Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji panu poslanci Maixnerovi. Slovo má pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Pane poslanče, dostávám už třetí téměř stejnou interpelaci z řad republikánské strany, možná přímo od vás. Řekl bych, že k legitimnosti vlády, kterou vy tady zpochybňujete, je podle ústavy - a tou je třeba se řídit - potřeba, aby byla jmenována prezidentem republiky, a za druhé, aby jí Poslanecká sněmovna vyslovila důvěru. Obě tyto věci se staly. V ústavě není stanoven žádný návod, omezení či podmínka pro prezidenta republiky při jmenování premiéra a později vlády, ani to, zda vláda má být složena ze zástupců politických stran, ani o klíči, o kterém se zmiňujete, podle něhož v ní mají být politické strany zastoupeny. V ústavě ani není žádná zmínka o složení vlády ve vazbě na výsledky voleb. Domnívám se, že legitimitu vlády je obtížné pro toho, kdo respektuje naši ústavu, zpochybnit.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji a táži se pana poslance Maixnera, zda si přeje položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Maixner: Vážený pane premiére, já vím, ten mechanismus sestavení vlády, pravomoci prezidenta, potom ústavy následovně, ale ohledně i prezentace vás jako premiéra této překlenovací vlády bylo najmenovat vláda odborníků, vládu překlenovací, která nějakým mechanismem daný institut vlády zastoupí do předčasných voleb. Takže mě potom velmi zneklidňuje, když se ve vaší vládě objevují lidé, kteří vznikli z úplně jiného politického subjektu. Ten politický subjekt vznikl jako nový a má potom zastoupení ve vládě z 50 %.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Táži se pana předsedy vlády, zda si přeje reagovat.
Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Pane poslanče, pokud jde o sestavování vlády: návrh prezidentovi na jmenování byl v zásadě moje rozhodnutí. Snažil jsem se vytvořit vládu, která by pracovala jako tým, která by byla pokud možno stabilní a splnila funkci, která jí byla do vínku dána, to je dovést naši zemi spořádaně k předčasným volbám. Věřím, že vláda tento úkol splní. K tomu jsem volil klíč k jejímu sestavení: je v ní část politiků z části bývalé koalice a část odborníků nestraníků.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Poslední, který je přihlášen k ústí interpelaci, je pan poslanec Vrzáň ve věci Agrobanky. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Vrzáň: Pane předsedo, chtěl bych se vás nejdříve zeptat, zda budete tak tolerantní a umožníte mi vystoupit s první interpelací, neboť jsem v důsledku zranění nemohl doběhnout.
Předseda PSP Miloš Zeman: Je mi líto, ale jednací řád mi ukládá, aby ten, kdo zde není v okamžiku, kdy je pronášena jeho interpelace, ztratil pořadí. Nemohu porušit jednací řád. Takže nyní přednášíte interpelaci ve věci Agrobanky.
Poslanec Petr Vrzáň: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, dámy a pánové, už rok a půl přihlíží celá bankovní veřejnost osudu Agrobanky, a.s., Praha. Agrobanka byla považována z pátou největší banku fungující v našem bankovním systému se značným renomé až do chvíle, kdy byla zahájena nucená správa započatá centrální bankou. Tento krok, jehož cílem má být ozdravení banky, se zcela plánovitě nesleduje a namísto něj má být prodána část této společnosti zahraničnímu investoru, což nelze chápat jinak než jako snahu zakrýt chyby, omyly, případně porušování zákonů ze strany regulátora, tedy centrální banky.
Dnes chce Česká národní banka navýšit základní jmění, což je operace cílená k ovládnutí banky, a tedy k možnosti prodeje zdravé části banky zcela bez problémů. Je to však nespravedlivé nejen vůči akcionářům této banky, ale i všem daňovým poplatníkům, neboť si celá transakce vyžádá opět miliardové částky.
Pane premiére, protože byla podána žaloba proti rozhodnutí nuceného správce o navýšení základního jmění a návrh na předběžné opatření, ptám se vás, proč není k této skutečnosti přihlédnuto a zda se vy osobně zasadíte o to, aby toto navyšování začalo až po korektním a nezávislém rozhodnutí soudu. Děkuji.
Předseda PSP Miloš Zeman: Děkuji. Prosím pana předsedu vlády o odpověď.
Předseda vlády ČR Josef Tošovský: Vážený pane poslanče, já mám teď dvě možnosti, jak odpovídat. Mohu vám odpovědět tak, že Agrobanka stejně jako ostatní banky není v působnosti vlády, a že tedy vám na vaši otázku odpovídat nebudu. To je jedna alternativa. Ale z toho důvodu, že bývalá vláda byla zasvěcena do problematiky Agrobanky, zejména při rozhodování o tom, zda zavést nucenou správu, nebo nikoliv, na celonočním zasedání, domnívám se, že vám mohu zčásti odpovědět s výhradou neznalosti vývoje v posledních několika měsících.
Chtěl bych nejprve uvést, že v roce 1996, v první polovině, se Agrobanka výrazně odchýlila od linie stanoveného konsolidačního programu na léta 1994 až 1996. Všechny kroky, které provádělo vedení, nevedly k nápravě tohoto stavu. Agrobanka se dále dostala do vážných problémů v oblasti likvidity a po celonočním zasedání vlády bylo rozhodnuto o zavedení nucené správy nad touto bankou v září 1996. Opatření směřovalo zejména ke stabilizaci situace v bance, k ochraně zájmů jejích vkladatelů a rovněž k zabezpečení stability bankovního sektoru jako celku.
Záměrem České národní banky bylo po zavedení nucené správy řešit situaci vstupem silného strategického partnera. K tomu bylo provedeno výběrové řízení nejprve na poradenskou firmu a v tom byla vybrána renomovaná firma Hong Kong and Shanghai Group Corporation, dále byla vítězem soutěže, pokud jde o strategického partnera, společnost General Electric Capital Corporation. Pokud se nemýlím, tak v současné době probíhá jednání o podmínkách transakce s touto bankou ve formě prodeje části Agrobanky této americké společnosti.
Řekl bych, že Česká národní banka začala v Agrobance nucenou správu pouze poté, kdy selhala dříve uložená nápravná opatření a jiné řešení nebylo reálné. Chtěl bych říci, že to byly právě orgány banky volené a kontrolované jejími akcionáři, které dovedly banku do kritické finanční situace v roce 1996. Teprve poté, když vedení banky, které bylo zvoleno těmito akcionáři, nebylo schopné situaci vyřešit, došlo k omezení práv akcionářů, a to proto, že akcionáři zkrátka jako celek selhali.
Dále bych chtěl uvést na vaši otázku ještě jednu odpověď. Nelze dělat rovnítko mezi vkladatelem do banky, čili střadatelem, který si ukládá své prostředky do banky, a akcionářem.
***