(pokračuje Škromach)
Základním nedostatkem předložené úpravy veřejného zdravotního pojištění je skutečnost, že neobsahuje vymezení rozsahu hrazené zdravotní péče, což má být provedeno až zákonem o základním pojistném plánu, který však nebyl současně předložen. Zásadně nesouhlasím s navrženým zvýšením finanční spoluúčasti pacientů na úhradě zdravotní péče. Zejména se to týká navrhovaného vybírání poplatků v případech návštěvy ambulantních specialistů, pohotovostní služby, hrazení lůžkové zdravotní péče apod. Tyto poplatky by v navržené výši ohrožovaly zejména příjmově slabší skupiny obyvatelstva, zvláště pokud by jejich celková roční výše nebyla nijak omezena. Zásadně nemohu souhlasit se zřizováním fondu mimořádné nákladné péče, neboť jeho zřízení je v rozporu s ústavním pořádkem ČR a jde proti smyslu úpravy zdravotního pojištění, neboť zavádí nerovnost v přístupu pojištěnců ke zdravotní péči.
Na základě výše uvedených skutečností navrhuji návrh zákona o veřejném zdravotním pojištění zamítnout. V případě, že tento návrh nebude schválen, navrhuji tento návrh zákona vrátit vládě k přepracování.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Škromachovi. Slova se ujímá pan poslanec Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové a kolegyně, možná jenom několik slov k nejdiskutovanější otázce, kterou je spoluúčast pacienta. Já se domnívám, že každý černobílý pohled na tuto otázku je prostě chybný. Samozřejmě, že spoluúčast pacienta, která by byla zakomponována do tohoto systému způsobem, že pacient musí přispět nebo se účastnit finanční částkou v situaci, kdy ho praktický lékař pošle ke specialistovi, je situace podle mě protiústavní. Čili se domnívám, že tam není jaksi sporu o tom, že takováto spoluúčast je nepřípustná.
Další otázkou je výše spoluúčasti na některé léky a některé léčebné postupy. To je něco, co prostě už v našem právním řádu existuje a nedomnívám se, že by to bylo něco, co by rušilo rovnost našich občanů před zákonem. Naopak, on říká, že všichni občané tohoto státu mají nárok na tento léčebný standard, a pokud chtějí něco jiného, např. dražší lék, tak potom je v pořádku, že si mohou připlatit.
Co se týká otázky příspěvků v nemocnicích a lůžkových objektech. To je něco opět naprosto rozdílného, když se diskutuje o tom, zdali tento příplatek, o kterém se hovoří např. jako o příplatku na elektřinu, topení, svícení a stravu, má být součástí léčebné péče. Zdali i zde platí solidarita, neboť samozřejmě potom se tato solidarita spotřebovává v oblasti, která není vždy vázaná na nemoc. Čili to je ona další věc.
Já zde vidím daleko jiný problém, a to je, aby se nestalo, že tento poplatek se zavede a zjistíme, že správa tohoto poplatku je dražší než to, co se vybere. To se domnívám, že je mnohem zásadnější.
Co se týká oné situace sociálních dopadů. Tady byly jmenovány situace rodin, které samozřejmě se mohou dostat do velmi složité situace. Ale upozornil bych na to, že to je jiný mechanismus. Ta rodina se dostane do té situace nikoliv proto, že by živitel rodiny měl přispívat 50 Kč na své léčení, ale proto, že je zde velmi nízké nemocenské. To znamená, tam není rozhodujících např. oněch 50 Kč, ale to, že prostě onen živitel rodiny nepřinese domů průměrnou měsíční mzdu třeba kolem 10.000, ale dostane nemocenskou např. ve výši 1.200. A v tom je onen problém. Čili kdybychom chtěli tuto situaci ošetřit, bylo by možné se zabývat výší nemocenského, tak jak je dneska stanovena. Nicméně i v tomto návrhu zákona je prostě vidět, že zde chybí ono zásadní, tj. politické zadání, kterým směrem vlastně naše zdravotnictví má jít. Chybí zde jakýsi konsenzus, a proto se kterákoli vláda bude dostávat do situace, že nebude vědět, jaké je vlastně zadání.
Já bych proto navrhl určité usnesení v případě, že by tento návrh zákona byl zamítnut:
Poslanecká sněmovna Parlamentu doporučuje vládě ČR dopracovat návrhy, nebo v případě, že budou zamítnuty, zpracovat návrhy zákonů týkajících se transformace zdravotnictví tak, aby
1. byla garantována dostupnost zdravotní péče v regulované síti zdravotnických zařízení se spádovou povinností a s ohledem na efektivní vynakládání finančních prostředků,
2. byly vypracovány garance kvality nejen stanovením nezbytného personálního a přístrojového vybavení, ale aby byla zpracována kritéria pro akreditace zdravotnických zařízení a doporučené léčebné postupy,
3. byla zpracována ustanovení chránící etické zájmy pacienta a ochraňující lidský život již před narozením s ohledem na Konvenci o bioetice, což je zkrácený název. To je vše.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Janečkovi. Dále se přihlásil pan kolega Špidla. Kdo se hlásí dál do rozpravy? Jestliže nikdo, rozpravu uzavírám a v tomto okamžiku si přeje pan kolega Špidla vystoupit jako zpravodaj.
Poslanec Vladimír Špidla: Takže dovolte mi, abych velmi krátce shrnul rozpravu. Vystoupili v ní poslanci Fischerová, Gavlasová, Čevela, Štrait, Špidla, Jirousová, Škromach a Janeček. Padly návrhy na zamítnutí zákona a padly návrhy na dopracování zákona, případně o prodloužení lhůty pro jednání výborů. Základními otázkami, které byly diskutovány, byl základní pojistný plán, spoluúčast pacientů a garance státu a platby za státní pojištěnce. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vladimíru Špidlovi.
Dámy a pánové, v 17.30 hodin budeme hlasovat o návrzích na zamítnutí a případně o návrzích na vrácení k přepracování.
***