Čtvrtek 12. února 1998

(pokračuje Tošovský)

Při sestavování vlády jsem měl na mysli právě to, aby vláda byla složena zčásti politiků, z odborníků a aby to byl tým, který bude dělný, který bude dobře spolupracovat, a tým, ve kterém nebude vládnout konfrontační nálada. Zatím musím říci, že se mi zdá, že se toto podařilo.

Chcete-li, abych odpověděl šířeji, odpovím tak, že jsem pochopitelně zvažoval při sestavování vlády, jak vládu sestavit. Jestli ji - obrazně řečeno - rozkročit od ODS přes ODA ke KDU-ČSL, to znamená nad - dnes už musím říci neexistující - koalicí, nebo zda tuto vládu rozkročit šířeji (říkám to velmi obrazně), to znamená zahrnout do sestavování vlády i členy některých jiných stran.

Nakonec jsem po úvaze zvolil variantu první, protože jsem se bál, že by se při variantě druhé - kdyby se vláda takto moc rozkročila - jí mohly rozjet nohy. Proto jsem zvolil tuto variantu a přizval jsem do ní celou řadu odborníků nestraníků.

Pokud jde o otázky týkající se výsledků voleb apod., chtěl bych říci zcela jasně, že v naší ústavě se neříká vůbec nic o tom, že by složení vlády mělo respektovat výsledky voleb. Také se v ústavě nic neříká o složení vlády, není tam ani slovo o politických stranách. Není tam také nic o tom, z čeho by měl předseda vlády vycházet při vypracování návrhů na jmenování členů vlády. Domnívám se, že tato vláda byla sestavena naprosto řádným ústavním způsobem.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády Josefu Tošovskému. Ptám se, zda pan poslanec Šmucr hodlá vystoupit. Není tomu tak. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Zdeněk Krampera, který hodlá interpelovat ve věci krize ve stavebnictví.

 

Poslanec Zdeněk Krampera: Dámy a pánové, pane předsedo vlády, stavební výroba byla v září ve stálých cenách o 9,5 % nižší než ve stejném období vloni, ačkoliv počet pracovních dnů byl o jeden vyšší. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Propad patrný po celý průběh roku 1997 se tak dále prohloubil a podle stavbařů by situace v odvětví mohla vyústit v záhubu hlavně menších firem. Meziroční pokles stavební výroby za tři čtvrtletí činí 4,4 %. Odborníci vysvětlují útlum stavební výroby především ochabnutím investiční činnosti a restriktivními opatřeními vlády. Naděje na oživení v důsledku odstraňování následků povodní se nepotvrdily. Zhruba asi 40 % stavebních firem se ocitá v současné době na hranici úpadku.

Tento neutěšený stav nejen ve stavebnictví je zcela jednoznačně další ukázkou celé i vámi propagované tzv. privatizace a tzv. ekonomické reformy. Jenom pro informaci musím zdůraznit, že snaha o budování kapitalismu bez kapitálu ještě nikdy a nikde nevyšla.

Pane předsedo vlády, cítíte za tento současný stav spoluzodpovědnost? Jako guvernér České národní banky do konce roku 1997 jste byl spoluzodpověden za zvyšování úrokových sazeb, a tím nápomocen likvidaci mnoha podniků. Co hodláte pro nápravu udělat jako předseda vlády České republiky?

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan poslanec Krampera. Prosím pana premiéra, aby se ujal slova.

Dále se připraví pan poslanec Petr Zajíc, poté co pan poslanec Krampera bude mít samozřejmě příležitost k případné otázce.

 

Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Vážené dámy, vážení pánové, v současném stavebnictví se zcela zákonitě odráží průběh konsolidačního procesu jako v celé ekonomice a tento konsolidační proces byl iniciován nezbytnými korekcemi hospodářské politiky v reakci na řešení nadměrné vnější nerovnováhy zejména v letech 1996 a 1997. Tato korekce zahrnuje nutně pokles tzv. vládní poptávky o cca 15 až 20 % v roce 1998, promítá se tam také očekávané zpomalení dynamiky růstu mezd a také pochopitelně ztížený přístup podnikatelské sféry k úvěrům. Jsou to faktory, které citelně poznamenávají vývoj poptávky po stavebních pracích. To je na domácím poli.

V zahraničí zároveň sílí protekcionismus a ochrana stavebních trhů v sousedních zemích. Na tomto základě se dá v roce 1998 odhadovat určitý pokles stavební výroby v minulém roce. Nutno ovšem dodat, že k poklesu ve stavebnictví dochází po mimořádném růstu v tomto odvětví v letech 1994, 1995 a 1996. Ten růst byl tak vysoký, že jej prostě není možno opakovat.

Termín krize stavebnictví, jak to bylo nazváno, myslím neodůvodněně dramatizuje situaci, i když přiznávám, že vývoj ve stavebnictví tuto vládu nijak netěší. Vláda je nucena napravovat to, že domácí poptávka v naší ekonomice rostla po několik let rychleji než nabídka, růst reálných mezd výrazně převyšoval růst produktivity práce. Připomínám jen, že proti růstu tzv. národohospodářské produktivity práce o 2,9 % v roce 1996 stál růst reálných mezd ve výši 7,6 %. Tento vývoj je dlouhodobě neudržitelný.

Jaké jsou možnosti vlády udělat něco s růstem stavební výroby? V současné době stabilizačních opatření má vláda pouze omezené možnosti k nastartování rychlé konjunktury stavební výroby. V rámci svých možností vláda zajistí postupnou realizaci opatření v bytové politice a v modernizaci bytového fondu.

Pro zajímavost - již v roce 1997 došlo k akceleraci zahajování stavby bytů v meziročním růstu o 40 %. To je výrazný posun proti předcházejícím rokům. V rámci odstraňování následků ničivých povodní budou pokračovat zakázky na veřejné práce v oblasti infrastruktury a vodohospodářských staveb.

Jedna věc je ovšem zajímavá a s vývojem ve stavebnictví příliš neladí, a to je růst cen ve stavebnictví. Růst cen ve stavebnictví již po několik let - a poslední nedávná čísla i ta zveřejněná dnes na to ukazují - je rychlejší než v průmyslu, zemědělství a než je celková míra inflace. Je to zřejmě dáno vstupy, náklady na materiály. Nicméně je to pozoruhodné.

Pokud jde o otázku, kterou jste zmínil - spoluodpovědnost. Vysoké úrokové sazby souvisí s měnovou politikou centrální banky. Měnová politika centrální banky, pokud je tendence k nárůstu míry inflace a pokud jsou v ekonomice nerovnováhy, musí reagovat tím, že začne omezovat poptávku v ekonomice, a centrální banka nemá prakticky jiný důležitý nástroj, než jsou úrokové sazby. Je možné, že by dřívější lepší mix hospodářské politiky vlády a měnové politiky, pokud by byl iniciován včas, umožnil jemnější průchod tímto obdobím, ale to se bohužel nestalo.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu předsedovi vlády Josefu Tošovskému. Vidím, že pan poslanec Krampera je připraven doplnit svou úvodní řeč o další otázku.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP