(pokračuje Kühnl)
Konečně je také třeba říci, že důležitou charakteristikou proexportní politiky, jakýmsi jejím rámcem je, že dodržování mezinárodních závazků, závazků, do kterých vstoupila Česká republika, vytváří pro tuto politiku přece jenom určité limity. Na preambuli koncepce proexportní politiky potom navazuje kapitola Hlavní principy a směry proexportní politiky vlády. Já tuto kapitolu považuji za velmi důležitou, neboť jasně předurčuje, o jaký druh a o jakou kvalitu systému státní podpory exportu se nám jedná. Myslím, že po jejím přečtení nemůže být žádných pochyb o tom, že koncepce je založena 1. na tržně konformních principech, na tom, 2. že respektuje podmínky zachování charakteru nepřímé podpory exportu, 3. že respektuje podmínky volné hospodářské soutěže, 4. že respektuje dodržování mezinárodních závazků České republiky.
Jednotlivá opatření, která tady nemohu z časových důvodů rozebírat detailně, jsou obsahem třetí, meritorní, nejdelší kapitoly koncepce proexportní politiky a jsou rozdělena do řady oblastí, do osmi velkých oblastí, které bych si dovolil zde pouze vyjmenovat. Jsou to opatření v oblasti hospodářské politiky jako takové, opatření z oblasti obchodní politiky, problematika zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí, oblast dopravní - velmi důležitá, oblast regionální hospodářské spolupráce v příhraničních oblastech - také velký význam pro náš export, oblast školství - často podceňovaná, ale má svou velkou důležitost, oblast informační a propagační činnosti, účasti na výstavách atd., a konečně oblast výzkumu a vývoje.
Já myslím, že je důležité upozornit, že prvotním smyslem koncepce proexportní politiky vlády ČR je stanovení všech výchozích principů, na nichž je postavena, a vymezení hlavních oblastí, ve kterých se bude tato koncepce pohybovat. Je to dokument - a jinak tomu ani nemůže být - koncepční, a tedy otevřený dokument, na kterém je třeba a na kterém se dále pracuje a musí se na něm dále pracovat, jak pokud jde o obsah jednotlivých již naznačených opatření, tak i o úvahy nad dalšími možnými opatřeními. Tomuto záměru také odpovídá usnesení vlády č. 722 z 19. 11. 1997, na jehož základě rozpracování a konkretizace jednotlivých proexportních opatření probíhá, a to v rámci těchto osmi vytyčených oblastí.
Před závěrem bych chtěl vyjádřit své přesvědčení, že vláda předložila Poslanecké sněmovně velmi solidní, vyvážený a komplexní proexportní dokument, který vytváří dostatečné podmínky a prostor pro výkon silné a efektivní proexportní politiky státu.
Dne 5. února letošního roku se problematikou zabýval gesční hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu a já rád konstatuji, že výbor ocenil naše úsilí formulovat cíle této oblasti a zaujal většinově pozitivní postoj.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si tedy uzavřít své vystoupení s nadějí, že Poslanecká sněmovna jako celek zaujme v zájmu českého exportu ke koncepci proexportní politiky vlády ČR stejně pozitivní postoj jako její hospodářský výbor.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu ministru Kühnlovi. Konstatuji, že na návrh organizačního výboru předloženou koncepci projednal hospodářský výbor, jehož usnesení bylo rozdáno jako tisk 348/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj tohoto výboru pan poslanec Švrček, informoval nás o výsledcích jednání výboru a přednesl i návrh usnesení Poslanecké sněmovny.
Poslanec Zdeněk Švrček: Pane předsedo, dámy a pánové, jak bylo řečeno, hospodářský výbor jako gesční výbor se dne 5. února zabýval předloženou materií, tedy koncepcí proexportní politiky vlády, tiskem 348. Po živé diskusi, po plodné diskusi pak přijal stanovisko, které nyní přečtu. Doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a vzít na vědomí tisk 348. Dále podporuje úsilí Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pokračovat v proexportních změnách zejména v daňové oblasti a v oblasti vzájemného uznávání certifikací. Dále zmocňuje - atd., jak bývá běžně zvykem. Takže návrh usnesení by měl znít:
Poslanecká sněmovna bere na vědomí koncepci proexportní politiky vlády, tisk 348.
Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji, pane poslanče. Konstatuji, že k tomuto bodu jsme obdrželi oponentní zprávu menšiny hospodářského výboru, a to jako tisk 348/2. Zpravodajem menšiny je určen pan poslanec Václav Exner, kterého prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové, dovolte také, abych konstatoval, že i menšina hospodářského výboru, která navrhla rozšířené usnesení k tomuto projednávanému tisku, bere na vědomí, že materiál byl vládou schválen a je zajišťována jeho realizace. To, s čím nejsme spokojeni, je přílišná obecnost materiálu, určitá deklarativnost, připomínající spíše studii o možnostech, a také se domníváme, že Poslanecká sněmovna má plné právo v té situaci, v jaké se nachází celkově zahraniční obchod České republiky, její ekonomika, požádat vládu o jednoznačnější a razantnější přístup k podpoře vývozu, o přijetí dalších konkrétních kroků pro zainteresované ministry v rámci proexportních opatření. Také se domníváme, že je naprosto správné, aby se Poslanecká sněmovna na základě informace zpracované vládou k této problematice vrátila nejméně v souvislosti s výsledky, kterých bude dosaženo v roce 1998.
V tomto směru je navrženo usnesení Poslanecké sněmovny menšinou hospodářského výboru, které je obsaženo v tisku 348/2. Dovolte mi, abych toto usnesení také poněkud podrobněji zdůvodnil.
Zatímco my v České republice - cituji - zvažujeme míru a rozsah investic státu do ekonomiky tak, aby se národní hospodářství úspěšně rozvíjelo ve svém celku, dosáhli jsme loni sotva jednoprocentního růstu, váháme a zvažujeme, zatímco ostatní země se starají... (Permanentní hluk v sále.)
Předseda PSP Miloš Zeman: Promiňte, pane poslanče. (Předseda používá zvonku.) Kolegové, buďte tak laskavi, pokud chcete diskutovat, diskutujte v kuloárech, zde nás pouze rušíte. Pokračujte, pane poslanče.
Poslanec Václav Exner: ... spíše právě o ten ekonomický růst. Místo rozhodné podpory jen - a zde opět cituji - sledujeme proexportní aktivity jiných, ale jen vyspělých demokratických zemí. Konec citátu. Není pravda, že neexistuje zásadní rozdíl v politice mnohých z těchto zemí - vezměme jenom podporu investic s účastí státu, jak probíhá kupř. v Belgii a v dalších zemích Evropské unie.
***