(pokračuje Exner)
Obdobně zůstává v rukou Ministerstva vnitra dokonce i zjišťování zdravotní způsobilosti, osobní způsobilosti a bezpečnostní spolehlivosti tzv. navrhované osoby.
Zákon je koncipován tak, že umožňuje podzákonnými předpisy omezovat některá práva a svobody zakotvená v Listině základních práv a svobod.
Domnívám se, že zákon ve své konkrétní podobě, s přihlédnutím k tomu, co je např. navrhováno v § 4 návrhu zákona, nesplňuje cíl, který je formulován v záměru zákona, jak je uveden v důvodové zprávě, a to zúžit okruh utajovaných skutečností, jejich utajení však zajistit důkladněji.
Domnívám se, že tato problematika je příliš vážná na to, abychom ji řešili s chvatem, a to ještě s takovým chvatem, že bychom zkrátili lhůtu takto obsáhlé normy k projednání ve výborech Poslanecké sněmovny.
Na základě všech těchto skutečností navrhuji vrátit návrh zákona k dopracování.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Exnerovi. Kdo se dál hlásí do rozpravy? (Nikdo.) Jestliže nikdo, rozpravu končím. Nyní má možnost se vyjádřit pan ministr jako zástupce navrhovatele, poté pan poslanec Bašta jako zpravodaj.
Ministr vnitra ČR Cyril Svoboda: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, rád bych reagoval na některá vystoupení poslanců Poslanecké sněmovny.
Za prvé se znovu velmi přimlouvám za to, aby došlo ke zkrácení lhůty, a to s obecnou poznámkou. Několik poslanců tady poznamenalo, že tato norma není nutná pro přijetí do Severoatlantické aliance. Ve svém vystoupení jsem řekl, že naše prověření, které máme dosud, je nedostatečné, a už teď jsme handicapováni proti zástupcům Polské republiky a Maďarské republiky v přístupu do jednotlivých výborů v NATO. Je to podmínka nezbytná a nutná, abychom tuto právní normu měli. A jestliže nebude tato norma přijata, tak se náš vstup do Severoatlantické aliance velmi zkomplikuje. Velmi tedy naléhám na to, abychom toto vzali v úvahu, protože bez tohoto zákona to možné nebude, resp. bude to velmi komplikované.
Nyní k jednotlivým poslancům.
To, co řekl pan poslanec Bašta, je otázka kontroly soudní. Chci vám sdělit, abyste zde vzali v úvahu tu skutečnost, že zavedeme-li širokou možnost soudního přezkumu, znamená to, že se budou muset veřejně projednávat některé údaje a skutečnosti, které veřejně sdělovat nelze. Proto se nebráníme tomu, případně zavést formu revize rozhodnutí Ministerstva vnitra, ale varujeme před možností, aby to bylo v rámci moci soudní. Ale o tom asi ještě budeme debatovat v jednotlivých výborech.
Pokud jde o to, co řekl pan poslanec Kužílek, myslím si, že tento zákon nemá vycházet z nějakých předkládacích zpráv ústavních. Tento zákon je ústavní a není v konfliktu s ochranou svobody na informace a poskytování informací, protože naopak zakládá proces, jak se vymezí ta která utajovaná skutečnost a vymezuje způsob ochrany této utajované skutečnosti. Co jí bude, bude pak otázkou až konkrétního rozhodnutí. Myslím si, že to má být v podzákonných normách, protože oblasti, kde budou utajované skutečnosti, se budou vyvíjet a myslíme si, že by tady bylo kontraproduktivní přicházet vždy s novelou zákona. Tento mechanismus je tedy standardní, je správný a je dobře, že jednotlivé utajované skutečnosti jsou potom uvedeny v podzákonných normách.
K poznámce, že to bylo jenom pod taktovkou Ministerstva vnitra, chci říci, že si myslím, že tam proběhlo široké připomínkové řízení. Já jsem tento návrh zákona zdědil po dlouhém projednávání, takže se domnívám, že to nebyl úzce resortní pohled, ale že do přípravy zákona byla zainteresována všechna ministerstva.
Znova opakuji, že tento zákon je nutnou podmínkou pro vstup České republiky do Severoatlantické aliance.
Podle mého názoru a samozřejmě podle názoru vlády je vymezení jak materiálních, tak formálních znaků v tomto zákoně dobře provedeno a je to zcela kompatibilní se standardy Severoatlantické aliance, takže v tomto tam nevidím žádný konflikt.
Pokud jde o poznámku, že by úředníci spíše měli věci odtajňovat a že si tímto usnadňují život, když věci tají, tak si myslím pravý opak. Pokud totiž je nějaká skutečnost vedena v režimu tajné nebo přísně tajné, tak naopak s touto skutečností, s takovým spisem je spojeno mnoho administrativy a zvýšená odpovědnost úředníků, takže si myslím, že opak je pravdou, že všichni budou mít spíše snahu věci neutajovat než utajovat.
K poznámce pana poslance Jičínského. Myslím si, že tento návrh zákona je dobře proveden i po legislativní stránce. Ale pokud rozprava v jednotlivých výborech a potom v Poslanecké sněmovně povede k tomu, že se dojde k nějakému vylepšení, tak se tomu samozřejmě nebráníme. Jinak podle našeho názoru je tento zákon kvalitně zpracován.
Polemizuji s tím, co řekl pan poslanec Exner, že to je zákon, který má ryze účelový nebo pragmatický charakter, a že to je spíše dáno tím, co my si myslíme, že máme splnit při našem vstupu do NATO, než tím, jak to vnímá NATO.
Chci vás upozornit, že při zpracování tohoto zákona se velmi pečlivě zvažovaly všechny standardy Severoatlantické aliance a tento zákon je s nimi zcela kompatibilní.
A poslední poznámka je k § 4, jak řekl pan poslanec Exner. Dovolím si upozornit, že tento § 4 neříká, co všechno bude utajovanou skutečností, ale vymezuje demonstrativně oblasti, ve kterých se mohou utajované skutečnosti nacházet.
Závěrem chci poděkovat za podněty, které jsem tady slyšel. Myslím si, že tady nezaznělo nic závažného, co by bylo proti této právní úpravě. A jménem vlády si vás znovu dovoluji požádat, aby byl tento zákon schválen v prvním čtení a aby se pokračovalo v legislativním procesu. A znovu ještě prosím o to, aby byla zkrácena lhůta. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi. A před hlasováním vystoupí ještě pan zpravodaj a vyjádří se k obsahu rozpravy.
Poslanec Jaroslav Bašta: Za rozpravu, která tady proběhla, jsem velmi vděčný, a rád bych se vrátil k některým věcem, které zazněly např. ve vystoupení pana poslance Kužílka.
Domnívám se - a omlouvám se, že jsem to neřekl na začátku - že tento zákon je vzhledem k zákonu, který navrhuje pan poslanec Kužílek, zákonem skutečně komplementárním, protože vymezuje to, co se již zveřejnit nesmí, a naopak říká, co všechno ostatní musí být přístupno občanům.
Ale nesouhlasím s jeho námitkou, že tento zákon nedefinuje dostatečně přesně to, co je a co má být utajováno. A to je právě otázka § 3. Tento paragraf začíná poněkud nešťastně tím, že tajné je to, co je podle zákona označeno v seznamu utajovaných skutečností. Ale to je ta formální stránka. K tomu, aby něco bylo tajné, tak to musí být především jako takové označeno. A rozdíl mezi stávajícím zákonem a zákonem, který je předkládán, je potom v odst. 3, protože stávající zákon se drží filozofie: tajné je to, co je jako tajné označeno. Tento zákon říká: tajné je jen to, co do seznamu podle odst. 2 se uvede, čím lze při neoprávněném nakládání způsobit újmu zájmům České republiky nebo zájmům, k jejichž ochraně se Česká republika zavázala.
Domnívám se, že odst. 3 poněkud vyvrací námitky pana poslance.
Stejně tak bych se odvážil polemizovat s názorem, že Severoatlantické alianci nezáleží na tom, jak rychle a kdy budeme mít tento zákon hotový.
***