Středa 28. ledna 1998

 

(pokračuje Ledvinka)

Nyní se budeme věnovat dalšímu bodu, kterým je

 

2.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace poslanců

 

Na pořad jednání 19. schůze Poslanecké sněmovny jsou předloženy dvě odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž pan poslanec není spokojen, a proto požádal o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Nyní přistoupíme k projednávání jednotlivých odpovědí.

Ministr financí Ivan Pilip odpověděl na interpelaci pana Václava Grulicha ve věci privatizace části státního podniku Hodonínské cihelny, závod 27 Kyjov. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 388. Otevírám rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Grulich.

Dámy a pánové, prosím o klid. Dámy a pánové, prosím abyste umožnili svým kolegům přednést své požadavky.

 

Poslanec Václav Grulich: Pane předsedající, jsem trochu zaskočen zařazením tohoto bodu - možná, že podobně jako pan ministr financí - takže se budu muset spolehnout na svou paměť, protože příslušné odpovědi a interpelace leží u mě na stole v kanceláři.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Jenom na svoji obhajobu říkám, že tento návrh byl zařazen na návrh pana poslance Miloše Zemana.

 

Poslanec Václav Grulich: Říkám, spolehnu se na svou paměť. Jenom bych rád počkal, až si kolegové vyřídí zřejmě nezbytné záležitosti.

Tato interpelace, kterou jsem podal na Hodonínské cihelny, závod Kyjov, je v podstatě shodná s interpelací, kterou jsem podal ve věci privatizace Královopolské strojírny, a. s. V obou případech jsem tak reagoval na prohlášení ministra financí pana Pilipa, že on jako ministr a jeho úřad se zasadí ve všech podezřelých kauzách o to, aby privatizační postupy byly prověřeny a objasněny a v případě nesprávnosti aby byly vyvozeny příslušné zákonné důsledky.

Pan ministr mně obsažně odpověděl na obě interpelace a já, pokud to bude možné, navrhuji, abychom spojili tuto kauzu, protože závěry budou jednotné. I mé dotazy budou jednotné. V obou případech mně zřejmě jeho úředníci vyčerpávajícím způsobem popsali způsob privatizace i kroky Fondu národního majetku tak, jak konec konců byly k dispozici už i v několika listech denního tisku.

Z toho všeho nakonec logicky vyplynul závěr, ve kterém pan ministr uvádí, že z dosažitelných dokladů nezjistil porušení žádných zákonných norem. To je celkem pochopitelné. V případě Královopolské strojírny odpověděl v závěru - pokud nebudu citovat přesně, tak mně to promine - že jsou shromažďovány podklady, aby tato záležitost byla prověřena. Tam bych samozřejmě potom prosil pana ministra, aby se vyjádřil, jestli bude považovat za součást interpelace, že příslušné vyzkoumané a zjištěné skutečnosti dodatečně sdělí po skončeném šetření. To je jedna věc.

V druhé věci, a to jsou Hodonínské cihelny, závod Kyjov, bych rád, aby osvětlil -a na tom bude záležet, jestli vyslovím souhlas, nebo nesouhlas s odpovědí - jestli se spokojí Ministerstvo financí s tím, že prověřilo jenom podklady, které mu poskytl Fond národního majetku, anebo jestli našlo způsob - ještě počkám, pane předsedající, špatně se mluví do řeči jiných - jak doplnit své informace, protože je přece logické, že pokud Fond národního majetku udělal nějaké špatné kroky, jestli svým chováním zapříčinil to, že některé podniky jsou tunelovány, že některé byly zprivatizovány, že bylo špatně prováděno výběrové řízení, že v přímém prodeji nebyl zvýhodněn ten, kdo nabídl skutečně nejlepší podmínky a nejlepší nabídku, to znamená, jestliže bude čerpat Ministerstvo financí pouze z těchto podkladů, pochopitelně nic závažného nemůže zjistit, protože Fond národního majetku by šel sám proti sobě, kdyby nabízel podklady, které ho budou poškozovat.

Pak mě tedy zajímá, nakolik prohlášení, které učinil pan ministr financí, buďto bylo jenom gesto a jakýsi pokus, který nebyl ještě doprovázen nějakými závažnými skutečnostmi a závažnými přijatými postupy, anebo mezitím možná Ministerstvo financí přišlo na způsob, jak se dopátrat toho, aby skutečně odhalilo, že privatizační kroky byly špatné, že praktiky, které se používaly, vedly k poškození státních zájmů.

Velice bych prosil pana ministra, aby vysvětlil, jaké kroky připravuje, případně jaká opatření chce přijmout, protože samo toto konstatování by bylo v případě Hodonínských cihelen velice málo, nebylo by dostačující a pak by šlo skutečně jenom o prázdné gesto, z čehož bych nechtěl pana ministra v žádném případě podezřívat.

Prosím, jestli pan ministr může sdělit tyto dodatečné informace.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme ministr financí pan Ivan Pilip.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, pokusím se odpovědět na dotazy pana poslance Grulicha, byť odpověď není úplně jednoduchá.

On tady upozorňoval na to, že z odpovědí, které na jeho interpelaci náš úřad odeslal, vyplývá především hodnocení zjištěného stavu na základě těch dokumentů, které má k danému případu nebo k daným případům, spojíme-li tyto dvě interpelace v jednu, Ministerstvo financí k dispozici.

Já sám vnímám po přezkoumání nebo po prostudování podkladů nejen o těchto dvou privatizací, ale i o některých dalších, že je samozřejmě řada aspektů, které mohly ovlivnit nějakým způsobem privatizaci, která v dokladech zaznamenána není.

V tom s ním souhlasím. Neříkám tím, že jsou, na druhé straně tím samozřejmě uznávám, že nějaké faktory nezaznamenané v celkové dokumentaci být mohou.

Zároveň je ovšem pro mne velice složitou otázkou, jakým způsobem opřít šetření týmu, který byl k tomu ustaven uvnitř Ministerstva financí, o jiné dokumenty než ty oficiální, které jsou k dispozici, pokud je nikdo další prostě neposkytne nebo žádné jiné se neobjeví. Těmi oficiálními mám teď na mysli agendu Ministerstva financí, která je převzata na základě novely kompetenčního zákona z roku 1996 z Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci a později Ministerstva financí, případně z Fondu národního majetku. Znamená to, že se snažíme zveřejnit, případně přezkoumat ty případy, na které bylo poukazováno ať už členy Poslanecké sněmovny, nebo i sdělovacími prostředky či veřejností. Ale je velmi složité čerpat z jiných dokumentů než těch oficiálních, pokud takové nám nejsou předány.

Tím chci za prvé říci, že pokud pan poslanec má, ať už k těmto konkrétním případům, nebo k jakýmkoliv jiným nějaké jiné doklady či nějaká jiná zjištění, které by vyvracely informace obsažené v odpovědích, nebo vyplývající z popisu procedur, které se dají odvodit z jednotlivých existujících dokumentů, nechť je předloží a my s nimi samozřejmě budeme pracovat.

Pokud takové nejsou, a přesto by tady trval dojem, že hledání dokumentů týkajících se privatizace nebylo nějakým způsobem úplné, ať už z jakýchkoliv důvodů, navrhl jsem a předkládám tento návrh i vládě, aby zvážila u těch privatizačních případů, které byly uvedeny jako sporné, dvě varianty, jakým způsobem je prošetřit. Uvědomuji si totiž také, že úřad Ministerstva financí může být podezírán z podujatosti už proto, že tuto agendu prostě přejímal, čili je tam řada lidí, kteří ji vykonávali.

A jako dvě varianty budu navrhovat v příštích dnech vládě, aby pro ty privatizační případy, okolo kterých bylo nejvíce pochybností nebo nejvíce otázek ze strany veřejnosti či členů Poslanecké sněmovny, buď vytvořila - navrhuji dvě varianty - za a) nějaký zvláštní vládní tým, jakousi vládní komisi pro prověření existujících podkladů, a za b) aby tyto případy předala k prověření Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, neboť tak na základě platných zákonů může učinit vláda, a nikoliv jednotlivé ministerstvo.

To jsou naše návrhy, které v nejbližších dnech vládě předložíme. Mohu samozřejmě tyto dva privatizační případy do této množiny nebo do těch případů, které se již chystám vládě předložit, zahrnout.

Ale musím samozřejmě znovu upozornit na to, že každá komise, každý tým, který má věc přešetřit, bude moci pracovat pouze s těmi doklady, které dostane k dispozici, s těmi informacemi, které dostane k dispozici. Čili na závěr opakuji to, že jsou-li některé, které by pan poslanec třeba k těmto konkrétním dvěma případům měl, některé podklady nebo informace, o kterých by měl pocit, že existují a přitom nebyly vzaty v úvahu při vyhodnocování těchto případů, nechť je předá v této fázi zřejmě mně, nebo potom Nejvyššímu kontrolnímu úřadu či komisi, která by k takovému účelu byla vytvořena, pokud tak vláda rozhodne.

Při veškeré snaze tyto záležitosti maximálně zprůhlednit a zveřejnit nevím v tuto chvíli jiný mechanismus, který by se dal pro prověření ať už těchto dvou případů, nebo jakýchkoliv dalších použít, a proto v tuto chvíli navrhuji takovýto postup.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dále se do rozpravy hlásí pan poslanec Grulich.

 

Poslanec Václav Grulich: K ujasnění o zmíněných případech. Je pochopitelné, že Ministerstvo financí není státní zastupitelství, ani nemá k dispozici bezpečnostní složky, ale v tomto případě došlo k veřejným obviněním, která se rovnají obvinění z korupce. Pak by asi bylo namístě, aby případně Ministerstvo financí, když se zabývá touto kauzou, podalo oznámení na podezření, že došlo k těmto záležitostem, protože jinak se jimi zřejmě nikdo oprávněný zabývat nemůže.

Zeptal bych se pana ministra na jedno, jestli by souhlasil s tím, když říká sám, že oba tyto případy postoupí k dalšímu jednání a šetření, že by v obou případech, v případě Královopolské strojírny je to přímo uvedeno, že shromažďuje podklady, po zjištění případných dalších skutečností odpověď v obou případech byla doplněna o tyto zjištěné skutečnosti.

V tom případě budu souhlasit s tím, aby sněmovna souhlasila s odpovědí ministra financí.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme ministr financí pan Ivan Pilip.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Nevím, jestli teď odpovím přesně na doplňující dotaz pana poslance Grulicha, ale v zásadě mohu říci za prvé, že tyto dva případy zahrnu do těch, které navrhnu vládě k tomu, aby některým ze dvou uvedených mechanismů je prověřila nebo dala k prověření.

A druhá věc je, že pokud se objeví nějaké indicie, které by nasvědčovaly podezření z toho, že došlo k porušení některého ze zákonů, v těchto případech bude samozřejmě dán podnět i jiným orgánům, než jsou orgány Ministerstva financí.

 

Poslanec Václav Grulich: Pokud se zjistí nějaká dodatečná sdělení, dát dodatečné sdělení na interpelaci.

 

Ministr financí ČR Ivan Pilip: Pokud se zjistí dodatečná sdělení, tak interpelace bude doplněna, pokusíme se věci zveřejnit obecně.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím a předložím vám návrh usnesení, tak jak je předložil pan kolega Grulich.

Odhlásil jsem vás, prosím, abyste se znovu zaregistrovali.

 

Budeme hlasovat o návrhu usnesení: Poslanecká sněmovna souhlasí s odpovědí ministra financí Ivana Pilipa na interpelaci uvedenou ve sněmovním tisku 388.

 

Zahájil jsem hlasování č. 22. Kdo tento návrh podporuje? Kdo je proti tomuto návrhu?

Pro hlasovalo 53 poslanců, proti 16. Návrh byl přijat.

 

Nyní rozhodneme o druhém usnesení, tak jak navrhl pan kolega Grulich, a to: ministr financí Ivan Pilip odpověděl na interpelaci poslance Václava Grulicha, ve věci privatizace státního podniku Královopolská strojovna Brno. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk 389.

Ptám se tedy: Kdo souhlasí s návrhem pana poslance Grulicha, aby Poslanecká sněmovna vyjádřila s touto odpovědí souhlas?

 

Zahájil jsem hlasování č. 23. Kdo návrh podporuje? Kdo je proti tomuto návrhu?

Pro návrh se vyslovilo 54 poslanců, proti 17, návrh byl přijat. Děkuji.

 

Tím jsme ukončili projednávání odpovědí členů vlády České republiky na interpelace a budeme se věnovat dalšímu bodu, kterým je přerušený bod

 

3.
Návrh na změnu ve složení orgánů Poslanecké sněmovny

 

Prosím předsedu komise pana kolegu Roberta Koláře, aby nás seznámil s výsledky prvního kola voleb.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP