Čtvrtek 26. února 1998

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Táži se pana poslance Nehery, zdali chce předložit panu ministrovi doplňující otázku. Je tomu tak. Slova se ujme pan kolega Nehera.

 

Poslanec Jindřich Nehera: Pane ministře, mně se tady jedná o to, že rasový motiv byl vyřčen okamžitě po útoku, aniž by ještě byl znám pachatel. A policie spadá do vašeho resortu. Ještě by mě také zajímalo, zda dostal 20 tisíc člen policie, který byl napaden cikány v Novém Jičíně.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Slova se ujme ministr vnitra pan Cyril Svoboda.

 

Ministr vnitra Cyril Svoboda: Vážený pane poslanče, to, co se děje, děje se v médiích a všude, to je, že se komentuje, ten či onen trestný čin byl spáchán nebo že ten či onen skutek je považován za ten či onen trestný čin. Já myslím, že by se tak obecně dít nemělo, ale od toho tu je nezávislá justice. Od toho tu jsou vyšetřovatelé, státní zástupci. Od toho tu je advokacie, aby se nepodléhalo žádným komentářům a vlivům tohoto typu, aby se skutečně dosáhlo spravedlnosti v každém jednotlivém případě. Já jsem přesvědčen, že i o tento případ tady jde.

K vaší druhé otázce - nevím, zda v tomto případě byla vyplacena částka 20 tis. Kč, takže na to teď nemohu odpovědět. Nevím, jestli vůbec bylo něco vyplaceno.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Nyní dávám slovo paní poslankyni Aleně Svobodové, která byla vylosována na 23. místě k přednesení ústní interpelace na ministra školství, mládeže a tělovýchovy pana Jana Sokola.

 

Poslankyně Alena Svobodová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové. Předškolní zařízení mají veliké možnosti působení na dítě, včetně vlivu na rodinnou výchovu. Mohou např. korigovat výchovu dítěte v dysfunkčních rodinách, ale i pro harmonickou rodinu představuje mateřská škola velmi žádané doplnění její výchovné péče především o podněty, při kterých je třeba odborné vedení dítěte. Má náš stát zájem, aby mateřská škola kvalitně plnila své osvědčené funkce?

Po roce 1989 musí tato zařízení obtížně obhajovat své místo v systému výchovy a vzdělání. Počátkem 90. let byly mateřské školy rušeny jednak pod vlivem názoru, že předškolní dítě má vychovávat pouze matka, jednak pod vlivem privatizačního procesu státních podniků a zemědělských družstev. V roce 1996 byla i předškolní zařízení postižena rozpočtovými škrty a následně v roce 1997 nařízením vlády o zvýšení učitelských úvazků na 33 hodiny přímé výchovné činnosti týdně, což výrazně poškodilo celý systém fungování mateřských škol. A to jak z organizačního hlediska, tak i z hlediska kvality pedagogické práce.

I řada dalších obecně závazných předpisů je pro realizaci základní funkce předškolní výchovy často problematická, neboť ekonomický tlak včetně normativního způsobu financování nutí vedení mateřských škol tyto normy porušovat. Jako příklad uvedu vyhlášku č. 35/1992, která stanoví počet dětí v jedné třídě na 20. V předškolních zařízeních vládne navíc nejistota v souvislosti s jejich rušením či slučováním, ale i v souvislosti s diskusemi o jejich dalším osudu. Stále se totiž objevují názory, že mateřské školy by měly přejít do sféry sociálních služeb, být jen jakýmisi opatrovnami dětí.

Toto vše a další problémy svědčí o tom, že u nás chybí státní výchovně vzdělávací koncepce předškolní výchovy a že legislativa v této oblasti je nedostatečná.

Ptám se vás proto, pane ministře: 1. Zabývá se Ministerstvo školství otázkou koncepce předškolní výchovy a v čem by měla spočívat? 2. Jak se promítne v připravované novele školského zákona, případně v dalších legislativních normách postavení mateřských škol? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Čas, paní kolegyně. Slova se ujme ministr školství pan Jan Sokol.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Jan Sokol: Pane předsedající, paní poslankyně, vážení poslanci, ve všech koncepčních úvahách o vzdělávací soustavě pokládáme předškolní vzdělávání za její integrální a významnou součást. Jistě - cíle, které mateřské školy dnes plní, se od minulých dob poměrně výrazně změnily. Mateřská škola už dnes není místem, kde se děti připravují na frontální a jednotné vzdělávání školní. Mateřské školy chápeme jako důležité vzdělávací instituce, které rozvíjejí individuální dispozice dětí.

Prioritou vzdělávacích cílů, a proto i hodnocení vzdělávacích výsledků mateřských škol je zejména oblast afektivní. Vzhledem k reálným podmínkám, zájmům dětí a jejich rodičů však není nijak omezována možnost dosahovat i viditelných výsledků v oblasti poznávací, kognitivní.

Zásadně se změnily možnosti diferencovaně zaměřovat vlastní činnost vzhledem k individuálním potřebám dětí a sociálních partnerů škol. Významná část mateřských škol nových možností plnohodnotně využívá. Zejména ve větších sídlech, která umožňují volbu podle přání rodičů, není výjimkou zaměření činnosti některých mateřských škol na oblast určitého preferovaného zájmu. Realizují se zde ucelené vzdělávací programy, např. "zdravá škola", podpora zdravého rozvoje dětí, začít spolu program cíleně zaměřený na podporu možnosti volby, spoluprožívání a rozvoj obecných, komunitních vztahů.

Řada mateřských škol realizuje vlastní vzdělávací programy. Pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami jsme zřídili speciální mateřské školy, kde se dětem poskytuje odborná nadstandardní péče. Podobnou speciální péči však v řadě škol věnují i dětem s obdobnými potřebami, integrovanými do tříd a oddělení běžných mateřských škol.

Při vší různosti zaměření, forem a metod práce plní mateřské školy dvě základní funkce. Na jedné straně funkci vzdělávací, zaměřenou na rozvoj dovedností a sociálních kompetencí, kde se děti něčemu učí, na druhé straně funkci sociální, neboť o děti je takříkajíc postaráno v době, kdy o děti z nejrůznějších důvodů nemohou pečovat rodiče.

Především první z uvedených funkcí je a má být i nadále v plném rozsahu podporována péčí státu, vyjádřenou zejména finanční dotací, pokrývající významnou část nákladů na mzdy pedagogického personálu a vybavení mateřských škol. Část celkových nákladů se hradí jednak z prostředků zřizovatele, jímž je v převážné většině obec, jednak z finančního příspěvku rodičů, jehož výše je v souladu s příslušnými právními předpisy stanovena zřizovatelem.

Je tedy důležité, že ani v připravovaném věcném záměru zákona o vzdělávání neuvažujeme o zásadní změně v přístupu státu k podpoře předškolního vzdělávání, nýbrž právě naopak. Ve všech možných uvažovaných variantách organizace vzdělávání podporujeme názor, že předškolní vzdělávání má být součástí vzdělávací soustavy.

Podobně jako v případě vzdělávání v ostatních typech škol má být a je i kvalita vzdělávání předškolního garantována resortními orgány státní správy, např. Českou školní inspekcí. Uvažované změny se týkají pouze míry uplatnění deklarovaného principu participace všech relevantních sociálních partnerů při ovlivňování škol a uplatňování principu subsidiarity.

***


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP