Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za tento návrh. Dámy a pánové, je požadavek, abychom hlasovali odděleně. Pan kolega Čech se hlásí o slovo.
Poslanec František Čech: Pane předsedající, já jsem hlasoval "ne" a na hlasovacím papíru je "ano". (Hlasy: Zpochybňuješ!)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Nerozumím tomu jako zpochybnění výsledků hlasování.
Poslanec František Čech: Berte to jako zpochybnění hlasování. (Potlesk republikánských poslanců.)
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Trvá někdo na tom, abychom hlasovali odděleně o těch návrzích na přikázání? Není tomu tak. (Námitky z pléna.) Já jsem jenom chtěl dokončit větu, kterou jsem načal předtím. Dámy a pánové, hlásí se pan kolega Severa.
Poslanec Pavel Severa: Já se omlouvám, jestli jsem dobře nepochopil pana kolegu, jestli zpochybňuje to původní hlasování - první, anebo už to opravované, druhé. (Hlas: Opravované.) Opravené. Protože v tom prvním jste hlasoval pro, a v tom druhém - neslyšel jsem dobře, jestli jste hlasoval pro nebo proti.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Pan kolega Černý tvrdí - omlouvám se, pan kolega Čech tvrdí, že hlasoval proti, nebo chtěl hlasovat proti, a v záznamu, který mám v ruce, je skutečně "A" u jeho jména. (Nepřehledná diskuse v sále.)
Dámy a pánové, kdo je pro návrh pana kolegy Čecha, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 359. Kdo je proti?
Námitka byla akceptována poměrem hlasů 163 pro, jeden proti.
Třetí pokus - hlasování o zkrácení lhůty. Na vaši žádost vás opět přihlašuji. Dámy a pánové, budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty.
Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 360. Kdo je proti?
Návrh nebyl přijat poměrem hlasů 87 pro, 86 proti.
(Potlesk republikánských poslanců.)
Pan kolega Ledvinka.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Dámy a pánové, pane předsedající, já nechci nic zpochybnit, já vás chci jenom upozornit na to, mluvím jako předseda komise pro práci Kanceláře, že dnes ráno byly zkontrolovány všechny čipy a jsem přesvědčen o tom, že hlasovací zařízení se nemýlí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji za tuto poznámku. Dámy a pánové, požaduje někdo, abychom o přikázání hlasovali odděleně? Je tomu tak. Nejprve přikázání výboru pro obranu a bezpečnost.
Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 361. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 147 pro, jeden proti.
Nyní budeme hlasovat o dalším přikázání, a to hospodářskému výboru.
Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko v hlasování číslo 362. Kdo je proti?
Tento návrh byl schválen poměrem hlasů 92 pro, 18 proti.
Dámy a pánové, tím jsme projednali tento bod. Pan poslanec Sládek se hlásí.
Poslanec Miroslav Sládek: Pane předsedající, dámy a pánové, jsem povinen upozornit na problém, který v současné době velmi zajímá občany. To je transformace našeho zdravotnictví a rušení nemocnic.
Všichni jsme byli v minulých dnech svědky toho, že úsilí občanů bylo korunováno úspěchem třeba při zachování podolské nemocnice. Ovšem na Prahu, na Podolí je hodně vidět, ledaskdo se o to zajímá a těmto akcím se dostává velké publicity.
Ale nejsou jenom velké nemocnice v hlavním městě. Jsou i malá města... (Poslanec Sládek vyčkává, až se utiší ruch v sále.) ... a malé nemocnice, které si zaslouží právě tolik pozornosti. Na příklad v Městci Králové existuje nemocnice už 100 let a teprve nyní za tohoto režimu by se dočkala zrušení.
Chápu, že odcházejí poslanci vládní koalice, kteří mají přímo v programu rušení nemocnic. Trochu se mi nezdá to, že odcházejí také poslanci sociální demokracie, kteří balamutí občany tím, že budou hájit jejich zájmy. (Potlesk republikánských poslanců.) Samozřejmě i typicky křesťansky založení poslanci strany lidové mají výhrady k takovýmto problémům a chtějí plně v souladu s Unií svobody, ODS a ODA zlikvidovat zbytek dosažitelných zdravotnických zařízení.
Dámy a pánové, ano, jsou malá města, malé nemocnice, ale i přesto tam žijí lidé. I tam žijí lidé, kteří potřebují zdravotní péči. A potřebují, aby zdravotní péče byla v pohodlném dosahu. Není přece možné trávit celý den cestou za lékařem a od lékaře. Není možné trávit celý den na cestách pro zdravotní ošetření. Zvláště třeba pro mladé lidi s malými dětmi nebo pro důchodce, nejstarší spoluobčany, kteří třeba už takovou zátěž ani fyzicky nezvládnou.
V této nemocnici v Městci Králové je uzavřena smlouva mezi nemocnicí a pojišťovnou jen do června t.r., a poté by měla být nemocnice zlikvidována. I s ohledem na to, že se nejspíš blíží předčasné parlamentní volby, by bylo dobré tyto radikální neuvážené kroky odložit až po předčasných parlamentních volbách a ponechat na novém parlamentu a nové vládě, aby znovu přehodnotily přístup k transformaci našeho zdravotnictví a zvláště k rušení nemocnic.
***