Čtvrtek 5. února 1998

(pokračuje Škromach)

Úloha odborů v celé kauze Poldi je velice složitá a myslím si, že jak zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, tak i vedení Poldovky cítili vliv odborů a odbory dělaly vše, co bylo možné, co bylo v jejich silách a s čím samozřejmě souhlasili jejich členové. Tudíž z tohoto hlediska hodnotit, že odbory neudělaly nic v této věci, zásadně odmítám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Matulka.

 

Poslanec Dalibor Matulka: Dámy a pánové, je pozoruhodné, že při projednávání interpelace, která se týká pana ministra Kűhnla, převážnou část rozpravy pan ministr Kűhnl věnuje pozornost půvabné paní ministryni zdravotnictví. Mně se paní ministryně také líbí, také na ní mohu oči nechat, ale osobně bych takový postup považoval za velice neslušný vůči Poslanecké sněmovně.

Pane ministře, prosím vás, projevujte větší úctu rozpravě, která se vás velmi týká!

Já se vás také chci na něco zeptat. Chci navázat na slova kolegy Ransdorfa. On tady upozornil na dojem, který je zřejmě nejenom jeho, ale je i můj a možná i obecněji sdílený, že situace, jak dopadla Poldovka, jakými prostředky tak dopadla, vyvozuje dojem, jako kdyby tu existoval nějaký zájem na tom, aby Poldovka prostě existovat přestala, aby se její hodnota snížila směrem k nule.

A chci se vás, pane ministře, zeptat: Je to zájem vlády? Je to zájem vašeho ministerstva nebo byl to jeho zájem?

Jestliže ne, pak se vás chci zeptat, čí to je zájem nebo čí to byl zájem?

Jestliže je zájem vlády a zájem vašeho ministerstva věci uvést do pořádku, prosím vás, odpovězte jasně, zda o tento zájem hodláte usilovat a jakými prostředky. A jestliže to není zájem vlády a vašeho ministerstva, pak řekněte otevřeně, čí zájmy reprezentujete. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme ministr Kűhnl.

 

Ministr průmyslu a obchodu Karel Kühnl: Pane předsedající, dámy a pánové, debata už začíná sklouzávat do zbytečně osobních tónin. Chci pana poslance za prvé ujistit, že se dokáži bavit o problémech zdravotnictví a zároveň naplno poslouchat to, co se přednáší ve sněmovně. (Oživení v sále - potlesk.) Děkuji za ten potlesk, skutečně to dokáži - buďte si tím jisti, kdybych to nedokázal, asi bych nemohl být ministrem (Oživení v sále - potlesk.), neboť ministr toho musí stihnout víc, než se normálně dá za 24 hodin stihnout, tudíž ve stejném čase musí vždycky dělat několik věcí najednou.

Pokud jde o ten zájem. Nezlobte se na mne, na něco takového prostě odmítám reagovat. Odmítám reagovat na předhůzky typu "někdo má", "někdo zastupuje něčí zájmy", na takovéto náznaky. Prosím, jestli máte něco konkrétního, tak to řekněte. Já se vás také neptám, čí zájmy zastupujete.

Předpokládám, že všichni, kdo jsou shromážděni v této místnosti, zastupují především zájmy České republiky, zájmy všech voličů. Prosím tedy, abychom nebyli vzájemně takto napadáni. Já to také nedělám, nebudu to dělat, to slibuji, a vyprošuji si, aby to někdo dělal mně.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Rozpravu končím. Ptám se kolegy Exnera, zda chce upřesnit svůj původní návrh.

 

Poslanec Václav Exner: Vítám, že pan ministr přislíbil, že se podrobněji písemně vyjádří k celé problematice.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl kolega Exner. Prosím, abyste se znovu zaregistrovali.

Zahájil jsem hlasování č. 65 a ptám se, kdo podporuje nesouhlasné stanovisko kolegy Exnera. Kdo je proti?

Pro návrh se vyslovilo 85 poslanců, proti 44. Návrh byl přijat.

Ministryně zdravotnictví Zuzana Roithová odpověděla na interpelaci poslankyně Evy Fischerové ve věci restrukturalizace nemocniční péče v České republice. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako tisk č. 398.

Otevírám rozpravu. Jako první se do ní hlásí kolegyně Fischerová.

 

Poslankyně Eva Fischerová: Pane předsedající, vážený pane premiére, paní ministryně, dámy a pánové, nesouhlasím s odpovědí ministryně zdravotnictví Zuzany Roithové na interpelaci ve věci restrukturalizace nemocniční péče v České republice.

Interpelace se zabývá dvěma okruhy otázek. V prvním okruhu jde o konkrétní situaci restrukturalizace lůžkového fondu v okrese Karviná. V druhém okruhu pak jde o problémy obecnější, týkající se právní úpravy zákona č. 20 z r. 1966 Sb., o péči o zdraví lidu, a zákona č. 48 z r. 1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Ustanovení těchto dvou zákonů ve vztahu k restrukturalizaci lůžek či vytváření sítě lůžkových zařízení jsou podle mého názoru v určitém rozporu, což v praxi vede nejen k řadě nejasností, ale i k otázce o smysluplnosti a efektivnosti celého postupu restrukturalizace lůžek v právě nyní realizované podobě.

Potřebu restrukturalizace nemocničních lůžek nezpochybňuji a nikdy jsem tak nečinila. Jsem ráda, že toto slovo konečně přestalo být kacířstvím. Jde mi však o způsob, jakým se provádí, aniž by byly jasně definovány všechny potřebné cílové stavy.

Se znepokojením sleduji průběh a výsledky jednání, která souvisejí s restrukturalizací lůžek. Nezneklidňuje mne pouze případ okresu Karviná, ale především dosud neřešené vztahy mezi základní nemocniční péčí na úrovni okresů a specializovanou nemocniční péčí v nemocnicích, které odpovídají regionální úrovni a k nimž patří také nemocnice fakultní. K oběma uvedeným okruhům problémů jsem ve své interpelaci formulovala celkem šest otázek.

První dvě otázky se vztahují k rozhodovacímu procesu lůžkové restrukturalizace v samotném městě Karviná. Existují zde dvě nemocnice - Karviná-Ráj, celkový počet lůžek 510, dále pak Hornická nemocnice s celkovým počtem lůžek 242. Jsou v jednom městě a jsou od sebe vzdáleny celé čtyři kilometry.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP