Čtvrtý den schůze Poslanecké sněmovny (5. prosince 1997)
Přítomno: 194 poslanců
(Schůze zahájena v 9.03 hod.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Paní poslankyně, páni poslanci, prosím, abyste se dostavili do jednací síně a zachovejte klid, budeme zahajovat dnešní jednání.
Dalším bodem našeho jednání je
9.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 1998
/sněmovní tisk 287/ - druhé čtení
Předložený návrh uvede z pověření vlády ministr financí pan Ivan Pilip, kterého prosím, aby se ujal slova.
Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážená paní předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych před vás dnes předstoupil a uvedl na základě zmocnění předkladatele projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu v jeho druhém čtení.
Pokusím se, aby mé dnešní úvodní vystoupení bylo kratší, protože se domnívám, že hlavní váha bude ještě v rozpravě k tomuto bodu a že je především nutné shrnout potom stanoviska k návrhům, které zde budou v rámci druhého čtení předneseny. Navíc ve svém prvním vystoupení dne 21. října t.r. jsem se zaměřil na východiska a principy přijaté vládou pro sestavení tohoto vládního návrhu zákona o státním rozpočtu, stejně jako na ekonomickou situaci a objem příjmů a výdajů státního rozpočtu a na finanční vztah k obcím a okresním úřadům. Proto mi dnes dovolte na toto téma jen několik poznámek.
Ve svém úvodu jsem tehdy ubezpečil, že vláda přistupovala k odhadu příjmů na rok 1998 s největší zodpovědností a že své odhady považuje za reálné a za nutné, aby s tímto realismem bylo i nadále k sestavování příjmové stránky příjmového rozpočtu přikračováno.
Dnes mohu s jistým mírným optimismem uvést, že k dnešnímu dni vykazují příjmy oproti původně očekávanému vývoji, zapracovanému do předloženého návrhu, mírně lepší trend a vytvářejí o něco méně lepší základnu pro vývoj příjmů v roce 1998. Jedná se o trend rozdílný od vývoje v roce 1996, kdy byly příjmy na konci roku o 8,2 mld. Kč nižší v porovnávání s očekávanou základnou návrhu rozpočtu na rok 1997.
Paní poslankyně, páni poslanci, velmi krátce bych se rád vyjádřil k projednávání rozpočtu ve výborech. Je mi známo a zabývali jsme se řadou návrhů, které z jednání jednotlivých výborů vzešly. Myslím, že je nutné v této souvislosti ocenit práci rozpočtového výboru, který se snažil ve spolupráci s naším ministerstvem jako předkladatelem, nebo zástupce předkladatele, posoudit co nejzodpovědněji návrhy, které vzešly z jednotlivých výborů. Považuji za velmi dobrý signál, že byly odmítnuty návrhy se spíše lokálním podtextem a že jako doporučené návrhy rozpočtovým výborem byly doporučeny zejména změny, které jsou pouze dílčí, ale které reflektují významné priority, aniž by narušovaly celkové odhady, celkový rámec a koncepci vytvoření návrhu zákona o státním rozpočtu.
Nechci zde jmenovat návrhy dalších výborů, ale chtěl bych ocenit ty případy, kdy byly k jednotlivým změnám navrhovány skutečně konkrétní alternativy ubrání výdajů na jiné stránce a nikoliv pouze snížení vládní reservy nebo kapitoly Všeobecná a pokladní zpráva.
Jsem přesvědčen, že o hlavní podstatě těchto změn, protože jsou meritem jednání parlamentních výborů, vás bude informovat zpravodaj rozpočtového výboru. Souhrnně chci říci, že respektuji vůli výborů posílit především výdaje na vzdělání a vědu a jistou snahu, byť by v řádu jiném - otevřeně je třeba říci, že vzhledem k možnostem nižším než byla veškerá suma návrhů výboru pro vzdělání, kulturu, jednoduše řečeno školského a kulturního výboru ale rozhodně vzdělání a věda, jako priorita, je věc, kde jsme připraveni podpořit návrhy, které vzešly a které jsou v tom racionálně uskutečnitelném prostoru.
Také bych chtěl říci, že považuji za rozumnou snahu řešit koordinaci a programovost výdajů na informační systémy a výpočetní techniku na straně jedné a redukci správních výdajů kapitol Poslanecké sněmovny Parlamentu a zejména Senátu a stejně tak školských úřadů, na straně druhé.
To jsou tedy předběžná stanoviska velmi stručná k návrhům, které byly zastřešeny rozpočtovým výborem a předpokládám, že detailní rozprava a závěrečný komentář k nim bude před třetím čtením nebo po proběhnutí této rozpravy.
Dámy a pánové, závěrem bych rád zdůraznil, že právě proto, že se nyní nacházíme ve složité politické situaci, považuji schválení státního rozpočtu pro příští rok za vyjádření vůle k ekonomické stabilitě v naší zemi. Rozpočet může být podle mého názoru projednán s vědomím, že ať s ním bude pracovat jakákoliv vláda, která nahradí vládu odstupující, bude mít v ruce dobrý a především reálný rozsah zdrojů. Očekávám proto, že s přihlédnutím k tomuto pohledu a u vědomí potřebnosti schválení reálného státního rozpočtu na příští rok, bude přistupováno i k následné diskusi a k projednávání tohoto návrhu zákona ve druhém čtení.
Děkuji za pozornost.
(Potlesk).
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu ministru financí. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru, jehož usnesení byla rozdána jako sněmovní tisky 287/1 a 287/2. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru poslanec Jozef Wagner a současně bych chtěla velmi požádat všechny poslankyně a poslance, aby umožnili vystupujícím přednést jejich příspěvky alespoň v relativním klidu v tomto jednacím sále.
Poslanec Jozef Wagner: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám vám usnesení rozpočtového výboru č. 287/2. Domnívám se, že tentokrát je to usnesení, které zcela jistě neobsahuje žádné lokální a partikulární zájmy, že je výrazem pokusu o objektivní zhodnocení možností státního rozpočtu při jeho závěrečném projednávání.
Ve své zpravodajské zprávě se chci zabývat hlavně praktickým i teoretickým posouzením potřebnosti přijetí státního rozpočtu v této chvíli či jeho nepotřebnosti.
Český právní řád má takové ustanovení, které je velmi rozdílné od toho, co čteme při různých rozpočtových krizích ze světa. Český právní řád má ustanovení, které za předpokladu, že není přijat rozpočet umožňuje, aby platil v plném rozsahu vládní návrh rozpočtu, a podle tohoto návrhu by se hospodařilo. Za situace, kdy je zcela zřejmé, že zejména v kapitole ministerstva školství, v kapitole Akademie věd a všude v této oblasti došlo k takovému řešení v rámci vládního návrhu, které lze vylepšit i při velmi obtížné rozpočtové situaci, považuji i toto za podpůrný důvod k tomu, abychom vládní návrh změnili.
Vracím-li se k hodnocení našich ústavních možností a jejich porovnání s jinými řešeními, pak my nemáme žádnou možnost např. na základě platného právního řádu přijmout jen ty části rozpočtu, které považujeme za důležité, event. zastavit financování těch částí rozpočtu, kde si myslíme, že to lze. To všechno nám prostě není právním řádem umožněno. V České republice nemůže vzniknout situace, že by sněmovna neschválením rozpočtu zabránila financování jakýchkoliv činností. V České republice tedy nemůže vzniknout stav, jaký jsme pozorovali při rozpočtové krizi v USA před rokem, že prostě státní správa nedostala peníze, zaměstnanci výplaty, úřady se zavřely. Takovouto situaci český právní řád nepředpokládá. Předpokládá pouze situaci, že vláda může v rámci zákona omezit jednotlivé výdaje podle své volné a vlastní úvahy, ale pak si lze položit otázku, proč by to dělala, když rozpočet navrhla ona.
Samozřejmě, v této zvláštní situaci je zde otázka, jaká jiná vláda by mohla měnit tento rozpočet a jakými prostředky. K tomu je zbytečné argumentovat. Tam je velmi jednoduché a prosté řešení. Každá nová vláda má příležitost předložit novelu zákona o státním rozpočtu. A koneckonců v mnoha svých vyjádřeních i v prvním čtení mnozí moji kolegové z tohoto místa říkali, že takovéto novely se dají předpokládat.
Mám tedy za to, že nejlepším řešením je vážně se zabývat problémy, které v rozpočtové soustavě jsou, hledat nejlepší možná řešení a pokusit se rozpočet pokud možno změnit tak, aby vyhovoval poměrům, v nichž žijeme, a pomohl ke stabilizaci života veřejných institucí. Nezanedbatelným argumentem pro přijetí rozpočtu je potřeba stabilizovat příjmy obcí a zajistit, aby zákonem bylo rozhodnuto, že již nikdo nemá nárok (tedy ani žádná další vláda) rozhodovat o tom, co sněmovna obcím posílá. Opět připomínám, že schválit jen tu část nelze, že náš zákonodárný proces je takový, že buď schvalujeme rozpočet celý nebo nic, tedy nikoliv po částech.
Tolik k záležitostem, které souvisejí s tím, jaké jsou naše možnosti v zákonodárném procesu ke státnímu rozpočtu.
Nyní bych se rád vyjádřil jen velmi stručně k rozpočtu samotnému a k problémům spojeným s tím, co financovat lze, co financovat nelze a co lze rozhodovat až nyní v závěrečném rozpočtovém jednání.
Porovnáme-li výdaje a příjmy státních rozpočtů v časové řadě, nutně zjišťujeme, že od r. 1993 trvale rostou výdaje na mzdy, ale nikoliv z nových příjmů, nikoliv z přírůstků nových hodnot, ale z největší části na účet jiných výdajů, na účet většinou věcných neinvestičních výdajů a zčásti investičních výdajů. To předpokládá samozřejmě ještě při téměř v každém roce desetiprocentní inflaci vznik velkého napětí v řadě rozpočtových kapitol v uplatňování výdajů věcných a investičních. Nesplněné požadavky správců kapitol a nemožnost zařadit do rozpočtu některé položky přivádí mnohé rozpočtové kapitoly na okraj možností zajistit kompetentně provádění činností, které jim ukládá zákon. Toto je hlavní rozpočtový problém.
Abych předložil důkaz, že ten problém je takový, několik příjmových čísel: vezmeme-li za 100 % rok 1993, pak růst produktu je zhruba na 183 %, růst příjmů pojištění na 193 % (tedy předbíhá růst produktu), ale růst daňových příjmů je na 133 %, tedy hluboce pod růstem produktu. To zcela jednoznačně dokazuje fakta, která jsem zmínil v této rozpravě před rokem, a tedy zcela jednoznačně dokazuje rozpočtové napětí z hlavní příčiny, kterou je nedostatečný výkon ekonomiky.
Je zde ovšem ještě jedna příčina. Od r. 1993 nejenže v důsledku změny cenových poměrů rostou mzdové výdaje s růstem průměrných mezd, ale roste zejména počet pracovníků ve veřejné správě, a to téměř na dvojnásobek. To vyvolává kardinální otázku k dalšímu řešení rozpočtových problémů. To už nebude řešitelné jinak než posouzením účinnosti a potřebnosti celých institucí a nikoliv snižováním počtu jejich zaměstnanců či různými částečnými změnami a reorganizacemi. K tomuto účelu takovéto postupy jsou už docela nevhodné. A protože jsou nevhodné, tak nemáme ani příliš možností v rozpočtové rozpravě navrhovat řešení, která by k takovýmto postupům směřovala. Řešení mohou vést jen přes velmi systémové kroky a změny plynoucí i z toho, co bylo velkým tématem jednání rozpočtového výboru a co možná bude i velkým tématem jednání sněmovny - státní informační systém. Řada miliard, které po celou řadu let do tohoto systému tekly, zřejmě nedokázala pohnout s funkčností tohoto systému a je zde velká otázka, jestli rozhodnutí rozpočtového výboru, které se zastavilo někde na půl cesty, je dostatečné, jestli stačí varování, jestli by nebylo užitečnější ještě předložit pozměňovací návrh a s těmito prostředky učinit významnou změnu do té doby, dokud zde nebude jasná a zřejmá koncepce skutečného vzájemně propojeného informačního systému resortů, který by se skutečně potom nechal nazvat státním informačním systémem.
Vyžádali jsme si expertizy před jednáním rozpočtového výboru a zejména ze stanoviska Státního statistického úřadu jednoznačně plyne, že je třeba hledat nová systémová řešení a že je mnohé práce potřeba začít od začátku systémově, ale mnohé jiné práce lze využít a do nového systému postupně zařazovat, nicméně přistoupit k velmi kritickému hodnocení toho, co je v danou chvíli v provozu a není vzájemně kompatibilní nebo přistoupit též ke kritickému hodnocení toho, co je připraveno, co financujeme a co bohužel nebude moci splnit účel vzájemné kompatibility jednotlivých součástí resortních informačních systémů a v některých případech dokonce ani v jednotlivých resortech různé části systémů nemohou a nejsou za daného stavu kompatibilní. A protože řád, o němž mluvíme, se týká 2 mld. v tomto rozpočtu, je třeba položit vážnou otázku, jestli tyto prostředky nelze použít do věcí potřebnějších i za cenu, že na sebe vezmeme odpovědnost, že státní informační systém bude později a že řešení bude odloženo. Já se osobně domnívám, že nefinancujeme mnohé životně důležitější věci, než je rozvoj státního informačního systému a domnívám se proto, že bychom měli být velmi striktní a budeme-li někde hledat prostředky, jsou zde.
Velké spory se v rozpočtovém výboru a pravděpodobně i zde vedly a povedou o financování v oblasti vědy, výzkumu a školství. Pro mě mravně nevyřešený problém je problém soukromých škol. Financujeme soukromé školy, aniž jim dáváme zcela jednoznačné podmínky, jaké jsou jim dávány všude ve světě, když je svět hodlá financovat. Mezi ty podmínky např. patří stejné odměňování učitelů. To bohužel my nezajišťujeme, ale téměř 1,8 mld. do tohoto systému ze státního rozpočtu navrhujeme i pro r. 1998. Domnívám se, že tato věc by měla být řešena v zákoně a že by měly být v zákoně stanoveny podmínky, za nichž lze tyto peníze do tohoto systému pustit, protože tento systém...
(Hluk v sále.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče. Paní poslankyně, páni poslanci, velice ráda bych požádala ty, kteří považují za nezbytně nutné si zde něco sdělit, aby tak učinili v kuloárech a prosím, aby zde byla vytvořena taková atmosféra, aby pan zpravodaj mohl přednášet svoji zprávu.
Poslanec Jozef Wagner: Tento systém soukromého školství je upravován nižší právní normou v těch věcech, o nichž hovořím, než je zákon. Proto si myslím, že je legislativně možné v zákoně o státním rozpočtu stanovit podmínky, za nichž vláda může 1,8 mld. do tohoto systému dát. Pokud toto neučiníme, postupujeme s jinou mírou spravedlnosti vůči školám státním a s jinou mírou spravedlnosti vůči školám soukromým. Myslím, že to je v rozporu s posláním, které zákonodárce má.
Domnívám se, že zcela nesporné pro řešení mnohých problémů, které máte každý z vás, kdo chcete navrhovat pozměňovací návrhy je, že za této zcela zvláštní situace je velmi nebezpečné snižovat prostředky vládní rozpočtové rezervy. Proto rozpočtový výbor dokonce tyto prostředky navýšil, aby každá nová vláda měla možnost jinak koncepčně zasáhnout podle své nové úvahy než vláda předchozí. A samozřejmě, mnohá rizika, o nichž jsem mluvil, i mnohá rizika, o kterých jsem nemluvil a o kterých budou mluvit v rozpravě mnozí kolegové, jsou příčinou, proč je dobře, aby rozpočet měl přes svou napjatou bilanci značnou rezervu. Koneckonců říkám-li značnou, zní to trochu směšně, protože ona rezerva je hluboko pod procentem rozpočtových zdrojů.
Nyní dovolte několik slov k usnesení rozpočtového výboru. Rozpočtový výbor se rozhodl financovat navíc proti vládnímu návrhu jen ty věci, které mají souvislost, a to významnou souvislost, se zájmy státními, národními nebo s povinnostmi státu vůči zahraničí. Jistě jste si už stačili prostudovat ten seznam a zjistit, že rozpočtový výbor striktně odmítl jakékoli návrhy, které by řešily problémy, které přesto všechno jsou relevantní a které jsou typickými problémy, které přísluší zástupcům voličů v poslaneckých sněmovnách prosazovat, tedy lokální zájmy, lokální problémy, které vždy v předchozích rozpočtových jednáních v minulých letech byly koneckonců solí tohoto závěrečného rozpočtového jednání. Právě to, že je postrádáme v předloženém návrhu rozpočtového výboru, jakoby stvrzovalo napjatost bilance rozpočtových prostředků a nemožnost postupovat tak, jak by samozřejmě a zcela jistě každý z 200 členů této sněmovny chtěl, to jest aby měl šanci svým voličům ve svém volebním obvodě něčím prospět. Takováto řešení prostě nebyla možná a domnívám se, že sněmovna uzná tento postup rozpočtového výboru za správný a bude postupovat podobně, o což bych prosil.
Závěrem mi dovolte, abych doporučil Poslanecké sněmovně usnesení č. tisku 287/2 rozpočtového výboru č. 259 ze dne 3. prosince 1997. S tím, že navrhuji, aby o něm bylo hlasováno jako o celku, a to i z důvodu, o němž jsem se zmínil v závěrečné části vystoupení, že neobsahuje žádné lokální zájmy, že obsahuje zájmy, které byly uznány za objektivní potřeby. A pokud by někdo tento pocit neměl, doporučuji takové řešení, aby se z hlasování o celku vyčlenily ty části, proti kterým někdo vznese námitku, a ať ji podle platného jednacího řádu navrhne jako proceduru hlasování.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu zpravodaji a k předloženému návrhu zákona otevírám podrobnou rozpravu.
Jako první dostane slovo předseda klubu sociální demokracie a poté řádně přihlášený poslanec Michal Prokop.
Poslanec Stanislav Gross: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, dámy a pánové, chtěl bych přednést jménem poslaneckého klubu sociální demokracie jeden procedurální návrh a chci, aby zazněl v tuto chvíli, aby na tento návrh a na jeho projednání se mohl každý řádně připravit, a aby vzhledem k jeho závažnosti to nebyla záležitost, která by proběhla nějak rychle a docházelo přitom k určitým zmatkům.
Jménem poslaneckého klubu sociální demokracie v souladu s § 63 zákona o jednacím řádu navrhuji odročení projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu ve druhém čtení do doby, než bude jmenována nová vláda České republiky.
Argumentace sice zaznívala poměrně často, ale přesto si myslím, že by zde ve sněmovně zaznít měla.
Hlavní argument se opírá o to, že jsem přesvědčen, že do projednávání tohoto zákona ve druhém čtení by měla mít možnost říci své i vláda, která, jak doufám, bude poměrně brzy jmenována. Považuji také tento návrh za návrh, který vedle této účelnosti může splňovat i jinou účelnost, tj. to, že nová vláda by měla být jmenována poměrně brzy.
Ty argumenty věcně se opírají samozřejmě o to, že konstrukce státního rozpočtu, jak ji teď projednáváme, odpovídá době zpátky zhruba 6 měsíců a myslím si, že přece jen vývoj od té doby již ukázal, že ta představa, na které se vláda dokázala shodnout před několika měsíci, se již rozplynula a ta realita je v tuto chvíli skutečně někde jinde.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji a ptám se pana poslance Grosse, kdy si přeje, aby se o tomto návrhu hlasovalo.
Poslanec Stanislav Gross: Myslím si, že toto hlasování by mělo proběhnout důstojně, takže bych navrhoval, aby toto hlasování proběhlo buďto před ukončením podrobné rozpravy, pokud ji stihneme ukončit dnes, a pokud bychom ji nestihli ukončit dnes, pak dnes při ukončení dnešního jednání Poslanecké sněmovny.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Ano, beru na vědomí.
Dávám slovo zpravodaji k poznámce.
Poslanec Jozef Wagner: Paní předsedající, dámy a pánové, nezneužívám, ale využívám povinnosti zpravodaje.
Byl jsem samozřejmě informován o tom, že takovýto návrh bude předložen. Proto jsem se ve své zpravodajské zprávě snažil zargumentovat věcně, nikoli politicky, proč z věcného důvodu je takovéto řešení to nejhorší, které by mohlo tuto zemi potkat.
Vyzývám všechny, aby v této komplikované situaci nehledali řešení prospívající volebním hlasům, aby nepočítali hlasy, ale peníze. Děkuji. (Potlesk poslanců klubů koalice.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji, slovo má předseda klubu KSČM pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážená paní předsedající, paní a pánové, já si myslím, že kolega Wagner nemá vůbec pravdu, protože jde o to, že v tuto chvíli se jedná o vytvoření nové vlády, pan Havel pravděpodobně pověří někoho jiného sestavením té vlády, a v případě, že nová vláda bude mít jiný názor na sestavení jednotlivých kapitol - a já podotýkám, že spor o jednotlivé kapitoly probíhal snad na všech výborech, i v rámci koalice -, pak by bylo přinejmenším důstojné a správné, aby nová vláda měla možnost říci, jestli bude setrvávat na tomto státním rozpočtu, který je takto sestaven, nebo bude chtít jiný.
Kolega Gross navrhl, řekl bych, lépe to, co my jsme navrhovali na začátku schůze, aby byl z této schůze návrh rozpočtu ve druhém a třetím čtení vyřazen s tím, že bychom předpokládali, že by se samozřejmě sněmovna mimořádně pro projednání rozpočtu sešla po sestavení nové vlády.
Děkuji.
Mimo jiné navrhuji, aby se o tom hlasovalo hned.
(Potlesk poslanců klubu KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní uděluji další přednostní slovo, a to místopředsedovi sněmovny panu poslanci Ledvinkovi.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, poprosil bych jen o jednu laskavost.
Je korektní a naprosto správné, že každý poslanec může přednášet jakýkoli návrh, ale prosím o jednu laskavost - nediskutujme o těchto procedurálních návrzích, protože jednací řád nedovoluje tuto věc. Chovejme se, prosím, vzájemně k sobě korektně. Každý máme jiný názor na to, zda projednávat nebo neprojednávat rozpočet, a to politicky rozdílný názor. Já se také kloním k tomu, abychom to projednávali, ale to je jiná věc.
Prosím, dodržujme jednací řád.
Děkuji za pochopení.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Ledvinkovi. Také bych byla velice ráda, kdybychom se mohli dostat k podrobné rozpravě druhého čtení státního rozpočtu. Já jsem zaregistrovala procedurální návrh klubu ČSSD a nechám o něm hlasovat v době, kterou navrhl pan poslanec Gross, pokud k tomu nebudou žádné námitky.
Předseda klubu KSČM se hlásí.
Poslanec Vojtěch Filip: Paní předsedající, já jsem navrhl, aby se o té věci hlasovalo ihned.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pane předsedo, mám to tedy potom chápat tak, že vy dáváte jiný návrh, než jaký dal pan předseda Gross? Pan předseda Gross dal totiž procedurální návrh a on navrhl, kdy se o něm má hlasovat. To musím jako předsedající respektovat.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji za upozornění, paní předsedající, je pravda, že podávám jiný návrh, protože bych chtěl, aby se jednání o státním rozpočtu odložilo na den 16. prosince.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Takže mám to chápat jako návrh nikoli na odložení, ale na odročení, předpokládám, pane poslanče, na den 16. prosince, a chcete, aby se o něm hlasovalo ihned.
(Posl. Filip: Ano.)
Dobře, dávám slovo předsedovi klubu ODS.
Poslanec Jan Černý: Dámy a pánové, chápu snahu opozičních klubů o to, že čím hůř, tím lépe (projevy nesouhlasu poslanců klubů KSČM a ČSSD). Děkuji za pochvalu a v této chvíli bych požádal o hodinovou přestávku na jednání poslaneckého klubu ODS.
Pak bych dal ještě jeden návrh, aby pan poslanec Gross a jeho klub zvážili, zda by takto závažné hlasování nemělo být přesně časově specifikováno, protože mně připadá, že odkaz na to, až skončí podrobná rozprava nebo těsně před koncem jednání je nedůstojné tohoto hlasování. Ať se řekne v jednu, o půl druhé, ve dvě hodiny apod. Já bych s tím potom takto souhlasil, aby to hlasování proběhlo.
Ale nyní bych byl rád, kdyby byla udělena klubu ODS hodinová přestávka na jeho jednání.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Prosím o klid ve sněmovně. Stane se tak, ale ještě před tím dám slovo předsedovi poslaneckého klubu ČSSD.
Poslanec Stanislav Gross: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych položit pouze jednu řečnickou otázku: kde bere reprezentant ODS tu drzost tady hovořit o tom, že někdo jiný chce jednat podle hesla čím hůř, tím líp? (Potlesk poslanců klubů KSČM a ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vyhlašuji přestávku pro jednání klubu ODS do 10.38 hod.
(Schůze přerušena v 9.39 hodin)
(Schůze opět zahájena v 10.38 hodin)
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, čas určený pro jednání klubu ODS vypršel, prosím vás, abyste se dostavili do sněmovny k hlasování o procedurálním návrhu pana poslance Filipa.
Ještě před tím, než o něm dám hlasovat, upozorňuji, že pan poslanec Zajíček má náhradní kartu č. 25, pan poslanec Maštálka náhradní kartu č. 21, paní poslankyně Horníková náhradní kartu č. 20 a poslankyně Buzková náhradní kartu č. 24.
Paní poslankyně, páni poslanci, na žádost některých poslanců jsem vás všechny odhlásila a prosím, abyste se všichni znovu zaregistrovali svými hlasovacími kartami.
Pokud jsou všichni zaregistrováni - pane poslanče, já počkám, až se vám to podaří.
Znovu vás odhlašuji, protože jsem upozorněna na zřejmé problémy s hlasovacím zařízením, takže prosím o novou registraci.
Nyní budeme hlasovat o procedurálním návrhu tak, jak jej před přerušením našeho jednání přednesl pan poslanec Filip, a to na odročení návrhu do dne 16. prosince letošního roku.
Zahajuji hlasování pořadové č. 102 a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 102 se z přítomných 193 pro vyslovilo 94, proti 99. Tento procedurální návrh nebyl přijat.
Paní poslankyně, páni poslanci, nyní máme konečně šanci přikročit k podrobné rozpravě, do které je jako první písemně přihlášen pan poslanec Michal Prokop, kterému dávám slovo. Připraví se pan poslanec Jan Koucký.
Poslanec Michal Prokop: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, po této dramatické pauze se mi bude velice těžko navazovat na řeč pana zpravodaje poslance Wagnera, ale pokusím se o to.
Přihlásil jsem se o slovo opět v jakési dvojjediné roli - jednak jako poslanec Michal Prokop, jednak jako předseda výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Poprosil bych vás, paní předsedající, zda-li byste se nepokusila zjednat klid.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Promiňte, pane poslanče, já se o to skutečně pokusím. Paní poslankyně, páni poslanci, chtěla bych vás opravdu velmi úpěnlivě požádat o klid v jednacím sále, aby pan poslanec mohl přednést svůj příspěvek.
Pokud považujete za nutné vést některé diskuse, je možné je vést raději a více v klidu v kuloáru než zde ve sněmovně. Takže ještě jednou, prosím vás všechny o klid.
Poslanec Michal Prokop: Děkuji, paní předsedkyně. V této dvojjediné roli vystupuji proto, že mne k tomuto vystoupení jednak pověřil výbor, v jehož čele stojím, jednak proto, že bych vystoupil i sám, kdyby se včera svým usnesením č. 149 takto nevyjádřil.
Mám zato, že vládní návrh státního rozpočtu v některých kapitolách, a to zejména v kapitole 333 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, není zpracován tak, aby byl tento resort schopen v roce 1998 něčeho více, než pouhého přežití. Mám zato, a usnesení našeho výboru mne v tomto podporuje, že je zapotřebí výrazně změnit skladbu této kapitoly, a mám zato, že ani usnesení rozpočtového výboru, které se pokusilo v několika položkách na základě původního usnesení našeho výboru z doby, kdy jsme kapitoly projednávali, tu kapitolu navýšit, není dostačující.
Myslím, že v tuto chvíli je zbytečné tady plamenně hovořit o významu vzdělání a vědy, protože slov tohoto typu jsme zažili nejen v této sněmovně už spoustu a myslím si, že je zapotřebí tato slova naplnit i nějakým obsahem. A k tomu směřuje také návrh, který za chvíli přednesu a o jehož podrobné zdůvodnění požádám dalšího přihlášeného kolegu, místopředsedu našeho výboru pana poslance Kouckého.
Chtěl bych také říci, že při projednávání v rozpočtovém výboru došlo, bohužel, tak jako došlo i v minulém roce, k jedné věci, která podle mého názoru není zcela v pořádku, i když je v souladu s jednacím řádem naší sněmovny.Totiž k tomu, že se v usnesení rozpočtového výboru objevily některé položky, týkající se kapitol, které jsou v gesci odborných výborů, v tomto případě našeho výboru, aniž by tyto položky nebo návrhy k nim směřující, prošly hlasováním našeho gesčního výboru v této věci. Nijak neprotestuji proti tomu, že rozpočtový výbor má samozřejmě vždycky právo posoudit z širšího hlediska vhodnost či nevhodnost návrhů, které z gesčních výborů k rozpočtovému výboru směřují. Koneckonců ani já sám jsem pro řadu návrhů, které z našeho výboru šly, nehlasoval. Co však považuji za ne příliš vhodné, je, že se tam objevují položky, které se u nás ani neobjevily. Svědčí to o dvou možných skutečnostech: buď náš jednací řád zakládá poslance první a druhé kategorie, kteří mají více či méně pravomocí při schvalování rozpočtu, a to by bylo asi špatně. A nebo - a to je ještě horší - vzhledem k platnému jednacímu řádu se správci jednotlivých kapitol často už ani neobtěžuji přednášet svoje návrhy v gesčních výborech, a jdou rovnou ke kováři, a to považuji za ještě horší, než ten první případ.
Proto se náš výbor na základě usnesení a rozdaného usnesení rozpočtového výboru, na základě pocitu, že zejména kapitola MŠMT není v pořádku, sešel ještě včera na základě mé iniciativy a iniciativy kolegy Kouckého a předkládá komplexní pozměňovací návrh, který jsme rozdali do lavic dnes ráno. Jde o usnesení 149 našeho výboru. Tento komplexní pozměňovací návrh samozřejmě plně respektuje saldo státního rozpočtu, plně respektuje veškeré náležitosti, které takový návrh má mít, a snaží se v některých částech navázat na usnesení rozpočtového výboru a v některých částech ho doplnit o některé položky.
Znovu opakuji: Jedná se především o položku směřující do oblasti vysokého školství, do oblasti středního odborného a učňovského školství a v poslední své části v ne příliš velké sumě také do kapitoly 334 Ministerstva kultury ve dvou položkách.
Dámy a pánové, já jsem si vědom, že otázka priorit a otázka takto masivního komplexního pozměňovacího návrhu bude jistě předmětem dalšího jednání, ať už na úrovni rozpočtového výboru, či na úrovni vládní koalice, či na ještě širší úrovni.
Jenom bych byl velmi rád, kdybyste vzali v potaz, že se jedná o názor prakticky celého výboru, a kdybyste tomuto návrhu - pokud možno - věnovali pozornost. Pokud dospějete k názoru, že alespoň zčásti se snaží vyjádřit to, že vzdělání je prioritou této -byť v tuto chvíli v krizi se nalézající - vládní koalice, ale i právě vzhledem k tomu, co zaznělo včera při projednávání vysokoškolského zákona, mělo by být prioritou celého politického spektra, abyste tento návrh podpořili.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Prokopovi. Slovo má pan poslanec Jan Koucký, připraví se pan poslanec Svatomír Recman.
Poslanec Jan Koucký: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, navazuji samozřejmě přímo na kolegu Prokopa, a to i v úvodu, kdy musím říci, že náš pozměňující návrh nesměřuje bohužel k tomu, aby vzdělání bylo rozpočtovou prioritou. To ani zdaleka. Bohužel situace je taková, že pokud bude akceptován náš komplexní návrh, tak to bude znamenat, že se částečně snižuje zásadní ohrožení rozpočtu kapitoly 333 pro příští rok.
Podrobné propočty, které jsme provedli a které byly na výboru projednány, které mají všichni členové výboru a rozpočtového výboru k dispozici, ukazují na to, že pokud by skutečně nebylo přihlédnuto k našemu návrhu, situace ve školství by příští rok byla velmi kritická. Stejně by vláda - ať už jakákoliv - musela sáhnout k nějakým změnám během roku. To je mé přesvědčení naprosto jednoznačné.
Zároveň upozorňuji na to, že včerejší hlasování za přítomnosti téměř všech členů výboru bylo jednomyslné.
Druhou poznámku mi dovolte, paní předsedající, k tomu, že návrh usnesení našeho výboru mají všichni na stole. Tudíž vycházím z toho, že ho nemusím předčítat a budu ho jenom komentovat, a to sice ve dvou směrech. Za prvé ve zdůvodnění položek, za druhé ve směru návrhu procedury pro rozhodování sněmovny.
Navrhujeme za prvé zvýšení prostředků pro učňovské školství, a to především v souvislosti s tzv. státními učni. Jak víte, v roce 1990 byla přijata novela školského zákona, která zavedla kategorii tzv. státních učňů z toho důvodu, že byla v následujících letech prováděna velká restrukturalizace vlastnických vztahů atd., a že vláda a tehdy i federální parlament správně usoudily, že by to zásadním způsobem mohlo zničit učňovské školství jako celek. Proto zákon byl přijat a do této doby bohužel nebyla situace taková, že by mohlo být toto omezení odstraněno. To znamená, že v této chvíli stále existují tzv. státní učni. To znamená státní učni, kteří nejsou připravováni pro konkrétního zaměstnavatele, a 90 % všech učňů tvoří tuto kategorii, jejíž finanční zátěž přešla kompletně na státní rozpočet.
Částkou 400 miliónů se snažíme řešit jenom zlomek problému, který vznikl. Konkrétně jde o částku poloviční proti původně navrhované výborem vůči rozpočtovému výboru a částku, která řeší jenom nárůst letošních státních učňů.
Za druhé je tam nárůst prostředků pro vysoké školství. Chtěl bych upozornit i na to, že upravujeme položku 37 návrhu rozpočtového výboru v tom směru, že jsme přesvědčeni - a po konzultacích s různými zainteresovanými jsme se v tom utvrdili - že v současné době a pro příští rok je vážnější problém rozpočtu vysokých škol. Provozní prostředky, prostředky na energie atd. Nemusím zdůvodňovat, neboť jejich skutečným ohrožením - jak asi víte z tisku - je, že v těchto dnech některé fakulty nebo celé vysoké školy končí letošní výuku, protože nemohou dále především vytápět své budovy. Proto tam přesouváme 130 mil. a zároveň je zvyšujeme o dalších 250 miliónů na celkovou částku 380 miliónů pro příští rok pro provoz vysokých škol.
Třetí částka se týká úpravy rozhodnutí rozpočtového výboru ve dvou směrech, a to sice rozpočtový výbor ve své položce 34 navrhl snížení návrhu státního rozpočtu pro školské úřady o 100 miliónů korun a v položce 35 o snížení výdajů na tzv. služby školám o 150 mil. Dohromady o částku 250 mil. korun. Zvláště z hlediska školských úřadů samozřejmě v žádném případě netvrdíme a nebudeme ani bránit tomu, aby došlo k zásadní změně v oblasti řízení školství.
Ale je nutné si uvědomit to, že fungování školských úřadů je dáno zákonem, ne zákonem o státním rozpočtu, ale úplně jiným zákonem, který by bylo nutné nejdříve novelizovat. Navíc návrhy, které padly z rozpočtového výboru již k této věci před dvěma lety - pan předseda Wagner si je samozřejmě pamatuje - o kterých se tenkrát diskutovalo, nebyly řešeny novelou zákona, ale právě naopak novela zákona z roku 1995, která byla přijata tímto parlamentem před dvěma lety, říká, že posiluje kompetence a zodpovědnost školských úřadů. Čili my to můžeme změnit, ale jedině novým zákonem o působnosti školských úřadů a také tím, kdo bude tyto kompetence plnit. Jestliže je představa o tom, že by to mohly být obce, je to možná představa, v žádném případě nebude levnější, i když to půjde z jiných rozpočtových zdrojů.
Je zde ještě jiný vážný důvod, a to sice přijetí zákona o vyšších územních samosprávných celcích. Je pochopitelné, že při zřizování těchto celků dojde k zásadní reformě v podobě různých úřadů na okresní úrovni a nepochybně i školských úřadů. Sám budu tyto změny velmi prosazovat. Tato reforma má jít společně se zřízením vyšších územních samosprávních celků. Nevidím žádný důvod, proč v případě tohoto jednotlivého úřadu by to mělo předcházet. Doufám, že vláda v příštím roce navrhne v rámci kompetenčních zákonů i tuto úpravu.
Proto snížení, které navrhuje rozpočtový výbor o 100 miliónů, my redukujeme tak, že snížení je v částce 20 mil., což je snížení, které při seriózní, důkladné restriktivní politice vůči školským úřadům ministerstvo školství může zvládnout a zároveň ho povede k tomu, aby skutečně nastartoval změny v této oblasti řízení.
V případě služby školám částka byla navržena ve výši 150 miliónů, my ji snižujeme na 120 miliónů. Protože celkový rozpočet na službu škole činí 170 miliónů, restrikce ve výši 120 miliónů je restrikce velmi značná a velmi výrazným způsobem samozřejmě ovlivní zajišťování určitých služeb školám atd. Ovšem my se tomu nebráníme a v té výši 120 miliónů to podporujeme.
Další dosti podstatná věc, o které se diskutovalo na našem i rozpočtovém výboru, je dotace do programu Evropské unie. Hlavně se jedná o programy Sokrates, Leonardo a Mládež pro Evropu. Rozpočtový výbor navrhl, aby se do Všeobecné pokladní správy na toto dala rezerva ve výši 110 miliónů korun. I my jsme navrhli, aby to bylo ve Všeobecné pokladní správě.
V tomto případě ale náš návrh je jiný. Celková částka, kterou budeme muset zaplatit, pokud nebudeme chtít vystoupit, což by bylo zahraničně politicky velmi obtížné a myslím, že i vnitřně politicky by to bylo velmi problematické, nám bude účtována ze strany Evropské unie ve výši zhruba 390 miliónů korun. My ovšem v tuto chvíli navrhujeme sloučit textovou položku pořadového čísla 44 v návrhu rozpočtového výboru s položkou 43, která pojednává o rozvoji informačních systémů, o které mluvil také pan předseda Wagner, a to sice tak, aby tam částka byla vyčleněna a uvolňována podle toho, jak budou programy, ať už Evropské unie nebo programy státního a informačního systému v průběhu roku diskutovány ve vládě, v parlamentu a jaké návrhy na uvolnění těchto dotací budou podávány. To znamená částku, která je tam teď uvedena ve výši 1 miliarda 403 miliónů 319 tisíc, navrhujeme, aby byla pro informační systémy zaprvé a zadruhé pro evropské programy.
Tím zároveň navrhujeme v dalším bodu zrušit bod 44 i s částkou 110 miliónů korun.
Poslední náš návrh se týká Ministerstva kultury a jde dvěma směry. Zaprvé je to na podporu národních a státních vědeckých knihoven na nákup knihovního fondu. Tam je situace tak špatná, že dochází k výraznému absolutnímu poklesu nákupu časopisů, knih apod., což je do rozpočtu kultury, ale my jsme přesvědčeni, že to souvisí také se vzdělaností této země a navrhujeme zvýšit o 22 miliónů. 28 miliónů potom navrhujeme do integrovaného systému ochrany movitého kulturního dědictví a především na zabezpečovací systémy.
Poslední bod je, kolegyně a kolegové, k proceduře, kterou dávám jako součást svého návrhu. Přesto, že návrh má dohromady 13 bodů a tvoří jeden komplex, jak je přesvědčen náš výbor, navrhujeme, aby se o něm hlasovalo ve čtyřech hlasováních. Mimo jiné proto, aby v každém hlasování bylo vybilancováno zvýšení a snížení státního rozpočtu. Proto navrhujeme, aby první hlasování bylo najednou o bodech 1-3 návrhu, druhé hlasování, aby bylo najednou o bodech 4-6 návrhu, třetí hlasování aby bylo o bodech 7-10 návrhu a čtvrté hlasování o bodech 11-13 tohoto návrhu.
To je vše, k čemu jsme byli zmocněni jednáním našeho výboru a co jsme chtěli s panem poslancem Prokopem přednést.
Dovolte mi na závěr jenom velmi krátkou poznámku. To, o čem budeme asi příští týden snad hlasovat v těchto našich čtyřech návrzích, bude podle našeho nejhlubšího přesvědčení velmi důležité nejen pro vývoj vzdělávání, školství a pro budoucnost této země, ale bude to velmi významné i pro důvěru občanů v dlouhodobě pozitivní vývoj této země, protože tímto hlasováním řekneme zároveň, že nám nejde jenom o to, co se stane tento týden nebo tento měsíc, ale že nám jde velmi výrazně také o to, co v této zemi bude během příštích let.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Kouckému. Slovo má pan poslanec Svatomír Recman, připraví se pan poslanec Karel Ledvinka.
***