(Schůze opět zahájena v 17.00 hodin.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Dámy a pánové, pokračujeme v projednávání bodu Interpelace, a to interpelacemi na jednotlivé ministry vlády České republiky. Prvním vylosovaným je pan poslanec Loukota, který interpeluje ministra průmyslu a obchodu Karla Kühnla ve věci prodeje Tatry Příbor. Prosím pana poslance Loukotu, aby se ujal slova.
Poslanec Milan Loukota: Pane bývalý ministře průmyslu a obchodu, zajímá mě, jaká je situace kolem prodeje podniku Tatra v Příboře. Je známo, že tato továrna, která donedávna vyráběla nejluxusnější osobní vozidla v České republice, byla uvolněna ke dni 1. ledna 1998 k odprodeji. Konkrétně bych chtěl vědět, zda hodlá stát nějakým způsobem dohlížet na tuto finanční transakci. Je poměrně známou skutečností, že se o tuto firmu v současné době uchází zhruba 6 zájemců, přičemž se dá poměrně s úspěchem pochybovat o čistých úmyslech všech těchto účastníků, čímž chci říci, že mám nejenom já, ale i obyvatelé Příboru a okolí obavy, aby další podnik v naší republice, v tomto konkrétním případě v hodnotě kolem 300 mil. Kč nebyl rozkraden, řečeno dnešní terminologií vytunelován.
Proto se vás, pane bývalý ministře, táži, zda bude stát nějak dohlížet na odprodej Tatry Příbor, továrny, která může v tomto regionu přinést zaměstnání až 3000 občanů. Pakliže ano, jakým způsobem.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: K odpovědi se chystá úřadující ministr Karel Kühnl.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl:
Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane jsoucí poslanče Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, já musím na začátek především zdůraznit, že Tatra Příbor je dceřinnou společností a.s. Tatra Kopřivnice, společnosti, která je v soukromém vlastnictví a ke které tedy stát nemá žádné závazky a žádná jiná oprávnění, než jaká má ke všem ostatním subjektům ekonomického života, tj. stanovení rámcových legislativních podmínek. Tolik tedy k případnému dohledu, k počtu zájemců i k jejich úmyslům. Vláda nemůže dohlížet na to, komu co prodá soukromý vlastník.Nyní k vlastnímu problému. Problémem je totiž Tatra Příbor jako taková a přes ni Tatra Kopřivnice. Výrobní program Tatry Příbor a.s. zahrnuje výrobu osobního reprezentačního automobilu T700 a z jedné třetiny také výrobu některých komponentů pro nákladní automobily Tatra. Společnost Tatra Příbor je v posledních letech v trvalé vysoké a zvyšující se ztrátě. Ztráta za r. 1997 je očekávána ve výši 60 mil. Kč, ale pravděpodobně spíše 80 mil. Kč. Pro informaci uvádím, že v r. 1997 nebo na r. 1997 bylo plánováno vyrobit 60 kusů vozidel T700, ale očekávaná skutečnost prodejů je bohužel jen asi 25 kusů.
Vzhledem k trvalé ztrátovosti společnosti a její velmi problematické perspektivě představenstvo akciové společnosti Tatra Kopřivnice rozhodlo o třech věcech:
Za prvé - převést výrobu komponentů pro nákladní automobily Tatra do mateřské společnosti.
Za druhé - převést výrobu vozů T700 do vývojových kapacit mateřské společnosti.
Za třetí - nabídnout areál akciové společnosti Tatra Příbor k odprodeji.
Zatímco výroba komponentů nákladních vozů Tatra už byla převedena, převod výroby automobilů T700 bude ukončen až v průběhu ledna 1998, a to se záměrem pokračovat v malosériové výrobě do zhruba 100 kusů za rok, čímž není řečeno, že to je plán výroby a prodeje na příští rok.
V dceřinné společnosti Tatra Příbor - abych se vrátil k tomu, co je asi pro nás všechny důležité, a to je zaměstnanost - je zaměstnáno celkově 313 osob. Z toho 160 bude přecházet s převodem výrobního programu komponentů a vozů T700 do Tatry Kopřivnice. Zhruba 40 pracovníků bude převedeno do ostatních dceřinných společností akciové společnosti Tatra Kopřivnice. S uvolněním z pracovního poměru je uvažováno asi u 113 osob.
Musím poděkovat mateřské společnosti Tatra za to, že zajišťuje pro tyto pracovníky rekvalifikační kursy, aby jim usnadnila jejich uplatnění na pracovním trhu.
Musím také ještě zmínit skutečnost, že součástí dceřinné akciové společnosti Tatra Příbor je společnost, která se trochu kostrbatým způsobem nazývá vnukovská společnost a.s. Tatra Kopřivnice, kterou je Škoda Tatra s.r.o. Tato společnost má základní jmění 70 mil. Kč. Tato společnost vyrábí lehký užitkový vůz, označený jako Beta. Výrobu zajišťuje zhruba 40 pracovníků. V r. 1997 je předpokládána výroba zhruba 100 kusů těchto automobilů s očekávaným růstem výroby v letech následujících. Záměrem představenstva a.s. Tatra Kopřivnice, kde majoritním vlastníkem akcií je a.s. Škoda Plzeň, které patří asi 44 % akcií, je prodat areál Tatra Příbor včetně Škoda Tatra s.r.o.
V současné době probíhají jednání s potenciálními zájemci. Do doby realizace odprodeje je uvažováno s pronájmem části ploch pro zajištění prostředků na úhradu režijních nákladů.
Souběžně s tím vším probíhají jednání s Investiční a poštovní bankou ohledně řešení věcného břemene, to je ručení objekty akciové společnosti Tatra Příbor za úvěr poskytnutý Investiční a poštovní bankou ve výši 180 mil. Kč.
Na závěr bych chtěl ještě říci, co je cílem navrhovaných opatření představenstva ve vztahu k a.s. Tatra Příbor. Cílem je snížit negativní dopady ze ztrátového hospodářství akciové společnosti Tatra Příbor do výsledků společnosti mateřské. Cílem je dále využít volné výrobní kapacity v mateřské společnosti a konečně k cílům patří i zachování v přijatelném rozsahu výroby osobních vozů Tatra.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi a ptám se pana poslance Loukoty, zda chce využít svého práva na doplňující dotaz. Nechce.
Dalším interpelujícím bude pan poslanec Jindřich Nehera, který interpeluje ministra zdravotnictví pana Stráského ve věci rušení soukromé nemocnice v Rýmařově.
Poslanec Jindřich Nehera: Pane předsedající, pane ministře, i když jste na toto téma odpovídal již v dopoledních hodinách na písemnou interpelaci kolegy Vymětala a Poslanecká sněmovna nesouhlasila s vaší odpovědí, podávám na vás ústní interpelaci ve věci likvidace soukromé nemocnice v Rýmařově.
Chci podotknout, že se jedná o nemocnici prosperující a ziskovou. V loňském roce tato nemocnice vykázala zisk téměř 2 mil. Kč. Stavební úpravy nebudou muset být prováděny minimálně po dobu 10 až 15 let. Vybavení nemocnice patří k nejmodernějším v okrese Bruntál.
Pro zrušení této nemocnice v Rýmařově nehovoří ani potřeby obyvatel v této oblasti. Spousta občanů bude mít do nemocnice v Bruntále o několik desítek kilometrů více a zvláště v zimních měsících tato cesta bude velice obtížná a v některých případech může být i nedostupná. Přesto ve vládní koncepci jsou veškeré aspekty Rýmařovské nemocnice nulové. Pane ministře, dopoledne jste uvedl, že bude výběrové řízení a uvidí se, která varianta zvítězí. Z vládní koncepce je jednoznačně řečeno, kam má výběrové řízení směřovat a jak toto řízení asi dopadne.
Pane ministře, chci vás požádat, abyste znovu odpověděl, proč jsou snahy likvidovat soukromou prosperující nemocnici v Rýmařově a chci vás poprosit, abyste před definitivní smrtí vládní koalice odpověděl pravdivě. Pokud chcete opět lhát, tak raději mlčte.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Slova se ujme ministr zdravotnictví pan Jan Stráský.
Ministr zdravotnictví ČR Jan Stráský: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, velmi stručně, aniž bych chtěl vyplnit příliš dlouhý čas, musím říci několik informací, z nichž vyplývá, proč budeme hovořit teď o jedné a za chvíli o druhé nemocnici. Informace se vztahuje k celkovému záměru restrukturalizace lůžkového fondu v České republice.
Záměr je to rozsáhlý. Znamená, pokud bude realizován v plném rozsahu, že z dnešních 75 000 lůžek akutní péče v českém zdravotnictví by mělo být rozhodnuto o těch 55 000 lůžek, které zůstanou a z těch 20 000, které činí rozdíl, by mělo být rozhodnuto, kterých 14 000 zůstane ve sféře následné péče, tedy ošetřovatelské, rehabilitační atd.
V této souvislosti se dva roky připravuje konečné rozhodnutí, které mají v ruce čtyři partneři podle zákona, který byl přijat v této místnosti a který si určitě pamatujeme. Jen stručně připomenu, že tento zákon říká, že partnery, kteří rozhodnou v tajném hlasování, je stát, v tomto případě Ministerstvo zdravotnictví, Česká lékařská komora, představitel zaměstnavatelů, v našem případě Asociace českých a moravských nemocnic a příslušná pojišťovna. Znamená to, že mluvíme o procesu, který bude trvat několik měsíců a znamená několik desítek tisíc tajných hlasování.
Na tento proces, který už započal, ale nemocnice, na kterou se ptáte, jím ještě neprošla, se připravovali všichni čtyři partneři. Připravili k tomu jednotné pokyny, připravili k tomu jednotná kritéria a všichni je podepsali a připravili k tomu závazný postup, kterým se bude postupovat. Stát se také připravoval. Připravil jakýsi přehled o tom, kterých 55 000 lůžek by mělo zůstat v akutní péči a kterých 14 000 lůžek z těch 20 000 rušených by mělo přejít do péče následné. Výsledkem je materiál, na který upozorňujete a v něm jedna položka, která se týká nemocnice Rýmařov.
Nemocnice Rýmařov je nemocnice, kde odpovědnost za zdravotní péči, kterou tato nemocnice zajišťuje, je na okresním úřadu. Tím se liší od příští interpelace za několik minut, která se týká zařízení, jehož zřizovatelem odpovědným za výkon zdravotní péče je Ministerstvo zdravotnictví. Myslím, že tím pádem není žádnou lží, ale skutečností, že podklady pro přípravu státu ke konečnému rozhodnutí v tajném hlasování připravoval okresní úřad. Připravoval je podle určitých kritérií a připravil je určitým způsobem, který - a není to jistě náhoda - je právě v případě rýmařovské nemocnice napadán příliš často. Je tedy možné, a já jsem dopoledne přiznal a teď se to pokusím zopakovat, že právě v tomto případě podklady nebyly zpracovány tak, aby z nich vyplývalo jedno řešení. Můžete namítnout, že i v jiných případech těch řešení může být více, ale četnost nejen interpelací v tomto případě, ale i dopisů a celé řady jednání svědčí o tom, že okres Bruntál, který patří mezi ty komplikované jednak počtem zdravotních zařízení - znovu opakuji, že v tomto okrese je 10 lůžkových zdravotnických zařízení, z toho 4 nemocnice, které poskytují akutní lůžkovou nemocniční péči - že tedy tento okres bude velmi složitý pro rozhodování a mě opravdu spíš těší, že mohu znovu přednést informace, které zatím máme a tím opravdu potvrdit, že jsme připraveni modifikovat materiál s nímž jdeme do tohoto výběrového řízení právě pro tento okres.
Opakuji tedy, že v okrese Bruntál je tradiční standardní historická okresní nemocnice, která je ve městě Krnově, což je velmi asymetrické umístění v tomto okrese. Je to nemocnice, která ve srovnání s Rýmařovem, abychom to neodlišovali, je nemocnice silně zadlužená, nemocnice, která splňuje všechna odborná kritéria. Ekonomická jednoznačně nesplňuje. Doufám, že je ale srozumitelné, že nemůžeme z tohoto důvodu zavřít Krnov a nechat Rýmařov právě pro tu vlastní polohu. To předesílám proto, že jsem rád, že jsem často upozorňován na ekonomická kritéria těchto rozhodnutí, ale já musím říci, že v případě rozmístění sítě lůžkových zdravotních zařízení je v plném rozsahu - tedy ta ekonomická kritéria - priorizovat nemohu. Dobré a špatné nemocnice v ekonomickém smyslu nejsou rozmístěny rovnoměrně a je pravda, že v některých případech z důvodů dostupnosti lůžkové péče pro pacienty bude muset být rozhodnuto pro nemocnici, která má horší ekonomické výsledky ve srovnání se sousední nemocnicí, která má výsledky lepší. Platí to tedy o Krnovu. Krnov bude podle našeho názoru, s nímž jdeme do výběrového řízení, tou nemocnicí, která patrně získá ze státní zakázky a získá-li rozumný a potřebný rozsah, může to být i cesta, jak se její zadluženost sníží.
V centru okresu leží nemocnice Bruntál, leží v dnes okresním městě. Provozovatelem je akciová společnost a z tohoto hlediska je to nestátní zdravotnické zařízení, i když - jak připomínám - tato společnost provádí zdravotní péči v pronajatém majetku, který patří městu. Kromě toho je v tomto okrese ještě nemocnice Albrechtice a nemocnice, na kterou jsem tázán, nemocnice Rýmařov. Přejdu informace o dalších šesti zařízeních. Znovu opakuji, že při prvním seznámení se s koncepcí okresu Bruntál, a každým okresem byla vedena celá řada jednání, jevila se lokalitace rozmístění zakázky velmi realistická. Vychází z toho, že tento okres, který je hornatý a patrně zde nebudeme moci přistoupit k ideálnímu modelu jeden okres - jedna nemocnice, je rozdělen na oblast krnovsko-albrechtickou, tedy na severní polovinu s vytypováním okresního úřadu o tom, aby zdravotní lůžkovou péči v této severní části okresu zajišťovala Krnovská nemocnice a na oblast bruntálsko-rýmařovskou, nebo-li jižní polovinu okresu, s návrhem okresního úřadu, aby zdravotní péči zajišťovala nemocnice bruntálská.
Jsem povinen říci, že jsem v ranní informaci skutečně přeskočil dva informační kroky a tím jsem mohl být právem napadán třeba i z toho, že to nebyla informace zcela pravdivá. Konkrétně Oń navrhl, aby v Rýmařově bylo ošetřovatelské zařízení, zatímco vládní koncepce skutečně v souladu se slovy pana poslance Vymětala z dopoledne obsahuje nulové zaměření, nebo nulový rozsah činnosti lůžkových zařízení v Rýmařově.
Rozšířím dopolední informaci o to, že byla skutečně na základě několika stížností, které předcházely této interpelaci, provedena celá řada dodatečných jednání, která jednoznačně ukazují, že není bez problémů a bez konfliktů rozhodnout právě o bruntálské a nerozhodnout o rýmařovské nemocnici. Mám před sebou informace, které velmi konkrétně charakterizují odbornou úroveň jednotlivých zařízení, jednotlivých částí těchto nemocnic, ale nepovažuji při této příležitosti za vhodné, řekl bych z hlediska ohledu na pacienta i z hlediska ohledu na jednotlivé nemocnice, o nich dopodrobna mluvit.
V každém případě chci potvrdit, že ministerstvo v případě bruntálského okresu jako jeden ze čtyř účastníků výběrového řízení nebude aktivně navrhovat tu variantu, která je ve vládním materiálu. Vychází ze dvou možných koncepcí, které se po dodatečném prošetření jeví jako srovnatelné. Koncepce, že jižní část okresu Bruntál bude opřena o nemocnici a) Rýmařov, b) Bruntál.
Potvrzuji některé informace, které zde padly. Bruntálská nemocnice je nemocnice větší se svým rozsahem, je určitě lokálně z hlediska okresu umístěna lépe, ale je pravda, že průměrné stáří investic má horší, je pravda, že dříve než rýmařovská vyžadovala další investice, a je pravda, že zůstává jen ten lokální problém, bude-li rýmařovská a nebude-li bruntálská, mohu očekávat podobné interpelace, poněvadž to bude stejně nerovnoměrné, jako rozhodnutí druhé.
Přesto bych rád skončil tuto informaci tím, že ministerstvo nadále trvá na názoru dvou nemocnic z té akutní péče, o Albrechticích jsem nebyl tázán, ty hodláme připojit ke Krnovu, ale že netrvá na tom, co vláda schválila, že to musí být nemocnice bruntálská.
Chci vás ubezpečit, že proti těmto několika minutám, které jsem věnoval této odpovědi na interpelaci, jednání, které o tom probíhá, trvá ve vlastní výběrové komisi čtyř partnerů celou řadu hodin, probíhá podle relativně velmi exaktních údajů, a jsem přesvědčen o tom, že z této diskuse na výběrovém řízení vzejde ten nejlepší možný návrh, který přihlédne ke všem okolnostem, které zde zmiňujete. Říkám znovu, že to konečné rozhodnutí, ať to bude Rýmařov nebo Bruntál, bude pro část obyvatel toho okresu nepříjemné. Přesto velmi pozorně zhodnotím roli výběrového procesu, až dostanu výsledek výběrové komise, co doporučím pojišťovnám ve smyslu návrhu na uzavření smluv.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji, pane ministře, a ptám se pana poslance Loukoty - nechce doplňující dotaz. Odpověď byla vcelku vyčerpávající.
Dalším interpelujícím je pan poslanec Martin Smetana, který interpeluje paní ministryni spravedlnosti Vlastu Parkanovou ve věci trestu za rabování. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Smetana: Vážený pane předsedající, paní ministryně, Okresní soud v Přerově poslal na konci listopadu na deset měsíců do věznice 9x soudně trestanou Zlatici Pokutovou a 15x odsouzeného Františka Pohanku, kteří v průběhu červencové povodně rabovali v Přerově ve zdejší prodejně drogerie. Soud došel k nízkému trestu i navzdory skutečnosti, že trestní hranice za rabování v průběhu živelních pohrom je podstatně vyšší.
Jde zatím o vůbec první soudně projednávaný případ ze série rabování v tomto městě při záplavách.
Paní ministryně, zajisté i vy si dobře vzpomínáte na ony katastrofální povodňové dny, zvláště pak a mnohé mediální výstupy vašeho stranického a vládního kolegy Skalického a bývalého ministra vnitra Rumla, kteří veřejnost den co den neustále ujišťovali, že za případné rabování se vůči pachatelům bude postupovat nemilosrdně za užití co nejvyšších možných trestů.
První rozsudek v této věci však svědčí o pravém opaku. Dokonce ani fakt, že šlo o mnohonásobně souzené delikventy, nepřispěl ke spravedlivému tvrdšímu trestu.
Paní ministryně, během svého působení v čele Ministerstva spravedlnosti ČR jste již několikrát zasáhla vahou svého postavení do vyšetřování některých případů. Podle mého názoru směšný rozsudek Okresního soudu v Přerově by měl být důvodem k pokračování této tradice. Mimochodem i v tomto případě vystupují tentokrát v roli rabujících pachatelů příslušníci cikánské národnosti. Jak alespoň doufám, skutečnost, že jsou to právě cikáni, jichž jste se z různých důvodů již několikrát zastala, zajisté nijak neubere na vašem objektivním přístupu k tomuto případu.
Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Slova se ujme paní ministryně Parkanová.
Ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, úvodem chci ujistit pana poslance o tom, že příslušnost k romskému etniku nebo k jakékoli jiné menšině nebo většině není pro mě, a věřím, že pro nikoho, kdo pracuje v justici, žádným důvodem proto, aby se rozhodoval jinak, aby případy posuzovaly právě v tomto zřeteli.
Vy jste, pane poslanče, zmínil průběh letních povodní a toho, co pan místopředseda Skalický, bývalý pan ministr Ruml a musím se k tomu přidat i já, co jsme v minulosti slibovali a k čemu jsme vyzývali. Připomenu to ještě jednou, i když si vzpomínám, jsem si jista, že při minulé interpelaci na toto téma jsem již k tomu zde mluvila. Tehdy jsem vyzvala nejvyššího státního zástupce, aby vydal tzv. pokyn obecné povahy, kde doporučuje, aby státní zástupci případy tohoto typu stíhali co nejpřísněji, tj. aby navrhovali co nejpřísnější tresty. Tato závaznost se ovšem vztahuje na státní zástupce, nikoliv na fázi soudcovského rozhodování, protože soudci jsou z principu nezávislí, a já věřím, že přes všechny potíže, které máme v této souvislosti a které jsou medializovány a které není třeba popírat, že soudcovskou nezávislost jistě nikdo z nás zpochybňovat nechce.
K tomu konkrétnímu případu, o kterém jste mluvil, chci připomenout, že se jedná o dosud nepravomocný rozsudek Okresního soudu v Přerově. Rozsudek byl vydán 20. listopadu letošního roku, a tam byli obžalovaní FP a ZP uznáni vinni trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. g) trestního zákona, protože 7. července letošního roku v Přerově odcizili za povodňové situace v prodejně drogistické zboží. Za to byli odsouzeni, jak jste správně uvedl, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců s tím, že oba byli zařazeni do věznice s ostrahou.
Je ovšem důležité říci to nejzásadnější a nejpodstatnější. Proti tomu rozsudku jsou podána odvolání, rozsudek není pravomocný a v další fázi bude rozhodovat krajský soud. Jinými slovy, teď zvažovat, zda trest je mírný nebo přísný, je přinejmenším předčasné, pokud je to vůbec případné v naší souvislosti.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan poslanec Smetana nechce využít práva na doplňující dotaz, tudíž dalším interpelujícím bude pan poslanec Jaroslav Gongol, který interpeluje ministra průmyslu a obchodu Karla Kühnla ve věci privatizace rozhodujících průmyslových odvětví. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane ministře, dámy a pánové, vládní privatizační komise, které jste se, pane ministře, zúčastnil dne 12. 11., se zabývala mimo jiné privatizací Mostecké uhelné společnosti, a.s., Severočeských dolů, a.s., Sokolovské uhelné společnosti, a.s. Dalším z podstatných bodů bylo dokončení privatizace OKD, a. s., Ostrava. Dovedu si osobně zdůvodnit event. zájem někoho, kdo bude chtít privatizovat zatím ziskové hnědouhelné doly. Je to pro něj jistě zatím lukrativní záležitost. Co však nechápu vůbec, je postoj ministrů a zejména váš, to je ministra, který v současné době zodpovídá za chod průmyslu. Oddělit totiž uhelný průmysl od elektráren v našich poměrech, kdy výroba elektřiny ze spalovacích elektráren je převažující, znamená potencionální ohrožení výroby elektřiny a hrozbu naší závislosti na dovozu ze zemí, které se případně zúčastní privatizace. Je to podle mne vrcholný případ diletantismu.
O to více však nerozumím vaší snaze po privatizaci OKD, které, jak známo, má daleko k ziskovosti. Jestliže společnost vykazuje při více jak 20 mld. obratu tzv. papírový zisk ve výši o něco větší než 30 mil., a to ještě při tržbách za odprodej nemovitostí poděděných z minula, který výrazně přesahuje tuto částku, pak je to o něčem.
Myslíte si opravdu, že bohatý strýček přijde do této společnosti, aby ji dotoval? Doufám, že tak naivní nejste. Cíl je prostý - levně koupit a rychle rozprodat, co se dá. Třeba jen těch 45 tisíc bytů a další lukrativní nemovitosti. Prostě dneska se tomu říká vytunelovat. S tím jsou ve světě zkušenosti, například v Anglii, kde byly doly privatizovány, vytunelovány a stát je pak musel převzít a na své náklady utlumit. Této chyby se již nedopustila Francie a Německo, kde k privatizaci dolů nepřistoupili. Koneckonců pro příklad nemusíme chodit daleko. Zeptejte se Kladeňáků, jak doplatili na privatizaci, prováděnou vaším předchůdcem panem Dlouhým v Poldi Kladno.
Moje otázka zní, pane ministře: Uvědomujete si nebezpečí, které z případné privatizace hrozí v ohrožení české energetiky nebo sociálního smíru v daném regionu? Jak chcete řešit již dnes tak vysokou nezaměstnanost, která v okrese Most činí přes 12 %, v okrese Karviná 11 % apod.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Slova se ujme pan ministr Karel Kühnl.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče interpelátore, dovoluji si odpovědět na předloženou interpelaci následujícími slovy. Je skutečností, a to pan poslanec řekl zcela správně, že 12. listopadu t. r. proběhlo další pravidelné rutinní zasedání vládní privatizační komise. To mělo na programu několik bodů, mezi jinými návrhy na dokončení, zdůrazňuji dokončení privatizace hnědouhelných společností a také Ostravsko-karvinských dolů, a. s. A pro úplnost, aby bylo zřejmé, o čem hovoříme, vyjmenuji ony hnědouhelné společnosti, aby nevznikla žádná mýlka. Jedná se o Mosteckou uhelnou společnost, a. s., dále se jedná o Severočeské doly, a. s. a o Sokolovskou uhelnou akciovou společnost.
První dotaz, který padl, byl dotaz na to, proč se zároveň s myšlenkou na doprivatizaci hnědouhelných společností objevila myšlenka doprivatizace také Ostravsko-karvinských dolů. Zároveň padla na závěr interpelace zmínka o privatizaci v oblasti hutnictví. Já myslím, aniž bych se chtěl vracet zrovna k Poldi, že právě hutnictví je pro nás tím příkladem, který nám říká, že privatizovat nebo doprivatizovat je třeba pokud možno celé odvětví najednou. Právě proto, že v hutnictví k tomu nedošlo, tak máme dnes nevyrovnanou strukturu, zejména na severní Moravě již doprivatizovaných a ještě nedoprivatizovaných hutí. A myslím si, že to není zdravý stav, jak se ukazuje i při dalších krocích, které podnikáme. Je třeba, aby podniky ze stejného oboru byly pokud možno i ve stejné situaci z hlediska vlastnických vztahů. Jedině tak mohou mít skutečně přibližně rovné nebo rovnocenné podmínky k podnikání.
Zmínce o oddělení uhelných společností od elektráren, pokud ji mám správně zapsanou, úplně přesně nerozumím. K tomu oddělení nedojde doprivatizací uhelných společností, palivoenergetické kombináty jsou již dávno minulostí. Toto oddělení - k tomu již dávno došlo. Nerozumím tedy úplně přesně otázce. Jestli otázka směřovala naopak na potenciální propojení, tj., že by se privatizace zúčastnily nějaké elektroenergetické podniky, no, tak k tomu bych musel říci, že samozřejmě v průběhu vypsání soutěže, v průběhu vypsání tendru se může přihlásit každý.
Základem diskuse, která byla vedena na vládní privatizační komisi, byly materiály zpracované a předložené Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem financí. Materiály navrhovaly, zjednodušeně řečeno, dokončení privatizace s využitím strategických partnerů na straně jedné a účastí managementu dotčených společností na privatizaci na straně druhé. Diskuse, která se vedla, se vedla zejména o tom, jaký vliv má mít stát na výběr strategického partnera, resp. už na výběr okruhu možných zájemců, mezi kterými se odehraje soutěž. Diskuse se rovněž vedla o tom, zda, z jakého důvodu a v jaké míře máme zainteresovat management daných společností. Jedná se o velmi specializovanou, zvláštní činnost s nesmírně dlouhými investičními cykly, a proto jsme se rozhodli, a mimochodem s také nesmírnými důsledky pro krajinu, pro okolí, že budeme od těch společností chtít, aby splnily to, co musí plnit podle zákona, aby byly schopny to hlavně plnit. To mluvím o ekologických škodách, zahlazování ekologických škod, vůbec zahlazování následků hornické činnosti, ale také účasti na útlumu v oblasti sociální.
Výsledkem jednání bylo doporučení, zdůrazňuji doporučení, vládní privatizační komise nedělá žádná rozhodnutí, zpracovat a předložit vládě k jednání postup, podle kterého bude 34 % akcií, tedy blokační minorita, nabídnuto strategickému partnerovi z určitého okruhu, na jehož výběru se především účastní Ministerstvo průmyslu a obchodu, za spolupráce dalších institucí, a dále kromě těchto 34 % akcií nabízených strategickému partnerovi mají být 3 %, ačkoli to číslo nebylo nikde fixováno, ale diskutovalo se, 3 % akcií mají být nabídnuty k odkoupení managementům společností, a to ve formě - menší část, řekněme 1 %, přímo nebo v prvním okamžiku a další 2 % jako možnost, jako opce za předpokladu, že managementy spoluzajistí splnění podmínek, které budou součástí smlouvy o převodu akcií. Pokud v některých společnostech tomu tak bude, pokud přes tato procenta ještě zbude další podíl státu v dané společnosti, mají být tyto další akcie nabídnuty k prodeji na kapitálovém trhu. Toto doporučení, jak už jsem řekl, se týká jak hnědouhelných dolů, tak i Ostravsko-karvinských dolů. Zejména v případě OKD jsme si ale vědomi, že je ještě nutno dořešit otázku budoucí účasti státu na úhradách v minulosti vzniklých sociálních, ale i ekologických a ekonomických závazků. Říkám-li v minulosti vzniklých, myslím tím před založením dnešní akciové společnosti OKD. Všechny další závazky, které vznikly od doby založení akciové společnosti OKD, už musí samozřejmě tato společnost hradit sama.
Vládní privatizační komise při své diskusi také velmi podrobně posuzovala strategická hlediska dopadů privatizace uhelných společností jako dodavatelů naší prakticky jediné domácí primární energetické suroviny. Bylo uloženo tento aspekt, který velmi výrazným způsobem ovlivňuje celou naši elektroenergetiku, brát v úvahu jak při výběru strategických partnerů, tak i - a to je velmi důležité - při formulaci podmínek k jejichž plnění bude právě strategický partner při prodeji akcií zavázán.
Pane poslanče, já si troufám tvrdit, že v tom je ukryta velká část odpovědi na vaši otázku o oddělení uhelných společností od elektráren.
Bylo rovněž konstatováno - a já myslím, že i to je velmi důležité - že nabídnutá cena nebude v žádném případě představovat jediné a vlastně ani ne nejdůležitější kritérium. Soutěž bude vícekriteriální a vstoupí do ní právě ty aspekty, které jsem před malou chvílí jmenoval.
Dále jako velmi podstatné hledisko bude při celkovém zhodnocení nabídek posuzován podnikatelský záměr, přínos strategického partnera pro společnost, garance - tu bych chtěl zvlášť zdůraznit - spolehlivého chodu společnosti, a tyto elementy budou považovány za podstatné při vytváření ekonomického a sociálního klimatu v dané oblasti, protože samozřejmě se jedná o podniky s velkým dopadem právě do těchto oblastí. Tyto elementy budou považovány také za podstatné při vytváření vůle a možnosti potenciálního nabyvatele podílet se na likvidaci v minulosti vzniklých škod. Rovněž bylo na jednání vládní privatizační komise uloženo zapracovat do materiálu, který bude připraven pro vládu, zainteresování managementu do procesu výběru strategických partnerů a byl také zakotven předpoklad, podle kterého budou podnikatelské plány předkládané strategickými partnery schvalovány vládou, stejně tak jako výběr strategických partnerů samotných.
V současné době - a to bych chtěl říci právě proto, abych zdůraznil, že i když jsem bývalý ministr, jak zde správně pan poslanec Loukota ohlásil, ministerstvo přesto pracuje jako bych nebyl bývalým ministrem, jako bych byl jsoucím ministrem, považuji se za pověřeného ministra a nepovažuji za možné, aby ministerstvo přestalo pracovat nebo jen zbrzdilo svou práci. V současné době probíhá dopracování zmiňovaných materiálů připravovaných do vlády na Ministerstvu průmyslu a obchodu i na Ministerstvu financí, a to podle závěrů stanovených jednáním vládní privatizační komise. Jejich dopracovávání probíhá tak, aby mohly být předloženy vládě České republiky k rozhodnutí.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Gongol hodlá využít svého práva na minutový doplňující dotaz. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane ministře, vy jste řekl, že otázce nerozumíte. Z toho, co jste říkal, musím konstatovat, že máte pravdu. Vy jste totiž mluvil úplně o něčem jiném a já musím nakonec bohužel říci, že náš požadavek, aby tady byla vláda odborníků, je dnes zcela potvrzen.
Děkuji.
(Potlesk v části sálu.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Nebyl to dotaz, bylo to tvrzení. Pan ministr Kühnl nehodlá reagovat. Jenom vás upozorním, než vyzvu dalšího interpretujícího, že jsem vypnul před chvílí odhlašovací zařízení, které ukazovalo vzhledem ke stavu přítomných ve sněmovně počet úplně jiný. Takže ti z vás, kteří to nezaregistrovali a chtějí se ještě přihlásit, aby tady byl relevantní počet odpovídající skutečnosti, mají možnost.
Dalším interpelujícím je pan poslanec Miroslav Sládek, který interpeluje místopředsedu vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe ve věci "Měl Jiránek pravdu?". Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, pane úřadující předsedo vlády, není mojí povinností hodnotit chování celé vládní koalice ani jejích jednotlivých představitelů v uplynulých, pro naši zemi velmi kritických dnech. Jde mi však o to, aby v naší zemi bylo docíleno alespoň elementárního stupně politické kultury. Proto se vás ptám, pane bývalý ministře zemědělství a bývalý místopředsedo vlády, měl pan Jiránek pravdu?
Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: K odpovědi se chystá pan místopředseda vlády Josef Lux.
Místopředseda vlády ČR Josef Lux: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, učíme se společně demokracii. Učíme se respektu k člověku, respektu k jeho názorům. Chci říci jasně, že politika nenávisti, politika nepřátelství do demokracie nepatří. Tato politika se mimo jiné také projevuje tím, že si lidé nebo skupiny lidí říkají, nadávají do sviní. Není to v historii nic nového. V historii jsme to zažili mnohokrát. Do sviní u nás nadávali židům, do sviní u nás nadávali Čechům před válkou, Němcům po válce, a také lidovcům. Ano, lidovcům do sviní nadávali na gestapu, v komunistických kriminálech a někteří to říkají i nyní. A budou to říkat ti, kteří jsou arogantní a mocichtiví.
Chtěl bych jenom říci, že ona otázka, kterou tady pan Sládek položil, není originální. To není jeho nápad. On tuto otázku pouze odposlechl tady na ulici ve Sněmovní v sobotu, když příznivci Václava Klause skandovali toto heslo, které on tady dal dnes na stůl.
Tato podoba o mnohém vypovídá a slušného člověka děsí.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Pan poslanec Sládek se chystá využít svého práva na minutové vystoupení. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, pane bývalý místopředsedo vlády, není nutné poslouchat cokoli ve Sněmovní ulici, protože vás mohu ubezpečit o tom, že takovéto poznámky se vlastně tradují v naší zemi už takřka po generace. Možná, že to je spíše dáno stylem politiky. Já si myslím, že by to byl spíš námět pro zamyšlení, jak se má choval lidová strana.
(Potlesk.)
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Josef Lux nehodlá dále diskutovat.
Dalším interpelujícím je pan poslanec Rudolf Šmucr, který interpeluje ministra vnitra Jindřicha Vodičku ve věci současného stavu bezpečnosti v České republice. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Rudolf Šmucr: Pane předsedající, dámy a pánové, pane bývalý ministře, po vašem nástupu do funkce ministra vnitra, když jste nahradil neschopného Jana Rumla, občané očekávali, že se situace v tomto resortu zlepší.
Každý člověk má právo získat čas, aby se mohl projevit, zda má či nemá předpoklady na tuto funkci. Události dnešních dnů dokazují, pane ministře, že tuto funkci nezvládáte. Ministr financí Ivan Pilip byl napaden a zhanoben rozběsněným davem lidí - příznivců vaší ODS. Můžete mi, pane ministře, vysvětlit, proč nebyla v inkriminovanou dobu preventivně zajištěna bezpečnost ministrů před zfašizovaným a agresivním davem příznivců ODS ve Sněmovní ulici?
Děkuji předem za odpověď.
Místopředseda PSP Jiří Honajzer: Slova se ujme ministr vnitra pan Jindřich Vodička.
***