(pokračuje Roithová)
To, co jsem zde uvedla, odůvodňuje podle mého soudu dostatečně vládní návrh, tisk 315, tedy jeho podobu, tak jak ji máte před sebou.
Vážení poslanci, vážené poslankyně, před malou chvílí však došlo k tomu, že Poslanecká sněmovna neodsouhlasila projednávání vládního zákona o veřejném zdravotním pojištění, o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, o zdravotních pojišťovnách a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, tisk 334.
Z pozice vedoucího ústředního orgánu státní správy odpovědného za oblast zdravotnictví nemohu učinit jinak, než upozornit na to, že jedním z důvodů pro předložení nové komplexní právní úpravy veřejného zdravotního pojištění, tedy předchozího tisku 334, byla i ta skutečnost, že současný platný zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, pozbývá účinnosti dnem 30. června letošního roku.
Tím, že nový zákon nebude projednáván, nelze již předpokládat vydání zákona nahrazujícího zákon č. 48, protože nelze dopustit v oblasti veřejného zdravotního pojištění absenci právní úpravy, neboť s tou počítá i Listina základních práv a svobod. Prosím, abyste zvážili v rámci projednávání tisku 315, tedy tohoto tisku, takovou úpravu, která by zajistila, aby účinnost zákona č. 48/1997 Sb. dnem 30. června letošího roku neskončila. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní ministryni a prosím pana kolegu Karla Nejezchleba, zpravodaje určeného pro první čtení, aby se ujal slova.
Poslanec Karel Nejezchleb: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tisk 315, který právě projednáváme, se shoduje s již schválenou obdobnou zpřísňující normou pro oblast výběru sociálního zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, tj. v povinnosti zachovávat mlčenlivost o pravděpodobné výši pojistného a v odepisování dluhů.
Rozdílnost, jak již bylo uvedeno paní ministryní, je v tom, že až nyní se precizuje v § 18 odst. 5, že se za dlužné pojistné považuje i dlužné penále. Nově se přikazuje zaměstnavatelům předkládat každé příslušné zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jejich zaměstnanci, přehled o platbách pojistného.
Zavedením pravděpodobné výše pojistného ve správním řízení se docílí především toho, že se nejen zpřesní celková výše dlužného pojistného, ale také se lépe vyčíslí výše penále za neplacení v termínu či v nesprávné výši.
Jak je uvedeno ve zdůvodnění tohoto vládního návrhu, jeho přijetím lze přispět k vytvoření "morálního nátlaku na dlužníky". Že dluží hodně, o tom se nemusíme vzájemně přesvědčovat.
Proto bych vám chtěl doporučit, abyste svým hlasováním tuto novelu propustili do druhého čtení, přikázali ji k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví a podpořili můj návrh v souladu s § 91 odst. 2 jednacího řádu sněmovny na zkrácení lhůty na projednávání ve výboru na 40 dní, který tímto podávám. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu kolegovi Nejezchlebovi a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Fischerová, připraví se pan poslanec Čevela.
Poslankyně Eva Fischerová: Pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, a některé zákony další, projednáváno jako parlamentní tisk č. 315, řeší změny, které se týkají vytvoření nástrojů potřebných pro dokonalejší výběr pojistného na zdravotní pojištění, jak již zde rámcově zaznělo. Tedy kroky v současné době nad jiné potřebné.
Podle důvodové zprávy dluh v této oblasti představuje částku kolem 4 miliard korun. Zdá se to v současné době málo, srovnáme-li prostředky vydané na bankovnictví. Ale myslím si, že pro zdravotnictví je to dost.
Na rozdíl od resortu zdravotnictví pro oblast sociální již byla přijata právní norma obdobná ve smyslu novely zákona 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Mezi perspektivní nástroje v projednávaném parlamentním tisku č. 315 patří nepochybně záměr dále nechránit institutem mlčenlivosti dlužníky na pojistném a možnost stanovení pravděpodobné výše dlužného pojistného. Návrh zákona není v plném rozsahu ideální. Jde však o nedostatky, které je možné při projednávání ve výborech ve druhém čtení napravit.
Nicméně projednávání zákona, a to v době co nejkratší, je podle mého názoru z důvodů, které jsem zmínila, nezbytné. Jsem si také vědoma, že při projednávání ve výboru pro sociální politiku a zdravotnictví bude nutné při příležitosti, kdy při projednávání parlamentního tisku 315 bude otevřen zákon č. 48, vyřešit prodloužení zákona, aby bylo možné dostát nálezu Ústavního soudu a vyřešit důsledky právě zamítnuté zákonné předlohy ve smyslu parlamentního tisku 334.
Připojuji se proto ke stanovisku pana zpravodaje postoupit návrh zákona do druhého čtení, stejně tak jako ke zkrácení lhůty. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji paní poslankyni Fischerové, prosím, aby se slova ujal pan poslanec Čevela, připraví se paní poslankyně Jirousová.
Poslanec Rostislav Čevela: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, navrhovaná opatření, která jsou obsažena v předkládaném návrhu zákona, mají za cíl vytvořit podmínky pro zlepšení výběru pojistného a omezit jeho úmyslné neplacení. Jedná se o obdobu úpravy, kterou jsme přijali při novele zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, tj. zákonem č. 306/1997.
Doporučuji v předloženém návrhu zákona provést ještě další úpravy, a to v jeho části vztahující se zejména k zákonu č. 48/1997 Sb. Již dnes je zřejmé, jak zdůrazňovali mí předřečníci, že v termínu do 30. června není v silách této Poslanecké sněmovny Parlamentu projednat tisky 333 a 334. V této souvislosti je nezbytné prodloužit účinnost zákona č. 48 z minulého roku ve znění zákona č. 242/1997 Sb., která je stanovena do 30. června 1998. Ale koncepční změny v systému zdravotního pojištění i poskytování zdravotní péče by měla navrhnout nová vláda, která vyjde z předčasných voleb.
Při projednávání sněmovních tisků 333 i 334 docházím k názoru, že ve stávající situaci nebude možné upravit celou zdrojovou část systému zdravotního pojištění, která vyjadřuje určitou napjatost, ale cílem ve stávající situaci by mělo být pouze zmírnění nesouladu, který je mezi výší vyměřovacích základů kategorie zaměstnanců a vyměřovacích základů osob samostatně výdělečně činných.
***