Předseda PSP Miloš Zeman: (Zvoní.) Kolegové, pokud mezi sebou hodláte diskutovat, učiňte tak laskavě v kuloárech, tady nás jen rušíte. Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo, Věřím, že velkou část sněmovny tento zákon zaujme minimálně v hlasování o třetím čtení. To krátké úvodní slovo bych dokončil tím, že panovala shoda ve většině této sněmovny, bez rozlišení politických stran, o tom, že český občan nemá být omezen jakýmisi procedurálními pravidly v tom, aby se mohl dovolávat svého práva před Ústavním soudem České republiky. Tím jsme také dospěli k tomu, že takové omezení může nastat ve chvíli, kdy jeden soudce vezme ústavní stížnost, prohlásí ji za nedůvodnou nebo zřejmě neodůvodněnou, jak zní zákon, a zamítne ji.
K naší novele vedlo několik podnětů. Jednak smutné zkušenosti některých občanů České republiky či institucí, ale zejména statistika, která říkala, že na počet odmítnutých ústavních stížností z věcných důvodů, které Ústavní soud dostává, je téměř stejný počet zamítnutých stížností jako zřejmě neodůvodněných. Ten počet se pohyboval kolem číslice 1000. To bylo alarmující a byl to důvod k zamyšlení.
Proto jsme přistoupili k systému novely podle evropského práva, to znamená, že zřejmou neodůvodněnost nemůže prohlásit jeden soudce, ale jedině sbor soudců, senát, a to nejméně tříčlenný, který je tvořen u Ústavního soudu, a to jednomyslným prohlášením. Čili všichni tři soudci se musejí shodnout na tom, že ta konkrétní ústavní stížnost občana České republiky je zřejmě neodůvodněná, a tedy ji Ústavní soud nebude projednávat. To také sledovala naše novela.
V průběhu projednávání - a o tom bude jistě hovořit kolega zpravodaj Benda -jsme našli zřetelný konsenzus v ústavně právním výboru a pravděpodobně tady budou předneseny pozměňovací návrhy, které ústavně právní výbor schválil. Nechci brát slovo a prostor kolegovi Bendovi, takže to nechám na něm. Já jsem s těmi návrhy, které v ústavně právním výboru zazněly, souhlasil.
Stejná věc může být řešena ještě několika způsoby. Jsem ale přesvědčen o tom, že ve druhém čtení ani v obecné, ani v podobné rozpravě nezazní žádný návrh, abychom takový zákon neprojednávali, zamítli, ale že pozměňovacími návrhy dospějeme ke konečnému znění zákona o Ústavním soudu tak, aby odpovídal jak potřebám občanů České republiky, tak představám vás, paní kolegyně a páni kolegové, a také představám o tom, jakým způsobem má být do budoucna řešena otázka stížností před Ústavním soudem.
K materiálům, které jsme v průběhu projednávání, ať už před prvním čtením, ale zejména v období mezi prvním a druhým čtením, obdrželi, patří jistě stanovisko soudců Ústavního soudu, memorandum k postavení Ústavního soudu, které nám zaslal Výbor pro právní záležitosti a lidská práva při Radě Evropy, ale obdržel jsem i stanoviska nezávislých organizací, ať už jde o Helsinský výbor, nebo jsem obdržel stanoviska i některých právnických seskupení z řad advokátů, z řad notářů, ale i od občanů, kteří např. navrhovali, abychom ještě rozšířili naše řešení o to, aby např. občan nemusel být zastupován vůbec advokátem při jednání před Ústavním soudem. Některé z těch návrhů jsme akceptovali v ústavně právním výboru, ale většinou jsme je museli odmítnout, protože by byly velkým rozšířením našeho návrhu, který si nečinil nárok celkovým způsobem měnit zákon o Ústavním soudu a pokusit se o úplnou novelu tohoto zákona.
Na jednu věc jsme samozřejmě narazili, a je mou povinností říci v této sněmovně, že do budoucna, pokud bychom se chtěli zabývat skutečně velkou novelou zákona o Ústavním soudu, vyhodnotit to pětileté období fungování Ústavního soudu České republiky, zhodnotit ono dvouleté období fungování Ústavního soudu bývalého Československa, resp. České a Slovenské Federativní Republiky, měli bychom se zamyslet zejména nad tím, je-li možné, že Ústavní soud jako soud, který není v té linii soudů okresních, krajských, Vrchního soudu a Nejvyššího soudu, tedy soudů obecných, ale má své postavení přímo z ústavy, může být takovým orgánem, který nemá zákonodárnou iniciativu. Chápu ten problém...
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče. Prosil bych zejména kolegy, kteří se skrývají za televizní kamerou, konkrétně kolegy Vidíma, Bendu a další, aby byli tak laskavi a odešli do kuloárů. Jejich diskuse je jistě neobyčejně přínosná, ale obávám se, že jen pro ně a ne pro nás. Pokračujte, pane kolego.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Myslím, že kolega Benda se připravuje na své vystoupení a ještě se radí s kolegy. Já bych mu to právo neupíral.
Dokončím tu poslední myšlenku. Jsem přesvědčen, že toto téma je k vážnému zamyšlení v příští legislativní iniciativě, ale je to jistě téma takové, které v tuto chvíli nepatří do této novely. Týká se něčeho jiného. Byla by to přílišná extenze, kdybychom se pokusili již dnes tak velkou novelu zákona o Ústavním soudu přijmout. Jsem přesvědčen, že bude možné většinu vašich úsporných pozměňovacích návrhů přijmout a dospět tak ke konsenzu jak ve druhém čtení, tak zejména při hlasování ve čtení třetím. Děkuji vám.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Filipovi, který promluvil za navrhovatele. Nyní prosím pana poslance Marka Bendu, který je zpravodajem ústavně právního výboru ke sněmovnímu tisku 210. Usnesení tohoto výboru jste dostali jako sněmovní tisk 210/2. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, ústavně právní výbor projednal tento návrh zákona pana dr. Filipa a dalších na několika schůzích, dokonce i za přítomnosti některých představitelů Ústavního soudu, a na svém posledním zasedání minulý týden vám doporučil, abyste tento návrh zákona schválili, a to ve znění předloženém ústavně právním výborem, které věcně není odlišné od znění původně předloženého, ale jen v podstatě legislativně upravuje tento text. Byly předloženy některé další náměty, ať už z Ústavního soudu...
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče. Je mi opravdu líto, pane poslanče Prokope, že již podruhé vás musím poprosit, aby hlasitá diskuse v této síni byla omezena na minimum. O tom, jestli je věcná, rozhoduje tato sněmovna tím, že se přihlásíte do rozpravy. Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Marek Benda: Byly předloženy i některé další návrhy, které by měly jak třeba hlouběji upravovat tuto oblast a které předkládal pan prof. Jičínský, tak některé náměty z Ústavního soudu, které ústavně právní výbor sice projednal, ale posléze nedoporučil.
Domníváme se, že je potřeba se k návrhu zákona o Ústavním soudu vrátit a provést důkladnější novelu. Neměli jsme ale ani ambici, ani časový prostor, abychom to udělali v tomto čase, který přece jen se soustředil trochu na věci jiné než na jednání Ústavního soudu. Čili ústavně právní výbor doporučil to znění, které máte předloženo v tisku 210.
***