúměrně zatíží dotčené subjekty, jsou liché. Myslím si, že navrhovaná hranice 10 mil. Kč je natolik vysoká, že okruh fyzických osob, kterých se dotkne, nebude statisticky významný. Ano, připouštím, že velká města jako Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, nevím, která ještě, v rámci restitucí jsou občané, kteří mají dnes vily, majetky, které restituovali apod., v hodnotách vysoko nad 10 mil. Kč. Ale chtěl bych ujistit všechny prosté občany od poslední vísky na Šumavě, až po, bohužel teď zatopené, oblasti u Lanžhotu, že rodinné domky na vesnicích i v okresních městech nedosahují ani v těch nejlepších tržních odhadech částku 10 mil. Kč tak, aby byl každý povinen toto majetkové přiznání podávat.

Já jsem vám včera rozdal, dalo by se říci, hrubý překlad části daňového zákona z Polské republiky, která se právě týká také zavedení majetkových přiznání. Pokud jste našli včera nebo přes noc čas a podívali jste se do této přílohy, zjistíte, že Polsko je daleko tvrdší. Polsko předpokládá (zazněl zvonec) 50 tisíc zlotých až 300 tisíc zlotých, a to pouze deklarativní formou, a nad 300 tisíc zlotých vlastně potom povinnou formou všech fyzických osob, a to dokonce každý rok. Myslím si, že nechceme dělat další byrokracii, ale že způsob předkládání majetkových přiznání prvně v roce 1998 v měsíci květnu, poté v roce 2000 a pak každé tři roky není zatěžujícím ani pro fyzické a právnické osoby, ani pro finanční úředníky, kteří v současné době, pokud mají jako správci daně z hlediska daně z nemovitostí vyřešeny otázky majetkových vztahů, jsou pouze dneska administrátory a rozesílači poštovních poukázek na daň z nemovitostí, maximálně vymáhání penále.

Navíc oceňování nemovitostí odpadne, když se za základ vezme podle shora navržené úpravy základ právě pro daň z nemovitostí. Právnické osoby jsou stejně povinny veškerý svůj majetek evidovat podle zákona o účetnictví a navrhovaná novelizace jim v žádném směru žádnou zátěž nemůže přinést. I já jsem váhal v tomto případě o právnických osobách, ale přesto si myslím, že zdroj nabytí hotelu v hodnotě 80 mil. Kč, když tento právnický subjekt 5 let po sobě neustále vykazuje ztrátu, je dokladem toho, že onen subjekt prokáže, zdali získal další úvěr, zdali si vzal hypotéku, nebo zdali tyto peníze nabyl nepoctivým způsobem, nechci říci z některé nekalé činnosti, praní špinavých peněz.

Odstranit drobné formality a nedostatky z hlediska zákona č. 337/1992 Sb. - se pouze doplňuje a nikoliv mění, tj., o čemž jsem hovořil na začátku, samozřejmě lze vypustit z článku 1 označení bodu a je velice jednoduché.

Tvrzení, že formulace majetkového přiznání se vymyká charakteru procesního institutu a jeví se jako spíše nová daň, si myslím, že v tomto případě také neobstojí. Navrhovatelé nemají v žádném případě představu, že toto majetkové přiznání bude znamenat, že se budou vybírat nové daně. Ale toto majetkové přiznání vlastně bude sledovat přírůstky majetku nad hodnotu 10 mil. Kč a zda tyto přírůstky jsou řádně zdaněny nebo jsou řádně doloženy, ať už dalšími atributy, protože i v tomto případě je možné... (Zazněl zvonec.)

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Kolegyně a kolegové, vyzývám bavící se poslance, aby opustili jednací síň a bavili se v kuloárech. Pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec František Brožík: Jsou neopodstatněné, protože se potom jedná jenom o sankce, pokud se zjistí, že tyto věci jsou neprokazatelné, a to znamená dodanit klasickým způsobem daň z příjmu a na to navázat sankci.

Zachování utajování vkladů peněžních ústavů také nepovažujeme dále za možné i s ohledem na evropské standardy v rámci Evropské unie. Tvrzení, že zavedení povinnosti k majetkovému přiznání pro právnické osoby a fyzické osoby, které podnikají, je legislativním nedostatkem, protože tyto subjekty mají již povinnost vést knihy majetku, je nesmyslné. Z povinnosti vedení těchto knih pouze vyplývá, že samotné přiznání pro ně nebude představovat žádnou zátěž. Smyslem přiznání ovšem je vytvořit zákonný rámec pro zamezení průniku špinavých peněz do ekonomiky a progresivnější zdanění majetkových přírůstků, u kterých nebude prokázán jejich zdroj. To ovšem vedení knih majetku, nebo budeme chtít říkat inventární karty nebo karty o hmotném investičním majetku, neumožňuje.

V odstavci 1 není problém doplnit mezi výčet osvobozených subjektů i rozpočtové a příspěvkové organizace zřizované okresními úřady, pokud tam ovšem o to bude zájem, a doplnit odkaz na zákon o dani z příjmu a tuto poznámku pod čarou jako 25a).

Problém absence definice pojmu soubor věcí movitých je navrhovatelům znám, ale považují za účelné, aby k jeho definování přispěla až praktická aplikace normy. Ve skutečnosti může jít o sbírky starožitností, známky, soubory mincí apod.

Námitka, že dělení majetku v bezpodílovém vlastnictví manželů rovným dílem, viz odst. 8 návrhu, odporuje ustanovení § 143 občanského zákoníku a že navrhovatelé zapomněli na skutečnost, že manželé mohli své podíly dohodnout jinak, je pozoruhodná. Vše, co je v bezpodílovém vlastnictví manželů, nemohou však změnit jeho vlastnický právní režim. Stejně tak neobstojí námitka, že návrh opomíjí skutečnost, že majetek mohl být pořízen z darů nebo dědictví. Naopak tyto nabývací důvody explicitně zmiňuje v odst. 7.

Návrh nepoužívá pojmy pořizovací a převodní cena, navíc shora navrženým zněním, odst. 7, je věc vyřešena.

K námitce o nepřípadnosti odkazu na § 18 zákona o daních z příjmů nechť se vyjádří kolegové, kteří se zabývají daní z příjmů. V našem původním návrhu byl odkaz na číslo zákona, nikoliv pouze na § 18.

K části 2 v článku II. návrhu: Námitka, že rozšíření skutkové podstaty trestného činu podle § 125 trestního zákona o jednání, které systematicky spadá spíše mezi trestné činy daňové, má jisté opodstatnění stejně jako skutečnost, že se navrhuje možnost uložení trestu propadnutí majetku neobvykle i za trestný čin s relativně nízkou trestní sazbou. Článek II. lze případně i vypustit, ale jeho ponechání není na závadu. Trest propadnutí majetku lze podle § 51 odst. 1 trestního zákona navíc uložit vždy i v případech, kdy to zvláštní část neumožňuje.

K III. - vůbec neobstojí tvrzení, že navržená novelizace rozšiřující pravomoc státního zastupitelství v netrestní oblasti odporuje ústavě. Ústava explicitně stanoví, že státní zastupitelství plní i další úkoly v případech stanovených zákonem, předložený návrh je návrhem zákona.

Já bych ještě v krátkosti připomněl, že materiál k majetkovému přiznání připravil i Parlamentní institut, který jej dal k dispozici ústavně právnímu výboru a organizačnímu výboru i navrhovatelům. Nechci zdržovat tuto sněmovnu, která má před sebou ještě další a další první čtení. Ale pokud by byla potřeba nebo žádost jednotlivých poslanců v této oblasti vědět i věci, tak jak jsou pojaty v relevantní legislativě Evropské unie, jak se to dotýká evropské Dohody o přidružení, co nám k těmto věcem říká Bílá kniha pro vnitřní trh, regulace mezinárodním právem a právní úprava některých členských zemí Evropské unie, myslím si, že tento materiál je tady k dispozici. Domluvím se s organizačním výborem sněmovny, zda bychom ho ještě dnes namnožili a dali vám všem k dispozici.

Vážení přátelé, nechci zde při prvním čtení tohoto zákona předkládat další a další argumenty, které se týkají toho, abychom zákon o přiznání majetku připustili dnes do druhého čtení. Chtěl bych vás jenom požádat, abyste se všichni zamysleli nad touto problematikou, abychom prokázali také trochu odvahy. Protože je možná důležitější nebát se a nekrást. Děkuji. (Potlesk v části sálu.)

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Brožíkovi. Zpravodajem k tomuto tisku byl určen pan poslanec Jozef Wagner, kterého prosím, aby se ujal slova.

