(pokračuje Tollner)
To asi k tomu, co pan kolega Ransdorf.
Když už jsem tady, neodpustím si krátkou poznámku k proběhlé rozpravě. Bude zase o tom. Nebyl jsem právě ve sněmovně, stejně asi jako kolega Dostál teď, když kolega Dostál - jak jsem zjistil ze záznamu - prohlásil, že projednávaný problém, tedy návrh zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví, se - pokud dobře cituji - možná dotýká i Řádu německých rytířů. Snad alespoň ti, kteří mu netleskali, mi dají za pravdu, že tento nactiutrhačný, možná trochu zlý a určitě nejapný žertík si těch 100 bratří a 300 sester řádu, kteří své životy zasvětili službě Bohu a službě nemocným, určitě nezaslouží, stejně jako si tento posměch nezaslouží ani 700 familiářů po celém světě. Je mi líto, že kolegu Dostála, jinak obhájce kdejakých práv a vzor tolerance, takto nečekaně opět přemohla jeho známá až osvícenská nesnášenlivost, která jej vždycky pravidelně přepadá v momentě, kdy jde o katolickou církev a náš slavný svatý řád, který je též její součástí, a stejně jako když jde o katolíky a konečně o vše, co jenom trochu páchne kadidlem. Jako by katolíci už dávno nebyli menšinou v této zemi. Pokud jde o mne, nerad bych nechal kolegu Dostála v nejistotě a při vší úctě k jinak sexuálně orientovaným dodávám s filmovým klasikem: "Buzerant rozhodně nejsem."
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Tollnerovi. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Ransdorf a připraví se pan poslanec Krejsa.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Samozřejmě vím, že kolega Tollner je studentem teologie, a jistě tedy ví, od čeho se odvozuje slovo "student". Tedy jestliže se pan kolega Tollner snaží porozumět teologii, nechť se snaží dál a dospěje jistě k vyšší úrovni poznání, než kterou nám předvedl nyní, protože by nepochybně věděl, že otázka sexuality v křesťanské teologii procházela různými proměnami, a jestliže mi kolega Pleva před chvílí tvrdil - a myslíte si to, jak se zdá i vy - že se v případě svatého Augustina mýlím, tak nechť si přečte spis Contra manicheos, polemiku proti manichejcům, kde obhajoba této části lidského života nepochybně je. Kolego, jestliže jste studentem teologie, buďte práv názvu své současné činnosti, snažte se dál o vyšší úroveň pochopení a myslím si, že vám to silně prospěje.
Pokud jde o středověké polemiky, také vím, že se diskutovalo u scholastiků o tom, jak je možné hřešit s přírodou a proti přírodě. Vím to, ale myslím si, že tento kontext debat bychom měli nechat tam, kam patří, to znamená do nějakého dvanáctého, třináctého, čtrnáctého století, protože jinak bychom sem mohli také zavést debatu, která se správně nazývá v dějinách středověké filozofie debatou o prostorovosti inteligence, kterou ovšem lidé v běžné literatuře nazývají hádáním o to, kolik se vejde andělů na špičku jehly.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ransdorfovi. Pan poslanec Tollner rovněž hodlá vystoupit s faktickou poznámkou. Má k tomu příležitost. Pan poslanec Jiří Novák má náhradní kartu č. 16.
Poslanec Pavel Tollner: Myslím, že tato rozprava má trochu chybičku. Mluvil jsem o katolické církvi dnes a pan vysokoškolský učitel Ransdorf mluví o tmářství včerejška. To jen ten malý rozdíl. Jinak děkuji za dobré rady. Já vím, že se ještě musím mnohému přiučit.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Hofhanzl.
Poslanec Čestmír Hofhanzl: Jděte k čertu, ctěné dámy, vážení pánové. Tato země má větší problémy.
Místopředseda PSP Jan Kasal: To byl pan poslanec Hofhanzl. V tuto chvíli vystoupí pan poslanec Krejsa, který je řádně přihlášen.
Poslanec Josef Krejsa: Děkuji. Pane předsedající, dámy a pánové, musím v úvodu pro stenozáznam přiznat konflikt zájmů při projednávání tohoto bodu, neboť nejsem homosexuál.
Tato sněmovna nebyla dosud schopna vytvořit řádné zákony pro policii, pro děti, pro ochranu lidí před zvířaty - v Praze velmi aktuální problém - a nyní se zabýváme zákonem, který je v rozporu nadřízeného zákona, jak by jistě potvrdil pan předřečník kolega Tollner, zákona přírody, neboť Bůh stvořil údajně Adama a Evu snad proto, aby z lásky opačného pohlaví vznikla budoucí generace. Nestvořil tedy jen muže a muže či jen ženu a ženu. Tento přírodní zákon se chystá tato ctěná sněmovna narušit. Jako bývalý lesní technik musím podotknout, že i zdravý srnec nehledá srnce, ale srnečku, jen tak mohou mít kolouška. Pokud je srnec pohlavně nemocný, projeví se to na jeho růžkách, a takový je na odstřel.
Dovolím si nesouhlasit a protiargumentovat i fyzikálním příkladem. Kolega Vrcha tvrdí, kolík do kolíku nebo zásuvku do zásuvky nikdo na světě nestrčí. Musí být vždy zásuvka neboli samička, do které se strká vidlička neboli sameček. Jinak to ve fyzice nejde. Žena se ženou či muž s mužem dítě nezplodí a děti, to je základ rodiny i základ státu.
Nejzávažnější věcí, která nastane přijetím předlohy tohoto návrhu zákona, je ta, že zásadně hrubým způsobem naruší chod budoucí generace. Homosexualitou, drogami, různými mafiemi, nabouráváním systému našeho školství, nabouráváním rodinných vztahů prostřednictvím sdělovacích prostředků, či prodejem sexuálních časopisů volně na stáncích pomalu všech prodejen. Toto všechno velmi nepříznivě ovlivňuje výchovu našich dětí, mladých občanů, tedy budoucí generaci.
Kdo má na tomto systému eminentní zájem? Jsou to právě naši sousedé Němci, kteří krvelačným vstupem jejich kapitálu narušují nejen náš spotřebitelský trh, ale i morální výchovu těch nejmenších a nejmladších, což je zdaleka nejhorší.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Krejsovi a vzhledem k tomu, že další přihlášení do rozpravy nejsou, rozpravu končím. Ptám se paní navrhovatelky, zdali hodlá vystoupit. Kývá hlavou, že ano, takže má slovo.
Pro ty kolegy, kteří sledují rozpravu ve svých kancelářích, chci sdělit následující, že v průběhu rozpravy zazněly návrhy na zamítnutí a navrácení k přepracování, a že se tudíž bude hlasovat, takže bych žádal, aby ti, kteří chtějí hlasovat, se dostavili do sněmovny.
Nyní má slovo paní poslankyně Rujbrová.
Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, po prvém dnu projednávání tohoto tisku jsem chtěla konstatovat, že není příliš lichotivé pro tento sbor, že rozpravu sledovalo daleko více těch, kterých se návrh týká, než těch, kteří o něm budou rozhodovat. Na druhé straně po dalším průběhu této rozpravy, musím říci, že chápu kolegy, kteří trávili čas rozpravy v kuloárech namísto toho, aby poslouchali školení z materiálu Parlamentního institutu, opakované čtení důvodové, případně zpravodajské zprávy.
***