Poslanec Jan Třebický: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, dámy a pánové, rozpočtový výbor se uvedenou materií zabýval opakovaně a své závěrečné vyjádření koncipoval do usnesení č. 276 z 32. schůze rozpočtového výboru 2. února letošního roku. A jak už bylo v předchozí zpravodajské zprávě uvedeno, je naše usnesení věcně identické s usnesením hospodářského výboru, neboli rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s vládním návrhem zákona vyjádřila souhlas s připomínkami, jež máte v tisku č. 274 na svých stolech.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Děkuji i panu kolegu Třebickému. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nepřihlásil, takže ji končím.
Nyní zahajuji podrobnou rozpravu, do které se přihlásili páni kolegové Švrček, Grégr, Vymětal. V tomto pořadí prosím, aby se ujali slova. O první přihlášku prosím pana kolegu Švrčka.
Poslanec Zdeněk Švrček: Děkuji, pane předsedající. Já, jak jsem již nadnesl v úvodu, bych rád využil některých dodatečných poznatků, které byly k zákonu vzneseny hlavně ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu, který tak vycházel ze své poslední kontroly, kterou ve zmíněných organizacích prováděl.
Prvním návrhem by byl návrh úpravy § 1 a) bod 5, kde se svým způsobem zpřesňuje formulace stavu, kdy jsou pojišťovány a garantovány úvěry a financování výroby určené pro vývoz tím, že výrobce nebo vývozce by nemusel být schopen tyto úvěry splatit.
Přečtu navrhovaný text. Jedná se o návrh úpravy, jak už jsem řekl, § 1 a) bodu 5, tj. k původnímu vládnímu návrhu novely. Zněl by takto:
"úvěrů poskytnutých výrobci nebo vývozci na financování výroby určené pro vývoz proti riziku nesplacení úvěrů v důsledku neschopnosti vývozce plnit podmínky smlouvy o vývozu, pokud tato nebyla způsobena svévolným rozhodnutím nebo konáním výrobce nebo vývozce nebo banky výrobce nebo banky vývozce."
Stávající znění, které bylo v odst. 5 uvedeno, by mohlo navozovat možnost, že by tyto dvě instituce mohly pojistit proti neschopnosti vývozce z hlediska jeho samotné nechuti tyto své závazky platit, a proto dopřesňujeme text tak, aby bylo jasné, že se jedná o vlivy, které vývozci nebo výrobci nebo jejich bankám brání zevně, nikoli svévolným nebo nedbalým jednáním samotných výrobců, samotných vývozců nebo samotných jejich bank.
Další pozměňovací návrh by byl sice k bodu 8 usnesení hospodářského výboru, tj. stejné číslo bodu jako usnesení rozpočtového výboru, kde by na konci tečku nahradila čárka a doplnila by se slova "souvisí-li s vývozem zboží a služeb".
Chci odůvodnit tuto záležitost. Jedná se o investice v zahraničí, na které naši exportéři vynakládají jisté finanční prostředky nebo penězi ocenitelné hodnoty nebo majetková práva. Tímto pozměňovacím návrhem bych chtěl přesněji specifikovat, že by to měly být takové investice, kterým se v podstatě říká investice přímé a souvisí se samotnou exportní činností vývozců a výrobců.
Posledním mým pozměňovacím návrhem by byl pozměňovací návrh k již pozměňovacímu návrhu. Jednalo by se o znovuzařazení čl. II, který obě usnesení, jak hospodářského, tak i rozpočtového výboru, vypustil a který se týkal přechodných ustanovení. Já bych navrhoval nový text, který by do jisté míry zpřesňoval součinnost tohoto zákona se zákonem č. 166 o Nejvyšším kontrolním úřadu, kde jsou jisté pochybnosti o tom, že v ostatních předpisech je správně sladěna definice těch institucí, které má Nejvyšší kontrolní úřad kontrolovat. Článek druhý by tedy zněl:
"Pojmy Česká exportní banka, a. s., Praha, a Exportní, garanční a pojišťovací společnost, a. s., Praha, použitými v dosavadních právních předpisech, se ke dni účinnosti tohoto zákona rozumí Česká exportní banka, a. s., a Exportní, garanční a pojišťovací společnost, a. s."
Toť vše, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Grégr, připraví se pan kolega Vymětal.
Poslanec Miroslav Grégr: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, předložený vládní návrh je jedním z mála praktických kroků v proexportní politice státu a může skutečně mírně posílit konkurenceschopnost domácích podniků v soutěži se zahraničím. Celkově jde o pozitivní směr úpravy v této oblasti a doporučuji ho ke schválení.
Mám pouze jeden návrh. Snad nedopatřením v usnesení hospodářského výboru, alespoň ve znění uvedeném v počítačové síti, není doporučen návrh České exportní banky v § 2 s). Tento návrh měl upřesnit definici vývozního dodavatelského úvěru a byl doporučen samotným předkladatelem. Aby ze hry nevypadl, zvedám ho a navrhuji nové znění: § 2 s) zní:
"vývozním dodavatelským úvěrem vývozcem smluvně poskytnutý časový odstup mezi splněním závazků vývozce a povinností dovozce zaplatit vývozci za jeho plnění". Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme pan kolega Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Pane předsedající, dámy a pánové, i já, stejně jako můj předřečník, souhlasím s tím, že předložená vládní novela zákona může přispět k oživení ekonomiky tohoto státu a je jistým vkladem pro podporu vývozu české produkce.
Mám jen jeden pozměňovací návrh k předložené vládní novele, a sice k § 3 odst. 1, kdy musím říci, že nesouhlasím s bodem 13 usnesení hospodářského výboru i rozpočtového výboru, podle kterého se tento odstavec vypouští.
Jen bych připomenul, že v tomto odstavci se stanoví, co je podmínkou pojištění vývozních úvěrových rizik, poskytnutí zvýhodněného financování a úhrady úrokových rozdílů, že touto podmínkou je, že nejméně 60 % hodnoty vývozu je tvořeno vývozem vytvořeným v České republice.
Tedy já se domnívám, že je nutné, aby zůstalo toto ustanovení v zákoně, a předkládám tento pozměňovací návrh:
Na konci tohoto § 3 odst. 1 vložit za druhou větu novou větu, která zní:
"Způsob prokázání podílu hodnoty vývozu stanoví Ministerstvo financí právním předpisem."
Toto upřesnění má smysl v tom, aby byla stanovena jasná pravidla, která neumožní různý výklad podmínky pro státní podporu pojišťování a financování vývozu. Děkuji za pozornost.
***