(pokračuje Hofhanzl)
Já pokládám projednávání návrhu zákona za další krok, který vede k narušení řádu lidského společenství. A chci varovat sněmovnu před tím, aby tento krok učinila. Některé věci není možno upevnit a legislativně dát zákonem. Některé věci jsou v nepsaných zákonech a jsou v jisté toleranci. Jestliže je legislativně zakotvíme, dle mého názoru posunujeme směr našeho společenství, opět otevíráme Pandořinu skříňku.
Navrhuji předložený návrh zákona zamítnout.
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslancovi Hofhanzlovi. Slovo má pan poslanec Jaroslav Novák, připraví se pan poslanec Maixner.
Poslanec Jaroslav Novák: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, zákon o registrovaném partnerství by měl dát homosexuálním párům možnost právně upravovat jejich vztahy. Osobní vztahy založené na vzájemné vazbě, rodinných poutech a trvalém přátelství jsou významnou součástí sociální sítě každého jedince. Splňují základní citové požadavky a zajišťují bezpečí v době krizí a v různých obdobích života, především ve stáří. Trvalé vztahy zabraňují izolaci a opuštěnosti, bojují proti vykořeněnosti, ochraňují a udržují osobní identitu jednotlivců. Z těchto důvodů je třeba stálé a závazné vztahy mezi homosexuály podporovat. V zahraničí se v poslední době krystalizují dva přístupy k řešení potřeby právní úpravy stejnopohlavních partnerství.
Podle dosud převládajícího přístupu by zákon neměl dávat homosexuálnímu partnerství stejný statut, jako má manželství. Manželství je nejzákladnější sociální jednotka a přirozený systém pro výchovu dětí. Manželství má výjimečný status a vztah mezi dvěma homosexuály mu nelze stavět na roveň. V tomto případě jsou vhodnější a přijatelnější pojmy registrace a partnerství. Pojmy sňatek a manželství by měly zůstat pro heterosexuální manželství s jeho ideologickým a náboženským zaměřením.
Liberálněji se k úpravě partnerství dvou osob stejného pohlaví postavili například poslanci holandského a lucemburského parlamentu, kteří přišli s návrhem novelizace stávajícího zákona o manželství tak, aby je bylo možno uplatnit i v případě homosexuálních párů. Zastánci tohoto přístupu argumentují především tím, že vytváření zvláštního zákona o registrovaném partnerství by de facto znamenalo další diskriminaci homosexuálů. Pouze takovou novelizací zákona o manželství, která by pro příště zahrnovala také možnost uzavření civilního sňatku dvěma osobami stejného pohlaví, lze podle nich završit úsilí o začlenění stejnopohlavních párů do širší občanské společnosti.
Existují zde samozřejmě zřetelné praktické paralely mezi stálým homosexuálním partnerstvím a manželstvím. Řada pravidel, která se aplikují na manželské páry, a výjimku tvoří vztahy mezi rodiči a dětmi, je založena na potřebě upravit vzájemná práva a povinnosti mezi dvěma dospělými na jedné straně a mezi společností a těmito dvěma na straně druhé. S výjimkou práva na sňatek a práva adoptovat děti by bylo možno ustanovení použitelná pro manželské páry také aplikovat na partnerské soužití.
Možnost homosexuálních párů registrovat své partnerství znamená, že společnost uznává závažnost společného života dvou lidí stejného pohlaví ve stálém citovém vztahu.
Postoje k homosexualitě prošly během posledních pár let značnými změnami souběžně s tím, jak se prohlubovalo poznání problematiky homosexuality a pochopení sociální situace homosexuálů. Příčiny homosexuality jsou stále nejasné, existují však dobré důkazy o tom, že sexuální orientace je prokazatelná ve velmi mladém věku. Homosexualita je hluboce zakořeněnou a stálou součástí osobnosti a je nepopíratelně částí lidské přirozenosti jako heterosexualita. Okolo 5 až 10 % populace je čistě homosexuální. Ostatní tíhnou k heterosexualitě stejně jako ti, kdo jsou především heterosexuálně orientovaní, mají tendenci k homosexualitě. Současný převládající odborný náhled je ten, že nehledě na svou sexuální orientaci jsou homosexuálové jako skupina normální a osobně rozdílní jako heterosexuálové.
Homosexuální dispozice je nicméně stále častým důvodem značných osobních problémů a společenské postoje stále vedou k životu plnému potíží a ke společenské izolovanosti mnoha homosexuálů. Možnost veřejné registrace a právní úpravy, kromě řešení praktických, právních a finančních problémů, může také pomoci stabilizovat vztahy mezi homosexuály a usnadňuje jim jejich společenský život.
Neexistence možnosti právně zakotvit svůj vztah přináší značné komplikace rovněž těm stejnopohlavním párům, kde jeden z partnerů je občanem cizího státu. Bez ohledu na vzájemnou citovou a ekonomickou závislost, často i společný majetek, musí oba partneři dlouhodobě překonávat množství překážek, chtějí-li žít společně. V řadě případů tyto komplikace vedou až k rozpadu vztahu.
Významným důvodem pro právní úpravu je potřeba regulovat majetková i jiná práva a povinnosti mezi partnery navzájem a mezi párem a společností. Přes názory na původ manželství a jeho hlavní význam je třeba zdůraznit, že manželství je také právní smlouva, která upravuje finanční situaci dvou lidí, kteří žijí v uzavřeném svazku a jsou závislí jeden na druhém. Také jiné než manželské páry mohou žít v tak uzavřeném vztahu, že potřebují upravit své společné ekonomické záležitosti.
Rostoucí počet homosexuálních párů tvoří stálé vztahy s uzavřenými pouty a společným hospodařením. Rozdíl mezi manželstvím jako náboženskou institucí a jako finanční a právní smlouvou je asi zřetelnější v zemích, kde je obligatorní civilní obřad s právními důsledky a církevní obřad, který je náboženským aktem bez právních důsledků. Ekonomické podmínky, ve kterých homosexuální páry žijí, jsou stejné jako podmínky manželských párů s výjimkou podmínek týkajících se odpovědnosti za děti. Homosexuální páry mají stejné citové a praktické důvody a oboustranná práva a povinnosti a stejnou potřebu chránit slabší stranu. Homosexuální páry mají stejně jako spolu žijící heterosexuální partneři možnost uzavřít soukromoprávní smlouvy, mimo jiné o dědictví a spoluvlastnictví bydliště a vybavení domácnosti. Do určité míry tak mohou docílit toho, na co mají nárok manželské páry automaticky ze zákona. Bohužel takové řešení často nedostačuje.
Existují zde právní omezení, která soukromé smlouvy nemohou překročit. Zkušenosti také ukazují, že velmi málo homosexuálních partnerů, stejně jako spolu žijící heterosexuální páry, využije možnost takovou smlouvu uzavřít.
***