(pokračuje Krampera)
Zde vstupuje dále v platnost, že při neexistenci Poslanecké sněmovny České republiky a prohlášení voleb a jejích výsledků za stav ohrožení státu po celou dobu tohoto státu a ještě šest měsíců po ukončení tohoto stavu bude opět podle tohoto zákona v zemi vládnout vládnoucí garnitura a skupinka zkrachovalců - Senát.
Návrh ústavního zákona o bezpečnosti České republiky musí přivést k uspokojení nejednoho jihoamerického diktátora, který si musí velmi postesknout nad dokonalostí a lstivostí úmyslů vládnoucí garnitury v České republice. Tak všeobecné ustanovení článku 3 tohoto ústavního zákona přímo nabízí ke zneužití.
Proto po svých životních zkušenostech se všemi režimy, které se v Československé socialistické republice, v Československé socialistické federativní republice a České republice vystřídaly, lze přeložit tyto návrhy o narušení demokratických základů státu a narušení veřejného pořádku, jako např. demonstrace statisíců nespokojených občanů, demonstrační pochody nebo vyhlášení stávek či stávky generální. Zvláště nebezpečný je pojem, kdy stav ohrožení státu je vyhlášen, jsou-li bezprostředně ohroženy demokratické základy státu.
Proto se musím dotázat, vzhledem k tomu, že ani zdaleka nejsou napevno zakotveny demokratické základy státu a ještě patrně delší dobu nebudou, co vláda touto kvalifikací zamýšlí. Jak je schopna vláda či jakýkoliv další ústavní činitel specifikovat, co, kdy a za jakých okolností lze kvalifikovat jako ohrožení demokratických základů státu. Sám dobře vím a až po dnešní dny jsem svědkem, jak je možné v případě nastalé celostátně organizované hysterie za pomoci sdělovacích prostředků jakoukoliv vládou prohlásit drtivou většinu občanů za síly, které se připravují svrhnout demokratické základy socialistického zřízení. Dnes při převlečení kabátů titíž lidé jsou schopni za pomoci takových manipulátorů veřejného mínění, jako jsou redaktoři Jazairová, Drtinová, Vávra, Voldánová, Bobošíková, Černý atd., vyhlásit stav ohrožení demokratických zásad mezinárodního kapitalismu. Opět musím upozornit, že v řídicí struktuře jde stále o stejné osoby, které jsou schopny bez problémů nadále situaci rozvíjet podle svých představ, stavu ohrožení státu až po stav válečný. Vždyť ve zvláštní části důvodové zprávy se tak v podrobném výkladu uvádí.
Celý tento velice promyšlený návrh zákona překonává éru bezpečnostních protilidových zákonů socialistického Československa.
Za další. Kdo a jak bude specifikovat limitující prvek pro vznik krizové situace v rozsahu ohrožení nebo narušení bezpečnosti státu, při kterém příslušné orgány již nejsou schopny tuto situaci řešit standardními prostředky, jimiž jsou v rámci svých pravomocí vybaveny. Takovéto nebezpečné formulace byly právě ve velké míře zneužity při srpnových demonstracích v roce 1969. Na protest proti okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy vedenými SSSR a proti bezbranným občanům Československé socialistické republiky byly nasazeny jednotky Ministerstva vnitra a Armády Československé socialistické republiky včetně těžké vojenské techniky. Jako přímý účastník těchto bouří vás mohu informovat, že stačí nastrčit mezi demonstranty několik provokatérů, kteří začnou házet kameny na budovu státní správy či na připravené policejní jednotky, a je okamžitě důvod k vyhlášení represí na místě. Tak se v té době dělo a tak se mnohdy děje dnes.
Místopředseda PSP Karel Ledvinka: Opět vás prosím o klid. Především ty, kteří se domnívají, že potřebují něco sdělit svým kolegům. Prosím, aby to učinili mimo sněmovnu, za což jim děkuji.
Poslanec Zdeněk Krampera: Děkuji. Jakým způsobem budou podle tohoto návrhu zákona další postupy mocenských orgánů? V roce 1969 jsem byl při demonstracích zatčen a velmi nevybíravě zadržován na základě podobných zákonů. Proto musím položit otázku, jakým způsobem chce vládnoucí garnitura omezit základní práva a svobodu a v jakém rozsahu. Bude vše vypadat stejně, nebo hůře, nebo o něco lépe, než jsem zažil v případě své vlastní osoby v roce 1969? Budou občané jako narušitelé kapitalistického demokratického státu také internováni? Jak dlouho budou lidé zadržováni? Budou nadále souzeni nebo propuštěni? Do jakého počtu osob bude zakázáno shromažďování? Jakým způsobem bude fungovat či nefungovat hromadná veřejná doprava? Jakým způsobem budou vydávány informace a jak lze vykládat omezení základních práv a svobod? Jen v nezbytně nutné míře?
Musím připomenout, že v oněch již výše citovaných 60. letech i v letech následujících se bývalí, současní mocní zaklínali stejnými formulacemi. Pro ty, kdo nikdy neměli odvahu za svobodu a samostatnost své země veřejně vystoupit a kterých je v této Poslanecké sněmovně drtivá většina, budu muset několik základních formulací připomenout. Jedna z prvních a nejzákladnějších zněla z amplionů vojenských či policejních československých či sovětských vozů: "Občané, rozejděte se! Vaše shromáždění nebylo povoleno. Proti každému, kdo neuposlechne, budou použita zákonná opatření."
To, co následovalo, mělo vždy podle okolností a doby různou intenzitu. V roce 1969 zprvu slzný plyn, rány obušky, kopání či jiné mlácení. Protože ani to nepomáhalo, vše přešlo do druhé fáze, tzn. střelba z ručních a pěchotních zbraní a nasazení těžké vojenské techniky, čímž bylo zákonu učiněno zadost. To vše pochopitelně vládnoucí garnitura prováděla za asistence velmi silných zahraničních jednotek Varšavské smlouvy, zastoupených hlavně SSSR.
Dnešní mocní nahradí dozor SSSR zcela bez problémů za dozor USA a vojenského paktu NATO. Budou se snažit hledat mocenskou podporu nového mocenského ochránce USA před svým vlastním národem, kterému nejsou ochotni za svou činnost složit účet. Nemusíme se obávat, že by za deset let poté, až se budou naši obyvatelé spontánně domáhat vystoupení z vojenského paktu NATO a vyhlášení neutrality na základě zákona o bezpečnosti České republiky, k nám patrně nebyla vyslána vojska USA či SRN, ale spíše velmi takticky vojska, která tak jako v případě jiných mezinárodních operací, budou politicky přijatelnější. Podobné chyby, jakých se dopustil Leonid Iljič Brežněv, se dnes již mocní nedopouštějí.
***