Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1996 – 1998

 

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Vážený pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové, víte, že vás zdržuji velmi výjimečně v rozpravě, ale přece jen přitom, co slyším, jsem to dnes nevydržel. Chtěl bych připomenout, že minulá Poslanecká sněmovna mi provedla tu schválnost, že mě zvolila do čela stálé komise pro reformu veřejné správy. Snažili jsme se čas od času i prezentovat výstupy z tohoto jednání. Chtěl bych zde jenom říct několik myšlenek k tomu, co zde slyším, a nejenom tady, k této, podle mě, dosti demagogické anebo nepřesné argumentaci.

Chtěl bych upozornit na to, že není tak úplně pravda, že nemáme vůbec žádnou představu a že nebylo nic vypracováno ohledně případných kompetencí už v minulém období. Zde byl předložen dokonce oficiální vládní návrh zákona, a to komise pro reformu veřejné správy. Tam se podařilo najít širokou shodu napříč politickým spektrem o rozumně malém, ale potřebném množství kompetencí pro tento stupeň. Mluvím nejenom o samosprávě, ale zároveň i o výkonu státní správy na této úrovni.

Dále není pravda, že dnes, jak už zde bylo konstatováno, že není nic a nejsou žádní úředníci mezi úrovní okresu a centra. Už tady kolegové hovořili o zhruba 37 různých typech dekoncentrátů a detašovaných pracovišť, která existují, a já dodávám, že také není pravda, že tato pracoviště a tito úředníci nic nestojí. Domnívám se, že při vytvoření tohoto stupně samosprávy a složení a vytvoření úřadů státní správy je možno různé agendy spojit, proškrtat, a domnívám se, že kdybychom, a teď to říkám obecně, kdybychom v příštích měsících byli důslední, pak je možné naopak zhruba 2 tis. úřednických míst zrušit. Nejde tady vůbec o přenesení žádných kompetencí od obcí na kraje či země. Jde o přenesení kompetencí z centra na kraje nebo země a týká se to i výkonu státní správy.

Myslím si, že jsme docela evropský a možná i světový unikát v tom, jak velké množství prvoinstančních rozhodování ve výkonu státní správy se provádí v centru. Je to za jeden běžný rok zhruba mezi 30 až 40 mil. na úrovni pověřených obecních úřadů a u okresů je to zhruba desetina. Pak je to tak, že první instance rozhoduje ministerstvo, odvolacím orgánem je ministr, to je velmi zvláštní systém, a podle mého názoru, rozhodně ne ten nejlevnější.

Hodně se tady mluví o vzniku dalších úřednických míst. Celá ta debata mi připadá asi tak, jako kdybychom říkali "ještě než uděláme tento důležitý krok, chceme znát tyto a tyto analýzy, náměty, věcné záměry zákonů".

Tak ono zaprvé není pravda, že bychom je zde neměli, alespoň věcné záměry v důležitých věcech, a zadruhé si myslím, že toto je argumentace typu "nemohu udělat B dokud není provedeno A, a proto chci B mít předloženo a vyřešeno než provedu A", a to je bludný kruh, který nevede nikdy k cíli.

Chtěl bych říci ještě jednu věc, a to, že se také domnívám, že není pravda, že čím méně vrstev, tím efektivnější řízení a tím levnější řízení. Záleží samozřejmě na tom, jaké počty úředníků na jednotlivých vrstvách pracují. Pokud chceme mluvit o přiblížení státní správy občanovi, tak se domnívám, že je třeba si ještě jednou zopakovat a připomenou to, že tady nejde v žádném případě o převádění kompetencí a pravomocí z obcí o jeden stupeň nahoru, ale že jde o velké množství kompetencí, které by měly být převedeny z centra, a podle mého názoru je to dnes dražší a méně pružné, z centra na kraje nebo země.

Myslím si, že bez tohoto prvního kroku se ve velmi potřebné reformě veřejné správy nepohneme o stupeň dál, a když mluvíme o narůstající byrokracii a tento krok chceme používat jako ilustraci toho, že byrokracie naroste, tak já bych chtěl odkázat na některá čísla, která zcela oficiálně hovoří o tom, že počet zaměstnanců ve veřejné správě se od roku 1989 z 87 tis. zvýšil na 171 991 v roce 1997, a to je dost zarážející číslo. Myslím si, že krok, který se chystáme učinit může tento trend otočit.

V této souvislosti je ovšem fér podotknout, že něco je nárůst docela logický, protože finanční úřady fungují dnes v úplně jiných podmínkách.

Když jsem předtím říkal, že některé argumenty se mi zdají demagogické, tak je třeba říci, že systém sociální péče si vyžádal logický nárůst a celá změna toho, jak fungují finanční úřady, také. Ale to zdaleka není o takto velkém čísle. S dalšími údaji vás nechci unavovat.

Přimlouval bych se za to, abychom se nebáli udělat první krok, používali fér argumenty a byli si vědomi toho, co zde ve sněmovně máme za podklady a informace už několik let.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dámy a pánové, pan kolega Jiří Vlach byl posledním přihlášeným v obecné rozpravě. Vzhledem k tomu, že další přihlášky z pléna nevidím, obecnou rozpravu končím.

Dovolte mi, abych vám oznámil, jak hodlám postupovat dále. V tomto okamžiku vyhlašuji polední přestávku do 14 hodin s tím, že ve 14.00 hodin budeme hlasovat o návrzích, které padly v obecné rozpravě a poté budeme případně pokračovat rozpravou podrobnou.

Děkuji vám a těším se na setkání s vámi ve 14.00 hodin ve sněmovní síni.

 

(Schůze byla přerušena ve 12.32 hodin.)

 

(Schůze opět zahájena ve 14.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Všichni vědí, že na začátek odpoledního jednání bylo avizováno hlasování o procedurálních návrzích, které byly vzneseny v obecné části rozpravy k vládnímu návrhu zákona o zřízení vyšších územně správních celků. Zdá se, že sněmovní síň se pomalu zaplňuje. Požádám příchozí, aby se zaregistrovali. Požádám pana zpravodaje Zajíčka, aby usedl ke stolku zpravodajů, resp. přistoupil přímo k řečnickému pultu, protože spolu se mnou nás bude tímto hlasováním provádět. U stolku předkladatelů zastoupí vládu v tomto okamžiku pan ministr vnitra Jan Ruml. Poprosím vás, abyste se zklidnili, pány předsedu a místopředsedu zahraničního výboru poprosím, aby zaujali svá místa - Holáně a Lobkowicze, děkuji vám.

(Veselost.)

Myslím, že mohu poprosit pana kolegu Zajíčka, aby nám zrekapituloval návrhy, které zazněly v průběhu obecné rozpravy, o kterých budeme hlasovat.

 

Poslanec Zdeněk Zajíček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte, abych přednesl návrhy, které padly v průběhu obecné rozpravy ve druhém čtení k vládnímu návrhu zákona o vytvoření vyšších územně samosprávních celků.

Pan kolega Frank navrhl zamítnutí tohoto návrhu. Posléze podobný návrh ještě přednesli pánové Maixner a Vrcha. Dalším návrhem, který padl v obecné rozpravě, byl návrh pana poslance Krejsy, a to návrh na vrácení výborům k novému projednání. Takže v tomto pořadí, tzn. nejprve o návrhu na zamítnutí a posléze o návrhu na vrácení návrhu výborům k novému projednání, bych nechal hlasovat.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji pane zpravodaji. Zahajuji hlasování poř. č. 69 a ptám se: Kdo je pro, aby tento vládní návrh byl zamítnut, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že hlasování skončilo tak, že pro hlasovalo 56 poslanců, proti 116 poslanců. Tento návrh nebyl schválen.

 

Poslanec Zdeněk Zajíček: Nyní máme návrh na vrácení tohoto návrhu zákona k projednání výborům.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji vám, pane zpravodaji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Konstatuji, že (v hlasování číslo 70) pro hlasovalo 53 poslanců, proti 126. Ani tento návrh nebyl schválen.

 

Poslanec Zdeněk Zajíček: Myslím, že v této chvíli je možné zahájit podrobnou rozpravu k tomuto návrhu.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji vám, pane zpravodaji. Dříve než zahájíme podrobnou rozpravu, na kterou předám řízení panu kolegovi místopředsedovi Kasalovi, dovolte mi, abych vznesl procedurální návrh, který zazněl již včera v průběhu jednacího dne, a to návrh, aby Sněmovna jednala i hlasovala - dodávám - do 21.00 hodin. To je i po skončení ústních interpelací.

Tento procedurální návrh vznáším a nechávám o něm hned hlasovat. Samozřejmě rozhodnete vy svým hlasováním. Zahajuji hlasování... Prosím, faktická poznámka. Hlásí se předseda klubu sociální demokracie. Prosím, máte přednost.

(Námitky v sále.)

O procedurálních návrzích se nediskutuje.

 

Poslanec Stanislav Gross: Já bych chtěl upozornit, že podle jednacího řádu tento návrh musí podat dva poslanecké kluby nebo příslušný počet poslanců.

 

Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Já bych poprosil o vysvětlení, pane kolego, proč musí procedurální návrh...

(Poslanec Gross sděluje z místa, že to je podle § 53. Nepřehledná diskuse v sále.)

Poprosím vás o chvilku strpení.

(Po chvíli:)

Jedním z těch, kdo navrhují, jsem já. Ptám se, jestli je tu někdo druhý takový z poslaneckých klubů, který by tento návrh podal.

(Hlasy: Nikdo. Veselost.)

Vidím poslanecký klub KDU-ČSL. Nezdržujme se prosím přesvědčováním. Návrh byl vznesen, pane kolego Grossi, hlasováním svobodně rozhodneme o tom, do kolika hodin dnes budeme jednat.

V tomto okamžiku mi dovolte, abych zahájil hlasování o onom procedurálním návrhu a ptám se...

(Hlasy: O čem se hlasuje?)

Za několik sekund budeme hlasovat o tom, zdali má Sněmovna jednat, včetně hlasování, do 21.00 hodin. Tento návrh padnout může, legitimně padl a budeme o něm hlasovat. Poprosím, aby byl displej připraven.

 

Zahajuji hlasování poř. č. 72 a ptám se: Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Pro hlasovalo 38 poslanců, proti 124. Návrh nebyl schválen.

 

Dovolte mi jenom malou poznámku na závěr. Chystáme si jednání nejen na tři, ale možná i na čtyři týdny.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Hezké odpoledne, paní a pánové, kdybych pokračoval v prognózách, které nastínil pan kolega Honajzer, tak řeknu ne na čtyři, ale na pět týdnů. Přesto věřím, že to může dopadnout i jinak.

Zahajuji podrobnou rozpravu. Přihlášeni jsou pan poslanec Václav Frank, Václav Grulich, Oldřich Vojíř, Robert Kolář a Miloš Melčák. Jako prvnímu uděluji slovo panu poslanci Václavu Frankovi. Ostatní velmi prosím o klid. Prosil bych pana poslance Franka, aby začal hovořit až v momentě, kdy bude ve Sněmovně klid.

 

Poslanec Václav Frank: Pane předsedající, já bych si o něj řekl. Děkuji. Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, já jsem v obecné rozpravě signalizoval možný vstup do rozpravy podrobné. Naznačil jsem, že i přes nesouhlas se způsobem tvorby reformy veřejné správy se nezříkáme spolupodílu na jejím formování.

Jsem rád, že v obecné rozpravě zazněly některé hlasy, které skutečně naznačují určitý posun proti tomu, co se v této Poslanecké sněmovně odehrávalo v roce 1994 a dál. Nicméně chci varovat Poslaneckou sněmovnu v tom, že mám pocit, a vyplynulo to z řeči paní kolegyně Kořínkové, abychom se nedopustili chyby a za každou cenu chtěli splnit to, abychom měli zákon o územním členění a plnili tak to, co Česká republika z pohledu Evropské unie - podmínky pro stanovení a naplňování regionální politiky stanoví. Říkám to proto, že to je skutečně velmi a velmi málo.

Není totiž tajemstvím, že když už hovoříme o zájmu o vstup do Evropské unie, že každý členský stát anebo potenciálně členský stát ke své kompatibilitě v rámci Evropské unie v oblasti regionálního rozvoje potřebuje zejména srovnatelné a především spolehlivé, a to zdůrazňuji statistické údaje, dobrou sektorovou koordinaci a zvláště pak vyčleněné finanční prostředky na uskutečňování regionální politiky, a to je oblast, která již v obecné rozpravě zazněla.

Než položím pozměňovací návrhy, dovolil bych si ještě jeden z dalších zajímavých poznatků ze zemí Evropské unie uvést. Je to například srovnání s rozměry samosprávných regionů v Evropě: Kdyby se Česká republika podle těchto údajů měla skládat především z menšího počtu, a tedy větších územně samosprávných celků.

Říkám to proto, že původní stanovisko KSČM bylo více nakloněno zemskému uspořádání. Všichni dobře víme, že to byla doba, kdy existovala Československá republika jako celek, a jsme toho názoru, že dnes je toto uspořádání neprůchodné a svým způsobem se minulo účinkem.

Musím také říci, že je pro nás nepřijatelné i případné členění České republiky na 13 územních celků, protože jak zaznělo i v obecné rozpravě, právě ekonomika možná v existenci budoucích samosprávných krajů a celků bude hrát podstatnou roli. Jinými slovy je více než potřebné v úvahách o počtech a velikostech celků nebo krajů z hlediska kompatibility s členskými státy Evropské unie nanejvýš vhodné brát na zřetel především regionální politiku ve smyslu zapojování do společného trhu, odstraňování ekologických rozdílů, ale také určité vytváření představ do budoucna a sla"ování veřejných zájmů včetně naplňování hospodářsky vzrůstající role ve formě podpory středního a drobného podnikání.

Říkám to proto, že když pan místopředseda Vlach zde hovořil o komisi v minulém volebním období, které jsem byl členem, dovolím si tvrdit, že takovéto analýzy České republice chybí. Jinými slovy tím chci naznačit, že pokud dnes bude přijat zákon v jakékoli podobě, že je pouhé politické řešení a úvahy o počtech krajů je skutečně nutné opřít o sociálně ekonomický, ale také geografický výzkum, jehož výsledky by měly dát podklad k rozhodování se o případných variantách, tak totiž postupují země Evropy. Mám pocit, že v našem případě chybí, alespoň z pohledu na současnou situaci České republiky.

Souhlasím s názory, že pokud je reforma, a veřejné zprávy zvlášť, prováděna na základě zjištění výzkumu a následně pak spojená s vytvořením příslušné legislativy a územním členěním, může přinést posílení demokracie a myslím si, že mohu říct, že naplní i samotnou ústavu.

Na druhé straně pokud bude prováděna ukvapeně, může sama o sobě skrývat rizika přílišné nákladnosti, byla o nich také zde řeč, nedostatku nově vytvářeného aparátu, dovolím si říci včetně korupce. Tudíž by neměla probíhat či předbíhat výše zmíněné podklady rozborů, které jsou důležité jak z hlediska ekonomického, sociálního a kulturního, tak i z hlediska možného budoucího zapojení do Evropských struktur.

Já jsem, kolegyně a kolegové, na tyto skutečnosti upozornil proto, že obdobné signály jsou dávány na základě provedených dotazů s konstatováním, že právě tato měřítka nám chybí. Byl bych rád, aby jste pochopili, že nejde vždy o nezájem, nebo nepochopení, ale tvořit něco, co může skutečně být jakýmsi provizoriem do budoucna, funkčním nebo méně funkčním a především drahým, je na současnou dobu a situaci České republiky příliš velký přepych. I přes tyto skutečnosti si dovolím předložit tyto pozměňovací návrhy.

Navrhuji v odstavci jedna text článku číslo jedna celý vypustit a nahradit je tímto textem:

"Na území České republiky se upravují tyto vyšší územní samosprávné celky.

Jako první je kraj Pražský se sídlem v Praze, jehož území je vymezeno územím hlavního města Prahy.

Druhý je kraj Středočeský se sídlem v Praze, jehož území tvoří okresy Benešov, Beroun, Mělník, Mladá Boleslav, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram a Rakovník.

Třetí je kraj Jihočeský se sídlem v Českých Budějovicích, jehož území tvoří okresy České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Pelhřimov, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor.

Jako čtvrtý kraj Západočeský se sídlem v Plzni, jehož území tvoří okresy Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany, Sokolov a Tachov.

Pátý kraj Severočeský se sídlem v ústí nad Labem, jehož území tvoří okresy Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Liberec, Louny, Litoměřice, Most, Teplice a ústí nad Labem.

Šestý kraj Východočeský se sídlem v Hradci Králové, jehož území tvoří okresy Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Svitavy, Trutnov a ústí nad Orlicí.

Sedmý kraj Jihomoravský se sídlem v Brně, jehož území tvoří okresy Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Jihlava, Třebíč, Vyškov, Znojmo, Ž"ár nad Sázavou.

Osmý kraj Středomoravský se sídlem v Olomouci jehož území tvoří okresy Kroměříž, Olomouc, Prostějov, Přerov, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Šumperk a okres Jeseník."

Devátý kraj, Severomoravský, se sídlem v Ostravě, jehož území tvoří okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město.

Dále článek 2 zůstává beze změny.

V článku 3, kde doporučuji změnu vypustit celý jeho text a nahradit jej novým textem tohoto znění. Čili čl. 3 bude znít: ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb., ústava České republiky se mění a doplňuje takto: Článek 99 zní: Česká republika se člení na obce, které jsou nejnižšími územními samosprávnými uskupeními, a na kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.

Článek 103 se vypouští celý.

Článek 4 zůstává beze změny.

V článku 5 navrhuji vypustit celý jeho text a nahradit jej novým textem tohoto znění. Čili čl. 5 zní: Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998.

Současně si dovoluji předložit návrh Poslanecké sněmovně na přijetí doprovodného usnesení tohoto znění: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky, aby do jednání 16. schůze Poslanecké sněmovny předložila návrh koncepce reformy veřejné správy a harmonogram legislativního postupu její postupné realizace.

Děkuji, kolegyně a kolegové, za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Václavu Frankovi a prosím, aby se slova ujal zpravodaj Zdeněk Zajíček.

 

Poslanec Zdeněk Zajíček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, s drobnou omluvou vystupuji před ostatními, kteří jsou přihlášeni řádně do podrobné rozpravy, a chtěl bych napravit možná i můj omyl jako zpravodaje, protože jsem hned na počátku podrobné rozpravy nedal hlasovat o komplexním pozměňovacím návrhu ústavně právního výboru, v jehož znění by bylo nadále dobré tento zákon projednávat. Pokud mohu takto požádat, jestli bychom o tomto návrhu mohli hlasovat nyní.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane zpravodaji. Paní a pánové, já si myslím, že návrh pana poslance Zajíčka na to, abychom přijali návrh či znění, které vzešlo z jednání v ústavně právním výboru, za základ našeho jednání, byl dostatečně zřetelně objasněn. Nicméně jsem přesvědčen, že bude vhodné, když o tomto návrhu nechám hlasovat. Já vás všechny odhlásím.

Pan poslanec Vymětal se hlásí. Já bych ho i další chtěl upozornit na určité precedenty, které v této sněmovně již byly zažity, nicméně samozřejmě s faktickou poznámkou mu rád dám slovo.

 

Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, dámy a pánové, já si myslím, že tento návrh je velmi nekorektní, protože byla otevřena podrobná rozprava a není možné po prvním vystoupení měnit základ, ke kterému mají být přednášeny pozměňovací návrhy. Já myslím, že to je nekorektní postup.

Děkuji.

(Ojedinělý potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, pane poslanče, i pan poslanec Zajíček i já jsme si vědomi tohoto nedostatku, tohoto problému, a proto si troufám tvrdit, že návrhy, které tady vznesl pan poslanec Frank, by měly být hlasovatelné v rámci třetího čtení, jakoby se vztahovaly k tomu, co možná bude, možná nebude odhlasováno. Je-li s tím souhlas? Jinak souhlasím s panem poslancem Vymětalem, že to je poněkud neobvyklé, ale chceme-li se nějak z této šlamastiky dostat, podle mého soudu nám nic jiného nezbývá. Já si pamatuji na to, co pan poslanec Frank přednášel a myslím, že to není v rozporu s tím, co může být předmětem hlasování ve třetím čtení. Může s tím být souhlas takto.

Takže, paní a pánové, všechny jsem vás odhlásil, ještě ne, takže až teď. Prosím, abyste se zase zaregistrovali a dám vzápětí hlasovat o tom, kdo souhlasí s tím, abychom návrh ústavně právního výboru přijali za základ jednání o návrhu tohoto ústavního zákona.

 

Zahájil jsem hlasování, které má pořadové číslo 73, a táži se, kdo s tímto návrhem souhlasí? Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Toto hlasování skončilo s výsledkem pro 132, proti 3, takže návrh pana zpravodaje a poslance Zajíčka byl přijat.

 

Já děkuji panu poslanci Frankovi za pochopení a budeme pokračovat v rozpravě.

Takže dalším, který je přihlášen do rozpravy, je Václav Grulich, dále vystoupí Oldřich Vojíř, Robert Kolář, Miloš Melčák, Jaromír Kalus a Jiří Václavek. Ostatní prosím o klid.

 

Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, dámy a pánové, záměrně jsem se nepřihlásil do obecné rozpravy, protože je evidentní, že přesvědčené nepřesvědčím a ty, kteří se nechtějí poučit, nepoučíme. Proto to, co teď řeknu, má pouze úzký vztah k pozměňujícím návrhům, které přednesu.

Za prvé chci potvrdit to, co zde zdůrazňoval chvíli přede mnou pan poslanec Frank. V obecné rozpravě se příliš zapomínalo, že zřízení vyšších územních samosprávných celků není jednoúčelová a samoúčelná záležitost. Že pokud myslíme poctivě záležitost reformy veřejné správy, pak se musíme rozhodnout udělat první rozhodující krok. A musíme se ho rozhodnout udělat tak, aby závazně znamenal, že za ním budou přicházet kroky další, které tento ústavní zákon naplní. Jinak by se potvrdily skeptické názory těch poslanců, kteří mají obavy, že by se pouze zvýšila administrativa a nedosáhlo se všech těch cílů, které tady byly vyhlašovány a které jsou deklarovány i v návrzích na zřízení vyšších územních samosprávných celků, které byly této Poslanecké sněmovně předloženy.

V duchu toho, co tu bylo řečeno, že za základ bereme usnesení příslušných gesčních výborů, podávám pozměňující návrhy k těmto společným návrhům, a sice: navrhuji zaměnit čl. 1 v tisku 218 článkem 1 z tisku 201 s tím, že v bodě 8, což je označení pro kraj Středomoravský, se doplňuje slovo Jeseník před slovo Kroměříž a v bodě 9, což je označení pro kraj Severomoravský, se vypouští slovo Jeseník.

Za druhé v bodě 8 téhož návrhu vypustit slovo Severomoravský a nahradit ho slovem Slezskomoravský.

A za třetí, což je zvláštní pozměňovací návrh, tedy samostatný, pozměnit navrhované doprovodné usnesení, které máte obsaženo v návrhu výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, a sice v tomto znění: Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby do příští schůze předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh koncepce reformy veřejné správy, včetně harmonogramu předkládání souvisejících zákonů k projednání v Poslanecké sněmovně.

Je zde doplněn požadavek o předložení koncepce reformy veřejné správy, na které vláda pracuje, kterou už v základních rysech a některých případech dost podrobně má rozpracovanou a zpracovanou. Chtěl bych tím jen dotvrdit, že předkládání zákonů, stejně jako tento ústavní zákon, o kterém jednáme a o kterém budeme hlasovat, jsou pouze nedílnou součástí celkové koncepce reformy veřejné správy. Dotvrzuje to můj návrh, tedy to, co jsem předeslal před malou chvílí.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Václavu Grulichovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Oldřich Vojíř. Připraví se pan poslanec Robert Kolář.

 

Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi se v podrobné rozpravě rovněž vyjádřit k vládnímu návrhu ústavního zákona o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, sněmovní tisk 218, a jak doufám dobře chápu, projednávaného ve znění pozměňovacího návrhu ústavně právního výboru, tisk 218/3.

Chtěl bych podat pozměňovací návrh, který by zněl následovně:

Za prvé - v čl. 1 odst. 6 se vypouštějí slova "Most, Chomutov, Louny".

Za druhé v čl. 1 se doplňuje nový odstavec, který zní: "Mostecký kraj se sídlem v Mostě, vymezený územím okresů Chomutov, Louny, Most".

Dovolte mi nyní velmi krátké a stručné zdůvodnění. Dámy a pánové, předkládám vám ke zvážení pozměňovací návrh, který vedle dalších návrhů jsem přednesl při jednání výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Jedná se o jediný návrh, který nebyl podpořen výborem, ale musím konstatovat, že nebyly vyvráceny argumenty, které jsem přednesl na podporu rozdělení ústeckého celku na dva menší, avšak - se znalostí místních podmínek - funkčnější celky.

Dovolte mi připomenout, že jsem podrobil nový celek kritériím, která jsou sepsána v důvodové zprávě předložené k návrhu zákona. Hledisko historické, demografické a geologické je srovnatelné s navrhovanými celky. Jedná se o vyvážený celek i z hlediska složení průmyslu, zemědělství, ale i z hlediska lesního nebo vodního hospodářství. Hledisko přirozené integrity, které považuji za velmi důležité je patrné ze schopnosti jednat ve shodě. Představitelé samosprávy se nad touto záležitostí několikrát sešli a konstatovali vyšší míru shody mezi zástupci okresu Louny, Chomutov a Most, a to i při jednání zástupců obcí dosud platného Severočeského kraje.

Hlediska infrastruktury. Toto hledisko je opět srovnatelné s libovolnými celky. Existuje zde propojení silniční a železniční sítě včetně tranzitního telekomunikačního uzlu.

Tak často skloňované hledisko ekonomické - v tomto případě mohu poměrně rád konstatovat, že se jedná o jednu z lokalit s nejvyšší daňovou výtěžností.

Dovolte mi, dámy a pánové, vznést ještě několik podpůrných informací pro vznik a funkčnost tohoto nového celku. V této lokalitě je funkční stálá divadelní scéna, několik kinosálů a dalších kulturních zařízení. Rovněž je zde široká síť učňovských zařízení, středních škol, vyšších odborných škol, včetně detašovaného pracoviště Ostravské vysoké školy báňské. Dále se na tomto území velmi dobře etablovala regionální rozvojová agentura podporující rozvojové programy. Rovněž na tomto území je velmi dobrá zdravotnická síť a tak bych mohl pokračovat dále.

Mohl bych uvádět další výčet srovnatelných hledisek, byl bych však velice vděčný za diskusi, která by potvrdila můj názor nebo vyvrátila fakta, která jsem uvedl.

Dámy a pánové, jedná se o velmi vážný krok pro budoucí uspořádání naší republiky. Vytvořme funkční model, který nebudeme muset často měnit a občané jej budou moci efektivně využívat.

Děkuji vám všem za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Oldřichu Vojířovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Robert Kolář, připraví se pan poslanec Miloš Melčák.

***