Středa 4. února 1998

 

Pokračování schůze Poslanecké sněmovny

4. února 1998 v 9.01 hodin

 

Přítomno: 190 poslanců

 

 

(Schůze zahájena v 9.01 hodin.)

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Dámy a pánové, v tomto okamžiku se o slovo přihlásil místopředseda sněmovny kolega Karel Ledvinka, kterého prosím, aby se ujal slova. Poté budeme pokračovat v programu tzv. stavebním zákonem. Pan kolega Ledvinka má slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, dámy a pánové, prosím, abyste hlasováním dali souhlas s tím, aby k bodu 43 a následně potom i na další schůzi při druhém a třetím čtení zákona o bankách se mohl zúčastnit tohoto jednání viceguvernér Kysilka. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Ledvinkovi. Dovolte mi, abych oznámil že paní kolegyně Orgoníková má náhradní kartu č. 6, prosím, abyste se zaregistrovali. Ten, svým způsobem, procedurální návrh vyřešíme v okamžiku, kdy bude pro to vhodná doba.

Dámy a pánové, chtěl bych vám ještě sdělit, že omluveni na dnešní den jsou z důvodu nemoci pan poslanec Vladimír Bartoš, pan poslanec Václav Grulich a poslanec Jaroslav Maňásek, stejně jako paní ministryně Parkanová. Ze závažných služebních důvodů není přítomen pan ministr Mlynář a z důvodu účasti na zasedání výboru OECD v Paříži pan ministr Kühnl.

Dámy a pánové, dalším bodem je

 

7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 50/1976 Sb.,
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a o změně a doplnění některých dalších zákonů
/sněmovní tisk 261/ - druhé čtení

 

Předložený návrh uvede jménem vlády ministr pro místní rozvoj pan Jan Černý, kterého prosím, aby se ujal slova.

 

Ministr pro místní rozvoj ČR Jan Černý: Pane předsedající, pane premiére, dámy a pánové. Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo návrh novely stavebního zákona na základě úkolu vlády zjednodušit procesy územního plánování a řízení o stavbách. Díky velkému množství dosavadních projednávání tohoto návrhu již od roku 1994 s resorty i s odbornou veřejností se poměrně přesně prokázalo, které procesní problémy územního plánování a stavebního řádu jsou řešitelné novelou stavebního zákona a co už její možnosti přesahuje. Dovolte mi tedy stručně uvést meze a možnosti novely, její základní principy a očekávaný přínos. Potvrdil se jasně požadavek srozumitelně garantovat veřejnému a soukromému sektoru i investorům stavebních záměrů právní jistoty pro jejich přípravu a realizaci. Nezbytné je zejména účinněji koordinovat povinná projednávání územních a stavebních záměrů s řadou orgánů státní správy, která vyplývají z více než dvaceti právních předpisů. To ovšem nelze připravit bez vazeb na změny uspořádání státní správy a samosprávy, novou právní úpravu Občanského zákoníku a správního řádu a stabilizaci obchodních vztahů.

Předložený návrh novely stavebního zákona proto považujeme za vývojový krok na cestě k budoucí nové úpravě stavebního práva. Čas a přetrvávající problémy vyžadují přijetí takových opatření, byť i dílčích, která nejsou závislá na úpravách v jiných právních odvětvích a kterými se legislativně již dnes zajistí, aby řízení probíhala hospodárněji, bez zbytečného zatěžování občanů, obcí, podnikatelů i orgánů státní správy a přitom byla dostatečně zajištěna ochrana veřejných zájmů. Předkládaný návrh byl limitován a silně ovlivněn stávající právní úpravou na úseku ochrany veřejných zájmů, kterou v rámci novely stavebního zákona nebylo možno principiálně měnit. Jedná se o rozsáhlý soubor předpisů na úseku ochrany životního prostředí a ostatních speciálních zájmů, jako jsou památky, doprava, péče o zdraví lidu, veterinární péče, nerostné bohatství, živnostenské podnikání, bezpečnost práce, obrana státu, požární ochrana, telekomunikace a energetika. Teprve komplexní úprava tohoto právního prostředí a nového stavebního práva může odstranit stávající nejednotnost a roztříštěnost, která je příčinou mnoha komplikací. Na úseku územního plánování se zavádějí pouze tři druhy územně plánovací dokumentace - územní plán velkého územního celku, územní plán obce a regulační plán. S cílem posílení právní jistoty je nově formulována vazba mezi jednotlivými druhy dokumentace tak, aby se nedostávaly do vzájemného rozporu, a pokud by se tak stalo, aby mohla být zjednána náprava.

Hlavním článkem územního plánování mají být orgány územní samosprávy. Všem obcím bude umožněno nejen schvalovat územní plán obce a regulační plán, ale i tyto dokumentace pořizovat. Do doby zřízení vyšších územně samosprávných celků bude územní plán těchto celků pořizovat a schvalovat ministerstvo, pokud si jeho schválení nevyhradí vláda. Dále tento návrh zlepšuje legislativní podmínky pro účast veřejnosti na projednání územních plánů tak, aby jejich zpracování a projednání odpovídalo tomu, že se jedná o veřejné právní listiny. V zájmu zrychlení procesu pořizování územně plánovací dokumentace jsou stanoveny pevné lhůty pro vyjádření orgánů státní správy. To umožní zkrátit dobu pořízení územních plánů obcí a regulačních plánů až o jednu třetinu současné praxe. I při omezených možnostech neměnného právního okolí stavebního zákona jsou navrhována nová pravidla pro uplatňování stanovisek orgánů státní správy, neboť stávající procesní pravidla vycházejí z právního pořádku v době přijetí stavebního zákona v roce 1976.

Další zjednodušení lze spatřovat v tom, že se rozšiřuje okruh opatření, která nevyžadují územní rozhodnutí, a zjednodušuje se postup u staveb podléhajících ohlášení. Dosavadní právní úprava neurčuje stavebnímu úřadu, do kdy nejpozději musí stavebníkovi oznámit, zda ohlášená drobná stavba vyžaduje stavební povolení. Stanovením pevného termínu se nastoluje právní jistota pro stavebníka i stavební úřad. Od zpřísnění sankcí za porušení stavební kázně a prodloužení lhůty, do kdy lze pokutu uložit organizaci, se očekává radikální omezení výstavby nepovolených, tzv. černých staveb.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP