(pokračuje Stropnický)
Česká republika tak plní závazek vyplývající z článku 67 Evropské dohody - pokračovat ve zlepšování ochrany práv duševního vlastnictví, aby bylo dosaženo úrovně ochrany podobné úrovni existující ve Společenství.
Článkem 69 Evropské dohody Česká republika uznává, že důležitou podmínkou pro ekonomické zapojení ČR do Společenství je sbližování stávajících a budoucích právních předpisů České republiky s právními předpisy Společenství. Zároveň se zavazuje vyvíjet úsilí k zajištění postupné slučitelnosti vnitrostátního právního řádu s právními předpisy Společenství.
Sjednocení doby ochrany s úpravou platnou v členských státech EU je předpokladem k fungování jednotného trhu a zabraňuje využívání území České republiky k výrobě rozmnoženin děl, která jsou z hlediska naší dosavadní právní úpravy sice legální, avšak přechodem hranic a umístěním na trh země s delší dobou ochrany se stávají tyto rozmnoženiny pirátským zbožím.
Problematiku pirátství nastoluje komise ES pravidelně při jednáních o ochraně duševního vlastnictví ČR, stejně tak jak USA při každoročním hodnocení ochrany duševního vlastnictví v různých zemích světa. V několika předchozích letech USA navrhovaly zařadit Českou republiku do seznamu zemí nerespektujících ochranu duševního vlastnictví. I když Česká republika nebyla nikdy fakticky do tohoto seznamu zařazena, problematika pirátství v ČR existuje a je známa také z denního tisku v souvislosti s konkrétními případy pirátství, např. CD nebo počítačových programů.
Jaké jsou důsledky navrhované úpravy? Účinností navrhované úpravy ožije na území ČR automaticky ochrana děl, která jsou chráněná v zemích svého původu. To se např. bude týkat chráněných děl členských států EU, která se podle dosavadní právní úpravy užívala v ČR jako díla volná vzhledem k tomu, že uplynulo 50 let od smrti autora.
Evropské společenství již v roce 1993 přijalo totiž směrnici 93/98, podle jejíhož článku 10 se k 1. červenci 1995 obnovila ochrana takového díla, které bylo k tomuto datu chráněno alespoň v jednom členském státě. Členským státem, který poskytoval nejdelší ochranu, to je 70 let od smrti autora, byla Německá spolková republika, a proto vše, co bylo chráněno podle práva SRN, nabylo ochrany ve všech členských státech. Navíc měla SRN zkušenosti s oživením doby ochrany autorských děl v souvislosti se sjednocením Německa. Na území bývalé NDR se totiž aplikovala jen 50letá doba ochrany. Je tedy proto namístě, aby podle navrhované úpravy ožila nejen doba ochrany zahraničních děl, ale i v souvislosti s prodloužením z 50 na 70 let také těch děl, jejichž zemí původu je Česká republika. Proto se navrhuje obnovit dobu ochrany děl, u nichž uplynula dosavadní 50letá doba ochrany, ale zároveň neuplynulo 70 let od smrti autora. Jestliže počítáme, že navrhovaná úprava bude účinná ještě v tomto roce, pak se obnoví ochrana děl, která se stala volnými podle dosavadní právní úpravy po 31.12.1978, protože uplynulo 50 let od smrti autora. Navrhovaná úprava je přesně v intencích doporučení Evropské komise, aby Česká republika převzala úpravu stejnou, jaká existuje v členských zemích ES.
V souvislosti s oživením doby ochrany bylo třeba upravit práva třetích osob získaná v dobré víře, bona fide. Na ně pamatuje navrhovaná úprava, podle které užití zahájená nebo uskutečněná před nabytím účinnosti této novely zůstávají prodloužením doby trvání autorského práva nedotčena do 31. prosince 2000. Po tomto datu budou všechna díla požívat bezvýhradně plnou ochranu. Uživatelé děl budou proto muset počítat ve svých plánech a rozpočtech s tím, že za dosud volná díla budou platit odměnu a užívat je se souhlasem majitelů práv.