 

Poslanec Jozef Wagner: Pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, předložený návrh normy byl v této místnosti od roku 1992 v různých podobách mnohokrát debatován. Domnívám se proto, že jakási obranná argumentace, kterou v zastoupení navrhovatelů pan poslanec...

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte pane poslanče. Kolegyně a kolegové, tentokrát konkrétně paní poslankyni Zachardovou a další prosím o klid. Pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Jozef Wagner: ...obranná argumentace, kterou v zastoupení navrhovatelů pan předřečník provedl, byla zbytečná. Já se domnívám, že tuto normu není potřeba požadovat z logiky, že se předem bráníme argumentům, ze kterých by vyplývalo, že ta norma je z nějakých ideologických důvodů nevhodná. Takovouto argumentaci z druhé strany - nepřípustnost takovéto normy - jsme v minulých 5 letech slyšeli v této sněmovně mnohokrát.

Já chci proto argumentovat pozitivně. Ale než tak učiním, musím vytknout navrhovatelům, že mou pozici značně ztížili. Já se připravuji tu normu doporučit, ale je to v rozporu se zákonem o jednacím řádu, protože norma nesplňuje základní podmínky podle zákona o jednacím řádu, jak má být návrh předložen.

Domnívám se, že to může být odstraněno v nějaké lhůtě a že je obecně známo, co se touto normou sleduje, a že ji bude proto možné doporučit do dalšího čtení. Ale nicméně je ignorancí naprosto nevhodnou postupovat sněmovně návrhy, které nesplňují základní formální náležitosti podle zákona o jednacím řádu.

Pokud jde o onu pozitivní argumentaci, nechci argumentovat právně a domnívám se, že je to nadbytečné. Argumentuji společenským vědomím a mravním. Česká veřejnost je traumatizována především stavem, který narušuje jakési dobré mravy, jak o nich má povědomí občanská společnost. Nemluvím o tom, co je realitou a co je odrazem této reality, případně zkresleným odrazem, mluvím o tom, co je představou společenského vědomí. Aby tato představa byla odstraněna, aby byl dán prostředek, který může pomoci odstranění těchto představ, je namístě, aby právní řád zaznamenal změnu v tom smyslu, že bude možný důkaz případných nepravostí a že bude možné využít dosavadních ustanovení právního řádu, např. jistých pravomocí daňových orgánů k tomu, aby po nabytí účinnosti tohoto zákona mohly být podniknuty kroky, jimiž se bezpečně zjistí, zda ten či onen subjekt povinný podat přiznání konal v minulosti v souladu či nesouladu s právem.

Mám obavu z jedné věci, že obava navrhovatelů z hranice, pokud by byla nízká, by zavinila nepřijetí této normy. Mám obavu, že hranice 10 milionů je nepřiměřeně vysoká. Nicméně je to věcí názoru a věcí úvah při druhém čtení. Domnívám se, že hranice by měla být jen tak vysoká, aby zcela bezpečně pod ní zůstal obvyklý majetek značné části české společnosti, která bydlí ve vlastním. Vše ostatní by mělo být postiženo a mělo by být součástí přiznání.

Musím tedy pro tuto příležitost argumentovat i z druhého břehu trochu negativně. Musím odmítnout předem všechny pokusy o tvrzení, a těch tady v té sněmovně zaznělo za posledních 5 let velmi mnoho, že stát nemá technické prostředky, aby případně zvládl daňová přiznání všech daňových poplatníků. Má je a musí je mít. Jestliže stát má nějaké problémy ve správě daní, tak je má pro nesmírnou složitost daňového systému, který pomalu dospívá k situaci, že bychom mohli příslušné ministerstvo přejmenovat na ministerstvo pro výjimky. To samozřejmě ztěžuje správu daně. Neztěžovala by ji a nebude ji ztěžovat norma, která jednoznačně upravuje povinnosti poplatníků.

Považuji spor o to, jestli takováto norma je či není přípustná, za spor, který se v této sněmovně odehrával od chvíle, co Pithartova vláda poslala po prvních volbách do této sněmovny návrh zásad zákona o správě daní a poplatků a v jeho zásadě 60 navrhla poprvé v českém právním řádu majetková přiznání, od té doby zde běžela ideologická argumentace. Domnívám se, že není čas na ideologii. Je čas na splnění toho, co občané ve značné části očekávají - že bude dán průchod tomu, aby skončilo období, v němž někdo vymyslel, že je třeba zhasnout, aby se dalo privatizovat, s čímž velká většina české společnosti nesouhlasila. Podobné stanovisko jsme v této sněmovně i v předchozí federální sněmovně prezentovali mnoho let a nebylo vzato na vědomí. Nyní je situace, že je to třeba vzít na vědomí, protože přicházíme do momentu, který by mohl být shodou změny okolností k lepšímu. Takováto norma tuto změnu shody okolností může pomoci přivolat. Může být jedním z činů, kterým tato sněmovna může prospět k dalšímu pozitivnímu vývoji české společnosti a stabilizaci, která je nezbytná, abychom se skutečně mohli zařadit tam, o čem všichni mluvíme, o co všichni usilujeme - do Evropy.

Avšak Evropa a civilizovaný svět nejsou jen zeměmi s vysokým hospodářským standardem, ale především zeměmi s vysokou morálkou, a o tom je při této normě řeč.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Wagnerovi a otevírám rozpravu, do níž mám zatím dvě písemné přihlášky. Jako prvnímu uděluji slovo panu poslanci Franklovi, připraví se pan poslanec Kolář.

 

Poslanec Michal Frankl: Vážený pane předsedo, vážená sněmovno, problematika daňových přiznání k majetku je věcí, která se v této sněmovně již dlouhou dobu diskutuje. I sám předkladatel se odvolával na podobný úmysl zavést stejný institut majetkového přiznání, který tato sněmovna zamítla na minulé schůzi. Z toho vyplývá, že celá problematika, o kterou se tato poslanecká novela zákona pokouší, je problematikou složitou a dotýká se na jedné straně potřeby zabránit daňovým únikům. To je věc, o kterou se finanční úřady snaží, ale na druhé straně se současně dotýká práv jednotlivých občanů na ochranu jejich soukromí a jejich obydlí, jejich majetku. Je třeba vybalancovanou normou řešit tento téměř neřešitelný rozpor.

Z tohoto hlediska mi připadá opakované předkládání novel, které nemají potřebnou legislativní kvalitu, jako ztráta času.

Já se dotknu pouze několika ustanovení, která v navrhované novele jsou velmi sporná.

Hned v prvním odstavci vkládaného § 42 se do vymezení osob zahrnují právnické osoby. Právnické osoby, které odjakživa v této zemi byly povinny vést podvojné účetnictví a pravidelně podávat nejen přiznání k dani z příjmu právnických osob za běžný rok, ale doplněné o výkaz zisků a ztrát a zejména o výkaz rozvaha. Tento výkaz mnohem podrobnějším způsobem, než jak je uvedeno v navrhované normě, eviduje stav majetku a jeho přírůstky nebo úbytky. Navíc platí, že právnická osoba musí ke svému přiznání přiložit tzv. přílohu k účetní závěrce a v této závěrce je povinna vyčíslit odchylky v ocenění majetku, kdy se tržní ocenění odlišuje od účetního ocenění, které je uvedeno ve výkazu o majetku k rozvaze. Musí tam uvést také majetek, který má pronajatý, musí tam uvést celou řadu dalších podrobných údajů, která mnohem přesahuje požadavky, které klade tento zákon.

To znamená, že pro celou nemalou oblast právnických osob je navrhovaná úprava nic neříkající a naprosto nadbytečná. Je to otázka pouze nových formulářů, které by tyto subjekty musely odevzdávat.

Za druhé. V odstavci 9 je řečeno, že osoby na výzvu správce daně mají povinnost prokázat u majetkových přírůstků, že byly pořízeny z prostředků prokázaného původu nebo z prostředků, které byly od daně osvobozeny. Tato formulace je natolik vágní, že v případě soudních sporů by ani takto zjištěné přírůstky majetku nemohly být předmětem doměření daně. Musíme si uvědomit, že existují další kategorie, např. kategorie "není předmětem daně". Tady by se muselo přistoupit k daleko podrobnější specifikaci, aby norma v praxi mohla být vymáhána a aby případné následné soudní spory, do kterých by finanční úřad s poplatníkem vstupoval, byly rozhodovány v tom duchu, který sleduje návrh novely.

Je tady celá řada nesouladů se současnými ustanoveními, která dávají finančnímu úřadu právo kontrolovat v určitých lhůtách. Jsou tady zavedeny lhůty nové, které nerespektují lhůty existující, to znamená, že by vznikal rozpor, kdy jeden a tentýž zákon by ukládal dvě různé lhůty na jednu a tutéž činnost, na jeden a tentýž úkon. To je asi také zásadní formální nedostatek.

Posuňme se však do roviny, o které jsem mluvil. Ze strany opozice je často citována Listina základních práv a svobod. V této chvíli se musím k citaci z této listiny a konkrétně článku 12 také uchýlit a připomenut, že článek 12 v odst. 1 říká, že obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. V odstavci 2 se říká: Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný a odůvodněný příkaz soudce. V odstavci 3 řeší Listina práv a svobod případy, kdy poplatník své obydlí používá také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti. Tady máme výjimku a v takovém případě zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, což je rozdíl, jak cítíme. Tady je vymezení pro podnikatele, který se rozhodl, že bude podnikat doma, ve svém bytě. Ten tím na sebe bere tu nevýhodu, že v tu chvíli finanční úřad může vstupovat do jeho obydlí. V tomto návrhu novely zákona o správě daní dáváme paušální možnost finančním úředníkům vstupovat do obydlí kteréhokoliv občana, protože finanční úředník by v duchu tohoto zákona musel prověřovat, zda se na občana vztahuje či nevztahuje povinnost podat majetkové přiznání. To znamená ne k tomu, kdo podal majetkové přiznání na 10 miliónů, ale ke každému, aby vyzkoumal, zda měl či neměl tu povinnost. Toto považuji za zcela zásadní věc, a domnívám se, že novelou zákona o správě daní a poplatků nemůžeme zasáhnout do Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Z těchto důvodů si vám dovoluji navrhnout tuto novelu zamítnout. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Franklovi. Ještě než udělím slovo panu poslanci Kolářovi, s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Kužílek.

 

Poslanec Oldřich Kužílek: Dámy a pánové, vážený pane předsedo, chtěl bych předložit procedurální návrh z následujícího důvodu. Již podruhé ve dvou dnech se setkáváme s předlohou, která nesplňuje podmínky jednacího řádu, shodou okolností od stejného předkladatele. Já naprosto chápu, že mnozí z nás mají tendenci přimhouřit oči nad některými takovými vadami, když se domnívají, že věc sama je obsahově důležitá. Na druhé straně je to precedens, který může narůstat, a nikdy nevíme, kde by se zastavil, kdybychom byli ochotni projednávat věci nejen v rozporu se zákonem, ale i s ústavou atd.

Proto se domnívám, že bude rozumné, aby se k tomu sněmovna nějakým způsobem postavila.

Nejdříve chci říci, kde je rozpor. Tento návrh zákona nesplňuje ustanovení § 86 odst. 5 zákona, kde se požaduje, aby návrh novely byl předkládaný se zněním platného zákona nebo jeho části, jíž se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění.

Chtěl bych při této příležitosti se také dotázat, proč organizační výbor na tyto věci nereaguje a připouští takovéto návrhy do prvního čtení. To je jen řečnická otázka.

Návrh, který chci předložit, je návrh, aby podle § 63 odst. 1 písm. byl odročen s podmínkou, že se v jeho projednávání bude pokračovat poté, co předkladatel tyto vady napraví. Čili takto předkládám návrh na odročení s uvedenou věcnou podmínkou. Děkuji.

 

Předseda PSP Miloš Zeman: Pane poslanče, jsem nucen citovat pana místopředsedu Honajzra, který v podobném případě upozorňoval na to, že v prvním čtení můžeme navrhnout pouze zamítnutí návrhu nebo vrácení k přepracování.

S další faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Brožík.

 

Poslanec František Brožík: Možná se v tomto případě mohu sněmovně omluvit za to, že jsme tento návrh zákona nepředložili přesně podle zákona o jednacím řádu. Ale kdo se touto problematikou zabývá, ví, jak silný je zákon 337 o správě daní a poplatků - a my tam nic neměníme, prostě doplňujeme nový § 42. Tento zákon máme všichni několikrát jak v tisku, v počítačích, ASPI atd. Myslím si, že je to i vyhazování papíru, protože 200krát takovýto balík věcí 185 poslanců hodí do koše.

Samozřejmě že jiná věc je v otázce novely trestního zákona a novely občanského soudního řádu, kde jsou doplňovány některé odstavce. Ale i v tomto smyslu si myslím, že pokud propustíme tento zákon do 2. čtení, je možné tyto věci napravit. Jenom přiděláme práci organizačním pracovníkům sněmovny a vyhodíme tuny papíru.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP