Poslanec Petr Šulák:
Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové poslanci, vyslechl jsem pozorně zprávu pana ministra o bydlení. Zpráva je koncipována tak, že bychom vlastně měli být se situací spokojeni, jakoby po r. 1989 v České republice nenastal obrovský zlom ve výstavbě bytů, jakoby nenastala situace, kdy byty jsou pro mladou generaci fakticky nedostupné, jakoby nenastala situace, kdy realitní kanceláře a různí spekulanti, kteří nyní spravují bytový fond podniků, měst a obcí, s byty nespekulovali.Je třeba si, vážení páni kolegové, všímat toho, že ačkoli vláda tvrdí, že bydlení je její prioritou, omezila se jen na podporu stavebního spoření, které však problém bytové výstavby zásadně neřeší a navíc dochází k jeho zneužívání. Příspěvky totiž inkasují i ti klienti stavebních spořitelen, kteří vážný zájem o výstavbu nových bytů vlastně nemají. Dochází k situaci, že z daní nejchudších vrstev tohoto státu se poskytují příspěvky zámožnějším vrstvám. Zcela neúnosné je to, že stát, města a obce se vůbec, resp. jen velmi omezeně věnují výstavbě sociálních bytů. Zato velmi iniciativně provádějí výstavbu holobytů pro Romy, což je jednoznačně projev rasismu, a pro tzv. nepřizpůsobivé občany, což je zase sémantický výraz pro sociálně slabé občany. Toto vše jsou bohužel fakta, jejichž realita je dokládána obrovským poklesem porodnosti a natality v České republice.
Takže tato vláda v této oblasti hodně dluží aktivitě nejen Karla IV., Otce vlasti, ale vůbec modernímu pojetí podpory bydlení občanů v současných vyspělých státech se sociálně tržní ekonomikou. Z tohoto důvodu, vážení poslanci, pro vzetí na vědomí této zprávy nebudu hlasovat.
Děkuji.
(Potlesk v části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Slovo má pan poslanec Jiří Václavek. Připraví se paní poslankyně Hana Marvanová.
Poslanec Jiří Václavek:
Vážená paní předsedající, dámy a pánové, budu velmi stručný. Ve vládní zprávě, kterou máme k dispozici, se na straně 10 uvádí, že objem skutečně zaplaceného nájemného je ročně 9 miliard, objem nákladového nájemného by činil 30 miliard a tudíž že chybí pro údržbu bytového fondu 21 miliard ročně.Při svých cestách a návštěvách radnic zjišťuji, že se začínají objevovat radnice - a podotýkám že jsou to radnice především s vedením odpovídajícím vládní koalici, čili 3 koaliční strany - kde se z vybraného nájemného za obecní byty začíná část tohoto nájemného používat na provoz a údržbu obcí, čili v rámci komunálních rozpočtů.
Dovoluji si proto zeptat se pana ministra, kterou ze tří variant vidí, já to vidím tak, že bu" má chybu ve své zprávě, protože vybraného nájemného je dostatek a radnice to mohou používat již jinde, nebo je to nesolidní jednání koaličních vedení radnic nebo začíná nová etapa tunelování, tzn. tunelování bytového fondu, kdy se vybrané nájemné používá jinak a zchátralý bytový fond pak bude nájemníkům nabízen ke koupi. Předpokládám, že mi na to pan ministr odpoví.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Slovo má paní poslankyně Hana Marvanová.
Poslankyně Hana Marvanová:
Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já si myslím, že nikdo v této sněmovně nepochybuje o tom, že bytový problém je velmi závažný, a nejzávažnější je ve velkých městech. Víme o tom, že nefunguje dostatečně trh s byty. Víme o tom, že naopak funguje černý trh s byty. Víme o tom, že někteří lidé mají bytů třeba několik, ač je nepotřebují, a ti, kteří by byt potřebovali, velmi obtížně byt shánějí, ať už byt vlastní či byt nájemní.Já si myslím, že je velmi správné, že vláda si problematiku bydlení dala jako svou prioritu a že na základě toho byla zpracována koncepce politiky bydlení, která představuje celou řadu kroků k tomu, aby se situace změnila. Domnívám se, že pochopitelně bychom měli dospět k situaci, která funguje všude v tržních ekonomikách, že bydlení je pro většinu občanů jejich soukromá záležitost a měli by si ji obstarat skutečně sami. Ovšem u nás ekonomická situace je přece jenom poněkud jiná. Základní - a je to vlastně ekonomický problém a souvisí s naší ekonomikou - je ten problém, že ceny stavebních prací u nás, a tudíž ceny nemovitostí jsou v podstatě srovnatelné s cenami stavebních prací v ostatních okolních vyspělých zemích, zatímco úroveň příjmů obyvatel u nás není tak vysoká. Proto se stává to, že i lidé, kteří mají nadprůměrné příjmy, nedosáhnou na hypotéku, nemohou si dovolit vlastní bydlení. Přitom na západě ve vyspělých zemích je běžné, že střední příjmové vrstvy si pořizují bydlení právě na hypotéku a je to naprosto standardní nástroj. Domnívám se, k tomuto cíli bychom měli dospět, ale protože jsme v ekonomické situaci, v jaké jsme a bude ještě nějakou dobu trvat, než vzroste ekonomika natolik, abychom na tom byli jako vyspělé země, je nezbytné, aby zároveň existovala promyšlená politika bydlení. To znamená, že stát musí mít představu, jak i těm středně příjmovým vrstvám pomůže k jejich bydlení.
I kdyby ovšem tady existovala tato cílená pomoc, i kdyby tady existoval fungující trh s byty, tak vždycky pochopitelně ve společnosti - i na západě tomu tak je - existují lidé, odhaduje se, že je to 5 - 10 %, kteří si bez určité sociální pomoci nemohou poradit na trhu s bydlením. Zároveň musí v rámci státní politiky bydlení existovat podrobná představa o účinném systému podpor na bydlení. Měl by být zaveden opravdu adresný a těm potřebným pomáhající příspěvek na bydlení.
Řešení všech problémů v oblasti bydlení úzce souvisí s růstem ekonomiky a tedy i s růstem reálných příjmů. Ale my nemůžeme čekat, až k tomu dojde. Zároveň je dobré si uvědomit, že všechna opatření na podporu rozvoje trhu s byty, na podporu výstavby bytů s růstem ekonomiky jsou vlastně obousměrná a s ním souvisejí. Investice do stavebnictví a do bytového fondu mají příznivý vliv na ekonomiku, na platební bilanci i na inflaci.
Domnívám se, že koncepce vlády v oblasti bydlení je koncipována správně v tom, že neopomíjí žádnou důležitou oblast, které by se vláda měla věnovat. To znamená, že se zaměřuje jak na podporu nové výstavby, tak nezapomíná - a možná by to mohla ještě více akcentovat - ani na podporu údržby a modernizace stávajícího bytového fondu. Na podporu těchto věcí by se mělo využívat všech nástrojů, které jsou dostupné. Na podporu hypotéčních úvěrů bychom měli poskytovat jak dotace, tak daňové úlevy, tak bezúročné půjčky, státní garance, prostě všechny formy, abychom střední vrstvě umožnili pořídit si formou hypotéky vlastní bydlení.
Zároveň bychom ale neměli zapomínat na to, že bytová výstavba je příliš drahá a je drahá i proto, že stavební firmy mají velké problémy s touto výstavbou a že bychom i administrativními a legislativními opatřeními mohli tuto bytovou výstavbu usnadnit.
Neměli bychom zapomínat na to, že s tímto problémem úzce souvisí zákon, který budeme zanedlouho projednávat, to je stavební zákon. Na jeho změnu by měla také navázat změna celé řady vyhlášek, které ovlivňují a prodlužují stavební řízení a vlastně potom výstavbu prodražují, a to podstatným způsobem.
Dále jsem ráda, že Ministerstvo pro místní rozvoj - a vláda to v koncepci ministerstva pro bydlení přijala - klade důraz také na to, že je třeba odstranit deformace na trhu s byty. Měli bychom podstatně při projednávání občanského zákoníku, který zanedlouho přijde, omezit prostor pro černý trh s byty. Myslím si, že je nepřípustné, aby v takovém množství a v podstatě téměř veřejně existoval černý trh s byty formou prodejů obecních či státních bytů cestou fiktivních výměn, cestou fiktivních přechodů nájmů atd. Myslím si, že to má velmi negativní dopad i na vztahy mezi nájemníky a vlastníky a omezují se tím vlastnická práva. Omezuje se tím i možnost těch, kteří se u obcí marně dožadují přidělení nějakého sociálního bytu apod.
Domnívám se, ač je to nepopulární a nepříjemné, že je potřeba pokračovat v deregulaci nájemného, k deregulaci cen bydlení. Je třeba narovnat podmínky na trhu s byty. Zejména je vážným problémem zanedbaná údržba bytového fondu a měli bychom se snažit o to, aby výnos z bytového fondu byl takový, aby alespoň umožnil reprodukci tohoto bytového fondu a jeho opravy. Jestliže je bytový fond zanedbaný, doplácí na to nejen vlastník, který nemá dům z čeho opravovat, ale doplácí na to i nájemník, který nemá tak kvalitní službu, za kterou si platí a na kterou má podle občanského zákoníku nárok. Abychom mohli ovšem pokročit v deregulaci cen bydlení, je nezbytné, aby byl předložen návrh této sněmovně a upraven příspěvek na bydlení. Fakt je dneska takový, že příspěvek na bydlení je příliš plošný a nepočítá s tím, že třeba nájemné ve velkých městech je podstatně a bude podstatně vyšší a bude více růst, než nájemné v malých městech. Myslím si, že toto by ten opravený a skutečně adresný příspěvek na bydlení měl řešit a měl by s tím počítat.
Ráda bych vznesla určitou připomínku k jedné myšlence, která je v materiálu Ministerstva pro místní rozvoj, a to je zřizování neziskových bytových společností. Domnívám se, že bychom neměli jít cestou zřizování dalších institucí pro naplnění tohoto cíle. Naopak se domnívám, že na neziskovém principu mohou a měla by fungovat bytová družstva. Myslím, že legislativa, která se týká bytových družstev, není dobrá. Měla by se upravit. Měly by se případně příslušným způsobem upravit i daňové předpisy, aby umožnily bytovým družstvům hospodařit na úrovni nákladů, bez zisku či požadovat po nich, aby veškerý zisk vkládala do bytového fondu. Ale k tomu není podle mého názoru zapotřebí zřizování nového institutu, který může mít mnoho rizik. Můžeme na mnoho věcí zapomenout, na kontrolní vazby apod. Doporučovala bych raději jít cestou ověřenou, tj. bytové družstevnictví.
Závěrem bych chtěla poznamenat ještě jednu věc. Myslím, že je velmi dobré, že vláda a ministerstvo připravily tuto koncepci bydlení. Bude nesmírně důležité, jak budou jednotlivé kroky realizovány. Ty kroky, které předpokládají zákon, budeme realizovat my zde také společně. Měli bychom myslet na všechny souvislosti politiky bydlení tak, aby věci, které slibuje koncepce, nezůstaly jen na papíře, byly realizovány a přinesly skutečný prospěch občanovi ve zlepšení v oblasti bydlení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Paní poslankyně Marvanová byla poslední přihlášenou do obecné rozpravy. Nikdo další se nehlásí, proto obecnou rozpravu končím.Přistupujeme k rozpravě podrobné, do níž se jako první přihlásil pan poslanec Jaromír Schling, kterému dávám slovo.
Poslanec Jaromír Schling:
Paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych jménem poslaneckého klubu České strany sociálně demokratické předložit návrh na usnesení k projednávanému bodu, který nyní stručně odůvodním.Projednávaná zpráva vychází v řadě případů pouze z odhadů Ministerstva pro místní rozvoj. Svědčí to o tom, že naše statistika zřejmě není dokonalá a mělo by to být pro vládu podnětem k zamyšlení na její úpravu tak, aby poskytovala potřebné údaje.
Ve zprávě i v úvodním slově pana ministra bylo připomínáno, že počet bytů, které jsou zahajovány, plynule roste, že je to již 14 000. Podotýkám jenom, že v těch 14 tisících jsou jistě i byty zahájené H-systémem a že naopak není uvedeno nebo nevíme, kolik z těchto zahajovaných bytů nakonec nedostane nebo nebude obývat nikdo ze zhruba 250 000 domácností, které byt hledají, ale budou je obývat zaměstnanci zahraničních firem apod.
Ve zprávě zcela chybí slovo nebo nějaké vyjádření o solidaritě bydlících s nebydlícími, třebaže bydlení je oblast, kde solidarita se musí uplatňovat stejně jako ve zdravotnictví solidarita zdravých s nemocnými, a stejně jako v důchodovém systému solidarita těch, kteří jsou v produktivním věku, s těmi, kteří už jsou za ním. Takže i toto v té zprávě postrádám.
Zpráva rovněž zcela pomíjí sféru, která zde již byla připomenuta, a to je sféra družstevní. Tvrdím a v tom duchu také je navrhováno naše usnesení, že bez podpory družstevní výstavby se nepodaří bytový problém v tomto státě vyřešit. V minulosti zde byl pouze pokus zákonem č. 72 družstva zlikvidovat. To, že družstva do dnešního dne přežila, svědčí o jejich životaschopnosti a je načase odvrhnout různé klapky ideologických předsudků a družstva začít podporovat. A až poté, co nám bude fungovat družstevní bytová výstavba, můžeme se zabývat konstrukcí další právnické osoby, jako jsou nezisková bytová společenstva.
O šedé a černé ekonomice, která odsává prostředky z bydlení, zde už bylo řečeno.Chtěl bych upozornit, že celá zpráva je charakterizována a dá se z ní vyčíst, ze ve sféře bytové politiky prostě je nedostatek prostředků. Přitom právě družstevní bydlení umožní, aby v širším měřítku se bytová výstavba realizovala, protože zde bude jednak vysoký podíl účasti družstevníků, jednak družstva - pokud se najdou vhodné formy podpory, úvěrové podpory - budou moci bytovou výstavbu realizovat a splácet postupně v poměrně dlouhém časovém období.
Nyní tedy konkrétně k návrhu usnesení. Navrhuji, aby usnesení znělo takto:
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby
1. rozšířila opatření v oblasti bydlení o výraznou podporu výstavby nájemních bytů, a to především družstevních a obecních,
2. v duchu svého programového prohlášení zvyšovala každoročně objem finančních prostředků, určených ve státním rozpočtu na podporu bytové politiky, tak, aby od roku 1999 byl podíl těchto prostředků na HDP nejméně 1,5 %,
3. úhradu majetkové újmy bankám nezahrnovala do podpory bytové politiky.
Souhlasím s tím, aby o jednotlivých bodech bylo hlasováno odděleně, případně aby se staly součástí návrhu usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, pokud bude schválen bod b).
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Nikdo další se do podrobné rozpravy nehlásí. Podrobnou rozpravu končím.Prosím o závěrečné slovo pana ministra Tomáše Kvapila.
Ministr pro místní rozvoj Tomáš Kvapil:
Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych reagovat na některé podněty, které byly v rozpravě vzneseny. Nejprve bych chtěl říci, že v žádném případě snad nikdo z předloženého materiálu nemůže odvozovat, že by vláda nebo Ministerstvo pro místní rozvoj se situací na bytovém trhu byla spokojena. V žádném případě tomu tak není. Navrhovaná opatření, která jsou navržena a která se snažíme postupně realizovat, by měla situaci postupně zlepšovat.Chtěl bych se vyjádřit k jedné otázce, která tady několikrát zazněla, tj. otázka nájemného. Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodně není zastáncem toho, že deregulace nájemného vyřeší problém bytový, který tady je, ale bezesporu je to nutná podmínka, nikoliv postačující, k tomu, aby se na trhu s bydlením něco stalo. Jen pro vaši informaci bych rád řekl, že po kroku, který byl učiněn 1. července t.r., kdy bylo nájemné v průměru zvýšeno o 50 % a současně kdy byl zaveden také příspěvek na nájemné jako sociální dávka, tak o tento příspěvek na nájemné doposud požádalo nebo se vyplácí 38 tisícům domácností z původně předpokládaného počtu 220 tisíc. Nechci z toho dělat předčasné závěry, protože samozřejmě teprve uplynuly od té doby čtyři měsíce, nicméně i toto číslo o něčem svědčí.
Dále bych se chtěl zmínit na adresu stavebního spoření. Domnívám se, že je to otázka, která i nadále by měla být podporována ze strany státu nejméně v takové míře jako je tomu dnes, protože stavební spoření v roce 1998 vstoupí do svého prvního konečného pětiletého cyklu a začne přinášet své plody. Podle průzkumů, které byly prováděny, tak kromě snad 5 % stavebně spořících hodlá využít své naspořené prostředky - myslím bez úvěru - právě pro výstavbu nebo pro řešení své bytové potřeby.
Byl jsem dotázán, co si myslím o tom, nebo jaký je můj názor na používání vybraného nájemného na jiné účely ze strany obcí než je bytový fond. Domnívám se, že obec v samostatné působnosti, kdy spravuje své domy a byty, samozřejmě by se měla chovat jako řádný hospodář, tzn. v každém případě nájemné používat na opravy a údržbu stávajícího bytového fondu.
Poslední věcí, ke které bych se chtěl vyjádřit, je ještě otázka rozpočtu roku 1998 a skutečnost, že to je pod 1 % hrubého domácího produktu. Rád bych řekl, že od roku 1998 se do výdajů na bydlení podle nové metodiky nezahrnuje majetková újma, dále také nejsou v tomto procentu, v tomto posouzení zahrnuty daňové úlevy pro hypotéční úvěrování a stavební spoření, přesto však růst kapitoly nebo výdajů na bydlení v roce 1998 je o 31 % vyšší proti upravenému rozpočtu 1998. Domnívám se, že z toho jasně vyplývá, že skutečně pro vládu bydlení prioritou je. Samozřejmě, jako každý ministr bych si dovedl představit více prostředků pro svůj resort, pro podporu toho, co mám na starost.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
O závěrečné slovo prosím zpravodaje výboru a současně jej prosím, aby předložil k hlasování jednotlivé návrhy.
Poslanec Evžen Snítilý:
Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v rozpravě zaznělo celkem 8 vystoupení, v rozpravě zazněly 2 konkrétní návrhy usnesení.Dovolte mi tedy, abych je předložil Poslanecké sněmovně k hlasování.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Pane poslanče, já bych vás požádala: Zkuste mluvit víc na mikrofon a více nahlas. Současně prosím Poslaneckou sněmovnu, aby zachovala klid v jednacím sále.
Poslanec Evžen Snítilý:
Dovolte mi tedy, abych vám předložil tyto návrhy v tom pořadí, v jakém zazněly zde na mikrofon.Prvním návrhem byl návrh pana poslance Krampery, který navrhuje Poslanecké sněmovně zamítnout záměry a opatření vlády v oblasti bydlení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Nyní tedy budeme hlasovat o tomto návrhu pana poslance Krampery.
Zahajuji hlasování pořadové č. 331 a ptám se, kdo je pro takovýto návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 331 se z přítomných 183 pro vyslovilo 29, proti 113. Tento návrh nebyl přijat.
Nyní vyhovím žádosti poslanců, kteří mě žádali o odhlášení. Všechny vás odhlašuji a prosím o novou registraci.
Prosím, pane zpravodaji, předložte další návrh k hlasování.
Poslanec Evžen Snítilý:
Druhým návrhem na usnesení byl návrh pana poslance Schlinga, který vám pro úplnost znovu přečtu:Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby:
1. Rozšířila opatření v oblasti bydlení o výraznou podporu výstavby nájemních bytů, a to především družstevních a obecních.
2. V duchu svého programového prohlášení zvyšovala každoročně objem finančních prostředků určených ve státním rozpočtu na podporu bytové politiky tak, aby od roku 1999 byl podíl těchto prostředků na HDP nejméně 1,5 %.
3. Úhradu majetkové újmy bankám nezahrnovala do podpory bytové politiky.
Já se zeptám pana navrhovatele, zda si přeje hlasování o každém bodu zvlášť? Ano, je tomu tak. Hlasovali bychom tedy o každém bodu zvlášť.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Takže prosím, pane zpravodaji, o první bod.
Poslanec Evžen Snítilý:
První bod zní: Rozšířila opatření v oblasti bydlení o výraznou podporu výstavby nájemních bytů, a to především družstevních a obecních. Pan ministr nesouhlasí, zpravodaj souhlasí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Zahajuji hlasování pořadové č. 332 a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 332 se z přítomných 180 pro vyslovilo 90. Tento návrh nebyl přijat.
Poslanec Evžen Snítilý:
Bod č. 2: V duchu svého programového prohlášení zvyšovala každoročně objem finančních prostředků určených ve státním rozpočtu na podporu bytové politiky tak, aby od roku 1999 byl podíl těchto prostředků na HDP nejméně 1,5 %. Pan ministr nesouhlasí, zpravodaj souhlasí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Zahajuji hlasování pořadové č. 333 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 333 se z přítomných 180 pro vyslovilo 90. Tento návrh nebyl přijat.
Poslanec Evžen Snítilý:
Bod č. 3: Úhradu majetkové újmy bankám nezahrnovala do podpory bytové politiky. Pan ministr souhlasí, zpravodaj souhlasí.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Zahajuji hlasování pořadové č. 334 a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 334 se z přítomných 181 pro vyslovilo 103, proti 30. Tento návrh byl přijat.
Poslanec Evžen Snítilý:
Nyní můžeme přistoupit k hlasování usnesení č. 71 a) výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, které navrhl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky v tomto znění:Výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby:
a) vzala na vědomí materiál Ministerstva pro místní rozvoj České republiky Záměry a opatření vlády v oblasti bydlení předložený poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky vládou České republiky jako sněmovní tisk č. 227
b) požádala vládu České republiky o jeho aktualizaci z hlediska časového a finančního.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Zahajuji hlasování pořadové č. 335 a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 335 se z přítomných 181 pro vyslovilo 150, proti 5. Tento návrh byl přijat.
Chci upozornit všechny poslance, že nemohu vyhovět jejich přihlášení se v okamžiku, kdy je již zahájeno hlasování.
Pane poslanče, tím jsou vyčerpány všechny návrhy?
Poslanec Evžen Snítilý:
Tím jsou vyčerpány všechny návrhy, které v rozpravě padly.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Děkuji. Paní poslankyně, páni poslanci, tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu. Hlásí se - předpokládám, že s procedurálním návrhem - pan poslanec Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal:
Paní předsedající, dámy a pánové, nikoliv s procedurálním návrhem, ale s tím, že chci upozornit paní předsedající, že ve smyslu jednacího řádu nenechala hlasovat o celém usnesení jako celku. To za prvé.Za druhé - před tím jsem se hlásil proto, že jsme schválili - ze stenozáznamu to vyplave - nesmysl, protože jsme v usnesení schválili, že výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí doporučuje Poslanecké sněmovně atd. To jsme schválili. Proto jsem se hlásil o slovo.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková:
Pane poslanče, v té první části vám dávám za pravdu. Poté, co mi to zpravodaj nenavrhl, jsem si také uvědomila, že jsme měli hlasovat o návrhu jako celku. Předpokládám, že druhá část bude ve stenozáznamu upravena.Paní poslankyně, páni poslanci, omlouvám se za svoji chybu a dávám v tuto chvíli hlasovat o usnesení k tomuto bodu jako o celku. Pro osvěžení vaší paměti připomínám, že byl přijat bod 3 návrhu pana poslance Schlinga, potom byl přijat celý návrh výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. V tuto chvíli se chystám zahájit hlasování pořadové číslo 336, ve kterém dám hlasovat o tomto návrhu jako o celku.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 336. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 336 se z přítomných 181 pro vyslovilo 159. Návrh usnesení jako celek byl přijat.
Paní poslankyně, páni poslanci, tím jsme ukončili projednávání tohoto bodu.
***