(pokračuje Janeček)
Tento pozměňovací návrh zní: Název zákona: Ústavní zákon ze dne ..., kterým se mění ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky: Článek 1: Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., se mění takto:
1. V článku 35 se za dosavadní odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: Prezident republiky může dále rozpustit Poslaneckou sněmovnu, jestliže o to požádala usnesením. K přijetí takového usnesení je třeba souhlasu 3/5 většiny všech poslanců.
2. Dosavadní odstavec 2 článku 35 se označuje jako odstavec 3.
Článek 2: Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem schválení.
Je to tedy návrh, který zavádí systém, který všichni postrádali. Domnívám se, že vyhovuje podle mého názoru i všem oprávněným námitkám, které byly myšleny nesouhlasem s tím, aby se tato situace řešila ad hoc. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Janečkovi. Nyní uděluji slovo panu poslanci Paynovi, připraví se pan poslanec Filip.
Poslanec Jiří Payne: Pane předsedo, vážená vládo, vážená sněmovno, dvě drobné poznámky, kterými uvedu pozměňovací návrh.
K ústavnímu zákonu: Myslím, že si s kolegou Grossem zvolna začínáme rozumět. Chápu, že kolega Gross politicky nesouhlasí s takovým zákonem, ale je to jen otázka politického názoru, není to otázka srovnatelná s přírodními zákony.
Předčasné volby, které byly v Německu v roce 1982, způsobily, že dodnes německý Ústavní soud řeší, zda volby byly legitimní. Já bych se nerad dostal do této situace. Uvádím to jako kolorit celé krize, ve které se nacházíme, aby se nám nestalo, že dalších 15 let se bude řešit, zda jsme neporušili nějaká ustanovení, zda postupujeme legitimně.
Navrhuji, aby text článku 1 v návrhu 351 a článku 1 a 2 v návrhu 350 nahrazen textem: Volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zvolené v roce 1996 končí 30.6.1998. Je to nejúspornější varianta, tudíž má nejméně zádrhelů, když už o tom máme jednat. To za prvé. Za druhé - využívá všech ustanovení normální ústavy, jak je tam máme. Ústava ukládá prezidentovi, že má 90 dnů před konáním voleb volby vyhlásit. Je zbytečné to dalším ústavním zákonem prezidentovi přikazovat. Tento text zkracuje volební období a všechno ostatní funguje jako v normálním případě.
Když už se máme dopouštět takové zlotřilosti, jako je schvalování ústavního zákona tohoto typu, dělejme těch zlotřilostí co nejméně a snažme se využívat všech nejstandardnějších mechanismů, jaké máme k dispozici. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Viděl jsem, že se hlásí pan poslanec Janeček s faktickou poznámkou. Poté dám slovo panu poslanci Filipovi.
Poslanec Josef Janeček: Já bych jen chtěl v pozměňovacím návrhu opravit přeřeknutí. V článku 2 má být "nabývá účinnosti dnem vyhlášení", nikoli "schválení". Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Jinak prosím všechny předkladatele pozměňovacích návrhů, aby je písemně odevzdali zpravodaji. Slovo má pan poslanec Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, paní a pánové, docela chápu návrh pana kolegy Payna, chápu i návrh kolegy Janečka. Pouze u návrhu kolegy Janečka se mi to zdá, že je to jiný návrh, že jednáme o přímé novele ústavy. Řekl bych, že zasahuje nikoli do textu předloženého, ale zasahuje do jiných článků ústavy, než které jsme zákonem otevřeli. Zasahuje totiž do rozpuštění parlamentu prezidentem republiky, a to není ani v jednom, ani ve druhém návrhu přímo řešeno. V obou návrzích jde o zkrácení volebního období. To vystihl kolega Payne.
Dovolte mi, abych nyní sdělil to, co jsem avizoval, to znamená onu výhradu, kterou měl kolega Novák a další, že jednáme pouze jedinečně. Abych tuto výhradu, kterou považuji za zcela legitimní, vyvrátil, předkládám tento návrh. A to do tisku 350 jako článek 3 a do tisku 351 jako článek 2. Ostatní články se přečíslují s tím, že text do obou návrhů bude následující:
Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se mění a doplňuje takto:
1. V článku 16 se vkládá nový odstavec 2, který zní: Volební období Poslanecké sněmovny lze zkrátit ústavním zákonem. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
2. V článku 17 odstavec 2 zní: Jestliže byla Poslanecká sněmovna rozpuštěna nebo bylo její volební období zkráceno ústavním zákonem, konají se volby do 60 dnů po jejím rozpuštění nebo od účinnosti ústavního zákona o zkrácení jejího volebního období.
Všechny ostatní texty v obou verzích předložených návrhů zůstávají nedotčeny.
Zde mám jediný rozdíl s kolegou Paynem, že jsem přesvědčen, že v takové situaci, kterou řešíme, je pravděpodobně relativně lepší použít 60denní lhůtu než 90denní. Ale rozhodne to Poslanecká sněmovna hlasováním.
Děkuji. Návrh odevzdám panu zpravodaji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Filipovi. O slovo v podrobné rozpravě se přihlásil pan poslanec Jičínský, poté pan poslanec Exner.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedo, vážení kolegové, mám také pochybnost k pozměňujícímu návrhu poslance Janečka k obecné změně ústavy, která by umožňovala tyto situace řešit obecně, ne ad hoc ústavním zákonem. Říkal jsem to už v minulé obecné rozpravě, ale zde to budu opakovat, protože pozměňující návrh byl podán. Myslím si, že se směšují instituty různé povahy. Je tu možnost Poslanecké sněmovny nebo parlamentu ukončit určitou formou své volební období, druhým institutem je pak možnost výkonné moci ukončit volební období. Tyto instituty v ústavách existují, ale nevidím důvod, proč je spojovat.
Ze současných ústav Evropské unie jsem našel tuto možnost pouze v nové ústavě belgické, kdy se Poslanecká sněmovna může usnést na zkrácení volebního období a potom ji král rozpustí. Myslím si, že tento monarchistický princip nemusíme do naší ústavnosti vtahovat jako něco, co by tu bylo organickým prvkem.
Pokud jde o pochybnost kolegy Payna, zda o ústavnosti případného našeho rozhodnutí, kdybychom takový návrh zákona přijali, nebudou pochybnosti a nebude se tím zabývat Ústavní soud. Postavení českého Ústavního soudu je jiné než postavení německého Ústavního soudu. V tomto směru Ústavní soud České republiky není oprávněn se touto věcí zabývat. Čili tyto problémy nehrozí.
Chápu pocity kolegy Payna, přesto bych to neoznačoval za zlotřilost. Jsou jisté situace, kdy žádné elegantní řešení není na pořadu dne.
Pokud by v této Poslanecké sněmovně převládl názor, že je lepší obecná změna ústavy než řešení ad hoc pro konkrétní situaci, potom dávám v úvahu tento návrh.
***