(pokračuje Jičínský)
Ústava dává Senátu právo 30 dnů na projednání. Prezident po projednání v Senátu má 15 dnů. Nepočítám ještě nějaké lhůty mezi vrácením ze Senátu do Poslanecké sněmovny.
Je třeba si říci toto, nebo já jsem aspoň přesvědčen o jedné věci, že Poslanecká sněmovna může v době, která jí zbývá do konce jejího volebního období, přijmout řadu důležitých zákonů, aniž se bude nutit do nepřiměřeného spěchu, protože to jsou zákony, jejichž účinnost není tak vázána krátkostí doby, jako je to u tohoto návrhu zákona. Mám na mysli např. novelu bankovního zákona, kterou jsme projednali v prvním čtení a postoupili ji do čtení druhého. Myslím, že je důležité, aby tento návrh zákona byl projednán a schválen. Stejně tak jsem přesvědčen o tom, že by tato Poslanecká sněmovna měla projednat nový vysokoškolský zákon. Ale nejsem přesvědčen, že pro konání voleb do Poslanecké sněmovny je nezbytně nutné změnit existující volební zákon.
Problémy, které byly v uplynulých volbách, nejsou toho druhu, že nutně vyžadují legislativní změny. Řada nedostatků se dá spravit, abych tak řekl, via facti tím, že budou lépe instruovány volební komise, aby nedocházelo k určitým administrativním pochybením. Nejsou v dosud platné právní úpravě žádné závažné nedostatky, které by bránily demokratickému konání voleb do Poslanecké sněmovny.
To je tedy moje zásadní stanovisko a z tohoto důvodu si nemyslím, že tato novela musí být v těch zkrácených lhůtách projednána, a v každém případě jsem přesvědčen, že není reálné podle ní konat volby do Poslanecké sněmovny.
Pokud jde o volby do Senátu, to je druhá možnost, o které pan ministr hovořil, že by účinnost zákona byla vztažena jen k volbám do Senátu. Je třeba posoudit v této souvislosti otázku, kterou tu nadhodil kolega Frank, problém účasti občanů ČR v zahraničí. My vůbec nevíme, kolik jich je, kolik by jich případně své volební právo uplatnilo. Při volbách do Senátu, které jsou podle většinového principu, se respektuje zásada, aby volební obvody byly plus minus stejné, aby byla zajištěna rovnost volebního práva. Jestliže se vyčleňují tři senátní obvody, tak by mohlo dojít k tomu, že by počet voličů v těchto obvodech se velmi změnil a mohl by rušit ty principy, které v tomto směru ústava pro volební právo stanoví. Upozorňuji na to, že je tu v tomto směru jeden vážný problém, který stojí za zamyšlení.
Další poznámka. Osobně si nemyslím, že je vhodné pro volby do Poslanecké sněmovny zkracovat možnost voleb na jeden den. Když uvážíme problémy, které jsou spojeny s omezením, užiji nepěkného termínu, dopravní obslužnosti, mohlo by dojít k tomu, že volební účast - a zdá se, že už tu jsou určité symptomy, které o tom svědčí - i tak může být menší, než byla ve volbách minulých. Čili musíme udělat maximum, abychom nevytvářeli překážky pro to, aby občané mohli jít volit. V žádném případě bych nepodporoval zkrácení volebního dne jen na jeden den.
Potom ještě jedna věc, která je závažná. Pan ministr tu hovořil o tom, že na základě minulých zkušeností se doporučuje, aby bylo možno podat stížnost přímo Ústavnímu soudu. Myslím, že to je vážný problém, že by se prostým zákonem rozšiřovala působnost Ústavního soudu. Dále by se vlastně vylučovala prověrka jen zákonných postupů, protože Ústavní soud se má zabývat jen tím, kde jde o porušení ústavních práv. Ten dobře míněný úmysl by v tomto případě mohl vést k negativním důsledkům, mohlo by se zkrátit řízení o porušení zákonných předpisů, protože Ústavní soud není instituce, která se tím má zabývat. To je vážná připomínka k tomuto návrhu zákona.
Na základě toho, co jsem tady řekl, doporučuji, aby návrh zákona byl vrácen k přepracování.
Místopředseda PSP Jiří Vlach: Děkuji. Dále má slovo pan poslanec Jiří Payne.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedající, pane ministře, vážená sněmovno, za prvé se domnívám, že je potřebné, abychom začali podrobně diskutovat o nejvhodnějším volebním systému pro volby do Poslanecké sněmovny, což není diskuse nová, protože tato diskuse se konala ve 20. a 30. letech a zhruba po celou dobu těchto 20 let byla vedena zásadní kritika proti nevhodnosti poměrného volebního systému pro tehdejší Československou republiku. Mám dojem, že tato otázka byla nyní opět vznesena a že naší povinností je, abychom se zabývali tímto tématem. Protože máme předložen návrh novelizace volebního zákona, myslím, že právě zde by ta rozprava měla zaznívat.
Ukazuje se, že Česká republika, která by v době probíhajících reforem potřebovala silnou exekutivu, na základě současného volebního systému a téměř jistoty, že všechny vlády u nás budou muset být koaličními vládami, se dostává do situace - tedy Česká republika - že nemůže dostát tempu, které by bylo potřebné. A to je jeden z důvodů, které myslím, že musíme uvádět na podporu změny volebního systému do Poslanecké sněmovny.
V této souvislosti musím samozřejmě také zmínit, že v ústavě máme již předepsány určité základní principy, ze kterých se mají volby odvíjet, a protože v žádném případě nejsem příznivcem nějakých novelizací a ukvapených změn v ústavě, domnívám se, že bychom si měli položit otázku, zda nelze provést změnu volebního systému v rámci platného ústavního pořádku. Chtěl bych říci, že tuto podmínku splňuje jeden z mnoha známých volebních systémů, a sice systém, který se nazývá irský, který volí na základě kandidátek, tudíž se jedná o systém poměrný, ale přesto je to systém, který umožňuje poměrně silnou vazbu mezi kandidátem a jeho volebním obvodem, umožňuje velmi silné preferenční hlasy. Domnívám se, že to je jedna z alternativ, o kterých bychom měli uvažovat jako o řešení současné situace.
Obávám se totiž, že i kdybychom předčasné volby zopakovali ne jednou, ale dvakrát, třikrát, čtyřikrát, pětkrát, dospějeme opět ke stejným výsledkům a stejným krizím, ve kterých se právě nacházíme. To je důvod, proč navrhuji, abychom vedli rozpravu o změně volebního systému.
Druhá poznámka, kterou chci přednést, se dotýká voleb na zastupitelských úřadech. Byl jsem příznivcem voleb v zahraničí od samého začátku, když se začínal vůbec připravovat první volební zákon. Snažil jsem se prostudovat způsoby, jak může být takováto volba prováděna. Systém, který je zde navržen považuji za ten nejméně vhodný. Dostáváme se totiž do situace, že pokud zastupitelský úřad je v zemi, kde je jen několik málo lidí, oprávněných voličů, kteří se dostaví k volbám, pak ve své podstatě vyhlášení volebních výsledků v daném okrsku znamená, že bylo porušeno pravidlo tajnosti voleb.
***