Protože v legislativním procesu projednávání navrhované úpravy byly vyjádřeny i určité pochybnosti, zda nejde o retroaktivitu, rád bych se vyjádřil několika slovy k této problematice. Obnovení ochrany autorských děl nastane v plném rozsahu dnem účinnosti pro díla, která se po 31.12.1978 stala volnými. Navrhovaná úprava nebude mít hmotně právní účinky do minulosti, pokud jde o užití volných děl podle platného autorského zákona. Autoři ani ostatní nositelé práv nebudou moci vznášet jakékoliv nároky související s užitím volných děl před účinností navrhované úpravy. Z principu ochrany práv třetích osob získaných v dobré víře, že užívají dílo volné, nebudou účinností této úpravy. Avšak na užití děl zahájená již po účinnosti navrhované úpravy se bude novela autorského zákona vztahovat plně, a takové užití bude chráněno se všemi důsledky autorskoprávní ochrany.
Několik slov k dalším navrhovaným změnám a úpravám. V souvislosti s přijetím úpravy podle harmonizační směrnice ES bylo třeba v navrhovaném ustanovení § 34 také sjednotit počátek doby trvání autorského práva. Ta se počítá od prvního dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání. Podle dosavadní úpravy se tato doba počítala od konce roku, v němž došlo k rozhodné události.
Potřeba harmonizace české právní úpravy se dotýká též dosavadního ustanovení § 33 odst. 2 autorského zákona, podle kterého se trvání autorského práva k pozůstalému dílu uveřejněnému poprvé v posledních deseti letech ochrany autorského práva prodlužovala na 10 let od uveřejnění díla. Zachování této úpravy by ve skutečnosti prodlužovalo v těchto případech ochranu autorských děl nad rámec ochrany přijaté harmonizační směrnicí ES. Nový autorský zákon upraví ochranu dosud nezveřejněných děl ve smyslu harmonizační směrnice ES.
Ostatní navrhované úpravy nemají hmotně právní povahu a jen zpřesňují nebo opravují současné znění autorského zákona. Rád bych se tedy ještě zmínil alespoň ve stručnosti o eventuálním finančním dopadu navrhované úpravy.
Přijetí navrhované úpravy si nevyžádá bezprostřední nároky na státní rozpočet. Navržená úprava však bude mít určitý dopad na všechny uživatele autorských děl, která byla dosud užívána jako díla volná. Výše odměn za užití autorských děl není samozřejmě regulována a je pouze předmětem smluvního ujednání mezi autorem, popřípadě jiným nositelem práv a uživatelem. Je tedy věcí smluvního ujednání, kolik bude tato úprava uživatele stát, resp. kolik budou autoři při uzavření smlouvy na konkrétní užití díla požadovat a na čem se obě smluvní strany dohodnou.
Je přitom zřejmé, že nakladatelé, divadla, orchestry a jiní uživatelé budou muset chráněná díla užívat jen v rozsahu svých finančních prostředků a tomu budou muset přizpůsobit své programové, ediční, dramaturgické a jiné plány. Nepochybně tedy vzrostou i ceny finálních výrobků, ale konkrétní finanční náklady nelze vyčíslit.
Zároveň navrhovaná úprava přinese více finančních prostředků našim autorům či jiným nositelům práv. V každém případě je třeba, aby uživatelé zahrnuli díla do svých programů a zahájili užití do účinnosti navrhované úpravy tak, aby využili přechodnou dobu do 31.12.2000, ve které jsou práva třetích osob získaná v dobré víře chráněna.
Vážený pane předsedo, dámy a pánové, děkuji za pozornost a doporučuji navrhovanou úpravu přijmout.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji vám, pane ministře. Blahopřeji k vašemu prvnímu úspěšnému vystoupení.
Nyní prosím zpravodaje výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu pana poslance Jana Kostrhuna, aby se ujal slova a seznámil nás s usnesením výboru, které jsme obdrželi jako sněmovní tisk 239/1. Prosím, pane poslanče.
***